MINIMÁLNÍ PROGRAM PROTIDROGOVÉ PREVENCE ZŠ BEZNICE

Základní škola Beznice Rožmitálská 419 píspvková organizace tel. 318 682 165 262 72 Beznice tel./fax 318 682 358 Václav Sedláek, editel školy E-mail: reditel@zsbreznice.cz MINIMÁLNÍ PROGRAM PROTIDROGOVÉ PREVENCE ZŠ BEZNICE Vypracovala: Mgr. Ivana Popová editel školy: RNDr. Václav Sedláek Beznice 31. 8. 2009 1

OBSAH I.) ÚVOD 3 II.) CHARAKTERISTIKA ŠKOLY 3 III.) ANALÝZA SOUASNÉHO STAVU NA ŠKOLE 4 IV.) GARANT PROGRAMU A SPOLUPRACOVNÍCI 5 4.1 Pée o rozvoj žák V.) SPOLUPRÁCE S ODBORNÍKY A DALŠÍMI ORGANIZACEMI 7 VI.) PROPAGACE 8 5.1 Stálé informace pro dti 11 VII.) PREVENCE - TEORETICKÁ VÝCHODISKA 11 7.1 Epidemiologické studie drogové scény u populace dtí a mládeže 11 7.2 Základní principy úinných preventivních opatení 12 7.3 Metody 13 7.4 Obecné zásady efektivní primární prevence 13 7.5 Prioritní aktivity uplatované v rámci Minimálního preventivního 14 programu 7.6 Priority podle vkových kategorií 14 7.6.1 I. skupina žák 1. 3. roník 14 7.6.2 II. skupina žák 4. 7. roník 15 7.6.3 III. skupina žák 8. 9. roník 16 VIII.) PRAKTICKÁ ÁST 17 8.1 Školní ád 17 8.2 Školení 17 8.3 Mimotídní a mimoškolní innost 17 8.4 Struný pehled dosud realizovaných preventivních aktivit 18 IX.) ASOVÝ HARMONOGRAM PROGRAMU 19 X.) HODNOCENÍ MPP A EVALUACE ZA ŠKOLNÍ ROK 2 008 2 009 21 10.1 Evaluace 22 10.2 Struné shrnutí práce Postoj dtí k drogám na ZŠ Beznice 22 10.3 Krizový plán 23 XI.) PEHLED VYBRANÝCH PLATNÝCH PEDPIS PRO OBLAST PREVENCE SOCIÁLN PATOLOGICKÝCH JEV 24 PREVENCE a EŠENÍ ŠIKANY 24 XII.) SEZNAM ODBORNÉ LITERATURY 29 XIII.) PÍLOHY 31 14.1 Organizace, které se komplexn zabývají primární prevencí 31 14.2 Seznam zaízení zabývajících se problematikou sociáln patologických jev 14.2.1 Nadje ze sluchátka 32 14.3 Psychoterapeutická metoda pro práci s problémovým jedincem 34 14.4 Nabídka zájmových a nepovinných pedmt 35 14.5 Sedm rad pro rodie 36 14.6 Dvacatero vzkaz rodim od jejich dtí 37 PRB H A HODNOCENÍ MINIMÁLNÍHO PREVENTIVNÍHO PROGRAMU 38 2

I. ) ÚVOD Na každého z nás jsou v život vyvíjeny nejrznjší tlaky z vnjšího prostedí. Bohužel nemalé ásti dtí a mládeže se z rzných dvod nedaí vyrovnat pimen a zodpovdn s každodenními problémy, osobními a sociálními požadavky, konflikty, školními problémy a ostatními náronými životními situacemi. ešení pak asto nacházejí ve zneužívání drog a alkoholu, v šikan a násilí, záškoláctví a dalších formách rizikového chování sociáln patologického typu. Píin, které vedou k nejrznjším experimentm s návykovými látkami, je znané množství. Podle editele Centra metadonové substituce Jiího Presla je první kontakt s drogou vtšinou ze zvdavosti. Avšak mnohé z nich se vztahují k rodin a sociálnímu prostedí, v nmž je jedinec formován. II.) CHARAKTERISTIKA ŠKOLY Základní škola Beznice se nachází ve Stedoeském kraji, 18 km od msta Píbram. Školu navštvuje 453 žák, rozdlených do 20 tíd. editelem školy je RNDr. Václav Sedláek. Výchovnou poradkyní, metodikem prevence a školním psychologem je Mgr. Ivana Popová. Zamstnáno je zde 31 pedagogických a 17 nepedagogických pracovník. Vyuuje se zde podle vlastního Školního vzdlávacího programu, který je už nkolik let peliv pipravován zdejšími pracovníky školy. Také hodnocení výsledk vzdlávání žák se více piklání ke slovnímu hodnocení toho, co se jim podailo, jak využívají svých schopností a jak jsou úspšní. Pevádní na známky se vyskytuje mén a bude se používat pevážn na druhém stupni školy. Žáci devátých tíd si na konci základního vzdlávání odnesou svoje výstupní hodnocení. Své zamení škola soustedí na ekologii a je zapojena do nkolika projekt. V okolí školy byla vybudována nauná stezka, která zachycuje rostliny z okolí. Ve škole najdeme dv poítaové uebny, keramickou dílnu (vybavenou hrníským kruhem a keramickou pecí), místnost, kde jsou umístna akvária a terária (zde se nachází rzné druhy akvarijních ryb, želvy, hadi, ještrky a myši. Nov byla vybudována pracovna pírodopisu a umístna velká terária, o která peují žáci spolen s vedoucím teraristického kroužku, odborníkem veterináem. ZŠ Beznice patí k tm školám, kde mají dti adu píležitostí na vhodné vyplnní volného asu. Pokraovat se bude v ekologických aktivitách, opt bude 3

