Dlouhodobý zámr vzdlávací a vdecké, výzkumné, vývojové, umlecké a další tvrí innosti Vysoké školy mezinárodních a veejných vztah Praha, o.p.s.

Dlouhodobý zámr vzdlávací a vdecké, výzkumné, vývojové, umlecké a další tvrí innosti Vysoké školy mezinárodních a veejných vztah Praha, o.p.s. na období 2006 2010 Praha, íjen 2005

Dlouhodobý zámr vzdlávací a vdecké, výzkumné, vývojové, umlecké a další tvrí innosti Vysoké školy mezinárodních a veejných vztah Praha, o.p.s. na období 2006 2010 Praha, íjen 2005 Sdlení : 1. Projednáno a schváleno Kolegiem rektorky dne 24.10. 2005 2. Projednáno a schváleno Akademickou radou dne 26.10. 2005 3. Projednáno a schváleno Senátem školy dne 26.10. 2005 Doc. Ing. Judita Štouraová, CSc. rektorka 2

Dlouhodobý zámr vzdlávací a vdecké, výzkumné, vývojové, umlecké a další tvrí innosti Vysoké školy mezinárodních a veejných vztah Praha na období 2006 2010 Praha, íjen 2005 OBSAH: Strana 1. DLOUHODOBÝ ZÁMR ŠKOLY NA OBDOBÍ 2006 2010 1. Úvod 4 2. Hlavní cíle a úkoly Dlouhodobého zámru 5 3. Priority Dlouhodobého zámru 7 I. Kvalita a excelence akademických inností 7 II. Internacionalizace 15 III. Kvalita a kultura akademického života 19 4. Financování vysoké školy 21 2. AKTUALIZACE ZÁMRU PRO ROK 2006 Tvoí samostatnou ást 3

1. Úvod Vysoká škola mezinárodních a veejných vztah Praha, o.p.s. zahájila svou innost v roce 2002, v letošním roce ukonili tuto vysokou školu první absolventi, kteí dosáhli bakaláského stupn vzdlání v oborech Mezinárodní vztahy a diplomacie a Veejná správa a public relation. Skutenost, že v prvním tíletém období úspšn ukonilo bakaláské studium 56 student z pvodního celkového potu na zaátku tetího roníku 68, že z 56 absolvent jich státní závrenou bakaláskou zkoušku složilo s vyznamenáním 29, a že jich 29 bylo pijato do navazujících magisterských studií na jiných vysokých školách (vetn Univerzity Karlovy, Masarykovy univerzity v Brn, Západoeské univerzity), svdí o dobré úrovni innosti školy. Tyto výsledky lze považovat za realizaci pedchozího dlouhodobého zámru rozvoje školy, který byl souástí projektu studijního programu Mezinárodní a veejné vztahy v žádosti o jeho akreditaci. Pi zpracování tohoto významného dokumentu pro nastupující ptileté období vycházíme z hlavních smr státní vzdlávací politiky eské vlády a z dokumentu Ministerstva školství, mládeže a tlovýchovy R Dlouhodobý zámr vzdlávací a vdecké, výzkumné, vývojové, umlecké a další tvrí innosti pro oblast vysokých škol na období 2006-2010. V oblastech své innosti, kde se promítají aspekty mezinárodní spolupráce a mezinárodních aktivit, je zámrem VŠMVV navazovat na pístupy Ministerstva školství, mládeže a tlovýchovy R (dále jen Ministerstvo), zejména na jeho innosti, které vycházejí ze závr Boloského a Lisabonského procesu, navazují na n, jakož i na závry nejvýznamnjších dokument EU a OECD. V plném souladu s Boloským procesem, tj.v souladu s evropským procesem harmonizace a vytváení spoleného Evropského prostoru vysokoškolského vzdlávání, je strukturováno studium VŠMVV do souasné úrovn bakaláského studia s rozšíením na kombinované studium od letošního akademického roku a s intenzívní, práv probíhající pípravou žádosti o akreditaci magisterského studia. Pedkládaný Dlouhodobý zámr VŠMVV - v souladu se zámry Ministerstva - se koncentruje v prvé ad na permanentní zvyšování kvality pedagogického procesu a akademických inností, na kultivaci tvrího prostedí školy,na rozvíjení studentské mezinárodní mobility a na zapojování školy do mezinárodní spolupráce nejen v oblasti vzdlávání, ale i v oblasti výzkumu a úasti na mezinárodních projektech a v oblasti rozvoje spolupráce a aplikací na programech integrace uvnit i vn evropského spoleenství. Vysoká škola mezinárodních a veejných vztah Praha vychází pi zpracování a realizaci dlouhodobých zámr své innosti v nastávajícím ptiletém období z toho, že bude pokraovat a nadále rozvíjet všechny pozitivní trendy, které již byly za dobu její tíleté existence zahájeny a probíhají ve výuce, ve výzkumné a publikaní innosti pedagog, v oblasti vnitních a zahraniních styk, jakož i ve všech dalších aktivitách. Dlouhodobým zámrem VŠMVV je zámr vytváet z této školy Centrum vzdlávání, vetn výchovy mladých lidí k zájmu o celoživotní vzdlávání a jejich zájmu o permanentní získávání nových poznatk. Vytváet z této školy centrum výzkumné a vdecké innosti spolupracující s pracovišti zejména aplikovaného výzkumu pro oblast profilace VŠMVV. Vytváet z VŠMVV centrum úzké a cílené spolupráce s hospodáskou a veejnosprávní praxí. 4

