Diagnostika a léčba poruch acidobazické rovnováhy. J. Vymětal 3. interní klinika nefrologická, revmatologická a endokrinologická



Podobné dokumenty
Diagnostika a léčba poruch acidobazické rovnováhy. J. Vymětal 3. interní klinika nefrologická, revmatologická a endokrinologická

Poruchy vnitřního prostředí. v intenzivní medicíně

Vyšetřování a léčba poruch acidobazické rovnováhy

ABR a iontového hospodářství

ABR a iontového hospodářství

Acidobazická rovnováha H+ a ph Vodíkový iont se skládá z protonu, kolem něhož neobíhá žádný elektron. Proto je vodíkový iont velmi malý a je

Acidobazická rovnováha 11

Plasma a většina extracelulární

Produkce kyselin v metabolismu Těkavé: 15,000 mmol/den kyseliny uhličité, vyloučena plícemi jako CO 2 Netěkavé kyseliny (1 mmol/kg/den) jsou vyloučeny

Jana Fauknerová Matějčková

Acidobazická rovnováha. H. Vaverková

Acidobazická rovnováha (ABR)

Acidobazická rovnováha

3.8. Acidobazická regulace

Monitoring vnitřního prostředí pacienta

Diagnostika poruch acidobazické rovnováhy


tělní buňky tělní tekutiny krev erythrocyty 7.28 thrombocyty 7.0 žaludeční šťáva buňky kosterního svalstva duodenální šťáva

Vliv infuzních roztoků na acidobazickou rovnováhu. Antonín Jabor IKEM Praha

Stewart Fenclův koncept hodnocení poruch ABR

Hlavní ukazatele acidobazické rovnováhy

Chloridy v séru. Patofyziologické mechanismy ovlivňující koncentraci. Příčiny hypochlorémie. Nedostatečný přívod Zcela neslaná dieta

Renální tubulární acidózy VKP

Acidobazická rovnováha a její vztahy k iontovému hospodářství. Klinické aplikace.

Zpět k základům: poruchy acidobazické rovnováhy a vnitřního prostředí u komplikovaného pacienta Antonín Jabor, Janka Franeková

PARENTERÁLNÍ VÝŽIVA 1

P. Schneiderka, Ústav patologické fyziologie LFUP a OKB FN Olomouc

Toxické metabolity glykolaldehyd, kys. glykolová, kys. glyoxylová, kys. štavelová

Acidobazický stav organismu

Acidobazické regulace

Acidobazická rovnováha a její poruchy

Metabolismus kyslíku v organismu

Výpočty koncentrací. objemová % (objemový zlomek) krvi m. Vsložky. celku. Objemy nejsou aditivní!!!

Obsah. Alterace mentálního stavu a vědomí Anémie...57 Ascites...63 Bolesti břicha... 68

Acidobazická rovnováha vývoj interpretace nálezn. lezů. A. Kazda

Autor kapitoly: MUDr.Pavel Pick, Ústav klinické biochemie VFN a 1.LF UK Praha

Acidobazická rovnováha

Vnitřní rozdělení tělních tekutin

Projekt: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/

Ošetřovatelská péče o nemocné v interních oborech

Veterinární analyzátor POCT Parametry acidobazické rovnováhy a ionty

VÝZNAM SvO 2 u KOMPLIKOVANÉHO PACIENTA

KAZUISTIKY Z LABORATORNÍ MEDICÍNY

analyzátor POCT Parametry acidobazické rovnováhy a ionty

Infúze. Markéta Vojtová. VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

Pacient s respirační insuficiencí na Emergency

Existují ideální iontové roztoky pro pacienty se SBS? Michal Žourek DPV Praha

Klasické nebo Stewartovo hodnocení poruch ABR?

Výuková jednotka z pohledu koordinátorky teoretické sekce. Prof. MUDr. Anna Vašků, CSc.

Pavel Suk ARK, FN u svatéanny v Brně

Změny osmolality vnitřního prostředí vyšetřovací metody a interpretace

EPOSS výsledky interim analýzy. Jan Maláska za kolektiv investigátorů projektu EPOSS

MVDr. Kateřina Pavlišová-Dembovská, Ph.D. Tato prezentace je spolufinancována Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.

