DetStudio Průvodce první aplikací Návod na obsluhu Verze 1.00
AMiT, spol. s r. o. nepřejímá žádné záruky, pokud se týče obsahu této publikace a vyhrazuje si právo měnit obsah dokumentace bez závazku tyto změny oznámit jakékoli osobě či organizaci. Tento dokument může být kopírován a rozšiřován za následujících podmínek: 1. Celý text musí být kopírován bez úprav a se zahrnutím všech stránek. 2. Všechny kopie musí obsahovat označení autorského práva společnosti AMiT, spol. s r. o. a veškerá další upozornění v dokumentu uvedená. 3. Tento dokument nesmí být distribuován za účelem dosažení zisku. V publikaci použité názvy produktů, firem apod. mohou být ochrannými známkami nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků. AMiT je registrovaná ochranná známka. Copyright (c) 2008, AMiT, spol. s r. o. www.amit.cz Technická podpora: support@amit.cz detstudio_g_cz_101 2/69
Obsah Historie revizí... 6 Související dokumentace... 6 1. Základní pojmy... 7 2. Instalace... 8 2.1. Doporučená konfigurace PC... 8 2.2. Instalace... 8 2.2.1 Instalace s připojením na internet... 8 2.2.2 Instalace bez připojení na internet... 8 2.2.3 Instalace novější verze DetStudia... 8 3. Ovládání prostředí... 9 3.1. Popis prostředí... 9 3.2. Nastavení prostředí... 10 3.3. Práce s okny... 13 4. Založení projektu... 16 Okno Nový projekt... 16 Okno parametry projektu... 17 4.1. Operační systém NOS... 18 4.2. Nahrání operačního systému NOS... 19 4.3. Systémové LED... 20 5. Nastavení komunikace... 21 5.1. Nastavení komunikace na řídicím systému... 21 5.2. Nastavení komunikace na PC... 21 6. Vytvoření ukázkového programu... 23 6.1. Popis navrhované aplikace... 23 6.2. Tvorba aplikace... 23 6.2.1 Poznámky... 23 6.2.2 Databáze... 23 Založení proměnné... 24 Definice proměnné... 25 Editace proměnné... 26 Editace inicializačních hodnot proměnné... 26 Odstranění proměnné... 27 6.2.3 Práce s Aliasy... 28 Založení Aliasu... 28 Editace aliasu... 29 Odstranění aliasu... 30 6.2.4 I/O konfigurace... 31 6.2.5 Procesy... 33 Založení nového procesu... 36 Editace vlastností procesu... 37 Odstranění procesu... 37 Otevření procesu... 38 Proces ST - programování... 39 Proces RS - programování... 41 3/69 detstudio_g_cz_1011
Obsluha displeje... 43 6.2.6 Podprogramy... 43 6.2.7 Funkční bloky... 44 6.2.8 Obrazovky... 44 Typy obrazovek... 45 Refresh (časování) obrazovky... 45 Přidání obrazovky... 45 Editace vlastností obrazovky... 46 Odstranění obrazovky... 47 Otevření obrazovky... 47 Návrh obrazovky... 48 Toolbox prvky... 49 Způsob ovládání obrazovek... 49 6.2.9 Návrh obrazovky Menu... 50 6.2.10 Návrh obrazovky Měření... 51 Statický text... 51 Zobrazení proměnné... 52 Editace proměnné... 52 Přechod mezi obrazovkami... 53 7. Přeložení a přenos projektu do řídicího systému... 54 8. Ladění aplikace... 55 8.1. Možnosti Inspektora... 55 9. Rozšíření ukázkového programu... 56 9.1.1 Procesy... 56 Archivace... 56 9.2. Obrazovky... 56 9.2.1 Návrh obrazovky Archiv... 56 9.2.2 Návrh obrazovky Servis... 58 Nastavení bitu klávesou... 58 Zobrazení proměnných... 59 10. Správa uživatelů... 60 Bez správy uživatelů... 60 Se správou uživatelů... 60 10.1. Návrh obrazovky Login... 61 11. Provozní deník... 63 11.1. Obrazovka PD (Provozní deník)... 63 12. Dokončení ukázkové aplikace... 65 13. Upgrade aplikace v řídicím systému... 66 13.1. Správce dat... 66 13.2. Správce archívů... 66 14. Seznam klávesových zkratek... 68 14.1. Funkční klávesy... 68 14.2. Další klávesové zkratky... 68 15. Ukázkové projekty a typová řešení... 69 detstudio_g_cz_101 4/69
15.1. Vytvořený projekt... 69 15.2. Typová řešení... 69 15.2.1 Vzduchotechniky a kotelny... 69 15.2.2 ADOREG... 69 15.3. Aplikační poznámky... 69 5/69 detstudio_g_cz_1011
Historie revizí Jméno dokumentu: detstudio_g_cz_101.pdf Autor: Zbyněk Říha Verze Datum Změny 100 27. 3. 2008 Nový dokument 101 18.9.2008 Oprava klávesových zkratek Související dokumentace 1. Nápověda k vývojovému prostředí DetStudio detstudio_g_cz_101 6/69
1. Základní pojmy DetStudio AtouchX DB-Net DB-Net/IP Aplikace Fokus Vývojové prostředí pro programování řídicích systémů firmy AMiT. Komunikační ovladač na PC pro komunikaci v síti DB-Net ve formě ActiveX prvků. Komunikační protokol firmy AMiT, prostřednictvím kterého lze komunikovat se všemi řídicími systémy firmy AMiT na sériových linkách. Komunikační protokol firmy AMiT, prostřednictvím kterého lze komunikovat se všemi řídicími systémy firmy AMiT po Ethernetu. Uživatelský program řídicího systému vytvořený v prostředí DetStudia. Zaměření prvku. V případě, že má prvek fokus a je stisknuta klávesa Enter, lze provést editaci proměnné či výběr z možností, které daný prvek nabízí. 7/69 detstudio_g_cz_1011
2. Instalace 2.1. Doporučená konfigurace PC Windows XP a vyšší Rozlišení obrazovky alespoň 1024 x 768 Internet Explorer 5.02 a vyšší Požadované volné místo na disku 50 MB 2.2. Instalace 2.2.1 Instalace s připojením na internet Veškerý potřebný software lze získat v adresáři CD_DIR/DetStudio na CD firmy AMiT. Spusťte instalačn soubor AtouchX z CD (atchxxxx.exe) Spusťte instalační soubor DetStudia (DetStudioSetup.exe) a postupujte dle pokynů instalátoru. Pro běh DetStudia je nutný.netframework. V případě, že na PC není, bude automaticky stažen ze serveru firmy Microsoft a nainstalován. 2.2.2 Instalace bez připojení na internet Veškerý potřebný software lze získat v adresáři CD_DIR/DetStudio na CD firmy AMiT. Spusťte instalační soubor AtouchX z CD (atchxxxx.exe) Nainstalujte Instalační službu systému Windows 3.0 (WindowsInstaller- KB893803-v2-x86.exe) Spusťte instalační soubor.netframework (dotnetfx.exe) Spusťte instalační soubor DetStudia (DetStudioSetup.exe) a postupujte dle pokynů instalátoru. 2.2.3 Instalace novější verze DetStudia Při instalaci novější verze je nutno nejdříve odinstalovat stávající verzi z PC (Start/Nastavení/Ovládací panely/přidat nebo odebrat programy) a teprve poté nainstalovat verzi aktuálnější. detstudio_g_cz_101 8/69
