Ekonomika podniku II. Pavel Mikan EKONOMIKA PODNIKU II

Ekonomika podniku II Pavel Mikan EKONOMIKA PODNIKU II 2009

Podniková ekonomika II (2) KLZ Ing. Pavel Mikan červen 2009

Osnova # Zisk a vztahy mezi základními ekonomickými veličinami podniku (dokončení z minulého setkání) P 4. kapitola učebního textu P Modely výnosů, nákladů a tržeb P Konstrukce nákladových funkcí P Analýza bodu zvratu P Aplikace nákladových a výnosových funkcí P Provozní páka # Nákupní, prodejní a marketingová činnost P 5. kapitola učebního textu P Nákup P Řízení zásob P Logistika P Prodej a marketing

Osnova # Výroba P 6. kapitola učebního textu P Vymezení výroby P Členění výrob P Produkční funkce P Výrobní kapacita P Produktivita podnikových systémů # Finanční řízení podniku P 7. kapitola učebního textu P Finanční řízení P Faktor času a změna hodnoty peněz P Investiční činnost podniku (8. kapitola) R Ekonomická efektivnost investic R Zdroje financování dlouhodobých potřeb podniku P Krátkodobý finanční management (kapitola 7. 6)

Osnova # Organizační struktura podniku P 9. kapitola učebního textu - samostudium # Příklady z probíraných kapitol P Řízení zásob R Základní bilanční rovnice R Optimalizační přístup - Harris-Wilsonův vzorec P Nákupní, prodejní a marketingová činnost R Bostonská matice R Ekonomické hodnocení portfólia výrobků - hrubé rozpětí, příspěvek na úhradu R Cenová elasticita P Výroba R Výrobní kapacita a měření využití výrobní kapacity P Finanční řízení R Časová hodnota peněz - úvod do úrokového počtu R Ekonomické hodnocení investic - základní metody R Finanční analýza

Modely nákladů, tržeb a zisku # Při modelování vycházíme ze závislosti nákladů, tržeb a zisku na objemu produkce v podniku # Průběh funkcí: P Proporcionální (lineární) - s tímto průběhem budeme v dalších výpočtech pracovat P Podproporcionální P Nadproporcionální P "S křivka"

Modely nákladů, tržeb a zisku # Pro analýzy je třeba pracovat nejen s celkovými náklady (resp. výnosy), ale je třeba zkoumat i: QPrůměrné náklady (resp. výnosy) P Celkové náklady (výnosy) vztažené na jednotku produkce (celkové náklady (výnosy) vydělíme objemem produkce) QMarginální (mezní) náklady (resp. výnosy) P Náklady (výnosy) spojené vždy s poslední jednotkou objemu produkce (spočteme je jako derivaci nákladů (výnosů) podle objemu produkce)

Modely nákladů, tržeb a zisku # Nákladové modely P Obecně vycházíme z členění nákladů na variabilní a fixní - tyto náklady sečteme R CN = FN + VN P Pro variabilní náklady použijeme lineární funkci: P Variabilní náklady vyjádříme (při lineárním průběhu) závislé na objemu produkce R VN = v * Q P Výsledný obecný tvar nákladové funkce: R CN = FN + v * Q

Modely nákladů, tržeb a zisku # Nákladové modely QMetody odhadu parametrů nákladového modelu (nákladové funkce) P Klasifikační metoda P Metoda dvou období P Grafická metoda P Statistická metoda (metoda regresní analýzy založená na metodě nejmenších čtverců)

Modely nákladů, tržeb a zisku # Nákladové modely QKlasifikační metoda P Zjistíme při známém objemu produkce veškeré náklady, ke kterým při výrobě došlo P Snažíme se kvalifikovaně rozhodnout na základě znalosti způsobu vynaložení nákladů o charakteru každé nákladové položky -jedná se o fixní nebo variabilní náklad? P Sečteme fixní náklady P Sečteme variabilní náklady, vydělíme je objemem produkce P Sestavíme model

Modely nákladů, tržeb a zisku # Nákladové modely QKlasifikační metoda QPříklad: P Při výrobě 100 kusů výrobků vznikly následující náklady P Spotřeba materiálu 5 000 P Mzdové náklady výrobních dělníků 350 P Platy administrativních pracovníků 150 P Odpisy 1 200 P Osvětlení a topení 300 P Mezioperační doprava 250 P Spotřeba elektrické energie výrobního zařízení 200 P Reklama 350 P Sestavte klasifikační metodou nákladový model

Modely nákladů, tržeb a zisku # Nákladové modely QMetoda dvou období P Vychází ze znalosti objemu výroby a celkových nákladů z více období P Vyloučíme případné extrémy a vybereme pouze dvě období - s maximálním a minimálním objemem produkce P Těmito dvěma dvojicemi objemů produkce a celkových nákladů proložíme přímku, jejíž parametry spočítáme (řešení soustavy dvou rovnic o dvou neznámých - odečtením jedné rovnice od druhé)

Modely nákladů, tržeb a zisku # Nákladové modely QMetoda dvou období QPříklad: P V únoru byly při objemu výroby 2 800 ks celkové náklady 288 000 Kč P V květnu byly při objemu výroby 3 500 ks celkové náklady 347 500 Kč P Metodou dvou období spočtěte nákladovou funkci P Odhadněte výši nákladů v září, ve kterém očekáváme objem výroby ve výši 3 100 ks

Modely nákladů, tržeb a zisku # Nákladové modely QGrafická metoda P V grafu zobrazíme body odpovídající objemům produkce a celkovým nákladům P Proložíme přímkou dva body P V místě, kde přímka protne svislou osu y, odečteme fixní náklady P Variabilní náklady na jednotku získáme jako směrnici přímky - ze zjištěného úhlu α spočteme tg(α) QStatistická metoda P V úvahu bere veškerá období a snaží se proložit veškeré body nejlepší přímkou (s nejmenším součtem druhých mocnin odchylek skutečných hodnot a hodnot ležících na přímce) - výpočet pomocí derivací

Modely nákladů, tržeb a zisku # Modely výnosů QOpět předpokládáme lineární závislost výše tržeb na objemu produkce při jediné výši ceny P T = p * Q P Na rozdíl od nákladových funkcí, funkce výnosů nemá téměř nikdy fixní složku (začíná v počátku souřadné soustavy)

Modely nákladů, tržeb a zisku # Bod zvratu QTakový objem produkce, při kterém se celkové náklady rovnají tržbám P T = CN P p * Q = FN + v * Q P Q = FN / (p - v) QMůžeme vyjádřit i z funkce zisku, kterou položíme rovnu nule: P Z = T - CN P Z = p * Q - FN - v * Q P Z = (p - v) * Q - FN P Z = 0 P Q = FN / (p - v)

Modely nákladů, tržeb a zisku # Bod zvratu QZisková funkce P Průměrná výše zisku P Funkci zisku vydělíme objemem produkce: R (p - v) - FN / Q P Marginální (mezní) výše zisku P Funkci zisku derivujeme podle objemu produkce R p - v

Modely nákladů, tržeb a zisku # Bod zvratu QTakový objem produkce, při kterém je nulový zisk QDo výše bodu zvratu bude podnik ztrátový QOd výše bodu zvratu bude podnik ziskový # Krátkodobá hranice výše ceny QCena může být maximálně rovna variabilním nákladům QDalší pokles ceny je nepřijatelný # Dlouhodobá hranice výše ceny QCena by měla pokrýt celkové náklady a přiměřený zisk

Modely nákladů, tržeb a zisku # Bod zvratu QPříklad P Určete velikost fixních a variabilních nákladů, když celkové náklady při výrobě 750 kusů jsou 180 000 Kč a při výrobě 2 000 kusů jsou 280 000 Kč. P Cena výrobku je 100 Kč P Nalezněte bod zvratu

Modely nákladů, tržeb a zisku # Bod zvratu QPostup výpočtu: P Metodou dvou období spočteme nákladovou funkci: R CN = FN + v * Q R 180 000 = FN + v * 750 R 280 000 = FN + v * 2 000 R Od druhé rovnice odečteme první R 100 000 = 1 250 * v R v = 80 Kč R Výsledek dosadíme do první rovnice R 180 000 = FN + 80 * 750 R FN = 120 000 R Nákladová funkce: R CN = 120 000 + 80 * Q

Modely nákladů, tržeb a zisku # Bod zvratu QPostup výpočtu: P Spočteme bod zvratu R Funkce tržeb R T = 100 * Q R A) CN = T R 120 000 + 80 * Q = 100 * Q R 120 000 = 20 * Q R Q = 6 000 ks R B) Z = 0 R 100 * Q - 120 000-80 * Q = 0 R Q = 6 000 ks

Modely nákladů, tržeb a zisku # Aplikace bodu zvratu QNa základě znalosti funkce nákladů, výnosů (tržeb) a zisku můžeme počítat další příklady: P Objem výroby pro dosažení požadované výše zisku P Minimální výše ceny pro známý objem výroby k dosažení požadované výše zisku P Limit variabilních nebo fixních nákladů k dosažení požadované ceny P Výše zisku, které známá výše nákladů, objemu produkce a ceny vygeneruje

