Územně analytické pdklady bce s rzšířenu půsbnstí Litmyšl - úplná aktualizace 2016 Listpad 2016
KOLEKTIV ZPRACOVATELŮ Ing. Jsef Filipi Ing. Jan Eisner Ing. Dagmar Jankvá Úplná aktualizace 2016 Územně analytických pdkladů bce s rzšířenu půsbnstí Litmyšl je zpracvána na základě 28 dst. 1 zákna č. 183/2006 Sb. územním plánvání a stavebním řádu (stavební zákn), ve znění pzdějších předpisů (dále jen stavební zákn ). ÚAP ORP Litmyšl - úplná aktualizace 2016 2
OBSAH: OBSAH: 3 Přehled zkratek 6 A) PODKLADY PRO URÚ 7 Scidemgrafické pdmínky 7 Sídelní struktura 7 Vývj pčtu byvatel 8 Migrační atraktivita bcí 8 Přirzený přírůstek 10 Věkvá skladba 11 Vzdělání byvatel 15 Nezaměstnanst 17 Vyjížďka za prací 19 Bydlení a vybavenst 21 Bydlení 21 Nvá bytvá výstavba 23 Vybavenst bcí 24 Rekreace a Cestvní ruch 25 Kultura a sprt 26 Hspdářské pdmínky 26 Eknmická rientace a zaměstnanst 26 Situace na trhu práce 28 Pdnikatelské prstředí 29 Zemědělství, lesnictví a vdní hspdářství 31 Průmyslvá výrba 32 B) ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ 33 B 1. SWOT analýza zjištění a vyhdncení udržitelnéh rzvje území ORP 33 1. Hrninvé prstředí a gelgie 33 2. Vdní režim 34 3. Hygiena živtníh prstředí 35 4. Ochrana přírdy a krajiny 37 5. Zemědělský půdní fnd 39 6. PUPFL 40 7. a) Veřejná dpravní infrastruktura dálniční a silniční síť 41 7. b) Veřejná dpravní infrastruktura železniční síť 43 ÚAP ORP Litmyšl - úplná aktualizace 2016 3
7. c) Veřejná dpravní infrastruktura vdní dprava 44 7. d) Veřejná dpravní infrastruktura letecká dprava 45 7. e) Veřejná dpravní infrastruktura cyklistická dprava 46 8. a) Veřejná technická infrastruktura energetika 47 8. b) Veřejná technická infrastruktura - zásbvání vdu a kanalizace 48 9. Scidemgrafické pdmínky 49 10. Bydlení 50 11. Rekreace a CR 51 12. Hspdářské pdmínky 52 B 2. Vyhdncení vyvážensti vztahu územních pdmínek pr hspdářský rzvj, pr sudržnst splečenství byvatel území a pr příznivé živtní prstředí 53 B 2.1 Hdncení vyvážensti územních pdmínek pr hspdářský rzvj 53 B 2.2 Hdncení vyvážensti územních pdmínek pr sudržnst splečenství byvatel území 55 B 2.3 Hdncení vyvážensti územních pdmínek pr příznivé živtní prstředí 56 B 2.4 Suhrnné vyhdncení vyvážensti pilířů udržitelnéh rzvje území v bcích typlgie bcí 58 B 3. Určení prblémů k řešení v ÚPD 62 Benátky 62 Bhuňvice 64 Budislav 66 Cerekvice nad Lučnu 68 Čistá 70 Desná 72 Dlní Újezd 74 Hrky 76 Hrní Újezd 77 Chmelík 79 Chtěnv 81 Chtvice 82 Janv 83 Jaršv 85 Litmyšl 87 Lubná 91 Makv 93 Mrašice 95 Němčice 97 Nvá Sídla 99 ÚAP ORP Litmyšl - úplná aktualizace 2016 4
Nvá Ves u Jaršva 101 Osík 102 Příčí u Litmyšle 104 Příluka 106 Řídký 108 Sebranice 110 Sedliště 112 Slupnice 114 Strakv 116 Suchá Lhta 118 Trstěnice 119 Tržek 121 Újezdec 123 Vidlatá Seč 125 Vlčkv 127 B 4. Grafická část 129 ÚAP ORP Litmyšl - úplná aktualizace 2016 5
PŘEHLED ZKRATEK BRKO bilgicky rzlžitelný kmunální dpad CR cestvní ruch ČHMÚ Český hydrmeterlgický ústav ČOV čistírna dpadních vd ČR Česká republika ČSÚ Český statistický úřad D-O-L průplavní spjení Dunaj-Odra-Labe DP dbývací prstr FUA funkční urbanizvaná území FVE ftvltaická elektrárna HR hspdářský rzvj (pilíř URÚ) CHLÚ chráněné lžiskvé území CHOPAV chráněná blast přirzené akumulace vd LLS místní pracvištní systémy MPR městská památkvá rezervace MÚK mimúrvňvá křižvatka MŽP ministerstv živtníh prstředí NATURA EVL Natura - evrpsky významné lkality NATURA PP Natura - ptačí blasti NKP nárdní kulturní památka NRBK nadreginální bikridr OP chranné pásm ORP bec s rzšířenu půsbnstí OS rzvjvá sa republikvéh významu