3. Ovládání prostředí 3.1. Popis prostředí Po spuštění programu se zobrazí následující okno Obr. 1 - Okno programu Přímo z nabídky v okně lze vybrat otevření existujícího projektu nebo vytvořit nový projekt. Okno programu se skládá z následujících položek. Hlavní Menu Okno projektu Pracovní okno projektu Okno vlastností Okno Toolbox Stavový řádek Z hlavního menu lze přistupovat k většině funkcí DetStudia. Okno projektu obsahuje stromovou strukturu projektu. V pracovním okně projektu se odehrává většina editačních činností při vytváření aplikace. Okno vlastností slouží k editaci vlastností prvků, se kterými pracujeme v pracovním okně. Okno Toolbox tématicky zobrazuje různé prvky, které lze využít při vytváření aplikace v závislosti na právě prováděné činnosti programátora. Zobrazuje základní informace o stavu projektu. 9/69 detstudio_g_cz_1011
Dále je možno zobrazit také Okno se seznamem chyb, které zobrazuje výsledky průběžné kontroly a generace projektu, postup nahrávání programu do řídicího systému a výsledky vyhledávání. Bližší popis lze nalézt v nápovědě k DetStudiu. Tuto lze vyvolat: Z menu Nápověda/Nápověda Stiskem Ctrl+F1 3.2. Nastavení prostředí IDE/Obecné Chování prostředí DetStudio lze upravit v menu Nástroje/Možnosti. Nastavené parametry se po ukončení programu automaticky uloží. IDE/Vzhled Obr. 2 - Nastavení obecných vlastností DetStudia Při startu automaticky testovat aktualizace DetStudio bude při každém startu testovat, zda není na webových stránkách firmy AMiT k dispozici novější verze programu. Při startu automaticky testovat aktualizace DetStudio nebude testovat aktualizace. Po nahrání do stanice zobrazovat bublinu v system tray Po zavedení aplikace do řídicího systému bude uživatel upozorněn bublinou, že zavedení aplikace bylo dokončeno. Po nahrání do stanice zobrazovat bublinu v system tray Zrušení upozorňování o dokončení přenosu aplikace do řídicího systému. Obr. 3 - Nastavení vzhledu a ostatních vlastností DetStudia detstudio_g_cz_101 10/69
Obarvovat záložky pracovních oken Záložky pracovních oken budou vybarvovány. Barvy se přiřazují podle pořadí otevření záložek. Obarvovat záložky pracovních oken Záložky pracovních oken nebudou vybarvovány. Automaticky ukládat Projekt bude automaticky ukládán na disk s periodou zadanou v položce Perioda v minutách. Automaticky ukládat Projekt nebude automaticky ukládán Otevírat pracovní okna jedním kliknutím Okna se budou aktivovat jedním klikem levého tlačítka myši. Otevírat pracovní okna jedním kliknutím Okna se budou aktivovat dvojklikem levého tlačítka myši. Procesy/ Obecné Obr. 4 - Nastavení obecných vlastností programování v editoru procesů Při založení nového projektu automaticky pojmenovat signály Při založení nového projektu se automaticky pojmenují signály řídicího systému. Později je možné pojmenování změnit při editaci IO konfigurace. Při založení nového projektu automaticky pojmenovat signály Při založení nového projektu se automaticky nepojmenují signály řídicího systému. Je nutno je pojmenovat při editaci IO konfigurace. Syntaktická kontrola na pozadí Syntaktická kontrolu projektu běží na pozadí. Syntaktická kontrola na pozadí Syntaktická kontrolu projektu na pozadí je zakázána. Provádí se pouze při generaci projektu. 11/69 detstudio_g_cz_1011
Procesy/ Editor ST Obr. 5 - Nastavení programování ve strukturovaném textu Procesy/ Editor RS Po vložení modulu (Ctrl+I) ihned zobrazit editaci parametrů Při použití klávesové zkratky Ctrl+I bude okno editace parametrů modulu (při programování ve strukturovaném textu) zobrazeno ihned po vložení modulu. Po vložení modulu (Ctrl+I) ihned zobrazit editaci parametrů Okno editace parametrů modulu bude vyvoláváno pouze klávesovou zkratkou Ctrl+M. Obr. 6 - Nastavení pro programování v reléových schématech Výchozí nastavení měřítka Procentuální nastavení měřítka pro zobrazení reléových schémat. Procesy/ Expertní kontrola Obr. 7 - Nastavení úrovně striktní expertní kontroly Povolení/potlačení hlášení příslušných varování při generaci projektu. detstudio_g_cz_101 12/69
3.3. Práce s okny Připínáček Jednotlivá okna (mimo pracovní okno projektu) lze na pracovní ploše libovolně přesouvat a upravovat dle zvyklostí programátora. Obr. 8 - Ukázka použití připínáčku Pokud je připínáček přepnut do vodorovné polohy, okno se sbaluje do lišty. Okno lze pak ovládat následovně: Najetím ukazatele myši na sbalenou lištu se okno dočasně rozbalí, odjetím ukazatele myši z okna dojde k jeho opětovnému sbalení. Kliknutím levého tlačítka na sbalenou lištu se okno rozbalí. Poté co bude aktivováno okno jiné, dojde ke sbalení okna s připínáčkem ve vodorovné poloze. Pokud je připínáček ve svislé poloze, zůstane okno trvale zobrazeno. Přesouvání oken Obr. 9 - Možnosti přesouvání oken 13/69 detstudio_g_cz_1011
Stiskněte a držte levé tlačítko myši na nadpisu přesouvaného okna Potáhněte kurzorem myši ve směru, kam chcete okno umístit (zobrazí se možnosti umístění přesouvaného okna) Přesuňte kurzor myši na jednu ze zobrazovaných ikon možností dokování (zobrazí se náhled umístění okna) Pusťte levé tlačítko myši (dojde k umístění okna na požadovanou pozici) Pokud kurzor myši položíte na ikonu ve středu symbolu dokování, dojde k překrytí oken. Mezi takto překrytými okny se pak přepíná pomocí záložek. Změna velikosti oken Obr. 10 - Změna rozměru okna Velikost jednotlivých oken lze změnit umístěním kurzoru myši na hranici okna. Kurzor změní tvar do podoby. Po stisknutí levého tlačítka myši lze přemístěním kurzoru do požadované polohy okno roztahovat či zužovat. Rozdělení pracovního okna Obr. 11 - Okno před rozdělením Pracovní okno projektu lze rozdělit na dvě okna ve vertikálním směru umístěním kurzoru myši na obdélník v pravé horní části okna dle předchozího obrázku. Kurzor změní tvar. Poté již postupujeme obdobným způsobem jako při změně velikosti oken, čímž dojde k rozdělení pracovního okna ve vertikálním směru. detstudio_g_cz_101 14/69
Obr. 12 - Okno po rozdělení Obdobný postup lze provést i v horizontálním směru. Takovéto rozdělení oken lze použít pouze při programování ve strukturovaném textu Výchozí rozložení oken Původní, předdefinované rozložení oken, lze zpátky docílit kliknutím na menu Okna/Obnovit výchozí rozložení oken. Obr. 13 - Výchozí rozložení oken 15/69 detstudio_g_cz_1011
4. Založení projektu Okno Nový projekt Založení nového projektu lze provést Z hlavního menu volbou Soubor/Nový Ze startovací obrazovky položkou Z nástrojové lišty pomocí ikony (Nový projekt) Obr. 14 - Okno pro vytvoření nového projektu V okně projektu musí být vyplněny následující parametry. Řídicí systém Kliknutím na tlačítko Změnit se otevře okno Výběr řídicího systému. Obr. 15 - Okno s výběrem řídicího systému (Zvolen StartKit 1) detstudio_g_cz_101 16/69
