Pohyb v primární a sekundární prevenci diabetu. J.Radvanský

Transkript

1 Phyb v primární a sekundární prevenci diabetu J.Radvanský

2 Adaptace na pakvaný zátěžvý stres Adaptace vzniká pakváním zátěžvých reakcí a je základem většiny benefitů z vyšší tělesné aktivity Metablická adaptace Kardivaskulární adaptace Psychická adaptace Phybvě krdinační adaptace hybnéh systému

3 Kteru adaptaci ptřebujeme na ptimální primární prevenci diabetu (který je riziky svázán i s většinu neinfekčních civilizačních nemcnění nejčastěji vzniká u pacientů p dluhém bdbí prjevů symptmů syndrmu inzulínvé rezistence) Metablicku: Udržet nízký glykvaný hemglbin a příznivý lipidvý prfil zejména dbře fungující inzulínvu signální drahu a ptimálním fungváním metablismu mitchndrií schpnst vzestupu betaxidace a další Kardivaskulární: periferní i centrální Psychicku: vyšší dlnst k zátěžvému stresu Phybvě krdinační: pkud si chcete držet rzumnu zdatnst chůzí, pak tut adaptaci v mládí příliš neptřebujete. V geriiatrii je ale základem pr dstatek dvahy pr sprtvání i pr snížení rizika pádů

4 Argumenty zphdlnělých prti významu phybu (najděte prtiargumenty ) Člvěk mderní splečnsti k živtu neptřebuje velku fyzicku výknnst (aut, výtah, celdenní sedění, další technika v bytě). Na skvělý živt mi stačí plvina dnešní průměrné zdatnsti, pkud budu mít pěkný plat Fyzická námaha mi nepřináší žádný příjemný pcit, je puze ztrátu času a sprt je místem vzniku úrazů a čast trvalých pškzení phybvéh systému.

5 Prč je prevalence civilizačních chrb včetně diabetu v naší ppulaci tak vyská Genm Hm Sapiens neměl dst času se přizpůsbit změněnému způsbu živta příklad: 10 generací zpět: většina lidí žila na venkvě, měla násbně vyšší energetický výdej z phybvé aktivity, glykemizující index stravy byl nižší, půsbily také inverzní pzitivní selekční tlaky: vyšší tukvé zásby zvýhdňvaly v dbě hladmru a při chrnických chrbách.

6 VYBRANÉ SYMPTOMY SYNDROMU INZULÍNOVÉ REZISTENCE (SIR) JSEM ZDRÁV, ALE SPECIALISTÉ MI VYČÍTAJÍ: špatnu tleranci glukózy (t.j. INZULINREZISTENCI) hypertenzi dyslipidémii nadváhu (centrální ukládání tuku) hyperurikémii hyperfibringenémii + skln k vyšší srážlivsti krve nízký tnus parasympatiku s tachykardií? vyšší plazmaticku hladinu železa tendenci cítit nadměrně únavu z phybvé aktivity

7 Inzulinrezistence I Inzulinrezistence: citlivst signální dráhy je z nějakéh důvdu nízká (viz dále), zvýšíme ji na dbu hdin až dní pakvanu zátěžvu reakcí. Inzulinrezistenci lze funkčně bejít když zvýšíme pčet receptrů. Ten stupá úměrně zvětšení svalvé hmty. Th dsáhneme dprvým tréninkem Inzulínrezistence vede k bezitě, adipkíny vzniklé ztlustnutím ji dále zesílí. Svalvá inzulínvá reizistence je čast dále zvýšena nadměrnu nabídku a zhršenu xidací FFA ve svalu

8 Inzulinrezistence II Jakmile stupnu ve svalu serinvé kinázy, zatlumí nrmální signální dráhu inzulínu ve svalu. Ten se stává neúčinným. U labratrních zvířat je skr jedn jestli navdíme inzulinrezistenci přebytkem tuků neb tlumením schpnsti tuky v mitchndriích metablizvat. Obě patlgické nxy lze zatlumit fyzicku zátěží

9 Symptmy SIR vlivnitelné adaptací na zátěží: inzulinrezistence Opakvanu zátěžvu reakcí zcitlivíme inzulinvu signální dráhu Adaptací na dprvý trénink zvýšíme svalvu hmtu, tedy i abslutní pčet třeba i mál citlivých inzulínvých receptrů svalu. Majíce pak méně prcent inzulínvých receptrů na rezervní tukvé tkáni, uklidíme jedntkvu kblihu s větší pravděpdbnstí d glykgenu, než d mastné kyseliny

10 Symptmy SIR vlivnitelné adaptací na zátěž: bezita Chceš zhubnut? Více sprtuj, méně jez! Zákn zachvání energie platí, ale v praxi je t slžitější: Zátěž musí být přiměřeně velká, aby dstatečně stupala betaxidace, jinak budete mít p zátěži neadekvátní hlad (tuhu dplnit glykgen) Malá intenzita zátěže asi půsbí pdprahvě

11 Symptmy SIR vlivnitelné adaptací na zátěž: dyslipidémie (nejčastěji nefamiliární frmy, (pzr, některé familiární frmy se zátěží zhrší!)) Kmbinací phybu a diety lze významně snížit hypertriglyceridémii během týdnů. Teprve v druhé fázi klesá chlesterl a zlepšuje se pměr HDL/LDL Rle HDL: nejasná, nejpravděpdbněji stupá cby antixidant v dpvědi na zátěžvý xidační stres. Pkud se lipidvý prfil se stupající zátěží zhršuje, je nutn zvládat dyslipémii farmaklgicky a zátěž mezit.

