Z P R Á V A o situaci na trhu práce v okrese Klatovy v 1.pololetí roku 2003 I N F O R M A C E Srpen 2003
Obsah: A. ZÁKLADNÍ ZPRÁVA... 2 1. CELKOVÁ CHARAKTERISTIKA OKRESU...3 2. ZAMSTNANOST A VOLNÁ PRACOVNÍ MÍSTA...5 3. NEZAMSTNANOST...15 4. CIZINCI NA TRHU PRÁCE...22 5. AKTIVNÍ POLITIKA ZAMSTNANOSTI...25 6. STRUNÁ ANALÝZA PROBLÉMOVÝCH SKUPIN A OBLASTÍ...31 7. SHRNUTÍ...33 8. OEKÁVANÝ VÝVOJ ZAMSTNANOSTI A NEZAMSTNANOSTI VE 2.POLOLETÍ 2003...34 B. TÉMATICKÝ ROZBOR... 35 I. SITUACE V JEDNOTLIVÝCH MIKROREGIONECH...36 II. PROBLÉMY MLADISTVÝCH A ABSOLVENT ŠKOL NA TRHU PRÁCE...37 III. FAKTORY PÍZNIV OVLIVUJÍCÍ NEZAMSTNANOST...39 C. PÍLOHA... 41 I. MAPA OKRESU S UVEDENÍM MÍRY NEZAMSTNANOSTI...42 II. TABULKY A GRAFY...43-1 -
A. Základní zpráva - 2 -
1. Celková charakteristika okresu Okres Klatovy leží na hranicích se sousedním Bavorskem v SRN, má rozlohu 1.939,66 km 2, což jej adí na 2.místo v R. Potem obyvatel 88.209 je však až na 52.míst. Z uvedeného vyplývá nesoulad mezi rozlohou a potem obyvatel. Tato disproporce sociáln ekonomického vývoje v píhraniní oblasti Šumavy byla výrazn ovlivnna dopady desítky let trvající izolace, existencí železné opony a celkov nepíznivými d sledky vyplývajícími z této okrajové polohy. D sledkem uzavené hranice byl na obou stranách stagnující hospodáský vývoj, vylidování píhraniního prostoru, tém neexistující peshraniní interakce. Dynamické procesy, které nastaly v zemi po roce 1990, zmnily postupn i spoleenskou a ekonomickou situaci v regionu. Transformace a restrukturalizace zásadn ovlivnily podobu regionální ekonomiky, rozvoj malých a stedních podnik, strukturu zamstnanosti, rozsah zahraniních investic. Další pozitivní vliv lze spatovat zejména v pínosech a pozitivních zmnách v oblasti cestovního ruchu, ve zlepšování kvality životního prostedí, v nár stu investic do veejné technické a dopravní infrastruktury, v rozvoji institucionálních struktur, v nebývalém rozmachu peshraniní spolupráce. Vedle pozitivních zmn však okres postihly i nkteré negativní dopady související zejména s restrukturalizací zemdlství a dramatickým poklesem jeho ekonomického významu a se zhoršením dopravní obslužnosti ve všech ástech okresu. V souasné dob se zamstnavatelské subjekty potýkají s dopady recese v EU, která znamená výrazné snížení zakázek a tím i výroby. V koneném d sledku pak snižování až rušení výrob orientovaných na západní trhy. Dále v zemdlství hraje významnou roli i špatné poasí v minulých i letošním roce. V d sledku toho ada zemdlských výrobc není schopna i pes masivní státní dotace se udržet a koní. Vývoj obyvatelstva vykazuje od roku 1947 klesající tendenci. Tehdy pes 120.000 obyvatel, nyní 88.000, hustota osídlení je 3x menší než je celorepublikový pr mr. Tato skutenost souvisí pedevším s d sledky vývoje Šumavy v pováleném období, s ídkou strukturou a charakterem osídlení. Tato situace pak má nepíznivý vliv jak uvedeno na dopravní obslužnost území a na výši a strukturu náklad v místní ekonomice. Vzdlanostní struktura je v porovnání s pr mry R i s krajskými pr mry nižší, a to zejména ve skupin obyvatel s dokoneným vysokoškolským vzdláním. Ekonomika okresu doznala v posledním desetiletí výrazných strukturálních zmn. Otevení hranic pineslo zpoátku i nabídku pracovních míst v uritých sektorech pro místní obyvatele v sousedním Bavorsku. Tato skutenost umožnila vyšší úspory a akumulaci základního kapitálu pro rozjezd živností a menších rodinných podnik. Souasn s tím zaznamenal okres i píliv zahraniního kapitálu ze sousedních zemí, který pomohl vytvoit novou základnu malých a stedních podnik a tím pispl k žádoucí diverzifikaci místní ekonomiky. Navzdory výraznému propadu zemdlství v okrese hraje zemdlství stále významnou roli v místní ekonomice, v pr mru zamstnává ješt okolo 10% ekonomicky inného obyvatelstva ( na konci 80 let to bylo ješt plných 25%). Významné postavení cestovního ruchu v okresu se promítá do ukazatele podílu zamstnanosti ve službách (v samotném ubytování a pohostinství je v pepotu zamstnáno 6 8 % ekonomicky inných obyvatel, což pedstavuje dvoj tínásobek pr mru v R). Okres charakterizuje pomrn dobrá dopravní infrastruktura: hustá silniní sí, dobré silniní a železniní spojení s hlavními centry ve vnitrozemí i propojení s Bavorskem a Horním Rakouskem, díky síti hraniních pechod. Mezi slabé stránky však patí zanedbaný stav nkterých komunikací a železniní infrastruktury a obslužné vybavenosti všeobecn. Více než l/3 obyvatel je soustedna v 7 mstech okresu, z toho jen v Klatovech žije l/4 obyvatel. Hustota obyvatel je 46 osob/km 2. Vzhledem k nerovnomrnému rozložení není ve skutenosti ani tvrtinová na vtšin okresu. Proto jsou velké problémy s dopravou do - 3 -