ECT = tekutina mimo buňky ICT = tekutina v buňkách

Globální respirační insuficience kazuistika

HYPOKALÉMIE, HYPERKALÉMIE A DALŠÍ METABOLICKÉ PŘÍČINY ZÁSTAVY OBĚHU. Jiří Chvojka JIP I.interní kliniky FN a LF UK v Plzni

Jana Fauknerová Matějčková

rovnováha mezi acidifikujícími a alkalizujícími vlivy

INTENZIVNÍ PÉČE V GE ÚVOD DO PROBLEMATIKY

Příloha č. 2 k rozhodnutí o změně registrace sp.zn.sukls43951/2010

Hospodaření s vodou a minerály, ledviny, moč. Helena Brodská

VNITŘNÍ PROSTŘEDÍ. Biochemický ústav LF MU (V.P.) 2007

Vybrané klinicko-biochemické hodnoty

Acidobazická rovnováha pro pokročilé. František Duška KAR FNKV

Autoři: Jan Sítař a Dominik Mališ Školitel: MVDr. Jana Petrášová, Ph.D. IVA 2014 FVL/1200/004 Modelové patomechanizmy v interaktivním powerpointu

Metabolizmus vody a elektrolytů. 2. Speciální patofyziologie poruchy intravaskulárního

Diabetická ketoacidóza a edém mozku

RENÁLNÍ INSUFICIENCE TRANSPLANTACE LEDVIN. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec králové

1. Poruchy glomerulární filtrace

Acidobazická rovnováha - jasně a jednoduše

Regulace glykémie. Jana Mačáková

9. Poruchy metabolismu draslíku 14. Acidózy 15. Alkalózy. Draslík ) Regulace K mezi tělem a zevním prostředím

Komplikace v anestézii. Mgr.Petra Rusková FN v Motole KARIM

3 Acidobazické reakce

Není laktát jako laktát. MUDr. Jan Stašek, KARIM FN Brno

(diabetické) ketoacidóze

Těžká laktátová acidosa. Daniel Nalos, Věra Vondráková, Pavel Neumann. KAPIM Ústí nad Labem

SCHVÁLENO SL \TN STĺ-\\! PRO kontrolu LĚČ\J. Příloha č. 2 k rozhodnutí o změně registrace sp.zn.suk1s44379/2010 SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU

DIAGNÓZA JEDNODUCHÝCH A SMÍŠ ÍŠENÝCH PORUCH ACIDOBAZICKÉ ROVNOVÁHY. A. Kazda. Katedra klinické biochemie, IPVZ Praha UKBLD 1.

2 Roztoky elektrolytů. Osmotický tlak

SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU

Acidobazická rovnováha

LCH/PAK01. 5 hodin cvičení

Biochemické vyšetření

Intoxikace metanolem a odběr orgánů. Peter Sklienka KARIM FN Ostrava

Jana Fauknerová Matějčková

Cca případu ročně. Zvolit si způsob. Detailně plánovat. Moc se tím nechlubit. Držet se plánu. Soukromí. Štěstí

Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav morfologie, fyziologie a genetiky zvířat

PŘÍBALOVÁ INFORMACE: INFORMACE PRO UŽIVATELE. Glucosum monohydricum

Exkrece = Exkrety Exkrementy

MUDr. Markéta Petrovová LF MU Brno, Klinika pracovního lékařství FN USA

Homeostáza vody a iontů

Diabetes neboli Cukrovka

Léčba hypoxicko ischemické encefalopatie řízenou hypotermií. Bc. Lucie Zahradníková

Klinická fyziologie ABR sekce Základy oboru edukační lekce. Michal Horáček KARIM 2. LF UK a FN v Motole Praha

Akutní a chronické renální selhání

se konají v posluchárně III. interní kliniky hod. skupiny 2, 4, 5 v úterý a čtvrtek skupiny 1, 3 ve středu a pátek

Úvod do preklinické medicíny PATOFYZIOLOGIE. Kateryna Nohejlová a kol.

