Předložená část projektové dokumentace pro stavební povolení řeší architektonicko-stavební část výstavby čistírny odpadních vod v obci Nemile.

1. ZÁKLADNÍ ÚDAJE O STAVBĚ 1.1 STAVEBNÍK : Obec Nemile 1.2 NÁZEV STAVBY : ČOV Nemile 1.3 MÍSTO STAVBY : Kraj : Olomoucký : Obec : Nemile : Katastrální území : Nemile 1.4 ÚČEL STAVBY Předložená část projektové dokumentace pro stavební povolení řeší architektonicko-stavební část výstavby čistírny odpadních vod v obci Nemile. 1.5 PODKLADY, PROVEDENÉ PRŮZKUMY, OCHRANNÁ PÁSMA 1.5.1 Výchozí podklady Při zpracování projektové dokumentace bylo použito následujících podkladů: zadání investora, dokumentace stavby k územnímu a stavebnímu řízení ČOV Ruda nad Moravou snímek katastrální mapy výškopisné a polohopisné zaměření místa stavby konzultace s investorem, platné ČSN, předpisy a nařízení, 1.5.2 Inženýrsko geologický průzkum V srpnu r. 2013 byl RNDr. Pavlem Vavrdou realizován inženýrsko - geologický průzkum jehož úkolem bylo zhodnocení geologických poměrů v areálu navrhované ČOV v obci Nemile. Použité podklady Pro vypracování předkládaného IGP byly použity mimo jiné níže uvedené zprávy: Novák, A.,: Zpráva o výsledku inženýrsko-geologického průzkumu staveniště čistírny odpadních vod u obce Nemile. Stavoprojekt Olomouc, říjen 1992. Archiv Geofondu Praha, P 079 947 Ondříšek, J.,: Průzkum zdiva a základových poměrů mostu v km 37,514 trati Česká Třebová Zábřeh na Moravě. Státní ústav dopravního projektování, Pardubice, 1990. Archiv Geofondu Praha, P 071 039 Prokop, M.,: Optimalizace trati Krasíkov Zábřeh na Moravě. Inženýrsko geologický průzkum Geologický průzkum Ostrava a. s., únor 1997. Archiv Geofondu Praha, P 092 604 Provedené průzkumné práce a) vrtné práce V rámci akce: Splašková kanalizace Nemile a Lupěné. Inženýrsko geologický průzkum bylo v zájmovém prostoru vyhloubeno šest vrtaných sond do hloubky 3,0 m (V-1, V-5, V-6), 4,0 m (V-2), 7,0 m (V-3) a do hloubky 5,1 m (V-4). Celkem tedy bylo odvrtáno 25,1 bm sond. Vrtné práce provedla dne 25. 7. 2013 osádka strojní vrtné soupravy. Vrtáno bylo rotačně jádrovým způsobem bez výplachu (na sucho) za průběžného pažení ocelovými manipulačními pažnicemi. K vrtání bylo použito jednoduché jádrovnice o průměru 156 mm, osazené vrtnou korunkou z tvrdokovu. Vrtné jádro bylo ukládáno do normalizovaných třípřihrádkových dřevěných vzorkovnic. průměru 156 mm, osazené vrtnou korunkou z tvrdokovu. 2

b) vzorkování, laboratorní rozbory Z vrtů V-2, V-3 a V-4 bylo odebráno vždy po jednom vzorku podzemní vody z důvodu zjištění agresivity podzemní vody na betonové konstrukce a ocelové materiály. Čistírna odpadních vod Výsledky sondážních prací V prostoru čistírny odpadních vod byla odvrtána sonda V-3 do hloubky 7,0 m p. t. Na bázi sondy V-3, v hloubce od 6,3 m p. t. byla zastižena svrchní poloha pásma přípovrchového navětrání a rozvlnění regionálně metamorfovaných hornin zábřežského krystalinika. Litologicky se zde jednalo o zcela zvětralou krystalickou břidlici (rula? fylit?) ještě s patrnou původní břidličnatou strukturou. Po odvrtání bylo možno zvětralinu lehce drolit mezi prsty. Barva zvětraliny byla šedá. Hornina byla rozvětralá do té míry, že nabývala charakteru eluviálního písčitého jílu pevné až tvrdé konzistence. Báze zemin kvarterního pokryvu je zde tvořena v hloubkovém intervalu 2,0 m až 6,3 m p. t. cca 4,3m mocným souvrstvím štěrkopísků údolní terasy řeky Moravské Sázavy. Litologicky se zde jedná o středně a středně až hrubě zrnité štěrkopísky, tvořené poloopracovanými až opracovanými valouny o velikosti okolo 5 cm až 7 cm, ojediněle až 15 cm. Valounovým materiálem byly ponejvíce horniny krystalinika, méně křemen. V bazální vrstvě (hloubkový interval 5,6 m až 6,3 m p. t.) obsahovala zemina zvýšený podíl jemnozrnné frakce, takže nabývala charakteru jílovitého štěrku. Barva štěrkového souvrství byla ponejvíce šedá a hnědošedá. V nadloží štěrkopísků údolní terasy řeky Moravské Sázavy bylo vrtem V-3 ověřeno cca 2 m mocné souvrství aluviálních hlín. Litologicky se zde jednalo souvrství, které pozůstávalo z vrstev prachovitě písčitých hlín, jílovitých hlín a prachovitých jílů svrchu tuhé, níže měkké až tuhé konzistence. Ve