zamstnání. Nejen to, omezováním dopravy vzniká problém propojenosti okresu a tím dochází k dalšímu zhoršení situace v nejmenších obcích, které k zachování existence potebují obchod, služby, pracovní píležitosti. Dosud jim toto umožovalo dopravní propojení s msty. V tchto oblastech bude tak dále docházet k úbytku obyvatelstva. V hodnoceném období došlo na trhu práce vlivem silného posílení koruny jak k EURu, tak i k dolaru ke zvýšení cen eských výrobk na zahraniních trzích. Tím rapidn poklesla jejich prodejnost. Nejdíve toto pocítilo odvtví vyrábjící textilní výrobky, poté následovaly ostatní výrobky, hlavn zámenická výroba. A tak výhoda kterou díve pedstavovalo napojení na západní trhy ve form okamžitých a tudíž maloobjemových ( krátkodobých) zakázek se nyní vrací, mnohdy i s úroky. U nkterých firem v 100% nmeckém vlastnictví se uvažovalo a mnohdy i stále uvažuje o zastavení práce a pemístní výroby do míst, kde jsou výhodnjší ekonomické podmínky nap. ína. Proto nyní nkteré firmy pestávají mít zájem o zahraniní pracovníky a uvažují i o propuštní do pedasného d chodu u pracujících, kterým již vznikl nárok. Nkteré zaaly i zamstnance propouštt. Jedna firma snížila poet pracovník za pololetí o 10%. Pesto se dosud míra nezamstnanosti udržuje v oblasti celostátního podpr mru za poslední ti roky, pr mr 9,5% okres Klatovy 5,8 %. V zemdlství došlo zaátkem roku ke snížení výkupních cen, nap. u vepového masa byla cena cca 24 K/kg živé váhy, aby v pololetí vyskoila na 27-28,-K/kg. Uvádná výrobní cena u vepového je pitom až okolo 30,-K/g. V souasné dob se ceny vepového zvedly vlivem odbytového družstva Agropork na 33,-K/kg Tím cena vepového ásten kryje ztrátu na cen hovzího. Výkupní ceny mléka se zvedly ze 7,50K/l na 7,65,-K/l, piemž zemdlci uvádjí náklady na 1 l: 8-8,20K. Výkupní ceny za obilí jsou nejnižší za poslední desetiletí. Zemdlci proto prakticky neinvestují do rozvoje a údržby hospodáských objekt. I zemdlské stroje udržují silou v le. Vlivem zdražení hnojiv o 30% se snižují dávky hnojiv na pole a tím dochází i ke snížení výnos. Dotaní politika státu se v našich podmínkách pohoí a podh í Šumavy, podle mínní zemdlc jeví jako nedostatená. Zemdlci tak dotují nízké ceny potravin. Petrvávají ztížené podmínky ve stavebnictví, kde vlivem recese ve státech EU se snižuje i expanze do našich zemí a vlivem nízké míry nezamstnanosti v našem okrese, nedosáhneme na finanní pobídky a tím zahraniní kapitál odchází jinam. Místní firmy nemají finance na další rozjezd a tak stavební výroba v okrese Klatovy stagnuje, ztží staí naplnit výrobu na 10 msíc a firmy hledají zakázky v jiných okresech. 30. ervna 2001 bylo 792 VM pi 2384 uchazeích a míe nezamstnanosti 5,11%. V roce 2002 ve stejném období bylo evidováno 639 volných míst, 2568 uchaze o práci pi míe nezamstnanosti 5,69%. V souasné dob je v evidenci 3090 uchaze, 574 volných míst a míra nezamstnanosti 6,94%. Z pehledu je patrné, že situace na trhu práce se za poslední 2 roky zhoršila. Nyní obtížn nacházejí práci nejen absolventi a lidé bez odpovídající praxe nebo starší 50-ti let, ale i uchazei propuštní pi hromadném propouštní. V délce nezamstnanosti z stala nezamstnanost v trvání nad 12 msíc prakticky stejná ( okolo 30%). To znamená, že se daí umístní uchaze na trhu práce, pedevším na veejn prospšné práce. I když se obané po jejich skonení vracejí do naší evidence, je nutné si uvdomit, že se jedná o lidi, kteí již nejeví mnoho chuti pracovat. ím je doba nezamstnanosti delší, tím se i zhoršuje "kvalita" lidí. V tomto pípad se jedná o tzv. tžko umístitelné osoby, které o získání práce absolutn nejeví zájem. Nezídka z organizace pijdou zprávy, že práci hledající lovk již od dveí se hlásí o "razítko", že nem že být pijat. Vtšina zamstnavatel jim razítko dá. A tak jich mnoho petrvává v evidenci dlouhé msíce. Této skupin bude i nadále vnována zvýšená pozornost a také i nadále pedpokládáme spolupráci s obecními úady. - 4 -
Dlouhodob neobsazená místa jsou pedevším profese, které stále nalézají uplatnní v sousední SRN, jako je zedník, íšník a kucha, nebo jsou to místa, kde jsou nízké mzdy a špatné pracovní podmínky vetn sociálního vybavení pracovišt. V souasné dob dochází na druhé stran hranic v SRN ke zvýšenému zájmu o naše zdravotní sestry a i jen o pracovníky, kteí by opatrovali staré lidi. Tyto profese mají nyní zelenou a nejsou již omezování ani vkem (40 let). Ve volných místech nyní klesá poptávka po šikách a sváeích i nadále petrvává po pomocných dlnících, kterou zamstnavatelé eší náborem cizinc, zejména z Ukrajiny. Pes relativn (v podmínkách našeho okresu ) vysoké íslo nezamstnaných (3090 k 30.6.03) se nedaí umístit naše uchazee na nkterá pracovní místa jak uvedeno výše a pak nezbývá než povolit práci cizím státním píslušník m. I když i zde již došlo k nepatrnému snížení potu cizinc legáln zde pracujících 206 + 134 Slovák k 30.6.2003. Ve vtšin se jedná o práce v zemdlství 48, krupiéry 38, v šití textilu 17 a odborné pracovní síly 51 zde se jedná o pracovníky pevážn ze zemí EU. Podle souasné situace vývoje potu uchaze o zamstnání a vývoje v posledních letech s pihlédnutím k vývoji potu volných míst pedpokládáme, že se situace na trhu práce v okrese Klatovy píliš nezmní. 