Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Podnikové hospodářství EKONOMICKÁ ANALÝZA PODNIKU The economic analysis of a company Diplomová práce Vedoucí diplomové práce: doc. Ing. Petr SUCHÁNEK, Ph.D. Autor: Bc. Petr HOUŠKA Brno, duben 2009
Jméno a příjmení autora: Bc. Petr Houška Název diplomové práce: Ekonomická analýza podniku Název práce v angličtině: Economic analysis of a company Katedra: Podnikové hospodářství Vedoucí diplomové práce: doc. Ing. Petr Suchánek, Ph.D. Rok obhajoby: 2009 Anotace Hlavním cílem diplomové práce na téma Ekonomická analýza podniku je provést hodnocení ekonomické výkonnosti podniku HB beton s.r.o. s vyuţitím relevantních nástrojů. Druhotným cílem je vytvořit makro v programu Excel pro počítání vybraných poměrových ukazatelů. První část práce je tvořena teoretickým přehledem dané oblasti a naznačením různých přístupů k danému problému. Druhá část se věnuje samotné analýze podniku HB beton s.r.o. za posledních devět období. Na závěr jsou získané výsledky shrnuty. Annotation The main objective of the on the topic of thesis Economic analysis of a company is to evaluate the economic performance of the company HB beton s.r.o. using the relevant instruments. Secondary aim is to create a macro in Excel for calculating the ratio of selected indicators. The first part of the work consists of theoretical overview of the area and indicates the different approaches to the problem. The second part deals with the actual analysis of company HB beton s.r.o. for the last nine years. In conclusion, the results obtained are summarized. Klíčová slova Ekonomická analýza, Finanční analýza, Situační analýza, Porterova analýza pěti konkurenčních sil, Model BCG, SWOT analýza Keywords Economic analysis, Financial analysis, Situation analysis, Porter's five forces analysis, BCG matrix, SWOT analysis
Prohlášení Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci na téma Ekonomická analýza podniku vypracoval samostatně pod vedením doc. Ing. Petra Suchánka Ph.D. a uvedl v ní všechny pouţité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU. V J. Hradci dne 30.4.2009 vlastnoruční podpis autora
Poděkování Tímto bych rád poděkoval vedoucímu mé bakalářské práce panu doc. Ing. Petru Suchánkovi Ph.D. za odborné vedení a cenné rady, kterými přispěl k vypracování této práce. Zároveň děkuji podniku HB beton s.r.o., jmenovitě panu Ing. Karlu Houškovi, za ochotu a všechny poskytnuté materiály.
Úvod...- 7-1 Teoretická část...- 8-1.1 Finanční analýza...- 8-1.1.1 Analýza výkazů... - 8-1.1.1.1 Analýza rozvahy... - 9-1.1.1.2 Analýza výkazu zisku s ztráty... - 10-1.1.1.3 Analýza přílohy k účetní závěrce... - 11-1.1.2 Analýza soustavy poměrových ukazatelů... - 11-1.1.2.1 Ukazatele rentability... - 12-1.1.2.2 Ukazatele aktivity... - 16-1.1.2.3 Ukazatele zadluţenosti... - 17-1.1.2.4 Ukazatele likvidity... - 19-1.1.2.5 Ukazatele trţní hodnoty... - 20-1.1.2.6 Provozní (výrobní) ukazatele... - 20-1.1.2.7 Ukazatele na bázi finančních fondů a cash flow... - 21-1.1.2.8 Finanční páka... - 22-1.1.2.9 Shrnutí... - 23-1.1.3 Pyramidový rozklad Du Pont... - 24-1.1.4 Bankrotní model Index IN01... - 25-1.2 Situační analýza podniku...- 26-1.2.1 Analýza makroprostředí... - 26-1.2.2 Porterova analýza konkurenčních sil... - 27-1.2.2.1 Rivalita mezi konkurenčními podniky... - 28-1.2.2.2 Hrozba substitutů... - 28-1.2.2.3 Hrozba vstupu potenciálních konkurentů... - 29-1.2.2.4 Vyjednávací síla dodavatelů... - 29-1.2.2.5 Vyjednávací síla kupujících... - 29-1.2.3 Model BCG... - 30-1.2.4 SWOT analýza... - 33-1.2.5 Metoda strukturovaného interview... - 33-2 Praktická část...- 35-2.1 Profil podniku...- 35-2.2 Finanční analýza podniku...- 36-2.2.1 Analýza výkazů... - 36-2.2.1.1 Analýza rozvahy... - 36-2.2.1.2 Analýza VZZ... - 41 -
2.2.1.3 Analýza přílohy...- 44-2.2.2 Analýza soustavy poměrových ukazatelů...- 44-2.2.2.1 Ukazatele rentability...- 45-2.2.2.2 Ukazatele aktivity...- 46-2.2.2.3 Ukazatele zadluţenosti...- 47-2.2.2.4 Ukazatele platební schopnosti...- 48-2.2.2.5 Provozní ukazatele...- 49-2.2.2.6 Ukazatele na bázi cash-flow...- 50-2.2.2.7 Finanční páka...- 50-2.2.3 Pyramidový rozklad Du Pont...- 51-2.2.4 Bankrotní model Index IN01...- 51-2.3 Situační analýza podniku... - 52-2.3.1 Makroprostředí...- 52-2.3.2 Porterova analýza konkurenčních sil...- 53-2.3.2.1 Rivalita mezi konkurenčními podniky...- 53-2.3.2.2 Hrozba substitutů...- 55-2.3.2.3 Hrozba vstupu potenciálních konkurentů...- 55-2.3.2.4 Vyjednávací síla dodavatelů...- 55-2.3.2.5 Vyjednávací síla kupujících...- 58-2.3.3 Model BCG...- 59-2.3.3.1 Nejvýznamnější produkty...- 60-2.3.4 SWOT analýza...- 65-3 Diskuse výsledků...- 68 - Závěr...- 72 - Seznam použité literatury...- 73 - Seznam grafů... - 75 - Seznam obrázků... - 75 - Seznam tabulek... - 75 - Seznam příloh... - 75 -
ÚVOD Ekonom je odborník, který zítra bude vědět, proč se dnes nestalo to, co včera předpovídal. Dr. Laurence J. Peter Hlavním cílem mé práce je provést hodnocení ekonomické výkonnosti vybraného podniku s vyuţitím relevantních nástrojů. V části finanční analýza se také budu věnovat počítání ukazatelů, které po podniku vyţaduje Československá obchodní banka ve smlouvě o poskytnutí investičního úvěru. Druhotným cílem práce pak bude vytvoření jednoduchého nástroje (makra) v programu Excel, pomocí kterého by vedení podniku mohlo tyto ukazatele počítat. Práce je rozdělena na dvě hlavní části. Na teoretickou, ve které uvádím vymezení základních pojmů, jejich definici dle různých autorů a oblast pouţití či postup ve světě i v ČR. V praktické části jsou pak aplikovány nástroje, které jsem v předešlé části vysvětlil, na konkrétním podniku. Pracovní hypotézy: Zavedení systému vymáhání pohledávek pomohlo sníţit dobu obratu pohledávek. Stavba nové administrativní budovy vedla k propadu ukazatelů rentability v letech 2004 2006. Finanční analýzou podniku, tedy kvantitativní analýzou, zjišťuji odraz ekonomické výkonnosti podniku a zároveň se snaţím kvalitativní analýzou najít příčiny této ekonomické výkonnosti. - 7 -