svrchní části vrstevního sledu byla vrstva hlín v důsledku pedogenetických procesů ohumusená. Za zmínku stojí ještě existence cca 20 cm mocné vložky drobného štěrkopísku, která byla ověřena v hloubkovém intervalu 0,7 m až 0,9 m p. t. Podzemní voda Hladina podzemní vody byla sondou V-3 ověřena v hloubce 2,7 m p. t. a v téže úrovni se i ustálila. Podzemní voda je v zájmovém prostoru vázána na souvrství dobře průlinově propustných štěrkopísků údolní terasy řeky Moravské Sázavy, které zde v mocnosti okolo 4 m až 5 m vyplňují údolní nivu řeky Moravské Sázavy. Koeficient filtrace terasových štěrků odhaduji na k f = 1 až 3 10-3 m/s. Nadložní aluviální (holocenní, povodňové) hlíny jsou pro podzemní vodu velmi málo propustné až téměř zcela nepropustné, takže z hydrogeologického hlediska vytvářejí nadložní stropní izolátor podložních zvodnělých kvarterních štěrkopísků. Koeficient filtrace aluviálních hlín kolísá v závislosti na granulometrickém složení v rozmezí mezi n 10-6 m/s až n 10-7 m/s. Rozkyv hladiny podzemní vody může v prostoru staveniště činit i více, než metr. Podzemní voda je v zájmovém prostoru rozhojňována převážně infiltrací srážkových vod a vod tavných, vyloučena není ani dotace systému přestupy vod puklinových z přilehlého horninového masívu Zábřežské vrchoviny. Odvodnění systému probíhá převážně skrytými přetoky podzemních vod do řeky Moravské Sázavy. Z vrtu V-3 byl odebrán vzorek podzemní vody z důvodu zjištění agresivity podzemní vody na ocelové materiály a betonové konstrukce. Podzemní voda, která byla odebrána z vrtu V-3 je z důvodu hodnoty ph velmi agresivní na ocelové obaly podle ČSN 03 8371. Podzemní voda, která byla odebrána z vrtu V-3 vykazuje z hlediska koncentrace agresivního oxidu uhličitého zvýšenou agresivitu na ocelová potrubí podle ČSN 03 8375. Podzemní voda, která byla odebrána z vrtu V-3 nevytváří podle ČSN EN 206-1 Beton Část 1: Specifikace, vlastnosti, výroba a shoda agresivní prostředí na betonové konstrukce. Návrh hloubení a odvodnění výkopové jámy Výstavba objektu ČOV bude v zájmovém prostoru komplikovaná z důvodu předpokládaných vysokých přítoků podzemní vody do výkopu. 3

Hladina podzemní vody byla v prostoru projektovaného staveniště zjištěna již poměrně mělce pod úrovní terénu, v hloubce okolo 2,5 m p. t. Je tedy zřejmé, že výkopy budou hloubeny pod hladinou podzemní vody. Jako optimální se jeví zakládání stavebních objektů ve výkopové jámě, chráněné vodotěsným pažením, vetknutým do podloží (v hloubce okolo 7 m p. t.), při čerpání podzemní vody, která bude do jámy pronikat netěsnostmi těsnící stěny. Zde lze například navrhnout: - ochranu stěn výkopu převrtávanou pilotovou stěnou jeví se jako nejméně problémová, případně stěnou milánskou - užití larsenové stěny, rozepřené do rámů. V tomto případě by však bylo nutno posoudit reálnost beranění stěny do ulehlých terasových štěrků. V případě užití hnaného pažení by bylo nutno provést posouzení technické seismicity, generované dynamickými rázy při beranění stěny do zemního prostředí na okolní stavební objekty a železniční trať - alternativou je užití záporového pažení, zde by však bylo nutno počítat s podstatně vyššími přítoky podzemní vody do stavební jámy V případě užití příložného pažení by bylo nutno realizovat komplexní odvodnění stavební jámy stejně jako u svahované (v poměru minimálně 1:1) výkopové jámy. Vzhledem k situaci na lokalitě je zřejmé, že nechráněnou výkopovou jámu (se sklony stěn v poměru minimálně 1:1) by bylo nutno odvodnit kombinací čerpáním z odvodňovacích studní a čerpáním ze dna výkopu. Odvodnění výkopů pouze čerpáním ze studní je na staveništi nereálné, neboť z důvodu malé mocnosti kolektoru by nebylo možno dosáhnout požadovaného snížení. Odvodnění pouze čerpáním ze dna výkopu nedoporučuji z důvodu možné totální ztráty únosnosti zemin na dně výkopu (např. v případě rychlé změny stavu hladiny podzemní vody v důsledku přerušení čerpání apod.). U hrany výkopové jámy pro ČOV budou vybudovány minimálně čtyři odvodňovací studny do nepropustného podloží (tj. do hloubky okolo 7 m až 8 m p. t.). Čerpání podzemní vody ze studní doporučuji započít alespoň s dvoudenním předstihem před výkopovými