OZKO blasti se zhršenu kvalitu vzduší Pk (PK) Pardubický kraj PP přírdní památka PR přírdní rezervace PUPFL pzemky určené k plnění funkcí lesa PÚR ČR Plitika územníh rzvje České republiky RD rdinný dům REZZO zdrje znečištění vzduší SS sudržnst splečenství byvatel území (pilíř URÚ) SWOT metda kvalitativníh hdncení (strengths přednsti, weaknesses - nedstatky, pprtunities - příležitsti, threats - hrzby) TEMMK transevrpský multimdální kridr TR trafstanice ÚAP územně analytické pdklady UNESCO Unided Natins Educatinal, Scientific and Cultural Organizatin ÚP územní plán ÚPD územně plánvací dkumentace URÚ udržitelný rzvj území ÚSES územní systém eklgické stability VKP významný krajinný prvek VTE větrná elektrárna VVN velmi vyské napětí ZPF zemědělský půdní fnd ZÚR zásady územníh rzvje ŽP příznivé živtní prstředí (pilíř URÚ) ÚAP ORP Litmyšl - úplná aktualizace 2016 6
A) PODKLADY PRO URÚ Pr zpracvání dkumentace Úplné aktualizace 2016 ÚAP ORP Litmyšl byly využity zejména následující pdkladvé materiály: PÚR ČR ve znění aktualizace č. 1 (schválené usnesením č. 276 ze dne 15. 4. 2015), ZÚR Pardubickéh kraje včetně aktualizace č.1, která nabyla účinnsti 7.10.2014, Územně analytické pdklady Pardubickéh kraje - 3. úplná aktualizace 2015, Územní plány bcí ve správním bvdu ORP Litmyšl, ÚAP ORP Litmyšl (2008, 2010, 2012, 2014), Aktuální Infrmace ČSÚ (ČSÚ 2001-2015), Infrmace ČHMÚ Zdrje znečišťvání za rk 2015, Infrmace MŽP Vymezení blastí se zhršenu kvalitu vzduší za rk 2010, Infrmace d pskytvatelů údajů území, Vlastní průzkumy. Scidemgrafické pdmínky SÍDELNÍ STRUKTURA Správní bvd bce s rzšířenu půsbnstí Litmyšl leží ve střední části PK. Na severu hraničí s Orlickústeckem, na výchdě s Česktřebvskem a Svitavskem, na jihu s Pličskem a na západě s Chrudimskem a Vyskmýtskem. Území Litmyšlska leží na 33 706 hektarech a představuje cca 7,5% rzlhy kraje. Ve 35 bcích, které tvří správní bvd, žil k 31. 12. 2015 celkem 26.636 byvatel. Hustta zalidnění 126,5 sb/km² je výrazně nad krajským průměrem. V sídle správníh bvdu - městě Litmyšl - které je zde jedinu bcí se statutem města, žije 10.043 t je 37,7 % byvatel. Oprti průměru městskéh byvatelstva v kraji, který činil pr rk 2014 62%, je zastupení městskéh byvatelstva stále hlubk pd krajským průměrem. Sídelní struktura správníh bvdu vykazuje velku rzdrbenst a četnu existenci malých lkálních splečenství, které čast neumžňují vytvření ani zcela základní vybavensti. Rzdrbenst sídlení umcňuje ještě skutečnst, že i malé bce s méně než 500 byvateli (Příčí u Litmyšle, Nvá Sídla) se skládají z více čast prstrvě dtržených částí (sad). Celkvě se ORP skládá z 62 částí, z th přísluší 10 částí k městu Litmyšl. Ani zde nejsu části prstrvě integrvané a jejich přičlenění k městu má ryze praktický účel (velmi malá velikst sídla). V ORP je 5 bcí, kde pčetní stavy nedsahují ani 100 sb. Nejpčetnější skupinu tvří bce se 100 až 299 byvateli, kterých je 12. Následuje kategrie s 300 až 599 byvateli, která zahrnuje 7 bcí. Tyt 3 kategrie bcí s méně než 600 byvateli tvří 68,6 % z celkvéh pčtu bcí a žije zde 18,5% byvatel. Dále je zde skupina 9 bcí, ve kterých žije 600 až 1199 byvatel. Z těcht bcí má puze Osík více jak 1000 byvatel. ÚAP ORP Litmyšl - úplná aktualizace 2016 7