1 TEORETICKÁ ČÁST 1.1 Finanční analýza Finanční analýza je integrální součástí prací při oceňování podniku. Její úlohou je poskytnout informace o finančním zdraví podniku, tj. v jakém stavu se nachází k okamţiku ocenění a co lze očekávat v budoucnosti. 1 Finanční analýza se sestavuje za určitý časový interval a výsledky se posuzují jednak v časové řadě, jednak ve vztahu k obdobným podnikům. Data pro tuto analýzu se čerpají převáţně z účetních výkazů finančního účetnictví. 2 Finanční analýza následně slouţí jako jedno z východisek pro posouzení rizika, především provozního a finančního. Hlavním úkolem finanční analýzy je vytěţit z výkazů a dalších zdrojů informací, posoudit finanční zdraví podniku a připravit podklady pro potřebná řídící rozhodnutí. 3 Základní právní rámec zdrojů pro finanční analýzu upravují následující zdroje: obchodní zákoník, ţivnostenský zákon, zákon o účetnictví, zákon o cenných papírech, daňové zákony. 4 Při přípravě k ocenění podniku je nedílnou součástí podkladů také zpráva auditora. Auditor svým výrokem potvrzuje, ţe vykázaný výsledek hospodaření je věrohodný a správný. Činnost auditora je upravována zákonem č. 254/2000 Sb., o auditorech. Mimo těchto vnitřních zdrojů jsou uţívány ještě i vnější informace, jako jsou roční zprávy emitentů veřejně obchodovatelných cenných papírů, prospekty cenných papírů, burzovní zpravodajství aj. Těmito zdroji se zde ale zabývat nebudu, protoţe mnou vybraný podnik je společnost s ručením omezeným a s cennými papíry ani neobchoduje. 1.1.1 Analýza výkazů Obsahem této analýzy jsou údaje získané z účetní závěrky podniku, kterou v soustavě podvojného účetnictví tvoří dle zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví následující části: rozvaha (bilance), výkaz zisku a ztráty, 1 KISLINGEROVÁ, Eva. Oceňování podniku. Praha: Beck, 2001. 2 SUCHÁNEK, Petr. Finanční management distanční studijní opora. Brno: Masarykova univerzita, 2007. 3 GRÜNWALD, Rolf; HOLEČKOVÁ, Jaroslava. Finanční analýza a plánování podniku. Praha: Ekopres, 2007. 4 KISLINGEROVÁ, Eva. Oceňování podniku. Praha: Beck, 2001. - 8 -
příloha. Příloha vysvětluje a doplňuje informace obsaţené ve výše uvedených částech, obsahuje téţ informace o výši splatných závazků pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, o výši splatných závazků veřejného zdravotního pojištění a o výši evidovaných daňových nedoplatků u místně příslušných finančních orgánů. 5 Příloha je tedy velmi důleţitou součástí účetní závěrky a při finanční analýze je nutno jí věnovat patřičnou pozornost. 1.1.1.1 Analýza rozvahy Rozvaha je účetní výkaz, který podává písemný přehled o majetku podniku a jeho zdrojích k určitému datu. Z pohledu finanční analýzy se jedná o nejdůleţitější zdroj informací. Po formální stránce obsahuje část identifikační a dále část tabulkovou, přičemţ názvy jednotlivých poloţek a jejich obsahová náplň vycházejí z jednotlivých účtů účtové osnovy a postupů účtování. V rozvaze je zachycena majetková a zdrojová struktura podniku. Majetek, kterým podnik disponuje je představován aktivy, pasiva na druhé straně zachycují zdroje kapitálu. Rozvaha podniku tedy umoţňuje vytvářet závěry ohledně finančního zdraví podniku. 6 Rozvaha uvádí jednotlivé poloţky aktiv a pasiv, zachycuje stav majetku v podniku a zdrojů jeho krytí ke zvolenému určitému časovému úseku, většinou k poslednímu dni účetního období, v peněţním vyjádření. 7 Horizontální analýza rozvahy (analýza trendů) Horizontální analýza porovnává vývoj poloţek rozvahy v čase. Touto analýzou vnášíme do pohledu na podnik dynamický prvek, neboť sledujeme časový vývoj jednotlivých ukazatelů. 8 Smyslem horizontální analýzy je vypočítání přírůstků (kladných či záporných) k námi zvolenému základnímu období. Přírůstek lze uvádět jak v absolutních číslech, tak v procentech jako relativní hodnotu. Vertikální analýza rozvahy (technika procentního rozboru) Tato analýza nám zobrazuje strukturu rozvahy a její změny (např. změny v poloţkách aktiv růst podílu některých poloţek, pokles jiných). Hlavní význam však má při mezipodnikovém srovnávání, ve kterém umoţňuje srovnávat podniky i různě veliké, neboť strukturu jejich 5 Zákon 563/1991 Sb., o účetnictví. 6 KISLINGEROVÁ, Eva. Oceňování podniku. Praha: Beck, 2001. 7 GRÜNWALD, Rolf; HOLEČKOVÁ, Jaroslava. Finanční analýza a plánování podniku. Praha: Ekopres, 2007. - 9 -
výkazů převádí na společný základ 100 % (common size). Je zaloţena na výpočtech procentního podílu jednotlivých poloţek na celku (tedy v rozvaze na bilanční sumě). 9 Je to tedy stupňovitý rozbor jednotlivých sloţek tvořících jeden souhrnný finanční ukazatel. Ze struktury aktiv a pasiv lze vysledovat, jaké je sloţení hospodářských prostředků potřebných pro výrobní a obchodní aktivity podniku a z jakých zdrojů (kapitálu) byly pořízeny. Ekonomická stabilita podniku je závislá na schopnosti vytvářet a udrţovat rovnováţný stav majetku a kapitálu. 10 1.1.1.2 Analýza výkazu zisku s ztráty Výkaz zisku a ztráty konkretizuje, které náklady a výnosy za jednotlivé činnosti se podílely na tvorbě výsledku hospodaření běţného období, který je pak v rozvaze zobrazen jako jediný údaj. Slouţí k posouzení schopnosti podniku zhodnocovat vloţený kapitál. 11 Výkaz zisku a ztráty vyjadřuje, jak byl podnik úspěšný z hlediska vyuţívání majetku a zdrojů, které měl v hodnoceném časovém období k dispozici. Vyjadřuje, jakého efektu hospodářského výsledku bylo docíleno. 12 Od roku 1993 má výkaz zisku a ztráty základní stupňovité vyjádření. Hospodářský výsledek vzniká postupně v části provozní, finanční a mimořádné. 13 Horizontální analýza výkazu zisku a ztráty Stejně jako u horizontální analýzy rozvahy, vnášíme touto analýzou do pohledu na podnik dynamický prvek, neboť sledujeme časový vývoj jednotlivých ukazatelů. Opět zde počítáme jak absolutní, tak relativní přírůstky jednotlivých ukazatelů oproti zvolenému základnímu období. Vertikální analýza výkazu zisku a ztráty Vertikální analýza výkazu zisku a ztráty se principielně opět podobá vertikální analýze rozvahy. Avšak zde není na rozdíl od rozvahy zcela jednoznačná vztaţná veličina, kterou je v případě rozvahy bilanční suma. Pro vertikální analýzu výkazu zisku a ztráty se proto jednotlivé poloţky výkazu vztahují například k celkovým výnosům v jednotlivých 8 SYNEK, Miloslav. Ekonomická analýza. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, 2003. 9 SYNEK, Miloslav. Ekonomická analýza. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, 2003. 10 SEDLÁČEK, Jaroslav. Účetní data v rukou manažera. Praha: Computer Press, 2001. 11 GRÜNWALD, Rolf; HOLEČKOVÁ, Jaroslava. Finanční analýza a plánování podniku. Praha: Ekopres, 2007. 12 KISLINGEROVÁ, Eva. Oceňování podniku. Praha: Beck, 2001. 13 KISLINGEROVÁ, Eva. Oceňování podniku. Praha: Beck, 2001. - 10 -