2. Hlavní cíle a úkoly Dlouhodobého zámru Prvoadým cílem a úkolem školy bude, jak již bylo uvedeno výše, pokraovat a nadále rozvíjet všechny pozitivní trendy, které již byly za dobu její existence zahájeny a probíhají ve výuce, v publikaní innosti uitel, v oblasti vnitních a zahraniních styk, jakož i v dalších aktivitách. Úspšnou realizací prvního tíletého cyklu bakaláského studijního programu Mezinárodní a veejné vztahy v akademickém roce 2004/2005 škola prokázala, že má pedpoklady pro další rozvoj. Bylo to potvrzeno i v závrech hodnocení innosti školy Akreditaní komisí v akademickém roce 2003/2004. 1. Prioritním úkolem nastávajícího období je zajištní výuky v programu denního a kombinovaného studia, které by na základ solidních znalostí teoretických a základních poznatk píslušných studijních obor rozvíjelo poznávání aktuálních problém souasné reality, umožovalo jejich diskuse a pedkládání návrh na ešení. 2. Navazující prioritou je zámr pedložení žádosti o akreditaci magisterského studia. Realizaci tohoto zámru považovat za prioritní úkol nastávajícího období. Formulace nosných studijních obor, smr, pedagogického zajištní apod. 3. Rozvoj vdeckovýzkumné, publikaní a expertní innosti, zvyšování kvalifikace a vdeckých hodností pracovník školy. 4. Rozvíjení publikaních aktivit pracovník školy pednostn ve smru zajišování uebních text pro výuku na VŠMVV. 5. Rozvíjení zahraniní spolupráce jednak v rámci evropských vzdlávacích program spojených s mobilitou student i uitel, rozvíjet mezinárodní vdeckou a výzkumnou spolupráci, zahájit bilaterální spolupráci s vybranými univerzitami i mimo programy EU. 6. Spolupráce s praxí - pokraovat v již zahájených aktivitách, rozšíit o další ministerstva, magistráty, svazy, vysoké školy atd. 7. Rozvíjet cílenou innost školy v regionech R ( Klatovy, Olomouc, Písek ad.) 8. Rozvíjet diskusní innost školy ve smru poádání tzv. diskusních fór, pednášek externist, velvyslanc ad. 9. Rozvíjet innost založeného Informaního stediska pro spolupráci R se Srbskem a ernou Horou a Bosnou a Hercegovinou. 10. Usilovat o to, aby VŠMVV byla jednak kvalitní a renomovaná vzdlávací instituce, jednak centrum rozvíjení poznatk v profilových oblastech, formulace problém a námt na jejich ešení. V období let 2006 až 2010 bude škola rozvíjet všechny pozitivní trendy, jejichž dosažení bylo v roce 2002 zahájeno, a které probíhají ve výuce, v publikaní innosti uitel, ve spolupráci s praxí, v mezinárodní spolupráci, v získávání a ešení grantových úkol, jakož i v dalších aktivitách. 5

Zvláštní pozornost bude vnována následujícím úkolm: posoudit strukturu a diverzifikaci studijního programu školy, tzn. zhodnocení bakaláského studijního programu Mezinárodní a veejné vztahy se dvma studijními obory a pipravit jeho inovaci nebo nahrazení novým bakaláským studijním programem a jeho doplnní o magisterský studijní program, upesnit podmínky pro akreditaci magisterského studijního programu, program vypracovat, pedložit Akreditaní komisi a MŠMT a realizovat ho, zabezpeit zvtšený poet student pijímaných na akreditovaný bakaláský studijní program, a to zejména ve form kombinovaného studia, posilovat vertikální i horizontální prostupnost systému a umožovat vtšímu potu student soubžné studium na dvou vysokých školách, využít zámru MŠMT posílit regionalizaci vysokoškolského vzdlávání a realizovat toto studium nejen v Praze, ale i v regionech (Klatovy, Olomouc, Písek atd.), zapojit školu do vytváení národního rámce kvalifikací, kompatibilního s evropským rámcem kvalifikací pro Evropský prostor vysokoškolského vzdlání, usnadovat pístup k vysokoškolskému bakaláskému studiu uchazem z praxe (nap. poádání pípravky pro uchazee s uritým asovým odstupem od ukonení stedoškolského studia), soustavn psobit na úspšnost a efektivitu vysokoškolského studia, vetn délky studování, sledovat zamstnatelnost absolvent a jejich pipravenost na vstup do zamstnání., rozvíjet aktivity v oblasti výzkumu, vývoje, spolupráce s praxí a spolupráce s vysokými školami v zahranií, personáln, materiáln a finann zabezpeovat plnní tchto aktivit. 6

3. Priority Dlouhodobého zámru I. Kvalita a excelence akademických inností Požadavek kvality a excelence akademických inností se bude i nadále promítat do všech aktivit školy, zejména do vzdlávací innosti, ale i do innosti výzkumné, do spolupráce školy s praxí a s pedstaviteli státní a regionální sféry, do innosti v oblasti mezinárodních vztah apod. Významným aspektem v dosahování kvality a excelence budou pokraující práce na efektivnjším fungování systému ízení školy jako celku, jednotlivých kateder a útvar (nap. studijní oddlení, knihovna a studovna). Významným cílem v tchto souvislostech je další prohlubování vnitní kultury akademického prostedí, vytváení vhodných podmínek pro studenty, uitele i pracovníky školy. Rozhodující roli v této oblasti musí sehrát vrcholový management školy. K dosažení tchto cíl, které povedou ke zvýšení konkurenceschopnosti školy a rozšíenému zapojení školy do mezinárodní spolupráce, se stane významným nástrojem hlubší hodnocení kvality práce každého jednotlivého pracovníka, kateder a útvar školy i školy jako celku. Hodnocení kvality veškeré innosti musí být v souladu s mezinárodním vývojem, bude zahrnovat analýzu silných a slabých stránek innosti a bude využívat nejrznjší zdroje informací (externí i interní) o dosahovaných výsledcích. Velký prostor pi hodnocení budou i nadále mít uitelé a pracovníci školy, a pedevším studenti. K hodnocení se budou využívat i zkušenosti zahraniních pracoviš a spolupráce s nimi. Škola se bude snažit o upesnní a uplatování základního rámce standard, který dopracovává Evropská sí pro zabezpeení kvality (ENQA) spolu s Evropskou asociací univerzit (EUA), Asociací institucí vysokoškolského vzdlávání (EURASHE) a Národním svazem student v Evrop (ESIB), a který byl pijat konferencí ministr zodpovdných za vysoké školství v kvtnu 2005 v Bergenu. Pedpokládáme rozvíjení kultury a kvality vnitního hodnocení školy. Souasn budeme usilovat o to, aby výstupy tohoto hodnocení byly v souladu s mezinárodními požadavky využitelné pro vnjší hodnocení provádné Akreditaní komisí i pro poteby akreditace. Uvedený pístup by ml pivést školu k pesnjšímu a perspektivnímu vymezení profilu a místa školy v systému eských vysokých škol (soukromých i veejných), ale i v mezinárodní spolupráci. Vymezování místa Vysoké školy mezinárodních a veejných vztah Praha v systému eských vysokých škol již v souasné dob vyvolává akutní potebu realizovat zámr uvedený již v žádosti o bakaláské studium, a to pipravit a realizovat magisterské studium. Vyplývá to nejen ze zájmu student, ale pedevším z požadavk praxe, a to nejen v oblasti diplomacie, ale i v oblasti mezinárodních vztah, státní správy a samosprávy atd. Magisterské studium je navíc i podmínkou pro rozvinutí a prohloubení mezinárodní spolupráce na žádoucí úrovni. Vedení školy proto považuje tento úkol za jednu z hlavních priorit a bude usilovn pokraovat ve vytváení podmínek potebných pro jeho realizaci. 1. Kvalifikaní a vková struktura akademických pracovník a její vývoj Kvalita a zvyšování potenciálu akademických pracovník Zabezpeení žádoucí úrovn bakaláského studia a píprava zabezpeení magisterského studia vedla vedení školy ke zvyšování požadavk na úrove akademických hodností a potenciál akademických pracovník. Podailo se dosáhnout dobrých výsledk, které je nutno v uvažovaném období, zejména ve vazb na magisterské studium, cílevdom rozšiovat a prohlubovat. Je nutné sledovat jak zabezpeení souasných poteb bakaláského studia 7