Puze 2 bce patří d kategrie s pčtem byvatel 1200 až 2499 byvatel, jsu t Dlní Újezd a Slupnice. Puze jedna bec, a t Litmyšl, má statut města a pčet byvatel převyšuje 10 tisíc. VÝVOJ POČTU OBYVATEL Průměrný index vývje pčtu byvatel v letech 2007 až 2015 ve správním bvdu je 101,6. Samtné měst Litmyšl měl v rce 2007 10.072 byvatel a v rce 2015 10.043 tedy úbytek za sledvané bdbí 29 byvatel a index vývje byvatel 99,7. Celkvě se pčet byvatel v ORP d rku 2007 (26.284) d rku 2015 (26.636) zvýšil 352 sb. Z celkvéh pčtu 35 bcí měl 18 bcí, tj. 51,4 %, prgresivní vývj, přičemž nejvyšší přírůstek je v bci Sebranice, kde se pčet byvatel zvýšil 100. Napak nejnižší přírůstek (puze 1 byvatele) je v bci Bhuňvice. Ve 14 bcí, tj. 40 %, byl vývj pčtu byvatel regresivní. Nejvýraznější pkles pčtu byvatel byl v Lubné, snížil se 37 sb. Ve 3 bcích byl vývj pčtu byvatel stagnující. Graf vychází z tabulek Územně analytické pdklady ČSÚ k 31.12.2015 MIGRAČNÍ ATRAKTIVITA OBCÍ Migrační sald v rce 2015 byl u 10 bcí, tj. 28,5 %., kladné. Největší migrační prudy nezaznamenal centrum ORP. ÚAP ORP Litmyšl - úplná aktualizace 2016 8
Graf vychází z tabulek Územně analytické pdklady ČSÚ k 31.12.2015. K migračně nejvíce ztrátvým bcím nad -20 sb p přepčtu na 1000 byvatel patří v celém ORP puze bec Vlčkv. Graf vychází z tabulky Územně analytické pdklady ČSÚ sald migrace 2015 přepčten na 1000 byvatel ÚAP ORP Litmyšl - úplná aktualizace 2016 9
PŘIROZENÝ PŘÍRŮSTEK Průměrný abslutní přirzený přírůstek za celý správní bvd byl 0,6 a z th byl záprný u 10 bcí. K nejvíce ztrátvým bcím patří dle abslutníh salda bec Lubná (-9 sb). Vůbec nejvyšší úbytky přirzenu měnu v přepčtu na byvatele byly evidvány v malých bcích Strakv (- 17,3 sb/ 1 000 byvatel) a Vlčkv (- 20,8 sb/ 1 000 byvatel). Pzitivní vývj přirzenéh přírůstku v pčtu byvatel zaznamenal v r. 2015 18 bcí. V abslutních hdntách zaznamenaly největší přírůstky bec Sebranice (+ 9 sb). V statních případech šl puze malé přírůstky v pčtu 1 6 sb. V přepčtu na byvatele byl největší přírůstek v malé bci Újezdec (+ 41,2 sb/ 1 000 byvatel). Ve zbývajících 7 bcích byl přirzený přírůstek nulvý. Jednal se především malé bce d 450 byvatel. Graf vychází z tabulky B 4.1.6.1 Demgrafický typ ppulace slupec přirzený přírůstek 2013 abs. Graf vychází z tabulky B 4.1.6.1 Demgrafický typ ppulace slupec přirzený přírůstek 2013 na 1000 byvatel ÚAP ORP Litmyšl - úplná aktualizace 2016 10
VĚKOVÁ SKLADBA V rámci Pardubickéh kraje i České republiky je hdncení věkvé skladby ORP Litmyšl mírně příznivé. K 31. 12. 2015 byl průměrný věk ve správním bvdu 41,4, zatímc v Pardubickém kraji byl 41,9. Průměrný věk ORP Litmyšl je 4 nejnižší v rámci Pardubickéh kraje, cž se jeví jak ptimistické. Průměrný věk v Pardubickém kraji je shdný i s celrepublikvým průměrem a je také 4 nejnižší v rámci České republiky. Graf vychází z tabulky ČSÚ územně analitické údaje za kraje 2015 Graf vychází z tabulky ČSÚ územně analitické za správní bvdy bcí s rzšířenu půsbnstí 2015 ÚAP ORP Litmyšl - úplná aktualizace 2016 11
Graf vychází z tabulky ČSÚ územně analitické za ORP 2006-2015 Při sledvání vývje průměrnéh věku v ORP Litmyšl za bdbí 2006-2015 je nutné knstatvat, že byvatelstv v ORP Litmyšl, každým rkem stárne. Tent vývj je z hlediska vývje negativní. Graf vychází z tabulky ČSÚ územně analitické za všechny bce ČR 2015 Sledváním průměrnéh věku v jedntlivých bcích ORP Litmyšl, kdy nad průměrným věkem ORP (41,4) jsu bce Bhuňvice, Budislav, Chmelík, Chtěnv, Litmyšl, Lubná, Nvá Sídla, Nvá Ves u Jaršva, Řidký, Slupnice a Tržek, tedy 11 bcí z celkvéh pčtu 35 bcí. Nejvyšší průměrný věk je bci Tržek 46,5, Řidký 45,2 a Buhuňvice 44,1. Napak nejnižší průměrný věk je bci Újezdec 36,7 a Jaršv 37,6. ÚAP ORP Litmyšl - úplná aktualizace 2016 12
