Profilová část maturitní zkoušky 2015/2016



Podobné dokumenty
Maturitní okruhy z matematiky školní rok 2007/2008

4. R O V N I C E A N E R O V N I C E

Dodatek č. 3 ke školnímu vzdělávacímu programu. Strojírenství. (platné znění k )

1. a) Lineární rovnice a nerovnice s absolutní hodnotou. b) Skalární součin vektorů, úhel dvou vektorů, kolmost a rovnoběžnost vektorů.

Seminář z matematiky. 2 hodiny ve 3. ročníku, 4 hodiny ve 4. ročníku. Charakteristika předmětu

OVO RVP OVO ŠVP UČIVO

MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY. Učební osnova předmětu MATEMATIKA. pro studijní obory SOŠ a SOU (13 15 hodin týdně celkem)

Výrazy lze též zavést v nečíselných oborech, pak konstanty označuji jeden určitý prvek a obor proměnné není množina čísel.

12.16 Obsah ř e z u O bjem y a povrchy těles Vektory Vektor, souřadnice vektoru Sčítání a odčítání

Učební plán 4. letého studia předmětu matematiky. Učební plán 6. letého studia předmětu matematiky

Nabídka povinných a nepovinných zkoušek maturitní zkoušky, konané v jarním termínu 2016

Maturitní témata z matematiky

MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY. Učební osnova předmětu MATEMATIKA. pro nástavbové studium. varianta B 6 celkových týd.

Základní škola Fr. Kupky, ul. Fr. Kupky 350, Dobruška 5.2 MATEMATIKA A JEJÍ APLIKACE MATEMATIKA A JEJÍ APLIKACE Matematika 9.

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM

Funkce Vypracovala: Mgr. Zuzana Kopečková

ŠVP - učební osnovy - Vzdělání pro život - rozšířená výuka matematiky, přírodovědných předmětů a informatiky

Příloha č. 7. ročník 9. 1h 1x za 14 dní. dotace. nepovinný. povinnost

5.2.1 Matematika povinný předmět

Vyučovací předmět Matematika Týdenní hodinová dotace 4 hodiny Ročník

Matematika - Sekunda Matematika sekunda Výchovné a vzdělávací strategie Učivo ŠVP výstupy

Vzdělávací oblast: Matematika a její aplikace Vzdělávací obor: Matematika a její aplikace. Předmět: Matematika

Seminář z matematiky. jednoletý volitelný předmět

Maturitní otázky z předmětu MATEMATIKA

Gymnázium Česká a Olympijských nadějí, České Budějovice, Česká 64, 37021

Mgr. Ladislav Zemánek Maturitní okruhy Matematika Obor reálných čísel

CZ 1.07/1.1.32/

Matematika - Tercie Matematika tercie Výchovné a vzdělávací strategie Učivo ŠVP výstupy

Matematika. ochrana životního prostředí analytická chemie chemická technologie Forma vzdělávání:

IRACIONÁLNÍ ROVNICE. x /() 2 (umocnění obou stran rovnice na druhou) 2x 4 9 /(-4) (ekvivalentní úpravy) Motivace: Teorie: Řešené úlohy:

KVADRATICKÉ ROVNICE A NEROVNICE (početní a grafická řešení)

Vzdělávací oblast: MATEMATIKA A JEJÍ APLIKACE Vyučovací předmět: MATEMATIKA Ročník: 9.

Tematická oblast: Funkce (VY_32_INOVACE_05_2)

Tematický plán Obor: Informační technologie. Vyučující: Ing. Joanna Paździorová

Reálné gymnázium a základní škola města Prostějova 5.22 Učební osnovy: Seminář a cvičení z matematiky

Gymnázium Jiřího Ortena, Kutná Hora. volné rovnoběžné promítání průmětna

Výstupy Učivo Téma. Čas. Základní škola a mateřská škola Hať. Školní vzdělávací program. Průřezová témata, kontexty a přesahy,další poznámky

Č část četnost. 部 分 频 率 relativní četnost 率, 相 对 频 数

MATURITNÍ TÉMATA Z MATEMATIKY

MATEMATIKA STUDIJNÍ POŽADAVKY PRO JEDNOTLIVÉ ROČNÍKY STUDIA

(k 1)x k + 1. pro k 1 a x = 0 pro k = 1.