a vdeckovýzkumné innosti pracovníky s pedagogickými a vdeckými hodnostmi a dobré znalosti praxe, tak vybavení školy mladými, perspektivními pracovníky, kteí si kvalifikaní podmínky i znalost praxe vytváejí. Pro magisterské studium a rozvinutí vdecké práce bude nutné posilovat práv skupinu mladších pracovník, vytváet jim podmínky pro odborný rst, zapojovat je do ešení grantových a výzkumných úkol, vysílat je na studijní pobyty do zahranií apod. Souástí zvyšování kvality a potenciálu akademických pracovník je cílevdomá práce s dosavadní sestavou zejména mladých pracovník. Vedení školy bude v tomto smru pokraovat v každoroním hodnocení všech uitel, jehož smyslem je kontrola zámr ve zvyšování kvalifikace a stanovení postupu pro nejbližší rok i období. Toto hodnocení je dobrým nástrojem tlaku rektorky školy a prorektor na odborný, pedagogický i jazykový kvalifikaní rst. Pestože škola nemá magisterské studium, snaží se pracovat s talentovanými studenty bakaláského studia a bude v tom pokraovat. Z prvních absolvent, kteí pracovali jako pomocné vdecké síly, jsme tem nabídli po dokonení magisterského studia na jiných vysokých školách, kde byli pijati, místa asistent na naší škole. Tuto cestu budeme uplatovat i v budoucnu a získání vlastního magisterského studia by mlo být jedním z velmi dležitých realizaních krok v této innosti. Podpora dalšího vzdlávání akademických a administrativních pracovník Malá a soukromá vysoká škola nemá píliš mnoho možností podpory dalšího vzdlávání akademických pracovník. Velkým a v podstat zásadním handicapem, vytvoeným bohužel zákonem o vysokých školách, je v tomto smru faktická nemožnost zajišovat vlastními silami doktorandská studia a habilitaní ízení. Pesto bude vedení školy pokraovat v hledání individuálních možností na veejných vysokých školách. Škola bude i nadále vytváet podmínky pro odborný a vdecký rst svých uitel, bude umožovat jejich zapojení do ešení grantových a pozdji i vdeckých úkol, bude podle možností umožovat úast na konferencích i na studijních pobytech v zahranií apod. Zamení dalšího vzdlávání u akademických pracovník Další vzdlávání akademických pracovník, organizované školou, bude smovat do oblasti studia cizích jazyk, využívání poíta a didaktické techniky. Zamení dalšího vzdlávání u administrativních pracovník Vedení školy bude pokraovat ve vytváení podmínek pro intenzívní zvyšování znalostí cizích jazyk (speciální kurzy pro pracovníky školy) a dovedností využívat efektivn výpoetní techniku. Bude podporovat zvyšování kvalifikace tchto pracovník formou kombinovaného bakaláského i magisterského studia. 2. Rozšíení pístupu ke vzdlávání, prostupnost systému, celoživotní vzdlávání Vysoká škola mezinárodních a veejných vztah Praha není od samého zaátku budována jako škola s velkým potem student, ale jako škola pomrn úzce profilovaná. Zahájení její innosti nebylo chápáno jako významné kvantitativní rozšíení pístupu absolvent stedních škol k vysokoškolskému vzdlávání. Bylo chápáno jako rozšíení pístupu ke vzdlávání o oblast mezinárodních a veejných vztah, diplomacie, veejné správy a public relations, a to nejen pro erstvé absolventy stedních škol, ale i pro pracovníky praxe. Proto bylo po prvních tech letech prezenního studia oboru pipraveno a po schválení Akreditaní komisí a Ministerstvem školství, mládeže a tlovýchovy je realizováno i studium kombinované. 8

