Anotace Bakaláská práce pomáhá urit podnikateli vhodnou formu podnikání pro optimalizaci daové povinnosti pi odvodu dan z píjmu. Obsahuje srovnání daových zátží rzných forem podnikání v eské republice, navrhuje podnikateli optimální formu podnikání a ukazuje další tipy a rady ke snížení daové povinnosti na konkrétním píkladu. Annotation This bachelor s thesis helps a businessman with the choice of the enterprise form for optimalization of tax liability in payment of income tax. It contains a compare of tax liabilities of different enterprise forms in the Czech Republic, offers the businessman an optimal business form and shows other tips and advices for minimalizing of tax liability on the concrete example. 2
Klí. slova Formy podnikání; da z píjmu; založení spolenosti; spolenost s ruením omezeným; komanditní spolenost; veejná obchodní spolenost; daová optimalizace; sociální pojištní; zdravotní pojištní. Key words Enterprise form; income tax; incorporating; limited company; limited partnership; public company; tax optimization; social insurance; health insurance. 3
Bibliografická citace práce: VLADA, T. Volba formy podnikání z pohledu dan z píjmu. Brno: Vysoké uení technické v Brn, Fakulta podnikatelská, 2008. 61 s. Vedoucí bakaláské práce Ing. Pavel Svirák, Dr. 4
estné prohlášení Prohlašuji, že pedložená diplomová práce je pvodní a zpracoval jsem ji samostatn. Prohlašuji, že citace použitých pramen je úplná, že jsem ve své práci neporušil autorská práva (ve smyslu Zákona. 121/2000 Sb., o právu autorském a o právech souvisejících s právem autorským). V Brn dne 20. kvtna 2008 ---------------------------- Podpis 5
Podkování Na tomto míst si dovoluji vyslovit podkování vedoucímu své bakaláské práce Ing. Pavlu Svirákovi, Dr. za pedagogické usmrnní a mnoho cenných podnt a pipomínek, bez kterých by tato práce nevznikla. Další dík patí pánm Karlu Kydlíkovi staršímu a Karlu Kydlíkovi mladšímu za vstícnou spolupráci, poskytnutí úetních dat a dalších informací ohledn jejich podnikatelských plán. Za pomoc s jazykovou korekturou dkuji Mgr. Jan Veselé. 6
Obsah ANOTACE... 2 ANNOTATION... 2 KLÍ. SLOVA... 3 KEY WORDS... 3 BIBLIOGRAFICKÁ CITACE PRÁCE:... 4 ESTNÉ PROHLÁŠENÍ... 5 PODKOVÁNÍ... 6 OBSAH... 7 0. ÚVOD... 9 1. VYMEZENÍ PROBLÉMU A CÍLE PRÁCE... 10 2. TEORETICKÁ VÝCHODISKA PRÁCE... 11 2.1. SOUSTAVA DANÍ V ESKÉ REPUBLICE... 11 2.1.1. Dan z píjmu... 11 2.1.1.1. Da z píjmu fyzických osob... 12 2.1.1.1.1. Postup pi zdaování píjm fyzické osoby... 12 2.1.1.1.2. Pedmt dan... 13 2.1.1.1.3. Osvobození od dan... 14 2.1.1.1.4. Nezdanitelné ásti základu dan... 14 2.1.1.1.5. Oditatelné položky... 14 2.1.1.1.6. Sazby dan z píjmu... 15 2.1.1.1.7. Slevy na dani... 15 2.1.2. Da z píjmu právnických osob... 16 2.1.3. Píspvky na sociální zabezpeení... 16 2.1.4. Píspvky na zdravotní pojištní... 18 2.2. FORMY PODNIKÁNÍ... 19 2.2.1. Možnosti podnikání v právním ádu R... 19 2.2.2. Veejná obchodní spolenost... 19 2.2.2.1. Zdanní veejné obchodní spolenosti... 20 2.2.2.2. Shrnutí... 21 2.2.3. Komanditní spolenost... 21 2.2.3.1. Zdanní komanditní spolenosti... 22 2.2.3.1.1. Komplementá... 22 2.2.3.1.2. Komanditní spolenost... 23 2.2.3.2. Shrnutí... 23 2.2.4. Spolenost s ruením omezeným... 23 2.2.4.1. Zdanní spolenosti s ruením omezeným... 24 2.2.4.2. Shrnutí... 26 2.3. VZNIK PODNIKATELSKÝCH SUBJEKT V R... 26 2.3.1. Schéma vzniku obchodních spoleností... 26 2.3.2. Sepsání zakladatelského dokumentu... 27 2.3.3. Vklad spoleník ped vznikem spolenosti... 27 2.3.4. Získání oprávnní k podnikatelské innosti... 27 2.3.5. Návrh na zápis do obchodního rejstíku... 28 2.3.6. Další podání spolenosti... 29 3. ANALÝZA PROBLÉMU A SOUASNÁ SITUACE... 30 3.1. STANOVENÍ VELIIN... 30 3.2. PARAMETRY PRO VÝPOTY... 31 3.2.1. Samostatný podnikatel... 31 3.2.2. Veejná obchodní spolenost... 32 3.2.3. Spolenost s ruením omezeným... 32 3.2.4. Komanditní spolenost... 32 3.3. OBECNÉ VARIANTY I. FÁZE... 33 3.3.1. Fyzické osoby... 33 7
3.3.2. Veejná obchodní spolenost... 34 3.3.3. Spolenost s ruením omezeným... 34 3.3.4. Komanditní spolenost... 35 3.3.5. Srovnání vypoítaných variant... 36 3.4. VYMEZENÍ OBECNÝCH VARIANT II. FÁZE... 37 3.4.1. Samostatný podnikatel... 37 3.4.2. Veejná obchodní spolenost... 37 3.4.3. Spolenost s ruením omezeným... 37 3.4.4. Komanditní spolenost... 37 3.5. VÝPOET OBECNÝCH VARIANT II. FÁZE... 38 3.5.1. Fyzické osoby... 38 3.5.2. Veejná obchodní spolenost... 40 3.5.3. Spolenost s ruením omezeným... 40 3.5.4. Komanditní spolenost... 41 3.5.5. Porovnání variant II. fáze... 43 3.6. SITUACE KONKRÉTNÍCH PODNIKATEL... 44 3.6.1. Provozování autoškoly... 44 3.6.2. Výsledky v posledních letech... 45 4. VÝPOET VARIANT KONKRÉTNÍCH PODNIKATEL... 48 4.1. VÝHLED NA ROK 2008... 48 4.2. VÝPOET DAOVÉ POVINNOSTI DLE VÝHLEDU... 49 4.3. VÝPOET PRO DALŠÍ FORMY PODNIKÁNÍ... 51 4.3.1. Veejná obchodní spolenost Kydlíek a syn... 52 4.3.2. Komanditní spolenost Kydlíek a syn... 53 4.3.3. Spolenost s ruením omezeným Kydlíek a syn... 55 4.4. POROVNÁNÍ JEDNOTLIVÝCH VARIANT... 56 4.5. NEJVÝHODNJŠÍ VARIANTA... 57 4.6. NÁKLADY NA APLIKACI... 57 5. ZÁVR... 59 6. SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY... 60 6.1. KNIHY... 60 6.2. ZÁKONY A VLÁDNÍ VYHLÁŠKY... 61 6.3. INTERNETOVÉ ZDROJE... 61 8
0. Úvod Tato bakaláská práce se zabývá tématem zdanní podnikatelských subjekt v eské republice, konkrétn se zamuje na porovnání míry zdanní u fyzických a právnických osob. Na trhu není mnoho publikací, které by se pímo touto problematikou zabývaly a které by poskytovaly informace o daové výhodnosti podnikání v rámci té i oné podnikatelské formy. Legislativa upravující daovou oblast prochází zmnami tém každým rokem. Nejrazantnjší zmnu v nedávné dob znamenala reforma veejných financí nastartovaná 1.1.2008, jejíž podstatnou ást tvoí i reforma daové soustavy. Zmny, touto reformou provedené, znamenají nezásadnjší zásah do daového systému eské republiky od roku 1993. Tato fakta dávají pedpoklad, že zkoumání daových zátží u rzných forem podnikání mže být pínosné a smysluplné. Po vymezení cíl práce a pedstavení daové legislativy a právního zakotvení rzných forem podnikání v právním ádu budou porovnávána daová zatížení v obecné rovin a na píkladu konkrétních podnikatel. 9