PYELONEFRITIDA A INTERSTICIÁLNÍ NEFRITIDY

Seznam vyšetření biochemie a hematologie

Transkript:

Diagnostika a léčba poruch acidobazické rovnováhy J. Vymětal 3. interní klinika nefrologická, revmatologická a endokrinologická

ph alkalita/acidita vnitřního prostředí 7,4 ± 0,04 mmol/l pco 2 respirační komponenta ABR 5,3 ± 0,8 kpa po 2 parc. tlak O 2 10-13,3 kpa shco 3 metabolická komponenta ABR 24 ±2,0 mmol/l (množství HCO3 v krvi nasycené O 2 při 37st. a při pco 2 5,3 kpa) ahco 3 metabolická komponenta ABR 24±2 mmol/l (množství HCO3 v krvi nasycené O 2 při 37st. a při akt. pco 2 ) BE base excess - přebytek /nedostatek bazí v 1 litru ECT 0 ± 2,5 mmol/l SpO 2 saturace O 2 95-98% -------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Anion gap AG = Na + K [ Cl + HCO 3 ] (podíl hromadění kyselin) 18 mmol/l AG = Na + K + Ca + Mg [ Cl + HCO3 + 0.28 x alb + 1,8xP ] 8,2 mmol/l Buffer base BBs = Na + K Cl (podíl metabolické alkalózy ) 42 mmol/l

SID strong ion difference SID = [Na + ]+[K + ]+[Ca ++ ]+[Mg ++ ]-[Cl - ]-[UA - ] SID eff = [HCO 3- ]+[Alb x- ]+[Pi y- ] SID eff = SID 37 41 mmol/l převaha kationtů ~ alkalizace tekutin převaha aniontů ~ acidifikace tekutin

SID diference silných iontů SID eff = [Na + ]+[K + ]+[Ca ++ ]+[Mg ++ ]-[Cl - ]-[UA - ] SID eff = [HCO 3- ]+[Alb x- ]+[Pi y- ] SID eff = SID 37 41 mmol/l neměřené anionty UA - jsou acidifikující endogenní: laktát, butyrát, acetacetát (=ketolátky), paraprotein exogenní: : oxalát (etylenglykol), formiát (metanol), salicyláty, paracetamol sulfáty Acidóza se snížením SID je způsobena zvýšením chloridů a/nebo zvýšením organických kyselin, acidifikaci způsobuje rovněž diluce plazmy čistou vodou, resp. hyponatrémie. Alkalózu se zvýšením SID způsobuje zejména snížení chloridů, ať již původu renálního nebo extrarenálního, případně při pozitivní bilanci Na + bez adekvátně zvýšené bilance chloridů. Ke zvýšení SID a k alkalizaci vede ztráta čisté vody, resp. hypernatrémie.

Krevní nárazníkové systémy Hydrogenuhličitanový systém (35%) koncentrace ovlivňována ledvinami i dýcháním jediný systém v IST a likvoru, volně difundibilní podílí se na regulaci aktivitu dechového centra Hemoglobin (35%) zásadní význam pro udržení ph (vazba H+) v tkáních anemie u kriticky nemocných Bílkovinný (7%) Fosfátový (5%) nevýznamnější intracelulární pufr, partnerem K+ změny intracelulárního ph - hypo -/ hyperkalemie

Kompenzace poruch ABR plícemi (respirační) změna aktivity dechového centra - ph likvoru hyperventilace při acidóze hypoventilace při alkalóze (nevýhodná - hypoxie) reakce během minut, plný rozvoj do 24 hod ledvinami (renální) syntéza, event. vylučování bikarbonátu změna vylučování NH3, fosfátu reakce během hodin, maximum do 5-7 dnů setrvačnost kompenzačních dějů!

Vyšetření ABR (dříve tzv. Astrup) ABR u pacientů s onem. se vztahem k poruchám ABR u všech pacientů ve vážném /kritickém stavu u všech akutních pacientů v komplexní diferenciální diagnostice z krve arteriální zhodnocení plicních funkcí Kapilární zhodnocení metabolické situace ve tkáních žilní (v. cubiti) u kriticky nemocných nemá prakticky smysl (CVK - smíšená žilní krev) AV diference po2 a pco2

Jednoduché (primární) poruchy ABR acidoza alkaloza ph < 7,35 ph > 7,45 [H + ] > 45 mmol/l [H + ] < 35 mmol/l metabolická respirační metabolická respirační HCO 3- <22 mmol/l pco 2 >5,8 kpa HCO 3- >26 mmol/l pco 2 <4,8 kpa 8