Jméno projektu Umístění Zde je nutno vybrat z nabídky typ řídicího systému a terminálu. Výběr potvrdíte tlačítkem OK, čímž se vrátíte do okna Nový projekt, kde vyplníte zbývající parametry Jméno vytvářeného projektu. Umístění projektu. Okno parametry projektu Obecné Obr. 16 - Okno nový projekt se zadanými parametry Po potvrzením pomocí tlačítka OK se otevře okno Parametry projektu, ve kterém lze provést základní konfiguraci celého projektu. Obr. 17 - Okno s parametry projektu, položka Obecné 17/69 detstudio_g_cz_1011
Zde lze dodatečně změnit typ řídicího systému a doplnit údaje o projektu jako jsou Verze projektu, Copyright, Autor projektu, případně stručný popis charakterizující projekt. Různé Obr. 18 - Okno parametry projektu, položka různé ID1 a ID2 jsou řetězce které řídicí systém vrátí jako odpověď po dotazu na identifikaci, o které se zmíníme později. Pasivní stanice systém v komunikační síti DB-Net, který aktivně nekomunikuje s ostatními systémy. Aktivní stanice systém v komunikační síti DB-Net, který aktivně komunikuje s ostatními systémy, tj. vyvolává požadavky na komunikaci. Řídicí systém se bude chovat jako Master v síti a bude si udržovat tzv. Lifelist ostatních řídicích systémů připojených do sítě DB-Net. Volba Pasivní/Aktivní stanice se netýká protokolu DB-Net/IP (komunikace prostřednictvím Ethernetu). Nyní jsou základní parametry projektu nastaveny (ostatní položky není nutno nastavovat budou použity v průběhu navrhování aplikace). Po kliknutí na tlačítko OK se přejde k vytváření vlastního projektu. 4.1. Operační systém NOS NOS je operační systém, který umožňuje: spuštění aplikací vytvořených v návrhovém prostředí DetStudio komunikaci protokolem DB-Net (RS232, R2485 až 32 stanic) komunikaci protokolem DB-Net/IP(Ethernet, neomezený počet stanic) rozšíření V/V protokolem ARION (RS485, až 63 modulů DM-XXX) NOS není součástí dodávaných systémů a je nutno jej do systému nahrát. detstudio_g_cz_101 18/69
4.2. Nahrání operačního systému NOS NOS lze nahrát pouze prostřednictvím linky RS232 nebo USB. Obr. 19 - Menu Přenos/Nahrát NOS Nahrání NOSu se spustí pomocí hlavního menu Přenos/Nahrát NOS. Poté se zobrazí Průvodce nahrání operačního systému stanice Obr. 20 - Průvodce nahráním operačního systému Pro zavedení NOS do řídicího systému postupujte dle instrukcí Průvodce nahrání operačního systému stanice. Během zavádění NOS je nutno nastavit dle pokynů průvodce přepínače na řídicím systému s označením HW. HW přepínač Význam (on/off) 1 Start programu z paměti FLASH/RAM 2 Povolení/zakázání zápisu do paměti FLASH a do systémové části EEPROM 3 Povolení/zakázání bootstrap režimu procesoru 4 Povolení/zakázání restartu řídicího systému po lince RS232 prostřednictvím signálu RTS 19/69 detstudio_g_cz_1011
Poznámka Některé řídicí systémy HW přepínače neobsahují. V takovémto případě se dle pokynů průvodce řídicí systém odpojí od napájecího napětí, stiskne se klávesa Esc a za jejího stálého držení se napájecí napětí připojí. 4.3. Systémové LED Po zavedení NOS mají LED na řídicích systémech (pokud jsou na řídicím systému obsaženy) následující funkci. LED Význam Normální běh Kritická chyba PW Svítí = zapnuto napájení řídicího systému RUN Režim běhu: Nesvítí Bliká pomalu = běh aplikace Bliká rychle = běh síťového zavaděče Err Nesvítí Svítí S0 Signalizace běhu IDLE procesu (svítí = právě běží IDLE proces) Kód chyby S1 S2 Blikají v závislosti na stavu komunikace detstudio_g_cz_101 20/69
5. Nastavení komunikace Pro úspěšné spojení s řídicím systémem je nutné nastavit (jak na řídicím systému tak na PC) následující parametry: Adresa (musí být jedinečná) Rychlost (musí být shodná na všech stanicích sítě) 5.1. Nastavení komunikace na řídicím systému U většiny řídicích systémů se komunikační parametry nastavují prostřednictvím přepínačů označených SW. U některých řídicích systémů lze toto nastavení provést prostřednictvím konfigurační obrazovky. SW přepínač Význam 1 až 5 Adresa v rámci sítě DB-Net 6 a 7 Komunikační rychlost 8 Komunikační rozhraní pro DB-Net (RS232/RS485) 9 Zapnutí/Vypnutí aplikace 10 Uživatelsky konfigurovatelný přepínač 5.2. Nastavení komunikace na PC Nastavení komunikace na PC se provede kliknutím na položku Přenos/Nastavení komunikace. Obr. 21 - Nastavení parametrů komunikace Po nastavení adresy a rychlosti dle Obr. 21 vše potvrďte tlačítkem OK. To, zda je komunikace správně nadefinována lze zjistit z hlavního menu prostředí DetStudio, pomocí položky Přenos/Identifikace. 21/69 detstudio_g_cz_1011
Obr. 22 - Vyvolání identifikace řídicího systému Pokud je komunikace nadefinována správně, řídicí systém je připojen k PC správným komunikačním kabelem a je připojen k napájecímu napětí, zobrazí se okno se systémovou a uživatelskou identifikací. Obr. 23 - Identifikace řídicího systému V řídicím systému je zaveden pouze NOS, systémová i uživatelská identifikace je tedy stejná. detstudio_g_cz_101 22/69
6. Vytvoření ukázkového programu 6.1. Popis navrhované aplikace Zadání 1. Měření teploty čidlem Ni1000. 2. Regulace teploty PID regulátorem s PWM výstupem. 3. Možnost zapnutí topení tlačítkem na 100 % po dobu 5 s. 4. Signalizace překročení 500 h chodu topného tělesa 5. Archivace měřené teploty. 6. Zobrazení aktuální teploty. 7. Možnost nastavení žádané teploty. 8. Zobrazení počtu hodin chodu tělesa. 9. Zobrazení archivovaných hodnot. 10. Zobrazení provozního deníku na displeji. 6.2. Tvorba aplikace Při návrhu aplikace se vychází z okna projektu, které má stromovou strukturu a je rozděleno do několika sekcí. 6.2.1 Poznámky 6.2.2 Databáze Obr. 24 - Sekce v okně projektu Textový editor, ve kterém lze psát poznámky k vytvářené aplikaci. Tabulku nadefinovaných proměnných lze zobrazit kliknutím na položku Databáze/Proměnné v okně projektu. 23/69 detstudio_g_cz_1011
