Metody optimalizace fungování MAS

Evropský zemdlský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí Metody optimalizace fungování MAS reg.. 15/022/42104/231/000005 kvten 2015 Zpracovatelé: - Místní akní skupina Stední Povltaví z. s. - Místní akní skupina Blatensko, o.p.s. - MAS Vltava, z.s. - Místní akní skupina Tebosko o.p.s. - MAS Lužnice, z.s. - Místní akní skupina Hlubocko - Lišovsko o.p.s. - Místní akní skupina MAS Lužnicko o.p.s.

Projekt spolupráce je zamen na vytvoení doporuující metodiky zpracovávající problematiku uplatování principu LEADER (zejména pístupu zdola - nahoru), organizaní struktury MAS a procesu výbru projekt (rovný pístup, transparentnost a etický kodex MAS apod.), využití MAS jako platformy pro rzné aktivity v oblasti regionálního rozvoje apod.. Tato metodika nese název Metody optimalizace fungování MAS. Obsah: 1. Uplatování principu LEADER... 6 1.1. Úvod... 6 1.2. Teoretická ást... 6 1.2.1. Vymezení pojmu venkov... 6 1.2.2. Programy na rozvoj venkova... 8 1.2.3. LEADER a trvale udržitelný rozvoj (TUR)... 19 1.2.4. LEADER SWOT analýza... 24 1.3. Shrnutí... 27 1.3.1. Principy LEADERu... 27 1.4. Závr... 33 2. Využití MAS jako platformy pro rzné aktivity v oblasti regionálního rozvoje... 37 2.1. Úvod... 37 2.2. Teoretická ást... 37 2.2.1. Definice základních pojm a zkratek... 37 2.2.2. Fungování MAS... 41 2.2.3. Organizaní struktura MAS... 42 2.2.4. Standardizace MAS... 43 2.2.5. Metoda LEADER... 43 2.2.6. Komunitn vedený místní rozvoj... 46 2.3. Praktická ást... 48 2.3.1. MAS v praxi... 48 2.3.2. Orgány MAS... 49 2.3.3. Spektrum akcí poádaných MAS... 51 2.3.4. Postup erpání dotací ze strukturálních fond... 52 2.4. Píklady dobré praxe... 56 2.4.1. Projekty na podporu cestovního ruchu... 56 2

2.4.2. Kulturní projekty... 59 2.4.3. Vzdlávací projekty... 60 2.4.4. Sportovní projekty... 62 2.4.5. Výtvarné projekty... 64 2.4.6. Sociální projekty... 65 2.4.7. Informaní a propaganí akce... 67 2.5. Závr... 69 3. Organizaní struktura MAS... 70 3.1. Úvod... 70 3.2. Teoretická ást... 70 3.2.1. Právní subjektivita MAS... 70 4. Proces výbru projekt... 78 4.1. Úvod... 78 4.2. Definice základních pojm... 78 4.3. Teoretická ást... 80 4.4. Praktická ást... 86 4.5. Dotazníkové šetení... 89 4.5.1. Pedmt dotazníkového šetení... 89 4.5.2. Výstupy dotazníkového šetení... 90 4.6. Závr... 95 5. Rovný pístup... 96 5.1. Úvod... 96 5.2. Teoretická ást... 97 5.2.1. Definice základních pojm... 97 5.2.2. Obecné piblížení pojmu Rovný pístup... 101 5.2.3. Legislativa ve vztahu k rovnému pístupu... 103 5.2.4. Oddlení ešící rovný pístup... 107 5.3. Praktická ást... 112 5.3.1. Pravidla pro výbr projekt v letech 2007-2013... 112 5.3.2. Preferenní kritéria... 113 5.3.3. Povinné orgány MAS... 119 3

5.3.4. Rovný pístup vybraných skupin... 120 5.4. Dotazníkové šetení... 128 5.4.1. Výsledky dotazníkového šetení... 128 5.5. Závr... 134 6. Transparentnost... 135 6.1. Teoretická ást... 135 6.1.1. Základní pojem transparentnost... 135 6.1.2. Historie transparentního fungování neziskových organizací... 135 6.1.3. Souasný stav transparentnosti a profesionality neziskových organizací... 138 6.1.4. Zákonné povinnosti neziskových organizací... 139 6.1.5. Porovnání MAS a jiných obdobných struktur... 141 6.1.6. Poteba standardizace MAS... 141 6.2. Praktická ást... 143 6.2.1. Základní transparentní uspoádání MAS... 144 6.2.2. Zpracování integrované strategie území (SCLLD)... 145 6.2.3. Proces naplování strategie... 147 6.2.4. Projektový cyklus... 147 6.2.5. Vnitní audit MAS... 149 6.2.6. Vnitní ády a smrnice MAS... 151 6.2.7. Výroní zpráva... 158 6.2.8. Externí audit... 160 6.2.9. Transparentní výbr dodavatel... 160 6.3. Závr... 174 7. Zpracování etického kodexu... 175 7.1. Úvod... 175 7.1.1. Definice základních pojm... 175 7.2. Teoretická ást... 176 7.2.1. Etický kodex... 176 7.3. Praktická ást... 182 7.3.1. Píklady dobré praxe... 183 7.3.2. Praktické využití metodiky pi tvorb vlastního etického kodexu... 187 7.4. Závr... 187 4

8. Doporuení pro nastavení transparentních postup... 190 9. Seznam zkratek... 191 10. Použité zdroje..... 191 11. Pílohy... 193 5

1. Uplatování principu LEADER 1.1. Úvod Metoda LEADER je efektivní, zpsobuje pozitivní zmnu, je cílená, plošná a transparentní. Prostednictvím místních akních skupin nabízí metoda LEADER venkovským aktérm (obce, mikroregiony, spolky a neziskové organizace, podnikatelé) nástroje a otevený pístup k formulaci a naplování strategie rozvoje jejich regionu. Tento pístup zárove zajišuje koordinaci na úrovni venkovského regionu, spolupráci pi využívání dosažených výstup a tedy plošný efekt udržitelného a diverzifikovaného rozvíjení obcí a komunit. Partnerství na úrovni venkovského regionu a spolupráce na podklad toho, ím daný region disponuje, zapojuje všechny, kteí o to mají zájem, do udržitelného a pestrého rozvoje ve prospch vyšší kvality života. LEADER by ml být nástrojem dynamickým, je tedy nutné, aby jako takový reagoval na mnící se hodnoty a poteby venkovského prostoru, které se od první aplikace metody výrazn vyvíjí a posouvají. K úspšné integraci mže dojít pouze na základ zhodnocení praxe z let minulých a tedy ztotožnní princip LEADRu a mnících se poteb venkova. Bohužel doposud neexistuje mrná jednotka, i metodický postup, na základ kterého by bylo možné mit úspch i neúspch uplatování princip metody LEADRu v praxi. Pesto, že dnes sice existují etné empirické zkušenosti s inností MAS, napíklad jsou vytvoeny plány Strategické plány LEADER (dále jen SPL), podle nichž se realizují konkrétní projekty, stále existuje nejistota na místní i celospoleenské úrovni o správném uplatování princip LEADER. Problémem je, že vlastn neumíme vysvtlit, v em naplnní správných rolí v lokálním mítku spoívá. Nesporným faktem však zstává, že Politika LEADER je dnes již nezastupitelnou souástí dotaní politiky rozvoje a obnovy venkov. Zpracovatelem této ásti metodiky je MAS Vltava, o.s.. 1.2. Teoretická ást Chceme-li podrobnji pochopit téma Uplatování princip metody LEADER je nutné si tuto metodu obecnji popsat ve všech jejích souvislostech, vymezit strukturu a organizaci fungování od jejího vzniku, historického vývoje, aplikace v rámci EU i R, vymezení pojm až po souasný stav a jeho zhodnocení. To bude cílem teoretické ásti této práce. 1.2.1. Vymezení pojmu venkov Abychom lépe porozumli tomu, co to vlastn je LEADER, který je na venkovskou politiku explicitn orientován, je poteba pesn definovat pojem venkov. 6