Kvalitní zabezpeení kombinovaného studia považuje vedení školy za jednu z priorit innosti školy v období let 2006 až 2010. V tomto období vedení školy pedpokládá i daleko výraznjší odborn vyhranný a systematický vstup školy do celoživotního vzdlávání. Jak již bylo uvedeno, vedení školy pipravuje a bude pipravovat rozšíení pístupu ke vzdlávání v oblasti mezinárodních a veejných vztah v druhém stupni vysokoškolského vzdlání, tzn. o rozšíení nabídky o magisterské studium v daném oboru, a to nejen ve form prezenního studia, ale i ve form studia kombinovaného. Tento zámr vyplývá z požadavk praxe a z poteby nabídnout talentovaným absolventm bakaláského studia, kteí se osvdili v praxi, možnost zvýšení kvalifikace, a to i bez perušení zamstnání a ku prospchu jimi vykonávané praxe. Znanou pozornost vnuje škola e-learningové form komunikace a tvorb studijních opor. V souasné dob se zamuje na oblast veejné správy, kde poteba konkrétn orientovaného vzdlávání, a již inovaního i kvalifikaního, je velmi deficitní a žádaná, zejména pokud je úzce provázána na poteby kvalifikovaných kádr zajišujících komunikaci a správu ve vazb na lenství zem v EU. Konkrétním vyjádením podílu školy na systému celoživotního vzdlávání je innost eského institutu reklamní a marketingové komunikace (založila jej škola ve spolupráci s Asociací eských reklamních agentur a marketingové komunikace), kde probíhá semestrální, vysoce odborné studium, urené pro pracovníky agentur, institucí a spoleností. Orientováno je do oblasti institucionální komunikace a na komunikaci s veejností. Takto chápe vedení školy píspvek k ešení spoleenských i individuálních poteb vyvolaných rozvojem spolenosti a její ekonomiky založené na znalostech. K realizaci tchto zámr budou postupn pijímána potebná opatení. 2.1 Ve vzdlávací innosti bude kladen draz na kvalitu a zefektivnní studia, pedevším v tchto smrech: 2.1.1 v prezenním bakaláském studiu zabezpeit prbžnou inovaci a dslednou mezipedmtovou koordinaci zamení a obsahu všech pedmt k praxí požadovanému profilu absolventa, 2.1.2 soustavnou práci na inovaci bakaláského studia završit v roce 2007 pedložením žádosti Akreditaní komisi a MŠMT po prodloužení akreditace v nov strukturovaném programu, 2.1.3 v kombinovaném bakaláském studiu zabezpeit ve všech pedmtech dostatek úinných studijních opor a zvažovat možnost využití tchto opor i v prezenním studiu, 2.1.4 v bakaláském studiu zamezit zbytenému prodlužování standardní doby studia, 2.1.5 vytváet podmínky pro vyuování v anglitin, postupn ást výuky v anglitin realizovat a vypracovat návrh na akreditaci výuky studijního programu v anglitin. 2.2 V rozšiování pístupu ke vzdlání budou realizována pedevším tato opatení: 2.2.1 systematická propagace kombinovaného bakaláského studia a získání vtšího potu student v této form vzdlávání, 2.2.2 rozšíením nabídky vzdlávacích program a kurz pro zvyšování kvalifikace i pro poteby mnící se spolenosti v oblasti mezinárodních a veejných vztah v rámci celoživotního vzdlávání, 2.2.3 postupné budování regionálních stedisek pro usnadnní pístupu a komunikace student kombinovaného studia s uiteli školy (Olomouc, Klatovy, Písek), 9

2.2.4 soustavn intenzívn pracovat na programu magisterského studia v oboru mezinárodních a veejných vztah a pi zajištní podmínek pro jeho realizaci požádat o jeho akreditaci. 2.3 V prostupnosti systému vysokoškolského studia se škola s využitím princip Lisabonské úmluvy a cíl Boloského procesu, zamí zejména na: 2.3.1 prostupnost mezi bakaláským studiem oboru Mezinárodní vztahy a diplomacie a oboru Veejná správa a public relations s píbuznými nebo podobnými obory vyšších odborných škol, 2.3.2 prostupnost mezi bakaláskými studijními obory VŠMVV s píbuznými obory studia v zahranií, 2.3.3 prostupnost mezi bakaláskými studijními obory VŠMVV s píbuznými obory studia v nejrznjších formách terciárního vzdlávání, 2.3.4 prostupnost mezi bakaláskými studijními obory VŠMVV s píbuznými obory na jiných vysokých školách doma i v zahranií bude usnadnna modulární stavbou studijních program, 2.3.5 prostupnost bude usnadnna využíváním kreditního systému. 2.4 Ve vytváení pedpoklad pro rozšiování studijních píležitostí a zvyšování efektivnosti studia se škola zamí pedevším na: 2.4.1 tvorbu a ovování úinnosti využití e-learningových pomcek v kombinovaném studiu, v prezenním studiu i v poádaných kurzech, 2.4.2 na tvorbu a využívání studijních opor (multimediálních vzdlávacích pomcek). 3. Rovné píležitosti ke vzdlávání a poradenství Rovné píležitosti ke studiu na VŠMVV jsou zabezpeovány pijímacím ízením. V nm u soukromých vysokých škol hraje negativní roli nejen placení školného a skutenost, že stát na studium této skupiny vysokoškolák nepispívá, ale i doposud nerovnoprávné postavení student soukromých vysokých škol ve srovnání se studenty škol veejných v sociální oblasti (stravování a ubytování). Uritou nerovnost spatujeme ve vztahu k imigrantm, kteí mají jazykové potíže pedevším v pijímacím ízení a v prvních msících studia. Proto pedpokládáme poádání jazykových kurz a pípravných kurz pro pijímací ízení. Pípravné kurzy pro pijímací ízení škola nabízí a bude nabízet také uchazem o kombinované studium k pekonání delšího asového odstupu od ukonení stedoškolského studia. Poradenské služby jsou a budou zameny na uchazee o studium, na studenty nebo na odbornou veejnost. Tyto služby budou poskytovány prostednictvím webových stránek školy, poádáním tematicky orientovaných dn otevených dveí pro uchazee o studium, organizováním pípravných kurz apod. 4. Zamstnatelnost absolvent, spolupráce vysoké školy s regionem, propojení teorie a praxe a spolupráce s odbratelkou sférou 4.1 Zamstnatelnost absolvent Škola mla své první absolventy v akademickém roce 2004/2005, takže nelze pecenit skutenost, že všichni absolventi našli bez problém uplatnní. Je to dáno i tím, že škola vytváí nadstandardní podmínky pro výkon odborné praxe, což vede i k tomu, že znaná ást student školy pracuje na ástený úvazek ve firmách i institucích již v prbhu studia. 10