Obr. 25 - Databáze/Proměnné V pracovním okně projektu se otevře záložka Proměnné a v Toolboxu se objeví rozvinovací položka s názvem Data. Kliknutím na položku Data rozvineme nabídku proměnných, které lze definovat. Založení proměnné Obr. 26 - Seznam proměnných v Toolboxu Maximální velikost proměnné (matice) je omezena velikostí 65520 B (počet řádků nebo sloupců nesmí překročit hodnotu 9999). Velikost inicializované proměnné (matice) je navíc omezena na 16 kb. Všechny neinicializované a inicializované proměnné v řídicích systémech firmy AMiT mají po výpadku napájení řídicího systému stejnou hodnotu, jako těsně před výpadkem. Přetažením příslušného typu proměnné z okna Toolbox do pracovního okna. Tímto postupem vytvoříme proměnnou vybraného typu s předdefinovaným jménem. Obr. 27 - Vložení proměnné z Toolboxu detstudio_g_cz_101 24/69
Kliknutím pravým tlačítkem myši v pracovním okně (při otevřené záložce Proměnné ). Nabídne se kontextové menu s možností vytvoření jednotlivých typů proměnných. Obr. 28 - Vložení proměnné kontextovým menu Stisknutím klávesy Insert v pracovním okně (při otevřené záložce Proměnné ) Výběrem menu Projekt/Nová proměnná. Využitím klávesy F3 (rychlé založení proměnné). Takto lze založit proměnnou kdekoliv v projektu. Založíme proměnnou dle obrázku. Obr. 29 - Okno s definicí nové proměnné Definice proměnné Jméno Jedinečné jméno v rámci řídicího systému. Je to textový řetězec obsahující pouze číslice, znaky abecedy a případně podtržítko "_". Žádné jméno proměnné nesmí začínat číslicí. Nelze také používat českou diakritiku. 25/69 detstudio_g_cz_1011
Typ WID Init Stanice Komentář Warm Určuje datový typ proměnné. Může nabývat hodnot I, L, F, MI[x, y], ML[x, y], MF[x, y]. Písmena x, y určují rozměry matic. Číselný identifikátor v rozsahu 0 až 65500. Toto číslo je používáno při přístupu k proměnné a musí být jedinečné v celé aplikaci (tedy i v síti řídicích systémů). Přidělování WID řeší DetStudio automaticky a nedoporučuje se jej editovat (až na výjimečné případy). Každý WID je sestaven z čísla řídicího systému na síti DB-Net a pořadového čísla proměnné v konkrétním řídicím systému. Tak je zajištěno, aby nedocházelo ke kolizím identifikátorů WID v aplikaci. Pole, do kterého lze zadat inicializovanou hodnotu proměnné. Pokud bude vybrán maticový typ proměnné, lze pomocí tlačítka vyvolat okno Inicializační hodnota proměnné, ve kterém lze editovat jednotlivé buňky matice (popis okna lze nalézt v kapitole Editace inicializačních hodnot proměnných). Číslo řídicího systému, ve kterém je databázová proměnná umístěna. Uživatelský popisek funkce proměnné. Příznak inicializace při teplém startu. Editace proměnné Lze provádět přímo v tabulce proměnných. Stiskem klávesy F2 nad vybranou buňkou proměnné. Klávesou Tab, případně pomocí směrových kláves lze přeskočit na další editovatelné sloupce. Pohyb po tabulce se provádí myší nebo pomocí směrových kláves. Hodnota Warm se mění stiskem klávesy Mezerník. Obr. 30 - Editace jména proměnné Pomocí klávesy Enter při vybrané proměnné v okně proměnných (vyvolá se okno s definicí proměnné). Dvojklikem levým tlačítkem myši nad danou proměnnou. Editace inicializačních hodnot proměnné Pro editaci inicializačních hodnot slouží samostatný editor. Tento lze vyvolat stiskem ikony při definici/editaci proměnné či matice. Editace hodnot se provádí vybráním příslušného pole (levým tlačítkem myši) a následným psaním požadované hodnoty. detstudio_g_cz_101 26/69
Obr. 31 - Okno pro zadávání inicializačních hodnot proměnných Formát zadávaných hodnot lze měnit ve spodní části okna. Volba je závislá na typu proměnné. Na obrázku výše lze vidět matici s rozměry 5x4. Při volání jednotlivých buňek se však vždy začíná číslovat od hodnoty nula. Z toho plyne, že pokud chceme pracovat s první buňkou matice, musíme do programu zadat [0,0] a pokud chceme pracovat s poslední buňkou matice musíme do programu zadat [4,3]. Odstranění proměnné Výběrem Odstranit z kontextového menu. Obr. 32 - Odstranění proměnné z kontextového menu Z hlavního menu Úpravy/Delete. Obr. 33 - Odstranění proměnné z hlavního menu Stiskem klávesy Del na aktuální položce. Další informace o práci s proměnnými lze nalézt v nápovědě k vývojovému prostředí DetStudio. 27/69 detstudio_g_cz_1011
6.2.3 Práce s Aliasy K celočíselným proměnným typu I(MI)/L(ML) lze přistupovat nejen jako k číslům, ale také jako k šestnácti/třicetidvěma hodnotám True/False. Takovéto hodnoty se nazývají bity proměnné a jsou určeny číslem 0 až 15 respektive 0 až 32. Bity jsou pak identifikovány jménem proměnné a číslem bitu (jméno.číslo). Jednotlivé bity lze také pojmenovat a odkazovat se na ně přímo pomocí těchto jmen. K tomu slouží alias jména. Alias jméno pak nahrazuje odkaz pomocí jména proměnné a čísla bitu: alias = jméno.číslo V zápisu je alias označován svým jménem, kterému předchází znak @. Kliknutím na položku Databáze/Aliasy v okně projektu se zobrazí tabulka nadefinovaných naliasů. Obr. 34 - Databáze/Aliasy V pracovním okně projektu se otevře záložka Aliasy a v Toolboxu se objeví rozvinovací položka s názvem Data. Po jejím rozvinutí se v okně toolboxu zobrazí položka Alias. Obr. 35 - Alias Založení Aliasu Přetažením aliasu z Toolboxu na plochu editoru. Aliasu bude přiděleno automaticky výchozí jméno a nebude přiřazen k žádné proměnné. Obr. 36 - Vložení aliasu z toolboxu detstudio_g_cz_101 28/69
Pomocí kontextového menu. Obr. 37 - Vložení aliasu z kontextového menu Klávesou Insert při otevřené záložce Aliasy. Pomocí hlavního menu Projekt/Nový Alias. Obr. 38 - Vložení aliasu z hlavního menu Klávesovou zkratkou Alt+F3 kdekoliv v projektu. Obr. 39 - Okno s definicí aliasu Dle předchozího obrázku pojmenujeme nultý bit proměnné DI_0_24V jako @SB_Servis. Editace aliasu Lze provádět přímo v tabulce aliasů. Stiskem klávesy F2 nad vybranou buňkou aliasu. Obr. 40 - Editace jména aliasu 29/69 detstudio_g_cz_1011
Pomocí klávesy Enter při vybraném aliasu v okně Aliasů (vyvolá se okno s definicí aliasu). Dvojklikem levým tlačítkem myši nad danou proměnnou. Odstranění aliasu Výběrem Odstranit z kontextového menu. Obr. 41 - Odstranění aliasu z kontextového menu Z hlavního menu Úpravy/Delete. Obr. 42 - Odstranění aliasu z hlavního menu Stiskem klávesy Del na aktuální položce. Aliasy a proměnné, které budou využívány při tvorbě školící aplikace jsou uvedeny v následujících dvou seznamech: Obr. 43 - Seznam aliasů využívaných v aplikaci detstudio_g_cz_101 30/69