Střední škola F. D. Roosevelta pro tělesně postižené, Brno, Křižíkova 11 příspěvková organizace sídlo: Brno, Křižíkova 11

Dodatek č. 3 ke školnímu vzdělávacímu programu. Technické lyceum. (platné znění k )

Gymnázium, Praha 10, Voděradská 2 Projekt OBZORY

Projekt IMPLEMENTACE ŠVP. pořadí početních operací, dělitelnost, společný dělitel a násobek, základní početní operace

MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY. Učební osnova předmětu MATEMATIKA. pro studijní obory SOŠ a SOU (8 10 hodin týdně celkem)

MATURITNÍ OTÁZKY Z MATEMATIKY PRO ŠKOLNÍ ROK 2010/2011

Matematika PRŮŘEZOVÁ TÉMATA

TEMATICKÝ PLÁN VÝUKY

Maturitní témata z matematiky

Učební osnovy Vzdělávací oblast: Matematika a její aplikace Vzdělávací obor: Volitelný předmět Matematický seminář ročník 8.

Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvoj klíčových kompetencí žáků

Vzdělávací oblast: Matematika a její aplikace. Obor vzdělávací oblasti: Seminář z matematiky. Ročník: 7. Poznámky

Maturitní okruhy z matematiky - školní rok 2007/2008

Maturitní témata profilová část

MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY. Učební osnova předmětu MATEMATIKA

2.1. Pojem funkce a její vlastnosti. Reálná funkce f jedné reálné proměnné x je taková

Gymnázium Jiřího Ortena, Kutná Hora

Systematizace a prohloubení učiva matematiky. Učebna s dataprojektorem, PC, grafický program, tabulkový procesor. Gymnázium Jiřího Ortena, Kutná Hora

TÉMATA PRO ÚSTNÍ MATURITNÍ ZKOUŠKY VE ŠKOLNÍM ROCE 2015/2016 PROFILOVÁ ČÁST

Nezbytnou součástí ústní zkoušky je řešení matematických příkladů, které student obdrží při zadání otázky.

PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY 2013 v oboru M/01 TELEKOMUNIKACE ŠVP DIGITÁLNÍ TELEKOMUNIKAČNÍ TECHNIKA

Metodický list pro první soustředění kombinovaného studia. předmětu MATEMATIKA A

SBÍRKA ÚLOH I. Základní poznatky Teorie množin. Kniha Kapitola Podkapitola Opakování ze ZŠ Co se hodí si zapamatovat. Přírozená čísla.

Maturitní témata od 2013

TEMATICKÝ PLÁN VÝUKY

Základní škola a mateřská škola, Ostrava-Hrabůvka, Mitušova 16, příspěvková organizace Školní vzdělávací program 2. stupeň, Matematika.

c sin Příklad 2 : v trojúhelníku ABC platí : a = 11,6 dm, c = 9 dm, α = Vypočtěte stranu b a zbývající úhly.

Základy matematiky kombinované studium /06

Vyučovací předmět / ročník: Matematika / 5. Učivo

MATEMATIKA Maturitní témata společná část MZ základní úroveň (vychází z Katalogu požadavků MŠMT)

Kód uchazeče ID:... Varianta: 15

Goniometrie trigonometrie

Požadavky na konkrétní dovednosti a znalosti z jednotlivých tematických celků

MATEMATIKA Maturitní témata společná část MZ vyšší úroveň (vychází z Katalogu požadavků MŠMT)