Modely nákladů, tržeb a zisku # Aplikace bodu zvratu QPříklad P Fixní náklady jsou 20 000 Kč, variabilní náklady 50 Kč na jeden kus, cena jednoho výrobku je 100 Kč. R a) Nalezněte bod zvratu. R b) Jaký počet kusů je třeba vyrobit pro vytvoření zisku 40 000 Kč? R c) Zjistili jsme, že maximální objem produkce je 800 ks. Jak musíme zvýšit cenu výrobku, aby bylo požadovaného zisku 40 000 Kč dosaženo? R d) Analýzou trhu jsme zjistili, že maximální akceptovatelná cena výrobku je 120 Kč. Jak se musí snížit fixní náklady, aby bylo požadovaného zisku 40 000 Kč dosaženo? R e) Úsporami jsme schopni snížit fixní náklady na 18 000 Kč. Jak se musí snížit variabilní náklady na jeden kus, aby bylo požadovaného zisku 40 000 Kč dosaženo?

Modely nákladů, tržeb a zisku # Globální modely QPři různorodé produkci vyjadřujeme objem produkce v peněžních jednotkách (v Kč) QV korunách vyjádříme nejen objem produkce, ale i variabilní náklady na 1 Kč produkce QV tom případě se objem produkce v korunách rovná tržbám v korunách P T = CN P Q = FN + h * Q P Bod zvratu: P Q = FN / (1 - h)

Modely nákladů, tržeb a zisku # Globální modely QPříklad: P Stanovte nákladovou funkci a určete bod zvratu výroby, víte-li, že v únoru byly náklady 50 000 Kč na objem výroby 100 000 Kč, v dubnu byly náklady 48 000 Kč na objem výroby 90 000 Kč.

Modely nákladů, tržeb a zisku # Aplikace nákladových modelů - volba technologické varianty výroby QPříklad: P Při výrobě výrobku v ceně 20 Kč je možné použít čtyři navzájem se vylučující technologické varianty. Diskutujte, kdy použijete variantu B (s ohledem na minimální nákladnost, ale současně i "neztrátovost"). R Varianta A: FN = 100 000 Kč, v: 0,80 Kč na 1 Kč produkce R Varianta B: FN = 20 000 Kč, v: 14 Kč na kus R Varianta C: FN = 80 000 Kč, v: 0,90 Kč na 1 Kč produkce R Varianta D: FN = 40 000 Kč, v: 0,30 Kč na 1 Kč produkce P Nutno přepočítat variabilní náklady na jednotný rozměr (zpravidla na kus) P Je vhodné začít náčrtem celkových nákladů pro varianty

Modely nákladů, tržeb a zisku # Provozní páka QZávislost zisku na změnách objemu produkce P Z = T - CN P Z = p * Q - FN - v * Q P Z = (p - v) * Q - FN QZměna zisku bude tím větší čím větší bude příspěvek na úhradu fixních nákladů a tvorbě zisku - tedy čím menší budou variabilní náklady na jednotku produkce QPři dvou variantách výroby bude ta varianta, která má větší příspěvek (menší variabilní náklady na kus), více citlivá na změny objemu produkce (má vyšší stupeň provozní páky)

Nákupní, prodejní a marketingová činnost # Nákup P Základní funkce: zajistit efektivní pořízení materiálů (případně zařízení, strojní celky) a služeb pro podnikové výrobní i nevýrobní činnosti # Nákupní marketing P Zjišťuje potřeby, zkoumá nákupní trhy a další informace potřebné k volbě dodavatelů, k rozhodování o velikosti dodávek zásob, o jejich výši a o potřebných logistických procesech

Nákupní marketingový mix # Souhrn marketingových nástrojů - člení se podle chronologického pořadí aktivit při zajišťování nákupu na: P Informační a komunikační mix R Informace o nakupovaných vstupech a výstupech podniku, o cenách (včetně slev, přirážek, daní, celních sazeb), dodacích podmínkách (např. platebních, logistických), o dřívější spotřebě, zásobách atd. R Výzkum dodavatelů, jejich volba, komunikace s nimi, jejich hodnocení a rozhodnutí o další spolupráci P Výrobkový mix a mix služeb R Posuzování parametrů vstupů (porovnávání se substituty), volby variant získávání vstupů, hodnocení kvality, spolehlivosti, funkčnosti, úspornosti, garance, oprav,...

