Tetí kapitola HNUTÍ
PREZENTACE 3.0. Cíl prezentace Piblížit a vysvtlit stávající strukturu Mezinárodního hnutí erveného kíže a erveného plmsíce, objasnit specifické úkoly jednotlivých složek a vymezit jejich vzájemné vztahy. 2
PREZENTACE 3.1. Klíová slova Mezinárodní výbor erveného kíže (MVK) Mezinárodní federace spoleností erveného kíže a erveného plmsíce (Federace) Národní spolenosti erveného kíže a erveného plmsíce (NS) Signatáské státy Ženevských úmluv Stálá komise Rada delegát Stanovy Zakládající len Hnutí; nezávislá humanitární instituce; neutrální prostedník pi ozbrojených konfliktech; chrání a pomáhá obtem ozbrojených konflikt; "strážce" a šiitel Ženevských úmluv. Díve Liga spoleností erveného kíže a erveného plmsíce; inspiruje a podporuje práci lenských spoleností, na mezinárodním poli vystupuje jako jejich zástupce; za všech okolností podporuje a umožuje humanitární aktivity národních spoleností. Dobrovolné humanitární organizace, pomocné organizace stát; jejich pvodním posláním bylo pomáhat vojenské zdravotnické služb v dob války; jejich program a innost vycházejí z konkrétních poteb a podmínek té které zem (jejich souasný poet tj. konec roku 2001 dosáhl ísla 178 ). Státy, jež podepsaly Ženevské úmluvy z roku 1949 (2000: 188 stát); spolupracují a podporují innost složek Hnutí. Mezinárodní konference erveného kíže a erveného plmsíce nejvyšší rozhodovací orgán Hnutí; schází se jednou za tyi roky; úastní se jí zástupci složek Hnutí (MVK, Federace, NS) a zástupci signatáských stát Ženevských úmluv. Devítilenný orgán; schází se dvakrát ron; odpovdný za pípravu mezinárodních konferencí a za sledování plnní závr a závazk pijatých na mezinárodních konferencích; rovnž koordinuje innost MVK a Federace. Shromáždní rodiny erveného kíže a erveného plmsíce složené ze zástupc MVK, Federace a národních spoleností; schází se jednou za dva roky; diskutuje a pedkládá názory na obecnou politiku a strategii Hnutí. Právní základ Hnutí a jeho složek; vnitní regule. Sevillská dohoda Dohoda o organizaci mezinárodních aktivit složek Mezinárodního hnutí erveného kíže a erveného plmsíce, Sevilla, 25.- 27.listopad 1997. 3
PREZENTACE 3.2. Prezentace Mezinárodní hnutí erveného kíže a erveného plmsíce Složky Hnutí MVK Národní spolenosti erveného kíže a erveného plmsíce Mezinárodní hnutí erveného kíže a erveného plmsíce tvoí dv mezinárodní organizace, MVK a Federace, a 178 národních spoleností erveného kíže a erveného plmsíce (konec roku 2001). Jako takové nemá ústedí ani presidenta. Souasná pomrn složitá struktura Hnutí vychází pedevším ze specifických úkol, jež jednotlivé složky bhem dlouhého historického vývoje musely plnit. Pvodním posláním erveného kíže tj. MVK a národních spoleností bylo zmírnní utrpení obtí války pedevším pak pomoc zranným vojákm v poli. Národní spolenosti v poátcích psobily výhradn jako pomocné organizace vojenské zdravotnické služby, která na bitevním poli obvykle nedisponovala dostateným potem personálu. Mezinárodní výbor erveného kíže (MVK) je zakládajícím lenem Hnutí; Národní spolenosti erveného kíže a erveného plmsíce v nynjším potu 178 (první byly zakládány krátce po založení MVK tj na podzim roku 1863); Mezinárodní federace spoleností erveného kíže a erveného plmsíce (díve Liga). Jako nestranná a nezávislá instituce psobí MVK jako neutrální prostedník mezi znepátelenými stranami v ozbrojených konfliktech (mezinárodních i vnitrostátních) a pi vnitních nepokojích; snaží se chránit a zajistit pomoc pro civilní i vojenské obti ozbrojených konflikt. V prbhu mezinárodních a vnitrostátních konflikt postupuje MVK na základ Ženevských úmluv a jejich Dodatkových protokol. Proto íkáme, že signatáské státy udlily MVK pro výkon innosti specifický mandát. V pípadech vnitních nepokoj vychází MVK z lánku 5 stanov Hnutí, který mimo jiné stanoví právo MVK na humanitární iniciativu. MVK je strážce Základních princip Hnutí a rozhoduje o uznání národních spoleností. MVK vysvtluje, šíí a hlídá dodržování norem mezinárodního humanitárního práva a snaží se o jejich další zdokonalení. Národní spolenosti erveného kíže a erveného plmsíce jsou humanitární organizace psobící v signatáských státech Ženevských úmluv. V každé zemi smí být pouze jedna národní spolenost. Než je národní spolenost MVK uznána a než se stane lenem Federace, musí splovat urité podmínky. Podmínky uznání NS Podle stanov Hnutí musí být nov zízená národní spolenost uznána MVK. Pitom musí splovat následujících deset podmínek: I. inná na území nezávislého státu, jenž je signatáem I. Ženevské úmluvy; 4