Graf vychází z tabulky ČSÚ územně analitické za správní bvdy bcí s rzšířenu půsbnstí 2015 Graf vychází z tabulky ČSÚ územně analitické za správní bvdy bcí s rzšířenu půsbnstí 2007-2015 Sledvání jedntlivých věkvých skupin v ORP Litmyšl, ukazuje negativní vývj, slžka bavytel 65 a více let narůstá v řádu stvek, zatím c slžka byvatel 0-14let klesá v řádu desítek. Tent vývj má přímý negativní dpad i na prgresivní slžku byvatel 15-64 let, která klesá též v řádu stvek každým rkem. ÚAP ORP Litmyšl - úplná aktualizace 2016 13
Graf vychází z tabulky ČSÚ územně analitické za všechny bce ČR 2015 ÚAP ORP Litmyšl - úplná aktualizace 2016 14
Pzitivní vývj ve skladbě byvatel ve věkvé skupině 0-14 let prti věkvé skupině 65+ let zaznamenaly bce Benátky, Čistá, Hrky, Janv, Jaršv Němčice, Osík, Příluka, Sebranice, Suchá Lhta, Vlčkv tedy 11 bcí z cekvéh pčtu 35 bcí. Graf vychází z tabulky ČSÚ územně analitické za všechny bce ČR 2015 Z grafu pdílu byvatel ve věku 65 a více let na celkvém pčtu byvatel vyplývá, že nejstarší byvatelstv je bci Tržek 23,7%, Nvá Ves u Jaršva 22,1%, Řidký 20,9% a bce Chtěnv a Slupnice shdně s 20,8%. Z hlediska tht vývje je pzitivní bec Benátky s 10,9%. VZDĚLÁNÍ OBYVATEL Dle níže uvedených tabulek a grafů vyplývá, že vzdělanst v ORP Litmyšl nijak nevybčuje z průměrných hdnt v celém Pardubickém kraji. ČSÚ sldb_2011 ÚAP ORP Litmyšl - úplná aktualizace 2016 15
ÚAP ORP Litmyšl - úplná aktualizace 2016 16
graf vychází z tabulky B 4.1.6.2 Sciální typ ppulace slupec Pčet sb se základ. vzděláním/ 1 sbu s uknčeným vyskšklským vzděláním NEZAMĚSTNANOST Situace na trhu práce v minulých letech se výrazně měnila. Průměrný pdíl nezaměstnaných sb dsažitelných v rce 2010 pr ORP Litmyšl činil 6,59% zatímc v rce 2015 4,5%. Nejvyšší pdíl nezaměstnaných sb dsažitelných je bci Čistá 7,5%, napak nejlepší situace je v bci Jaršv, kde je úpdíl nezaměstnaných dsažitelných 0,8%. Téměř ve všech bcích se pdíl nezaměstnaných sb snížil, puze bec Vlčkv zůstává na stejné hdntě 7,1%, pdbně bce Chtěnv a Příluka kde dšl ke snížení pdílu nezaměstnaných sb dsažitelných puze cca 0,5%. Vývj nezaměstnansti v rámci ORP je tedy velmi příznivý téměř ve všech bcích. ÚAP ORP Litmyšl - úplná aktualizace 2016 17
Zdrj ČSÚ Vybrané ukazatele za správní bvd Litmyšl v letech 2001-2015 ÚAP ORP Litmyšl - úplná aktualizace 2016 18
graf vychází z tabulky B 4.1.6.2 Sciální typ ppulace VYJÍŽĎKA ZA PRACÍ Tab. 115 Vyjíždějící d zaměstnání a škl SO ORP Litmyšl Zdrj ČSÚ Zaměstnaní Vyjíždějící, dba cesty celkem muži ženy Žáci a studenti Vyjíždějící d zaměstnání a škl 6 205 3 240 2 965 2 978 v tm: v rámci bce 1 986 882 1 104 881 d jiné bce kresu 2 601 1 307 1 294 969 d jinéh kresu kraje 1 196 782 414 476 d jinéh kraje 366 242 124 638 d zahraničí 56 27 29 14 Vyjíždějící denně mim bec 3 589 1 951 1 638 1 351 z th dba cesty: d 14 minut 1 107 640 467 371 15-29 minut 1 721 902 819 573 30-44 minut 436 215 221 192 45-59 minut 199 115 84 119 60-89 minut 79 43 36 77 90 a více minut 39 30 9 17 Zaměstnaní bez stáléh pracviště 623 529 94 x Zaměstnaní a žáci s nezjištěným místem pracviště, škly v ČR 359 216 143 71 Pčet byvatel, kteří musí denně vyjíždět za prací d jiných bcí, byl ve správním bvdu 6 205 z tehdejšíh celkvéh pčtu 26 729 byvatel, tedy 23% a dále žáci a studenti 2 978 tedy dalších 11% z celkvéh pčtu byvatel. ÚAP ORP Litmyšl - úplná aktualizace 2016 19
zdrj tabulka B 4.1.4.2 Situace na trhu práce a rzvinutst pracvníh (pdnikatelskéh) prstředí ÚAP ORP Litmyšl - úplná aktualizace 2016 20