Metabolická acidóza (MAC) ph < 7,35 [H + ]> 45 nmol/l HCO 3 - < 22 nmol/l pco2 < 4,5 bez ztráty hydrogenuhličitanů (zvýšený AG) Laktátová acidóza typ A - hypoxie a anaerobní metabolismus ve tkáních (šokové stavy, sepse, embolie a. mesenterica, ARDS) typ B - snížená utilizace laktátu v játrech (biguanidy, otrava metanolem, etanolem, salicyláty, hepatorenální syndrom, rychlá infúze sorbitolu, xylitolu, hematologické malignity) Ketoacidóza diabetes mellitus hladovění (zvýšená lipolýza, tvorba ketolátek) Renální selhání neschopnost ledvin vylučovat kyseliny, fosfáty z přívodu silných kyselin intoxikace salicyláty, metanolem (kyselina mravenčí), etylenglykolem (kyselina šťavelová), požití korozivnív látecj (HCl, H2SO4)

Metabolická acidóza (MAC) ph < 7,35 [H + ]> 45 nmol/l HCO 3 - < 22 nmol/l pco2 < 4,5 ze ztráty hydrogenuhličitanů (normální AG ) dlouhotrvající průjmy, střevní a pankreatické píštělě, odsávání doudenálního sekretu, drény hyperchloremická acidóza zvýšený přívod chloridových iontů (fyziol. Roztok) renální tubulární acidóza

Metabolická acidóza diagnóza a léčba Diagnóza ph < 7,35 [H + ]> 45 nmol/l HCO 3 - < 22 nmol/l pco2 < 4,5 přítomnost laktátu, ketolátek, Hyperkalemie Léčba NaHCO3 4,2%, resp. 8,4% (1ml = 0,5 mmol/l, resp. 1ml/l) BE x hmotnost (kg) x 0,3 absolutní indikace: těžká MAC z přívodu kyselin a laktátová acidóza typu B chronické renální selhání (cíl ph 7,3) při hypoxické (typ A) LAC, ketoacidóze, léčba základního onemocnění, korekce při ph < 7,1 7,2 léčit základní onemocnění, vyvolávající příčinu, ne acidózu samu opakovaná kontrola - nepřestřelit do alkalózy!

Metabolická alkalóza ph > 7,44 [H + ] < 45 nmol/l HCO 3 - > 22 nmol/l BE > 2,0 pco2 > 6,0 méně častá závažnější důsledky, obtížnější léčba ze ztráty silných kyselin (HCl) opak. zvracení, odsávání žaludeční šťávy zvýšené ztráty Cl - Podávání diuretik primární a sekundární hyperaldosteronismus zvýšená reabsorbce Na+ a směna za K+ a H+ Hypokalemie z jakékoliv příčiny v ledvinách vázne směna Na + za K +, vylučován H+ déle trvající hypokalemie vždy vede k rozvoji metabolické alkalózy Přívod solí org. kyselin K-citrát (převody krve), Na-laktát (Ringer laktát), zmetabolizovány, na jejich místo vstupuje HCO3-

Metabolická alkalóza (diagnóza a léčba) ph > 7,44 [H + ] < 45 nmol/l HCO 3 - > 22 nmol/l BE > 2,0 pco2 > 6,0 hypokalemie hypochloremie Léčba: nutno vždy léčit (útlum ventilace, pokles frakce ionizovaného Ca a kontraktility myokardu, zhoršené uvolňování O2 z Hb) NaCl, KCl, NH4Cl, arginin-hcl BE x hmotnost (kg) x 0,3 (podáváme plnou vypočtenou dávku) cíl ph 7,4, acidóza menší zlo

Respirační acidóza (RAC) při nedostatečné schopnosti eliminovat pco 2 plícemi, nebo při jeho nadprodukci přívodem glc restrikční a obstrukční onem. plic ve fázi globální respirační insuficience, šoková plíce, rozsáhlý pneumotorax a plicní emfyzém Poškození dechového centra hypoxie a trauma mozku (hyperkapnie zhoršuje edém mozku vasodilatačním působením) intoxikace opioidy, sedativy a hypnotiky snížený minutový srdeční výdej mnohočetné plicní embolizace

Respirační acidóza (diagnóza a léčba) ph < 7,35 pco2 > 6,5 po2 < 8 zvýšený laktát, HCO 3 - < 22 mmol/l, ale při déle trvající poruše a kompenzaci ledvinami vzestup HCO 3 - cyanóza Léčba: zlepšení ventilace (bronchodilatancia, NIV, UPV) zvýšení MV u srdečního selhání (inotropní léčba) oxygenoterapie (opatrně s opak. kontrolami ABR, možnost vzestupu pco2, odstranění hypoxie selhání) podání hydrogenuhličitanu kontraindikováno (zejm. u chronické RAC) snížení přívodu sacharidů, zvýšení přívodu tuků