6.2.4 I/O konfigurace Obr. 44 - Seznam proměnných využívaných v aplikaci Kliknutím na položku IO Konfigurace v okně projektu se zobrazí záložka IO Konfigurace se seznamem dostupných kanálů. Obr. 45 - IO Konfigurace Tento seznam se liší v závislosti na typu použitého řídicího systému. Pokud je nastaven přepínač Při založení nového projektu automaticky pojmenovat signály v dialogu Nástroje/Možnosti/Procesy/Obecné, pak jsou signály pojmenovány dle konvence jméno_kanálu.číslo_signálu. DetStudio používá dva základní pojmy: Fyzický kanál Logický kanál Fyzický kanál Jedná se o skupinu signálů, která je fyzicky dostupná na řídicím systému (místo kam se fyzicky připojují vstupní či výstupní periferie). 31/69 detstudio_g_cz_1011
Logický kanál Tímto kanálem definujeme, jakým způsobem se přistupuje ke kanálům fyzickým. K jednomu fyzickému kanálu tak lze přistupovat z více kanálů logických. Jako příklad lze uvést analogové vstupy, ke kterým lze přistupovat jako k napěťovým a proudovým nebo k nim lze přistupovat jako ke vstupům pro čidla NI1000. Tato filozofie umožňuje zcela efektně přecházet na různé typy řídicích systémů se stejným aplikačním programem, neboť fyzické rozdíly jsou potlačeny jednotným systémem logických kanálů. Při přechodu na jiný typ řídicího systému je pak nutné pouze překontrolovat přiřazení logických kanálů k fyzickým. V editoru IO konfigurace lze předdefinovaná jména signálů změnit a přiřadit jim symbolické jméno, které je dále používáno v programu. Pojmenování lze provést následovně. V tabulce dostupných logických kanálů klikneme u příslušného kanálu na symbol + čímž otevřeme seznam signálů obsažených v příslušném kanálu. Klikneme na signál, který chceme pojmenovat. Obr. 46 - Vybraný signál v kanálu V okně vlastností vepíšeme do položky Name požadované jméno a do položky Comment příslušný komentář. Obr. 47 - Pojmenování vybraného signálu detstudio_g_cz_101 32/69
Pojmenování se ihned projeví i v tabulce IO konfigurace 6.2.5 Procesy Obr. 48 - Přiřazení symbolického jména v záložce IO konfigurace Více informací o práci se vstupy a výstupy lze nalézt v nápovědě k vývojovému prostředí DetStudio. Činnost řídicího systému probíhá sekvenčně - je rozdělena do tzv. procesů. Každý proces je část programu, která pracuje relativně samostatně a nezávisle na ostatních procesech. Zejména u jednodušších řídicích systémů je výhodné popsat jedním procesem jeden regulační nebo měřicí okruh. Tím je zajištěna správná časová součinnost a vazba všech prvků okruhu a nezávislost na dalších okruzích. U složitějších řídicích systémů je možné do jednoho procesu sdružovat okruhy se stejným časováním. Seznam nadefinovaných procesů lze zobrazit kliknutím na položku Procesy v okně projektu. Obr. 49 - Procesy V pracovním okně projektu se otevře záložka Procesy a v Toolboxu se objeví seznam procesů, které lze v řídicích systémech definovat dle programovacího jazyka. 33/69 detstudio_g_cz_1011
Obr. 50 - Procesy dle typu programovacího jazyka Proces LA (práce s vrcholem zásobníku, jazyk podobný assembleru). Proces RS (programování pomocí reléových schémat). Proces ST (jedná se o klasický strukturovaný text). Kliknutím na jednotlivé položky rozvineme nabídku procesů, které lze definovat. Proces Interrupt_0.. Interrupt_15 ProcHi_0 ProcHi_1 Quick Normal_0.. Normal_15 Idle Init Popis Interrupt procesy Mají nejvyšší prioritu. Vzájemně se mohou také přerušovat přičemž nejvyšší prioritu má proces ProcITR00. Velmi rychlé procesy 0 a 1 (perioda 1..1677 ms) Umí vyvolat přerušení ostatních procesů s nižší prioritou. Rychlý proces (perioda 5, 10, 20, 50 a 100 ms) Umí vyvolat přerušení ostatních procesů s nižší prioritou. Řádné procesy(perioda 0,1 až 1000000 s) Neumí vyvolat přerušení ostatních procesů. Prázdný proces Spouštěn v okamžiku, kdy si žádný ze zbývajících procesů nenárokuje čas procesoru.neumí vyvolat přerušení ostatních procesů. Proces vykonávaný pouze jednou a to jako první po teplém nebo studeném startu řídicího systému. Mohou nastat dva případy průběhu procesů v závislosti na volbě periody vykonávání. Obr. 51 - Procesy se stejnou periodou vykonávání detstudio_g_cz_101 34/69
Obr. 52 - Procesy s různou periodou vykonávání Na obrázku výše jsou čtyři procesy. V levé části obrázku jsou procesy naznačeny s periodami, se kterými je požadujeme vykonávat, v pravé části obrázku je pak skutečný čas, kdy se procesy začnou vykonávat a skutečná doba jejich vykonávání. 35/69 detstudio_g_cz_1011
Založení nového procesu Přetažením procesu z Toolboxu na pracovní plochu. Procesu bude přiděleno automaticky výchozí jméno. Pomocí kontextového menu. Obr. 53 - Založení procesu z Toolboxu Obr. 54 - Založení nového procesu z kontextového menu Klávesou Insert při otevřené záložce Procesy (pomocí dialogového okna Nový proces ). Obr. 55 - Založení nového procesu pomocí klávesy Insert Pomocí hlavního menu Projekt/Přidat do projektu. detstudio_g_cz_101 36/69
Obr. 56 - Založení nového procesu z hlavního menu Editace vlastností procesu Lze provádět přímo v tabulce procesů. Stiskem klávesy F2 nad vybraným procesem. Obr. 57 - Editace jména procesu Pomocí klávesy Enter při vybraném procesu v okně procesů (vyvolá se okno s definicí procesu). Dvojklikem levým tlačítkem myši nad vybraným procesem. Proces Normal0 přejmenujte na In_Out a změňte jeho periodu na 500 ms. Odstranění procesu Z hlavního menu Úpravy/Odstranit. Obr. 58 - Odstranění aliasu z hlavního menu Stiskem klávesy Delete při vybraném procesu. Výběrem Odstranit z kontextového menu. 37/69 detstudio_g_cz_1011
Obr. 59 - Odstranění procesu z kontextového menu Otevření procesu Z tabulky procesů stisknutím klávesové zkratky Ctrl+Enter Výběrem položky Zobrazit z kontextového menu Obr. 60 - Otevření procesu z kontextového menu Poklepáním levým tlačítkem myši na název procesu v okně projektu. Obr. 61 - Otevření procesu z okna projektu Otevřete proces In_Out. V tomto procesu budeme načítat stav digitálních a analogových vstupů a zapisovat na digitální výstupy. detstudio_g_cz_101 38/69
Proces ST - programování Ještě před tím, než začneme se samotným programováním, založíme proměnné, které budeme v procesu In_Out potřebovat. Tepl_Aktual typu Float TeplF_Aktual typu Float DO_RDO typu Integer Vložení modulu Programování spočívá především ve vkládání funkčních modulů a jejich parametrizaci. Na každý řádek lze vložit pouze jeden modul. Komentář je vymezen dvojící znaků // (dvě lomítka) a koncem řádky. Víceřádkové komentáře nejsou možné. Přetažením příslušného modulu z toolboxu na plochu editoru. Modul se vkládá na pozici kurzoru v textovém editoru. Obr. 62 - Přetažení modulu z toolboxu Rychlou nápovědou vyvolávanou pomocí kláves Ctrl+J. Z abecedního seznamu modulů se vybírá pohybem šipkami nebo zapsáním jména nebo části jména modulu. Obr. 63 - Vložení modulu pomocí kláves Ctrl+J Pomocí kláves Ctrl+I, která vyvolá dialog výběru modulu. V dialogu je abecední seznam modulů spolu s krátkým popisem činnosti modulu. 39/69 detstudio_g_cz_1011