12 Symptmy SIR vlivnitelné adaptací na zátěž dyslipidémie: vliv genetiky neb nedstatku phybu? Určitě bjí kmbinace. Výzkum psledních let ale akcentuje genetiku. Příznivý prfil lipidů třeba významně kreluje s vyšším pčtem pmalých, červených (xidativních) svalvých vláken (pčet je dán hlavně dědičně), Pmalá vlákna snad chrání rzvji MS sama sbě. Takví jedinci reagují na fyzicku námahu významným zlepšením lipidvéh prfilu, Stejný efekt u lidí s menším pčtem xidativních vláken dsáhneme jen za cenu pdstatně většíh fyzickéh úsilí.

13 Symptmy MCVS vlivnitelné adaptací na zátěž hypertenze Při nejvýše hraničním TK klidvém a nepříliš vyském zátěžvém vzestupu TK lze tlervat tříměsíční interval s pkusem nefarmaklgicku intervenci. Za vyský vzestup TK lze pvažvat vzestup STK 30 a více mm Hg na každý 1 Watt/kg v dluhém rvnvážném stavu bicyklvé ergmetrie.

14 Základní pravidla tréninku 4 P! 1) Pravidelnst 2) Pstupnst 3) Přiměřenst (individualizace) 4) Pestrst (všestrannst) Stejně jak každý jiný pedaggický prces (matematika, hra na klavír apd.)

15 CO lze pzitivně vlivnit zátěží u pacienta s diabetem 2.typu (DM2T) U inzulinrezistentníh ddálit vznik DM2T Snížit HbA 1C nezávisle na snížení hmtnsti, závisle na intenzitě cvičení při studiích délky měsíců snížit kardivaskulární rizik snížit mnžství viscerálníh tuku i bez zhubnutí udržet sníženu hmtnst (6-9 % redukce u bézníh sníží inzulinresistenci i bez cvičení) dprvým tréninkem (mderní verze silvéh) zvýšit svalvu hmtu, tím klidvý metablizmus pakvaně zvyšvat citlivst inzulínvéh receptru, "zcitlivět" i inzulínvé receptry jater (vše až 50%, ale u DM2T t vydrží méně než 24 hdin) zvýšit energetický výdej, snížit hyperglykémii i bez inzulínu (externalizací GLUT4 pracujícíh svalu).

16 Orientační kntraindikace zátěže při neuspkjivé kmpenzaci diabetu Glykémie d 15 mml/l + negativní ketlátky v mči: cvičit lze Glykémie nad 15 mml/l pkud nejsu ketlátky v mči: nízku intenzitu cvičit lze s kntrlu glykémie p zátěži Pkud jsu ketlátky v mči, cvičení je th času nevhdné Pkud pzátěžvá glykémie stupá, buďme trpěliví, pkud nemá ketlátky v mči

17 Relativní kntraindikace zátěže zasluhující zvláštní přístup Periferní neurpatie pkrčiléh stádia s anestezií nhu - rizik pranění nhu. Pzr na dluhé prcházky a tlaky. - Literárně je ptimální plavání v relativně teplé vdě 32 až 35 stupňů. Takvý bazén u nás asi nenajdete. Neschpnst pacienta včas rzpznat hypglykemii - kntraindikvány aktivity, které nesu rizik hržení zdraví při krátkdbé ztrátě rientace, pruše krdinace a pruše vědmí. Např. i cyklistika!

18 Relativní kntraindikace zátěže zasluhující zvláštní přístup Tranzitrní ischemická ataka (TIA) v anamnéze: prblém jak dluh p TIA začít s phybvu terapií. Pzr na krevní tlak v zátěži. Je pacient plně rientvaný při testu? Autnmní neurpatie se symptmaticku psturální hyptenzí - rizik synkp, pádů při cvičení, arytmií (cvičení vleže je velmi vhdné, btížně se navrhuje a dávkuje).

19 Kh vyšetřit zátěžvým testem před dpručením i zátěže nízké intenzitě každéh, kd se dsud nehýbal ani nízku intenzitu zátěže a má neurpatii, každéh, kd udává anamnesticky btíže i při nízké zátěži a DM2T s vyským kardivaskulárním rizikem.

20 Nejčastější patlgie zátěžvéh testu mezující hlavně intenzitu dpručené zátěže Známky ischemie na zátěžvém EKG neb na Hlteru. - pacient s diabeticku neurpatií většinu necítí presi, při ICHS zastaví zátěž až pr dušnst a/neb arytmii. Hypertnická reakce na zátěž: přes 220 mmhg systlickéh tlaku. (Má adekvátní farmakterapii?) Prgredující arytmie v těžší zátěži. Pkles systlickéh krevníh tlaku na vyšším stupni zátěže Klaudikační btíže, pruchy hybnéh systému.