1. Vymezení problému a cíle práce Klíovým úkolem, který má tato práce vyešit, je poskytnutí návrhu na zmnu formy podnikání dvma podnikatelm, za úelem snížení jejich daového zatížení. Výše jejich daových povinností je vysoká a s oekávaným rstem tržeb v budoucnosti pichází otázka, zda by se jejich odvodová povinnost snížila napíklad slouením jejich podnikatelských aktivit do jedné právnické osoby. Stžejním cílem práce tedy je nalézt takovou formu podnikání, použitelnou pro tyto dva podnikatele, v jejímž rámci bude jejich úspora nejvýznamnjší. Nalezení takové formy bude dosaženo ve tech fázích. Nejprve bude analyzováno daové zatížení sledových forem podnikání v nejobecnjší rovin. Poté bude nastavení variant upraveno podle vzoru vybraných podnikatel. V poslední fázi pak budou do výpot dosazena data podnikatel a vypoítány jejich odvodové povinnosti pro rzné varianty. I když daová optimalizace bude vycházet z legislativy platné pro rok 2008, informativn budou sledovány i roky 2007 a 2009. Vedlejším cílem práce tedy bude také porovnání zdanní bhem tchto tí let a zjištní dopadu daové reformy na jednotlivé formy podnikání i na volbu optimální formy obecn. 10
2. Teoretická východiska práce Díve, než se pustím do navrhování variant zdanní píjm podnikatele, je teba seznámit se se všemi faktory urujícími výši daového zatížení. Bude se jednat pedevším o rozbor daových zákon a norem vymezujících jednotlivé právní formy podnikání, prostor však dostane i struná prezentace daového systému jako celku. 2.1. Soustava daní v eské republice Daová soustava byla v eské republice zavedena jednorázov daovou reformou k 1.1.1993. Neprošla tedy dlouhým vývojem jako tomu bylo u vysplých západních ekonomik, ale navázala na již známé modely. Základním hlediskem, podle kterého je možno u nás zavedené dan tídit, je tídní podle vazby na dchod poplatníka, tedy na dan pímé a nepímé a dále na dan dchodové, majetkové, universální a selektivní. Dalším zajímavým hlediskem pro tídní daní je pak hledisko progrese. Podle nho lze dan rozdlit na proporcionální - s rstem dchodu poplatníka se míra jeho zdanní nemní, progresivní - s rstem dchodu míra zdanní roste a degresivní - s rstem dchodu míra zdanní klesá. 1 V eské daovém systému je zdanní píjm obyvatelstva progresivní do urité hranice píjm, od této hranice dále se mní na degresivní. Míra progrese nebo degrese se však po zavedení jednotné sazby dan výrazn snížila. Nkdy je obtížné urit, co je daní a co nikoliv. Typickým píkladem jsou píspvky na sociální zabezpeení a na zákonné zdravotní pojištní. Mezi dan je adí jejich zákonná povinnost a závislost na výši dchodu, jejich nedaový charakter je naopak dán tím, že mohou být placeny do zvláštního fondu a nejsou pímým píjmem veejných rozpot, a dále tím, že jejich výše mže být urena i výší plnní. 2.1.1. Dan z píjmu Dan z píjmu jsou zejm nejdležitjší složkou daových soustav. Je jim pisuzována nejvtší míra komplexnosti, spravedlnosti i ekonomické efektivnosti. Mají progresivní charakter, který mže mít demotivující dopad. 2 V této ásti práce budu popisovat fungování pímých dchodových daní v eské republice. 1 KUBÁTOVÁ, Kvta. Daová teorie a politika. 2003. s. 28-29. 2 KUBÁTOVÁ, Kvta. Daová teorie a politika. 2003. s. 158-159. 11
2.1.1.1. Da z píjmu fyzických osob DPFO stanovená podle zákona 586/1992 Sb., o daních z píjm (dále jen zákon) je daní zejm nejvíce zasaženou reformou veejných financí. Nejzásadnjšími zásahy do struktury zdanní jsou pedevším sjednocení daové sazby, zrušení minimálního základu dan, zavedení superhrubé mzdy, postavení pojistného jako nedaového výdaje a mnohé další zmny. Budu se jimi zabývat postupn v následujících ástech práce. 2.1.1.1.1. Postup pi zdaování píjm fyzické osoby V následujícím schématu je znázornn postup pi zdaování píjm fyzické osoby. Schéma. 1 - Postup pi zdaování FO píjem 3 4 je pedmtem dan? ANO je od dan osvobozen? NE je píjmem podle 6? je píjmem podle 7? je píjmem podle 8? je píjmem podle 9? je píjmem podle 10? NE NE NE NE ANO ANO ANO ANO ANO úprava - výdaje k 7 - výdaje k 9 - výdaje k 10 DZD 6 DZD 7 DZD 8 DZD 9 DZD 10 ZÁKLAD DAN I. DZD 7-10 34 od.pol. 15 od.pol. ZÁKLAD DAN II. da podle 16 výsledná daová povinnost - 35 slevy 12
Schéma zachycuje postup jak píjmy procházejí paragrafy zákona o daních z píjm. Nejdíve je pro danou osobu zjištna povinnost platit da. Poté je píjem identifikován jako zdanitelný a je zkoumáno jeho pípadné osvobození podle 4. Pokud píjem není od dan osvobozen, je postupn provována jeho píslušnost k paragrafm vymezujícím jednotlivé druhy píjm. Od píjm takto roztídných jsou následn odeteny výdaje vynaložené na jejich dosažení a udržení a jsou tak vypoteny dílí základy dan. Z tchto dílích základ dan je pak celkový základ dan zjištn podle 5, kde se v odstavci 1 íká: Základem dan je ástka, o kterou píjmy...pesahují výdaje prokazateln vynaložené na jejich dosažení zajištní a udržení... Výdaje mohou pesáhnout píjmy pouze u 7 a 9. Takový rozdíl je pak ztrátou, o kterou se po úprav podle 23 sníží úhrn dílích základ podle 7 až 10. Pokud tuto ztrátu nelze uplatnit ve zdaovacím období, ve kterém vznikla (aby dílí základ dan nebyl záporný), lze ji odeíst v následujících zdaovacích obdobích podle 34. Pokud je souhrnný základ dan podle 7 až 10 kladný, pite se k dílímu základu dan podle 6. Od tohoto celkového základu dan pak mže být odetena daová ztráta vzniklá v 5 pedcházejících zdaovacích obdobích podle 34, ovšem opt pouze do výše kladné hodnoty souhrnu dílích základ dan za 7 až 10. Pokud je dílí základ dan podle 7 až 10 záporný nebo nulový, použije se jako základ dan pouze ástka dílího základu dan podle 6, možnost odeíst daovou ztrátu podle 34 není. Takto je tedy stanoven základ dan a je od nho odetena i ztráta a daová ztráta podle 34. Od tohoto základu dan se dále odeítají položky podle 15 - nezdanitelné ásti dan a další položky podle 34 jako jsou výdaje na výzkum a vývoj a další. Ze základu dan se následn vypoítá da podle 16, která je pak snížena o ástky slev na dani a daového bonusu podle 35 a tak je získána výsledná daová povinnost. 2.1.1.1.2. Pedmt dan Pedmt dan je podrobn upraven v 3 ZDP, kde jsou krom skupin píjm podle 6 až 10 vyjmenovány také píjmy, které pedmtem dan nejsou. Píjmy jsou zde roztídny do následujících základních skupin: a) píjmy ze závislé innosti a funkní požitky ( 6), 13