Nákupní marketingový mix P Cenový a kontraktační mix R Rozhodování o nákupních cenách, pružnost cen (platební podmínky, slevy, přirážky), dodací a logistické podmínky, ochota jednat o cenách,... P Logistický a dodávkový mix R Způsob dodávky, dodavatelské mezičlánky, velikost dodávek, řešení poruch v dodávkách, náklady s dodávkami spojené, pohyb v rámci podniku (doprava, manipulace, balení, skladování, velikost manipulačních jednotek, poradenství, organizace,...)

Nákupní marketingový mix # Fáze nákupního marketingového mixu R Identifikace (rozpoznání) potřeby - nákupní impuls R Zjištění nezbytnosti potřeby, její charakter a množství R Vlastní kupní rozhodnutí R Specifikace nakupovaného výrobku nebo služby R Nákupní výzkum trhu - podmínek dodávek R Volba dodavatele R Rozhodnutí a formulace podmínek dodávky R Zadání objednávky R Logistické aktivity při vstupu dodávky do podniku R Kvantitativní a kvalitativní přejímka dodávek, případné reklamace R Finanční úhrada dodávky R Hodnocení výkonu dodavatele QMožné modifikace při opakovaném nákupu, nákupu s modifikacemi nebo při zcela novém nákupu

Řízení zásob # Úkolem řízení zásob je: P Zajistit dostatečnou úroveň zásob pro bezporuchové vyrovnávání časového a množstevního nesouladu výroby a dodávek -zajištění plynulé výroby P Udržování co možná nejnižší úrovně zásob z důvodu vázání kapitálu QDruhy zásob P Běžná (obratová) - pořizuje se najednou, čerpá se v dávkách P Pojistná - k eliminaci výkyvů na straně vstupu (dodavatelé) a výstupu (požadavky výroby) QZákladní bilanční rovnice R Zdroje se musí rovnat potřebám R Zdroje: Zásoba na začátku období (Zp) a dodávky za období (D) R Potřeba: Spotřeba za období (M) a zásoba na konci období (Zk) R Zp + D = M + Zk Y D = M + Zk - Zp

Řízení zásob # Základní bilanční rovnice QPříklad P V následujícím roce očekáváme výrobu 540 000 ks výrobků, na jeden výrobek se spotřebuje 20 kg suroviny s cenou 10 000 Kč za tunu. K 1. 7. (datu sestavování plánu dodávek) je zásoba 1 200 tun. Předpokládaná spotřeba do konce roku je 5 100 tun, dodávky do konce roku 4 800 tun. Minimální výše zásoby je 1 350 tun. P Spočítejte potřebnou výši dodávek v příštím roce v kg i v Kč.

Řízení zásob # Optimalizační přístup v řízení zásob P Cílem je minimalizovat celkové náklady spojené s pořízením a udržováním zásob P Náklady členíme na: R Náklady na dodávku - stejná výše pro každou dodávku (zahrnují přípravu dodávky, komunikaci, průzkum trhu, přejímku, kontrolu, fakturaci apod.) R Náklady na skladování a udržování zásob (zahrnují náklady vázanosti prostředků, náklady spojené s provozem skladů, evidencí, pojištěním, ostrahou, náklady spojené s rizikem poškození, znehodnocení či ztráty použitelnosti) P Pro výpočet využijeme z bilanční rovnice zásob potřebnou výši dodávek D P Známe náklady spojené s jednou dodávkou N D P Známe skladovací náklady jednotky zásob N S P Odvození Harris-Wilsonova vzorce

Řízení zásob # Optimalizační přístup v řízení zásob QPříklad P Roční spotřeba materiálu je 130 t, roční náklady na skladování jedné tuny materiálu jsou 5 000 Kč, náklady spojené s jednou dodávkou materiálu jsou 10 000 Kč. Dodavatel nabízí dodat požadované množství materiálu v jedné, čtyřech, osmi nebo dvanácti dodávkách. P Jakou četnost dodávek vyberete? Jaká bude výše jedné dodávky? P Spočtěte optimální velikost dodávky, četnost dodávek a velikost jedné dodávky!