Obr. 64 - Vložení modulu pomocí kláves Ctrl+I Modul a jeho parametry lze samozřejmě zapsat ručně, případně zkopírovat z jiné části zápisu. Parametrizace modulu Parametrizace modulu implicitními hodnotami. Přetažením příslušného modulu z Toolboxu na plochu editoru se vloží modul s implicitními parametry (viz Obr. 62). Stejného efektu lze docílit také tím, že po zápisu jména modulu napíšete mezeru a pak stisknete klávesu Tab. Parametrizace modulu s rychlou nápovědou. Vložením mezery za jméno modulu se vyvolá nápověda (tooltip), ve které je seznam parametrů modulu. Při psaní parametrů v editoru je vždy tučným písmem označen aktuální parametr. Obr. 65 - ToolTip Pokud je možno do parametru zadat více typů, lze získat informaci o těchto typech pomocí kurzorových šipek nahoru a dolů. Zároveň lze také použít klávesovou zkratku Ctrl+T (tzv. infotip), který lze zobrazit kdykoliv při parametrizaci modulu. detstudio_g_cz_101 40/69
Parametrizace v okně modulu. Okno vyvoláme stiskem Ctrl+M na řádku modulu. Otevře se okno s nápovědou a seznamem parametrů modulu. Každý parametr je stručně popsán v pravé dolní části okna. Parametrizace prostým zapisováním textu. V názvech funkcí nejsou rozlišována malá a velká písmena a jejich jména jsou v editoru zvýrazňována modře. Do procesu In_Out vložíme tento kód: // Načtení teploty Ni1000 #Teplota, Tepl_Aktual, 6180 // Filtrování naměřené hodnoty Filtr1R Tepl_Aktual, TeplF_Aktual, 15.000 // Načtení digitálních vstupů DigIn #0, DI_0_24V, 0x0000 //Zápis na digitální výstupy DigOut DO_RDO, #0, 0x0000 Tímto kódem načítáme a filtrujeme aktuální teplotu pomocí čidla Ni1000, dále načítáme stav digitálních vstupů do proměnné DI_0_24V a zapisujeme na digitální výstupy hodnotu proměnné DO_0_24V. Více informací o programování v jazyce ST lze nalézt v nápovědě k vývojovému prostředí DetStudio. Proces RS - programování V dalším procesu přistoupíme k vlastní regulační části. Nejdříve založíme následující proměnné: Tepl_Zadana typu Float PID_Out typu Float PID_Rezim typu Integer - inicializovaná proměnná (hodnota 4). PID_Param matice 8x1 typu Float - Inicializovaná matice (hodnoty 6, 20, 0, 0, 100, 0, 0.2, 0). PrubCas typu Long CasChodu matice 1x2 typu Long Xbits typu Integer (pomocná proměnná) Dále vytvoříme následující aliasy: bit č.0 proměnné DO_0_24V pojmenujeme @KM_TopTel. bit č.1 proměnné DO_0_24V pojmenujeme @ChodPrekroc bit č.1 proměnné PID_Rezim pojmenujeme @PID_Man bit č.0 proměnné Xbits pojmenujeme @Tch_TT_Nul Založíme proces Proces RS s následujícími parametry. 41/69 detstudio_g_cz_1011
Obr. 66 - Přidání RS procesu Regulace Počet reléových modulů, které lze v jazyce RS využít, je omezen a nedosahuje tolik možností jako klasický strukturovaný text. Z toho důvodu lze jazyk RS a strukturovaný text kombinovat (stisknutím ikony ST v nástrojové liště RS procesu). Obr. 67 - Nástrojová lišta RS procesu Proces otevřeme a vložíme do něj následující kód: detstudio_g_cz_101 42/69
Kód napsaný pomocí jazyka RS řeší požadavek regulace prostřednictvím PID regulátoru s PWM výstupem. Dále řeší požadavek na možnost nastavení výstupu na 100% po dobu 5 s při stisknutí servisního tlačítka a počítání doby chodu topného tělesa se signalizací údržbě. Pro zobrazení průběhů jednotlivých signálů v reléových schématech, je nutno zvolit v menu Projekt/Nastavení v položce Ladění možnost Kompletní informace pro Watch režim. Obr. 68 - Nastavení Watch režimu Více informací o programování procesů v jazyce RS lze nalézt v nápovědě k vývojovému prostředí DetStudio. Obsluha displeje Pro zobrazení údajů na displeji musí být v některém z procesů vložen modul Lcw3Idle. Standardně se umisťuje do procesu Idle. Tento proces (s modulem Lcw3Idle ) je automaticky vytvořen při založení projektu. 6.2.6 Podprogramy Při parametrizaci sériového terminálu, je nutno v menu Projekt/Nastavení nadefinovat v sekci Terminál komunikační parametry. Podprogram je speciální typ procesu, který se vykoná pouze při jeho zavolání (např. modulem Call ). Lze definovat až 900 podprogramů. Seznam podprogramů lze zobrazit kliknutím na položku Podprogramy v okně projektu. Obr. 69 - Podprogramy 43/69 detstudio_g_cz_1011
6.2.7 Funkční bloky V DetStudiu lze také definovat funkční bloky. Funkční blok je prvek, jehož vnitřní struktura je definovaná uživatelem, ale navenek se chová jako jakýkoli jiný modul DetStudia. Pro práci s funkčními bloky slouží položka Funkční Bloky. Obr. 70 - Funkční bloky 6.2.8 Obrazovky Princip tvorby obrazovek spočívá v umísťování ovládacích prvků na vytvářené obrazovky a v jejich parametrizaci. Zobrazení v editoru obrazovky odpovídá skutečnému zobrazení na displeji. Seznam nadefinovaných obrazovek lze zobrazit kliknutím na položku Obrazovky v okně projektu. Obr. 71 - Obrazovky detstudio_g_cz_101 44/69
Typy obrazovek Obrazovka Global Standardní obrazovky Je určena pouze pro umístění neviditelných prvků. Vždy se vykonají nejdříve prvky v globální obrazovce a teprve potom v právě zobrazené obrazovce. Do globální obrazovky se typicky umísťuje taková funkčnost aplikace, která musí být prováděna vždy, nezávisle na právě zobrazované obrazovce. Příkladem může být signalizace alarmu blikající diodou, reakce na konkrétní klávesy v celé aplikaci apod. Více informací o obrazovce Global lze nalézt v nápovědě k vývojovému prostředí DetStudio. Jsou to všechny obrazovky, mimo obrazovku Global. Na takovéto obrazovky lze umístit jak viditelné, tak neviditelné prvky dostupné v okně Toolbox. Jejich velikost je závislá na typu zvoleného terminálu. Každá obrazovka musí mít své jméno. Jméno musí začínat písmenem, může obsahovat pouze písmena, číslice a podtržítko. Refresh (časování) obrazovky Prvky, které jsou vázány na proměnné musí být periodicky obnovovány (refreshovány). Prvky samy o sobě neprovádí žádné vlastní časování. Pro vyvolávání periodického obnovování slouží dva časové mechanismy. Jednoduché časování Rozšířené časování Zajišťuje sama obrazovka, která překresluje se zvolenou periodou všechny prvky uložené na obrazovce. Toto je výchozí nastavení a je dáno vlastností RefreshPeriod u každé obrazovky. Pro tuto techniku lze s výhodou využít prvku Timer a časovat různé prvky s různou periodou. Oba způsoby lze i kombinovat. Případně lze úplně vypnout obnovování celé obrazovky nastavením vlastnosti obrazovky "RefreshPeriod" na hodnotu 0 a řídit časování pouze pomocí prvků Timer. Přidání obrazovky Pomocí hlavního menu Projekt/Přidat do projektu. Obr. 72 - Přidání obrazovky z hlavního menu 45/69 detstudio_g_cz_1011