1.3. Cíle vzdělávání v oblasti citů, postojů, hodnot a preferencí

Maturitní okruhy z matematiky ve školním roce 2010/2011

Digitální učební materiál

TÉMATICKÝ PLÁN OSV. čte, zapisuje a porovnává přirozená čísla do 20, užívá a zapisuje vztah rovnosti a nerovnosti

SBORNÍK PŘÍKLADŮ Z MATEMATIKY

DODATEK č. 2 ke dni KE ŠKOLNÍMU VZDĚLÁVACÍMU PROGRAMU PRO OBOR OBCHODNÍ AKADEMIE

Předmět: Matematika. Charakteristika vyučovacího předmětu:

Stavební mechanika přednáška, 2. května 2016

Gymnázium Jiřího Ortena, Kutná Hora

2.6.4 Lineární lomené funkce s absolutní hodnotou

Grafické řešení soustav lineárních rovnic a nerovnic

Školní vzdělávací program pro základní vzdělávání - VLNKA Učební osnovy / Matematika a její aplikace / M

B) výchovné a vzdělávací strategie jsou totožné se strategiemi vyučovacího předmětu Matematika.

6.06. Matematika - MAT

24 NABÍDKA VOLITELNÝCH PŘEDMĚTŮ

Rostislav Horčík. 13. října 2006

Cvičení z matematiky jednoletý volitelný předmět

Matematický seminář. OVO ŠVP Tématický celek Učivo ŠVP Integrace Mezipředmětové vztahy. jejich soustavy. Spojitost funkce v bodě. Limita funkce v bodě

Podnikání, denní formy vzdělávání

Požadavky k opravným zkouškám z matematiky školní rok

POŽADAVKY pro přijímací zkoušky z MATEMATIKY

Tabulace učebního plánu

Definice z = f(x,y) vázané podmínkou g(x,y) = 0 jsou z geometrického hlediska lokálními extrémy prostorové křivky k, Obr Obr. 6.2.

MAT_303 Název: VY_32_INOVACE_01_MAT_303_OZŠ_reálná_čísla_II.docx. MAT_304 Název: VY_32_INOVACE_01_MAT_304_OZŠ_zlomky.docx

Analytická geometrie ( lekce)

Transkript:

Střední průmyslová škola, Přerov, Havlíčkova 2 751 52 Přerov Profilová část maturitní zkoušky 2015/2016 TEMATICKÉ OKRUHY A HODNOTÍCÍ KRITÉRIA Studijní obor: 78-42-M/01 Technické lyceum Předmět: MATEMATIKA

Tematické okruhy a hodnotící kritéria 2/7 MATEMATIKA 1. Množiny 2. Základní typy rovnic a nerovnic 3. Soustavy rovnic a nerovnic 4. Výrazy 5. Funkce 6. Exponenciální rovnice a nerovnice 7. Goniometrické funkce 8. Goniometrické rovnice a nerovnice 9. Mocniny a odmocniny 10. Posloupnosti 11. Geometrická posloupnost a řada 12. Planimetrie 13. Trigonometrie 14. Stereometrie 15. Vektory 16. Analytická geometrie lineárních útvarů v rovině 17. Analytická geometrie lineárních útvarů v prostoru 18. Kružnice 19. Elipsa 20. Parabola 21. Hyperbola 22. Komplexní čísla 23. Kvadratická a binomická rovnice 24. Kombinatorika 25. Kombinační čísla 26. Derivace funkce 27. Tečna 28. Průběh funkce 29. Integrální počet 30. Pravděpodobnost