Venkov je neuritým a do jisté míry abstraktním oznaením kulturní krajiny se specifickými charakteristikami. Exaktní vymezení venkova jako jednoznan ohranieného prostoru není v urité rovin (vzhledem k jeho složitosti a komplexnosti) možné; pístupy k jeho vymezování se odvíjí od úelu vymezení. Pesná definice je nezbytná pouze v jediném pípad: pro jasné vymezení píjemc dotací. Jedná se tedy o úelové vymezení pro uplatování politiky rozvoje venkova. Základní podmínkou politik je totiž pesná adresná a práv jedna možnost financování uritého zámru z veejných zdroj, aby byla dodržena filozofie transparentnosti. Žádný zpsob exaktního vymezení venkova však neodráží reálný venkov. Rzná existující ešení nejsou zcela správná a nefungují dokonale. 1 Velmi obecn lze tedy venkov vnímat jako prostor mimo mstské osídlení, který je charakterizován nižší hustotou zalidnní a tradiním zamením na zemdlství. Pojem bývá užíván v dichotomii msto vs. venkov. Tyto dva prostory se liší nejen charakterem osídlení a architekturou, ale i pevládajícím zpsobem obživy, stylem života, kulturou atd. Liší se také pevládající charakter sociálních sítí a organizace spoleenství. Venkov bývá považován za prostedí mén anonymní, s vyšší sociální kontrolou, ale také s vyšší sociální soudržností a sociální oporou. Sociologové upozorují nap. i na rozdílné vnímání asu na venkov a ve mst. Jak je popsáno výše, poteba vymezení venkova (venkovských obcí, venkovského prostoru) vyvstala v eské republice zejména v souvislosti s dotaními programy na podporu venkova a snahou etablovat venkov jako samostatný resort. Vymezení venkova není kodifikováno a neexistuje ani obecn vnímaná hranice mezi venkovem a mstem. Pi pokusech o vymezení hraje roli hustota osídlení i absolutní poet obyvatel obce, urbanistická nebo socioprofesní struktura, pípadn architektonické charakteristiky, zpsob komunikace obyvatel atd. V rámci eského Programu rozvoje venkova byl venkovský prostor stanoven podle kritérií OECD a Eurostatu na úrovni jednotek NUTS III (kraje) tak, že za významn nebo pevážn venkovské území bylo oznaeno celé území eské republiky s výjimkou hlavního msta Prahy. Na úrovni jednotek NUTS III definuje OECD a EUROSTAT venkovské regiony podle podílu obyvatelstva žijícího ve venkovských obcích (žije-li v nich více než 50 % obyvatel, jde o region pevážn venkovský, žije-li v nich více než 15 % obyvatel, jde o region významn venkovský, ostatní regiony jsou pevážn mstské), piemž za venkovské jsou považovány obce s hustotou osídlení pod 150 obyv./km² (venkovskou obcí podle této metodiky není napíklad Josefv Dl u Mladé Boleslavi, který má prmrnou hustotu zalidnní cca 720 obyv./km²). Jako vhodné se jeví hodnotit regiony na úrovni správních obvod obcí s rozšíenou psobností. 2 1 www.regionalnirozvoj.cz 2 www.wikipedia.org 7

Každý projekt, který smuje do venkovského prostoru, by ml na jedné stran v maximální míe respektovat pirozené sociální rozdíly ve venkovském prostoru a na stran druhé by ml odstraovat nepirozené nebo nadmíru velké regionální rozdíly jak mezi mstem a venkovem, tak i mezi jednotlivými venkovskými oblastmi tak, aby nedocházelo k prohlubující se degradaci venkova v R. eský venkov si zaslouží být sledován a rozvíjen jako specifický prostor v rámci složitji diferencované sídelní soustavy pi zachování jeho specifických vlastností. 3 1.2.2. Programy na rozvoj venkova Fond SAPARD Již v období ped vstupem eské republiky do Evropské unie byl rozvoj venkova významnou prioritou. V pedvstupní dob byla tato agenda podporována pedevším fondem SAPARD. SAPARD, neboli Speciální pedvstupní program pro zemdlství a rozvoj venkova je prvním dotaním programem Evropské unie. eská republika mohla SAPARD využívat v asovém rozmezí let 2000 2006, maximáln však do konkrétního data vstupu do Evropské unie. Program SAPARD napomáhá kandidátským zemím pi ešení konkrétních úkol, pi zavádní acquis communautaire vztahujícímu se ke spolené zemdlské politice (CAP), strukturálním zmnám v jednotlivých zemdlských sektorech. Cílem programu bylo pispt k zavádní práva Evropského spoleenství v oblasti spolené zemdlské politiky, ešit prioritní a specifické problémy spojené s trvale udržitelnými zmnami v sektoru zemdlství a ve venkovských oblastech kandidátských zemí. Pínosem SAPARDU byla také možnost osvojit si nároná pravidla strukturálních fond Evropské unie a princip programování, vybudování potebných institucí, pipravení legislativního rámce a podmínek pro monitorování programu SAPARD v eské republice. Pínosem dotaních podpor, které eská republika získala v rámci programu SAPARD jsou zejména rekonstrukce a modernizace provoz živoišné výroby, modernizace skladovacích technologií, plnní hygienických a veterinárních standard, obnova vlastnických vztah a protierozní ochrana v rámci pozemkových úprav, rozvoj agroturistiky na venkov, pomoc pi zachování kulturního ddictví na eském venkov. 4 Programy LEADER I, LEADER II, LEADER + V oblasti rozvoje venkova baly iniciativou Evropské unie v letech 1991 1994 programy LEADER I a v letech 1994 1999 LEADER II, které se však eské republiky netýkaly. Evropská politika venkova se pvodn zamovala pedevším na strukturální problémy venkovského sektoru. Jejím pvodním cílem bylo zpomalení vylidování venkova. V polovin 90. let se tomuto problému EU již cílen vnovala a v roce 1999 vznikl program 3 Venkov, typologie venkovského prostoru, RNDr. Radim Perlín 4 www.eagri.cz 8