Za dílí problém považujeme možnosti a uplatnní absolvent školy v navazujících magisterských studiích. Pro ilustraci uvádíme, že z celkového potu 56 absolvent v roce 2005 jich bylo do navazujících magisterských studií pijato 29, což je v souladu se zámrem MŠMT (50%). Dvodem nepijetí dalších uchaze byla zpravidla jiná požadovaná znalost obecných stránek gramaticko-kulturních rozmr jazyka, nikoli v našem programu siln preferovaná, profesn zamená, terminologicky pesná a správn významov interpretovaná komunikace v cizím jazyce. Sledování zamstnatelnosti absolvent bude patit k trvalým úkolm školy, stejn jako hledání efektivních forem pomoci v pípad problém s uplatnním absolvent. Oblast mezinárodních a veejných vztah nabízí tak širokou škálu možností uplatnit vysokoškolskou kvalifikaci, že problémy s uplatnním absolvent neoekáváme. 4.2 Spolupráce školy s regionem Spolupráce VŠMVV Praha s regionem je významná, je a bude velmi rozmanitá. Jde pedevším o spolupráci s Magistrátem hlavního msta Prahy, a o spolupráci s centrálními úady v Praze a o rozvíjející se kontakty se stedoeským krajem. Z profilu školy vyplývá nutnost spolupráce pedevším s Úadem vlády R, s Ministerstvem zahraniních vcí, s Ministerstvem prmyslu a obchodu, s Ministerstvem financí, s Ministerstvem spravedlnosti, s Poslaneckou snmovnou, se Senátem a s dalšími. Specifickou formou spolupráce je podíl školy na vzdlávání pracovník uvedených institucí a veejné správy. Tato spolupráce je ve vtšin pípad zakotvena a vymezena ve smlouvách. Spolupráce se orientuje a bude orientovat na tvorbu a realizaci studijních program, úast odborník z praxe na výuce, úast pracovník školy na ešení problém praxe, odborné praxe student, vetn konzultací bakaláských prací, poádání odborných kurz, poádání spolených odborných konferencí apod. Významným prvkem je podíl školy na vzdlávání úedník veejné správy. V minulém roce prošlo tímto profesním vzdláváním více jak 450 pracovník centrálních úad a Magistrátu hlavního msta Prahy. V této innosti chceme i nadále pokraovat. Spolupráce školy s Magistrátem hlavního msta Prahy bude navazovat na dobré zkušenosti z provádní rzn rozsáhlých sociáln politických przkum mezi širokou nebo odbornou veejností, z poádání odborných kurz pro pracovníky Magistrátu, z poádání odborných praxí student školy a napíklad i z podílu student na komunálních volbách. 4.3 Propojení teorie a praxe Relace a propojování teorie a praxe jsou vymezeny v projektu studijního programu a pjde o jejich systematickou inovaci a dslednou realizaci. Úinným nástrojem je spolupráce školy s praxí a zapojení pracovník praxe do výuky. V období 2006 až 2010, kdy bude vypracováván projekt magisterského studia, bude nutné vážit propojování teorie i praxe velmi vážn a dsledn. Bude tedy zejm potebné inovovat v tomto smru i projekt bakaláského studijního programu. 5. Rozvoj výzkumu a vývoje na VŠMVV Praha a posílení vazby mezi vzdlávací a výzkumnou inností Zapojením R do Evropského výzkumného prostoru ( EVP resp. ERA = European Research Area ) se nepochybn znásobí nároky na konkurenní schopnosti školy o další výraznou dimenzi. Má-li škola v naznaených tlacích obstát, musí založit a rozvinout výzkumnou innost a zapojit do ní všechny akademické pracovníky. Mže pitom vhodn využít skutenosti, že spolu s interními uiteli školy lze do ešení úkol zapojit pracovníky z jiných 11

vysokých škol a odborníky z praxe, kteí na škole vyuují. Lze tak vytváet velmi kompetentní a komplexní týmy. Nevyhnutelnost tohoto postupu je odvodnna tmito požadavky : nutnost opírat studijní obory dsledn o obory vdní a v pímé návaznosti tak uivo koncipovat a také interpretovat na moderních teoretických základech, nutnost definovat a rozvíjet obory školy v závislosti na vývoji a výsledcích výzkumné innosti a na jejich základ se vymezit a vyhranit se v návaznosti na vdeckou školu, smovat k tomu, aby si studenti osvojovali nejenom základy vd, nýbrž i vdecké práce, vetn výzkumných metod a technik. Organizaní formy vlastního inn pojatého zapojování pedagogických pracovník i studentstva, jimiž se tak bude dít, jsou tyto: pohotov a kvalifikovan reagovat na výzvy ke grantovému ešení úloh ve svém referenním rámci, napojovat se na mezinárodní VaV programy, vytváet spolené ešitelské týmy s partnerskými školami i subjekty hospodáské a veejnosprávní praxe, zapojovat studenty do výzkumných a vývojových tým na škole ev. i mimo ni, podncovat zejména mladé akademické pracovníky k zahájení doktorandského studia a podporovat je bhem nj v jejich snaze o autokultivaci, zejména odborné sebezdokonalování, povzbuzovat ve prospch úspšného zakonení tohoto zpsobu vdecké pípravy. Kardinální otázkou se však i tady stává financování výzkumu a vývoje. Vedle státních zdroj se pokoušet rovnž o jejich posílení prosazením komern založených výzkum a získané ástky reinvestovat zpátky k podpoe vzdlávání, vdy, výzkumu, vývoje pípadn transformaci aplikaních poznatk do praxe. 6. ízení VŠMVV a její integrace v rámci eské vzdlávací soustavy Škola pedpokládá v nejbližší budoucnosti prosadit a realizovat získání státního souhlasu na zavedení magisterského programu v prezenní i kombinované form a zvtšení potu student do roku 2008 na dvojnásobek souasného stavu. Škola pro realizaci výše uvedených zámr vytváí a bude vytváet potebné pedpoklady personální, materiální i finanní. V zájmu efektivního uplatnní soukromých vysokých škol v systému eského vysokoškolského systému iniciovala VŠMVV vznik Asociace soukromých vysokých škol, kterou hostí a materiáln zabezpeuje. V souinnosti s ostatními soukromými vysokými školami chceme zvážit nkteré další aktivity : vytvoení multimediálních studijních opor užívaných vtším potem vysokých škol. VŠMVV má rozpracován pracovní návrh na tvorbu tchto opor, a to ve spolupráci s podnikatelským subjektem, ovit možnost zabezpeit interdisciplinární výuku s modulárn blokovým uspoádáním uiva i s pístupem k informanímu systému mezinárodní spolupráce, zkonstruovat softwarový nástroj pro simulaní modelování, jehož prototyp má škola ve spolupráci s podnikatelským subjektem a v jeho režii tém hotov. V tchto oblastech se bude škola ucházet o erpání finanních dotací z fond EU nebo eské republiky. 12