Tematické okruhy a hodnotící kritéria 3/7 MATEMATIKA 1. Množiny - provádí aritmetické operace v množině reálných čísel - vysvětlí význam absolutní hodnoty reálného čísla - používá absolutní hodnotu, zapíše a znázorní interval, provádí operace s intervaly - definuje a znázorňuje množiny bodů dané vlastnosti (používá je v početních i geometrických úlohách) 2. Základní typy rovnic a nerovnic - řeší lineární a kvadratické rovnice a nerovnice (s absolutní hodnotou) - používá grafické metody řešení nerovnice - řeší rovnice s parametrem, vysvětlí význam parametru a vzhledem k němu provádí diskuzi řešení - řeší iracionální rovnice, vysvětlí rozdíl mezi ekvivalentními a důsledkovými úpravami, vysvětlí nutnost provedení zkoušky 3. Soustavy rovnic a nerovnic - řeší soustavy lineárních a kvadratických rovnic a nerovnic (s absolutní hodnotou) - třídí úpravy rovnic na ekvivalentní a neekvivalentní - používá grafické znázornění řešení soustavy 4. Výrazy - provádí operace s mnohočleny, lomenými výrazy, výrazy obsahujícími mocniny, odmocniny a goniometrické funkce - stanoví podmínky řešitelnosti daného výrazu - používá základní algebraické vzorce a vzorce pro práci s goniometrickými funkcemi - ovládá vytýkání a rozklad mnohočlenu 5. Funkce - rozlišuje jednotlivé druhy funkcí (lineární a kvadratické - s absolutní hodnotou, mocninné, lineární lomené, inverzní, exponenciální, logaritmické), načrtne jejich grafy a určí jejich vlastnosti - vysvětlí pojem funkce, definiční obor a obor funkce - definuje logaritmus, používá pravidla pro počítání s logaritmy, určí definiční obor logaritmu

Tematické okruhy a hodnotící kritéria 4/7 MATEMATIKA 6. Exponenciální rovnice a nerovnice - řeší exponenciální rovnice - pracuje s grafy při řešení exponenciálních nerovnic - používá substituci při řešení exponenciálních rovnic 7. Goniometrické funkce - znázorní goniometrické funkce v oboru reálných čísel, zná vlastnosti goniometrických funkcí a funkční hodnoty základních úhlů - pracuje s úhly ve stupňové a obloukové míře - definuje goniometrické funkce na jednotkové kružnici, popíše význam těchto funkcí 8. Goniometrické rovnice a nerovnice - používá vzorce pro práci s goniometrickými funkcemi - ovládá metody řešení goniometrických rovnic a nerovnic, řešení znázorní graficky - řeší úlohy v pravoúhlém trojúhelníku 9. Mocniny a odmocniny - provádí operace s mocninami a odmocninami - provádí operace s mnohočleny, lomenými výrazy obsahujícími mocniny a odmocniny - ovládá částečné odmocňování a usměrňování zlomků - stanoví podmínky řešitelnosti daného výrazu 10. Posloupnosti - vysvětlí posloupnost jako zvláštní případ funkce - určí posloupnost: vzorcem pro n-tý člen, výčtem prvků, graficky - rozliší aritmetickou a geometrickou posloupnost 11. Geometrická posloupnost a řada - rozliší aritmetickou a geometrickou posloupnost - řeší pomocí vztahů v posloupnostech slovní úlohy - definuje nekonečnou geometrickou řadu, používá její součet a užívá ji při řešení úloh 12. Planimetrie - řeší úlohy na polohové i metrické vlastnosti rovinných útvarů - užívá věty o shodnosti a podobnosti trojúhelníků v početních i konstrukčních úlohách - rozlišuje základní druhy rovinných obrazců, určí jejich obvod a obsah