pracemi, aby došlo k odčerpání statických zásob podzemní vody ze systému. Po snížení hladiny podzemní vody bude započato s vlastními výkopy s tím, že se vždy zpočátku vyhloubí na dně výkopu jímka, ze které bude kalovými čerpadly jímána podzemní voda, která do výkopové jámy proteče mezi depresními kotlinami jednotlivých studní. Výkop bude vždy hlouben nejprve po obvodu (čímž dojde k vytvoření dočasného drenážního systému ) a po snížení hladiny podzemní vody bude odtěžen střed výkopové jámy. Hloubení vždy dalších nižších pater výkopu pod hladinou podzemní bude možno započít až po snížení hladiny podzemní vody pod dno výkopové jámy (předstih jímky a dočasného drenážního systému před plošným hloubením, čerpání ze studní). V opačném případě by došlo k nakypření štěrků ve výkopu, což by mohlo vést k totální ztrátě únosnosti zemin na dně výkopu. V průběhu snižování hladiny podzemní vody lze očekávat krátkodobý ( regionální ) pokles hladiny podzemní vody, což se projeví dočasným snížením hladiny podzemní vody v okolních studních. Tomuto jevu nelze nijak zabránit. Usuzuji, že celkový přítok do výkopu nepřekročí množství 20 l/s až 30 l/s. Založení objektu ČOV Na základě provedených průzkumných prací hodnotím základové poměry v areálu navrhované ČOV v Nemili jako složité, neboť podzemní voda bude znesnadňovat založení hluboce zakládaných objektů ČOV. Jednotlivé projektované stavby ČOV považuji za objekty staticky nenáročné konstrukce. Pro návrhy základových konstrukcí bude nutno provést výpočty podle skupin mezních stavů. Mělce založené stavební objekty doporučuji založit v závislosti na úrovni výskytu štěrkové terasy v hloubce okolo 2 m p. t., na povrchu terasových štěrkopísků. Tato hloubka založení je s ohledem na klimatické vlivy dostačující. Hluboce založené objekty budou založeny v prostředí poměrně dobře únosných, rychle konsolidujících a málo stlačitelných fluviálních terasových štěrků, jejichž výskyt byl v areálu ČOV ověřen již mělce pod terénem, v hloubce okolo 2 m pod úrovní terénu. 4

Po vyhloubení stavební jámy dojde v důsledku odlehčení a v důsledku hloubení jámy k částečnému nakypření štěrků a k částečné ztrátě únosnosti štěrků. Před započetím stavby bude nutno štěrky na bázi výkopové jámy přehutnit. Výkopové práce budou moci být započaty vždy až po snížení hladiny podzemní vody pod niveletu dna výkopu. Pro uchování co nejvyšší pevnosti štěrků na dně výkopu doporučuji výkopovou jámu dohloubit hladkou lžící (lžící bez zubů). Případně zastižené vložky málo únosných jemnozrnných zemin bude nutno z podzákladí objektů odtěžit a nahradit je vhodným materiálem (hubený beton, hutněný štěrkopísek). Štěrky na dně výkopu již nebude možno zhutnit na původní pevnostní charakteristiky. Na bázi výkopu, pod základovou desku stavebních objektů výslovně doporučuji nahutnit homogenizační a kompenzační polštář ze štěrkodrti. Objekty ČOV bude nutno chránit proti vyplavání a to až do úrovně možného přetoku vody do objektu! (tedy případně až nad povrch terénu). Výkopy pro objekty ČOV doporučuji chránit dostatečně tuhým pažením, které navrhne statik, optimálně ve výkopové jámě, chráněné vodotěsnou pažící stěnou. Objekty ČOV je možno taktéž založit v otevřeném výkopu se svahem 1:1 při snižování hladiny podzemní vody. Při hloubce výkopu nad 3 m a nad 6 m bude nutno respektovat příslušná ustanovení ČSN 73 3050 Zemní práce. Pro orientaci projektanta uvádím hodnoty svislé výpočtové únosnosti Rd jednotlivých zde se vyskytujících hlavních základních druhů zemin. a) zeminy jemnozrnné třída F6, měkká konzistence, Rd = 50 kpa třída F6, tuhá konzistence, Rd = 100 kpa Uvedené hodnoty Rd platí pro hloubku založení 0,8-1,5 m a pro šířku základu < 3 m. V uvedených hodnotách není započítáno efektivní přitížení nadloží a vztlak podzemní vody. b) zeminy hrubozrnné Třída symbol Tabulková výpočtová únosnost Rd (kpa) šířka základu b (m 0,5 1 3 6 G5 GC 150 200 250 200 G3 (ulehlý / středně ulehlý) G-F 300 / 200 450 / 300 700 / 460 500 / 330 Uvedené hodnoty Rd platí pro hloubku založení 1,0 m. V uvedených hodnotách není započítáno efektivní přitížení nadloží a vztlak podzemní vody. Pro návrhy základů bude nutno provést výpočty podle