škola zapojena do programu ekologicky orientovaných škol. V prbhu roku budou tradin projektová vyuování, zamená k vánoním a velikononím svátkm, Dni Zem a mezinárodnímu dni dtí. Žáci sedmých a devátých tíd pojedou tradin na lyžaský zájezd na Šumavu. lenové sportovních kroužk pojedou na cykloturistický zájezd na Horskou Kvildu. Turisté uspoádají v prbhu školního roku i o prázdninách množství zajímavých akcí. Opt škola zorganizuje týdenní letní tábor v rekreaním stedisku u Všína. O prázdninách pojedou lenové vodáckého kroužku na dv z našich krásných ek. Žáci tetích a pátých roník již tradin jezdí na týdenní pobyty v pírod první týden v ervnu na Šumavu a do Krkonoš. Žáci šestých tíd se poátkem záí úastní týdenního adaptaního pobytu pírodovdn zameného ve Všín. III.) ANALÝZA SOUASNÉHO STAVU NA ŠKOLE Nabídka drog a alkoholu ve spolenosti je velmi vysoká. Také jejich znaná spoleenská tolerance je píinou vzrstající spoteby u stále se snižující vkové skupiny dtí a mládeže. Proto je nutností nepodceovat tento nebezpený jev, i pesto, že v našem regionu není zneužívání návykových látek mezi dtmi zatím rozšíeno velkou mrou. O úplné absenci však hovoit rozhodn nelze. I zde se objevuje kouení, požívání alkoholu, ale i kouení marihuany a dokonce i tvrdé drogy. I zdejší školu navštvují nkteré dti z málo podntného prostedí. V dnešní dob je rozvedených, neúplných i nefungujících rodin pomrn vysoké procento. asto se setkáváme s tím, že rodina nevnuje dítti dostatek asu a náležitou péi. V rodinách velmi asto chybí pevn stanovená pravidla chování. Jelikož je Beznice menším mstem, kde se vtšina lidí zná, záškoláctví se ve škole vyskytuje pouze výjimen. Vtší nebezpeí, v poslední dob, zaznamenáváme u zvyšujícího se množství výskytu násilí dtí mladšího vku. Pouze vzájemná spolupráce, nelhostejnost a ochota mže vést k pomoci nejen postiženým dtem a mládeži. Hlavní úkol však spoívá v primární prevenci. 4

IV.) GARANT PROGRAMU A SPOLUPRACOVNÍCI Všichni pedagogití pracovníci vnují pozornost problematice drog, šikany a násilí, poruch chování, záškoláctví, kriminality a delikvence, rizikového sexuálního chování, vandalismu, patologickému hráství, dále pak projevm rasismu, xenofobie a sektáství a reagují hned pi objevení se prvních náznak nežádoucího chování a vyvozují dsledky. Stejn tak si všímají projev poruch uení. Informují vedení školy a výchovnou poradkyni. V oblasti této problematiky se dále vzdlávají. Úastní se odborných seminá v PC v Praze, v Plzni a v Píbrami i v individuáln vybraných kurzech. Na škole jsou rozšíeny služby školního poradenského pracovišt o innost školního psychologa. Díky grantu EU a zapojení školy do projektu V.I.P. Kariéra a V.I.P II Rozvoj poradenských pracoviš. Nyní zamené zvlášt na prevenci rizikového chování. Školní poradenské pracovišt na ZŠ Beznice tvoí: výchovný poradce a školní psycholog spolu se školním metodikem prevence sociáln patologických jev. Výchovným poradcem, metodikem a školním psychologem je Mgr. Ivana Popová. Školní metodika prevence sociáln patologických jev byla a v budoucnu znovu bude Mgr. Kamila Svobodová. Protože je v souasné dob na mateské dovolené, zastupuje její funkci Mgr. Ivana Popová. Jakou pomoc nabízí školní psycholog žákm, rodim, pracovníkm školy a dalším zájemcm? Školní psycholog vykonává innosti konzultaní, poradenské, diagnostické, metodické a informaní: Pracuje se žáky, pedagogy i rodii. Spolupracuje se specializovanými školskými a dalšími poradenskými zaízeními (PPP, SVP, ), dále se zaízeními a institucemi zdravotnickými a sociálními, s orgány státními i nestátními, s organizacemi pée o dti a mládež. Provádí screening a diagnostiku (pi zápisu do 1. tíd) specifických poruch uení, chování, nadaných dtí. (Screening = metoda vyhledávání odlišností ve schopnostech dítte). Sleduje atmosféru ve škole. Sbírá a analyzuje data ve škole na zakázku vedení školy. Konzultuje a radí v péi o integrované žáky, pi neúspších v uení, pi volb povolání, v osobních problémech. 5