7. Infrastruktura výzkumu a vývoje Škola naváže na zkušenosti z jejího zapojování do ešení grantových a vdeckovýzkumných úkol. Bude využívat každé píležitosti, která se nám nabídne z vnjšku, vetn nabídek mezinárodních a zahraniních. Do ešení získaných grant i výzkumných úkol budou dsledn zapojováni uitelé a pracovníci školy. VŠMVV pedpokládá, že se bude moci zapojit do ministerstvem pipravovaných rozvojových program (Program IN Informaní struktura výzkumu). K innosti školy se rýsují jako všestrann efektivní investice sil a prostedk tyto: dobudování stávající knihovny a studovny a její pemna na bibliocentrum vysokoškolských parametr, rozšíením informaních zdroj a hlavn jejich zpístupnním pes progresivní media (vedle klasických formát využívat mnohem astji rovnž elektronických nosi), zvláštní péi vnovat archivaci bakaláských prací, ruku v ruce s tím pak zajistit i jejich exploataci. K tomu zpracovat ideovou pedstavu a z ní odvozený projekt nárokující píspvek z FRVŠ pedložit MŠMT. zídit formalizované buky VVP. Zaít IKS pro S+H a kabinetem pro scientifikaci a pedagogizaci tématiky míru, pro což erpat z grantových a sponzorských zdroj. Projekt byl sice zatím odmítnut, nicmén práce na nm již jsou odstartovány, spolu s Asociací soukromých vysokých škol navrhneme MŠMT instalovat na VŠMVV svou laborato pro informatickou podporu rozvoje terciálního vzdlávání a provozn se orientovat na informatizaci internacionáln založených a ešených vdeckovýzkumných úkol. 8. Dostupnost informaních zdroj a rozvoj informaní infrastruktury 8.1 Vnjší informaní systém Vnjší informaní systém VŠMVV Praha je založen na fungujících webových stránkách. V nejbližší dob bude zabezpeen vtší rozsah informací v cizích jazycích. Od akademického roku 2005/2006 je studentm školy umožnn ástený pístup k vybraným informacím (zejména ke studijním oporám), díve dostupným pouze na intranetu, z internetu. To vytváí dobré podmínky pro efektivnjší komunikaci mezi studenty a uiteli. 8.2 Vnitní informaní systém školy Vnitní informaní systém školy má za úkol zabezpeit efektivní a spolehlivou komunikaci spojenou jak s ízením školy, tak se vzdlávacími aktivitami. V období let 2006 až 2010 bude škola usilovat zejména o: 8.2.1 zvýšení využití informaních systém uiteli, pracovníky a studenty školy, 8.2.2 zkvalitování poítaové sít, posilování penosových kapacit a zvyšování bezpenosti penosu a uchovávání dat, 8.2.3 zabezpeení ovovaného e-learningu potebným hardware a software a následn využití této metody rozšiovat, 8.2.4 dokonení digitalizace inností v knihovn. 13

9. Zajištní kvality inností realizovaných na vysokých školách Kvalita veškeré innosti školy je jednou z pedních priorit vedení školy. Proto se bude vnovat velká pozornost hodnocení kvality nejen pomocí vnitních systém a prostedk, ale bude se využívat i vnjší hodnocení kvality. Pedpokládáme využití metodiky hodnocení kvality, která je ovována v projektu Hodnocení kvality vysokých škol, jehož ešitelem je Centrum pro studium vysokého školství. 9.1 Rozvoj vnitních systém hodnocení kvality innosti školy Vnitní hodnocení kvality innosti školy patí k dležitým nástrojm ízení školy a je jeho každodenní souástí. K nástrojm hodnocení kvality vzdlávací innosti patí zkoušky, zejména státní závrené. Systém hodnocení zahrnuje také povinné hodnotící zprávy vyplývající ze zákona o vysokých školách a navazujících pedpis, jako napíklad výroní zprávu nebo zprávu o prbhu a výsledcích pijímacího ízení. Souástí vnitního hodnocení jsou také prbžné zprávy plynoucí z kalendáního plánu orgán školy (kolegium rektora, porady vedoucích kateder, schze kateder). Zvláštní postavení má hodnocení z pohledu student. VŠMVV bude pokraovat ve využívání rzných metod a nástroj vedoucích k získání názor student, jako nap. poznatky a stanoviska student len senátu, poznatky ze setkání vedení školy se studenty, poznatky z anket mezi studenty školy zamených na efektivnost innosti školy apod. 9.2 Využívání vnjšího hodnocení kvality innosti školy Vnjší hodnocení kvality innosti školy zahrnuje uplatnní absolvent školy v praxi nebo úspšnost absolvent v pijímacích zkouškách do navazujících studií a následn i úspšnost ve studiu. innost školy mohou hodnotit pracovníci Ministerstva školství, mládeže a tlovýchovy nebo lenové a pracovníci Akreditaní komise. Zajímavé podnty a informace mže pinést spolupráce se zahraniními vysokými školami. 14

II. Internacionalizace Analýza Mezinárodní charakter školy není dán a vymezen toliko jejím názvem i akreditovaným studijním zamením. Prostupuje veškerým obsahem výuky i školního režimu, jak to vyplývá z orientace školy. Takováto profilace má vedle své vnitní dimenze zárove odraz i v aktivitách navenek. Již nyní škola mže konstatovat velmi povzbudivý poet zahraniních student. V souasné dob má škola 27 zahraniních student, tzn. více než 10% z celkového potu student. Ti pocházejí takka výlun z východoevropského a stedoevropského prostoru. Jestliže dnes pedstavuje tato kategorie více než 10% celkového potu student na naší škole, pak pedpokládáme, že poet zahraniních student se bude zvtšovat. Zárove oekáváme i podstatnou zmnu ve skladb podle zemí, z nichž studenti picházejí. Zatím pevažují studenti ze stedo a východoevropských zemí. Škola bude usilovat o získání vtšího potu student ze západní Evropy, Asie, pípadn Afriky. Bude se tak dít v prvé fázi prostednictvím podprogram kategorie Sokrates anebo programu Tempus. Škola bude sledovat i bilaterální spolupráci mezinárodní. Využijeme napíklad uskutenných jednání o spolupráci s University of Buckingham (pipravovaná smlouva smuje ke spolupráci na spoleném programu zabezpeovaném obma smluvními stranami). Dalším píkladem je Institute of International Economic Relations of the Finance Academy under the Government of the Russian Federation v Moskv, se kterým je podepsána smlouva smující i ke spolenému ešení vdeckovýzkumných úkol. Vedle toho poítáme s intenzivnjším využíváním zdroj, které pedstavují cizí státní píslušníci žijící a psobící v eské republice. Do komplexu úkol zapadá rovnž snaha podstatn rozšíit výuku vedenou v cizích jazycích. Ta se uskuteuje v rámci reálií probíraných pímo bhem vlastního jazykového vyuování a ásten i v nkterých dalších pedmtech. Podporuje se zpracovávání a prezentace seminárních i semestrálních prací student v cizích jazycích. K vyuovaným cizím jazykm patí na prvním míst anglitina, která je prvním cizím jazykem. Z dalších jazyk jsou to francouzština, nmina, španlština, italština a ruština. Studenti oboru Mezinárodní vztahy a diplomacie studují povinn ti cizí jazyky, studenti oboru Veejná správa a public relations studují povinn dva. Syntéza Jako významná priorita proponovaného plánovacího intervalu bude i v budoucnu zasahovat internacionalizace všechny oblasti innosti VŠMVV, nejenom dopadem, ale prvoad jejím vtahováním do veškeré innosti školy. Chápeme to jako ástenou revizi a následnou restrukturalizaci pojetí skladby a obsahu pedagogické innosti, ale i jako promnu pístup i postup na poli vdeckovýzkumném, ve spolupráci s praxí a v zapojení do mezinárodních aktivit. Poznamená to i všechny ostatní naše aktivity, a zamené intern na rozvoj lidských zdroj nebo navenek na rozvoj spoleenský. Pjde o implementaci Boloské deklarace, smující k postupnému vytváení spoleného Europrostoru vysokoškolského vzdlávání a posílení konkurenceschopnosti vysokých škol na mezinárodní úrovni, tedy i mimo hranice EU. Pipojením se k tmto cílm a úsilím o dosažení jejich maximální mety mže škola v obou naznaených trajektoriích jen získat. Vedle zisku povahy intelektov etické, zraící se v autorit školy s praktickým vyústním do její pitažlivosti, otevírají se možnosti pro píliv nemalých finanních prostedk. V tento i náš prospch vymezilo MŠMT soubor nástroj, které mají logické opodstatnní z hlediska naplování spolen akceptovaných zámr. Pln odpovídají vlastní profilaci VŠMVV, úelu 15