reformy Agenda 2000 a plán finanní podpory této oblasti v letech 2000 2006. Z tohoto dokumentu si lenské státy vybraly ta opatení, která jim vyhovovala a zaadila je do svých národních program. Dalším programem Evropské unie byl LEADER+. Zásady pro iniciativu LEADER byly schváleny 14. dubna 2000 Evropskou komisí. Je to program, který je realizován v lenských zemích v období let 2000-2006. LEADER+ navazuje na pedchozí programy LEADER I a LEADER II. Poprvé byl LEADER+ v R uplatnn v roce 2004, kdy bylo vybráno 10 MAS na celé tíleté programovací období 2004-2006. V tomto období let 2004-2006 byla podpora venkova realizována ze strukturálních fond formou Operaního programu Rozvoj venkova a multifunkní zemdlství a na základ Horizontálního plánu rozvoje venkova. V Návrhu spolené pozice EU a R bylo stanoveno, že iniciativa LEADER+ nebude v plánovacím období 2004 2006 otevena jako samostatný finanní zdroj, ale aktivity typu LEADER+ mohou být zalenny v rámci v rámci Operaního programu Rozvoj venkova a multifunkní zemdlství (dále OP Zemdlství). Další MAS, krom zmínných deseti, nejsou v období 2004-2006 vybírány, mohou se pihlásit pouze na investiní zámr c) osvojování schopností, podopatení 2.1.4. Rozvoj venkova. Mluvíme-li o MAS, neboli Místní akní skupin (zkratka MAS), je vhodné si ji ve zkratce definovat. Podrobnji se pak MAS vnuji v textu dále. MAS je organizací, která se zakládá a funguje na principech doporuených Evropskou unií. Místní akní skupiny vznikají na celém území eské republiky, ale i v jiných evropských zemích a jejich hlavním cílem je zajistit rozvoj venkovských oblastí. Znanou výhodou MASky je, že nevzniká naízením shora" tzn. ze strany krajských úad anebo vlády, ale z iniciativy místních oban. Takže MASku zakládají lidé, kteí v oblasti žijí, kteí dobe znají a vdí, jaké má jejich oblast problémy a zárove mají nápady jak tyto problémy ešit. Aby ale nedošlo k jednostrannému upednostování nkterých len MASky anebo podpoe jen jedné oblasti, musí být v MASce rovnomrn zastoupeny jak obce, tak neziskové organizace, podnikatelé a zemdlci. MAS je nástrojem LEADERu, pomáhá rozvoji svého území získáním finanních prostedk z Evropské unie a ty pak dále rozdlují. Aktivity v rámci LEADERu+ byly financovány z orientaní sekce Evropského zemdlského orientaního a záruního fondu, (EAGGF), jehož gestorem je Ministerstvo zemdlství (MZe). EAGGF neboli European Agricultural Guidance And Guarantee Fund. Jak je patrno z názvu, tento fond je složen ze dvou sekcí podprné (guidance) a záruní (guarantee); Záruní ást tvoí 95 % všech výdaj a slouží k financování spolené zemdlské politiky. Za pomoci této ásti EAGGF se napíklad podporuje vývoz zemdlských pebytk EU do zahranií nebo cenová a stabilizaní opatení na trhu se zemdlskými výrobky. 5 5 www.webnode.cz 9

Podle Smlouvy je souástí strukturálních fond pouze orientaní sekce, nkterá opatení však financuje také záruní sekce (podrobnji Naízení ES 1260/1999). 6 EAGGF funguje od roku 1962. Do roku 2006 byla jeho podprná sekce azena mezi strukturální fondy EU, nebo poskytovala podporu modernizaci a zlepšování struktury ekonomických aktivit v zemdlství a na venkov. Od roku 2007 se již nejedná o strukturální fond, financuje pouze aktivity spolené zemdlské politiky EU. 7 Implementace LEADERu+ je zamena na strategie pilotního charakteru pro integrovaný rozvoj venkova. Hlavní oblasti politiky rozvoje venkova jsou shrnuty v závrech Druhé evropské konference o rozvoji venkova, jež se konala v listopadu 2003 v Salzburgu. V závreném dokumentu byly stanoveny principy, ze kterých má nadále rozvoj venkova vycházet. Jedná se o tyto: - zemdlství a lesnictví, - rozvoj venkovských oblastí, - kvalita a bezpenost potravin, - pístup k veejným službám, - pokrytí celého venkovského území EU, - soudržnost a participace dalších úastník (s využitím princip LEADER), - partnerství mezi veejnými a soukromými organizacemi a obanskou spoleností v souladu s principem subsidiarity, - zjednodušení evropské politiky rozvoje venkova. 8 Z celkové ástky 294 098 000,- K, která byla pro Program v letech 2004-2008 k dispozici, bylo ke dni 31.12.2008 vyerpáno celkem 289 692 380,30 K. Z toho: - 264 484 484,30 K jako investiní prostedky - 25 206 000 K v rámci neinvestiních prostedk - 289 692 380,30 K c e l k e m Finanní prostedky dotace tak byly využity z 98,5 %. ástka 289 692 380,30 K byla rozdlena na 451 investiních projekt. Pvodní cíl podpoit 480 projekt konených píjemc nebyl naplnn zejména z dvodu nízkého zájmu v posledním roce realizace Programu, v roce 2008. 9 V pojmech politiky byl LEADER pedstavený jako iniciativa Spolenosti financovaná ze strukturálních fond EU. Jak jsme popsali výše, LEADER má ti generace: 1. LEADER I (1991 1993), 2. LEADER II (1994 1999), 3. LEADER + (2000 2006). 6 www.euractiv.cz 7 www.strukturalni-fondy.cz 8 Podpora rozvoje venkova, Zpravodaj MZe, 2005/3 9 Ministerstvo zemdlství, Odbor venkovských podpor PRV Závrená zpráva o Programu LEADER R, 2008 10

Za tento as mli lenské státy a regiony vytvoit samostatné programy LEADER se samostatným financováním vylenným na úrovni EU. Od roku 2007 se pístup LEADER integruje ( zaleuje ) do celkové politiky rozvoje venkova EU. To znamená, že LEADER se stane souástí vnitrostátních a regionálních program všeobecného rozvoje venkova, které podporuje EU spolu s celou adou dalších os rozvoje venkova. 10 Financování osy LEADER bylo v programovacím období 2007-2013 provádno z Evropského zemdlského fondu pro rozvoj venkova (EAFRD) na základ Plánu rozvoje venkova eské republiky dimenzovaného do 4 os: 1.) Zvýšení konkurenceschopnosti zemdlství a lesnictví 2.) Zlepšení životního prostedí a krajiny 3.) Kvality života ve venkovských oblastech a diverzifikace hospodáství venkova 4.) Metoda LEADER Výhodou LEADERu+ je, že umožuje akce malého rozsahu a také to, že poítá s vytváením sítí na národní i mezinárodní úrovni. Tím vzniká potenciál i pro penositelnost projekt a spolupráci pi jejich realizaci, což je jednou z dležitých vlastností LEADERem financovaných projekt. Posláním programu je poskytnutí pomoci venkovu v reagování na mnící se spoleenské podmínky a vyrovnání se s novými problémy venkova jako je role zemdlství pro venkov, rostoucí nároky spotebitel na kvalitu zboží, vzrstající povdomí o problematice životního prostedí, stále vtší integrace svtové ekonomiky a rychlé šíení nových technologií. Program LEADER+ je realizován na principu partnerství uvnit jednotlivých mikroregion. Partnerství je totiž dležitým prvkem v udlování legitimity realizovaných aktivit, napomáhá jejich koordinaci, zajišuje transparentnost a zefektivuje využití finanní podpory. Projekty v rámci LEADERU+ jsou realizovány v cílových oblastech integrované strategie rozvoje, kterou má na starosti místní akní skupina, která je také odpovdná za implementaci programu LEADER+. Místní akní skupiny (MAS) jsou v každém z lenských stát vybírány na základ výbrových kritérií, která zaruují schopnost program realizovat v praxi, každý stát si pitom stanovuje také vlastní kritéria pro výbr MAS do národního programu LEADER. MAS musí splovat daná kritéria. Musí se skládat z vyváženého a reprezentativního výbru partner z rzných socioekonomických sektor (ekonomický sektor, neziskové organizace, podnikatelé, zemdlci) daného území a veejná správa nesmí být zastoupena více jak 50 %. Na úrovni rozhodování musí být zastoupeni ekonomití partnei a sdružení nejmén 50%. lenové MAS musí pocházet z daného území, MAS musí prokázat svou kvalitu, to znamená schopnost spolen vytvoit a uplatnit v praxi strategii rozvoje daného území. MAS si také musí zvolit formu, jakou bude spravovat veejné prostedky, a to 10 http://ec.europa.eu/agriculture 11