Pomáhá pi osvojování technik a hygieny uení, provádí skupinovou a komunitní práci s žáky. Podporuje spolupráci tídy a tídního uitele. Intervenuje a poskytuje psychoterapii v krizových situacích. Koordinuje preventivní innosti na škole a poradenské služby i mimo školu. Pomáhá pi ešení multikulturní problematiky ve školním prostedí. Poskytuje metodickou pomoc uitelm a rodim. Vnuje se osvt pro zákonné zástupce i veejnost a informuje je. Participuje na píprav pijímacího ízení na stední školy. Aktivity spojené s prací školního metodika prevence: koordinace tvorby a kontrola realizace Minimálního programu protidrogové prevence ZŠ Beznice (= ucelená sada filosofických pístup, dlouhodobých cíl, akcí a aktivit smujících k prevenci (zne)užívání drog na škole) zajištní spolupráce s odborníky, zajištní stálých informací pro žáky (nástnka, pop. intranet, internet) shromažování materiál ze školení k drogové problematice pedávání informací o drogách a rizicích jejich užívání uitelm, dtem a mladistvým ovlivování jejich postoj a chování v pípadech, že se skuten setkají s drogami, pedávání ohrožených žák do profesionálních zdravotnických služeb monitorování sociáln patologických jev na ZŠ Beznice pozn.: školní metodik prevence se omezuje jen na specifické školní prostedí Garantem programu je výchovná poradkyn a školní psycholog Mgr. Ivana Popová, která se zúastnila mnoha kurz týkajících se této problematiky (nap. kurzu poádaném PPP v Píbrami Drogová prevence a Minimální program protidrogové prevence, Prevence šikanování, 3 roník seminá Zdraví životní styl v Praze aj.). V souasnosti je v dlouhodobém psychoterapeutickém výcviku v práci s problémovými kolektivy. Uitelka Obanské a rodinné výchovy absolvovala na FF UK v Praze odborný a specializaní kurz Prevence nežádoucích návyk a závislostí A. Dále byla na seminái diagnostiky CAN Násilí kolem nás a v nás poádaného Linkou dvry Alias v Píbrami. Zúastnila se vzdlávací akce Výjezd na Klíov. Dále absolvovala vzdlávací akce: nap. Násilí v rodinách a jeho dopad na psychiku dítte, e tla pi stresu a v krizi II.díl. Zakonila studium k výkonu specializovaných inností v oblasti prevence sociáln 6

patologických jev v délce trvání 250 vyuovacích hodin ukonené obhajobou závrené písemné práce a závrenou zkouškou ped komisí (program zahrnuje 250 hodin pímé i nepímé výuky, vetn stáží na odborných pracovištích poskytujících poradenskou, intervenní a léebnou pomoc). 4.1 Pée o rozvoj žák Všichni uitelé a pedagogití pracovníci dbají o rozvoj osobnosti žák, podporují jejich vývoj sebehodnocení, sebevdomí a seberealizace, schopnost vytváet pátelské vazby, prosociální dovednosti, nenásilné zvládání konflikt. Uitelé pedmt Prvouka, Pírodopis, Djepis, Zempis, Chemie, eský jazyk a literatura, Výtvarná výchova a hlavn lovk a svt práce, Výchova k obanství a Výchova ke zdraví využívají témat v osnovách tchto pedmt a seznamují dti s dalšími informacemi o dané tématice. Zamují se nejen na poskytování informací, ale i na vytváení postoj žák k problematice a osvojování dovedností komunikace, zvládání sociálních vztah a stresových situací, asertivity a odmítání. Cílem je pochopení toho, jaké psychické, zdravotní, sociální a materiální škody zpsobuje rizikové chování. Podle možností zaazují do výuky rzné formy a metody práce ve skupinách, s využitím dalších psychosociálních prvk a technik, které jim poskytuje školní psycholožka Ivana Popová. Mohou využívat videokazety Oi had, Drogová závislost a další videopoady poskytované SZÚ v Praze. V.) SPOLUPRÁCE S ODBORNÍKY A DALŠÍMI ORGANIZACEMI Škola bude i nadále spolupracovat s rodii a veejností. V pípad poteby v této problematice se obrátí na krajského metodika, PPP Píbram, MÚ Píbram, dtského lékae, policii, Linku dvry i na oddlení pée o dít a rodinu, K-centrum Píbram. Škola spolupracuje s PPP a SVP v Píbrami v oblasti diagnostikování a pée o dti s poruchami uení a s poruchami chování, také v oblasti prevence nežádoucích jev. Podle výbru se uitelé úastní speciálních kurz poádaných SSŠ. Spolupráci a kontakt s poradnou zajišuje výchovná poradkyn. 7