Respirační alkalóza (RAL) ph > 7,44 [H + ] < 45 nmol/l HCO 3 - > 22 nmol/l BE > 2,0 pco2 < 4,7 Hyperventilace fyziologická reakce na stres, pravidelně přítomna v akutním stadiu (i kriticky nemocných) plicní embolie, iniciální stadia sepse, šoku, ARDS nevhodně nastavená UPV hyperventilave při tetanii dráždění dechového centra afekce CNS, trauma hlavy, encefalitis kompenzatorní reakce na metabolickou acidózu

Respirační alkalóza (diagnostika a léčba) ph > 7,45 ph < 4,7 kpa hypokapnie vede k cerebrální vasokonstrikci, ischemizaci mozku, pokles pod 3kPa může významně omezit cererebrální hypoperfúzi a mozkové funkce vždy léčebný zásah Léčba: léčba vyvolávající příčiny farmakologická sedace (riziko hypoxie) zvětšení mrtvého prostoru řízená ventilace s analgosedací

Klinický stav a anamnéza diagnóza Hypoxie Zvracení průjmy a píštěle = laktátová acidóza = ztráta HCl (alkalóza) = ztráta hydrohenuhličitanů (acidóza) hladovění a diabetes = ketoacidóza

Nejčastější formy smíšených poruch ABR MAC + RAC srdeční zástava, respirační insuficience (ARDS) + septický šok MAC + RAL septický šok, hepatorenální syndrom MAC + MAL zvracení spojené s intoxikací alkoholem, urémií, diabetickou ketoacidózou nebo laktátovou acidózou MAC + MAL + RAC. + spojené s respirační insuficiencí MAL + RAL zvracení + jaterní insuficience, následek alkalizační léčby diabetické ketoacidózy + podání inzulinu

Žena, 1951 Typ krve: Arterial; Arterial; Arterial; Arterial, ph B: 6,88; 6,97; 7,16; 7,18 PCO2 B: 2,94; 4,07; 6,55; 4,95, PO2 B: 16,20; 15,00; 8,41; 7,62, Stdn bikarbonát: 5,3; 7,5; 15,0; 13,6 Akt bikarbonát: 3,9; 6,7; 16,6; 13,3, Base excess: -27,1; -23,6; -12,2; -13,8, Saturace Hb B: 96,0; 95,0; 90,0; 87,7

Žena, 1951 ph B: 6,88; 6,97; 7,16; 7,18 PCO2 B: 2,94; 4,07; 6,55; 4,95, PO2 B: 16,20; 15,00; 8,41; 7,62, Stdn bikarbonát: 5,3; 7,5; 15,0; 13,6 Akt bikarbonát: 3,9; 6,7; 16,6; 13,3, Base excess: -27,1; -23,6; -12,2; -13,8, Saturace Hb B: 96,0; 95,0; 90,0; 87,7 Laktát P: >23,30

Literatura Zadák et al: Intenzívní medicína ve vnitřním lékařství, Grada 2007 Jabor et al.: Vnitřní prostředí, Grada 2008 Klener et al.: Vnitřní lékařství II.vydání, Ševčík et al.: Intenzívní medicína

Renální tubulární acidózy Systémová acidóza s normálním anion gapem (hyperchloremická), způsobená neschpností renálních tubulů udržovat ABR Příčiny: vrozené (genetické dispozice) získané (sekundární) imunologické, léky indukované, strukturální poškození buněk

Renální tubulární acidózy Typ 1 (distální) RTA neschopnost vyloučit H+ v distálním tubulu Neschopnost snížit ph pod 5,3 v podmínkách systémové acidózy hyperkaciurie, nízký citrát v moči, nízká produkce amoniaku Typ 2 (proximální) RTA neschopnost reabsorbce bikarbonátů na úrovni proximálního tubulu hypokalemie bikarbonáty v moči i při jejich nedostatku v plasmě součást generalizovaného tubulárního defektu (glykosurie, aminoacidurie)

Renální tubulární acidózy Typ 3 Kombinace typu I a II Typ 4 (hyporeninemický hypoaldosteronismus) hyperkalemie a acidóza u pacientů s lehkou CHRI na podkladě tubulointersticiální nemoci ledvin (např. refluxní nefropatie) nebo diabetes mellitus Identický syndrom může být způsoben NSAIDs, které snižují sekreci reninu a aldosteronu ph moči nízké