Z výše uvedených grafů vyplývá, že ve všech bcích v ORP převažuje vyjíždění za prací, výjimku tvří puze Litmyšl. Bydlení a vybavenst BYDLENÍ V ORP byl v rce 2001 evidván celkem 7 511 dmů, z th 6 094 trvale bydlených a 1 417 nebydlených, tj. 19% z celkvéh rzsahu dmvníh fndu. Nebydlenst tedy byla vyská, ale krespndvala s krajským průměrem. Převaha nebydlenéh dmvníh fndu se nalézala ve venkvském zázemí města ze 79%. Prt byla také velká část nebydlenéh dmvníh fndu využívána pr rekreaci (57 %). Průměrné stáří dmů byl 41,8 let. V rámci ORP PK se jedná nejnižší hdntu, krajský průměr je 44,7 let. Převahu zástavby tvří RD (92,8 %). Tab. 117 Dmvní fnd v ORP Litmyšl Zdrj ČSÚ Dmy Dmy celkem rdinné dmy z th bytvé dmy celkem Pčet sb z th v rdinných dmech Dmy celkem 8 040 7 559 346 26 304 20 313 bydlené dmy 6 470 6 025 343 26 304 20 313 z pčtu dmů vlastnictví: fyzická sba 5 678 5 572 84 19 661 18 813 bec, stát 133 42 50 1 470 172 bytvé družstv 39 3 36 857 5 spluvlastnictví vlastníků bytů 456 315 141 3 222 1 053 dmy s pčtem bytů: 1 4 827 4 760-14 495 14 249 2-3 1 343 1 265 57 6 497 6 064 4-11 243 x 241 3 161 x 12 a více 47 x 45 1 845 x z pčtu dmů bdbí výstavby neb reknstrukce: 1919 a dříve 716 653 41 2 457 1 927 1920-1970 1 810 1 657 137 6 532 4 758 1971-1980 1 364 1 284 69 6 018 4 538 1981-1990 977 946 25 3 919 3 515 1991-2000 784 726 40 4 046 2 946 2001-2011 710 672 23 2 963 2 423 z pčtu dmů materiál nsných zdí: kámen, cihly, tvárnice 6 052 5 679 288 23 594 19 281 stěnvé panely 79 36 40 1 527 130 z pčtu dmů pčet nadzemních pdlaží: 1-2 5 878 5 693 122 20 985 19 217 3-4 315 127 165 3 096 546 5 a více 38 x 36 1 285 x z pčtu dmů technické vybavení dmů: přípj na kanalizační síť 2 142 1 828 270 11 070 6 216 vdvd 6 180 5 765 340 25 277 19 681 ÚAP ORP Litmyšl - úplná aktualizace 2016 21
plyn 3 557 3 214 295 16 120 11 125 ústřední tpení 5 049 4 855 127 20 514 17 242 průměrné stáří bydlených dmů 45,0 44,7 48,4 x x z pčtu bydlených dmů: ubytvací zařízení bez bytů 10 x x 306 x nebydlené dmy s byty 1 567 1 534 3 x x z th: využívané k rekreaci 766 766 - x x přestavba dmu 48 46 1 x x nezpůsbilé k bydlení 108 107 - x x nebydlená ubytvací zařízení bez bytů 3 x x x x pčet bytů v nebydlených dmech 1 629 1 581 18 x x Tab. 118 Bytvý fnd v ORP Litmyšl Zdrj ČSÚ Byty Byty celkem v rdinných dmech z th v bytvých dmech celkem Pčet sb z th v rdinných dmech Byty celkem 11 688 8 903 2 565 25 935 20 308 bydlené 9 434 6 954 2 300 25 935 20 308 z th právní důvd užívání bytu: ve vlastním dmě 5 732 5 686 35 17 421 17 301 v sbním vlastnictví 932-932 2 096 - nájemní 1 426 287 998 3 419 871 družstevní 174 3 171 512 5 z th v dmech s materiálem nsných zdí: z kamene, cihel, tvárnic 8 296 6 578 1 557 23 228 19 276 ze stěnvých panelů 674 41 630 1 525 130 nebydlené 2 254 1 949 265 x x z th důvd nebydlensti: změna uživatele 55 26 26 x x služí k rekreaci 790 781 8 x x přestavba 83 69 13 x x nezpůsbilé k bydlení 135 124 8 x x V dmvním fndu se nalézal 8 040 bytů, z th 1 567 nebydlených. Pdíl nebydlených bytů byl nad průměrem kraje, stejně tak jak pdíl bytů služících k rekreaci (9,53 %). Na jeden byt připadal 2,22 sb. Je t velmi vyská hdnta (nejvyšší v rámci kraje), která krespnduje s nadprůměrným zastupením bytů v rdinných dmech. ÚAP ORP Litmyšl - úplná aktualizace 2016 22
Zdrj tabulka B 4.1.4.1 Územně technické pdmínky a bytvá výstavba NOVÁ BYTOVÁ VÝSTAVBA Jak jeden z atributů pr hdncení hspdářskéh pilíře byl zvlen pčet dknčených bytů v letech 2007 až 2015. Průměrně na jednu bec byl v těcht letech dknčen 15,4 bytů, přičemž největší pdíl má samtná Litmyšl se 214 dknčenými byty. Negativně se na průměrné hdntě pdílí 4 bcí, kde výstavba nvých bytů v uvedených letech vůbec neprběhla. Jednal se bce Chtěnv, Nvá Sídla, Suchá Lhta a Vlčkv. ÚAP ORP Litmyšl - úplná aktualizace 2016 23
