Gymnázium a Střední odbornáškola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: 2 Název materiálu: Ročník: Identifikace materiálu: Jméno autora: Předmět: Tématický celek: Anorganické názvosloví, kyseliny 3. ročník RAN_52_2_kyslikate_kyseliny_a_soli Drahomíra Rancová Přírodovědný seminář Anorganické názvosloví Anotace: Datum: 10.9. 2013 Doplněk k výkladu anorganického názvosloví, vysvětlení a příklady
Kyslíkaté kyseliny Sloučeniny vodíku, kyslíku a kyselinotvorného prvku atom vodíku má vždy oxidační číslo I atom kyslíku v kyselinách má vždy oxidační číslo II oxidačníčíslo kyselinotvorného prvku je určeno příponou v názvu kyseliny obecně: H x M y O z
Odvození názvu kyseliny HNO 3 vodík (H +I ) dusík (= nekov) kyslík (O -II ) Součet oxidačních čísel všech atomů v molekule = 0 1 + x + 3.(-2) = 0 x = 5 podstatné jméno: kyselina přídavné jméno: odvozeno od nekovu (dusičná) (přípona odpovídá oxidačnímu číslu)
Odvození vzorce kyseliny Zapíšeme atomy tvořící kyselinu v pořadí vodík, kyselinotvorný prvek, kyslík Určíme jejich oxidační čísla Sečteme všechna kladná a záporná oxidačníčísla a doplníme počet vodíků a kyslíků tak, aby součet kladných i záporných oxidačních čísel byl roven nule
Příklady kyselin kyselina chlorná kyselina uhličitá kyselina chromitá kyselina dusičná kyselina manganistá kyselina chromová
Vícesytné kyseliny Obsahují více než dva atomy vodíku. Počet vodíků větší než dva je třeba popsat číselnou předponou: 3 tri 4 tetra 5 penta 6 hexa trihydrogen tetrahydrogen pentahydrogen hexahydrogen
Příklady vícesytných kyselin H 3 BO 3 kyselina trihydrogenboritá = trioxoboritá H 4 SiO 4 kyselina tetrahydrogenkřemičitá = tetraoxokřemičitá H 5 IO 6 H 3 AsO 3 H 3 PO 4 kyselina pentahydrogenjodistá = hexaoxojodistá kyselina trihydrogenarsenitá kyselina trihydrogenfosforečná
Polykyseliny Obsahují více než jeden atom kyselinotvorného prvku. Počet kyselinotvorných prvků je třeba popsat číselnou předponou: H 2 Cr 2 VI O 7 H 2 S 2 VI O 7 H 2 Mo 3 VI O 10 kyselina dichromová kyselina disírová kyselina trimolybdenová vícesytné polykyseliny: H 4 P 2V O 7 kyselina tetrahydrogendifosforečná
Thiokyseliny Jeden a více atomů kyslíku jsou nahrazeny atomy síry. Oxidační číslo síry = oxidačnímu číslu kyslíku (-II) H 2 Cr VI O 4 kyselina chromová H 2 Cr VI O 3 S kyselina thiochromová H 2 C IV O 3 kyselina uhličitá H 2 C IV OS 2 kyselina dithiouhličitá HAs V O 3 kyselina arseničná HAs V S 3 kyselina trithioarseničná
Peroxokyseliny Jeden kyslík je nahrazen peroxidickou skupinou: O-O (-II) O (-II) Kyselina peroxodusičná HNO 4 Kyselina peroxodisírová H 2 S 2 O 8
Kyseliny síry H 2 SO 4 H 2 SO 3 H 2 S 2 O 5 H 2 S 2 O 7 H 2 S 2 O 2 H 2 S 2 O 3 H 2 S 2 O 8
Soli kyslíkatých kyselin Vznikají náhradou atomů vodíku v kyselině za kovový prvek nebo skupinu NH 4 + Anion (podstatné jméno) odvozen od kyseliny - s příponou an Kation (přídavné jméno) s příponou podle oxidačního čísla Aby součet oxidačních čísel v molekule byl 0, upravuje se počet kationtů a aniontů křížem (násobky)
Příklad tvorby názvu Ca +II (ClO) -I 2 Anion od kyseliny chlorné HClO chlornan Kation - vápenatý
Příklady solí kyslíkatých kyselin síran vápenatý uhličitan draselný fosforečnan amonný chroman stříbrný dusičnan olovnatý wolframan sodný chlornan hořečnatý
Příklady vzorců Li 2 SO 4 Ca 3 (PO 4 ) 2 NaClO KMnO 4 CuSO 4 AgNO 3 Zn(NO 3 ) 2
Hydrogensoli Obsahují v molekule soli atom vodíku z vícesytných kyselin Ca(HCO 3 ) 2 KH 2 PO 4 (NH 4 ) 2 HPO 4 hydrogenuhličitan vápenatý dihydrogenuhličitan draselný hydrogenfosforečnan amonný
Krystalohydráty Soli, které v molekule váží určitý počet molekul vody. Počet molekul se vyjadřuje číselným údajem (hemi-, seskvi, mono-, di-, tri-, tetra-, penta-, hexa-, hepta-, dodeka ) + hydrát. Zn SO 4. 7H 2 O heptahydrát síranu zinečnatého
Podvojné sloučeniny Pb 3 O 4 (2PbO + PbO 2 ) oxid diolovnato-olovičitý KAl (SO 4 ) 2 síran draselno-hlinitý
Názvosloví iontů Ionty jsou elektricky nabité částice kation kladně nabitáčástice např.: Fe 3+ kation železitý podle oxidačních čísel, využití přípon H 3 O + NH 4 + kation oxoniový (oxonium) kation amonný (amonium)
Názvosloví iontů anion záporně nabitá částice ClO - 4 anion chloristanový sůl + ový Cl - anion chloridový - id (od bezkyslíkatých kyselin) + ový
Příklady iontů MnO - 4 HCO - 3 Ca 2+ Cl - Cr 3+ CN - HS anion manganistanový anion hydrogenuhličitanový kation vápenatý anion chloridový kation chromitý anion kyanidový anion hydrogensulfidový
Použité informační zdroje Literatura MAREČEK, Aleš. Chemie pro čtyřletá gymnázia: 1. díl. 3. oprav. vyd. Olomouc: Nakladatelství Olomouc, 1998, ISBN 80-718-2055-5. HIRŠOVÁ, Danuše. Chemické názvosloví: 2. vyd. Univerzita Karlova v Praze: Nakladatelství Karolinum, 2004, ISBN 80-246-0761-1.