2. Zamstnanost a volná pracovní místa Vývoj zamstnanosti 31.12.99 31.12.00 31.12.01 30.06.02 31.12.02 30.06.03 osob celkem 38 435 37 020 44 311 44 107 42 773 42 123 z toho v pr myslu 9 983 9 970 13 827 13 779 13 779 13 779 v zemdlství 3 583 3 291 4 430 4 417 4 417 4 417 ve stavebnictví 1 895 1 393 3 696 3 684 3 684 3 684 ve službách 9 534 10 296 13 893 11 178 11 175 11 175 ve veejné správ, zdrav. 6 761 6 735 6 735 Poslední údaj o zamstnanosti, který jsme zjistili od Statistického úadu obdržet vychází ze sítání lidu v pedminulém roce. Z tohoto d vodu dochází k rozdíl m ve vývoji zamstnanosti. Pro získání pibližné orientace vývoje postaí. Problematickým se stává další - 5 -
sledování, kdy prakticky místní stediska statistiky skonila a tudíž se detailní stav v okrese pestává sledovat a tím i mapovat. Celková zamstnanost z stává prakticky stejná. Zmny, které nastaly v minulém roce a stále pokraují, však mají podstatný význam na trh s pracovními silami. Problematickou se stává velká skupina zamstnavatel, kteí se orientovali na západní trhy, pevážn SRN. Zde vlivem razantního posilování koruny dochází ke ztrát zájmu západních podnikatel o dodávky zboží z R. Poty pracovník u vybraných nejvtších zamstnavatel 30.06.01 31.12.01 30.06.02 31.12.02 30.06.03 Pr mysl Sušický holding a.s. Sušice 251 227 254 282 272 Škoda s.r.o. Klatovy 351 350 349 321 277 Mlékárna a.s. Klatovy 307 287 283 272 258 Joka s.r.o. Klatovy 426 442 440 376 334 Optiplast a.s. Nýrsko 501 459 412 413 427 Jitex a.s. Horažovice 220 213 204 197 180 Kozak Trading a.s. Klatovy 25 19 18 18 18 Rodenstock R s.r.o. 629 608 557 553 541 Zemdlství Agrospol a.s. Malý Bor 92 88 87 87 87 Stavebnictví VOD Velký Bor 98 114 113 117 114 Agromachine s.r.o. Švihov 156 136 127 118 128 Lesní spol. Železná Ruda a.s 101 100 92 92 101 Šumavská lesní a.s. Sušice 141 46 96 78 79 Stavební podnik a.s. Klatovy Pozemní stavby a.s. Klatovy 393 381 366 341 336 132 130 120 115 100 Zetes a.s. Klatovy 53 52 54 49 58 Spoje eská pošta s.p. Klatovy 312 309 312 316 317 Obchod a služby Zp. konzumní družstvo Sušice 625 674 640 662 673-6 -
Jak vyplývá z pehledu, úbytek pracovních sil se pohybuje okolo 5 %, nkde došlo naopak k mírnému zvýšení zamstnanosti ádov opt o procenta. Stabilizace, která zaala v roce l997, pokraovala s mírnými výkyvy až do letošního roku. Zvýšení o cca 3% oproti minulým lét m zaznamenal Optiplast a.s. Nýrsko. Urité problémy dané poklesem kurzu petrvávají i u firmy Rodenstock R s.r.o., kde došlo ze rok ke snížení o 3% pracovník. Podobn je na tom i stavebnictví, kde došlo u všech firem s výjimkou ZETES s.r.o. Klatovy (zvýšení o 8 zamstnanc ) k poklesu. K dalšímu nár stu zamstnanosti dochází u služeb, kde lze odhadnout zvýšení cca o 5%. Toto zvýšení skoro staí nahradit snížení u výrobních firem. Poet volných pracovních míst se snížil ze 792 v ervnu 2001 na 639 v ervnu 2002 a 574 v ervnu 2003. Pi tom se zvedl poet uchaze o práci z 2384 na 3090 za stejné asové období. Mírn poklesl tlak na zamstnávání cizích státních píslušník. Zde dochází spíše k tomu, že se zamstnavatelé snaží udržet solidní pracovníky ze zahranií. Další ekají až se zlepší situace sníží se hodnota K a pak chtjí obnovit výrobu v p vodním rozsahu. Pokud se nezmní legislativa lze oekávat postupný vyšší tlak na zamstnávání oban ze SR, kde vyjma registrace nic nebrání zamstnání obana SR a souasn je možné se s ním prakticky kdykoliv rozlouit záleží jen na zamstnavateli. Ustanovení zákoníku práce zde mnoho nepomohou. Z tabulky vybraného vzorku zamstnavatel okresu Klatovy vyplývá, že za poslední sledovaný rok došlo prakticky k dalšímu mírnému snížení potu zamstnanc ve výrobních organizacích. Toto spolu s nár stem potu absolvent v evidenci ( 197-2001, 285-2003) a poklesem potu volných míst vede ke zvýšení nezamstnanosti ( v lednu 8,06% v ervnu 6,94%). Stav a vývoj volných pracovních míst Nabídka volných pracovních míst ve sledovaném období byla mírn klesající. V lednu bylo evidováno 570 volných míst, v únoru 533, v beznu 516, v dubnu 551, v kvtnu 577, v ervnu 574. Porovnáním VM v lednu 1997 1024,v lednu 1998 868, v lednu 1999 586, v lednu 2000 535, v lednu 2001 648, v lednu 2002 716, v lednu 2003-570 vidíme propad a neustále se snižující poet, který na as zastaví jen nár st sezónních prací. Zde je vidt vyerpání ekonomického potenciálu zamstnavatel v okrese Klatovy. To pímo souvisí s vývojem hospodáské situace okresu i celé R. Volná místa podle msíc v 1. pololetí roku 2003 Leden 570 Únor 533 Bezen 516 Duben 551 Kvten 577 erven 574-7 -