skupin mezních stavů. Posouzení podloží dopravních staveb Podloží dopravních staveb (zpevněných ploch a příjezdových komunikací) je v prostoru navrhovaného staveniště ČOV Nemile tvořeno vyjma svrchní vrstvy humózní hlíny aluviálními hlínami. Podle ČSN 73 6133 Návrh a provádění zemního tělesa pozemních komunikací se jedná o zeminy pořadového čísla 8 - jíl se střední plasticitou, třída F6, symbol CI. Výše citovaná ČSN 73 6133 posuzuje vhodnost zemin do násypů a do podloží dopravních staveb v tabulce č. A.1 Vhodnost zemin pro pozemní komunikace zeminy třídy F6 následovně: pořadové číslo název zeminy 8 jíl se střední plasticitou Třída a symbol vhodnost do násypu vhodnost pro podloží vozovky (pro aktivní zónu) nevhodná podmíněně vhodná vhodná nevhodná podmíněně vhodná vhodná F6/CI x x Aluviální hlíny jsou při napojení vodou nestabilní a rozbřídavé bude tedy nutno bezpodmínečně zamezit přístupu vody k podloží. Pro zlepšení podloží dopravních staveb lze uvažovat s chemickou stabilizací aluviálních hlín v součinnosti s mechanickým hutněním. 5

Ověřené aluviální hlíny jsou nebezpečně namrzavé, objemově nestálé a jejich kapilární vzlínavost je vysoká. Obecně lze konstatovat, že zde ověřené aluviální hlíny poskytují nevhodné podloží pro dopravní stavby. Geotechnické vlastnosti zemin V rámci IGP byly v prostoru navrhované ČOV ověřeny tyto hlavní základní typy zemin: a) aluviální hlíny (třída F6) Aluviální hlíny byly sondou V-3 ověřeny do hloubky 2 m p. t. Na základě vizuálního popisu vrtného jádra jsem souvrství aluviálních hlín souhrnně zařadil podle ČSN 73 6133 Návrh a provádění zemního tělesa pozemních komunikací do třídy F6 jíl se střední plasticitou, symbol CI. Konzistence zde ověřených aluviálních hlín byla tuhá a měkká až tuhá. b) fluviální štěrky a jílovité štěrky Fluviální štěrky údolní terasy řeky Moravské Sázavy byly sondou V-3 ověřeny v podloží aluviálních hlín, v hloubce od 2 m p. t. Na základě makroskopického popisu jsem zde ověřené štěrky zařadil podle ČSN 73 6133 do třídy G3 - štěrk s příměsí jemnozrnné frakce, symbol G-F, zde ověřené jílovité štěrky jsem zařadil podle ČSN 73 6133 do třídy G5 štěrk jílovitý, symbol GC. c) rozvětralé skalní podloží charakteru písčitého jílu Na bázi sondy V-3, v hloubce od 6,3 m p. t. bylo zastiženo zcela rozvětralé skalní podloží charakteru písčitého jílu pevné konzistence třídy F4 podle ČSN 73 6133 (jíl písčitý, symbol CSI). Fyzikálně - mechanické charakteristiky ověřených hlavních základních v prostoru navrhované ČOV jsou uvedeny ve zpracovaném IGP. typů zemin 2. URBANISTICKÉ ŘEŠENÍ A ARCHITEKTONICKÉ ŘEŠENÍ Objekt ČOV bude situován v oploceném areálu. Příjezd bude umožněn po navrhované příjezdové komunikaci, na kterou budou navazovat zpevněné plochy. Jedná se o stavbu vodohospodářského charakteru. Nový objekt ČOV je tvořen podzemními železobetonovými nádržemi nad nimiž je umístěna nadzemní zděná, jednopodlažní, zastřešená část ČOV. Architektonické řešení objektu ČOV je v zásadě podřízeno požadavkům na funkčnost z hlediska technologického procesu čištění odpadních vod a vychází z rozměrového a konstrukčního řešení objektu. Architektonické řešení je zaměřeno na návrh nadzemní částí objektu ČOV. Objekt ČOV je navržen obdélníkového tvaru o půdorysných rozměrech 10,8 x 17,4 m. Nadzemní objekt je zastřešen sedlovou střechou se sklonem střešních rovin 20. Výška objektu u hřebene střechy je 6,06 m, u okapu pak činí 3,95 nad podlahou nadzemní části. Venkovní fasáda nadzemní stavby ČOV bude provedena strukturovaná, opatřená fasádní barvou v odstínu okrovém se soklem z keramického mrazuvzdorného obkladu v barvě tmavohnědé. Ze stejného obkladu bude proveden mrazuvzdorný keramický obklad u vyskladňovacího potrubí. Klempířské výrobky budou titanzinkové. Okna a vstupní dveře budou plastové v barvě bílé, vrata ocelová v barvě tmavohnědé. Podbití okraje střechy z dřevěných palubek bude v odstínu tmavohnědém. Střecha bude pokryta střešní krytinou profilovanou s imitací tašek a povrchovou úpravou PE, barvy vínově červené. 3. STAVEBNĚ TECHNICKÉ ŘEŠENÍ 3.1 VÝKOPY Před zahájením výkopových prací bude provedena skrývka ornice v tl. cca 200 mm od stávajícího terénu, která bude uložena na mezideponii pro budoucí využití na terénní úpravy. Budoucí staveniště 6