VI.) PROPAGACE MPP je pro všechny pedagogické pracovníky vyvšen na nástnce ve sborovn, dále je k dispozici i v elektronické podob na poítaích ve sborovn i na internetovým stránkách školy (www.zsbreznice.cz). Pro rodie jsou vyvšeny informace o této problematice na nástnce u vstupních dveí školy, na stránkách ŠPP. Informace o problematice rizikového chování jsou zaazeny i na internetových stránkách školy. Zárove vyšlo nkolik lánk v Beznickém zpravodaji. Jedním z tchto lánk je i následující text: RADY, JAK UŠETIT Jste rodi? asto odkudsi slýcháte slvko DROGY? Vaše dti, zejména když dospívají, asi opravdu vdí o drogách hodn a možná víc než vy nemli byste také nco vdt? Chcete získat alespo základní rady, jak je možné pedejít problémm spojeným s užíváním drog, a nakonec vlastn jak ušetit nebo možná jen jak jim pedejít? Pak práv vám jsou ureny následující ádky. RADY: 1) Nepodceujte pití alkoholu a kouení alkohol a tabák se sice nesmí prodávat osobám mladším 18. let, ale sami víte, že tyhle první drogy dít okusí už ve školním vku a asto práv v rodin a vaším prostednictvím. 2) Bute opatrní na užívání rzných lék, aby vaše dti nepokládaly za normální, že se každou chvíli bere njaká tabletka pro spaní, pro povzbuzení nebo proti bolestem hlavy a je vždy doma po ruce. 3) Berte výchovu jako jedinenou práci, která se nedá ošidit. Dít v každém vku potebuje citové zázemí a jasná pravidla, co je dovoleno a co ne. Potebuje také vaše porozumní pro své vlastní problémy a v neposlední ad také chápavé a informované vysvtlování svta, ve kterém se pohybuje. Tak z nj mže vyrst osobnost, která dokáže odmítat rzné svody tohoto svta a také drogy. 4) Uvažujte o tom, zda má vaše dít potebné dovednosti a schopnosti, jak elit zdánliv nevinným pokušením a rizikm a pokud ne, v em a jak mu mžete pomoci. Možná pijdete na leccos, co se bude hodit i vám. 5) Zdá se vám, že jste si se svým díttem pestali rozumt, že má problémy, které ped vámi tají, že si jdete vzájemn na nervy? Netlate na n, ale nerezignujte. 8

Dávejte najevo, že vás neztrácí, že jste k dispozici. Mže mít pirozené problémy a smutky, urit nemusí být všechno hned zpsobené drogami ale problémy a smutky mohou pispt ke zranitelnosti vi drogám. Vaše dít i v pubert a dospívání potebuje váš zájem, podporu (teba v pozadí), pocit, že s vámi mže mluvit na rovinu, když bude chtít a potebovat, a že jeho problémy unesete. Také potebuje, možná víc než kdy jindy, srozumitelná pravidla v rodin co od nj oekáváte a co mže oekávat od vás. I když s vaším synem nebo dcerou mává puberta, nemusí on nebo ona mávat s vámi. Chovejte se co nejvíc normáln a snažte se neupírat pozornost jenom na nho nebo na ni. Otázka Piznej se, ty nco bereš! by mla patit až k tm posledním, které svému synovi nebo dcei položíte. Ale pokud nevíte nic o jeho kamarádech a kam chodí na to byste se opravdu zeptat mli. 6) A pokud vám již cestu njaký ten problém zkíží, vyhledejte co nejdíve odbornou pomoc. Ideální je, když se rodina na vyhledávání odborné pomoci domluví a pijdou všichni, rodie i dít. Podezírání a utajování, zbrklé obviování, nátlak a ultimata mohou v rodin zpsobit adu škod. Piznat problém není ostuda, potlait jej a neešit mže vést k neštstí pro celou rodinu. Upravila pro naše podmínky Kamila Svobodová, ZŠ Beznice Zpracováno z publikace vydané o. s. SANANIM a A. N. O. ve spolupráci s ÚM Praha 9: Devt rad, jak ušetit RODIE A ŠIKANA Školní šikanování pedstavuje velmi starý fenomén, jist starý jako škola sama. Ve druhé polovin roku 2001 probhl celonárodní výzkum výskytu šikanování na základních školách. Šetení ukázalo, že v eské republice je šikanováno pibližn 41% žák. Znamená to, že školní šikanování je závažný celospoleenský problém. Pedagogití pracovníci ZŠ Beznice tento problém nepopírají a nezavírají ped ním oi. Jejich snahou je vasné rozpoznání a následné úinné ešení. Dležitá je samozejm spolupráce s rodii. Rodie by si u svých dtí mli všímat nejrznjších projev, které by mohly být známkou šikany. Mohou to být napíklad zmny chování a nálady dítte, bolesti bicha ped ranní cestou do školy, poniené pomcky, stálý nedostatek penz atd. 9