buto prostednictvím administrativního a finanního vedoucího nebo formou spolené právní struktury. LEADER+ je na rozdíl od pedchozích program LEADER (I, II byly zameny na problémové oblasti) uren všem venkovským oblastem, které mají náležité lidské, finanní a ekonomické zdroje. Podporuje životaschopné rozvojové strategie, které pedstavují malá venkovská teritoria ve smyslu geografickém, sociologickém, ekonomickém a souasn splují kritérium, že jsou územím s potem obyvatel od 10 000 do 100 000, kde je hustota obyvatelstva okolo 120 ob/km². Mikroregion musí být také geograficky, ekonomicky nebo sociáln homogenní území. Vzhledem k tomu, že iniciativa LEADER+ není v plánovacím období 2004 2006 otevena jako samostatný finanní zdroj, jsou aktivity typu LEADER+ zalenny v rámci Operaního programu Rozvoj venkova a multifunkní zemdlství (OP Zemdlství). To bylo jedním z dvod pro založení programu LEADER R, který má mimo jiné umožnit plynulé využívání iniciativy EU LEADER od roku 2007. Program LEADER R V roce 2004 bylo v gesci MZe v rámci Operaního programu Rozvoj venkova a multifunkní zemdlství (OP Zemdlství) pipraveno a následn realizováno Opatení 2.1. Posílení pizpsobivosti rozvoje venkovských oblastí, Podopatení 2.1.4 Rozvoj venkova (podopatení typu LEADER+). Toto opatení mlo neinvestiní charakter. Program LEADER R byl vytvoen jako komplementární program práv k tomuto opatení. Program rozvoje venkova R na období 2007-2013 se lení na 5 os: Osa I. Zlepšení konkurenceschopnosti zemdlství a lesnictví; Osa II. Zlepšování životního prostedí a krajiny; Osa III. Kvalita života ve venkovských oblastech a diverzifikace hospodáství venkova; Osa IV. LEADER; Osa V Technická pomoc. Poprvé byl spuštn v polovin r. 2007. 11 Rozvoj venkovských oblastí, jak je patrno z textu, je tedy dlouhodob cílen podporován ve vyhlašovaných evropských i národních programech. V eské republice byl krom již tradiního Programu obnovy venkova (POV) spuštn nový národní program zamený na rozvoj venkova s názvem LEADER R. Program LEADER R v gesci Ministerstva zemdlství byl vytvoen na platform fungování Iniciativy LEADER v zemích EU. Pístup LEADER je možností jak poskytnout píležitost chopit se iniciativy a aktivn se úastnit na programech rozvoje venkova v jejich místní oblasti (a mít prospch z finanní pomoci, která je s tím spojena). Iniciativa LEADER se zakládá na zkušenosti z EU, že venkovské oblasti mají potenciál aktivn ovlivovat svj rozvoj smrem k trvalé udržitelnosti, pokud k tomu mají prostor a možnosti. Program LEADER+ vychází také z myšlenky, že rozvoj venkova se 11 ZU v Praze, PEF, Katedra humanitních vd, G.Pavlíková, Program LEADER R - nástroj pro rozvoj venkova 12

nezakládá pouze na konkurenceschopném zemdlství, ale i na nutnosti podporovat rozvoj nových aktivit, inovací a tvorbu pracovních míst. Jde o to, pomoci lidem žijícím na venkov hledat dlouhodobý potenciál území, ve kterém žijí a které nejlépe znají oni sami. Taková podpora se má uskuteovat spolu se zavádním kvalitních a místn specifických strategií pro trvale udržitelný rozvoj. 12 Hlavním cílem Programu LEADER R bylo vybudovat v eské republice základnu efektivn fungujících MAS, které by byly schopny pipravovat kvalitní projekty. Prostedky byly vynakládány na projekty investiního charakteru a tvorbu provázanosti jednotlivých prvk a sítí. Pro každé období byly podmínky pro erpání tchto finanních prostedk upraveny samostatným závazným dokumentem Pravidly pro poskytování dotací ze státního rozpotu v rámci Programu LEADER R. Podrobné znní jednotlivých dokument viz www.mze.cz. V r. 2008 byl Program LEADER R 2008 jako inicianí a doplkový program k Ose IV. Programu rozvoje venkova R na období 2007-2013. Tento program ml pedevším bhem své psobnosti pokrývat pechodné období let 2004-2006. A to do doby, než zane bžet nové programovací období 2007-2013 a subjekty psobící na venkov budou moci erpat finanní prostedky z nov vytvoeného Evropského zemdlského fondu pro rozvoj venkova (EAFRD). Stejn jako i v pípad POV se tento program setkal s velkým ohlasem mezi žadateli o podporu pi realizaci jejich projekt ve venkovských oblastech. Jeho vyhlašování ze strany ministerstva nadále pokraovalo ješt i v r. 2008 (vyhlašování a píjem žádostí probíhal vždy jednou ron). Nejaktuálnjší vyhlášení programu s píjmy žádostí od jednotlivých zájemc z ad místních akních skupin se uskutenilo naposledy v ervenci r. 2008. 13 Program LEADER R navazuje na podpory vydávané v rámci Programu obnovy venkova, který na národní úrovni skonil, a jeho správa byla pesunuta na jednotlivé kraje. Program LEADER R je investiní a má jiný obsah, ímž je doplkový k operanímu programu Rozvoj venkova a multifunkní zemdlství (podopatení typu LEADER+). Na rozdíl od LEADERu+ je LEADER R financován ze státního rozpotu R na daný rok. Základním cílem Programu LEADER R bylo podncovat a podporovat inovaní zavádní a realizaci investic zamýšlených v rámci místních strategií, tvorbu originálních integrovaných strategií rozvoje venkovských území a aktéry na místní úrovni úvahám a zámrm využití potenciál jejich území v dlouhodobjší perspektiv. Zamoval se pedevším na nové formy zlepšování kvality života ve venkovských oblastech, posílení ekonomického prostedí a zhodnocení pírodního a kulturního ddictví. LEADER zkrácen Liaison entre les actions economic rural, v pímém pekladu znamená Propojování akcí hospodáského rozvoje venkova. Z toho jednoznan vyplývá hlavní myšlenka programu. Je uren pro financování aktivit mikroregion v oblasti rozvoje venkova se zamením na jeho hospodáskou stránku. V R se na nj mohly mikroregiony pipravovat už v roce 2002 v rámci Programu obnovy venkova, dotaního titulu 7, kde mohly pedkládat projekty pipravené v souladu s LEADERem+. Státy program LEADER 12 Udržitelnost v programu LEADER+ a LEADER R, Univerzita Karlova v Praze, PhDr. Ivan Rynda 13 ZU v Praze, PEF, Katedra humanitních vd, G.Pavlíková, Program LEADER R - nástroj pro rozvoj venkova 13