VYBAVENOST OBCÍ Šklská zařízení Škla je nejdůležitější vybavenstí bce půsbící na stabilitu byvatel a sciální sudržnst ve venkvském prstru. Mateřské škly - celkem je dnes evidván 22 mateřských škl, z th 3 v Litmyšli. Vybavenst mateřsku šklu má ptm ještě dalších 18 bcí. Základní škly ve správním území jsu evidvány základní škly v 15 bcích. Jedná se bce Cerekvice nad Lučnu, Dlní Újezd, Litmyšl (kde jsu 3 základní škly, 1 speciální základní škla a také 1 základní umělecká škla), Mrašice, Slupnice a Trstěnice a ve zbývajících 9 bcích (Budislav, Čistá, Janv, Lubná, Makv, Němčice, Osík, Sebranice a Vidlatá Seč) je základní škla puze s jedním stupněm. V Litmyšli je zastupen i střední a vyšší šklství (Gymnázium A. Jiráska, Sukrmá střední dbrná a jazykvá škla Trading Centre, s.r.., Litmyšl, Střední škla zahradnická a technická Litmyšl, Vyšší dbrná škla a střední pedaggická škla) a také vyské šklství Fakultu restaurvání Univerzity Pardubice. Pr mimšklní aktivity dětí služí v Litmyšli Dům dětí a mládeže a Základní umělecká škla. Zdravtnictví Dstupnst zdravtnických služeb je druhým významným faktrem vlivňujících vztah k lkalitě a sciální sudržnst. Velku výhdu správníh území je existence Litmyšlské nemcnice a.s., která pskytuje specializvanu zdravtní péci. Krmě Litmyšle se zdravtnická zařízení nacházejí v dalších 11 bcích jsu t Budislav, Cerekvice nad Lučnu, Čistá, Dlní Újezd, Litmyšl, Lubná, Mrašice, Osík, Sebranice, Slupnice a Trstěnice. Sciální péče Vybavenst sciální infrastrukturu byla pužita pr hdncení živtních pdmínek, jak dílčí hdncení sudržnsti splečenství byvatel území. Dle údajů Českéh statistickéh úřadu je na území ORP celkem 9 zařízení pskytujících sciální služby, z nichž 4 jsu v samtné Litmyšli. Další zastupení sciálních služeb je v bci Janv, Lubná a Slupnice kde je evidván 1 zařízení, v Chtvicích jsu 2 zařízení sciálních služeb. Krmě th půsbí v samtném městě něklik nestátních a neziskvých rganizací (Farní charita, Středisk ptravinvé pmci Naděje, Dům Naděje - pbčka Naděje.s., Amaltea.s. s rientací na rdinu péči a další) s širší než lkální územní půsbnstí. Zastřešujícím zařízením v Litmyšli je Centrum sciální pmci města Litmyšle, které prvzuje Dmv pr seniry, Dmv se zvláštním režimem pr sby trpící Alzheimervu nemcí a pskytuje terénní pečvatelsku službu a další služby. Pšta Jak další kritérium dílčíh hdncení sciálníh pilíře byla zvlena existence pšty. Dle údajů Českéh statistickéh úřadu se pšta nachází v 14 bcích z celéh správníh území. ÚAP ORP Litmyšl - úplná aktualizace 2016 24
REKREACE A CESTOVNÍ RUCH Litmyšlsk leží zčásti v rvinné krajině Lučenské tabule, částečně d reginu zasahuje také Svitavská pahrkatina. Krajina je převážně krajinu kulturní, přeměněnu člvěkem, intenzivně zemědělsky využitu s průměrnu esteticku hdntu. Přírdní a kulturní pdmínky pr CR lze hdntit jak průměrné. Pdle Ústavu územníh rzvje Brn (2001) má převaha území ptenciál základní neb mírně zvýšený (28 bcí a 71% území). Puze 12% území má velmi vyský ptenciál - týká se t Litmyšle a Budislavi, ptenciál dalších 17% území je hdncen jak vyský (celkem 5 bcí). V rce 2010 byla publikace Ptenciál cestvníh ruchu aktualizvána. [http://www.uur.cz/images/uzemnirzvj/cestvniruch/ptencialcr/ptencialcr-text.pdf]. Aktualizace se již nezaměřuje na jedntlivé bce, ale pracuje s většími prstrvými jedntkami, jimiž jsu správní bvdy bcí s rzšířenu půsbnstí. Celkvý hdncený ptenciál byl rzdělen d dvu plžek atraktivity cestvníh ruchu (hdnceným kritériem byly např. přírdní pzruhdnsti, histrické