Infarkt mykardu - antiagregační léčba Autr: Jana Mitringvá, Šklitel: MUDr. Jana Petřkvá, Ph.D. Infarkt mykardu (srdeční infarkt) patří mezi náhlé pškzení srdečníh svalu z důvdu nedstatečnéh zásbení svalvých buněk kysličenu krví. Krev je d svalu přiváděna dvěma hlavními tepnami (pravu a levu) vycházejícími přím z arty. Pr svůj průběh připmínající věnec bklpující srdce ze všech stran, jsu tyt tepny známé jak tepny věnčité. Obr.1 Cévní zásbení srdce (věnčité tepny) http://www.wikiskripta.eu/images/f/f6/arteriae_crnariae.png, cit. 7.3.2015 Etilgie, patgeneze K pruše prkrvení dchází nejčastěji uzávěrem zúžené tepny krevní sraženinu na pdkladě atersklerózy. Aterskleróza je dluhdbý prces, při kterém dchází k pstupné degeneraci cévní stěny a zužvání jejíh průsvitu nahrmaděním tukvých látek, zejména chlesterlu. Na jejím vzniku se pdílí faktry živtníh stylu: vyský bsah tuků v ptravě, kuření cigaret, nadměrné pití kávy, stres, sedavý způsb živta, ale i faktry nevlivnitelné, jak jsu věk, mužské phlaví a genetická predispzice. Méně častu příčinu vzniku infarktu může být emblizace (zanesení vmetku z místa jeh vzniku d věnčité tepny), neb spazmus věnčité tepny (náhlé křečvité stažení).
Obr. 2 a 3 Krevní sraženina blkující věnčitu tepnu krevní sraženina blkující tepnu nrmální průsvit depzita chlesterlu nahrmaděný plak chlesterlu zužvání cévy tvrba krevní sraženiny http://www.symptmy.cz/nemc/infarkt-mykardu, cit. 7.3.2015 http://www.dctrtipster.cm/3134-mycardialinfarctin-causes-risk-factrs-signs-andsymtms.html, cit.17.3.2015 Hlavní příznaky P uzávěru tepny, dchází k náhlému nedstatku kyslíku v cévu zásbených buňkách a jejich pstupnému dumření. Velikst pškzené svalviny je přím závislá na veliksti pstižené tepny a místě jejíh uzávěru. Jen u velmi malé části nemcných s infarktem mykardu prběhne příhda zcela bez ptíží. U většiny pacientů se bjeví: typická klidvá blest lkalizvaná za hrudní kstí velmi intenzivní mající pálivý, tlakvý neb svírající charakter trvající déle než 20 minut bvykle s vyzařváním d levé hrní knčetiny, zad, břicha ale i krku a dlní čelisti jiné příznaky neklid, strach, úzkst náhle vzniklá dušnst bušení srdce pcení neb zvracení
Obr. 4 Typická lkalizace blesti u infarktu mykardu http://www.dctrtipster.cm/3134-mycardial-infarctin-causes-risk-factrs-signs-andsymtms.html, cit.17.3.2015 Vyšetření Pr správné stanvení diagnózy srdečníh infarktu je krmě pečlivě debrané anamnézy důležité také natčení EKG křivky s jejími typickými změnami a stanvení základních bichemických parametrů pškzení (trpnin, CK-MB). Tyt metdy mhu být dplněny metdami ultrazvukvé diagnstiky, kde vidíme úseky snížené phyblivsti kmry srdce v místě nedstatečnéh prkrvení. Neb, může být diagnóza akutníh srdečníh infarktu ptvrzena krnargraficky, metdu vpravení kntrastní látky d cévníh řečiště a následnéh zbrazení výpadku prkrvení v místě uzávěru. Léčba V léčbě akutníh infarktu mykardu využíváme léky snižující srdeční frekvenci, krevní tlak a stažlivst srdce, abychm tak snížili srdeční práci a tím sptřebu kyslíku, která je při špatném prkrvení nedstatečně kryta. Cílem léčby infarktu mykardu je zabránit vzniku ireverzibilních (nenapravitelných) změn srdeční svalviny. U každéh pacienta s pzitivními známkami infarktu mykardu na EKG záznamu (tzv. IM s elevacemi ST úseku) a u vysce rizikvých pacientů s NSTEMI ( IM bez elevací ST) by měla být ve specializvaném centru urychleně prvedena krnargrafie a v případě ptřeby následná angiplastika. Zákrk, při kterém se pmcí speciálníh instrumentária zavede d pvdí pstižené tepny balónek. Balónek se p dsažení místa zúžení nafukne a rzšíří tak jeh průsvit. Pr zpevnění prblematické části se d tepny krmě balónku zavádí i tzv. stent- drátěná výztuž trubicvitéh tvaru.