Řízení zásob # Just In Time (JIT) QSpolupráce s dodavateli vedoucí k: P Přísné kontrole kvality P Pravidelným a spolehlivým dodávkám P Blízkosti výroby P Spolehlivé komunikaci P Předávání operativních informací o průběhu výroby (propojení informačních systémů) P Těsné spolupráci dodavatele a odběratele QMůže vést k podstatnému snížení výše zásob a podmínkou realizace je spolehlivost dodavatele

Řízení zásob # Metoda ABC QVychází z tzv. Paretova pravidla (80/20) QRoztřídíme spotřebovávané materiály do tří skupin: P Skupina A: 5-15 % druhů zásob, které mají ale 60-80% podíl na celkové spotřebě P Skupina B: 15-25 % druhů zásob, které mají 15-25% podíl na celkové spotřebě P Skupina C: 60-80 % druhů zásob, které mají 5-15% podíl na celkové spotřebě QKe každé skupině zásob přistupujeme diferencovaně, největší pozornost věnujeme skupině A

Logistika # Řeší organizaci a řízení rozmísťování (tj. pohyby, transportní procesy) včetně souvisejících informací # Komplexně a integrálně řídí veškerý materiálový tok podnikem, včetně toků od dodavatelů a k odběratelům a příslušných toků informací QZahrnuje dopravu, překládku a manipulaci, skladování, balení, vychystávání, distribuci na místa potřeby, přípravu, úpravu a kompletaci dodávaného materiálu, zajišťování příslušných informací včetně evidence a kontroly

Prodej a marketing # Prodejní činnost zjišťuje potřeby na trzích produkce a prodejem produktů a služeb podniku je uspokojuje # Zahrnuje výzkum trhu, komunikaci se zákazníky včetně působení na ně za účelem podpory prodeje, logistiku prodeje, tvorbu cen a další. # Marketing úzce souvisí s marketingovou koncepcí řízení - takovou filosofií podnikatelského myšlení, která důsledně respektuje potřeby zákazníka a jejich uspokojení

Prodej a marketing # Marketingové řízení QTři základní fáze: QPlánování P Marketingová situační analýza P Stanovení marketingových cílů P Formulace marketingových strategií P Sestavení marketingového plánu QRealizace P Vytvoření marketingové organizace P Realizace plánu QKontrola P Měření výsledků a porovnávání s plánem P Hodnocení a analýza zjištěných skutečností

Prodej a marketing # Marketingový mix QJedná se o marketingové nástroje ovlivňující kupní rozhodování QVzájemně provázané prvky P Výrobek (Product) P Cena (Price) P Distribuce (Place) P Komunikace (Promotion)

Prodej a marketing # Výrobek QPojetí komplexního výrobku - zákazník vnímá nejen základní funkci výrobku, ale i jeho další atributy (značka, servis, obal, prestiž,...) QVýrobkový mix - sortiment výrobků, které podnik nabízí na trhu QJe sestaven a upravován v zájmu plnění podnikových cílů QNástrojem k posouzení a řízení sortimentu výrobků je výrobková analýza

Prodej a marketing # Výrobková analýza QMarketingové metody - výrobkové portfolio matice QBostonská matice P Hodnotí výrobky podle kritéria podílu na trhu (relativní tržní podíl) a tempa růstu trhu a zakresluje do grafu v závislosti na objemu výroby R Hvězdy - vysoký podíl na trhu i vysoké tempo růstu trhu R Dojné krávy - vysoký podíl na trhu, ale nízké tempo růstu trhu R Otazníky - vysoké tempo růstu trhu, ale nízký podíl na trhu R Hladoví psi - nízké tempo růstu trhu i nízký podíl na trhu

Prodej a marketing # Výrobková analýza QPříklad P Podnik vyrábí tři výrobky. Načrtněte a slovně popište pozici těchto výrobků na trhu, znáte-li následující údaje: P Výrobek 1: Tržby 800 000 Kč, Tržby největšího konkurenta 2 000 000 Kč, Míra růstu trhu 10 % P Výrobek 2: Tržby 500 000 Kč, Tržby největšího konkurenta 300 000 Kč, Míra růstu trhu 7 % P Výrobek 3: Tržby 200 000 Kč, Tržby největšího konkurenta 190 000 Kč, Míra růstu trhu 3 % P Průměrný růst trhu v odvětví byl 5 %.