sledovaných letech. Při výpočtu je však třeba důsledně odlišovat výnosové a nákladové poloţky a případnou agregaci provádět odděleně, aby nedocházelo k chybám. 14 1.1.1.3 Analýza přílohy k účetní závěrce Příloha je nedílnou součástí účetní závěrky. Obsahuje informace, které nejsou k obsaţeny v rozvaze a výkazu zisku a ztráty. Příloha pomáhá vysvětlit skutečnosti, které jsou důleţité z hlediska externích uţivatelů účetní závěrky, aby si mohli vytvořit správný úsudek o finanční situaci a výsledku hospodaření podniku a případně i odhadnout jeho budoucí vývoj. 15 1.1.2 Analýza soustavy poměrových ukazatelů V účetních výkazech jsou uváděny absolutní hodnoty jednotlivých poloţek. Aby bylo moţno analyzovat vzájemné vazby a souvislosti mezi poloţkami, je nutno dát jednotlivé absolutní hodnoty do vzájemných poměrů. Tím vznikají poměrové ukazatele. 16 J. Sedláček definuje poměrové ukazatele takto: Finanční poměrové ukazatele (financial ratios) charakterizují vzájemný vztah mezi dvěma nebo více absolutními ukazateli pomocí jejich podílu. 17 Poměrové ukazatele jsou nejrozšířenější a také nejoblíbenější metodou finanční analýzy. Jejich provedení totiţ není sloţité a jejich výsledkem je nenákladný obraz o základních finančních charakteristikách podniku. Na druhou stranu výpočtem poměrových ukazatelů vlastní analýza teprve začíná. Získané výsledky je dále třeba správných způsobem interpretovat. Nevýhodou poměrových ukazatelů je totiţ nízká schopnost vysvětlovat jevy. Dle oblastí finanční analýzy se poměrové ukazatele nejčastěji člení do následujících skupin: ukazatele rentability (výnosnosti, ziskovosti, profitability ratios), ukazatele aktivity (řízení aktiv, asset management), ukazatele zadluţenosti (finanční závislosti, debt management), ukazatele likvidity (platební schopnosti, liquidity ratios), ukazatele trţní hodnoty (market value ratios), provozní (výrobní) ukazatele, ukazatele na bázi finančních fondů a cash flow. 18 14 SUCHÁNEK, Petr. Finanční management distanční studijní opora. Brno: Masarykova univerzita, 2007. 15 GRÜNWALD, Rolf; HOLEČKOVÁ, Jaroslava. Finanční analýza a plánování podniku. Praha: Ekopres, 2007. 16 KISLINGEROVÁ, Eva. Oceňování podniku. Praha: Beck, 2001. 17 SEDLÁČEK, Jaroslav. Účetní data v rukou manažera. Praha: Computer Press, 2001. 18 SEDLÁČEK, Jaroslav. Účetní data v rukou manažera. Praha: Computer Press, 2001. - 11 -
Výše zmíněné skupiny poměrových ukazatelů jsou řazeny k tzv. tradičním ukazatelům pouţívaným pro měření finanční výkonnosti podniku. V současné době stále sílí tendence pouţívání tzv. nových, hodnotových, finančních měřítek výkonnosti. Tato situace je v souladu s prosazováním tzv. hodnotového řízení (value based management) a tzv. balanced scorecard. 19 Dále je třeba zmínit, ţe v literatuře lze nalézt jakési doporučené hodnoty poměrových ukazatelů. Před vyvozením nějakých závěrů je ale třeba zjistit, zda tyto doporučené hodnoty nevycházejí ze zahraničních průzkumů a prostředí. V takovém případě je nutno tyto doporučené hodnoty brát pouze jako základní orientaci a nelze je povaţovat za standard ČR. 20 1.1.2.1 Ukazatele rentability Ukazují, jak je zhodnocován v podniku vázaný kapitál. 21 Poměřují zisk dosaţený podnikáním s výší zdrojů podniku, jichţ bylo uţito k jeho dosaţení. 22 Ukazatele rentability poměřují výsledný efekt dosaţený podnikatelskou činností k určitému vstupu. Tímto vstupem můţou být celková aktiva (majetek), kapitál (vlastní kapitál) nebo trţby. 23 ROI ukazatel rentability vloženého kapitálu (ukazatel míry zisku, return on investments) Výpočtem ukazatele zjistíme efektivnost dlouhodobě investovaného kapitálu. Udává, kolik Kč zisku připadá na 1 Kč dlouhodobých zdrojů. 24 ROI vyjadřuje, s jakou účinností působí celkový kapitál, vloţený do podniku, nezávisle na druhu financování. Výpočet se provádí dle následujícího vzorce: 25 ROI EBIT nákl. úroky kapitál Přičemţ: EBIT zisk před úhradou úroků a daně z příjmů (earnings before interest and taxes) Běţný způsob výpočtu EBIT: EBIT = čistý zisk + nákladové úroky + splatná daň Pro potřeby své práce jsem zvolil modifikovanou variantu výpočtu EBIT (viz. ROA). Kapitál celkový kapitál 19 KISLINGEROVÁ, Eva. Oceňování podniku. Praha: Beck, 2001. 20 SUCHÁNEK, Petr. Finanční management distanční studijní opora. Brno: Masarykova univerzita, 2007. 21 NEUMAIEROVÁ, Inka; NEUMAIER, Ivan. Výkonnost a tržní hodnota firmy. Praha: Grada Publishing, 2002. 22 SEDLÁČEK, Jaroslav. Účetní data v rukou manažera. Praha: Computer Press, 2001. 23 KISLINGEROVÁ, Eva. Oceňování podniku. Praha: Beck, 2001. 24 KISLINGEROVÁ, Eva. Oceňování podniku. Praha: Beck, 2001. 25 SEDLÁČEK, Jaroslav. Účetní data v rukou manažera. Praha: Computer Press, 2001. - 12 -
niţší. 29 Pro potřeby této práce jsem zvolil drobně upravenou variantu výpočtu ukazatele V čitateli zlomku se však můţeme setkat s různými formami vyjádření zisku, např. EBT (zisk před zdaněním, earnings before tax) nebo zisk po zdanění. Výběr vhodné varianty závisí na volbě autora analýzy. 26 Pro potřeby mé práce jsem zvolil EBIT. Tento způsob jsem zvolil proto, abych eliminoval vliv zdanění a nákladových úroků na ukazatel. Neboť jak daň z příjmu, tak nákladové úroky jsou jen různé formy zisku, kterého bylo dosaţeno pouţitím celkového vloţeného kapitálu. 27 Navíc EBIT pouţívám i při konstrukci ostatních ukazatelů. ROA ukazatel rentability celkových vložených aktiv (míry výnosu na aktiva, return on assets) Tento ukazatel poměřuje zisk s celkovými aktivy investovanými bez ohledu na to, z jakých zdrojů jsou financovány. To umoţňuje porovnávat podniky s rozdílnou strukturou vlastního kapitálu a cizích zdrojů. 28 ROA ROA Existuje několik vzorců pro jeho výpočet: EBIT aktiva č. zisk úroky* 1 aktiva daň Je-li počítáno s EBIT, ukazatel měří hrubou produkční sílu aktiv podniku před odpočtem daní a nákladových úroků. To je uţitečné při porovnávání podniků s rozdílným podílem dluhu ve finančních zdrojích a s různými daňovými podmínkami, je tedy vhodný pro mezinárodní srovnání. Druhá varianta výpočtu obsahuje čistý zisk (po zdanění), který je zvýšený o zdaněné úroky. Ukazatel tedy poměřuje zisk i s úroky, které jsou odměnou věřitelům za zapůjčený kapitál. Zahrnutím úroků do nákladů dojde ke sníţení vykázaného zisku a tedy k niţší dani z příjmů. O takto ušetřenou částku daně je pak cena cizího kapitálu pomocí EBIT. Důvodem je smluvní poţadavek ČSOB na podnik, který kvůli poskytnutému investičnímu úvěru musí tento ukazatel sledovat. Výpočet ROA je tedy následující: 30 ROA = (provozní výsledek hospodaření + finanční výsledek hospodaření + nákladové úroky) / aktiva 26 SEDLÁČEK, Jaroslav. Účetní data v rukou manažera. Praha: Computer Press, 2001. 27 SEDLÁČEK, Jaroslav. Účetní data v rukou manažera. Praha: Computer Press, 2001. 28 SUCHÁNEK, Petr. Finanční management distanční studijní opora. Brno: Masarykova univerzita, 2007. 29 SEDLÁČEK, Jaroslav. Účetní data v rukou manažera. Praha: Computer Press, 2001. 30 Československá obchodní banka, a.s., smlouva č. 0195/09/5048. - 13 -