A zde je nkolik rad pi podezení, že by mohlo jít o šikanování vašeho dítte: 1. Ideální stav nastane, když se vám dít sví. Pochvalte ho, povzbute, rozptylte jeho obavy o tom, že žaluje. Vyzvednte naopak jeho sílu a odvahu sdlit tyto závažné skutenosti. Pesvdete ho, že mu chcete pomoci a to potom musíte dodržet. Jste jeho jedinou nadjí, nesmíte zklamat. Vyslechnte vaše dít, dejte najevo, že jeho informace berete vážn (i když se vám mohou zdát malicherné i nepodstatné). Odložte veškerou práci, není nic dležitjšího, než situace vašeho dítte. Poskytnte dítti veškerou podporu. Pochopiteln, že odlišíte nap. bžnou klukovskou šarvátku od skutené šikany. 2. Zjistte od dítte dopodrobna, co se stalo, kdy se to stalo a kde. Vyptejte se, kdo všechno byl situaci pítomen. Je dležité, aby rozhovor s díttem probíhal v atmosfée dvry a podpory. 3. Poskytnte dítti veškerou ochranu (nap. pi cest do školy a ze školy, i za cenu, že se budete uvolovat z práce). 4. Poskytnte dítti dostatek pée, více s ním komunikujte, vnujte se mu ve volném ase, odjete na chatu, chalupu i k prarodim. 5. Nemáte-li jistotu, že dít nebude ohroženo bhem pobytu ve škole, ponechejte dít doma, ale pozor zvažte, zda v jeho situaci mže být samo. 6. Znovu ubezpeujte dít, že udlalo dobe, že vám vše sdlilo, mluvte s ním více než díve. 7. Zhodnote a to velice kriticky, co mohlo vyvolat stav, který skonil šikanou. Neobviujte pouze školu, nastavte si zrcadlo pravdy". Neomlouvejte sebe, ani své dít. Se svým zjištním se v první fázi dítti nesvujte, ale pipravujte nápravu. 8. Hledejte, jak dítti dále pomoci prostednictvím píslušného odborníka. Jak postupovat ve vztahu ke škole? Zjistíte-li, že vaše dít je ve škole šikanováno (nejlépe víte-li to nejen od vašeho dítte, ale i hodnovrných svdk, které nebudete v první fázi jmenovat), navštivte školu a to oba rodie, nebo jeden rodi a nkdo, kdo vás mže podpoit. Podle vašeho zjištní rozhodnte, zda budete informovat tídního uitele nebo rovnou editele školy. Pedejte informace, které máte k dispozici. ZŠ Beznice má odborn pipravené 10

pedagogy. Domluvte proto s nimi a tídním uitelem další postup, stanovte zpsob vzájemné informovanosti. Zdroj: Rodina a škola 10, 6/2005, autor Zuzana Fojtíková http://www.poradenskecentrum.cz/sikana-rodice.html Pro poteby školy upravila Kamila Svobodová 5.1 Stálé informace pro dti Ve škole na viditelném míst je umístna tématická nástnka. Zde také jsou uveejnny adresy a telefonní ísla na kontaktní místa a stediska pomoci a linky bezpeí (telefonní ísla kontaktních míst jsou zárove vytištny v žákovských knížkách dtí). Dti také mohou své pipomínky a námty na ešení pednést nejen na tídních schzkách, ale i na pravidelných schzkách zástupc tíd s editelem školy. Individuáln se mohou obrátit na tídní uitele a na výchovnou poradkyni, psycholožku Ivanu Popovou. Mohou také využít schránky dvry, kam mohou anonymn vhazovat písemné podnty i stížnosti. K dispozici mají žáci i rodie odborné informace na nástnce školního poradenského pracovišt. Problémy mohou aktuáln konzultovat s psycholožkou po celou dobu vyuování. VII.) PREVENCE TEORETICKÁ VÝCHODISKA 7.1 Epidemiologické studie drogové scény u populace dtí a mládeže Nepíznivé trendy: a) stoupající poet dospívajících, kteí mají zkušenost s návykovými látkami a tch, kdo opakovan uvádjí alkoholovou opilost b) stále se snižující vk prvního kontaktu s drogou c) snadná dostupnost drog d) nedostatená legislativa e) špatná prevence f) vysoká spoleenská atraktivita drog g) neklesající tolerance spolenosti ke kouení a alkoholu, ani k experimentování s drogou h) rozšíení nelegálního pstování rostliny cannabis sativa (konopí) 11