Klávesou Insert při otevřené záložce Obrazovky (pomocí dialogového okna Nová obrazovka ). Pomocí kontextového menu Obr. 73 - Přidání obrazovky z kontextového menu Vytvoříme obrazovku, kterou pojmenujeme Merení. A ponecháme jí výchozí parametry Editace vlastností obrazovky Lze provádět přímo v tabulce se seznamem obrazovek. V okně vlastností při vybrané obrazovce v seznamu obrazovek. Obr. 74 - Vlastnosti obrazovky Pomocí klávesy Enter při vybrané obrazovce v seznamu obrazovek (vyvolá se okno s definicí obrazovky). Dvojklikem levým tlačítkem myši nad vybranou obrazovkou. Stiskem klávesy F2 nad vybranou obrazovkou. Obr. 75 - Editace jména obrazovky Přejmenujeme výchozí obrazovku Screen1 na Menu (viz Obr. 74). detstudio_g_cz_101 46/69
Více informací o obrazovce a vlastnostech obrazovky lze nalézt v nápovědě k vývojovému prostředí DetStudio. Odstranění obrazovky Z hlavního menu Úpravy/Odstranit. Obr. 76 - Odstranění obrazovky z hlavního menu Stiskem klávesy Delete při vybrané obrazovce. Výběrem Odstranit z kontextového menu. Obr. 77 - Odstranění obrazovky z kontextového menu Otevření obrazovky Z tabulky obrazovek stisknutím klávesové zkratky Ctrl+Enter při vybrané obrazovce. Výběrem položky Zobrazit z kontextového menu Obr. 78 - Otevření obrazovky z kontextového menu 47/69 detstudio_g_cz_1011
Poklepáním levým tlačítkem myši na název obrazovky v okně projektu. Obr. 79 - Otevření obrazovky z okna projektu Návrh obrazovky Vložení prvku Po otevření obrazovky se v pracovním okně objeví displej (rozměrově dle zvoleného typu řídicího systému/terminálu), do kterého lze umisťovat požadované prvky. Změní se také nabídka okna Toolbox. Obr. 80 - Okno Toolbox Prvky lze na obrazovky umístit dvěma způsoby. Přetažením prvku z Toolboxu na požadovanou pozici v obrazovce Obr. 81 - Přetažení prvku z Toolboxu Dvojklikem levým tlačítkem myši na prvku v Toolboxu (Prvek se vloží na souřadnici 0,0 naposled vybraného prvku nebo obrazovky.) detstudio_g_cz_101 48/69
Některé ovládací prvky nemají grafické rozhraní (například prvek KeyScreen ). Takové prvky jsou pak umísťovány automaticky do spodní části pracovní plochy obrazovky oddělené šedou čarou. Editace prvku Lze provést po označení (kliknutím levého tlačítka myši) požadovaného prvku v okně vlastností. Velikost prvku lze také měnit tažením za některý z uzlových bodů vybraného prvku. Polohu prvku lze upravovat chycením a tažením prvku na požadovanou pozici. Toolbox prvky Dostupné prvky nabízené v okně Toolbox jsou rozděleny do dvou hlavních skupin. Basic prvky Jedná se o skupinu prvků, se kterými lze vytvořit aplikaci pouze prostým umisťováním prvků na obrazovku. Prvek Popis DateTimeEdit Umožňuje zobrazovat a editovat čas. DateTimeUpDn Umožňuje zobrazovat a editovat čas pomocí kláves Up a Down. DateTimeView Umožňuje zobrazení času. Gplan Zobrazuje graficky denní plán. KeyBit Nastavuje bit proměnné nebo alias. KeyScreen Přepínání obrazovky klávesou. KeyTab Konvertuje zvolenou klávesu na klávesu Tab. Label Umožňuje zobrazit text. MenuScreen Zobrazí rolovací menu. Jednotlivé položky přepínají přímo obrazovky. NumericEdit Umožňuje zobrazit a editovat proměnnou. NumericUpDn Umožňuje zobrazit a editovat proměnnou pomocí kláves Up a Down. NumericView Umožňuje zobrazení hodnoty proměnné TextEdit Umožňuje zobrazit a editovat proměnnou typu Text. TextView Umožňuje zobrazit proměnnou typu Text Pro parametrizaci těchto prvků (přiřazení proměnné, textů, atd.) běžně postačí dvakrát kliknout levým tlačítkem myši na daný prvek. General Prvky Jsou to prvky, které již nabízejí více možností, ale je nutno je složitěji parametrizovat. Způsob ovládání obrazovek Při práci s Basic prvky jsou pro ovládání prvků a obrazovek využívány na řídicím systému klávesy následovně: Enter provádí potvrzování vybraných položek, spuštění editace, potvrzení zadané hodnoty. Esc návrat o úroveň zpět, ukončení editace bez převzetí hodnoty. Šipky rolování v nabídkách, u řídicích systémů s mini klávesnicí (neobsahuje klávesy s čísly) se šipkami nahoru a dolů, po aktivaci editačního prvku, mění 49/69 detstudio_g_cz_1011
editovaná hodnota. Pomocí šipek doleva a doprava se pak posunuje mezi jednotlivými řády. Tab přepíná mezi jednotlivými editačními prvky, které jsou na obrazovce umístěny. Pokud řídicí systém klávesu Tab neobsahuje, je možno kód klávesy Tab přemapovat na jinou klávesu, která na panelu existuje. Na tuto funkci doporučujeme využít klávesy (Plus). TabIndex Pořadové číslo, které určuje, v jakém pořadí se bude přepínat (pomocí klávesy Tab) na jedné obrazovce mezi jednotlivými prvky, které mohou získat fokus. Toto číslo musí být ve spojité řadě od nuly vzestupně. Hodnotu nula má první fokusační prvek, který byl na obrazovku umístěn. U každého dalšího prvku se TabIndex zvýší. Číslo TabIndexu každého prvku lze zjistit v okně vlastností každého prvku, případně pomocí tlačítka Funkce (položka Show Tab Index ). 6.2.9 Návrh obrazovky Menu Obr. 82 - TabIndex Tato obrazovka bude sloužit jako menu pro rozskok do jiných obrazovek. Z prvků Basic vybereme prvek MenuScreen a umístíme jej na obrazovku Menu. Obr. 83 - Obrazovka Menu Dvojklikem na prvek Menu, případně vybráním položky MenuItems z okna vlastností otevřeme okno Položky menu, ve kterém lze definovat odkazy na jednotlivé obrazovky. Nadefinujeme zatím pouze jednu položku menu, podle následujícího obrázku. detstudio_g_cz_101 50/69
