Optické zobrazování - čočka

Podobné dokumenty
Název: Měření ohniskové vzdálenosti tenkých čoček různými metodami

Fyzikální sekce přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM. Fyzikální praktikum 2

h n i s k o v v z d á l e n o s t s p o j n ý c h č o č e k

Fyzikální sekce přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM. F3240 Fyzikální praktikum 2

Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně

Obr. 1: Optická lavice s příslušenstvím při měření přímou metodou. 2. Určení ohniskové vzdálenosti spojky Besselovou metodou

Fyzikální praktikum FJFI ČVUT v Praze

Podpora rozvoje praktické výchovy ve fyzice a chemii

Abstrakt: Úloha seznamuje studenty se základními pojmy geometrické optiky

(1) přičemž všechny veličiny uvažujeme absolutně. Její úpravou získáme vztah + =, (2) Přímé zvětšení Z je dáno vztahem Z = =, a a

Čočky Čočky jsou skleněná (resp. plastová) tělesa ohraničená rovinnými nebo kulovými plochami. Pracují na principu lomu. 2 typy: spojky rozptylky

Měření ohniskových vzdáleností čoček, optické soustavy

1 Základní pojmy a vztahy

Název: Čočková rovnice

Úloha 6: Geometrická optika

ČOČKY JAKO ZOBRAZOVACÍ SOUSTAVY aneb O spojkách a rozptylkách. PaedDr. Jozef Beňuška jbenuska@nextra.sk

Základní pojmy Zobrazení zrcadlem, Zobrazení čočkou Lidské oko, Optické přístroje

Aplikovaná optika I: příklady k procvičení celku Geometrická optika. Jana Jurmanová

FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM FJFI ČVUT V PRAZE. Úloha 6: Geometrická optika. Abstrakt

Měření ohniskové vzdálenosti objektivu přímou metodou

Bodový zdroj světla A vytvoří svazek rozbíhajících se paprsků, které necháme projít optickou soustavou.

ZOBRAZOVÁNÍ ČOČKAMI. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Septima - Optika

Laboratorní práce č.8 Úloha č. 7. Měření parametrů zobrazovacích soustav:

5 Geometrická optika

SBÍRKA ŘEŠENÝCH FYZIKÁLNÍCH ÚLOH

pro gymnasia Optika Fysika mikrosvěta

17. března Optická lavice s jezdci a držáky čoček, světelný zdroj pro optickou lavici, mikroskopický

FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM FJFI ČVUT V PRAZE

GEOMETRICKÁ OPTIKA. Znáš pojmy A. 1. Znázorni chod význačných paprsků pro spojku. Čočku popiš a uveď pro ni znaménkovou konvenci.

Zadání. Pracovní úkol. Pomůcky

Určení geometrických a fyzikálních parametrů čočky

FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM FJFI ČVUT V PRAZE

Laboratorní práce č. 3: Měření vlnové délky světla

DUM č. 5 v sadě. 12. Fy-3 Průvodce učitele fyziky pro 4. ročník

I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í

5.2.3 Duté zrcadlo I. Předpoklady: 5201, 5202

5.2.3 Duté zrcadlo I. Předpoklady: 5201, 5202

Úloha II.E... čočkování

Maticová optika. Lenka Přibylová. 24. října 2010

5.2.8 Zobrazení spojkou II

Geometrická optika. předmětu. Obrazový prostor prostor za optickou soustavou (většinou vpravo), v němž může ležet obraz

Optické zobrazení - postup, kterým získáváme optické obrazy bodů a předmětů

Fyzikální veličiny a jednotky, přímá a nepřímá metoda měření

Měření zvětšení dalekohledu a ohniskové vzdálenosti objektivů 1. Cíl úlohy

If\=l/fl. Optické levy netradifně netradičně - vyuiltf využití iákovské žákovské soupravy pro pokusy. f=f!..

ZOBRAZOVÁNÍ ROVINNÝM ZRCADLEM

Jméno autora: Mgr. Zdeněk Chalupský Datum vytvoření: Číslo DUM: VY_32_INOVACE_20_FY_C

FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM FJFI ČVUT V PRAZE 6. Geometrická optika Martin Dlask Měřeno 8. 3., , Jakub Šnor Klasifikace

PRAKTIKUM III. Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK. Název: Studium ohybových jevů v laserovém svazku

ZOBRAZOVÁNÍ ODRAZEM NA KULOVÉ PLOŠE aneb Kdy se v zrcadle vidíme převrácení. PaedDr. Jozef Beňuška jbenuska@nextra.sk

2. Optika II Zobrazování dutým zrcadlem

VY_32_INOVACE_FY.12 OPTIKA II

Zavádění inovativních metod a výukových materiálů do přírodovědných předmětů na Gymnáziu v Krnově 07_10_Zobrazování optickými soustavami 1