Obr. 5 Zúžená tepna se zavedeným dilatačním balónkem. Klem balónku patrný kvvý stent. tepna zúžení tepny vdič katétr stent balónek stent balónek http://healthcare.utah.edu/healthlibrary/health-lib-image.php?imageid=322558, cit. 16.3.2015 Antiagregační léčba Antiagregační léčba snižuje krevní srážlivst účinkem na funkci krevních destiček (trmbcytů). Mezi základní antiagregancia, která by měla být pacientvi pdána c nejdříve patří: kyselina acetylsalicylvá (ASA) Klpidgrel Kyselina acetylsalicylvá blkuje tvrbu látek ( hlavně trmbxanu A2) prdukvaných krevními deštičkami, které způsbují jejich shlukvání a tím zabraňuje vzniku krevních sraženin (trmbů). U pacientů snižuje kardivaskulární mrbiditu (nemcnst) až 25%, mrtalitu (úmrtnst) na srdečněcévní nemcnění cca 15% a výrazně zlepšuje jejich prgnózu. Udává se, že účinek Klpidgrelu je ještě vyšší a snižuje kardivaskulární rizik až 35%. Jeh účinkem je blkáda receptrů na pvrchu krevních destiček pr látku s názvem ADP. Tímt se sníží lepkavst trmbcytů a následné rizik tvrby sraženin. Kmbinace kyseliny acetylsalicylvé a Klpidgrelu (duální prtidestičkvá léčba) je významně účinnější než jedntlivá antiagregancia pdávaná samstatně, a prt dnes patří k dpručeným standardům léčby p akutním infarktu mykardu.
Kmplikace Vznik a závažnst kmplikací závisí na rzsahu pstižení srdečníh svalu. Mezi základní patří: živt hržující srdeční arytmie- prucha srdečníh rytmu tk plic vznik aneurysmatu- vybulení stěny srdce p zhjení pškzené části jizvu, která je méně dlná vůči tlaku prudící krve prasknutí stěny srdce s vylitím krve d jeh balu- vyská náplň balu srdce utlačuje z vnější strany, až djde k srdeční zástavě Praktické rady pr pacienta Nejdůležitější je prevence. Vyhýbat se stresvým situacím, věnvat se phybvé aktivitě nejméně tři až čtyřikrát týdně. U bézních pacientů je důležité snížení váhy, u kuřáků zase zanechání kuření. D primární prevence můžeme zařadit i léčbu vyskéh krevníh tlaku a vyských hladin chlesterlu. U pacientů p prdělaném srdečním infarktu klademe důraz na pravidelné kntrly, užívání předepsaných léku, úpravu stravy a živtníh stylu. V případě, že u pacienta takvá příhda právĕ prbíhá, zavláme záchranní službu (155), hlídáme pstiženéh aby neupadl d škvéh stavu, zajistíme mu klid (nejlépe v plsedě). Když máme mžnst, pdáme pacientvi tabletu s bsahem nitrátů a acetylsalicylvé kyseliny, která může pmci částečně rzpustit krevní sraženinu blkující věnčitu tepnu. Seznam pužité literatury Odbrné publikace LUKL, Jan. Klinická kardilgie stručně. 1.vyd. Olmuc: Univerzita Palackéh v Olmuci, 2004. 156 s. ISBN 80-244-0876-7. ČEŠKA, Richard a klektiv autrů. Interna. 1. vyd. Praha: Tritn, 2010. 68-82 s. ISBN 978-80-7387-423-0. Internetvé zdrje ČESK KARDIO OGICK SPO EČNOST. Vnitřní lékařství 200, J. Bělhlávek, M. Aschermann: Dpručený pstup pr diagnstiku a léčbu akutních krnárních syndrmů bez elevací ST úseku. Dstupné z: http://www.kardi-cz.cz/resurces/uplad/data/141_aschermann_supl.pdf INTERNÍ MEDICÍNA PRO PRAXI. Přehledvé články 2011, Jiří Vítvec, enka Špinarvá, Jindřich Špinar : Sekundární prevence p infarktu mykardu režimvé a farmaklgické pstupy. Dstupné z: http://www.internimedicina.cz/pdfs/int/2011/05/05.pdf