vloţen. 31 ROE je ukazatelem, jímţ vlastníci podniku zjišťují, zda jimi investovaný kapitál Důvodem, proč banka pouţívá tuto verzi výpočtu je oproštění výsledků od ovlivnění mimořádnými výsledky hospodaření, které banku při sledování bonity klienta nezajímají. Takto vypočtený EBIT dosazuji v mé práci do všech výpočtů, kde se EBIT vyskytuje. Za normálních okolností by to vylučovalo moţnost oborového srovnávání, ale v případě podniku HB beton by srovnání provádět šlo. A to díky tomu, ţe mimořádný výsledek hospodaření vykázal podnik pouze ve třech obdobích a v tak malé výši, ţe jeho vliv na výpočty je zanedbatelný. Oborové srovnávání je nicméně neprůkazné, protoţe zveřejňované statistiky jsou pro podniky se 100 a více zaměstnanci, coţ sledovaný podnik nesplňuje. Poţadavky banky jsou následující. Vynásobeno podílem 360 k počtu dní příslušného účetního období, nesmí hodnota poklesnout pod 0,5% k rozhodnému dni 30.6. příslušného kalendářního roku nebo pod 0,5% k rozhodnému dni 30.9. příslušného kalendářního roku nebo pod 0,5% k rozhodnému dni 31.12. příslušného kalendářního roku. V práci budu nicméně sledovat hodnoty ROA pouze za celý kalendářní rok. Banka vyţaduje sledování tohoto ukazatele aţ od roku 2009. ROE ukazatel rentability vlastního kapitálu (výnosnosti vlastního kapitálu, return on common equity) Tento ukazatel je klíčovým kritériem hodnocení úspěšnosti podniku zejména pro jeho vlastníky. Vytvořený zisk je zde posuzován jako výdělek kapitálu, který byl do podniku přináší dostatečný výnos a zda je vyuţíván s intenzitou, která odpovídá velikosti jejich investičního rizika. 32 Aby byl podnik pro vlastníky zajímavý, mělo by platit, ţe ROE je větší neţ alternativní bezrizikový výnos. 33 Výpočet ukazatele je následující: č. zisk ROE v. kapitál Rozdíly ve výpočtu ukazatele jsou převáţně ve jmenovateli zlomku. Zde záleţí, které z fondů jsou z vlastního kapitálu vypuštěny. V mojí práci jsem nevypouštěl ţádné fondy, jelikoţ se jejich výše v průběhu sledovaných let nemění. 31 SUCHÁNEK, Petr. Finanční management distanční studijní opora. Brno: Masarykova univerzita, 2007. 32 SEDLÁČEK, Jaroslav. Účetní data v rukou manažera. Praha: Computer Press, 2001. 33 KISLINGEROVÁ, Eva. Oceňování podniku. Praha: Beck, 2001. - 14 -
ROS ukazatel rentability tržeb (return on sales) Ukazatel ROS patří ke klíčovým ukazatelům efektivnosti podniku. Tento ukazatel charakterizuje zisk vztaţený k trţbám, tedy jak velký zisk přinese 1 Kč trţeb. Opět existuje více variant vzorců, v čitateli můţeme pouţít buď EBIT (pro srovnání různých podniků), nebo čistý zisk po zdanění. 34 Při hodnocení rentability trţeb můţe vzniknout určitý problém při rozhodování, zda při výpočtu pouţít výnosy či trţby. Konkrétní rozhodnutí závisí na posouzení situace autorem. V některých případech je totiţ vhodnější pouţít výnosy, v jiných podnicích zase vystihují podstatu činnosti lépe trţby. 35 K hodnotě ukazatele se dostaneme následujícím výpočtem: ROS zisk tržby Přičemţ ziskem se zde rozumí hospodářský výsledek po zdanění. ROCE ukazatel rentability dlouhodobých zdrojů (výnosnosti dlouhodobého investovaného kapitálu, return on capital employed) Tento ukazatel má podobnou vypovídací schopnost jako ukazatel ROA. S tím rozdílem, ţe se zaměřuje pouze na dlouhodobý kapitál a vylučuje neúročené (krátkodobé) cizí zdroje a ostatní pasiva. Vypovídá tedy o výnosovém potenciálu dlouhodobých zdrojů, coţ můţe být důleţitá informace pro investory při srovnání s výnosem jiného druhu potenciálních investic. 36 Konstrukce: ROCE = EBIT / (vlastní kapitál + dlouhodobé závazky) Všechny tyto výše zmíněné ukazatele rentability vyjadřují hospodárnost, resp. nepřímo indikují sníţení nákladů, efektivní zvýšení cen a z toho plynoucí konkurenceschopnost výrobků apod. Bezprostředně jsou ovlivňovány podílem nákladů na realizovaném obratu. Absolutní velikost zisku pak závisí také na velikosti prodeje. Na velikost rentability obratu působí také struktura nákladů. Proto je důleţité zejména při srovnávání tohoto ukazatele mezi různými podniky se zabývat také touto strukturou nákladů. 37 34 SEDLÁČEK, Jaroslav. Účetní data v rukou manažera. Praha: Computer Press, 2001. 35 KISLINGEROVÁ, Eva. Oceňování podniku. Praha: Beck, 2001. 36 SUCHÁNEK, Petr. Finanční management distanční studijní opora. Brno: Masarykova univerzita, 2007. 37 SUCHÁNEK, Petr. Finanční management distanční studijní opora. Brno: Masarykova univerzita, 2007. - 15 -
1.1.2.2 Ukazatele aktivity Tato skupina ukazatelů měří, jak efektivně podnik hospodaří se svými aktivy. 38 Jinými slovy hodnotí vázanost kapitálu v aktivech. Ukazatele udávají buď dobu obratu (dny), nebo počet obratů (za rok). Přičemţ v současnosti se v rámci Evropské unie uţívá spíše ukazatelů obratu. Jednotlivé ukazatele pracují s různými majetkovými částmi, které jsou poměřovány k trţbám, výnosům nebo jiným rozvrhovým základnám. 39 Obecně lze říci, ţe podnik hledá jakousi střední cestu v mnoţství aktiv. Má-li jich více, neţ je účelné, vznikají zbytečné náklady a naopak má-li jich nedostatek, musí se podnik vzdát některých potenciálně výhodných podnikatelských příleţitostí. 40 Nabízí se zde moţnost porovnání s oborovými průměry. Ukazatel obratu celkových aktiv (total asset turnover ratio) Tento ukazatel udává počet obrátek za daný časový interval (za rok). Konstrukce 41 : Obrat aktiv = tržby / aktiva Ukazatel doby obratu zásob (inventory turnover) Ukazatel doby obratu zásob se pokouší odhadnout počet dnů, po něţ jsou zásoby v podniku vázány. Konstrukce ukazatele se dle autorů liší, ale je moţno drţet se poměru průměrného stavu všech zásob a průměrných denních trţeb. 