Prodej a marketing # Výrobková analýza QHodnocení ekonomického přínosu pro podnik P Počítáme buď z kalkulace úplných nákladů rentabilitu výrobku jako zisk / cena P Nebo z kalkulace neúplných nákladů hrubé rozpětí / cena (případně příspěvek na úhradu / cena) QPříklad P Podnik vyrábí tři výrobky. Na základě rentability posuďte výhodnost jednotlivých výrobků: P Výrobek 1: Tržby 800 000 Kč, Objem výroby 10 000 ks, Celkové náklady 50 Kč, Přímé náklady 35 Kč P Výrobek 2: Tržby 500 000 Kč, Objem výroby 25 000 ks, Celkové náklady 17 Kč, Přímé náklady 10 Kč P Výrobek 3: Tržby 200 000 Kč, Objem výroby 40 000 ks, Celkové náklady 4 Kč, Přímé náklady 2 Kč

Prodej a marketing # Cena QPředstavuje množství peněz vydaných zákazníkem na zakoupení produktu QPro zákazníka znamená hodnotu, kterou mu vlastnictví a užívání produktu přináší QZákladní principy tvorby cen: P Podle nákladů P Podle poptávky P Podle konkurence QDopady změn cen na tržby podniku mohou ukazovat ukazatele cenové elasticity poptávky

Prodej a marketing # Cena QPříklad P Snížení ceny výrobku z 150 Kč za kus na 140 Kč za kus vedlo ke zvýšení poptávaného množství z 8 000 kusů na 8 100 kusů. P Spočtěte hodnotu koeficientu cenové elasticity poptávky P Spočtěte změnu objemu tržeb P Zhodnoťte výhodnost změny ceny pro podnik

Prodej a marketing # Distribuce QZboží je na trh umísťováno distribuční cestou QTypy distribuční cesty P Přímá P Nepřímá - zde mezi výrobce a zákazníka vstupují mezičlánky R Prostředníci (produkty si kupují) R Zprostředkovatelé (pouze napomáhají cestě výrobku k zákazníkovi)

Prodej a marketing # Komunikace QMarketingová komunikace zahrnuje záměrné a cílené vytváření a používání informací k působení na spotřebitele (k ovlivňování jeho kupního chování) QSložky marketingové komunikace: R Reklama - neosobní komunikace se zákazníkem prostřednictvím médií R Podpora prodeje - časově omezený program s cílem okamžitého nárůstu prodejů zaměřený nejen na zákazníka, ale i na prodejce R Osobní prodej - přímá osobní komunikace se zákazníkem R Public relations - vytváření kladné představy o podniku v povědomí zákazníků R Přímý marketing - přímý, ale ne osobní kontakt se spotřebitelem (katalogový prodej, zásilkový prodej, telemarketing, teleshopping,...)

Výroba # V nejširším smyslu se výrobou rozumí každá hodnototvorná činnost, jejímiž výsledky jsou hmotné nebo nehmotné výstupy # Výroba je soubor cílevědomých činností, při nichž vzájemným působením výrobních faktorů dochází k přeměně vstupních prvků na produkci # Výrobní systém je soubor všech prvků a vztahů mezi nimi, s jejichž pomocí se uskutečňuje výroba

Výroba # Členění výroby P Podle charakteru technologického procesu R Chemicko-technologické R Biologické R Biochemické R Mechanicko-technologické P Podle standardizovanosti (diferencovanosti produktů a vyráběného množství) R Hromadná výroba R Sériová výroba R Kusová výroba P Členění samotné výroby na: R Hlavní výroba R Vedlejší výroba R Doplňková výroba R Přidružená výroba P Vedle základních procesů probíhají v podniku pomocné a obslužné procesy

Výroba # Produkční funkce QVyjadřuje vztah mezi vstupem a výstupem podniku QForma modelu, kterým je funkce vyjadřující vztah mezi rozsahem vstupu (výrobních faktorů) a výstupem (produkcí) QTvar produkční funkce je ovlivněn tím, zda a jak se produktivita vstupů mění v závislosti na velikosti objemu výroby QProdukční funkce ovlivňuje charakter nákladové funkce (mají opačný charakter progresivní x degresivní)

Výroba # Výrobní kapacita QJe maximální objem produkce za období, který může vyrobit určitá výrobní jednotka efektivním využíváním výrobních faktorů a časového fondu QVýrobní kapacita (Q p ) je určena: P Výkonností výrobního zařízení (kapacitním výkonem v p ) rozumíme maximální dosažitelné množství produkce za jednotku času za obvyklých provozních podmínek P Využitelným časovým fondem (T p ) - od kalendářního časového fondu odečteme nepracovní dny (tzv. nominální časový fond) a plánované prostoje P Spočte se jako součin výkonnosti a využitelného časového fondu: Q p = v p * T p P Místo výkonnosti může být zadána kapacitní norma (t k ) pracnosti (výkon získáme jako převrácenou hodnotu)