implementují skrze Národní programy LEADER+, které splují podmínky LEADERu, ale jsou oblastn specifické. Státy si mohou vybrat prioritní oblasti, které chtjí podporovat, a cíle, kterých chtjí na svém území dosáhnout. Investiní Program LEADER R byl schválen ministrem zemdlství dne 16. prosince 2004 na základ zákona o státním rozpotu eské republiky na píslušný rok. Jako souást rozpotu MZe byly v letech 2004-2008 vylenny pro Program LEADER R prostedky ve výši 294 098 000 K v rámci položky 229222 Podpora rozvoje LEADER. Program navázal svojí inností na pedchozí Program obnovy venkova a Program SAPARD a zavedl v R dsledn principy iniciativy EU LEADER+ Program byl uren venkovským mikroregionm s potem obyvatel od 10 000 do 100 000 a s hustotou osídlení do 120 obyvatel/km2 a s vylouením mst nad 25 000 obyvatel. Zvýhodnny byly zejména mikroregiony s vyšší mírou dlouhodobého vylidování a projekty umístné v obcích do 2000 obyvatel. 14 Dále má LEADER také stanoveny dv cílové skupiny obyvatelstva, jimiž jsou ženy a mladí lidé. Tyto cílové skupiny jsou ureny ze strany EU, nicmén je na lenských zemích, aby zvážily jejich adekvátnost. Lze je rozšíit napíklad o seniory, nezamstnané, pracovníky a podniky zasažené restrukturalizací, atd. 15 Výhodou LEADERu+ je, že umožuje akce malého rozsahu a také to, že poítá s vytváením sítí na národní i mezinárodní úrovni. Tím vzniká potenciál i pro penositelnost projekt a spolupráci pi jejich realizaci, což je jednou z dležitých vlastností LEADERem financovaných projekt. Cílem Programu je tedy podncovat a podporovat inovaní zavádní a realizaci investic zamýšlených v rámci místních strategií, tvorbu originálních integrovaných strategií rozvoje venkovských území a aktéry na místní úrovni k úvahám a zámrm využití potenciál jejich území v dlouhodobjší perspektiv. Zamuje se pedevším na nové formy zlepšování kvality života ve venkovských oblastech, posílení ekonomického prostedí a zhodnocení pírodního a kulturního ddictví. 16 Základním pedpokladem pro Program byla existence MAS, které jsou místními inicianími a ídícími orgány. MAS zpracovávaly a realizovaly územní rozvojovou strategii. Provádly také administrativní innosti spojené s píjmem, výbrem a kontrolou projekt v rámci své územní psobnosti, na základ písemné Dohody o provádní delegovaných inností a o finanním limitu podpory Zámru MAS v rámci Programu LEADER R, uzavené mezi R Ministerstvem zemdlství a MAS. Smyslem Programu bylo spoleným postupem místních aktér na podklad spolené místní rozvojové strategie oživit aktivity v regionu, podpoit místní ekonomiku, služby, kulturní a spoleenský život, vytvoit nová pracovní místa a zmírnit tendence vylidování. Poslání programu shrnuje následující citace. Program má podporovat realizaci investiních projekt zapadajících do originálních, integrovaných a kvalitních strategií 14 www.dhv.cz 15 Zásady EK pro iniciativu LEADER+, EK, 2000 16 www.eagri.cz 14

udržitelného rozvoje, smyslem je vyzkoušení nových forem zlepšování kvality života ve venkovských oblastech, posilování ekonomického prostedí a zhodnocování pírodního a kulturního ddictví a tím zlepšování organizaních schopností venkovských mikroregion. 17 LEADER R je uren pro venkovské regiony, které vytváejí své rozvojové strategie a zámry, je však uren také jednotlivým subjektm v rámci tchto region, které realizují konkrétní projekty. Cíl Programu je podobný jako u LEADERu+. Jde o to podporovat inovace pi zavádní a realizaci investiních projekt v rámci místních rozvojových strategií, podporovat tvorbu originálních integrovaných strategií rozvoje venkovských mikroregion a aktéry na místní úrovni k tomu, aby uvažovali o potenciálech a využití jejich území v dlouhodobé perspektiv. Píjemcem podpory z programu jsou ziskové i neziskové subjekty, které svými projekty naplují schválený zámr MAS a tím i strategii rozvoje mikroregionu. Pedpokladem LEADERu R je existence MAS, stejn jako je tomu v pípad LEADERu+. MAS provádjí organizaci a administraci programu na úrovni mikroregionu. Ministerstvu zemdlství pedkládají zámr pro úast v programu, který se zakládá na strategii rozvoje mikroregionu, a jsou odpovdné za jeho realizaci. Kritéria pro parametry MAS jsou shodná s kritérii uvedenými v kapitole o LEADERu+. Podobn je tomu i s parametry, které musí splovat mikroregion, co se týe velikosti, zalidnní, atd. V programu jsou zvýhodovány mikroregiony s dlouhodobým úbytkem obyvatelstva a obce do 2000 obyvatel. Podmínkou pro finanní podporu je, že region musí mít již zpracovanou integrovanou strategii rozvoje a podporovaný projekt s ní musí být v souladu. Program LEADER R se ukázal jako efektivní v ešení aktuálních problém venkova. Stát program LEADER R podporoval až do roku 2007. K tomuto datu bylo možné využívat finanní podporu z Evropského zemdlského fondu pro rozvoj venkova (EAFRD) pro období 2007-2013. V programu byly zvýhodovány mikroregiony s dlouhodobým úbytkem obyvatelstva a obce do 2000 obyvatel. Podmínkou pro finanní podporu je, že region musí mít již zpracovanou integrovanou strategii rozvoje a podporovaný projekt s ní musí být v souladu. Program LEADER má v obou formách stabilní podporu jak na státní, tak na evropské úrovni. Jeho organizace a implementace je celostátn koordinována, organizaní ústedí je na MZe, spolupracují ale i další organizace jako jsou Regionální zemdlské agentury, SZIF, atd. Program je realizován na základ konkrétních a pesn stanovených pravidel, která musí subjekty splovat, pokud se do nj chtjí zapojit. Vstup do programu je dobrovolný, nicmén omezený parametry mikroregionu. Program LEADER je uren pro mikroregiony, které splují daná kritéria. Implementace programu na úrovni mikroregionu je zajišována místními akními skupinami, které jsou za realizaci odpovdné. MAS jsou registrovaným oficiálním sdružením s právní 17 Dokumentace programu 229220, Podpora rozvoje venkovských region, MZe, 2004 15