42 Nevýhodou tohoto ukazatele je fakt, ţe trţby jsou v trţních cenách, kdeţto zásoby se uvádějí v nákladových cenách. Z tohoto důvodu dochází k jistému nadhodnocení skutečné obrátky. 43 Výpočet ukazatele je následující 44 : Doba obratu zásob = zásoby / denní tržby Ukazatel lze přiřadit mezi indikátory likvidity a je tedy nutno ho drţet na co nejniţší úrovni, neboť tím můţe být dosaţeno značných úspor. Na druhou stranu je určitá výše zásob nutná pro plynulé fungování podniku. 38 SEDLÁČEK, Jaroslav. Účetní data v rukou manažera. Praha: Computer Press, 2001. 39 KISLINGEROVÁ, Eva. Oceňování podniku. Praha: Beck, 2001. 40 SEDLÁČEK, Jaroslav. Účetní data v rukou manažera. Praha: Computer Press, 2001. 41 SUCHÁNEK, Petr. Finanční management distanční studijní opora. Brno: Masarykova univerzita, 2007. 42 SUCHÁNEK, Petr. Finanční management distanční studijní opora. Brno: Masarykova univerzita, 2007. 43 SEDLÁČEK, Jaroslav. Účetní data v rukou manažera. Praha: Computer Press, 2001. 44 SUCHÁNEK, Petr. Finanční management distanční studijní opora. Brno: Masarykova univerzita, 2007. - 16 -
účty. 46 Při hodnocení tohoto ukazatele je třeba brát ohled i na zvyklosti dané země, v České Ukazatel doby obratu pohledávek (průměrná doba splatnosti pohledávek, average collection period, debtor days period) Tento ukazatel měří počet dnů, které uplynou mezi vystavením faktury a jejím splacení. Jeho obrácená hodnota pak udává počet obrátek pohledávek za rok. 45 Získané hodnoty je uţitečné porovnat s poskytovanými platebními podmínkami. Je-li totiţ hodnota ukazatele větší neţ běţná doba splatnosti, obchodní partneři neplatí včas své republice je totiţ obvyklá doba obratu pohledávek (donedávna 17 dní) odlišná od třeba Německa (60 i 90 dní). 47 Konstrukce ukazatele: 48 Doba obratu pohledávek = krátkodobé pohledávky / denní tržby Ukazatel doby obratu závazků (průměrná doba odkladu plateb, doba provozního úvěru, payables turnover ratio) Ukazatel doby obratu závazků je protipólem k výše zmíněné době obratu pohledávek. Udává, jaká je platební morálka podniku k jeho dodavatelům. Výpočet: 49 Doba obratu závazků = krátkodobé závazky / denní tržby 1.1.2.3 Ukazatele zadluženosti Tato skupina obsahuje ukazatele, které vyjadřují vztah mezi vlastními a cizími zdroji podniku. Je jimi zjišťována míra rizika věřitelů, ţe jejich pohledávky nebudou uhrazeny. 50 Ukazatele zadluţenosti vypovídají o úspěšnosti práce managementu při získávání dodatečných zdrojů pro financování podniku. 51 Zadluţenost není pouze negativní charakteristikou podniku, ale její růst můţe přispět k celkové rentabilitě. Tento jev je označován jako finanční páka. 52 Avšak současně se zvyšující se zadluţeností roste i riziko finanční nestability. Proto je dobré tyto ukazatele porovnávat s ukazateli likvidity. 53 45 KISLINGEROVÁ, Eva. Oceňování podniku. Praha: Beck, 2001. 46 SEDLÁČEK, Jaroslav. Účetní data v rukou manažera. Praha: Computer Press, 2001. 47 KISLINGEROVÁ, Eva. Oceňování podniku. Praha: Beck, 2001. 48 SUCHÁNEK, Petr. Finanční management distanční studijní opora. Brno: Masarykova univerzita, 2007. 49 SEDLÁČEK, Jaroslav. Účetní data v rukou manažera. Praha: Computer Press, 2001. 50 SUCHÁNEK, Petr. Finanční management distanční studijní opora. Brno: Masarykova univerzita, 2007. 51 KISLINGEROVÁ, Eva. Oceňování podniku. Praha: Beck, 2001. 52 viz. kapitola 1.1.2.8 Finanční páka 53 SEDLÁČEK, Jaroslav. Účetní data v rukou manažera. Praha: Computer Press, 2001. - 17 -
Míra celkové zadluženosti (koeficient napjatosti, dluh na aktiva, ukazatel věřitelského rizika, debt ratio) Míru celkové zadluţenosti můţeme nazývat jako míru věřitelského rizika. Poměřuje totiţ cizí zdroje k celkové hodnotě aktiv. Z tohoto poměru lze tedy zjistit, jaká majetková základna kryje cizí zdroje. 54 Výpočet se provádí jako podíl cizího kapitálu k celkovým aktivům. Větší podíl vlastního kapitálu tak zabezpečuje větší jistotu věřitelů. Ti proto preferují nízký ukazatel zadluţenosti. Na druhé straně stojí vlastníci, kteří hledají spíše větší finanční páku a tím znásobení svých výnosů. 55 Výpočet ukazatele je následující: Celková zadluženost = cizí kapitál / celková aktiva Ukazatel úrokové krytí (interest coverage) Tento ukazatel patří ke klíčovým charakteristikám zadluţenosti a slouţí jako ratingová charakteristika a vodítko pro investory. Vyjadřuje to, kolikrát můţe klesnout zisk, aby byl podnik ještě stále schopen uspokojit cizí zdroje na stávající úrovni. 56 Vypočte se následujícím vztahem: Úrokové krytí = EBIT /nákladové úroky Ukazatel podílu upraveného vlastního kapitálu (TNW) Jedná se o další ukazatel vyţadovaný bankou, která ho pouţívá jako jeden ze základních ukazatelů zadluţenosti. Vypočte se jako: 57 TNW = vlastní kapitál (netto výše pohledávek za upsaný základní kapitál + netto výše dlouhodobého nehmotného majetku + netto výše oceňovacího rozdílu k nabytému majetku + netto výše odložené daňové pohledávky) / (upravený vlastní kapitál + pasiva celkem vlastní kapitál) Přičemţ čitatel vzorce je nazýván upraveným vlastním kapitálem. Poţadavky banky zní: Vyjádřeno v procentech, nesmí hodnota ukazatele poklesnout pod 60%, přičemţ rozhodným dnem je poslední den příslušného kalendářního čtvrtletí. 58 V mojí práci budu sledovat hodnoty tohoto ukazatele pouze vţdy za celý kalendářní rok. 54 KISLINGEROVÁ, Eva. Oceňování podniku. Praha: Beck, 2001. 55 SEDLÁČEK, Jaroslav. Účetní data v rukou manažera. Praha: Computer Press, 2001. 56 KISLINGEROVÁ, Eva. Oceňování podniku. Praha: Beck, 2001. 57 Československá obchodní banka, a.s., smlouva č. 0195/09/5048. 58 Československá obchodní banka, a.s., smlouva č. 0195/09/5048. - 18 -