Výroba # Využití výrobní kapacity QSkutečně dosažené výsledky dělíme plánovanými (normovanými, maximálně dosažitelnými) QVždy menší než jedna QCelkové (integrální) využití výrobní kapacity P k c = Q s / Q p QVýkonové (intenzivní) využití výrobní kapacity P k i = v s / v p QČasové (extenzivní) využití výrobní kapacity P k e = T s / T p QVztah mezi jednotlivými koeficienty P k c = k i * k e

Výroba # Příklad P Výroba má probíhat 60 dní ve dvou směnách po osmi hodinách, prostoje se plánují na 2 % z času. Opracování jednoho výrobku trvá dvacet minut. Celkové využití výrobní kapacity je 95 % při extenzivním využití 97 %. Spočítejte: P a) Jaký je využitelný časový fond? P b) Jaká je výrobní kapacita výrobního zařízení? P c) Kolik bylo skutečně vyrobeno výrobků? P d) Kolik bylo skutečně odpracováno hodin? P e) Jaký byl plánovaný hodinový výkon? P f) Jaký byl skutečný hodinový výkon? P g) Jaká je skutečná doba opracování jednoho kusu výrobku?

Výroba # Produktivita podnikových systémů P Produktivita je účinnost využívání výrobních faktorů (vstupů) ve výrobě vyjádřená poměrem: R (výrobní) výstup / (výrobní) vstup P Měří se ve výrobě za určitý časový interval P Můžeme měřit produktivitu celkovou (za souhrn vstupů) nebo parciální (za jeden druh vstupu) -nejdůležitější parciální produktivitou měřenou v podnicích je produktivita práce R Přidaná hodnota / pracovníci R Čistá produkce / pracovníci S Přidaná hodnota = výnosy za produkci po odečtení nákladů za veškeré nakupované suroviny, ostatní materiály, energie a služby S Čistá produkce = přidaná hodnota bez odpisů S Pracovníci = počet pracovníků nebo počet odpracovaných hodin nebo osobní náklady

Podnikové finance a finanční řízení # Finanční strategie představuje páteř finančního řízení # Finanční řízení - veškeré činnosti spojené s efektivním financováním podnikatelských aktivit firmy směřujících k naplnění firemní strategie a základních cílů firmy QStrategický finanční management - 5 a více let QDlouhodobý finanční management - jeden rok až pět let QKrátkodobý finanční management - do jednoho roku

Finanční řízení # Základní úkoly finančního managementu: P Identifikace zdrojů kapitálu a jeho získávání P Rozhodování o cíli a podmínkách jeho dislokace P Zabezpečení efektivního nakládání s disponibilními zdroji kapitálu P Redislokace a redistribuce kapitálu získaného realizací podnikatelské činnosti # Základní aktivity finančního managementu: P Funding - hledání a využívání interních a externích kapitálových zdrojů P Cash management - řízení peněžních toků P Debt management - řízení dluhů P Risk management - řízení rizika

Finanční řízení # Principy finančního řízení: P Princip respektování faktoru času P Princip peněžních toků P Princip čisté současné hodnoty P Princip zohledňování rizika P Princip optimalizace kapitálové struktury P Princip zohledňování vlivu kapitálového trhu P Princip plánování a analýzy údajů informačního systému

Faktor času # Časová hodnota peněz - na ni působí: QCelková suma kapitálu - celkový základ QCelková délka časového úseku, po kterou je celkový základ vázán - kapitálové období: čas, na který je kapitál půjčen, případně období, za které má být jeho půjčení spláceno QCelková výše úrokové míry: poměr výnosu k celkové k celkové částce půjčeného kapitálu (odměna věřiteli)

Faktor času # Časová hodnota peněz QÚrok peníze směrem do budoucna zhodnocuje pomocí úročitele (dostaneme budoucí hodnotu peněz) QPro porovnání budoucí hodnoty s částkou v přítomnosti musíme spočítat současnou hodnotu peněz pomocí odúročitele QBudoucí hodnota = současná hodnota * (1 + i) n QSoučasná hodnota = budoucí hodnota / (1 + i) n QPříklad P Jak velkou částku představuje za 5 let dnešní vklad 500 Kč při úrokové míře 6 % ročně? P Jak velkou částku musíme dnes vložit na účet s 8% úrokovou mírou, aby na něm za 8 let bylo 50 000 Kč?