i) velmi nízká dvra dtí v uitele a výchovné pracovníky pi poteb svit se s problémy nejen v oblasti drog j) rst potu kriminálních delikt spojených se závislostí na droze k) zejmost inklinace uživatel drog ke spoleensky nebezpeným hnutím 7.2 Základní principy úinných preventivních opatení Cílem primární prevence je: psobit na mladou generaci charakterem výchovn vzdlávacím vytváet a upevovat morální hodnoty, zvyšovat odolnost dtí a mládeže vi sociáln patologickým jevm snižovat rizika a vlivy, které narušují zdravý osobnostní a sociální vývoj mládeže ovlivovat chování dtí a dospívajících ve smyslu podpory zdraví a nabízení hodnotných volnoasových aktivit rozvíjet dovednosti potebné pro život (life skills), které upesuje následující pehled (Nešpor, 2000): Dovednosti potebné pro život ( life skills ) Autoregulace a sebeovlivnní Schopnost se motivovat ke zdravému zpsobu života a vhodn se motivovat i v jiných oblastech. Schopnost oddálit uspokojení nebo potšení. Schopnost chránit a posilovat zdravé sebevdomí. Schopnost plánovat as, vést pimený a vyvážený životní styl. Dovednosti pi zvládání rizikových duševních stav (sem patí zejména bažení, ale i úzkost, hnv, deprese, radost nebo nuda). Sociální dovednosti Schopnost elit sociálnímu tlaku (nap. odmítnout vrstevníky, starší nebo nadízené, když nabízejí alkohol nebo jiné návykové látky). Další asertivní dovednosti (zdravé sebeprosazení). Schopnost empatie a porozumní životním situacím. Schopnost komunikace, vyjednávání, nacházení kompromis apod. Dovednosti rozhodování se a schopnost pedvídat následky uritého jednání. 12

Schopnost se uvolnit, používat vhodnou relaxaní techniku, odpoívat. Další schopnosti peovat o vlastní zdraví (výživa, cviení, využívání zdravotní pée, hygiena atd.). Schopnost vytváet vztahy a budovat si pimenou sí sociálních vztah. Mediální gramotnost. Schopnost elit reklam a dalším negativním vlivm okolí. Schopnost racionáln hospodait s penzi. Dovednosti týkající se volby a hledání vhodného zamstnání a dobrého fungování v nm. Zvládnutí pechodu do nového prostedí nebo nové situace. Rodiovské dovednosti. 7.3 Metody Nezastupitelné místo v preventivních strategiích uplatovaných na školách a ve školských zaízeních mají metody založené na bázi aktivního sociálního uení, které je postaveno na práci ve skupin, metody zamené na rozvíjení sebekontroly u dtí a mládeže, tréninkové aktivity, besedy, diskuse, skupinové poradenství, sociáln psychologický výcvik, dramatizace, skupinová psychoterapie, individuální psychoterapie, metody výukové charakteru. Souástí pozitivního psobení na žáky jsou i sportovní, kulturní a spoleenské aktivity. 7.4 Obecné zásady efektivní primární prevence systémová a koordinovaná strategie aplikování preventivních aktivit v dostaten raném vku vkov pimené, rznorodé a aktivizující metody nabízení pozitivních alternativ chování a životních cíl využívání peer prvk výcvik sociáln psychologických dovedností vetn odmítání nabídky nabídka školních i mimoškolních aktivit pro smysluplné využívání volného asu respektování rizikových faktor aktuálnost a pravdivost poskytovaných informací informování o poradenských možnostech 13