bude po skrývce ornice upraveno v rámci hrubých terénních úprav na úroveň cca 287,60 až 287,85 m.n.m. V místě výstavby nového stavebního objektu ČOV bude otevřena stavební jáma se sklonem svahů min. 1:1. Dno stavební jámy bude mít úroveň dna -5,570 = 283,53 m.n.m., resp. -5,720 = 283,38 m.n.m (úroveň pro násyp podkladní vrstvy ze štěrkodrti fr. 32-63 mm). Dle inženýrsko-geologického průzkumu byla ustálená hladina podzemní vody v prostoru ČOV zastižena v úrovni okolo 2,5 m až 2,7 m pod terénem tj. na úrovni cca 285,30 m.n.m.. Vzhledem k situaci na lokalitě je zřejmé, že nechráněnou výkopovou jámu (se sklony stěn v poměru minimálně 1:1) bude nutno odvodnit kombinací čerpání z odvodňovacích studní a čerpání ze dna výkopu. Odvodnění výkopů pouze čerpáním ze studní je na staveništi nereálné, neboť z důvodu malé mocnosti kolektoru by nebylo možno dosáhnout požadovaného snížení. Snížení hladiny podzemní vody bude provedeno dle níže uvedeného postupu. Pro ČOV budou vybudovány minimálně čtyři odvodňovací studny do hloubky okolo 8 m až 9 m pod stávajícím terénem. Přesné umístění a počet bude určen před realizací hydrogeologem v návaznosti na zpracovaný IGP. Čerpání podzemní vody ze studní je nutné zahájit alespoň s dvoudenním předstihem před výkopovými pracemi, aby došlo k odčerpání statických zásob podzemní vody ze systému. Po snížení hladiny podzemní vody bude započato s vlastními výkopy s tím, že se vždy zpočátku vyhloubí na dně výkopu jímka, ze které bude kalovými čerpadly jímána podzemní voda, která do výkopové jámy proteče mezi depresními kotlinami jednotlivých studní. Výkop bude vždy hlouben nejprve po obvodu (čímž dojde k vytvoření dočasného drenážního systému ) a po snížení hladiny podzemní vody bude odtěžen střed výkopové jámy. Hloubení vždy dalších nižších pater výkopu pod hladinou podzemní bude možno započít až po snížení hladiny podzemní vody pod dno výkopové jámy (předstih jímky a dočasného drenážního systému před plošným hloubením, čerpání ze studní). V opačném případě by došlo k nakypření zemin ve výkopu, což by mohlo vést k totální ztrátě únosnosti zemin na dně výkopu. Pro čerpání vody ze dna výkopu a zachycení povrchových vod ze dna dokončené stavební jámy bude tato ve dvou rozích opatřena čerpacími jímkami ø600 mm, do kterých bude zaústěno drenážní potrubí DN 100. Toto potrubí bude uloženo u paty svahu a zajistí odvodnění stavební jámy do čerpacích jímek, z kterých bude voda odčerpávána ze stavební jámy. Toto opatření zajistí svedení povrchové dešťové vody natékající do hotové stavební jámy a také snížení podzemních vod pod úrovní základové spáry. Dno stavební jámy bude opatřeno zhutněným podsypem ze štěrkodrti fr. 32-63 mm tl. 150 mm s horní plochou na úrovni -5,570 = 283,53 m.n.m.. Ta bude výchozí plochou pro betonáž základů objektu ČOV. Přebytečná zemina z výkopu bude použita na násypy kolem nového objektu ČOV. Nejnižší část stavební jámy pro prohloubený prostor čerpací jímky bude kopána samostatně z úrovně --5,570 = 283,53 m.n.m., přičemž hlavní stavební jáma nemusí být dokopána v celém objemu. Dno nejnižší části stavební jámy na úrovni - -7,590 = 281,51 m.n.m. bude opatřeno zhutněným podsypem ze štěrkodrti fr. 32-63 mm tl. 150 mm a pro odvedení povrchových vod ze dna jámy bude v rohu opatřena čerpací jímkou ø600 mm, do které bude zaústěno drenážní potrubí DN 100. Toto potrubí bude uloženo u paty svahu a zajistí odvodnění stavební jámy do čerpací jímky, z které bude voda odčerpávána ze stavební jámy. 3.2 ZÁKLADY, PODZEMNÍ ČÁST ČOV Nejdříve bude v nejnižším místě výkopu na úrovni -7,440 provedena základová deska tl. 150 mm z betonu C16/20, která bude vyztužena vloženou svařovanou ocelovou sítí ø6,0/150 mm, která bude podsypaná zhutněnou štěrkodrtí fr. 32-63 mm tl. 150 mm. Na tuto vytvořenou základovou desku bude realizováno dno a stěny nejhlubšího čerpacího prostoru spodní nádrže ČOV do úrovně -5,420. Následně bude prostor kolem této spodní vybetonované části zasypán po vrtvách zhutněným zásypem a celé dno hlavní stavební jámy bude opatřeno zhutněným podsypem ze štěrkodrti fr. 32-63 mm tl. 150 mm s horní plochou na úrovni 5,570. Na tento urovnaný a zhutněný povrch bude provedena betonáž podkladní základové desky tl. 150 mm z betonu C16/20, která bude vyztužena vloženou svařovanou ocelovou sítí ø 6,0/150 mm. Na vytvořenou základovou desku bude realizováno dno a stěny podzemní části nového objektu ČOV. Konstrukce podzemní části ČOV bude provedena jako monolitická železobetonová krabicová nádrž, která je rozdělena na samostatné části čerpací jímku, uskladňovací nádrž kalu, 7