b) píjmy z podnikání a z jiné samostatné výdlené innosti ( 7), c) píjmy z kapitálového majetku ( 8), d) píjmy z pronájmu ( 9), e) ostatní píjmy ( 10). 2.1.1.1.3. Osvobození od dan Osvobození od dan je primárn definováno v 4, další osvobození jsou pak v jednotlivých paragrafech 6-10. Osvobození se dají rozdlit do nkolika skupin: osvobození bez podmínek osvobození s asovým testem - nejastji u píjm z prodeje majetku; píjem je osvobozen, uplyne-li od okamžiku nabytí do okamžiku prodeje stanovená doba osvobození s jinou podmínkou 3 Podle 4, odstavce 3, se poplatník mže osvobození od dan vzdát. Toto ustanovení má pro poplatníka smysl, pokud jsou výdaje na dosažení píjm od dan osvobozených vyšší než tyto píjmy. Když se jej totiž vzdá, nevztahuje se na nj ustanovení 25, odstavce 1, písmeno i), podle kterého se výdaje vynaložené na píjmy od dan osvobozené nezahrnují do základu dan. 2.1.1.1.4. Nezdanitelné ásti základu dan Od základu dan lze odeíst položky, které jsou ze zákona nezdanitelné. Podrobn jsou popsány v 15 zákona. Zde nebyly reformou provedeny žádné významné zmny. Mezi nezdanitelné ásti dan patí pedevším: Dary - nejvýše lze odeíst 10 % ze základu dan. Úroky z úvru poskytnutého na bytové poteby, max. 300 000 korun ron. Píspvky na penzijní pipojištní - max. výše iní 12 000 korun ron. Pojistné na životní pojištní - ron lze odeíst maximáln 12 000 korun. lenské píspvky odborové organizaci. 2.1.1.1.5. Oditatelné položky Oditatelné položky, podle 34, jsou také nástrojem snižujícím základ dan. Týkají se odpotu již zmínné daové ztráty, vzniklé nejdíve v pti pedcházejících zdaovacích obdobích, výdaj na výzkum a vývoj, výuku u a ástek majetkového vypoádání. 3 POLÁK, Michal a KOPIVA, Jan. Da z píjm fyzických osob. 2007. s. 17. 14
2.1.1.1.6. Sazby dan z píjmu Jednou z hlavních myšlenek daové reformy bylo sjednocení a snížení sazeb dan z píjmu fyzických osob. Od 1.1.2008 je sazba dan sjednocena na 15 %, k 1.1.2009 bude init 12,5 %. Sazby dan do 31.12.2007 jsou uvedeny v tabulce. 1. Tabulka. 1 - Sazba dan 2007 4 Základ dan od K do K Da Ze základu pesahujícího 0 121 200 12 % 0 121 200 218 400 14 544 K + 19 % 121 200 K 218 400 331 200 33 012 K + 25 % 218 400 K 331 200 a více 61 212 K + 32 % 331 200 K 2.1.1.1.7. Slevy na dani Slevy na dani jsou upraveny v paragrafech 35 až 35d. Slevy podle 35 se týkají zamstnávání osob se sníženou pracovní schopností, dále jsou zde tzv. akní slevy na dani (odstavce 6,7 a 8) vztahující se na provoz registraní pokladny. 35a a 35b se týkají poplatník, jimž byl poskytnut píslib investiní pobídky. 5 V tabulce.2 jsou uvedeny slevy na dani podle 35ba a daové zvýhodnní podle 35c. Tabulka. 2 - Slevy na dani 6 - poplatníka - dchodce Roní sleva na 2007 2008 2009 7 200 K 0 K 24 840 K 24 840 K 16 560 K 16 560 K - druhého z manžel bez píjm - držitele ZTP/P 4 200 K 8 400 K 24 840 K 49 680 K 16 560 K 33 120 K - poživatele ásteného invalidní dchodu 1 500 K 2 520 K 2 520 K - poživatele plného invalidního dchodu 3 000 K 5 040 K 5 040 K - držitele prkazu ZTP/P 9 600 K 16 140 K 16 140 K - studujícího 2 400 K 5 040 K 5 040 K Daové zvýhodnní na dít - dít ZTP/P 6 000 K 12 000 K 10 680 K 21 360 K 10 200 K 20 400 K 4 Výpoet dan z píjm fyzických osob /online/ Dostupné z: http://www.finance.cz/dane-amzda/informace/dane-z-prijmu-tuzemsko/fyzicke-osoby-sazby/. Použito 10.4.2008. 5 VYBÍHAL, Václav. Zdaování píjm fyzických osob v roce 2006. 2006. s. 44. 6 Výpoet dan z píjm fyzických osob /online/ Dostupné z: http://www.finance.cz/dane-amzda/informace/dane-z-prijmu-tuzemsko/fyzicke-osoby-sazby/. Použito 11.4.2008. 15
Daové zvýhodnní podle 35c poplatník uplatuje po odetení slev na dani podle 35 a 35ba, a to bu formou slevy na dani, daového bonusu nebo formou slevy a daového bonusu. Slevu na dani mže uplatnit maximáln do výše své daové povinnosti, pokud je nárok na daové zvýhodnní vyšší než daová povinnost, vzniklý rozdíl je daovým bonusem a lze jej uplatnit maximáln do výše 52 200 K (do 31.12.2007 do výše 30 000 K). Takový daový bonus se pak vyplácí podobn jako peplatek na dani. V 35d je pak upraveno uplatování slev u poplatníka s píjmy podle 6. 2.1.2. Da z píjmu právnických osob Da z píjmu právnických osob zdauje zisky spoleností. Existují názory, že tato da nemá opodstatnní, nebo všechny zisky korporací se nakonec stanou osobními píjmy fyzických osob a mohly by tak být zdanny pouze u nich. Dále je také zejmé, že v praxi pesouvají spolenosti svou daovou zátž do cen, což má dopad pedevším na chudší vrstvy obyvatelstva. 7 Sazba pro da z píjmu právnických osob inila do 31.12.2007 24 %, od 1.1.2008 se snížila na 21 %, k 1.1.2009 dále poklesne na 20 % a k 1.1.2010 na 19 % ze základu dan. 8 2.1.3. Píspvky na sociální zabezpeení Zaazení tchto odvod mezi daové platby je znan diskutabilní. Sice plynou do zvláštních fond, ale jedná se stále o veejné prostedky a zpsob jejich výbru jim také dává daový charakter. Jejich cílem je krytí takových plateb ze státního rozpotu, jako jsou starobní a invalidní dchody, nemocenské dávky, penžitá pomoc v mateství, dávky v nezamstnanosti a nkteré další dávky. Sociální zabezpeení a s ním související odvody pojistného jsou u nás upraveny zákonem. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpeení, zákonem. 155/1995 Sb., o dchodovém pojištní, zákonem. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištní zamstnanc a nkterými dalšími pedpisy. Pro platbu pojistného je klíový pedevším prvn jmenovaný zákon. 7 KUBÁTOVÁ, Kvta. Daová teorie a politika. 2003. s. 188. 8 Principy a detaily zdanní jednotlivých typ právnických osob budou vysvtleny v kap. 2.2. 16
Ten po vymezení poplatník stanovuje vymovací základ: u zamstnance jako úhrn píjm podle 5 tohoto zákona, u osob samostatn výdlen inných (OSV) je situace složitjší. Vymovací základ si urují samy, nejmén to však musí být 50 % rozdílu píjm a výdaj a nesmí to být mén než minimální vymovací základ, stanovený jako souin potu msíc výkonu innosti a minimálního msíního vymovacího základu. OSV jsou rozdleny podle toho, jestli je jejich samostatn výdlená innost (SV) hlavní nebo vedlejší. Pokud OSV nevykonává innost vedlejší, vykonává innost hlavní. Vedlejší samostatná výdlená innost je definována v odstavci 6, 9 zákona o dchodovém pojištní za podmínek, že OSV: vykonávala zamstnání s píjmem alespo dvanáctinásobku minimální mzdy, mla nárok na invalidní dchod, starobní dchod, rodiovský píspvek nebo peovala o osobu závislou na péi, vykonávala vojenskou službu, byla ve vazb nebo výkonu trestu, byla nezaopateným díttem. Minimální msíní vymovací základ je pro vedlejší SV stanoven jako 10 % všeobecného vymovacího základu za rok o dva roky