Tok volných míst Volná místa podle sektor 1. pololetí 2003 a.s. s.r.o. s.p. družstevní soukromé rozpotové a píspvkové ostatní celkem rok 2000 237 489 5 39 291 85 9 1 155 rok 2001 325 503 3 44 299 107 7 1 288 rok 2002 317 320 2 25 249 60-973 rok 2003 204 218 3 26 268 59-778 Nejvtší nabídku volných míst poskytují soukromí zamstnavatelé - 268, následují s.r.o. 218 a akciové spol. s 204 místy, další místa podle sektoru již nemají takovou váhu. Pak již následuje velký odstup. Rozpotové a píspvkové organizace požadovaly obsadit 59 míst, družstevní 26 a státní sektor 3 místa. Uvedené poty odpovídají vývoji. Státní sektor se omezuje a družstevní (pevážn zemdlský) je v útlumu, ten vzhledem k vývoji zemdlství bude pokraovat. Srovnání s rokem 1999 pak ukazuje, že procentuální rozdlení podle sektor se mní ve prospch soukromých zamstnavatel, spoleností s ruením omezeným a akciových spoleností. Ukonení vývoje akciovek m žeme spatovat v postupné snižování volných míst z 503 2001 na 218 2003. Nár st míst v rozpotových a píspvkových organizacích pi vzniku povených úad, jak jsme pedpokládali, se nekonal. Místa byla obsazena pracovníky ze zrušených úad okresní úrovn. Volná místa podle kvalifikace 00 bez vzdlání - 01 Základní vzdlání 310 02 Vyuení 344 03 Stední bez maturity 3 04 SOU vyuení s maturitou 12 05 ÚSV gymnázium 9 06 ÚSO SOŠ s maturitou 87 07 Vyšší vzdlání 1 08 Vysokoškolské 13 09 Vdecká výchova - - 8 -
Z pehledu je patrné, že pomalu se nejvtší zájem pesouvá z nekvalifikované pracovní síly v dlnických profesích se základním vzdláním na pracovníky vyuené - 344 volných míst pro vyuené proti 310 volných míst se základním vzdláním. Stále se udržuje rozdíl v zájmu o pracovníky, kteí mají maturitu na odborných školách a mezi pracovníky s maturitou na všeobecných školách - 7x je vtší poet míst pro osoby se stedním odborným vzdláním než pro osoby se stedním vzdláním všeobecným, viz tabulka. Pomrn malý z stává zájem o zamstnance s vysokoškolským vzdláním, protože si organizace tato místa obvykle obsadí snadno sama. Volná místa podle KZAM 0 Píslušníci armády 0 1 Vedoucí a ídící pracovníci 7 2 Vdetí a odborní duševní pracovníci 19 3 Technití, zdravotnití, pedagogití pracovníci 70 4 Nižší administrativní pracovníci 83 5 Provozní pracovníci ve službách a obchod 135 6 Kvalifikovaní dlníci v zemdlství a lesnictví 37 7 emeslníci a výrobci, zpracovatelé a opravái 214 8 Obsluha stroj a zaízení 92 9 Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci 122 Volná místa podle vybraných profesí V nabídce volných míst pevažují VM pro vyuené a se základním vzdláním, kterých bylo evidováno 654 proti 125 VM pro stedoškoláky a vysokoškoláky. V minulém období to bylo 682 VM proti 269. Je vidt, že zatímco poet VM pro uchazee se ZV a vyuené z stává stejný, poet VM pro stedoškoláky a VŠ se zmenšil na ½. Je to zejm d sledkem stavu, kdy do uení odchází stále mén žák, zatímco na stední školy pedevším humanitního smru zájem pesahuje možnosti škol. Pro obany se základním vzdláním a bez vzdlání bylo k dispozici 310 z 574 VM, poítaje v to i idie, pr vodí apod.. Stále je zájem o profese, které nacházejí uplatnní v sousední SRN. Jsou to zejména profese zedník, kucha, íšník, zámeník a uklízeka. V poslední dob vzr stá zájem o profesi krupiéra. Firmy ve snaze snížit mzdové náklady propouštjí vlastní uklízeky a najímají na tyto práce specializované firmy na úklid. Tím opt stoupají požadavky na povolení práce zahraniních pracovník, nebo místní lidé nechtjí jezdit pracovat-uklízet po r zných místech okresu. V devozpracujícím pr myslu se jedná opt o práci v lese, pípadn na pile pevážn na r zných místech okresu. Zde je otázka, zda o n organizace opravdu má zájem, nebo slouží pouze jako záminka k získání Ukrajinc na - 9 -