subjektivitou, o.p.s. nebo o.s. Realizace aktivit v rámci programu by se mla dít se zapojením veejnosti, Jedním z dvod ke vstupu do programu LEADER je získání finanní ástky za pedpokladu splnní daných kritérií a uspní ve výbrovém ízení. Motivem je pedpokládaná snaha udržet obyvatelstvo na venkov a zajistit dobrou kvalitu života. Aktivity v rámci programu jsou pevn stanoveny a vyjmenovány v závazných dokumentech. Program podporuje jen vybrané rozvojové aktivity, které mají spolené nkteré vlastnosti jako je inovativnost, originalita, atd. Co se týká dlouhodobosti tchto aktivit, ta je urována dalšími trendy ve financování rozvoje venkova v EU i R. Klíovým prvkem v programu LEADER je vytvoení Strategie rozvoje, která má dlouhodobý charakter a je závazná pro následné aktivity, které program rovnž podporuje. Mikroregion tak má do jisté míry urenou cestu, jakou se má vyvíjet. Sjednocujícím cílem je udržení života na venkov, zabránní vylidování a vytváení pracovních míst. Jde o principy udržitelného rozvoje - Strategické principy, protože implementace LEADER je založena práv na vytvoené strategii rozvoje, která uruje povahu všech následných projekt a akcí v regionu. Program LEADER R využíval investiní prostedky ze státního rozpotu na základ zákona o státním rozpotu eské republiky na píslušný rok. Je uren na jedné stran místním partnerstvím venkovských území (místním akním skupinám), která vytváejí a realizují spolené rozvojové strategie a Zámry, a na druhé stran místním subjektm, které realizují konkrétní projekty. Finanní prostedky jsou ureny místním akním skupinám na realizaci Zámru místní akní skupiny, tzn., místní akní skupiny si mohou na svém území psobnosti vybírat projekty konených píjemc podpory. Projekty konených píjemc podpory musí být v souladu se Zámrem místní akní skupiny. 18 Program LEADER R prokázal, že fungování místních akních skupin má své plné opodstatnní pi podncování aktivit ve venkovském prostoru a napomáhá ešit problémy, které lidé ve venkovských mikroregionech cítí. Program napomohl k aktivnímu zapojení lidí na venkov do rozvojových aktivit a vedl k nastartování spolupráce subjekt rzných sektor. Partnerství v MAS uvolnilo místní potenciál a podpoilo regionální identitu. 19 Program LEADER R je zamen pedevším na nové formy zlepšování kvality života ve venkovských oblastech, posílení ekonomického prostedí a zhodnocení pírodního a kulturního ddictví. Celkovým cílem programu je zlepšení organizaních schopností subjekt psobících ve venkovských územích. Princip Leader neznamená antagonistickou podobu místních samospráv, je naopak jejich vhodným doplkem v cílených aktivitách pro obnovu a rozvoj obcí a pispívá také k rozvoji zemdlského sektoru a péi o pírodu a krajinu. 20 Specifické cíle programu LEADER jsou následující: 1. Nové formy zlepšení kvality života ve venkovských oblastech. 2. Nové formy posílení místního ekonomického prostedí a tvorby pracovních míst. 3. Nové formy zhodnocení místních pírodních a kulturních zdroj. 18 PhDr. Ivan Rynda, UK v Praze, Udržitelnost v programu LEADER+ a LEADER R 19 Ministerstvo zemdlství, Odbor venkovských podpor PRV Závrená zpráva o Programu LEADER R 20 www.szif.cz 16

Základní principy metody LEADER 1) existující strategie místního rozvoje 2) partnerství mezi veejným a soukromým sektorem na místní úrovni tvoící místní akní skupinu (MAS) 3) pístup zdola nahoru pi píprav i realizaci strategie 4) integrované a vícesektorové akce 5) inovaní pístup 6) spolupráce 7) vytváení sítí Tchto sedm základních princip metody LEADER stanovuje Naízení rady EU. 1698/2005, lánek 61, který dále vysvtluje dokument Fact Sheet: Pístup LEADER základní píruka. Z podpory programu LEADER R bylo možné realizovat investiní projekty, jako napíklad: - nákup zemdlských stroj - rehabilitace pírodních lokalit - obnova kulturních památek nebo charakteristických stavebních prvk sídel a krajiny - poizování nových stroj, technologie pro obnovu a údržbu pírodních lokalit nebo kulturního ddictví - obnova a budování nových vhodných ploch a prostor pro podnikání v cestovním ruchu (obchody, restaurace, kuchyn, ubytování), atd. Program rozvoje venkova 2014-2020 Program rozvoje venkova na období 2014 2020 (PRV) je nástrojem k erpání dotací z Evropského zemdlského fondu pro rozvoj venkova. PRV pispje ke zlepšení stavu životního prostedí obnovou, zachováním a zlepšením ekosystém souvisejících se zemdlstvím a lesnictvím a podporou úinného využívání zdroj v odvtvích zemdlství, potravináství a lesnictví. PRV dále umožní vytvoit podmínky pro rst konkurenceschopnosti zemdlských a potravináských podnik, napomže lepší organizaci potravinového etzce, vetn zpracovávání zemdlských produkt a jejich uvádní na trh. Program bude také podporovat diverzifikaci ekonomických aktivit ve venkovském prostoru s cílem vytváet nová pracovní místa a zvýšit hospodáský rozvoj. PRV má 4 osy Osa I. První osa Programu rozvoje venkova je zamena na podporu konkurenceschopnosti zemdlství a lesnictví a podílení dynamiky podnikání v zemdlské výrob a v navazujícím 17

potravináství. Prioritní oblastí je modernizace zemdlských podnik, dále pozemkové úpravy a pidávání hodnoty zemdlským produktm. Osa II. Tato osa je zamena na zlepšování životního prostedí a krajiny. Hlavní prioritou je zvýšení biologické rozmanitosti, zachování a rozvoj zemdlských a lesnických systém s vysokou pidanou hodnotou a tradiních zemdlských krajin. Dále se podporuje ochrana vody a pdy (zejména zachování kvalitního pirozeného vodního režimu) a v neposlední ad i snižování emisí skleníkových plyn. Osa III. Osa III podporuje rozvoj životních podmínek ve venkovských oblastech a diverzifikaci ekonomických aktivit na venkov. Mezi hlavní priority patí: tvorba pracovních píležitostí, podpora využívání obnovitelných zdroj energie, zlepšení podmínek kvality života ve venkovských oblastech, vetn vzdlávání a informování hospodáských subjekt a v neposlední ad ochrana kulturních památek. Osa IV Jejím hlavním cílem je zlepšení kvality života na venkov, zhodnocení pírodního a kulturního ddictví a podpora podnikání k posílení ekonomiky venkova. To vše s dodržováním princip metodou LEADER. Osa IV LEADER má ti opatení: IV.1.1 podpora vlastní funkce MAS a administrativních proces potebných k realizaci SPL IV.1.2 podpora realizace Strategických plán LEADER (to znamená podpora realizace projekt konených žadatel, kteí naplují v daném území cíle SPL) IV.2.1 podpora realizace projekt spolupráce. 21 Osa IV - Leader je osou metodickou a je uskuteována prostednictvím realizace cíl jednotlivých opatení os I III. Hlavním pínosem osy IV Leader je zpsob, jakým budou akce rozvoje venkova realizovány a vzájemn propojeny. Úelem osy IV Leader je pedevším zlepšení kvality života ve venkovských oblastech, posílení ekonomického potenciálu a zhodnocení pírodního a kulturního ddictví venkova, spolu s posílením ídících a administrativních schopností na venkov. Principy Leaderu jsou pro rozvoj venkova zvláš dobrou metodou, nebo vedou k pozitivním efektm, plynoucím ze spojení rzných subjekt, které psobí na venkovském prostoru. Místní akní skupiny, využívající principu Leaderu, nejsou protikladem k místní samospráv, ale vhodnji doplují v úsilí o obnovu a rozvoj obcí a pispívají k rozvoji zemdlství a péi o pírodu a krajinu. 22 Komunitn vedený místní rozvoj - CLLD Podporován bude komunitn vedený místní rozvoj, (Comunity Led Local Development = CLLD, )resp. metoda LEADER, která pispívá k lepšímu zacílení podpory na místní poteby daného venkovského území a rozvoji spolupráce aktér na místní úrovni. Horizontální prioritou je pedávání znalostí a inovací formou vzdlávacích aktivit poradenstvím a spolupráce v oblasti zemdlství a lesnictví. 23 CLLD: 21 OSA IV LEADER V JIHOESKÉM KRAJI Píklady Z praxe, Ministerstvo zemdlství Praha, 2012 22 http://eagri.cz/public/web/mze/ 23 www.strukturalni-fondy.cz 18