PREZENTACE Podmínky uznání NS II. být jedinou NS v zemi a provozovat ústedí, jež ji zastupuje v jednáních s ostatními složkami Hnutí; III. na základ Ženevských úmluv a národní legislativy být uznávána vládou své zem jako dobrovolná pomocná spolenost spolupracující v humanitární oblasti s vládními pedstaviteli; IV. být nezávislá tj. schopná pracovat v souladu se Základními principy Hnutí; V. používat název a znak erveného kíže a erveného plmsíce v souladu se Základními principy Hnutí; VI. být schopna pipravovat se v míru na úkoly, jež musí plnit v pípad ozbrojeného konfliktu; VII. psobit na celém území státu; VIII. provádt nábor dobrovolník a zamstnanc bez jakékoliv rasové, pohlavní, tídní, náboženské nebo politické diskriminace; IX. respektovat stanovy Hnutí a spolupracovat s ostatními složkami; X. respektovat Základní principy Hnutí a ídit se ve své práci ustanoveními mezinárodního humanitárního práva. Aktivity národních spoleností pipravenost na katastrofy/ ozbrojené konflikty zizování/ provoz nemocnic první pomoc školení zdravotník dárcovství krve/ nábor dárc krve zdraví ve spolenosti pomoc starším a postiženým pée o dti programy pro mládež diseminace MHP, Základních princip a myšlenek Hnutí pátrací služba atd. Federace Založena v roce 1919; díve nazývána Ligou spoleností erveného kíže; od roku 1991 Mezinárodní federace spoleností erveného kíže a erveného plmsíce. Podporuje humanitární aktivity provádné národními spolenostmi a vystupuje jako jejich reprezentant na mezinárodní scén. Podporuje NS a MVK v jejich úsilí šíit znalosti a povdomí o mezinárodním humanitárním právu a Základních principech Hnutí. Signatáské státy Ženevských úmluv Úloha stát Státy, jež podepsaly Ženevské úmluvy z roku 1949 (2000: 188 stát); spolupracují a podporují innost složek Hnutí. Úastní se Mezinárodních konferencí erveného kíže a erveného plmsíce a vstupují do diskusí týkajících se záležitostí Hnutí. a) Signatáské státy podporují zizování národních spoleností na svém území, napomáhají jejich rozvoji a podporují jejich humanitární innosti. b) Zajišují implementaci a dodržování ustanovení Ženevských úmluv, jejich Dodatkových protokol a jiných nástroj MHP. c) Šíí znalosti a povdomí o mezinárodním humanitárním právu ve svých ozbrojených složkách a na veejnosti a pijímají zákony zajišující odpovídající postihy za porušování MHP. 5
PREZENTACE d) Podporují práci složek Hnutí a úastní se Mezinárodních konferencí erveného kíže a erveného plmsíce. Mezinárodní konference erveného kíže a erveného plmsíce Jednou za tyi roky se sejdou všechny ti složky Hnutí a zástupci signatáských stát Ženevských úmluv na tzv. Mezinárodní konferenci erveného kíže a erveného plmsíce. Tato konference je nejvyšším rozhodovacím orgánem Hnutí, jeho parlamentem. Každý len konference má jeden hlas. Jinak eeno- národní spolenost má stejná práva jako MVK a Federace. Úast vládních delegací umožuje ervenému kíže udržovat kontakt s reálným stavem svta. Navíc pítomnost zástupc vlád dává rozhodnutím konference uritou vážnost. Úloha Mezinárodní konference rozhoduje o dležitých právních otázkách a dalším smrování; diskutuje záležitosti obecné povahy; pijímá rozhodnutí; udluje MVK a Federaci jejich mandát. Stálá komise Rada delegát Sevillská dohoda Devítilenný koordinaní orgán (dva zástupci MVK, dva Federace a pt len z rzných národních spoleností volených na základ osobních kvalit); schází se dvakrát ron; vznikl v roce 1928 jako orgán odpovdný za pípravu mezinárodních konferencí; v souasnosti zárove sleduje plnní závr a závazk pijatých na mezinárodních konferencích, koordinuje innost MVK a Federace a jedná s pedstaviteli signatáských stát. Rada, jež mže mít až 500 len, sdružuje zástupce MVK, Federace a národních spoleností. Schází se jednou za dva roky. Vyjaduje názory na záležitosti spolené všem tem složkám Hnutí. Zapojuje se do píprav mezinárodní konference (nap. jmenování pedsed výbor). asto bývá vyzývána, aby se vyjádila k záležitostem spolené doktríny Hnutí. Rada pracuje výhradn v rámci Hnutí. Dne 26.listopadu 1997 pijala Rada delegát Dohodu o organizaci mezinárodních aktivit složek Mezinárodního hnutí erveného kíže a erveného plmsíce známou jako Sevillská dohoda. Tato Dohoda tvoí základní složku nové spolené strategie poskytování pomoci, jež napomáhá dosažení tí dležitých cíl: efektivním využitím více zdroj Hnutí zajistit úinnjší reakci na humanitární poteby; lépe zajistit respekt humanitárním principm a MHP; vytvoit silné Mezinárodní hnutí erveného kíže a erveného plmsíce, jehož složky spolu optimáln spolupracují. STANOVY Hnutí Stanovy Hnutí byly pijaty v roce 1928. Revidovány byly v letech 1952 a 1986. Mezi jiným stanovy definují strukturu a závazky jednotlivých složek Hnutí tj. MVK, Federace a národních spoleností. Všechny jednotlivé složky mají navíc své vlastní stanovy. 6
PREZENTACE MVK Stanovy Federace Stanovy NS MVK pijal své stanovy v roce 1915. Od té doby došlo k nkolika revizím. Vtšinou reflektují a rozvíjejí ustanovení lánku 5 stanov Hnutí. Podle nich MVK musí: být strážcem a šiitelem Základních princip Hnutí a musí šíit znalosti MHP aplikovaného v pípad ozbrojeného konfliktu; uznávat nové národní spolenosti zízené v souladu s podmínkami uvedenými ve stanovách Hnutí; plnit úkoly uvedené v Ženevských úmluvách a zajistit ádné plnní norem MHP; z pozice neutrálního prostedníka poskytovat ochranu a pomoc obtem ozbrojených konflikt (vojenským i civilním); provozovat Ústední pátrací agenturu; plnit mandát svený mezinárodní konferencí. Stanovy Federace byly pijaty 5.kvtna 1919. Prošly mnoha revizemi. Mezi hlavní úkoly Federace podle stanov patí: psobit jako stálý orgán umožující koordinaci práce mezi národními spolenostmi; na vyžádání pomáhat národním spolenostem v plnní jejich aktivit; podporovat zizování a rozvoj národních spoleností; koordinovat humanitární operace provádné národními spolenostmi (obti pírodních katastrof nebo uprchlíci v oblastech, kde nezuí ozbrojený konflikt). Každá národní spolenost má své vlastní stanovy. Akoliv se mohou v rzných oblastech lišit, musí reflektovat základní povahu Hnutí tj. vycházet z obecných ustanovení obsažených ve stanovách Hnutí. Je teba zmínit, že pro národní spolenosti je k dispozici soubor "modelových stanov". Vznikl v roce 1952 a jeho úelem bylo pipomenutí nutnosti vtlit do jednotlivých stanov principy Ženevských úmluv i Hnutí. Soubor byl od roku 1952 mnohokrát doplnn. Slouží národním spolenostem jako smrnice pi vytváení vlastních stanov. 7
PÍLOHY BIBLIOGRAFIE Red Cross & Red Crescent : portrait of an international movement (K/P- portrét mezinárodního hnutí) Tato ilustrovaná brožura vysvtluje pojem Hnutí K/P a pibližuje úkoly jednotlivých složek tj. národních spoleností, MVK a Federace. Zárove poskytuje základní informace týkající se Ženevských úmluv a jejich Dodatkových protokol, mezinárodních konferencí K/P a Základních princip. ICRC/Federation, Geneva, 1993, druhé vydání, 30 stran, ilustr., foto, 21 x 21 cm Handbook of the International Red Cross and Red Crescent Movement (píruka Mezinárodního hnutí K/P) Tato práce zahrnuje vtšinu základních text Hnutí tj. Základní principy, nástroje MHP, stanovy Hnutí a naízení, nejdležitjší rozhodnutí pijatá na mezinárodních konferencích K/P Kniha je prbžn revidována a doplována o nejnovjší údaje. Je užiteným prvodcem pro ty, kdož se chtjí podrobnji