tyto práce, i jiných zahraniních pracovník, opt za úelem snížení provozních náklad a možná i odvod do státního rozpotu. Tabulka volná místa podle pevažující innosti jasn vypovídá o ješt se stále rozvíjejícím sektoru služeb, který s 444 VM má zdaleka nejvyšší nabídku, v ostatních sektorech poty nedosahují ani stovky. To koresponduje i s tabulkou vývoje nezamstnanosti v okresu, kde se zatím co poty pracovník v jiných sektorech neustále by minimáln snižují, zde poet neustále stoupá. V roce 1997 k 30.6. bylo ve službách 7.652 pracovník a k 31.12.1999 jich bylo již 9.534. K 30.6.2003 se odhaduje poet pracovník na 11175. Vedoucí 7 Technik konstruktér 36 Prodavai 46 Administrativní pracovník 17 Zdravotní sestra 15 Úetní 18 Pokojská 21 Kucha 37 íšník, servírka 40 Krupiér 51 Dlník lesní 8 Dlník zemdlský 45 Dlník stavební 37 Zedník 28 Tesa, truhlá 5 Lakýrník 4 Zámeník, sváe 30 Obráb kov 9 Automechanik 14 Elektriká 9 Dlník devozpracující 22 Dlník potravináství 29 Švadleny, šiky 51 Dlníci pomocní a nekvalifikovaní 76 idii 32 Dlník v kamenolomu 13-10 -
Volná místa podle pevažující innosti organizace Chemický a farmaceutický pr mysl 9 innosti v oblasti nemovitostí, pronájem nemovitostí 30 Dobývání ostatních nerostných surovin 16 Doprava, skladování, pošty a telekomunikace 30 Devozpracující pr mysl 4 Gumárenský a plastikáský pr mysl 12 Obchod, opravy motorových vozidel a spotebního zboží 206 Ostatní veejné, sociální a osobní služby 78 Papírenský a polygrafický pr mysl, vydavatelská innost 2 Penžnictví a pojišovnictví - Pohostinství a ubytování 91 Pr mysl potravin a pochutin 56 Stavebnictví 56 Školství 12 Textilní a odvní pr mysl 32 Veejná správa, obrana, sociální zabezpeení 14 Výroba dopravních prostedk - Výroba elektrických a optických pístroj 6 Výroba kov a kovových výrobk 11 Výroba stroj a zaízení pro další výrobu 3 Zdravotnictví, veterinární a sociální innosti 13 Zemdlství, myslivost, lesní hospodáství 43 Zpracovatelský pr mysl jinde neuvedený 1 Volná místa podle odvtví Služby a obchod V souasné dob dochází, jak výše uvedeno, ke snížení nabídky volných míst i ve službách a obchodu. Boulivý vývoj má tento sektor již zejm za sebou, ale vlivem nedostupnosti investic se nachází ešení v udržování staré techniky a udržování pracovních míst, tím pádem ani není poteba vytváet nová pracovní místa. Pokud ale porovnáme poty pracovník ve službách, vidíme, že zde došlo k nár stu. Tomu odpovídá i poet VM 444 oproti 552 VM ped rokem. Dále se zájem rovnomrn rozložil mezi r zné druhy služeb. Nkteré organizace eší své problémy v mzdové oblasti (nap. nemocnice) snižováním mzdových náklad, nap. sjednáním úklid cizími firmami, tím šetí své mzdové náklady a tak mohou pidat svým kmenovým zamstnanc m. Na druhé stran to pináší zvýšený tlak na povolení zamstnávat zahraniní pracovníky, kterým nevadí, že musí jezdit pracovat do r zných míst - 11 -
okresu. Mezery v nabídce levného zboží a zejm i neprocleného a nezdanného stále využívají obané z Vietnamu. Vytváejí stánkové kolonie, které jsou na obtíž v mnoha mstech, nap. v Železné Rud. Zde si ale pronajali i obchodní d m. A tak pechází na vyšší formu prodeje. V Klatovech mají pronajata nejlepší prodejní místa pedevším na námstí a v jeho okolí. V souasné dob v Klatovech jsou již 2 ínské restaurace a 2 vietnamská oberstvení. Aby vylouili kontrolu úadu práce, podnikají nkteí cizinci na živnostenský list nebo zakládají veejné obchodní spolenosti. Dalšímu rozvoji investiní výstavby a služeb mimo jiné brání i vysoké úrokové sazby, které jsou pro vtšinu malých a stedních podnikatel neúnosné. Mnohdy nejsou platné ani programy podpory rozvoje malého a stedního podnikání, kterými podporuje vláda rozvoj podnikání pes eskomoravskou záruní a rozvojovou banku. Pestože podnikatelé naplují podmínky programu, penžní ústavy jim úvr nedají, protože pro n nejsou lukrativní a hlavn, v mnoha pípadech nemají zástavu. Podle informací z Komerní banky tato strategie by se mla zmnit a v budoucnu tak KB má upednostnit malé podnikatele. Nejvtší podnikatel v okrese v oboru služeb je Západoeské konzumní družstvo v Sušici. Podniká nyní jen ve velkoobchod, doprav a vlastní obchodní sí po celém okrese. Ve velkoobchodu získalo zásobování Jednoty celého okresu Plze-jih, Tachova a Horšovského Týna okres Domažlice. A tuto pozici se snaží udržet. Pro informaci v souasné dob je v okrese Klatovy vydáno jediné pracovní povolení k zamstnání obana z Vietnamu místo kuchae ve vietnamské restauraci - ale je vydáno 364 živnostenských list pro Vietnamce pro obchodní innost a zprostedkování obchodu a služeb. Stavebnictví Problémem z stávají místa kvalifikovaných zamstnanc, nap.: zedník, truhlá, tesa. Zamstnanci tchto profesí stále odcházejí za daleko lépe placenou prací do SRN. K nim nyní za poslední 3 roky pistupuje profese - stavební zámeník. O tyto zamstnance mají zájem r zné s.r.o., které zavádjí výrobu lehkých svaovaných konstrukcí pro odbratele v SRN. V souasné dob se zde zaíná projevovat nedostatek investic. Podle vyjádení vedoucích zamstnanc velkých stavebních podnik jsou potíže s naplnním zakázkové nápln na letošní i píští rok, kdy poítají s dalším podstatným