sledování efektivity uplatovaných opatení 7.5 Prioritní aktivity uplatované v rámci Minimálního preventivního programu Efektivní prevence musí mít složku informaní, postojovou a dovednostní. dsledné a soustavné vzdlávání žák, uitel a ostatních pracovník ve školství, osvta rodi v oblasti zdravého životního stylu, etické a právní výchovy shromažování materiál ze školení k drogové problematice utváení postoj ke spolenosti, zdravému životnímu stylu a speciáln k zneužívání drog u uitel, rodi a žák vytváení dovedností v sociální komunikaci, zvládání sociálních vztah a stresových situací žák a uitel, dovedností odmítat drogu u žák vytváení optimálních podmínek pro vzdlávací proces, kde je minimalizováno ovlivování rozvoje schopností a osobnosti žák vytváení dvryhodných poradenských služeb pro žáky, uitele a rodie, které jsou pro n snadno dosažitelné a pln akceptovatelné dostatená nabídka hodnotných volno asových aktivit uplatování pimené represe Velmi dležitá je koncepnost a soustavnost vlivu na žáka s výraznou pevahou pozitivních motiv, vzor a aktivit, posilujících zdravé zpsoby chování a osobní zodpovdnosti žák za zdraví, nad pílišným varováním a zastrašováním. 7.6 Priority podle vkových kategorií Protidrogová preventivní strategie musí respektovat vk a osobní zvláštnosti žák. 7.6.1 I. skupina žák 1. 3. roník výchova ke zdravému životnímu stylu a základy etické a právní výchovy (zdraví je dležitá hodnota, kterou je teba chránit a podporovat) navozování píznivého psychosociálního klimatu ve škole vnovat pozornost vasnému odhalování poruch uení a jiných postižení ZNALOSTI: školní ád ve vztahu k lékm 14

základní informace funkcí lidského tla základní informace o lécích a jejich prodeji základní pravidla používání lék a rozpouštdel znalosti o lidech, kteí se prodejem lék profesionáln zabývají pozornost vnovat alkoholu a tabáku informace, kam se obrátit v pípad poteby DOVEDNOSTI: trénovat sdlování pocit základní pravidla bezpeného chování dovednost, jak a kdy získat pomoc dosplých pochopení ceny zdraví nebát se zdravotnických zaízení POSTOJE: postoj k užívání alkoholu a cigaret postoj k mediální reklam 7.6.2 II. skupina žák 4. 7. roník výchova ke zdravému životnímu stylu, rozvoj etického a právního vdomí, obanských postoj v postojové a dovednostní složce peer programy všestranný rozvoj osobnosti žáka, vylouení rizik v problémových tídách aplikace metod aktivního sociálního uení zvýšený draz na spolupráci s rodii nabídka volnoasových aktivit ZNALOSTI: znát školní ád ve vztahu k lékm, tabáku, alkoholu, drogám znát lidský organismus a vdt, jak o nj peovat informace o lécích a drogách legislativa kolem užívání, co je legální a nelegální lidé, kteí mohou pomoci rizika jehel a stíkaek DOVEDNOSTI: nauit rozpoznat rizikové chování 15

schopnost elit tlaku vrstevník nácvik komunikace s dosplými nauit cílen odmítat drogy nauit pijímat a poskytovat pomoc zásady bezpenosti užívání lék POSTOJE: znát cenu své vlastní osobnosti i cenu ostatních lidí nauit identifikovat uživatele odolnost vi reklamám uit peovat o vlastní bezpenost 7.6.3 III. skupina žák 8. 9. roník výchova k odpovdnosti za zdraví své i ostatních vytváení eticky hodnotných postoj a zpsob chování využívání skupinové formy psobení a metody aktivního sociálního uení pozornost rizikovým skupinám žák spolupráce školy pi využívání volného asu dtí, mimoškolní výchova dvryhodné a dostupné poradenství zvýšený draz na spolupráci s rodii nabídka volno asových aktivit systematická profesní píprava ZNALOSTI: co se stane, když nkdo užije jednotlivé druhy drog informace o drogách + nebezpeí užití (znát odbornou i slangovou terminologii) znát legislativu, co je trestné zneužívání drog ve sportu úinku alkoholu v rzných situacích sí nabízených služeb DOVEDNOSTI: identifikovat rozhodující rizika komunikace s rodii komunikace s vrstevníky 16

komunikace s odborníky asertivita poskytování pomoci v pípad poteby POSTOJE: k uživatelm drog v rzných podobách poznání sebe sama, jak se já chovám, jak se mohou chovat ostatní sebepijetí, sebehodnocení, sebevdomí pijímání zodpovdnosti za své chování bezpenost moje a bezpenost ostatních VIII.) PRAKTICKÁ ÁST 8.1 Školní ád Ve školním ádu jsou zakotveny zásady zdravého životního stylu a ochrany zdraví. Týkají se jak vzájemného chování, vystupování žák a plnní povinností, tak i konkrétn zákazu kouení a užívání alkoholu a jiných drog v prostorách školy. Pro pracovníky školy platí zákaz také. Pi porušení školního ádu jsou kontaktováni rodie a udlena výchovná opatení (napomenutí tídního uitele, tídní dtka, editelská dtka, a pípadn snížená známka z chování, návrh na pobyt v diagnostickém ústavu). 8.2 Školení Informace pracovníci získávají individuáln samostudiem odborné literatury, sledováním tématu v odborném tisku, v médiích a na odborných školeních poádaných PPP, KÚ, IPPP R. Metodika prevence absolvuje bhem školního roku školení na téma Poruchy chování na ZŠ a možnosti pedagogické intervence. Úastní se také mezinárodní konference primární prevence v Praze. Podle další nabídky i na školení jiných témat k této problematice. Seznam doporuené literatury je uveden v pílohách. 17