Obr. 84 - Definice položky menu V okně vlastností prvku menu vybereme v položce Advanced/Dock volbu Fill, čímž roztáhneme prvek přes celou obrazovku. Obr. 85 - Umístění prvku na obrazovce Více informací o tomto prvku lze nalézt v nápovědě k vývojovému prostředí DetStudio. 6.2.10 Návrh obrazovky Měření Statický text V této obrazovce se bude zobrazovat měřená teplota a editovat požadovaná teplota pomocí klávesy Enter. Zároveň se také budou zobrazovat statické texty. Obr. 86 - Obrazovka měření, statické texty Statický text na obrazovce lze zobrazit pomocí prvku Label. Po jeho umístění na požadovanou pozici na něj dvakrát klikneme a zadáme text, který má zobrazovat. Více informací o prvku Label lze nalézt v nápovědě k vývojovému prostředí DetStudio. 51/69 detstudio_g_cz_1011
Zobrazení proměnné Pro zobrazení hodnoty proměnné slouží prvek NumericView. Po umístění tohoto prvku na obrazovku na něj dvakrát klikneme levým tlačítkem myši a zobrazí se seznam proměnných, které lze pomocí daného prvku zobrazit. Ze seznamu vybereme aktuální filtrovanou teplotu (proměnná TeplF_aktual) a výběr potvrdíme. Obr. 87 - Okno vlastností prvku NumericView V okně vlastností lze mimo jiné také vybrat pomocí položky Format zobrazování proměnné na displeji. Lze vybrat z předdefinovaných formátů zobrazení, případně nadefinovat pro zobrazení formát uživatelský. Format ## Format 00 Formáty s # jsou pevné formáty a jsou vhodné tam, kde víme jak bude číslo velké, kolik bude obsahovat celých a kolik desetinných míst (např. pokojová teplota). Formáty s 0 jsou obecné formáty, které jsou vhodné pro čísla, kde předem nevíme velikost čísla (jak je velké a kolik bude míst před desetinou tečkou). Zde je pak nutné nastavit prvek tak, aby na zobrazení bylo dostatek místa. Více informací o prvku NumericView lze nalézt v nápovědě k vývojovému prostředí DetStudio. Editace proměnné Pro editaci hodnoty proměnné lze využít prvek NumericEdit. Po umístění tohoto prvku na obrazovku na něj dvakrát klikneme levým tlačítkem myši. Zobrazí se seznam proměnných, které lze pomocí daného prvku editovat. Zvolíme proměnnou Tepl_Zadana. Parametrizace tohoto prvku je obdobná jako u prvku NumericView detstudio_g_cz_101 52/69
Obr. 88 - Vzhled obrazovky měření Všechny prvky, prostřednictvím kterých je prováděna změna parametrů, se liší od prvků určených pro prohlížení šipkou (případně šipkami nahoru a dolů), umístěnou v levé části editačního prvku. Pokud se neurčí jinak, bude editace hodnoty proměnné, pomocí prvku NumericEdit, vyvolávat klávesou Enter. Více informací o prvku NumericEdit lze nalézt v nápovědě k vývojovému prostředí DetStudio. Přechod mezi obrazovkami Odchod z obrazovky Mereni zpět do obrazovky Menu se naprogramuje pomocí neviditelného prvku KeyScreen. Obr. 89 - Prvek KeyScreen V okně vlastností prvku KeyScreen zadáme položky GoToScreen (přechod na obrazovku Menu ) a KeyCode (klávesa, pomocí které se budeme vracet na obrazovku Menu ) dle následujícího obrázku. Obr. 90 - Okno vlastností prvku KeyScreen Více informací o prvku KeyScreen lze nalézt v nápovědě k vývojovému prostředí DetStudio. 53/69 detstudio_g_cz_1011
7. Přeložení a přenos projektu do řídicího systému Pro přeložení projektu vybereme položku Generuj vše v menu Generace nebo stiskneme klávesu F6. Případné chyby jsou hlášeny v okně seznamu chyb. Jelikož jsme si již ověřili, že je řídicí systém s PC korektně spojen, lze provést zavedení aplikace pomocí menu Přenos/Přenos programu (případně pomocí klávesy F6). Obr. 91 - Přenos projektu do řídicího systému Před přenosem programu lze zvolit ve spodní části okna z následující nabídky. Nahrát zdrojový kód Do řídicího systému bude zaveden i zdrojový kód projektu. Nahrát zdrojový kód Do řídicího systému nebude zaveden zdrojový kód projektu. Vyžadovat heslo Zdrojový kód bude chráněn heslem, které zadá uživatel před zavedením aplikace do řídicího systému. Vyžadovat heslo Zdrojový kód nebude chráněn heslem. Před vlastním zavedením aplikace do řídicího systému DetStudio zkontroluje zda byla aplikace vytvořena pro stejný typ řídicího systému jako je připojen k PC. V případě že nikoliv, nebude aplikace do řídicího systému zavedena. Obr. 92 - Špatný typ zvoleného řídicího systému detstudio_g_cz_101 54/69
8. Ladění aplikace K ladění je možné využít sledování obsahu vybraných procesních proměnných. K tomu slouží v DetStudiu Inspektor a v případě schémat RS tzv. Watch režim. Více informací o možnostech ladění aplikace lze nalézt v nápovědě k vývojovému prostředí DetStudio. 8.1. Možnosti Inspektora Inspektor databáze proměnných (dále jen Inspektor) sestává ze čtyř samostatně pracujících oken. V inspektoru lze: Zobrazovat proměnné v různých formátech. Editovat hodnoty proměnných. Vytvářet vlastní funkce pro přepočet zobrazované proměnné. Načíst proměnné z připojeného řídicího systému. Uložit a načíst okno inspektora. Inspektor lze otevřít pomocí hlavního menu Ladění/Inspektor X, kde X je z rozsahu 1 až 4 a určuje konkrétní okno inspektora. Obr. 93 - Okno Inspektora Více informací o možnostech použití Inspektora lze nalézt v nápovědě k prostředí DetStudio. 55/69 detstudio_g_cz_1011
9. Rozšíření ukázkového programu 9.1.1 Procesy Archivace V řídicích systémech firmy AMiT lze přímo definovat archívy, které lze vyčítat, ukládat a následně zpracovávat v PC. Archívy jsou uloženy v zálohované paměti RAM. Pro práci s archívy slouží prvek SyncArch, případně prvek Sync- Mark. Prvek SyncMark lze využít např. tehdy, nechceme-li archivovat událostně, ale periodicky. Před vlastním programováním založíme proměnné. Dalsi_arc typu Long Arc_Teplota matice 1x1000 typu Float Arc_Time matice 1x1000 typu Long Arc_Index typu Integer Dále vytvoříme alias. Bit č.3 proměnné Xbits pojmenujeme @Archivuj Založíme další proces typu Normal_2 s parametry dle následujícího obrázku. Obr. 94 - Proces Archivace Pomocí následujícího kódu pak zajistíme archivaci filtrované aktuální teploty každých 10 s. // Časová značka pro modul SyncArch SyncMark 1, 10, 0, 0, 0, @Archivuj, Arc_NextTime // Archivace filtrované aktuální teploty SyncArch TeplF_Aktual, 0, Arc_Teplota[0,*], Arc_Time, @Archivuj, NONE.0, 0, Arc_Index, 0x0001 Aplikaci opět vygenerujeme a zavedeme do řídicího systému. 9.2. Obrazovky 9.2.1 Návrh obrazovky Archiv V této obrazovce bude možno procházet jednotlivými položkami v archívu, který byl naprogramován v procesu Archivace. Pro zobrazení položek archívu lze využít prvek ArchiveView, který se nachází v sekci General. Po umístění na detstudio_g_cz_101 56/69