1.1.2.4 Ukazatele likvidity Skupina ukazatelů likvidity vyjadřuje schopnost podniku hradit krátkodobé závazky a poměřují to, čím je moţno platit, tím co je nutno platit. V této souvislosti je moţno zmínit zlaté pravidlo financování, které nám říká, ţe kaţdé aktivum je financováno zdrojem s dobou splatnosti, která odpovídá době efektivního vyuţívání příslušného aktiva. 59 Likvidita je definována jako suma všech potenciálně likvidních prostředků podniku, které jsou k dispozici pro úhradu splatných závazků. Solventností se rozumí připravenost hradit své závazky, kdyţ nastala jejich splatnost. Je proto zřejmé, ţe existuje vzájemná podmíněnost likvidity a solventnosti. A to taková, ţe podmínkou solventnosti je likvidita. 60 Okamžitá likvidita (likvidita prvního stupně, cash ratio) Zjišťuje schopnost podniku hradit právě splatné závazky. V čitateli jsou zahrnuty peníze (v hotovosti a na běţných účtech) a jejich ekvivalenty. Doporučená hodnota ukazatele je přibliţně 0,2. 61 Vypočte se následujícím způsobem: Okamžitá likvidita = oběžná likvidní aktiva / krátkodobá pasiva Pohotová likvidita (likvidita druhého stupně, quick ratio) Do čitatele jsou na rozdíl od okamţité likvidity přidány ještě krátkodobé pohledávky očištěné od těţko vymahatelných a pochybných. Pro zachování likvidity podniku by hodnota neměla klesnout pod 1. 62 Vztah pro výpočet je následující: Pohotová likvidita = (likvidní aktiva + krátkodobé pohledávky) / krátkodobá pasiva Celková likvidita (likvidita třetího stupně, dlouhodobá likvidita, current ratio) Ukazatel udává, kolikrát pokrývají oběţná aktiva krátkodobé závazky. Je určitým měřítkem budoucí solventnosti podniku. Jsou zde zahrnuty i zásoby, jejichţ přeměna na peněţní prostředky je ale relativně zdlouhavá. Ukazatel je citlivý na strukturu zásob a jejich reálné oceňování vzhledem k jejich prodejnosti. Doporučená hodnota ukazatele je vyšší neţ 1,5. 63 59 SUCHÁNEK, Petr. Podnikohospodářská analýza. Brno: Masarykova univerzita, 2006. 60 SEDLÁČEK, Jaroslav. Účetní data v rukou manažera. Praha: Computer Press, 2001. 61 SUCHÁNEK, Petr. Podnikohospodářská analýza. Brno: Masarykova univerzita, 2006. 62 SEDLÁČEK, Jaroslav. Účetní data v rukou manažera. Praha: Computer Press, 2001. 63 SEDLÁČEK, Jaroslav. Účetní data v rukou manažera. Praha: Computer Press, 2001. - 19 -
Tento ukazatel je dalším z několika ukazatelů, jehoţ sledování po podniku vyţaduje banka kvůli poskytnutému investičnímu úvěru. Je zřejmé, ţe tento ukazatel je pro banku jakýmsi indikátorem solventnosti klienta v budoucnosti. Pro výpočet jsem proto pouţil tvar poţadovaný bankou: Celková likvidita = (netto výše zásob + netto výše krátkod. pohledávek + netto výše finančního majetku + netto výše časového rozlišení aktiv) / (krátkod. závazky + krátkod. rezervy + běžné bankovní úvěry + splatná část dlouhodobých úvěrů (do 1 roku) + krátkod. finanční výpomoci + časové rozlišení v pasivech rozvahy) Poţadavky banky jsou následující. Hodnota vyjádřená v procentech nesmí klesnout pod 180%, přičemţ rozhodným dnem je vţdy poslední den příslušného kalendářního čtvrtletí. 64 Pro potřeby této práce budu tento ukazatel počítat pouze pro roční období. 1.1.2.5 Ukazatele tržní hodnoty Skupina těchto poměrových ukazatelů je důleţitá především pro potenciální investory a všechny, kdo investují na kapitálovém trhu. Při jejich výpočtech se operuje s cenami či počtem podnikem emitovaných akcií. Protoţe je však mnou analyzovaný podnik společností s ručením omezeným a nemá tedy ţádné emitované akcie, nebudu se touto kategorií poměrových ukazatelů v mé práci zabývat. 1.1.2.6 Provozní (výrobní) ukazatele Provozní ukazatele jsou zaměřeny dovnitř podniku a jsou tedy vyuţívány zejména ve vnitřním řízení. Jsou pomocným nástrojem managementu pro sledování a analyzování vývoje základních aktivit podniku. Ukazatele se opírají o tokové veličiny, zejména o náklady. Řízení nákladů má za úkol zvýšit hospodárnost vynakládání jejich jednotlivých druhů a tím dosaţení vyššího konečného efektu. 65 Pro svou práci jsem po dohodě s vedením podniku HB beton s.r.o. vybral následující ukazatele. 64 Československá obchodní banka, a.s., smlouva č. 0195/09/5048. 65 SEDLÁČEK, Jaroslav. Účetní data v rukou manažera. Praha: Computer Press, 2001. - 20 -
Mzdová produktivita Výpočtem mzdové produktivity lze zjistit, kolik výnosů připadá na 1 Kč vyplacených mezd. V trendu by tento ukazatel měl vykazovat stoupající hodnoty. Kdyţ bychom chtěli vyloučit vliv nakupovaných surovin, energií a sluţeb, pouţijeme v čitateli místo výnosů přidanou hodnotu. Vzorec pro výpočet je poté následující: 66 Mzdová produktivita = přidaná hodnota / mzdy Přičemţ jsem do výpočtu dosadil celé osobní náklady podniku v příslušném období. Nákladovost výnosů (tržeb) Tento ukazatel nám vykresluje zatíţení výnosů podniku celkovými náklady. Hodnota ukazatele by měla vykazovat klesající trend. Konstrukce: 67 Nákladovost výnosů = náklady / výnosy (bez mimořádných) Materiálová náročnost výnosů Výsledné hodnoty tohoto ukazatele vyjadřují zatíţení výnosů spotřebovaným materiálem a energiemi. Vztah: 68 Materiálová náročnost výnosů = spotřeba materiálu a energie / výnosy (bez mimořádných) 1.1.2.7 Ukazatele na bázi finančních fondů a cash flow Úkolem této skupiny ukazatelů je zachytit jevy signalizující platební potíţe a posoudit, kam míří finanční situace podniku. Pro výpočet cash-flow jsem zvolil rozdíl příjmů a výdajů, které souvisejí s běţnou hospodářskou činností podniku. 69 Marže hrubého běžného cash-flow Tento ukazatel jsem do práce zařadil na základě smluvních poţadavků banky na podnik, která tento ukazatel vyţaduje konstruovat kvůli poskytnutému investičnímu úvěru. Vzorec pro výpočet je následující: 70 Marže hrubého běžného CF = (Běžný hospodářský výsledek před zdaněním + Odpisy a změny opravných položek a rezerv v provozní a finanční oblasti) / (Tržby za prodej zboží + Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb) 66 SEDLÁČEK, Jaroslav. Účetní data v rukou manažera. Praha: Computer Press, 2001. 67 SEDLÁČEK, Jaroslav. Účetní data v rukou manažera. Praha: Computer Press, 2001. 68 SEDLÁČEK, Jaroslav. Účetní data v rukou manažera. Praha: Computer Press, 2001. 69 SUCHÁNEK, Petr. Podnikohospodářská analýza. Brno: Masarykova univerzita, 2006. 70 Československá obchodní banka, a.s., smlouva č. 0195/09/5048. - 21 -