EXPERIMENTÁLNÍ METODA URČENÍ ZÁKLADNÍCH PARAMETRŮ OBJEKTIVU ANALAKTICKÉHO DALEKOHLEDU. A.Mikš 1, V.Obr 2

3. Optika III Přímočaré šíření světla

Projekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/ Zobrazení čočkou

MĚŘENÍ VLNOVÝCH DÉLEK SVĚTLA MŘÍŽKOVÝM SPEKTROMETREM

Centrovaná optická soustava

Ing. Jakub Ulmann. Zavádění inovativních metod a výukových materiálů do přírodovědných předmětů na Gymnáziu v Krnově

VY_52_INOVACE_2NOV69. Autor: Mgr. Jakub Novák. Datum: Ročník: 9.

RNDr. Božena Rytířová. Základy měření (laboratorní práce)

Spojky a rozptylky I

R8.1 Zobrazovací rovnice čočky

25. Zobrazování optickými soustavami

První jednotky délky. Délka jedna z prvních jednotek, kterou lidstvo potřebovalo měřit První odvozování bylo z rozměrů lidského těla

5.2.7 Zobrazení spojkou I

8.1. ELEKTROMAGNETICKÉ ZÁŘENÍ A JEHO SPEKTRUM. Viditelné světlo Rozklad bílého světla:

Rozdělení přístroje zobrazovací

ZÁKLADY FYZIKÁLNÍCH MĚŘENÍ FJFI ČVUT V PRAZE. Úloha 5: Měření tíhového zrychlení

KULOVÁ ZRCADLA. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Optika - Septima

Bezpečnost práce, měření fyzikálních veličin, chyby měření

1. Měření hodnoty Youngova modulu pružnosti ocelového drátu v tahu a kovové tyče v ohybu

Laboratorní práce č. 1: Měření délky

Měření vlnové délky spektrálních čar rtuťové výbojky pomocí optické mřížky

Optika nauka o světle

Fotografický aparát. Fotografický aparát. Fotografický aparát. Fotografický aparát. Fotografický aparát. Fotografický aparát

Krafková, Kotlán, Hiessová, Nováková, Nevímová

Fyzikální praktikum 4. Studium aberací sférických povrchů - simulace činnosti aberometru WASCA

Lupa a mikroskop příručka pro učitele

Definice Tečna paraboly je přímka, která má s parabolou jediný společný bod,

Zadání. Pracovní úkol. Pomůcky

Někdy je výhodné nerozlišovat mezi odrazem a lomem tím způsobem, že budeme pokládat odraz za lom s relativním indexem lomu n = 1.

9. Geometrická optika

5.2.9 Zobrazení rozptylkou

ZOBRAZENÍ ČOČKAMI. Studijní text pro řešitele FO a ostatní zájemce o fyziku. Jaroslav Trnka. Úvod 3

MĚŘENÍ Laboratorní cvičení z měření. Měření magnetických veličin, část 3-9-3

Digitální učební materiál. III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Příjemce podpory Gymnázium, Jevíčko, A. K.

Gymnázium, Brno, Elgartova 3

Úloha č. 5. Měření zvětšení lupy a mikroskopu

Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK. Název: Stavba Michelsonova interferometru a ověření jeho funkce

1. Z přiložených objektivů vyberte dva, použijte je jako lupy a změřte jejich zvětšení a zorná pole přímou metodou.

Ověření výpočtů geometrické optiky

Fyzikální kabinet GymKT Gymnázium J. Vrchlického, Klatovy

Mechanické kmitání - určení tíhového zrychlení kyvadlem

1.1 Napište středovou rovnici kružnice, která má střed v počátku soustavy souřadnic a prochází bodem

Měření momentu setrvačnosti

~ II 1. Souprava pro pokusy z :I optiky opliky. Pavel Kflž, Křfž, František Špulák, Katedra fyziky, PF fu JU České Budějovice

VY_52_INOVACE_2NOV68. Autor: Mgr. Jakub Novák. Datum: Ročník: 9.

SVĚTLO / ČOČKY. EU OPVK III/2/1/3/18 autor: Ing. Gabriela Geryková, Základní škola Žižkova 3, Krnov, okres Bruntál, příspěvková organizace

Projekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/ Protokol měření. Kontrola a měření závitů

Transkript:

I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY Laboratorní práce č. 10 Optické zobrazování - čočka čka Pro potřeby projektu MAN zpracoval: Mgr. Libor Lepík