pedcházejícímu a pepoítacího koeficientu (dále jen všeobecný základ). Dležitou podmínkou je, že se OSV pihlásila k dchodovému pojištní. Pokud totiž její píjmy z vedlejší SV nedosáhnou 2,4 násobku všeobecného základu, nevzniká jí povinnost se k pojištní pihlásit. OSV, která vykonává hlavní SV, má minimální msíní vymovací základ stanovený jako 50 % všeobecného základu. Maximální vymovací základ iní 486.000,- K ron (pi výkonu innosti jen v ásti roku je to pomrná ást). Pojistné je placeno zálohami. Pi hlavní SV je povinnost odvádt jej od msíce zahájení innosti, pro vedlejší až po podání roního pehledu o píjmech a výdajích, tedy až v druhém roce takového podnikání. Pokud OSV nemá povinnost pihlásit se k dchodovému pojištní a pesto to udlá, platí zálohy od msíce, ve kterém se pihlásí. Z vymovacího základu je pojistné stanoveno procentní sazbou podle 7. Sazby jsou pro zamstnavatele 26 %, pro zamstnance 8 %, pro OSV 29,6 % na dchodové pojištní a státní politiku zamstnanosti a 4,4 % na nemocenské pojištní - pro OSV je nepovinné, pro osoby dobrovoln úastné na dchodovém pojištní 28 %. 17
2.1.4. Píspvky na zdravotní pojištní Od píspvk na sociální zabezpeení se zdravotní pojištní liší zejména tím, že je placeno bezvýhradn všemi fyzickými osobami (za nkteré je však platí stát). Smyslem je hrazení lékaské pée a z tohoto pohledu má tedy skuten charakter pojištní. I zde ovšem lze identifikovat vtšinu znak dan. Problematiku zdravotního pojištní upravují v eské republice dva zákony, a to zák.. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištní a z.. 48/1997 Sb., o veejném zdravotním pojištní a zmn a doplnní nkterých souvisejících zákon. V 3 prvn zmínného zákona je stanoven vymovací základ. Stanoví se následovn: pro zamstnance jako úhrn píjm od zamstnavatel, nejmén však ve výši minimálního vymovacího základu, kterým je minimální mzda. Toto se nevztahuje na: osoby s postižením, osoby v dchodovém vku a osoby peující o dít, osoby vykonávající souasn SV a odvádjící z ní minimální zálohy osoby, za které je plátcem stát. Pokud je vym. základ zamstnance nižší než minimální vym. základ, je zamstnanec povinen doplatit pojistné do výše 13,5 % z tohoto základu. Max. základem je pro zamstnance 48 násobek prmrné mzdy (všeobecného zákl.). pro OSV je vymovacím základem 50 % rozdílu píjm a výdaj, nejmén však minimální vymovací základ ve výši dvanáctinásobku 50 % prmrné mzdy (všeobecného základu), maximálním základem je opt 48 násobek všeobecného základu. Stát je plátcem pojistného za následující skupiny osob ( 7 zákona. 48/1997 Sb., o veejném zdravotním pojištní): nezaopatené dti, osoby pobírající starobní dchod piznaný ped 1.1.1993, píjemce rodiovského píspvku, ženy na mateské a rodiovské dovolené, osoby pobírající penžitou pomoc v mateství, peující o dít, osoby pobírající dávky v hmotné nouzi, osoby nezamstnané, závislé na péi, konající základní službu a nkteré další skupiny osob. Základní sazba zdravotního pojištní je 13,5 %. Zamstnancm je ze mzdy strhávána pouze ást ve výši 4,5 %, 9 % z jejich hrubé mzdy platí zamstnavatel. 18
2.2. Formy podnikání Pro urení optimální formy podnikání je rovnž nezbytné provést detailní náhled do problematiky legálních forem podnikání v právním ádu eské republiky. Zamím se na takové, které se drobnému podnikateli - fyzické osob - mohou jevit jako alternativa. Z právnických osob jako vhodné identifikujeme veejnou obchodní spolenost, spolenost s ruením omezeným a komanditní spolenost. U každé právní formy bude popsáno její zakotvení v právním ádu a budou popsány podmínky vymezující její fungování. Po pedstavení právního rámce bude u každé vhodné formy podnikání charakterizováno, jakým zpsobem jsou zdaovány její píjmy. Jedním z pohled, ze kterých bude na jednotlivé typy nahlíženo, bude také pohled zabývající se obtížemi pi pechodu k této form, tedy pi zakládání spolenosti. 2.2.1. Možnosti podnikání v právním ádu R Podle právní formy u nás dlíme podniky na podniky jednotlivc, obchodní spolenosti, družstva, popípad státní podniky. Podniky jednotlivc pedstavují obvykle živnosti nebo podnikání na základ zvláštních právních pedpis. Jedná se tedy o podnikatele fyzické osoby. Obchodní spolenosti dlíme na osobní a kapitálové. Mezi osobní patí veejná obchodní spolenost a komanditní spolenost. Ty jsou jistou formou pechodu mezi fyzickými a právnickými osobami. Do druhé skupiny pak patí spolenost s ruením omezeným a akciová spolenost. Akciovými spolenostmi, družstvy ani státními podniky se v této práci zabývat nebudu, protože jejich podstata je píliš vzdálená podnikání fyzické osoby. 2.2.2. Veejná obchodní spolenost Veejná obchodní spolenost je vymezena v 76 až 92 zákona.513/1991 Sb., obchodního zákoníku (dále jen OZ). Podle 76 OZ se veejnou obchodní spoleností rozumí: spolenost, v níž alespo dv osoby (fyzické i právnické) podnikají pod spolenou firmou a ruí za závazky spolenosti spolen a nerozdíln celým svým majetkem. 19
Veejná obchodní spolenost vzniká zápisem do obchodního rejstíku a zakládají ji minimáln dva spoleníci na základ spoleenské smlouvy. Tato smlouva musí obsahovat alespo firmu a sídlo spolenosti, urení spoleník a pedmt podnikání. Uruje také další práva a povinnosti spoleník, jako napíklad podíl spoleník na zisku, výši základního kapitálu spolenosti nebo oprávnní k ízení spolenosti. Obecn platí, že k jednání jsou oprávnni všichni spoleníci a zisk i ztráta se rozdlují rovným dílem. Minimální výše základního kapitálu není stanovena. Tato pravidla jsou rozvedena v 77 obchodního zákoníku. Díky tomu, že spoleníci ruí za závazky spolenosti veškerým svým majetkem, nemla by zde opodstatnní povinnost tvoit rezervní nebo jiné obligatorní fondy. V.o.s. tedy žádné podobné fondy podle zákona vytváet nemusí. 2.2.2.1. Zdanní veejné obchodní spolenosti Veejná obchodní spolenost je ve své podstat podnikáním fyzických osob v rámci jedné osoby právnické. Podle tohoto principu jsou také zdaovány její píjmy. V.o.s. je poplatníkem dan z píjm právnických osob pouze v pípad srážkové dan podle 36 ZDP. To je eeno v 18 odst. 9 ZDP. Základ dan je stanoven jako u standardní právnické osoby podle 23 až 33 (výsledek hospodaení je upraven o položky zvyšující a snižující základ dan podle 23 a snížen nebo zvýšen o daov uznatelné nebo neuznatelné výdaje podle 24 a 25). Zjištný základ dan je rozdlen na ásti mezi spoleníky v pomru, v jakém je rozdlován zisk a ztráta podle spoleenské smlouvy. Je teba upozornit na zmnu v uplatování sociálního a zdravotního pojištní podle reformy veejných financí od 1.1.2008. Stejn jako u dalších forem podnikání, i zde došlo k vypuštní pojistného z daov uznatelných výdaj. Znamená to tedy, že pokud za spoleníka odvádla pojistné veejná obchodní spolenost, nejedná se v pípad spolenosti o daov uznatelný výdaj a v pípad spoleníka o píjem od dan osvobozený. V ZDP se jedná o zrušené odstavce 6 a 7 7. Pokud si spoleník hradil pojistné sám, opt se nebude jednat o daov uznatelný výdaj. 9 9 VLACH, Pavel a RYLOVÁ, Zuzana. Reforma daní z píjm od roku 2008 komentá, srovnávací znní. 2007. s. 15. 20