městské subry, zámky, vinařský věhlas) a plchy a linie vlivňující CR (hdnceným kritériem byly např. urbanizvaný prstr, průmyslvý a těžební prstr, areály dálniční dstupnsti, délka silnic I. třídy). V bdvém vyjádření byla ORP Litmyšl hdncena celkvým pčtem 525 bdů, přičemž 405 bdů připadá atraktivitám a zbytek plchám a liniím. Pr názrnst srvnání s statními správními bvdy přikládáme kartgram celkvéh hdncení ptenciálu v ČR z výše uvedené publikace s vyznačeným ORP Litmyšl: Ubytvací zařízení jsu evidvána puze v 6 bcích z celéh správníh bvdu a jejich průměrný pčet k 31.12.2015 za celé území je 0,6. Největší část ubytvacích kapacit je samzřejmě kncentrvána v Litmyšli (12 zařízení), která pskytuje největší výběr ubytvání s nejvyšším standardem díky místním htelům. Další ubytvací zařízení jsu evidvána v bcích Budislav, Dlní Újezd, Jaršv, Lubná a Příčí u Litmyšle. ÚAP ORP Litmyšl - úplná aktualizace 2016 25
Nejvýznamnější histricku památku je zámecký areál v Litmyšli, který byl v rce 1999 zapsán d seznamu světvéh kulturníh dědictví UNESCO. Měst je prslulé jak rdiště českéh hudebníh skladatele Bedřicha Smetany, na jehž pčest je zde každrčně přádán perní festival. Turisty láká prhlídka téměř 500 metrů dluhéh litmyšlskéh náměstí s řadu renesančních i barkních dmů. S histrií je spjata i lkalita Růžvý paluček s výskytem zvláštníh druhu stepních růží v bci Újezdec. Růžvý paluček připmíná událsti dby pbělhrské. K rzvji turistiky přispívá rekreační středisk Budislav, v jehž susedství se nachází blast pískvcvých skalních útvarů Tulvcvy Maštale. Jedná se jedinělý subr skalních útvarů, hlubkých kaňnvitých údlí, skalních měst, jeskyní i samstatných skal pjmenvaných pdle th, c lidem připmínali (Klumbv vejce, Pancéřvá lď apd.). Celá blast je prtkána hustu sítí turistických stezek s vlastním značením, na kterých se lze bčerstvit z častých studánek. Pdle pvěsti se zde v dávných dbách ukrýval lupeživý rytíř Tulvec, d kteréh má útvar dvzen své jmén. Krásný výhled d klí nabízí Tulvcva rzhledna na Jaršvském kpci. Kmparativní výhdu je i existence vdních plch s tradicí ryblvu, neb prpjení turisticky atraktivních lkalit turistickými a cyklistickými trasami, s návaznstmi na histricky a kulturně bhaté měst Litmyšl např. naučná stezka na Černé Hře, naučná stezka Nedšínský háj. Řada bcí má i dbré pdmínky pr rzvj každdenní i rekreační cyklturistiky. Existují zde značené nadreginální a reginální cyklistické trasy, které prchází územím bcí Litmyšl, Strakv, Janv, Slupnice, Nvá Ves u Jaršva, Jaršv, Litmyšl, Hrní Újezd, Budislav, Sebranice, Osík, Dlní Újezd, Lubná, Újezdec, Příluka, Příčí u Litmyšle, Mrašice V širším prstru Svitavy Plička Prseč Nvé Hrady Litmyšl. Je prvzván cyklbus. KULTURA A SPORT Aktualizvané údaje za kulturní zařízení nejsu na úrvni bcí k dispzici. Pkud vycházíme ze statistiky z rku 2006 a vlastníh průzkumu z rku 2015, pak se v správním bvdu nalézá celkem 230 kulturních a sprtvních zařízení, přičemž průměrný pčet na jednu bec je 6,6. Největší zastupení je pět v Litmyšli, kde je evidván 66 zařízení. Ve všech statních bcích se pčet kulturních a sprtvních zařízení phybuje v rzmezí 1 až 13. Samtná Litmyšl má na svém území evidván 8 tělcvičen a 14 hřišť a stadinů. Měst dispnuje mderní městsku sprtvní halu u III. ZŠ, městským stadinem Černá Hra, zimním stadinem, dále tenisvu a squashvu halu, městským kupalištěm, sprtvním areálem v Líbánkách a nvým krytým bazénem. Sakrálních staveb je na území ORP evidván celkem 33, z th 9 v Litmyšli. 3 sakrální stavby jsu evidvány v Příčí u Litmyšle, p dvu v Němčicích a Slupnici, p jedné v dalších 17 bcích. Ve zbývajících 14 bcích se sakrální stavby nenacházejí. Hspdářské pdmínky EKONOMICKÁ ORIENTACE A ZAMĚSTNANOST ORP Litmyšl je převážně zemědělsku blastí s mál rzvinutu průmyslvu základnu. ÚAP ORP Litmyšl - úplná aktualizace 2016 26