denitrifikační nádrž a dvě nádrže nitrifikace s vestavěnými dosazovacími nádržemi. Hloubka nádrží je 4,70 m. Tloušťka obvodových a vnitřních stěn nádrží je navržena 400 mm, tloušťka dna je 450 mm. Nádrže budou provedeny z vodostavebního betonu C25/30 - XC2 - XF2 - Cl 0,20 - Dmax 22 - S3,, max. průsak 60 mm dle ČSN EN 12 390-8 a vyztuženy ocelí 10505 (R). Krytí výztuže je navrženo 30 mm, v místě styku s podkladními vrstvami (podkladní beton) 40 mm. Těsnění pracovní spáry bude provedeno ocelovým těsnícím plechem nebo s použitím těsnících pásů z PVC. Vnitřní stěny nádrží budou opatřeny flexibilní minerální hydroizolační stěrkou. Stěny kruhového lapače písku v tl. 200mm budou vyztuženy svařovanou ocelovou sítí ø 6,0/100 mm a provedeny z vodostavebního betonu C25/30 XC2 - XF2 - Cl 0,20 - Dmax 22 - S3, max. průsak 60 mm dle ČSN EN 12 390-8. V místech vstupu do jednotlivých částí podzemních nádrží budou do ŽB stěn nádrže osazeny ocelové žebříky. Svislé vnější plochy stěn budou chráněny vnějším antikorozním a hydroizolačním nátěrem. Část podzemních nádrží ČOV bude zastropena železobetonovou monolitickou stropní deskou tl. 200 mm s použitím betonu C25/30 XC2, která bude vyztužena betonářskou ocelí 10 505(R). Ve stropní konstrukci budou provedeny otvory pro osazení lehkých ocelových poklopů z žebrového plechu. 3.3 SVISLÉ KONSTRUKCE NADZEMNÍ ČÁSTI ČOV Svislé obvodové konstrukce nadzemní části objektu ČOV budou provedeny ze zdiva tl. 400 mm z cihelných tvarovek zděných na maltu MVC 5,0. První řada zdiva soklu obvodové stěny výšky 250 mm bude provedena z cihelných tvarovek tl. 365 mm na maltu MVC 5,0 a bude položena na hydroizolaci z asfaltového pásu s výztužnou hliníkovou vložkou, která bude vytažena na vnější líc tohoto zdiva. Z vnější strany bude dále toto zdivo opatřeno tepelnou izolací extrudovaným polystyrénem tl. 30 mm, která bude lepená flexibilním lepidlem. Obklad soklu bude proveden keramickým mrazuvzdorným obkladem, který bude lepený flexibilním lepidlem na extrudovaný polystyrén a bude přetažen pod upravený terén po vnějším líci ŽB Vnitřní nosné zdivo tl. 300 mm bude provedeno z cihelných tvarovek zděných na maltu MVC 5,0 Příčky tl. 150 mm budou provedeny z cihelných příčkovek tl. 115 mm na maltu MVC 5,0. Příčka tl. 100 mm bude provedena z cihelných příčkovek tl. 80 mm na maltu MVC 5,0. 3.4 VODOROVNÉ KONSTRUKCE NADZEMNÍ ČÁSTI ČOV Ztužující vodorovné prvky (věnce) jsou navrženy z betonu tř. C20/25 XC1 po celém obvodu nadzemní části objektu, která je dána výškovou úrovní konstrukce střechy kotvené k ŽB věnci. Pozední věnce jsou umístěny ve výšce +3,430 m nad podlahou. Konstrukce věnce bude provedena jako betonový armovaný trám o rozměrech 300 x 200 mm, který bude z venkovní strany zateplen tepelnou izolací polystyrénem tl. 100 mm. Výztuž je navržena z betonářské oceli 10 505 (R) pruty ø12 mm. Třmínky z betonářské oceli 10 505 (R) ø 6 mm jsou navrženy v osové vzdálenosti cca 200 mm. Do vrchní plochy věnců budou zabetonovány ocelové plotny 250/250/8 mm, které budou sloužit pro přikotvení dřevěných sbíjených vazníků konstrukce střechy. Na spodní pásnice dřevěných sbíjených vazníků bude přichycen nosný pozinkovaný rošt podhledu z profilů CD (60/27 mm) a na ně bude položena tepelná izolace tl. 160 mm. Ze spodní strany roštu bude přichycena parobrzda a sádrokartonová deska tl. 12,5 mm, impregnovaná proti vlhkosti (zelená). 3.5 PODLAHA Podlaha nadzemní části ČOV bude provedena na stropní desce na hydroizolačním souvrství z asfaltových pásů s hliníkovou výztužnou vložkou betonovou mazaninou tl. 70 mm jejíž povrch bude hlazený. Betonová mazanina bude vyztužena svařovanou ocelovou sítí ø 4,0/100 mm. V sociálním zařízení bude podlaha provedena betonovou mazaninou tl. 60 mm, která bude opatřena hydroizolační stěrkou, na kterou bude položena keramická dlažba. V provozní místnosti bude povrchová úprava podlahy provedena nalepeným PVC, 8