pro který vznikla, ideám proklamovaného poslání a nakonec i sledovaným trasám svého sebezdokonalování. 1. Rozšiovat studium v cizích jazycích Pro zaátek bude úelné dslednji rozvíjet praxi uskuteovat vybrané pednášky a semináe v cizích jazycích a vyžadovat na vyuujících, aby k tomu byli dostaten jazykov pipraveni. Dále se to projeví v rostoucím potu našich student vysílaných ke studiu na zahraniních vzdlávacích zaízeních. Tím škola vytváí vyšší pedpoklady pro uplatnní absolvent na evropském trhu pracovních sil. Nemén dležité je vytvoit podmínky pro zpístupnní tuzemského studia v našich akreditovaných oborech zahraniním zájemcm, a to jednak v podob krátkodobých tématicky zamených kurz, jednak v podob uceleného studia. V chystaném projektu magisterského programu se poítá s ástenou výukou v cizích jazycích již od samého poátku. Perspektivn bude škola usilovat o ucelený studijní program zabezpeovaný v anglickém jazyce. Otevenou zstává zatím otázka úelových kurz pro cizí komunity u nás žijící. Za všech okolností budeme otevírat soubžn také pípravné kurzy eského jazyka pro potenciální adepty vstupu na naši školu. 2. Jazyková vybavenost vlastního personálu Vtší otevenost školy svtu a prvoad ohlas na rozšíenou nabídku studia v cizích jazycích pinese nesrovnateln vyšší nároky na všechny kategorie našich zamstnanc. Samozejm v diferencované míe: 2.1 Studenti Rezervy jsou spíše v požadavcích pijímacího ízení na znalost cizích jazyk a v intenzifikaci vlastní jazykové výuky než v extenzit neboli navyšování asové dotace pro výuku cizích jazyk. Rozhodující význam má praktické uplatování cizích jazyk v hlavních pedmtech obor, využívání zahraniní literatury v cizích jazycích a vytváení podmínek pro živé a aktivní osvojování komunikaních dovedností. 2.2 Akademití pracovníci Jsou klíem k ešení situace, nebo jejich jazyková vybavenost bude hrát rozhodující roli pi realizaci zámr školy i pi hodnocení kvality školy a bude rozhodným kriteriem pi akreditaci magisterského programu. Vedení školy proto bude požadovat po pracovnících individuální zdokonalování v cizích jazycích, bude podporovat zahraniní stáže a posílí hledisko jazykové vybavenosti pi nov vyhlašovaných konkursech. 2.3 Administrativní aparát Pro tyto pracovníky bude pokraovat kurs anglického jazyka péí jazykové katedry školy a bude dána možnost studovat i další cizí jazyky. 3. Mezinárodní vzdlávací programy Jedná se o spolupráci vysokých škol v oblasti výuky i její podpory. Bude využito dosavadní spolupráce se zahraniními vysokými školami a budou podporovány nové možnosti, které spatujeme v: a/ zalenní do zavedených a spolehliv fungujících program. Pro naši školu je jím dnes pedevším SOKRATES II se svými osmi podprogramy, z nichž jsme angažováni ve dvou. Program ERASMUS umožnil vycestovat v letošním roce dvanácti studentm do pti zemí proto, že VŠMVV získala v roce 2005 akreditaci ERASMUS UNIVERSITY CHARTER. V píštích letech bude škola spolupráci v rámci programu ERASMUS podporovat a rozvíjet, stejn jako zapojení školy do dalších program zejména do programu TEMPUS. 16