8.3 Mimotídní a mimoškolní innost Škola zajišuje širokou nabídku mimotídních a mimoškolních aktivit (viz seznam kroužk a nepovinných pedmt). Zapojení do ekologických projekt. Projektové vyuování na téma Den zdraví, Vánoce, Jaro, Den Zem, MDD Dti dtem. Již tradicí se stává adaptaní pobyt žák 6. roník v msíci záí s názvem lovk a píroda ve Všín u Rožmitálu. Krom ozdravného pobytu dtí v pírod pispl tento kurz i k rozvoji sociálních dovedností žák. Dti jsou motivovány ke zdravému zpsobu života, péi o vlastní zdraví a k upevování sociálních vztah mezi vrstevníky. Díky kladnému ohlasu se v této aktivit bude pokraovat i v následujících letech. Do programu na Škole v pírod a na lyžaských kurzech je zaazen i psychosociální výcvik s tématikou osobnostního poznávání žák, vytváení adekvátního sebepoznávání, sebepojetí a sebehodnocení, zalenny jsou i protidrogové prožitkové techniky. 8.4 Struný pehled dosud realizovaných preventivních aktivit - Školení pedagogických pracovník, vzdlávání v oblastech problematiky - Komunikaní poad zameným na primární prevence drogových závislostí na SOŠ - Motivaní programy obanského sdružení Harmonia Universalis Na rovinu a Sezname otevi se - Besedy na téma drogy - Beseda s Policií R - Upravený školní ád - Výuka zamená na téma v pedmtech VkO, VkZ, Ch, Z, P, VV, Vl, Prvouka - Odborné lánky v Beznickém zpravodaji - Sociáln psychologický výcvik na Škole v pírod 3. a 5. tídy - Adaptaní pobyt 6. tíd - Sociáln psychologický výcvik na lyžaských kurzech 7. a 9. tídy - Velký výbr volno asových aktivit - Pestrá škála kulturních, spoleenských a sportovních aktivit poádaných školou i jinými pozvanými subjekty a organizacemi 18

- Spolupráce s rodie a veejností, s obanskými sdruženími, se sportovními kluby a tlovýchovnými jednotami - Informace na nástnkách a na internetu - Pravidelná setkání žák s editelem školy - Pravidelná spolupráce s PPP Píbram - Pravidelná spolupráce s Úadem práce v Píbrami - Poradenská služba výchovný poradce a psycholog I. Popová - Komunitní práce se tídními kolektivy - Skupinová psychoterapie I. Popová - Individuální terapie I. Popová - Pimená represe pi výskytu nežádoucího chování - Anketa mezi rodii - Dotazník mezi žáky - Práce Postoj dtí k drogám na ZŠ Beznici - Sociometrická mení ve tídách IX.) ASOVÝ HARMONOGRAM PROGRAMU Celoron a prbžn: práce v rámci výukových pedmt dle metodických plán práce v kmenových tídách spolupráce s rodii a veejností pravidelná mimotídní a mimoškolní innost celostátní ekologické projekty poradenská innost skupinová psychoterapie individuální psychoterapie webové stránky školy (www.zsbreznice.cz) spolupráce s metodiky prevence, s PPP, s Policií a OSPOD a ostatními odborníky zaleování prvk multikulturální výchovy do innosti žák Aktuáln: projektové vyuování 19

lánky do Beznického zpravodaje ešení aktuálních problém a situací další vzdlávání k tématu poskytování konzultací pro žáky, rodie a veejnost práce se tídními kolektivy Záí : školní ád nástnka a stálé informace pro dti tídní schzky a informace pro rodie adaptaní pobyt lovk a píroda ve Všín u Rožmitálu pod Temšínem 6. tídy Záí a íjen : spolupráce s rodii a veejností lánek v Beznickém zpravodaji mapování a odhalování SPU a SPCH vydání Bulletinu Beseda s Policií Beseda se starostkou msta Listopad a prosinec: internetová soutž Hrav žij zdrav informaní schzka zástupc SŠ, SOŠ a SOU s rodii a žáky 8. a 9. tíd sociometrie vztah ve tídách na 2. stupni projekt Vánoce zapojení do literárních a výtvarných soutží kulturní vystoupení pro Domov dchodc Leden : lyžaský zájezd 7. tíd ENGADIN, Železná Ruda na Šumav zápis do 1. tíd monitorování stravovacích návyk dtí Bezen : lyžaský zájezd 9. tíd a 8. tíd ENGADIN, Železná Ruda na Šumav dopravní výchova ve 4. tídách beseda se záchranáem Duben : 20