Faktor času # Časová hodnota peněz QAnuita P Série pravidelných plateb ve stejné výši za určité období R Anuita polhůtní (typická pro úvěr) R Anuita předlhůtní (typická pro investování) P Liší se výpočet pro celkový základ na počátku prvního roku (úvěr) a pro celkový základ na konci posledního roku (pravidelné investování) QPerpetuita P Série pravidelných plateb ve stejné výši za nekonečné období R Perpetuita polhůtní R Perpetuita předlhůtní

Faktor času # Příklady P Na účet úročený 6 % ročně pravidelně vždy na konci roku složíme 9 000 Kč po dobu 9 let. Kolik bude na konci devátého roku uspořeno? P Jak velkou částku musíte pravidelně vždy na konci roku skládat na účet úročený 5 % ročně, chcete-li za 8 let uspořit 100 000 Kč? P Chcete vyplácet po dobu 15 let vždy na konci roku částku 20 000 Kč. Jakou částku musíte složit nyní, abyste toho při roční úrokové míře 9 % dosáhli? P Chcete si půjčit 95 000 Kč na 5 let a banka Vám je půjčí s roční úrokovou mírou 18 %. Jak velkou pravidelnou roční splátkou dluh splatíte? P Jaká je současná hodnota věčné obligace s vypláceným výnosem 100 Kč ročně pokud je naše požadovaná výnosnost investice 8 %?

Riziko # Systematické riziko P Podnikem neovlivnitelné - měří se pomocí koeficientu β # Nesystematické riziko P Podnik ho může alespoň částečně minimalizovat # Pokud má podnik minimalizovat riziko, musí ho identifikovat a měřit (k tomu se využívají nástroje statistiky - počet pravděpodobnosti) P Pracuje se s nástroji: R Očekávaný výnos R Rozptyl R Směrodatná odchylka R Variační koeficient QDiverzifikace - nástroj minimalizace rizika

Ekonomická efektivnost investic # Investicí chápeme jako cílevědomou kapitalizaci finančního výdaje realizovanou prostřednictvím konkrétního aktiva, které přináší zhodnocení peněz spojených s jeho pořízením # Jakýkoli peněžní výdaj, který není určený k okamžité spotřebě, nýbrž je učiněn s cílem dosáhnout zhodnocení vynaložených prostředků v budoucnosti

Ekonomická efektivnost investic # Druhy investic: P Hmotné - stroje, technologické zařízení, budovy P Nehmotné - know-how, licence, software P Finanční - nákup cenných papírů, vklady do jiných společností a dlouhodobé půjčky # Způsob realizace investice: P Pořízené koupí na klíč P Realizované investiční výstavbou R Externím dodavatelem R Ve vlastní režii # Při hodnocení investic posuzujeme P Výnosnost, likviditu, rizikovost

Ekonomická efektivnost investic # Výpočet efektivnosti QKapitálové výdaje na investici QPříjmy z investice QPro hodnocení používáme cash flow plynoucí z investice - kladné nebo záporné P Konvenční peněžní toky - po záporných peněžních tocích (vlastní investiční výdaj) následují kladné peněžní toky (příjmy z investice) P Nekonvenční peněžní toky - kladné a záporné peněžní toky se střídají (více než jednou)

Ekonomická efektivnost investic # Postup hodnocení investic QUrčení kapitálových výdajů QUrčení ceny kapitálu a diskontní sazby QStanovení nominálních a diskontovaných příjmů z investice QVýpočet souhrnných ukazatelů, jejich zhodnocení

Ekonomická efektivnost investic # Určení kapitálových výdajů QVýdaje na pořízení odepisovaného dlouhodobého majetku QVýdaje na pořízení dlouhodobého hmotného majetku, který se neodepisuje QVýdaje na pořízení dlouhodobého nehmotného majetku QNáklady na jednorázovou potřebu zvýšení oběžného majetku # Kapitálový výdaj může být vynaložen jednorázově, nebo může být rozložen do více období (časová hodnota peněz!)

Ekonomická efektivnost investic # Určení ceny kapitálu a diskontní sazby QJe-li pro financování investice použito pouze úvěru 6 cenou kapitálu je úrok z úvěru QSkutečným nákladem na cizí kapitál je zdaněná úroková míra: i * (1 - t) QJe-li pro financování investice použito pouze vlastního kapitálu 6 cenou kapitálu je požadovaný výnos z vlastního kapitálu QPři kombinovaném financování - průměrné náklady na kapitál (WACC): WACC = W d * r d * (1 - t) + W e * r e

Ekonomická efektivnost investic # Stanovení nominálních příjmů z investice QCF z investice spočteme jako rozdíl mezi příjmy a výdaji, které plynou z investice za dobu její předpokládané životnosti # Stanovení diskontovaných příjmů z investice QCF plynoucí z investice v jednotlivých letech odúročíme na úroveň období, ve kterém investici uvádíme do provozu