seznámit s celou organizací. ICRC/Federation, Geneva, 1994, tinácté vydání, 937 stran, 16 x 23 cm Statutes and Rules of Procedure of the International Red Cross and Red Crescent Movement - adopted by the 25th International Conference of the Red Cross, Geneva, October 1986 (Stanovy a procedurální pravidla Mezinárodního hnutí K/P pijatá na 25.MK, íjen 1986) Po založení Ligy spoleností erveného kíže v roce 1919 vyvstala nutnost jasnji vymezit úkoly a funkce jednotlivých složek Hnutí. První stanovy Hnutí byly pijaty v roce 1928. Byly dvakrát revidovány- v roce 1952 a v roce 1986. Petisk z International Review of the Red Cross, leden-únor 1987 ICRC, Geneva, 1995, druhé vydání, 35 stran, 16 x 23 cm Council of Delegates, Seville, 25-27 November 1997 Agreement on the Organization of the International Activities of the Components of the International Red Cross and Red Crescent Movement (Rada delegát, Sevilla, 25.-27.listopad 1997 Dohoda o organizaci mezinárodních aktivit jednotlivých složek Mezinárodního hnutí K/P) Petisk z the International Review of the Red Cross, bezen 1998 ICRC, Geneva, 1998, 17 stran, 16 x 23 cm Red Cross law (zákony erveného kíže) Autor: Bugnion François Autor analyzuje vznik, obsah a právní dopady stanov Mezinárodního hnutí K/P, Základních princip a rozhodnutí pijatých na mezinárodních konferencích. Rovnž zmiuje základní orgány Hnutí. Petisk z International Review of the Red Cross, záí-íjen 1995 ICRC, Geneva, 1995, 31 stran, biblio., 16 x 23 cm
PÍLOHY / BIBLIOGRAFIE Code of Conduct for the International Red Cross and Red Crescent Movement and Non- Governmental Organizations (NGOs) in Disaster Relief (Kodex jednání pro Mezinárodní hnutí K/P a nevládní organizace pi organizaci pomoci v pípad katastrof) Tento kodex se snaží zajistit dodržování vysokých standard chování a udržení nezávislosti a efektivity pi organizaci pomoci v pípad katastrof. V pípad ozbrojeného konfliktu musejí být jeho ustanovení aplikována v souladu s MHP. Kodex je dobrovolný prosazovaný z vle organizace, která ho pijme. tvrci: Caritas Internationalis, Catholic Relief Services, International Federation of Red Cross and Red Crescent Societies, International Save the Children Alliance, Lutheran World Federation, Oxfam and the World Council of Churches (members of the Steering Committee for Humanitarian Response), together with the International Committee of the Red Cross. ICRC/Federation, Geneva, 1994, 15 stran, 16 x 23 cm Humanity for all : the International Red Cross and Red Crescent Movement (Humanita pro všechny: Mezinárodní hnutí K/P) Autor: Hans Haug ; s pispním Hans-Peter Gassera, Françoise Perreta a Jean-Pierre Robert- Tissota Tato práce je píspvkem k rozšíení znalostí o Mezinárodním hnutí K/P a jeho jednotlivých složkách: MVK, národních spolenostech a Federaci. Zvláštní draz je zde kladen na Základní principy a MHP. Henry Dunant Institute, Geneva/Paul Haupt Publishers, Bern, 1993, 682 stran, ilustr., foto, biblio., 17 x 23 cm Resolutions of the International Conferences and of the Council of Delegates (Rozhodnutí Mezinárodních konferencí a zasedání Rad delegát) Rozhodnutí zasahují rzné problémy vetn závažných jev jako nap. muení, zneužití drog, utrpení uprchlík a náhodná zmizení. Rozhodnutí mohou být vyžádána na MVK. Petisky z International Review of the Red Cross ICRC, Geneva, 1956-, 16 x 23 cm The promotion of peace and humanity in the twenty-first century : what role for the Red Cross and the Red Crescent? (Propagace míru a lidskosti ve dvacátém prvním století: jaká bude úloha K/P?) Autor: Moreillon Jacques Plnní základního úkolu Hnutí tj. pomoc bezbranným musí být založeno na hluboké znalosti prostedí a musí brát v úvahu dsledky svtové nerovnováhy, ekonomické stagnace a jejího dopadu na obyvatelstvo tzv. Severu a Jihu, pímou vazbu mezi životním prostedím a rozvojem atd. Petisk z International Review of the Red Cross, listopad-prosinec 1994 ICRC, Geneva, 1995, 16 stran, 16 x 23 cm 2