Tematické okruhy a hodnotící kritéria 5/7 MATEMATIKA 13. Trigonometrie - používá Pythagorovu a Euklidovy věty - definuje množiny bodů dané vlastnosti a používá je v početních i geometrických úlohách - používá goniometrické funkce v pravoúhlém trojúhelníku - používá sinovou a kosinovou větu, řeší obecný trojúhelník 14. Stereometrie - určuje vzájemnou polohu dvou přímek, přímky a roviny, dvou rovin, odchylku dvou přímek, přímky a roviny, dvou rovin, vzdálenost bodu od roviny - vypočítá povrchy a objemy těles - klasifikuje a znázorní prostorová tělesa a jejich části, popíše jejich vlastnosti - určuje povrch a objem základních těles s využitím funkčních vztahů planimetrie a trigonometrie 15. Vektory - provádí operace s vektory, vysvětlí a používá lineární závislost vektorů - vysvětlí a znázorní vektor v rovině a v prostoru, nalezne střed úsečky - určí úhel vektorů, definuje vlastnosti kolmých vektorů 16. Analytická geometrie lineárních útvarů v rovině - definuje přímku pomocí bodu a vektoru - užívá různá analytická vyjádření přímky - řeší analyticky polohové a metrické vztahy bodů a přímek v rovině 17. Analytická geometrie lineárních útvarů v prostoru - řeší analyticky polohové a metrické vztahy bodů, přímek a rovin v prostoru - užívá různá analytická vyjádření přímky - zná možnosti matematického zápisu přímky a roviny v prostoru 18. Kružnice - řeší úlohy o vzájemné poloze přímky a - popíše vlastnosti stejnolehlosti kružnic a využívá je v konstrukčních úlohách

Tematické okruhy a hodnotící kritéria 6/7 MATEMATIKA 19. Elipsa - řeší úlohy o vzájemné poloze přímky a 20. Parabola - řeší úlohy o vzájemné poloze přímky a - načrtne parabolu jako graf kvadratické funkce, určí definiční obor, obor hodnot a její vlastnosti 21. Hyperbola - řeší úlohy o vzájemné poloze přímky a - načrtne hyperbolu jako graf kvadratické funkce, určí definiční obor, obor hodnot a její vlastnosti 22. Komplexní čísla - definuje pojem komplexního čísla, zobrazí ho v Gaussově rovině - zná algebraický a goniometrický tvar komplexního čísla - provádí operace s komplexními čísly a užívá Moivreovu větu 23. Kvadratická a binomická rovnice - řeší kvadratickou rovnici v oboru komplexních čísel - řeší rovnice s komplexními čísly a binomickou rovnici - řeší rovnice s parametrem, vysvětlí význam parametru a vzhledem k němu provádí diskusi řešení 24. Kombinatorika - užívá vztahy pro počet variací, permutací a kombinací bez opakování - počítá s faktoriály a kombinačními čísly - definuje kombinatorické pravidlo součinu a využívá ho v praktických úlohách

Tematické okruhy a hodnotící kritéria 7/7 MATEMATIKA 25. Kombinační čísla - počítá s faktoriály a kombinačními čísly - používá vlastnosti kombinačních čísel a Pascalův trojúhelník - zná binomickou větu 26. Derivace funkce - definuje limitu funkce v bodě, aplikuje věty o limitách v konkrétních úlohách, ovládá vztah limity a derivace funkce - ovládá základní derivační postupy, pracuje s derivačními vzorci - vyšetří monotónnost, extrémy - aplikuje derivaci při řešení geometrických 27. Tečna - užitím diferenciálního počtu určí směrnici tečny k dané křivce vyjádřené funkční rovnicí - užívá různá analytická vyjádření tečny - používá stejnolehlosti ke konstrukci společných tečen dvou kružnic 28. Průběh funkce - vysvětlí pojem funkce, definiční obor a obor funkce - vyšetří průběh jednodušší neelementární funkce - používá derivaci jako další efektivní nástroj pro řešení matematických problémů 29. Integrální počet - užívá pravidla a vzorce pro výpočet primitivních funkcí - umí užít jednodušší metody integrace - řeší jednoduché úlohy s využitím integrálního počtu - určí obsahy a obvody rovinných obrazců, vypočítá objemy a povrchy těles 30. Pravděpodobnost - určí pravděpodobnost náhodného jevu kombinatorickým postupem - určí pravděpodobnost sjednocení a průniku jevů - vysvětlí nezávislé pokusy, pracuje s Bernoulliho vztahem