b/ spolupráce v rámci EUA (Asociace evropských univerzit). Pjde o spolupráci s jinými významnými mezinárodním institucemi, i o napojení se na profesní sít. 4. Mobilita student i akademických pracovník Rozumí se jí výmnné pobyty, zpravidla recipron pojímané. Budou sestávat vždy ze složek výjezd a píjm. a/ Výjezdy Krom fungujících program mezinárodní spolupráce bude vedení školy hledat i další možnosti pro zvýšení výjezd student i akademických pracovník. Takové možnosti oekáváme od realizace Programu celoživotního vzdlávání na léta 2007-2013, od participace na programech regionální spolupráce, jako napíklad v rámci program Visegrádského fondu i fond regionální spolupráce, jako napíklad CEEPUS anebo AKTION. Vedení školy se bude snažit využít rovnž 6. a 7. rámcového programu výzkumu a vývoje a po využití bilaterálních smluv. Všechny možnosti zvýšení potu vysílaných pracovník a student zahrnou nejen studijní pobyty, ale také spolená ešení vdeckovýzkumných a vývojových úloh. Budou podporovány individuální dohody studenta se zahraniní institucí, tzv. "free movers", jež podléhají schválení, resp. souhlasu jeho ALMA MATER. b/ Píjmy Zpístupnním našich poslucháren zahraniním studentm a možností pednášet v nich profesorm z ciziny, budou posluchárny zahraniních vysokých škol pístupny rovnž studentm i uitelm našim. VŠMVV se zamí na následující možnosti rozšíení spolupráce : výše zmiované reciproní návštvy, zapojení do programu Erasmus Mundus, pozvánky pro samoplátce, získávání odborník, zejména mladých. 5. Spolené studijní programy VŠMVV bude usilovat o zapojení do spolených studijních program. Restrukturalizací vlastních studijních program se bude mnit i charakter mobility student, kterou krom stávajících možností mají poskytovat nov taktéž programy typu "joint degree", a to pinejmenším dvojím zpsobem: a/ prostednictvím projekt urených pro studenty mimoevropských zemí nebo pod hlavikou programu Erasmus - Mundus v tsné spolupráci s jinými evropskými vysokými školami, b/ dvoudiplomovým studiem zvaným "double degree" anebo studiem a vzájemn vedenými diplomními pracemi s kulminací do "joint degree" neboli diplomu spolené platnosti. 6. Dsledné zavádní ECTS Uplatnním kreditního systému srovnatelného s ECTS a vyhodnocením jeho fungování a efektivnosti si VŠMVV vytvoí podmínky pro žádost o získání certifikátu EK. Získání ECTS Label"a udlování dodatku k diplomu bezplatn, automaticky a v široce používaném jazyce všem absolventm jako dvojverzní mutace pak zakládá nárok na vydání certifikátu EK "Diploma Supplement Label". Oba mají význam v tom, že jsou známkou kvality pi zavádní kreditního systému a zárove konkurenní výhodou vysokých škol pi soutži o projekty EU nebo získávání student ze zahranií. 7. Mezinárodní spolupráce ve výzkumu a vývoji ( VaV ) Základem budou spolené projekty a zapojování do významných sítí a tým. Za prioritu pi tom platí aktivity podepené Rámcovým programem výzkumu a vývoje EU. 17

SUBVENCOVÁNÍ Krom vlastních prostedk lze využít nabízející vícezdrojové krytí jednotlivých aktivit, které mimo jiné zahrnuje následující prvky s doporueným aplikaním polem: Rozvojové programy MŠMT ( všechny položky angažovanosti ) Vzdlávací programy EU ( položky 1,2, 5 ) Strukturální fondy EU ( zejména aktivity ad 1 ) Dotace kurs celoživotního vzdlávání ( výlun okruh 2 ) Mezinárodní programy ( 3,4 ) Finance vylenné na program Sokrates ( 4 ) Zahraniní samoplátci ( 4 ) 18

III. Kvalita a kultura akademického života 1. Sociální záležitosti student a zamstnanc Vedení školy dlouhodob usiluje o zrovnoprávnní student soukromých vysokých škol se studenty škol veejných v sociálním postavení (píspvek na stravování a ubytování). Pedložili jsme nkolik návrh na ešení tchto problém a podíleli jsme se na píprav novely zákona o vysokých školách. V píštím období bude vedení školy v tchto otázkách pokraovat. Podpora zamstnanc bude zamena na jejich profesní a osobní rozvoj, vetn motivace k tomuto rozvoji. 2. Znevýhodnné skupiny uchaze/student Podpora bude orientována na uchazee i studenty cizince a bude smovat k jejich lepší jazykové pipravenosti ke studiu. 3. Mimoádn nadaní studenti Soustedí se zejména na zapojení tchto student do tvrí a výzkumné innosti, vetn jejich podílu na ešení grantových projekt a úkol ešených v rámci mezinárodní spolupráce. Bude využito pozic pomocných vdeckých sil. Efektivní formou podpory mimoádn nadaných student je a bude jejich zapojení do spolupráce s praxí na exkluzivních pracovištích, nap. v Poslanecké snmovn, na Úadu vlády R, na ministerstvech nebo jejich vysílání na studijní pobyty v zahranií. 4. Partnerství a spolupráce Budou podporovány aktivity k vytvoení tvrího prostedí a posílení partnerství student a akademických pracovník, nap. v pozici pomocných vdeckých sil, ve spolupráci studenta a akademického pracovníka na tvorb a realizaci studijní pomcky i studijní opory (vypracování prezentace, ovování úinnosti e-learningu apod.). 5. Kultura vzdlávacího a výzkumného procesu Kvalita vzdlávacího a výzkumného procesu pispívají ke zvýšení jejich efektivnosti. Bude proto vnována pozornost následujícím aktivitám: efektivní oboustranná komunikace mezi uiteli a studenty, zlepšování dostupnosti a penosu klíových informací, vytváení korektních vztah mezi leny akademické obce. 6. Spolupráce školy s absolventy Komunikace školy s absolventy je úinným nástrojem zptné vazby, hodnocení práce školy a informování absolvent o dní ve škole. Bude zajišována rznými formami: anketami, smujícími k získání informací o pipravenosti absolvent na výkon povolání nebo pro další studium, poádáním zajímavých odborných tematických setkání a diskusí, urených pro absolventy, zvaním absolvent na akce školy, udržováním pravidelných kontakt s talentovanými studenty a jejich získáváním k návratu na školu po dokonení magisterských studií na jiných vysokých školách 19

7. Ubytovací a stravovací služby VŠMVV pedpokládá, že se bude realizovat zámr poskytování píspvku na ubytování a stravování a je pipravena podílet se na fungování tohoto systému. 20

4. Financování vysoké školy Rozhodujícím zdrojem financování VŠMVV je školné placené studenty. K doplkovým zdrojm patí: píjmy z kurzovní innosti. ešení grantových úkol úkoly ešené spolen školou a partnery z praxe, úkoly ešené v rámci mezinárodní spolupráce, Pedpokládané výdaje na studenta VŠMVV 2006 až 2008 Sledovaný rok 2006 2007 2008 Výdaje na studenta 1) v tisících K 54,2 58,1 62,4 Výdaje na studenta 2) 69,7 71 71 Poet student 350 450 550 1) Výdaje na studenta podle MŠMT (viz Dlouhodobý zámr) 2) Odhad výdaj na studenta podle podklad školy 21