a) je zamen na konkrétní, subregionální území b) je veden místními akními skupinami složenými ze subjekt, které zastupují veejné a soukromé místní socioekonomické zájmy, v nichž na rozhodovací úrovni ani veejné orgány definované podle vnitrostátních pedpis ani žádná z jednotlivých zájmových skupin nepedstavují více než 49% hlasovacích práv, c) uskuteuje se na základ Strategie komunitn vedeného místního rozvoje (SCLLD), d) je koncipován s ohledem na místní poteby a potenciál a zahrnuje inovativní prvky v místních souvislostech, vytváení sítí a pípadn spolupráci 24. CLLD, resp. metoda LEADER, pispívá v R k lepšímu zacílení podpory na místní poteby daného venkovského území a rozvoji spolupráce aktér na místní úrovni. Prostednictvím Strategie komunitn vedeného místního rozvoje (SCLLD) budou jednotlivé projekty vykazovat pidanou hodnotu spoívající pedevším ve vzájemné provázanosti, synergii a pedcházení duplicitám oproti izolovan pipraveným individuálním projektm. Hlubší znalost místních problém, dovednost zacílení na specifické problémy v míst psobnosti MAS jsou výhody implementace projekt formou komunitn vedeného místního rozvoje, který posiluje principy spolupráce, motivace a dvry. Integrovaného nástroje CLLD bude využito ve venkovském území, konkrétn v území MAS tvoeném správními územími obcí s mén než 25 000 obyvateli, kdy maximální velikost MAS nepekroí hranici 100 000 obyvatel a nebude menší než 10 000 obyvatel. Hlavním cílem využití CLLD je posílení územní soudržnosti venkovského území a zajištní dlouhodobého udržitelného rozvoje území s ešením vztah mezi obcemi s periferní a stabilizovanou typologií a venkovskými rozvojovými centry. 1.2.3. LEADER a trvale udržitelný rozvoj (TUR) Aby mohla být politika obnovy venkova úinným a silným prvkem v rozvoji venkovských oblastí, je nezbytné, aby se nestala jen jakýmsi krátkodobým nástrojem pi uplatování svých princip. Myšlenka LEADRu ve své podstat pímo odkazuje a ztotožuje se s vizí udržitelnosti, nebo obnova venkova má logickou souvislost s udržitelným rozvojem a i když nkteré jeho principy nejsou zeteln deklarovány, program LEADER by ml udržitelnost ve své podstat naplovat. Nebo jednou z hlavních ideí LEADERu je vytvoení životaschopného sociálního a ekonomického prostedí. Projekty financované LEADERem mají vést k trvalé udržitelnosti venkovských oblastí a utužování partnerství. 25 Co vlastn rozumíme termínem udržitelný rozvoj (píp. trvale udržitelný rozvoj)? Jak jej lze charakterizovat? Zpráva pro Svtovou komisi OSN pro životní prostedí a rozvoj (WCED) nazvaná "Naše spolená budoucnost" z roku 1987 vystihuje hlavní smysl udržitelného rozvoje asi nejlépe. Tehdejší pedsedkyní Komise byla Gro Harlem Brundtlandová, jejíž definice zní: (Trvale) udržitelný rozvoj je takový zpsob rozvoje, který 24 Zdroj: Metodika pro standardizaci místních akních skupin v programovém období 2014 2020. Ministerstvo zemdlství eské republiky. 25 LEADER+ a POV, www.isu.cz 19

uspokojuje poteby pítomnosti, aniž by oslaboval možnosti budoucích generací naplovat jejich vlastní poteby. 26 Tato charakteristika vyzdvihuje pedevším rozmr budoucnosti a uvážlivé uspokojování materiálních poteb lidí. Téma udržitelného rozvoje je dále neodmysliteln spjato s problematikou životního prostedí a potebou ochrany pírody. Tento koncept vychází práv z poznatku, že životní prostedí je limitujícím faktorem vývoje lidstva. Jde o rozpor mezi hospodáským rstem a ochranou životního prostedí, pírody a pírodních zdroj. ešením tohoto stavu nemá být zastavení hospodáského rstu, ale jeho usmrnní tak, aby základna pírodních zdroj nebyla niena a poteby souasné generace nebyly naplovány na úkor generací píštích. Z analýzy dokument týkajících se programu LEADER+ obecn, LEADER+ v R a LEADER R byly získány informace o tom, jestli v dokumentech zkoumaného programu jde o udržitelnost nebo ne. Tabulka. 1: LEADER R: Výskyt citací rozdlený dle: 1. aktivit, 2. cíl, 3. Obecn. Název principu Aktivita Cíl Obecn 1 princip autonomní hodnoty pírody - - - 2 princip kvality života jednotlivce - - 1 3 princip vdeckosti 2-1 4 princip spolené, sdílené, ale diferencované odpovdnosti v ochran 6-1 pírody 5 princip odpovdnosti vi budoucím generacím - - 2 6 princip obnovy a údržby kulturní krajiny 9 1 1 7 princip stabilizace a zlepšení sídelní struktury a udržení života na venkov 5 2 2 8 princip rovných píležitostí - - - 9 princip limitu - - 1 10 princip koheze - - 1 11 princip subsidiarity - - 2 12 princip vysoké úrovn ochrany životního prostedí - - - 13 princip synergie - - - 14 princip partnerství - - 2 15 princip ekoefektivity 5 1 1 16 princip spolupodílení - - 2 17 princip individuace 3-1 18 princip dobrého ízení vládnutí (kontrola,zptná vazba, indikátory UR) - - - 19 princip ekonomických nástroj (ekonomické odpovdnosti) 4-1 26 Naše spolená budoucnost: Svtová komise pro životní prostedí a rozvoj, (z angl.. orig. peložil Pavel Korák,1. vyd.praha: Academia 20