Získaný základ dan se rozdluje mezi spoleníky podle 20 odst. 5 ZDP: U poplatníka, který je spoleníkem veejné obchodní spolenosti, je souástí základu dan ást základu dan nebo daové ztráty veejné obchodní spolenosti; pitom se tato ást základu dan nebo daové ztráty stanoví ve stejném pomru jako je rozdlován zisk podle spoleenské smlouvy, jinak rovným dílem. Tak vstupuje do píjm z podnikání a jiné samostatn výdlené innosti podle 7 odst. 4. Dále se postupuje jako pi zdaování píjm fyzické osoby. Po uplatnní 15 a 34 je stanoven základ dan podle 16. Dary poskytnuté veejnou obchodní spoleností se posuzují jako dary poskytnuté jednotlivými spoleníky a rozdlují se stejn jako základ dan podle 7 odst. 4. Ve stejném pomru jsou rozdlovány i oditatelné položky podle 34 odst. 1. Po vypotení dan podle 16 se pak v pomru, v jakém byl rozdlen základ dan, rozdlí také slevy na dani podle 35. 2.2.2.2. Shrnutí Mezi výhody veejné obchodní spolenosti patí pedevším její administrativní nenáronost, absence povinnosti složení základního kapitálu a dvojího zdanní. Nevýhodou oproti dalším právním formám podnikání je ovšem neomezené ruení spoleník, zákaz konkurence pro spoleníky a vysoké odvody sociálního a zdravotního pojistného za spoleníky, v pípad vysokého zisku spolenosti. 2.2.3. Komanditní spolenost Komanditní spolenost je vymezena v 93 až 104 obchodního zákoníku. Podle 93 OZ se komanditní spoleností rozumí: spolenost, v níž jeden nebo více spoleník ruí za závazky spolenosti do výše svého nesplaceného vkladu (komanditisté) a jeden nebo více spoleník celý svým majetkem (komplementái). Podstatou komanditní spolenosti jsou rozdílné pravomoci a povinnosti u komanditist a komplementá. K obchodnímu vedení spolenosti jsou oprávnni pouze komplementái. Komanditista mže být oprávnn také, napíklad na základ prokury. Povinnost vkladu základního kapitálu v minimální výši 5000 K má zase pouze komanditista. 10 10 MAREK, Petr. Rozdlování hospodáského výsledku a dividendová politika. 2000. s. 196. 21
Hlavní váha výkonu innosti leží na komplementáích, kteí jsou statutárním orgánem spolenosti a mají povinnost poskytovat komanditistm informace a úetní závrky. Pokud spoleenská smlouva neurí jinak, pípadnou ztrátu nesou pouze komplementái. Jedná se tedy v podstat o podnikání komplementá s kapitálovým nebo jiným pispním komanditist s tím, že zisk takto dosažený, je rozdlován pevn daným pomrem na ást pro komplementáe a ást pro komanditisty. Tyto ásti jsou pak podle spoleenské smlouvy rozdlovány dále mezi jednotlivými komanditisty a komplementái. Komanditní spolenost vzniká zápisem do obchodního rejstíku a zakládají ji minimáln dva spoleníci na základ spoleenské smlouvy. Smlouva obsahuje firmu a sídlo spolenosti, urení spoleník, jejich postavení ve spolenosti, pedmt podnikání a výši vkladu komanditisty. Ve firm musí být bu oznaení komanditní spolenost, jeho zkratka kom.spol. nebo k.s. Obsahuje-li firma jméno komanditisty, ruí tento komanditista za závazky spolenosti stejn jako komplementá. Tato pravidla jsou rozvedena v 94 a 95 obchodního zákoníku. U komanditní spolenosti stejn jako u veejné obchodní spolenosti není stanovena povinnost vytváet ze zisku spolenosti jakékoli fondy nebo jiné obligatorní položky. 11 Toto má logiku vzhledem k neomezenému ruení komplementá za závazky spolenosti. 2.2.3.1. Zdanní komanditní spolenosti O komanditní spolenosti je možné íci, že je kombinací veejné obchodní spolenosti a spolenosti s ruením omezeným. Základ dan se zjistí úpravou z výsledku hospodaení podle 23 až 33. Dále je pak snížen o podíl komplementáe na hospodáském výsledku ( 20, odst. 4). ást píjm spolenosti je tak zdaována u fyzické osoby a ást jako u osoby právnické. 2.2.3.1.1. Komplementá Zdaování komplementá probíhá obdobn jako zdaování spoleník veejné obchodní spolenosti. Základ dan je mezi jednotlivými komplementái dlen ve stejném pomru v jakém se rozdluje hospodáský výsledek. 12 11 MAREK, Petr. Rozdlování hospodáského výsledku a dividendová politika. 2000. s. 196. 12 MAREK, Petr. Rozdlování hospodáského výsledku a dividendová politika. 2000. s. 199. 22
ást základu dan pipadající na komplementáe vstoupí do jeho základu dan podle 7, odst. 5 ZDP. Daová reforma zde zmnila uplatování sociálního a zdravotního pojistného stejn jako u spoleník veejné obchodní spolenosti. 13 Podíl na základu dan komanditní spolenosti je zalenn do celkového základu dan komplementáe a je upraven podle 15 a 34. Následn je vypotena da podle 16 a jsou odeteny slevy na dani. 2.2.3.1.2. Komanditní spolenost Základ dan komanditní spolenosti je po odetení ásti pipadající komplementám upraven o nezdanitelné ásti podle 20 (a 34). Tyto ásti jsou uplatnny opt v pomru v jakém je rozdlován hospodáský výsledek spolenosti. Následn je vypotena da podle 21 a jsou uplatnny slevy na dani. Výsledek hospodaení po zdanní je pak možno rozdlit do fond a vyplatit z nj podíly komanditistm. Je-li podíl komanditistm vyplácen, je zdann podle 36, odst. 2 písm. b) zákona o daních z píjm srážkovou daní sazbou 15 %. 14 Od 1.1.2009 bude sazba této srážkové dan init 12,5 %. 2.2.3.2. Shrnutí Výhodou komanditních spoleností je poteba minimálního základního kapitálu. Pro komanditisty neplatí zákaz konkurence a v podstat se v jejich pípad jedná o kapitálovou úast ve spolenosti se zákonem stanovenou možností nahlížení do úetnictví a právem zmocnní auditora. Záporem je neomezené ruení komplementá, možnost neshod mezi komplementái a komanditisty a dvojí zdanní komanditist. Podstatné je, že ke zmn spoleenské smlouvy je teba souhlasu komplementá i komanditist. 2.2.4. Spolenost s ruením omezeným Právní úprava spolenosti s ruením omezeným je urena v 105 až 153 obchodního zákoníku. Podle 105 OZ je definována jako: spolenost, jejíž základní kapitál je tvoen vklady spoleník a jejíž spoleníci ruí za závazky spolenosti, dokud nebylo zapsáno splacení vklad do obchodního rejstíku. 13 VLACH, Pavel a RYLOVÁ, Zuzana. Reforma daní z píjm od roku 2008 komentá, srovnávací znní. 2007.s. 15. 14 MAREK, Petr. Rozdlování hospodáského výsledku a dividendová politika. 2000. s. 198. 23