Poţadavky banky zní následovně. Vyjádřeno v procentech, tento podíl nesmí poklesnout pod hodnotu 4% k rozhodnému dni 30.6. příslušného kalendářnímu roku nebo pod hodnotu 4% k rozhodnému dni 30.9. příslušného kalendářního roku nebo pod hodnotu 4% k rozhodnému dni 31.12. příslušného kalendářního roku. 71 V mojí práci budu však sledovat pouze hodnoty za celý kalendářní rok. Čistý pracovní kapitál Tento ukazatel je také řazen mezi ukazatele na bázi CF. Jedná se o rozdíl mezi určitou poloţkou aktiv a určitou poloţkou pasiv. 72 Tento přístup umoţňuje výstiţněji oddělit v oběţných aktivech tu část finančních prostředků, která je určena na úhradu krátkodobých závazků, od části, která je relativně volná a můţe být tedy chápána jako určitý finanční fond. 73 Nejčastěji se pouţívá tvar, který vyjadřuje finanční sílu podniku, tedy schopnost vytvářet vlastní činností dostatečnou výši peněţních prostředků pro úhradu vlastních potřeb. Je vypočítán následujícím vztahem: 74 ČPK = celková oběžná aktiva celkové krátkodobé závazky Rentabilita ČPK = čistý zisk / ČPK 1.1.2.8 Finanční páka Tento ukazatel úzce souvisí s poměrovými ukazateli, proto jsem se ho rozhodl zařadit spolu s nimi do jedné kapitoly. Finanční pákou se rozumí pouţití cizího kapitálu ke zvýšení očekávaných výnosů, tedy efekt zvyšování rentability vlastního kapitálu pouţitím cizího kapitálu v kapitálové struktuře podniku. 75 To funguje za předpokladu, ţe míra zhodnocení vlastního kapitálu je vyšší neţ úroková míra z cizího kapitálu, která je navíc zmírněna úsporou na dani (tzv. daňovým štítem). Pokud tento předpoklad splněn není, působí finanční páka negativně. 76 Tento ukazatel úzce souvisí s ukazateli ROE a ROE. Rostoucí hodnota finanční páky by v ideálním případě měla zvyšovat ukazatele ROE a ROA. Výhodnost vyuţití cizího kapitálu lze zjistit poměrem těchto dvou ukazatelů, přičemţ by měla vyjít hodnota větší neţ 1. Tento poměr nazýváme index finanční páky. 77 Výpočet: 71 Československá obchodní banka, a.s., smlouva č. 0195/09/5048. 72 SUCHÁNEK, Petr. Podnikohospodářská analýza. Brno: Masarykova univerzita, 2006. 73 SEDLÁČEK, Jaroslav. Účetní data v rukou manažera. Praha: Computer Press, 2001. 74 SUCHÁNEK, Petr. Podnikohospodářská analýza. Brno: Masarykova univerzita, 2006. 75 SYNEK, Miloslav, et. al. Manažerská ekonomika. Praha: Grada, 2007. 76 SEDLÁČEK, Jaroslav. Účetní data v rukou manažera. Praha: Computer Press, 2001. 77 SUCHÁNEK, Petr. Finanční management distanční studijní opora. Brno: Masarykova univerzita, 2007. - 22 -
Finanční páka = aktiva / vlastní kapitál Index finanční páky = rentabilita vlastního kapitálu / rentabilita celkového kapitálu 1.1.2.9 Shrnutí Pro komplexní analýzu podniku je třeba pouţít nejen jednotlivé poměrové ukazatele, ale je vhodné tyto ukazatele postavit do vzájemných souvislostí. Na to se pouţívají tzv. paralelní ukazatelové soustavy. Tyto soustavy dávají do souvislostí ukazatele nejen v rámci jednotlivých skupin, ale také vyjadřují vztahy mezi jednotlivými skupinami. Následná trendová analýza výsledků nám poté umoţňuje hodnotit vývoj ukazatelů a skupin ukazatelů v čase. Velmi koncentrovanou formou paralelních ukazatelových soustav je např. Spider analýza. Při aplikaci této metody se z kaţdé skupiny ukazatelů vybere jeden nejcharakterističtější a ten je vynesen do pavučinového grafu (viz. Obrázek 1 - Spider analýza). Hodnoty se poté srovnávají např. s oborovými hodnotami. Nevýhodou této metody je však značná omezenost dat, která jsou v grafu obsaţena. Obrázek 1 - Spider analýza Pramen: NEUMAIEROVÁ, Inka. Výkonnost a tržní hodnota firmy. Praha: Grada Publishing, 2002. Hodnocení finančního zdraví podniku je úlohou vícekriteriálního rozhodování, kde jednotlivé ukazatele tvoří jedno z kritérií. Jednotlivé ukazatele a soustavy ukazatelů ale nemají pro hodnocení finančního zdraví stejný význam. Objektivní výběr nejdůleţitějších ukazatelů a stanovení jejich důleţitosti se tak stává poměrně velkým problémem. Pro konečné hodnocení je nutné vidět skutečnosti v souvislostech. Vztahy mezi ukazateli proto musí být - 23 -
transparentní. Je třeba analyzovat příčiny vývoje a uvaţovat nad důvody stavu a vývoje podniku. 78 Dalším ze způsobů zlepšování úrovně podniku je jeho porovnávání s jinými podniky. Analyzovaný podnik je srovnáván obvykle s podniky ve stejném výrobním oboru či průmyslovém odvětví. Je moţno získané hodnoty porovnávat s oborovým průměrem, s nejlepším podnikem v odvětví či se skupinou konkurenčních podniků. 79 1.1.3 Pyramidový rozklad Du Pont Pro finanční analýzu jsou pyramidové rozklady důleţité nástroje, které zachycují souvislosti dění v podniku. Předpokladem toho je znalost vazeb mezi ukazateli, které zachycují průběh reprodukčního procesu podniku. Právě na to se hodí pyramidové rozklady, které vychází z vrcholového ukazatele a logicky ho deduktivní cestou rozkládají na ukazatele stojící v pozici příčinných faktorů. Tímto způsobem vzniká účelová hierarchie ukazatelů nebo jinak řečeno pyramidová soustava ukazatelů. 80 Pyramidový rozklad Du Pont je pravděpodobně nejznámější a nejrozšířenější. Zároveň je také nejstarším, pochází jiţ z roku 1919. Jeho vrcholovým ukazatelem je výnosnost vlastního kapitálu (ROE, tedy čistý zisk / vlastní kapitál). Jedná se o velmi přehledný rozklad, který se hodí pro optické znázornění věcných vztahů. Z toho plyne jeho oblíbenost. Na druhou stranu není tento rozklad příliš obsáhlý (chybí zde některé další ukazatele a pohled na riziko) a proto analýza z něj vycházející je pouze omezená. 81 Rozklad Du Pont rozkládá multiplikativním způsobem ukazatel rentability ROE na součin ukazatele rentability trţeb, aktivity v podobě obratu aktiv a zadluţenosti v podobě finanční páky. Analýza je dvoustupňová. V prvním stupni je rentabilita celkového vloţeného kapitálu vyjádřena jako funkce dvou ukazatelů (ROA a Finanční páka). A ve druhém stupni je rentabilita celkového vloţeného kapitálu vyjádřena jako funkce tří ukazatelů (Rentability trţeb, Obratu aktiv a Finanční páky). Druhý stupeň jsem mohl pouţít, protoţe podnik je financován z část cizími zdroji. Postup rozkladu se dá zobrazit následujícím vzorcem: 82 78 NEUMAIEROVÁ, Inka; NEUMAIER, Ivan. Výkonnost a tržní hodnota firmy. Praha: Grada Publishing, 2002. 79 SYNEK, Miloslav, et. al. Manažerská ekonomika. Praha: Grada, 2007. 80 NEUMAIEROVÁ, Inka; NEUMAIER, Ivan. Výkonnost a tržní hodnota firmy. Praha: Grada Publishing, 2002. 81 NEUMAIEROVÁ, Inka; NEUMAIER, Ivan. Proč se ujal index IN a nikoli pyramidový systém ukazatelů INFA. 82 SUCHÁNEK, Petr. Finanční management distanční studijní opora. Brno: Masarykova univerzita, 2007. - 24 -