Praktická část: Změřte ohniskovou vzdálenost čočky Příprava: Ohniskovou vzdálenost f spojené čočky můžeme určit na základě zobrazovací rovnice + = ze které dostaneme f = kde a je vzdálenost předmětu a a je vzdálenost obrazu od středu čočky. Vzhledem k určité tloušťce čočky je přesné určení hodnot a a a obtížné. Proto se přímé měření vzdáleností obchází použitím různých metod. Nejčastěji se používá Basselova metoda a Abbelova metoda. A. Besselova metoda je založena na tom, že při konstantní vzdálenosti zdroje světla Z a stínítka S vznikne na stínítku ostrý obraz zdroje při dvou polohách čočky. Ohnisková vzdálenost f čočky souvisí jednak se vzdáleností l zdroje světla a stínítka., jednak se vzdáleností d poloh čočky, v nichž vznikne na stínítku ostrý obraz. Platí vztah f = B. Abbelova metoda je založena na určování příčného zvětšení. Při určité poloze předmětu a stínítka, na kterém vznikne ostrý obraz, změříme velikost y předmětu a velikost y 1 obrazu a vypočítáme zvětšení Z 1 : Z 1 = =- Při nezměněné poloze čočky posuneme stínítko směrem k čočce o vzdálenost d a vyhledáme polohu předmětu, při níž opět vznikne ostrý obraz o velikosti y 2. Obdobně určíme zvětšení Z 2 : Z 2 = =- Vztah pro ohniskovou vzdálenost najdeme z rozdílu obou rovnic, z něhož po úpravě dostaneme f = popř. f = Pomůcky: optická lavice, zdroj světla, zobrazovaný předmět (např. clona a vyříznutým písmenem F vysokým 1 cm), stínítko, spojná čočka, příslušenství k optické lavici. Provedení: Na optické lavici sestavte zobrazovací soustavu (obr. 1, obr. 2). Tvoří ji zdroj světla Z, clona, která plní funkci předmětu P, spojná čočka v držáku a stínítko S. Polohu čočky je potřeba upravit tak, aby její optická osa byla rovnoběžná s optickou lavicí ve výšce, v níž se

nachází předmět. Polohu předmě ředmětu, čočky a stínítka určujeme pomocí stupnice s milimetrovým dělením lením na optické lavice. Obr. 1 Optická lavice Obr. 2 Optická lavice A. Měření ení Besselovou metodou Zkusmo vyhledejte vhodnou vzdálenost předmětu p a stínítka, při ři níž najdete polohy I (na stínítku vznikne skutečný čný obraz zvětšený) zv a II čočky ky (na stínítku vznikne skutečný skute obraz zmenšený). Změřte polohu předm ředmětu, stínítka a obě polohy čočky. čky. Naměřené Naměř hodnoty zapište do tabulky 1. Měření ěření opakujte při p změněné vzdálenosti předmětu ř ětu a stínítka. stínítka Tabulka 1 Poloha Číslo předmětu Poloha čočky l (mm) d (mm) f (mm) měření (P) a stínítka (S) P (mm) S (mm) x₁ (mm) x₂ (mm) 1 2 3 4 5 Aritmetický průměr K určení ení ohniskové vzdálenosti čočky č využijte vztah:

B. Měření Abbeovou metodou Obr. 3 Optická lavice Obr. 4 Optická lavice Postup měření je obdobný. Měříme však výšku obrazu (výška předmětu je konstantní). Naměřené hodnoty zapisujeme do tabulky 2. Tabulka 2 Číslo Poloha y (mm) y₁ (mm) y₂ (mm) d (mm) f (mm) měření S₁ (mm) S₂ (mm) 1 2 3 4 5 Aritmetický průměr K určení ohniskové vzdálenosti čočky využijte vztah: f =

Vědomostní část: 1. Co je čočka? 2. Jaké dva základní typy čoček existují? 3. Určete ohniskovou vzdálenost čočky, jestliže optická mohutnost čočky je φ = 4D. 4. Určete ohniskovou vzdálenost čočky, jestliže optická mohutnost čočky je φ = -10D. 5. Předmět vysoký 1,5 cm stojí kolmo na optickou osu ve vzdálenosti 4 cm od spojky o ohniskové vzdálenosti 1,5 cm. Určete polohu a vlastnosti obrazu. 6. Předmět vysoký 1 cm stojí kolmo na optickou osu ve vzdálenosti 1 cm od spojky o ohniskové vzdálenosti 1,5 cm. Určete polohu a vlastnosti obrazu. 7. Předmět vysoký 1,5 cm stojí kolmo na optickou osu ve vzdálenosti 3 cm od rozptylky o ohniskové vzdálenosti 2 cm. Určete polohu a vlastnosti obrazu. 8. Vzdálenost předmětu od spojné čočky o ohniskové vzdálenosti 10 cm je 15 cm. Určete příčné zvětšení čočky. 9. Vzdálenost předmětu od spojné čočky o ohniskové vzdálenosti 10 cm je 8 cm. Určete příčné zvětšení čočky. 10. Vzdálenost předmětu od spojné čočky je pětkrát větší než její ohnisková vzdálenost f. Určete příčné zvětšení čočky.