Spolenost s ruením omezeným vzniká zápisem do obchodního rejstíku. Založit ji mže až padesát spoleník spoleenskou smlouvou, v pípad jediného zakladatele zakladatelskou listinou. Listina nebo smlouva musí podle 110 obsahovat alespo firmu a sídlo spolenosti, urení spoleník a výše jejich vkladu, pedmt podnikání, urení jednatel a dozorí rady a zpsob zastupování jednateli. Nejpodstatnjší charakteristikou je, že ruení spoleník zaniká splacením jejich vklad. Minimální výše základního kapitálu je stanovena na 200.000 K, minimální výše vkladu je 20.000 K. Do doby jejich splacení spoleníci ruí do výše svého nesplaceného vkladu. Po splacení vklad za své závazky spolenost ruí již pouze svým majetkem. To s sebou nese i riziko možné nižší dvryhodnosti v oích obchodních partner a vitel spolenosti. 15 Nejvyšším orgánem spolenosti je valná hromada. Ta schvaluje úetní závrky, jmenuje a odvolává jednatele, schvaluje stanovy, rozhoduje o výši základního kapitálu, o vylouení spoleníka a o dalších otázkách spolenosti. Schází se nejmén jednou za rok a rozhoduje prostou vtšinou hlas, spoleenská smlouva však mže urit jinak. Toto je upraveno v 125 až 131 obchodního zákoníku. Statutárním orgánem jsou jednatelé, kontrolním orgánem je dozorí rada. Zízení dozorí rady ale není povinné. Postavení tchto orgán je ešeno v 133 až 140. Spolenosti s ruením omezeným je uložena jedna povinnost pi rozdlování zisku po zdanní. Jedná se o tvorbu rezervního fondu, která je upravena v 124 obchodního zákoníku. Není-li rezervní fond vytvoen již pi vzniku spolenosti, spolenost jej tvoí v prvním roce, v nmž dosáhne zisku, a to ve výši 10 % z istého zisku, maximáln však 5 % ze základního jmní spolenosti. V dalších letech pak iní pídl do rezervního fondu vždy 5 %, až do dosažení zstatku tohoto fondu ve výši 10 % základního jmní spolenosti. Takto vytvoený rezervní fond lze použít pouze k úhrad ztráty spolenosti. ( 124 OZ). 2.2.4.1. Zdanní spolenosti s ruením omezeným U spolenosti s ruením omezeným dochází ke dvojímu zdanní píjm. Jednou jsou zdanny jako zisk spolenosti, podruhé srážkovou daní pi výplat podíl. 15 MAREK, Petr. Rozdlování hospodáského výsledku a dividendová politika. 2000. s. 199. 24
Základ dan je zjištn z výsledku hospodaení podle 23 až 33 ZDP, upraven podle 34 a 20 a je z nj vypotena da podle 21. Po snížení o pípadné slevy podle 35 je pak získána celková výše daové povinnosti spolenosti. Odetením dan od výsledku hospodaení se pak získá hospodáský výsledek po zdanní. Z nj jsou následn vypláceny podíly na zisku a pídly do fond ze zisku. Pro výplatu podíl platí zákonem stanovená pravidla a podmínky. V 123, odst. 2 OZ se íká: K výplat zisku nelze použít základního kapitálu, rezervního fondu ani ostatních kapitálových fond ani prostedk, které... mají být použity k doplnní tchto fond. Obchodní zákoník dále odkazuje na ustanovení 178, který se týká akciových spoleností. Rozdlení zisku ve spolenostech s ruením omezeným se ídí podobnými pravidly. Tato pravidla jsou následující: o rozdlení zisku rozhoduje valná hromada spolenosti spolenost nesmí vyplácet zálohy na podíly na zisku spolenost smí vplácet podíly na zisku pouze tehdy, když platí, že: VK ZK + ZRF, kde VK je vlastní kapitál; ZK základní kapitál zvýšený o upsanou jmen. hodnotu akcií; ZRF je zákonný rezervní fond. 16 spolenost smí vyplatit podíly na zisku do výše disponibilních zdroj, jejichž výše se zjistí podle 178, odst. 6 OZ jako: DZ = HVS - PZRF + HVML + SOF, kde DZ je výše disponibilních zdroj; HVS hospodáský výsledek ve schvalovacím ízení; PZRF pídl do zákonného rezervního fondu - jeho výše se stanoví podle 124 OZ (bylo popsáno v závru obecné pasáže o s.r.o.); HVML hospodáský výsledek minulých let; SOF statutární a ostatní fondy ze zisku. 17 Z výše popsaných disponibilních zdroj tedy spolenost vyplácí podíly na zisku (pokud se k tomu rozhodne valná hromada spolenosti). Tyto podíly jsou pak zdaovány podle 36 odst.2, písm. b) srážkovou daní ve výši 15 % (od 1.1.2009 pouze 12,5 %). 16 MAREK, Petr. Rozdlování hospodáského výsledku a dividendová politika. 2000. s. 201. 17 MAREK, Petr. Rozdlování hospodáského výsledku a dividendová politika. 2000. s. 200. 25
2.2.4.2. Shrnutí K výhodám této právní formy patí omezené ruení spoleník. Fakt, že k rozhodování není teba souhlasu všech spoleník a že pro spoleníky neplatí zákaz konkurence - ten platí pouze pro jednatele. Vyplacené podíly nepodléhají sociálnímu a zdravotnímu pojistnému. Jako zápory lze oznait vtší administrativní nároky chodu spolenosti, povinnost složení základního kapitálu, dvojí zdanní a menší dvryhodnost u vitel. 2.3. Vznik podnikatelských subjekt v R V této ásti budou vysvtleny právní podmínky zakládání a vzniku obchodních spoleností v eské republice. Nejprve je teba odlišit od sebe tyto dva pojmy: založení obchodní spolenosti - spolenost je založena sepsáním spoleenské smlouvy popípad zakladatelské listiny vznik obchodní spolenosti - obchodní spolenost vzniká zápisem do obchodního rejstíku, nabytím právní moci rozhodnutí soudu o provedení zápisu je oprávnna provozovat svoji innost 18 Mezi založením a vznikem je teba uinit nkteré kroky podmiující vznik spolenosti. Za spolenost již jednají její zakladatelé. Jejich jednání musí spolenost schválit do tí msíc po svém vzniku, jinak toto jednání nezavazuje spolenost, ale její zakladatele. 19 2.3.1. Schéma vzniku obchodních spoleností Schéma. 2 - Vznik obchodních spoleností 20 Krok I. Sepsání zakladatelského dokumentu Krok II. Prohlášení správce vklad, vklad základního kapitálu Krok III. Získání živnostenských oprávnní Krok IV. Návrh na zápis do obchodního rejstíku Výpis z obchodního rejstíku Krok V. Další podání právnické osoby: FÚ SSZ ZP ostatní poj. 18 KORÁB, V. a MIHALISKO M. Založení a ízení spolenosti, spol.s r.o., komanditní spolenost, veejná obchodní spolenost. 2005. s. 83. 19 MUSILOVÁ, Helena. Obanské, obchodní a pracovní právo. 2005. s. 32. 20 KORÁB, V. a MIHALISKO M. Založení a ízení spolenosti, spol.s r.o., komanditní spolenost, veejná obchodní spolenost. 2005. s. 82. 26