3.6 TEPELNÉ IZOLACE Tepelné izolace v úrovni nad podhledem jsou provedeny položením minerální vlny tl. 160 mm na nosný rošt podhledu. Izolace je ze strany interiéru chráněna. Pozední věnce a překlady jsou z venkovní strany zatepleny polystyrénem tl. 100 mm. Polystyrén tl. 100 mm je také vkládán v rámci nadpraží otvorů mezi překlady v místě osazení výplně otvoru. U soklu pod keramickým obkladem bude použit extrudovaný polystyrén tl. 30 mm. 3.7 OTVORY Vodorovná nadpraží okenních otvorů a nadedveřního otvoru ve svislých nosných obvodových stěnách š.400 mm budou provedeny pomocí ŽB prefabrikovaných překladů v.240 mm. Použity budou (z vnitřní strany) dva vylehčené překlady š. 115 mm a jeden plný překlad š. 70 mm příslušné délky dle světlosti otvoru mezi které bude vložena tepelná izolace polystyrénem tl. 100 mm. Nadpraží vratového otvoru š. 3200 mm bude provedeno pomocí dvou ocelových válcovaných nosníků I 140 dl. 3600 mm, které budou v rámci nadpraží zabetonovány betonem C20/25 Nadpraží dveřních otvorů šířky 900 mm v příčce tl. 150 mm bude provedeno pomocí ŽB prefabrikovaných překladů vylehčených š.115 mm, v.140 mm, délky 1190 mm. Nadpraží dveřního otvoru šířky 600 mm v příčce tl. 150 mm bude provedeno pomocí ŽB prefa překladu vylehčeného š.115 mm, v.140 mm, délky 890 mm. Nadpraží dveří š.600 mm v příčce tl. 100 mm bude provedeno vložením dvou ocelových prutů ør16 dl. 0,9 m. Vchodové dveře jsou navrženy jednokřídlé, s průchozím křídlem 900 x 2000 mm s nadsvětlíkem v. 430 mm. Součástí dveří budou i plastové zárubně. Okna v obvodových stěnách budou provedena plastová, bílá. Okna budou zasklena termoizolačním dvojsklem, vnější sklo bezpečnostní tl. 6,8 mm. Okno na sociální zařízení opatřit neprůhlednou úpravou, vnitřní sklo mléčné. Vrata o velikosti 3200 x 3180 mm budou otevíravá dvoukřídlá, atypická, z uzavřených ocelových profilů, s výplní sendvičovým zatepleným lakovaným plechem, kování standartní, otevíravá ven. Osazena budou v atypické ocelové zárubeni z "L" profilu. Všechny okenní parapety budou obloženy keramickým obkladem. 3.8 KONSTRUKCE STŘECHY Konstrukce střechy je vytvořena z dřevěných příhradových vazníků se sponkovými spoji. Spojovací a kotevní prvky budou žárově zinkované. Okraj střechy bude opatřen vodorovným podbitím z hoblovaných palubek tl. 19 mm, které budou nabity na pomocné dřevěné konstrukce přichycené k dřevěným vazníkům. Dřevěné sbíjené vazníky budou k ŽB věnci přichyceny pomocí kotevních desek 200/150/8 mm přiložených z obou stran ke spodní pásnici vazníků a prošroubeny svorníkem M16. Obě kotevní plotny budou přivařeny ke kotevním plotnám 250/250/8 mm, které budou zabetonovány k horním plochám ŽB věnců. 3.9 OCHRANNÉ NÁTĚRY DŘEVĚNÝCH KONSTRUKCÍ Všechny dřevěné prvky krovu budou opatřeny nátěrem proti dřevokazným houbám, plísním a škůdcům. Všechny venkovní viditelné prvky budou opatřeny nátěrem lazurovacím lakem v odstínu tmavěhnědém. 3.10 STŘEŠNÍ KRYTINA Střecha bude pokryta střešní krytinou profilovanou s imitací tašek s povrchovou úpravou PE, barvy vínově červené. Hřeben střechy a nároží budou kryty pomocí oblého hřebenáče s odvětráním větracím pásem hřebene. Odvětrání střešní roviny u okapu bude zajištěno pomocí ochranného větracího pásu, u okapu bude použito okapové lemování. Všechny doplňkové prvky střechy budou ve stejném materiálovém a barevném provedení jako střešní krytina. 9