omezením stavební výroby. Nkteré subjekty mají zajištnou zakázkovou nápl jen na 3/4 letošního roku. Zde je nebezpeí dalšího zvýšení nezamstnanosti. Doposud nkteré firmy ešily problémy s výrobou tím, že se zamstnanci uzavíraly pracovní pomr do prosince a další až od bezna nebo dubna. Tito pak byli v evidenci ÚP a brali podporu v nezamstnanosti. Prmysl V našem regionu je pevážn lehký pr mysl, který je zastoupen ve všech sektorech vlastnictví. V letošním roce opt bylo více volných míst v sektoru služeb než v pr myslu, kde jich bylo 211. Stav signalizuje stagnaci v rozvoji pr myslu. Problémy se zabezpeením kontrakt na letošní rok i na píští rok má vtšina organizací. Tak ŠKODA Klatovy s.r.o. eší v souasné dob zakázkovou nápl z msíc na msíce. Zde se nepodail pestup závodu pod závod ŠKODA jaderná energetika a tak došlo v minulém roce k velkému propouštní a projednávání prodeje zahraninímu zájemci. Ten se nepodail a tak nyní ŠKODA Klatovy je v konkurzním ízení. Situace v Mlékárn Klatovy a.s. se zdá stabilizovaná a mlékárna již 2. rok vykazuje mírný zisk ( 1,2 mil. K). I situace v Masokombinátu Klatovy a.s. se postupn stabilizovala, výroba jede a nyní bylo vyhlášeno již 2. výbrové ízení na odprodej strategickému partnerovi. V Šumavském holdingu bývalé SOLO se situace na as zklidnila - 12 -
Sirkárna opt vyrábí na 3 smny, nyní zakoupili nový stroj do linky a tak vytvoili 9 nových pracovních míst. Devaská výroba potebuje truhláe, to zaštiuje Holding, který má 6 lidí. Strojírenská výroba byla prodána a je samostatná, prozatím si vede dobe a daí se jí i vyvážet ást výrobk do SRN. Problémy se tetí smnou ešili v Sirkárn prací Ukrajinc, nyní pevážn pomocí zprostedkovatelské firmy z.budjovic. Jednou ze svtlých výjimek je Rodenstock R s.r.o., ve vlastnictví nmecké firmy. V minulém roce i je postihl pokles EURa a tím se zhoršil odbyt, který byl zejm d vodem snížení stavu zamstnanc. Nyní se již situace stabilizovala. Další je LK Devotvar ve Strašín, kde je výroba devných pedmt v halách pronajatých od p vodního ZD, z p vodních 10 pracovník je zde nár st na cca 120 zamstnanc. Tato firma je soukromá. I ona se nevyhnula uzavírání PP na dobu uritou u ásti zamstnanc. Problémy pokraují u výrobc kožené galanterie, kteí vznikly po pádu KOZAKu. Zde vlivem vysokých cen usn se kožené výrobky vyjma luxusního zboží stávají neprodejné. Zemdlství V tomto sektoru jsou stále volná místa ošetovatel dobytka, o která není zájem, nebo se mnohdy jedná o stáje umístné mimo osady. Nutností je proto zamstnání obou manžel a pesthování celé rodiny. Tím zase nastávají problémy s dojížkou dtí do školy. Vzhledem k tomu, že zamstnavatelé ani úad práce nejsou schopni tato místa obsadit, dochází k jejich obsazování obany z Ukrajiny i z jiných zemí bývalého východního bloku. Vlivem stoupajících cen vstup do výroby používaná mechanizace stárne. Nastává pitom doba nutných investic a tím i snaha o jejich zefektivnní. Proto došlo v minulém roce k r stu výkupních cen jak rostlinné, tak i živoišné produkce. Výkupní cena vepového masa tehdy stoupla na 37,-K/kg. U mléka se zvýšila na 7,80-K/l. V letošním roce vlivem dovoz klesla u vepového na 24,- K/kg živé váhy. Nyní se opt vlivem odbytového družstva AGROPORK zvyšuje na 27 28 K/kg. Toto je stále pro zemdlce ztrátové. Cena, kdy zaínají být zemdlci ziskoví zaíná na 30,-K/kg. Také u zemdlských plodin došlo ke snížení výkupních cen, kde ceny jsou nejnižší za posledních 15 let. Dále dochází k již bžnému jevu, že zemdlci dostanou zaplaceno za dodávky v nejlepším pípad za 2-3 msíce. Letošní rok postihlo zemdlce velké sucho, budeli pokraovat, hrozí další ztráty. Pr mrná mzda je zde do 12.500,-K bez ohledu na odpracované hodiny. A tak se zemdlství ocitá v zaarovaném kruhu, z nhož bude muset nkdo ven. V souasné dob je již na ti družstva vyhlášen konkurz. Z toho vyplývá brzký konec nkterých hospodásky slabších družstev. Charakter a dvody volných prac. míst neobsazených déle než jeden msíc 1. kvalifikace Jedná se pevážn o profese stavebního charakteru a o pohostinství. Nap.: zedník, tesa, truhlá, pokrýva, zámeník, kucha, íšník. Vtšina lidí tchto profesí jsou pendlei a o práci doma nemají zájem. Z ostatních profesí se jedná o švadleny a šiky, kde vedle nízkého platového ohodnocení pistupuje i namáhavá práce a zdravotní d vody. "Nepopulární funkce" nap. mzdová úetní nebo mistr na stavb, které se díve obtížn obsazovaly, jsou nyní obsazeny bhem nkolika dní, v mnoha pípadech se daí obsazovat i místa v zemdlství a ve - 13 -