20 princip technologizace 7 1-21 princip preferování obnovitelných zdroj 2 ped neobnovitelnými - - 22 dlouhodobá perspektiva 1-1 23 princip prevence - - 24 zohlednní vztahu lokální globální 3 - - x1 princip partnerství jako spolupráce 3-1 x2 inovace/originalita 1 1 2 PhDr. Ivan Rynda, UK v Praze, Udržitelnost v programu LEADER+ a LEADER R Vyhodnocení analýzy Z analýzy vyplývá, že v analyzovaném dokumentu nejsou obsaženy tyto principy:. 1 princip autonomní hodnoty pírody,. 8 princip rovných píležitostí,. 12 princip vysoké úrovn ochrany životního prostedí,. 13 princip synergie, (tedy spolupráce). 18 princip dobrého ízení vládnutí (kontrola, zptná vazba, indikátory UR),. 23 princip prevence Princip. 1 v žádném z analyzovaných dokument k programu LEADER není zmínn. Princip rovných píležitostí v LEADERu R rovnž není zmínn, podporuje jej pouze LEADER+ realizovaný v R. Mže to být dáno také povahou podporovaných projekt v rámci obou forem programu. Princip vysoké úrovn ochrany životního prostedí není zastoupen, zejm z dvodu obecné povahy a zamení programu, kde ochrana životního prostedí nehraje klíovou roli, omezuje se pouze na zhodnocení dopad projekt na životní prostedí. Princip synergie ani princip prevence nejsou zmiovány ani druhotn. O principu. 18 nejsou v dokumentech pímé zmínky, zejm proto, že se program týká mikroregion, které jsou koordinovány nikoli samosprávou, ale sdružením osob z rzných sektor. Praxe podobná dobrému ízení se však týká spravování a koordinace projekt. V dokumentu jsou siln zastoupeny níže uvedené principy, a to opt ve form konkrétních aktivit realizovaných v rámci projekt. Z tchto aktivit je zejmé, které principy se promítají do praxe. Jsou to následující (uvedeny v poadí od nejetnjších):. 6 princip obnovy a údržby kulturní krajiny,. 20 princip technologizace,. 4 princip spolené, sdílené, ale diferencované odpovdnosti v ochran pírody,. 7 princip stabilizace a zlepšení sídelní struktury a udržení života na venkov,. 15 princip ekoefektivity,. 19 princip ekonomických nástroj (ekonomické odpovdnosti) Do principu. 6 jsou zahrnuty aktivity zamené na zlepšení životního prostedí a pée o krajinu. Princip technologizace je zde reprezentovaný aktivitami zamenými na rzné druhy technologií a zhodnocení místních zdroj. S principem. 6 souvisí i princip. 4, který je rovnž pomrn hojn zastoupen. V principu stabilizace a zlepšení sídelní struktury a 21

udržení života na venkov jsou zahrnuty pouze zmínky, které byly zameny primárn na tuto oblast. V posledních dvou principech jde o aktivity, které jsou zameny na podporu místních zdroj, místní produkce a podnikání. Cíle v programu LEADER R podporují tyto principy: X2 inovace/originalita,. 7 princip stabilizace a zlepšení sídelní struktury a udržení života na venkov,. 6 princip obnovy a údržby kulturní krajiny,. 15 princip ekoefektivity,. 20 princip technologizace. Vzhledem k tomu, jak jsou tyto cíle formulovány, nelze s jistotou tvrdit, že budou realizovány udržitelným zpsobem, nicmén mohou být podntem pro mnohé další aktivity, které mohou udržitelnosti dosáhnout. V kategorii obecných zásad nejsou etnosti zmínek o jednotlivých principech nijak extrémní. Silnji než jiné jsou zastoupeny zmínky podporující tyto principy:. 5 princip odpovdnosti vi budoucím generacím,. 7 princip stabilizace a zlepšení sídelní struktury a udržení života na venkov,. 11 princip subsidiarity,. 14 princip partnerství,. 16 princip spolupodílení, X2. inovace/originalita Všechny zmínky podporující tyto principy se vyskytly dvakrát. Jde veskrze o obecnjší stanovení pravidel, která by mly respektovat jednotlivé aktivity. Z výsledku analýz vyplývá, že program LEADER+ a LEADER R ve svých ustanoveních podporují UR pomrn významn. Ob formy programu nabízejí prostor pro realizaci projekt v rámci udržitelného rozvoje. Rozhodující pro praxi jsou však i metody, jakými jsou vybírány MAS a projekty, které jsou ureny k finanní podpoe. Pro realizace UR v rámci LEADERu je dležité, aby principy UR byly nejen zmínny v dokumentech, ale aby byly také sledovány a MAS podle nich hodnoceny. Kritéria používaná v LEADERu R V programu LEADER R funguje podobný systém používání kritérií, co se týká pijatelnosti projekt a hodnocení zámr MAS. Posouzení pijatelnosti MAS a zámru provádí MZe, odbor rozvoje venkova a ekologie podle stanovených kritérií. V prvním kroku jsou zámry zhodnoceny, ve druhém jsou vybrány podle pijatelnosti hodnotitelskou komisí (MZe). Poté se provádí konené rozhodnutí. 22

Tabulka. 2: LEADER R: obecná kritéria hodnocení zámr MAS Poadí Kritérium Váha 1. Pilotní charakter zámru 4 2. Uplatnní principu partnerství 5 3. Reálnost uskutenní navrženého zámru 3 4. Využití výsledk vdy a výzkumu 4 5. Mezireg. nebo mezinárodní spolupráce 5 6. Míra absolutního úbytku obyvatelstva v mikroregionu v % za období 1991 2001 1 PhDr. Ivan Rynda, UK v Praze, Udržitelnost v programu LEADER+ a LEADER R Pilotní charakter zámru se urí podle toho, jestli spluje alespo jednu z tchto podmínek: - vznikají nové produkty a služby, které budou zahrnovat zvláštnosti dané oblasti, - jsou použity nové metody, které umožují kombinovat lidské, pírodní a/nebo finanní zdroje této oblasti, a tak dosáhnout lepšího využití místního potenciálu, - jsou kombinovány a propojovány ekonomické sektory, které jsou tradin oddlené, - jsou použity originální formy organizace a zapojení místního obyvatelstva do rozhodovacích proces a do realizace projekt. Pro hodnocení zámr jsou využity nkteré prvky udržitelnosti i v hodnotících kritériích, a to pedevším v podmínkách pilotního charakteru zámru, kde se uplatuje pedevším princip subsidiarity a partnerství, dále princip technologizace, princip vdeckosti a kategorie partnerství. K systematickému zhodnocení udržitelnosti však v tomto stádiu hodnocení nedochází. Kritéria pijatelnosti projektu: Pi výbru projekt a hodnocení pijatelnosti spolupracuje MZe s píslušnými (regionálními) Zemdlskými agenturami a Pozemkovým úadem. Hodnocení a výbr konkrétních investiních projekt provádí po uzavení dohody mezi Ministerstvem zemdlství a MAS, výbrová komise místní akní skupiny pomocí bodování podle kritérií. Tabulka. 3: LEADER R: povinná obecná kritéria hodnocení projekt Poadí Kritérium 1. Originální nebo inovaní projekt 2. Umístní v obci do 2000 obyvatel 3. Píznivý vliv na životní prostedí 4. Využívání obnovitelných zdroj energií 5. Tvorba nových pracovních míst 6. Uplatnní nových píležitostí PhDr. Ivan Rynda, UK v Praze, Udržitelnost v programu LEADER+ a LEADER R Vedle tchto povinných kritérií existují další volitelná kritéria, jejichž dležitost si mže stanovit konkrétní MAS. MAS mže vybírat z tchto volitelných kritérií nebo zvolit vlastní: 1. uplatnní výsledk vdy a výzkumu, inovaní projekt 2. zlepšení základního vybavení nebo služeb v obci 3. zvýšení spoleensko-kulturních aktivit v obci 23