3.11 KLEMPÍŘSKÉ VÝROBKY Dešťové vody ze střechy budou svedeny pomocí titanzinkových půlkruhových okapů r.š. 330 mm do dešťových svodů ø100 mm, titanzinkových, které budou zaústěny do lapačů střešních splavenin, které jsou napojeny na dešťovou kanalizaci. Venkovní parapety oken budou provedeny z titanzinkového plechu. 3.12 ZÁMEČNICKÉ VÝROBKY Poklopy do nádrží budou provedeny z úhelníků a žebrového plechu tl. 4 mm. Provedeny budou poklopy otvorů o rozměrech 700 x 1400, 900 x 1700 mm, 700 x 2600 mm a 700 x 200 mm. Do čerpací jímky bude zajištěn přístup pomocí nerezového žebříku š. 300 mm a délky 6,40 m. Výstup nad podlahou bude zajištěn pomocí dvou ocelových nerezových madel kotvených do stěny. Do uskladňovací nádrže kalu bude zajištěn přístup pomocí nerezového žebříku š. 300 mm a délky 4,05 m. Výstup nad podlahou bude zajištěn pomocí dvou ocelových nerezových madel kotvených do stěny. Prostor otevřených nádrží bude opatřen ochranným ocelovým zábradlím v. 1100 mm s okopovým plechem, která jsou součástí ocelových lávek v části dosazovacích nádrží a které jsou součástí dodávky technologie včetně zábradlí. 3.13 TRUHLÁŘSKÉ VÝROBKY Vnitřní dveře budou dřevěné, laminátové HPL, barvy šedé. Zámky dveří budou dozické, v sociálním zařízení s WC kováním, kliky plastové. Dveře budou osazené do ocelových zárubní opatřených nátěrem světle šedým. 3.14 HYDROIZOLACE V konstrukci střechy bude použita difúzní hydroizolační folie. Pro hydroizolaci podlah a obvodového zdiva je použita izolace asfaltovými pásy s hliníkovou vložkou. 3.15 VNITŘNÍ POVRCHOVÉ ÚPRAVY Veškeré malby budou provedeny běžnými malířskými nátěrovými hmotami v barevném bílém odstínu. V sociálním zařízení bude proveden keramický obklad v.2100 mm. V prostoru hrubého předčištění a odvodnění kalu je navržen keramický obklad v. +1,500 nad podlahou. 3.16 OMÍTKY, SOKL Vnitřní omítky budou vápenné hladké. Vnější fasádu nadzemní části objektu bude tvořit venkovní fasáda strukturovaná, opatřená fasádní barvou v odstínu okrovém. Sokl objektu bude obložen keramickým mrazuvzdorným obkladem v tmavohnědém odstínu do výšky +0,180. Mrazuvzdorný keramický obklad u vyskladňovacího potrubí bude stejný do výšky +1,550. 3.17 OKAPOVÝ CHODNÍK Kolem objektu ČOV bude na úrovni upraveného terénu -0,100 proveden okapový chodník š.450 mm z kačírku, který bude uložen mezi obvodové zdivo objektu a zahradní betonový obrubník 1000 x 50 x 200 mm. Vstup do objektu zajistí přístupových chodník ze zámkové dlažby, vjezd bude zajištěn ze zpevněné asfaltové části. (viz samostatná část PD). 10

3.18 OCHRANA PROTI BLUDNÝM PROUDŮM S ohledem na blízkost železniční elektrifikované trati bude nutné podzemní část stavby chránit před negativními účinky bludných proudů. V rámci realizace spodní části stavby bude provedeno pospojování ocelové výztuže ŽB nádrží a v místech určených projektem uzemnění bude na vnější hranu nádrže vyvedeno toto pospojování. To bude následně v rámci ochrany proti bludným proudům spojeno s ochranným systémem navrženým projektem elektroinstalace. 4. ZAJIŠTĚNÍ BEZPEČNOSTI PRÁCE Požadavky na bezpečnost práce vycházejí ze zákona č.309/2006 Sb. O zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, nařízení vlády č.591/2006 Sb. O bližších minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništích, zákona č. 183/2006 Sb. Stavební zákon, vyhlášky č. 499/2006 Sb. O dokumentaci staveb a nařízení vlády č. 101/2005 O podrobnějších požadavcích na pracovištích. 5. ODPADY Tuhé odpady Běžný komunální odpad bude likvidován v rámci stávajícího systému svozu TKO. Odpady vzniklé při výstavbě Při nové výstavbě dojde ke vzniku běžných stavebních odpadů. Při výstavbě vzniknou následující odpady (dle Katalogu odpadů- příloha č.1) 15 01 01 Papírové a lepenkové obaly O 15 01 02 Plastové obaly O 15 01 10 Obaly obsahující zbytky nebezpečných látek nebo obaly těmito látkami znečištěné N 17 01 01 Beton O 17 01 02 Cihly O 17 01 06 Směsi nebo oddělené frakce betonu, cihel, tašek a keramických výrobků obsahující nebezpečné látky N 17 02 01 Dřevo O 17 02 02 Sklo O 17 02 03 Plasty O 17 02 04 Sklo, plasty a dřevo obsahující nebezpečné látky nebo nebezpečnými látkami znečištěné N 17 03 01 Asfaltové směsi obsahující dehet N 17 03 02 Asfaltové směsi neuvedené pod číslem 17 03 01 N 17 04 05 Železo a ocel O 17 04 07 Směsné kovy O 17 05 04 Zemina a kamení neuvedené pod číslem 17 05 03 O Při provozu budou vznikat následující odpady (bez odpadů z technologie ČOV) : 20 03 01 Směsný komunální odpad O Likvidaci odpadů po dobu výstavby bude provádět dodavatel stavby, tato povinnost bude zakotvena ve smlouvě o dílo na dodávku stavby. Likvidaci odpadu vzniklých provozem stavby bude provádět provozovatel stavby. V Novém Malíně, 07/2014 Vypracoval : Ing. Jaromír Indra 11