stavebnictví. V nkterých pípadech se jedná i o neznalost cizího jazyka, který je teba pi práci používat, zde se ale jedná jen o dlnické profese. 2. smnnost Velkým problémem je požadavek práce na smny, zejména pro ženy, které se starají o rodinu. Dále stoupá poet organizací - zejména nov založených - pracujících na dv smny, nebo je poteba rychlé návratnosti vložených prostedk. Nejvtším problémem zde z stává doprava na a hlavn z druhé smny. 3. kvalita Jedná se pevážn o funkce THP - manažei a ostatní ídící zamstnanci, kteí podléhají výbrovému ízení. Zde si firmy hledají pracovníky s pomocí specializovaných firem. 4. dojíždní V souasné dob je dojíždní nejpalivjším problémem. Odbouráváním slev se stalo pro velkou vtšinu zamstnanc ekonomicky neúnosné dojíždt za prací. V pípad smnných provoz pak doprava není zajištna v bec. Vtšina autobusových linek koní okolo l8-té hodiny a tak není žádná možnost se dostat dom po skonení 2. smny i na 3. smnu. Urité možnosti jsou pi železnici, ale ty jsou omezené jen na sousedství zastávek. Vzhledem ke geografické poloze okresu a hustot obyvatel, není skoro žádná možnost dopravy na smnné provozy a na l. smnu velmi omezená. Tak jsou velmi poškozeny oblasti od Sušice, Horažovic a Nýrska na jih smrem ke státní hranici. 5. ostatní Patí sem subjektivní vlivy nap.: pée o dti - ne vždy se podaí zajistit mateskou školu, mzdové ohodnocení funkce, tžká práce, apod. V poslední dob se zde projevuje i nedostatek volných byt, který brání, aby se lidé mohli sthovat za prací. Jedná se zvlášt o regiony s vysokou nezamstnaností na severu republiky, kde jsou mnohdy nezamstnaní nap. zámeníci, íšníci, kuchai, kteí by u nás snadno našli práci. Dalším problémem, v souasné dob již rozšíeným, je oficielní vyplácení ásti mzdy ve výši mírn nad stanovenou minimální mzdou a vedle toho neoficielní vyplácení druhé ásti mzdy, která je asto vyšší než oficielní. Jednoznané je to u terciální sféry, kde se jedná o firmy s malými poty zamstnanc a s pístupem k volným penz m. Tím se snižují mzdy a na takovou nabídku tžko nkdo reflektuje. Nap. idi takovéto firmy, který jezdí pravideln s návsem do zahranií má vykazovanou hrubou mzdu ve výši 6200,-K za msíc. Ve skutenosti má 16 20000,-K. - 14 -
3. Nezamstnanost Vývoj nezamstnanosti v prvním pololetí r. 2003 má obdobný pr bh jako v letech minulých, jen s tím rozdílem, že absolutní ísla jsou vyšší. Co to znamená konkrétn? K 30.6. 2001 jsme evidovali 2 384 uchaze a míra nezamstnanosti byla 5,11 %. K 30.6.2002 bylo v evidenci 2 568 uchaze pi míe nezamstnanosti 5,69 %. K 30. 6. 2003, tj. ve sledovaném období, bylo evidováno 3 090 uchaze s mírou nezamstnanosti 6, 94 %. Proti srovnatelnému období loského roku to znamená nár st o 522 osob. Ješt na doplnní výplata HZ: k 30. 6. 2001 HZ pobíralo 927 lidí tj. 38,88 % ze 2 384 osob. K 30. 6. 2002 pobíralo HZ 1 040 uchaze, tj. 40,50 % z celkových 2 568. V ervnu 2003 je vypláceno HZ 1 317 uchaze m, tj. 42, 62 % z celkového potu 3 090 uchaze. Celková struktura uchaze o zamstnání 30.6. 2002 30.6. 2003 osob % osob % Uchazei celkem 2 568 100,00 3 090 100,00 Z toho ženy 1 284 50,00 1 629 52,72 Obané se ZPS 316 12,31 363 11,75 Dlníci 1 737 67,64 2 346 75,92 THP a ostatní 614 23,91 744 24,08 Absolventi škol a mladiství 254 9,90 328 10,61 Porovnáním absolutních ísel registrujeme nár st uchaze v podstat ve všech kategoriích. Je to d sledek mnící se ekonomické situace firem, kde se pijímají opatení vedoucí ke zvýšení produktivity práce (viz. napíklad penžnictví a administrativní obory) a nkteré firmy omezují svoji innost. íslo u absolvent není nikterak pekvapující, studenti si prodlužují prázdniny, nemají dosud jasno o vysokých školách, a tak se v pr bhu msíce záí dá oekávat podstatn vyšší poet žádostí o zprostedkování zamstnání. Ze složení absolvent se nám však neustále potvrzuje, že struktura stedního školství, zejména uiliš s maturitou je nevhodn nastavena. Je ale pochopitelné, že pi ti až tyletém cyklu negativa doznívají podstatn delší as. - 15 -
Kvalifikaní struktura Kvalifikaní struktura se mní v závislosti na požadavcích trhu práce. S nár stem absolutního ísla v potu uchaze se úmrn tomu zvýšily i poty uchaze v jednotlivých sledovaných kategoriích, a to jak uchaze se základním vzdláním a se vzdláním stedním (s maturitou i bez), tak roste i podíl vyuených. Stedoškolák pibývá ve vyšších vkových kategoriích, souvisí to s pohybem ve firmách. Zde jako jedna z možností se nabízí dát vtší prostor rekvalifikacím - cíleným i zájmovým. To ovšem pedpokládá i cílenou spoluúast podnikatel a samozejm i zájem a spolupráci samotných uchaze. Pro rychlé a nutné úpravy v této oblasti hovoí ješt porovnání následujících ísel: 30.06.2000 2 566 uchaze 644 volných míst 30.06.2001 2 384 uchaze 792 volných míst 30.06.2002 2 568 uchaze 639 volných míst 30.06.2003 3 090 uchaze 574 volných míst 30.6. 