2.3.2. Sepsání zakladatelského dokumentu Prvním krokem pi založení je sepsání spoleenské smlouvy nebo zakladatelské listiny (v pípad jediného zakladatele). Tyto dva typy právních dokument se nkdy souhrnn nazývají jako zakladatelský dokument. Podle 57 obchodního zákoníku vyžaduje spoleenská smlouva a stejn tak zakladatelská listina spolenosti s ruením omezeným formu notáského zápisu. 21 2.3.3. Vklad spoleník ped vznikem spolenosti Další fází pi zakládání spolenosti je vklad základního kapitálu spolenosti (pokud zákon stanovuje povinnost jeho složení). Podle 59 OZ je vkladem spoleníka: souhrn penžních prostedk nebo jiných penzi ocenitelných hodnot, které se uritá osoba zavazuje vložit do spolenosti za úelem nabytí nebo zvýšení úasti ve spolenosti. Vklad tedy mže mít i nepenžitou formu. To je upraveno v 59, odstavci 2 OZ: Nepenžitým vkladem mže být jen majetek, jehož hospodáská hodnota je zjistitelná a který mže spolenost hospodásky využít ve vztahu k pedmtu podnikání. Vklady spoívající v závazcích týkajících se provedení prací nebo v poskytnutí služeb jsou zakázány. U spolenosti s ruením omezeným musí být hodnota nepenžitého vkladu stanovena posudkem nezávislého znalce jmenovaného soudem na návrh zakladatel. Správu vkladu upravuje 60 obchodního zákoníku. Ped vznikem spolenosti spravuje splacené vklady zakladatel stanovený ve spoleenské smlouv nebo banka. Vlastnické právo ke vkladm pak pechází na spolenost dnem jejího vzniku. Správce vkladu vystaví písemné potvrzení o splacení vkladu jednotlivými spoleníky. Toto se pozdji pikládá k návrhu na zápis spolenosti do obchodního rejstíku. 22 2.3.4. Získání oprávnní k podnikatelské innosti Podnikání lze v eské republice provozovat nejastji na základ živnostenského zákona nebo zvláštního právního pedpisu. Živnostenský zákon. 455/1991 Sb. definuje živnost v 2 jako: soustavnou innost provozovanou samostatn, vlastním jménem, na vlastní odpovdnost, za úelem dosažení zisku a za podmínek stanovených tímto zákonem. Živnostenský zákon v 3 vyjmenovává innosti, které živnostmi nejsou. Všechny ostatní pak automaticky považovány za živnosti. 21 MUSILOVÁ, Helena. Obanské, obchodní a pracovní právo. 2005. s. 32. 22 KORÁB, V. a MIHALISKO M. Založení a ízení spolenosti, spol.s r.o., komanditní spolenost, veejná obchodní spolenost. 2005. s. 85. 27
V živnostenském zákon je také stanoveno rozdlení živností podle následujícího systému. Schéma. 3 - Rozdlení živností 23 emeslné Ohlašovací Vázané Živnosti Volné Koncesované Pro výkon inností koncesovaných je teba vydání státního souhlasu podle zvláštního zákona, pro innosti ohlašovací nikoliv. Seznamy inností koncesovaných, emeslných a vázaných jsou i s podmínkami pro jejich výkon pílohami živnostenského zákona. 2.3.5. Návrh na zápis do obchodního rejstíku Podle 62 obchodního zákoníku: Návrh na zápis do obchodního rejstíku musí být podán do 90 dn od založení spolenosti nebo od doruení prkazu živnostenského nebo jiného podnikatelského oprávnní. Nebude-li návrh podán do 90 dn, spolenost je povinna odevzdat živnostenská nebo jiná podnikatelská oprávnní zpt. Obchodní rejstík je upraven v 27 až 38 obchodního zákoníku. V 27 se íká: Obchodní rejstík je veejný seznam, do kterého se zapisují zákonem stanovené údaje o podnikatelích. Obchodní rejstík je veden v elektronické podob. Je veden u tzv. rejstíkových soud, tj. u krajských soud, jeho souástí je také sbírka listin a je voln pístupný k nahlížení. Povinnost zápisu do obchodního rejstíku mají obchodní spolenosti, družstva, jiné právnické osoby o kterých to stanoví zákon a zahraniní fyzické osoby. eské fyzické osoby mají povinnost, pokud dosáhnou urité hranice píjmu. 24 K návrhu na zápis do obchodního rejstíku se pikládají nkteré pílohy jako je napíklad spoleenská smlouva nebo zakladatelská listina, oprávnní k podnikatelské innosti, výpis z evidence nemovitostí (výpis z katastru nemovitostí, doklad o souhlasu vlastníka nemovitosti, nájemní smlouva a pod.) údaje o spolenících, o statutárních orgánech a pod. 23 KORÁB, V. a MIHALISKO M. Založení a ízení spolenosti, spol.s r.o., komanditní spolenost, veejná obchodní spolenost. 2005. s. 87. 24 MUSILOVÁ, Helena. Obanské, obchodní a pracovní právo. 2005. s. 30. 28
Obecn lze odkázat na ustanovení 32 obchodního zákoníku, odstavec 2: Návrh na zápis musí být doložen listinami o skutenostech, které mají být do obchodního rejstíku zapsány, a listinami, které se zakládají do sbírky listin. Návrh na zápis do obchodního rejstíku se podává na speciálním formulái. Ten lze stáhnout napíklad na serveru www.justice.cz. S podáním návrhu musí být uhrazen soudní poplatek ve výši 5000,-K, rejstíkový soud poté musí provést zápis do rejstíku ve lht pti dn. Pokud rejstíkový soud zápis neprovede ani nerozhodne usnesením, vzniká fikce zápisu. Realizace zápisu pak musí být uskutenna ve lht dvou dn ode dne vzniku fikce. 25 Zápis je uskutenn ke dni, uvedenému v návrhu na zápis, ne však díve než ke dni provedení (lhta pti dn). Pokud je o zápisu rozhodnuto usnesením, zápis se uskutení ke dni nabytí právní moci tohoto usnesení. Rozhodnutí pak již nelze zrušit. 26 2.3.6. Další podání spolenosti Ihned po vzniku zaínají spolenosti bžet lhty pro podání nkterých dalších podání. Jedná se pedevším o lhty: 30 dn na registraci u místn píslušného správce dan k vybraným daním (finanní úad) 8 dn na registraci zamstnanc u správy sociálního zabezpeení 8 dn na pihlášení zamstnanc u jejich zdravotních pojišoven pípadná další podání (pihláška k povinnému úrazovému pojištní, návrh na kategorizaci prací a další). 27 25 Obchodní spolenosti - založení a vznik /online/ Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/orientace-v-pravnich-ukonech/obchodni-spolecnosti-zalozenivznik-opu/1000818/46132/#b11. Použito 26. 3. 2008. 26 Obchodní spolenosti - založení a vznik /online/ Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/orientace-v-pravnich-ukonech/obchodni-spolecnosti-zalozenivznik-opu/1000818/46132/#b11. Použito 26. 3. 2008. 27 KORÁB, V. a MIHALISKO M. Založení a ízení spolenosti, spol.s r.o., komanditní spolenost, veejná obchodní spolenost. 2005. s. 119. 29