ROE ROA ROE Z VK Z A ROA Z A A VK A VK Z T T A A VK V grafickém zobrazení by rozklad vypadal takto: Obrázek 2 - Pyramidový rozklad Du Pont Pramen: MRKVIČKA, J.: Finanční analýza. Bilance. Praha, 1997 Z prvního stupně rozkladu je vidět, ţe podnik dosahuje hodnoty ROA různými kombinacemi ziskovosti trţeb a obratovosti celkových aktiv. Druhý stupeň rozkladu zobrazuje společné působení ziskového rozpětí, obratu celkových aktiv a finanční páky na stanovování ROE. 83 1.1.4 Bankrotní model Index IN01 Bankrotní modely slouţí převáţně věřitelům jako ratingové ohodnocení podniků, tedy pro zjištění schopnosti podniku dostát svým závazkům. 84 Modelů tohoto typu je celá řada, ale ne všechny se hodí pro české prostředí. Výsledky modelů nemusejí vţdy vycházet jednoznačně, proto je vhodné zvolit modelů více, nebo vybrat pouze takový, který vychází nejlépe. Pro podnik HB beton s.r.o. jsem sestrojil mimo indexu IN01 ještě Altmanovo Z-skóre, avšak výsledky tohoto modelu nebyly průkazné, jelikoţ ve většině sledovaných období vycházeli do šedé zóny. Index IN01 (Index důvěryhodnosti) vznikl spojením o něco starších indexů IN95 a IN99. Autory všech těchto tří indexů jsou Inka a Ivan Neumaierovi. Model funguje na 83 SUCHÁNEK, Petr. Podnikohospodářská analýza. Brno: Masarykova univerzita, 2006. 84 NEUMAIEROVÁ, Inka; NEUMAIER, Ivan. Výkonnost a tržní hodnota firmy. Praha: Grada Publishing, 2002. - 25 -
podobném principu jako Altmanův index, ale je vytvořen speciálně pro české prostředí. Index je dán vztahem: IN 01 0,13 * A CZ 0,04 * EBIT Ú 3,92 * EBIT A VÝN 0,21 * A OA 0,09 * KZ KBÚ Je-li výsledná hodnota indexu IN01 větší neţ 1,77, znamená to, ţe podnik tvoří hodnotu. Hodnota indexu IN01 pod 0,75 naopak znamená, ţe podnik spěje k bankrotu. Výsledky v intervalu 0,75 a 1,77 spadají do šedé zóny, coţ znamená, ţe situaci podniku není jednoznačná. Pro průmyslový podnik, coţ je případ podniku HB beton s.r.o., dosaţená hodnota IN01 > 1,77 znamená, ţe podnik s pravděpodobností 67% tvoří hodnotu. Hodnota IN01 < 0,75 pak znamená, ţe podnik s 86% pravděpodobností spěje k bankrotu. 85 1.2 Situační analýza podniku Marketingová situační analýza (marketingový audit) je kritické, nestranné, systematické a důkladné: zkoumání vnitřní situace podniku - mikroprostředí, šetření postavení podniku v daném prostředí (s důrazem poloţeným na analýzu trhu) - makroprostředí. 86 1.2.1 Analýza makroprostředí Na výkonnost podniku má podstatný vliv vývoj makroprostředí, ve kterém podnik existuje. Následující Obrázek 3 - Postavení podniku v rámci makroprostředí znázorňuje postavení podniku v rámci makroprostředí. Obrázek 3 - Postavení podniku v rámci makroprostředí Pramen: KISLINGEROVÁ, Eva. Oceňování podniku. Praha: Beck, 2001. 85 NEUMAIEROVÁ, Inka; NEUMAIER, Ivan. Výkonnost a tržní hodnota firmy. Praha: Grada Publishing, 2002. 86 HORÁKOVÁ, H. Strategický marketing. 2. a rozšířené vydání. Praha: Grada Publishing 2003. - 26 -
Ve své práci se budu věnovat pouze vlivu ekonomického prostředí. Z mnoţství ukazatelů, které se v této oblasti dají sledovat jsem vybral následující: tempo růstu HDP, vývoj inflace, vývoj kurzu EUR/CZK. Tempem růstu HDP se zpravidla měří reálný výstup ekonomiky. Je prokázáno, ţe v dlouhodobém a střednědobém časovém horizontu existuje vztah mezi změnou HDP a změnou akciových kurzů. A akciový trh je povaţován za spolehlivý indikátor změn fází hospodářského cyklu. 87 Inflace se projevuje jak na vstupech tak na výstupech podniku. Inflace je vlastně rozdíl mezi výstupy a vstupy. S oceňováním jak dlouhodobého majetku, tak i zásob jsou spojeny v období inflace jisté problémy. Inflace vede k podhodnocování nákladů spojených s obnovou kapacit a podhodnocení nákladů v účetnictví (při uţívání metody FIFO). 88 Mimo výše zmíněných ukazatelů jsem do této kapitoly zařadil ještě vývoj kurzu EUR/CZK, který má na podnik významný vliv, neboť podnik značnou část produkce exportuje do zahraničí. Další oblastí, na kterou jsem se v práci zaměřil je vývoj oboru stavebnictví, ve kterém působí podnik HB beton s.r.o. Tento vývoj budu ilustrovat na vývoji stavební konstrukce a přírůstcích zakázek. 1.2.2 Porterova analýza konkurenčních sil Konkurenční síly jsou významnou charakteristikou odvětví, ve kterém podnik působí. Bezprostředně ovlivňují konkurenční pozici a úspěšnost podniku. Analýza konkurenčních sil představuje první krok analýzy konkurence působící v daném odvětví. Dalším krokem je pak analýza jednotlivých konkurentů. Cílem analýzy je získat určitý obraz konkurenčního prostředí. Pro vlastní analýzu je třeba zpracovat určitý rámec, který odráţí strukturu konkurenčního prostředí. 89 K řešení tohoto problému přispěl Porter svým pětifaktorovým modelem konkurenčního prostředí. Tvrdí, ţe stupeň konkurence je závislý na tom, jaké jsou vyjednávací vlivy dodavatelů, vyjednávací vlivy odběratelů, ohroţení ze strany konkurentů, 87 KISLINGEROVÁ, Eva. Oceňování podniku. Praha: Beck, 2001. 88 KISLINGEROVÁ, Eva. Oceňování podniku. Praha: Beck, 2001. 89 BUCHTA, Karel; Sedláčková, Helena. Strategická analýza. 2. přepracované a doplněné vydání, Praha: C. H. Beck, 2006. - 27 -
nebezpečí existence substitutů za výrobky podniku a stupeň soupeřivosti (rivality) mezi podniky v odvětví. 90 Tento model znázorňuje následující schéma: Obrázek 4 - Porterův model 5 konkurenčních sil Pramen: MALLYA, Thadeus. Základy strategického řízení a rozhodování. 1. vyd. Praha: Grada, 2007. 1.2.2.1 Rivalita mezi konkurenčními podniky Jedná se o nejsilnější z konkurenčních sil. Intenzita této síly vyplývá z energie, kterou soupeřící podniky vynakládají na snahu o získání lepší trţní pozice. Sledovanými faktory v této oblasti jsou: počet a velikost konkurentů v konkurenčním okolí, míra růstu trhu, vysoké fixní náklady, diferenciace produktů, globální zákazníci. 91 1.2.2.2 Hrozba substitutů Této oblastí věnují zvýšenou pozornost především podniky působící v oblasti, kde je moţno nalézt více moţností substituce. Často se stává, ţe substitutem můţe být i produkt podniku u jiného odvětví. Substituty určují maximální cenu, za kterou je moţno prodávat produkty podniku. Konkurenční síla je determinována následujícími faktory: relativní výše cen substitutů, diferenciace substitutů, náklady na změnu. 90 MALLYA, Thadeus. Základy strategického řízení a rozhodování. 1. vyd. Praha: Grada, 2007. 91 BUCHTA, Karel; Sedláčková, Helena. Strategická analýza. Praha: C. H. Beck, 2006. - 28 -