2002 30.6. 2003 STUPE VZDLÁNÍ Osob % Osob % Uchazei celkem 2 568 100,00 3 090 100,00 bez vzdlání 4 0,16 5 0,16 Neúplné základní vzdlání 0 0,00 1 0,03 základní vzdlání + praktická škola 821 31,97 948 30,68 nižší stední vzdlání 1 0,04 2 0,06 nižší stední odborné vzdlání 27 1,05 35 1,13 stední odborné vzdlání (vyuen) 961 37,42 1 191 38,54 stední nebo stední odborné vzdlání bez maturity a bez vyuení 36 1,40 44 1,42 ÚSV vzdlání 84 3,27 109 3,53 ÚSO vzdlání (vyuení s maturitou) 96 3,74 112 3,62 ÚSO vzdlání s maturitou (bez vyuení) 406 15,80 489 15,83 vyšší odborné vzdlání 20 0,78 27 0,87 Bakaláské vzdlání 12 0,47 8 0,26 Vysokoškolské vzdlání 96 3,74 116 3,75 Doktorské vzdlání (vdecká výchova) 4 0,16 3 0,10-16 -
Vková struktura Procentním podílem z celku jsou všechny kategorie srovnatelné s pololetím roku 2002. V kategorii od 25 až do 54 let se procentní podíly pozvolna srovnávají, i když vyšší absolutní ísla ve starších ronících budou v budoucnu problémem pro sociální pracovníky a zejména pro psychology. Svdí o tom i mírn se zvyšující pr mrný vk uchaze. V roce 2000 statistika zapsala íslo 36, v roce 2001 ve srovnatelném období byl pr mr 37 let, v roce 2002 a 2003 bylo íslo stejné, tj. 37 let. V tabulce vidíme nejvyšší procento 17,12 % v kategorii uchaze od 19 do 24 let. 30.6. 2002 30.6. 2003 VK Osob % Osob % Uchazei celkem 2 568 100,00 3 090 100,00 do 19 let 154 6,00 177 5,73 od 19 do 24 let 433 16,86 529 17,12 od 25 do 29 let 333 12,97 396 12,82 od 30 do 34 let 287 11,18 370 11,97 od 35 do 39 let 279 10,86 322 10,42 od 40 do 44 let 253 9,85 279 9,03 od 45 do 49 let 307 11,95 359 11,62 od 50 do 54 let 350 13,63 432 13,98 od 55 do 59 let 164 6,39 211 6,83 od 60 let a více 8 0,31 15 0,49 Délka nezamstnanosti Vezmeme-li délku nezamstnanosti v absolutních íslech, tak nár st se nejvíce projevil v asovém úseku do 3 msíc délky evidence. Situace u uchaze, kteí jsou v evidenci do 12 msíc se stabilizovala, došlo i k mírnému poklesu v nkterém úseku, znamená to, že se daí tyto lidi umisovat ješt ped tím, než podlehnou urité rezignaci a ztratí pracovní návyky a motivaci k nalezení práce.velice kladnou roli zde hraje práce oddlení poradenství a rekvalifikací, kde hlavn motivaní kursy a cílené rekvalifikace (rekvalifikace v oborech z oblasti služeb a také získání sváeského oprávnní) pomohly mnoha uchaze m k návratu na pracovní trh. Uchazei v asovém úseku nad 9 msíc a zejména nad 12 msíc a více se již vícemén adaptovali na vzniklou situaci, nauili se žít a pežívat v systému sociálních dávek, který je nikterak nemotivuje k hledání práce. - 17 -
30.6. 2002 30.6. 2003 DÉLKA NEZAMSTNANOSTI osob % osob % Uchazei celkem 2 568 100,00 3 090 100,00 do 3 msíc 656 25,55 751 24,30 od 3 do 6 msíc 411 16,00 571 18,48 od 6 do 9 msíc 318 12,38 360 11,65 od 9 do 12 msíc 227 8,84 378 12,23 od 12 do 24 msíc 385 14,99 433 14,01 od 24 msíc a déle 571 22,24 597 19,32 V této souvislosti ješt srovnání jednoho íselného údaje u vyazovaných uchaze, a to jejich pr mrná délka evidence ve dnech. Zatímco v roce 2001 to bylo 206 dn, v roce 2002 200 dn, v roce letošním 210 dn. Tato ísla dokládají, že i pi nár stu potu uchaze a úbytku volných míst se pr mrná délka evidence daí udržet pibližn na stejné hodnot. Dvody obtížné umístitelnosti 30.6.2002 30.6.2003 Uchazei celkem (etnost v %) 100,00 100,00 Zdravotní 28,00 29,00 Obtížn umístitelní 20,00 22,00 Pée o dti 13,00 12,00 Nevyhovující doprava 17,00 18,00 Vk 14,00 11,00 Nevyhovující vzdlání 8,00 8,00 Uvádné d vody se speciáln nesledují, jde v tomto pípad o kvalifikovaný odhad hlavního d vodu, pro který nebylo možno zprostedkovat zamstnání uchaze m, kteí jsou v evidenci déle než 6 msíc. U mnoha z nich jde pevážn o kombinaci více uvedených d vod. Za úvahu stojí stále se zvyšující podíl uchaze, kteí jako d vod pekážející v nastoupení do práce uvádjí nevyhovující dopravní spojení. Nejenom, že zastupitelské orgány samosprávy a státní správy ve spolupráci se zamstnavateli by mli tuto situaci ešit, ale dohadování s uchazei je stále d sledkem zakoenné pedstavy, že stát by se ml postarat o dopravu do zamstnání a tžko se vyazuje pro odmítnutí vhodného zamstnání. Samozejm, že uchazee neposíláme na druhý konec okresu, ale vzdálenosti do cca 10 ti km jsou pro mnohé nepekonatelnou dálkou. - 18 -
Regionální problémy nezamstnanosti poadí v roce 30.6. 2002 30.6. 2003 OBVOD MÚ 2002 2003 Osob % Osob % Uchazei celkem XX XX 2 568 5,69 3 090 6,94 Klatovy 5 6 914 4,57 1 168 5,80 Sušice 2 2 937 8,79 1 046 9,49 Horažovice 4 5 301 5,41 361 5,99 Plánice 6 3 56 4,43 100 7,66 Kašperské Hory 1 1 118 10,29 126 10,67 Nýrsko 3 4 195 5,97 289 6,52 Železná Ruda 7 47 4,25 xxx xxx! "!#$ %& - 19 -