3. Analýza problému a souasná situace Cíle práce, tedy nalezení nejvýhodnjší varianty, bude dosaženo postupn ve tech krocích. Zde, v analytické ásti, bude prozkoumána reálná míra zdanní u rzných forem podnikání v obecné rovin a bude proveden rozbor sledovaných podnikatel. Nejprve bude porovnáno zdanní pi nejjednodušších variantách v co nejobecnjší rovin, aby vypovídací schopnost výsledk byla co nejvyšší. To poskytne základní pehled o jednotlivých formách podnikání. V druhé fázi budou výpotové varianty nastaveny podle parametr sledovaných podnikatel. Z tchto dat pak bude vytipována nejvýhodnjší varianta pro rznou výši píjm. 3.1. Stanovení veliin Ped zahájením výpot je teba navrhnout takové veliiny, které budou spravedlivé ke všem variantám a budou snadno porovnatelné. Nalezení vhodného ukazatele klade požadavky také na jejich vypovídací hodnotu. Pi porovnávání výhodnosti dané pro podnikatele lze v zásad vyjít ze dvou základních možností. Mohou být sledovány tyto dva ukazatele: výše istého píjmu P výše celkového odvodu CO. Vzhledem k tomu, že v grafech by výše P nebo CO mla v závislosti na hrubých píjmech nebo základu dan stále rostoucí tendenci, kivka by byla až píliš lineární a její vypovídací hodnota by byla nízká. Proto bude vhodné z tchto základních ukazatel vypoítat pomrové veliiny. Lze uvažovat napíklad o následujících: P podíl istého píjmu a celkového odvodu A 1 = ------- CO P podíl istého a hrubého píjmu A 2 = ------ - koeficient istého píjmu HP CO podíl celkového odvodu a základu dan A 3 = ------ - koeficient zdanní HP O podíl celkového odvodu a základu dan A 4 = ----- - prmrná sazba zdanní ZD 30
Z hlediska odvod má zejm nejvyšší vypovídací hodnotu koeficient A 4. V procentním vyjádení u nj rozdíly mezi variantami vyniknou mnohem výraznji než u koeficientu zdanní A 3. Jeho slabinou ovšem je, že nezohleduje zpsob jakým je základ dan stanoven. Pi nízkých skuten vynaložených výdajích, kdy si fyzická osoba uplatní výdaje procentem je oproti ostatním formám podnikání znevýhodnna. Tento koeficient tedy použiji s pedpokladem, že skutené výdaje dosahují alespo hranice 50 % píjm. Vtšina graf v následujících výpotech bude zobrazovat tuto prmrnou sazbu zdanní k základu dan. Pi závreném srovnání variant a v dalších doplkových grafech a tabulkách pak budou použity i ostatní koeficienty. Krom prmrných sazeb mohou být sledovány také mezní sazby. Prmrné veliiny mají omezenou vypovídací schopnost, nebo necharakterizují jeden konkrétní bod, ale popisují celý prbh kivky od jejího poátku až do zkoumaného bodu. Názornjší pro daný bod (pro danou výši píjm nebo zisku) proto bude použít mezních veliin. 28 Mezní sazby v daném bod vyjadují míru zdanní každého dalšího píjmu (zisku). Nezohledují, kolik podnikatel odvede celkem ze všech svých píjm, ale kolik procent odvede z každé koruny získané navíc. 3.2. Parametry pro výpoty V první fázi výpot budou podmínky nastaveny nejjednodušším zpsobem. Jsou vymezeny u každé formy podnikání zvláš. 3.2.1. Samostatný podnikatel U fyzických osob budu ve výpotech vycházet z následujících pedpoklad: podnikatel dosahuje pouze píjm podle 7 podnikatel je plátcem dchodového pojištní, ne však nemocenského pojištní na podnikatele se do 31.12.2007 vztahoval minimální základ dan daové píjmy se rovnají úetním pedpokládáme, že dosáhl stejného zisku jako v loském roce a tak na zálohách pojistného odvedl pesn tolik, kolik si v daném roce vypoetl podnikatel uplatuje pouze slevu na poplatníka, žádné další slevy, daová zvýhodnní ani oditatelné položky nejsou uvažovány 28 KOHLÍK, Martin. Podnikání v rodin. Daová optimalizace pi spolupráci rodinných píslušník. 2001. s. 28. 31
3.2.2. Veejná obchodní spolenost Pro veejnou obchodní spolenost je urující pedevším poet spoleník a rozdlení obchodních podíl mezi nimi. Pi zdaování píjm jednotlivých spoleník pak pedpokládejme stejné podmínky, jako ty stanovené pro samostatného podnikatele. Speciáln pro v.o.s. položme nyní následující pedpoklady: do veejné obchodní spolenosti nebyl vložen žádný základní kapitál sociální a zdravotní pojistné si hradí spoleníci sami spolenost nevytváí žádné fondy ze zisku podmínky stanovené pro samostatného podnikatele platí i pro výpoet daové povinnosti spoleník z jejich podílu na základu dan spolenosti 3.2.3. Spolenost s ruením omezeným V pípad spolenosti s ruením omezeným budou hlavními variabilními položkami krom výše zisku také zpsob vyplácení podílu na zisku a odmn statutárním orgánm. U zdaování spolenosti s ruením omezeným budu nyní vycházet z následujících pedpoklad: základní kapitál je již splacen, stejn tak je již v povinné výši vytvoen zákonný rezervní fond podíl na zisku spoleníkm je vyplácen v maximální možné výši s ohledem na možnosti spolenosti, spolenost netvoí žádné fondy ze zisku spolenost si neuplatuje žádné oditatelné položky ani slevy na dani 3.2.4. Komanditní spolenost U komanditních spoleností je klíová míra rozdlení pravomocí a povinností mezi komplementái a komanditisty a s tím související dlení dosažených zisk. Podmínky pro výpoet daové povinnosti nyní stanovím následovn: pomr mezi komplementái a komanditisty je rovný sociální a zdravotní pojištní si komplementái hradí sami pro komplementáe platí stejné podmínky jako pro samostatnou fyzickou osobu komanditní spolenost nevytváí žádné fondy ze zisku spolenost si neuplatuje žádné oditatelné položky ani slevy na dani 32
3.3. Obecné varianty I. fáze V první fázi výpot bude na základ vymezených parametr porovnávána prmrná sazba zdanní, tedy ukazatel A 4. Aby nebyla znevýhodnna fyzická osoba, budou výdaje vyšší než 50 % z píjm. Výsledky budou shrnuty do závreného grafu. 3.3.1. Fyzické osoby Nejprve porovnám prmrné sazby zdanní u fyzických osob v letech 2007, 2008 a 2009 (uvažovány jsou všechny odvody vetn sociálního a zdravotního pojištní). Graf.1 - % prmrná sazba zdanní fyzických osob SAZBA ZDANNÍ v % 43,00 SAZBA 38,00 33,00 28,00 2007 2008 2009 23,00 50 000 300 000 550 000 ZÁKLAD DAN 800 000 1 050 000 1 300 000 1 550 000 1 800 000 2 050 000 2 300 000 2 550 000 2 800 000 V grafu.1 je vyjáden pomr celkových odvod a hrubého zisku u poplatníka s výše vymezenými parametry. Je patrné, že situace let 2008 a 2009, tedy situace po reform veejných financí, je oproti roku 2007 výhodnjší pro všechny píjmové kategorie. Pibližn od zisku 350.000,- K je výhodnjší stav roku 2009 oproti roku 2008. Dležité je pipomenout, že graf nezachycuje mezní odvodovou sazbu, ale sazbu prmrnou, kterou je zdann celý zisk poplatníka. Kivky nejprve prudce klesají z vysokých hodnot, protože i pi nízkém základu dan je placeno minimální pojistné a v roce 2007 i da z minimálního základu dan. Kivky klesají až do bodu, kdy jsou již vyerpány slevy a da zaíná být odvádna. 33