Hspdářský rzvj blasti je dluhdbě vlivňván rzdrbenu sídelní strukturu, nízku kncentrací byvatel d měst a nízku husttu byvatel (79,4 sb/km²). Jak jeden z hdncených atributů pr hspdářský rzvj byl zvlen sald cestvání d zaměstnání z údajů ze sčítání v rce 2011. Jedná se rzdíl denně djíždějících a vyjíždějících byvatel za prací d (z) bce přepčtený na 1000 byvatel. Nejlepší sald měl puze měst Litmyšl. Ve všech statních bcích byl sald záprné, tedy pčet vyjíždějících sb převýšil pčet djíždějících. Tab. 115 Vyjíždějící d zaměstnání a škl Zdrj ČSÚ Vyjíždějící, dba cesty Zaměstnaní Žáci celkem muži ženy a studenti Vyjíždějící d zaměstnání a škl 6 205 3 240 2 965 2 978 v tm: v rámci bce 1 986 882 1 104 881 d jiné bce kresu 2 601 1 307 1 294 969 d jinéh kresu kraje 1 196 782 414 476 d jinéh kraje 366 242 124 638 d zahraničí 56 27 29 14 Vyjíždějící denně mim bec 3 589 1 951 1 638 1 351 z th dba cesty: d 14 minut 1 107 640 467 371 15-29 minut 1 721 902 819 573 30-44 minut 436 215 221 192 45-59 minut 199 115 84 119 60-89 minut 79 43 36 77 90 a více minut 39 30 9 17 Zaměstnaní bez stáléh pracviště 623 529 94 x Zaměstnaní a žáci s nezjištěným místem pracviště, škly v ČR 359 216 143 71 V Pmůcce pr přizvatele územně analytických pdkladů dstupné na webvých stránkách MMR [http://www.mmr.cz/cs/stavebni-rad-a-bytva-plitika/uzemni-planvani-a-stavebnirad/stanviska-a-metdiky/pmucka-pr-prizvatele-uzemne-analytickych-pdkl] jsu vymezeny místní pracvištní systémy (LLS) jak území, která spádují z hlediska djížďky za prací k místním pracvištním centrům. V rámci těcht místních pracvištních systémů jsu vymezena funkční urbanizvaná území (FUA), kde existuje zvláště silná vazba byvatel na pracviště v místním centru. Hranice území LLS není zcela identická s hranicí ORP. Obce v severním prstru vykazují větší pracvní vazbu na Ústí nad Orlicí a na Česku Třebvu a kraj západníh prstru ORP na Vyské Mýt viz [http://www.mmr.cz/getmedia/846e0fdfb7a0-4a9e-a5b8-e821961eb65d/08_pardubicky.pdf ] ÚAP ORP Litmyšl - úplná aktualizace 2016 27
SITUACE NA TRHU PRÁCE D rku 2007 byl vývj situace na trhu práce příznivý. V mezidbí 2003-2007 pklesl pčet evidvaných uchazečů z 1 291 na 842 sb a míra registrvané nezaměstnansti se snížila z 9,4% na 6,3%. Celsvětvá eknmická krize měla v následných letech negativní dpady i na trh práce v ORP Litmyšl, kde dšl k útlumu i zániku některých pdniků. Na knci rku 2009 byla v ORP již evidvaná 10,3% míra nezaměstnansti a pčet uchazečů práci (1340 sb) přesáhl hdntu z rku 2003. Z níže uvedených grafůje patrné, že nejlepší situace na trhu práce byla v rce 2008 kdy pdíl nezaměstnaných na celém ORP byl 4,3% kdy skkvě narstl v rce 2009 na 7,1% a d té dby se pstupně snižval a za lňský rk 2015 na 4,5%. Zdrj ČSÚ ÚAP ORP Litmyšl - úplná aktualizace 2016 28
graf vychází z tabulky B 4.1.6.2 Sciální typ ppulace PODNIKATELSKÉ PROSTŘEDÍ K 31.12.2015 byl v ORP evidván 5986 pdnikatelských subjektů, tj. 172 subjektů více než k 31.12.2013 kdy byl v území evidván celkem 5814 pdnikatelských subjektů. Průměrně 171 subjektů na jednu bec. Největší míru se na průměrné hdntě samzřejmě pdílí samtná Litmyšl, kde byl na knci rku 2015 evidván 2683 pdnikatelských subjektů. V 8 bcích se pčet pdnikatelských subjektů phybval v rzmezí 100 až 200 a v statních 22 bcích nepřekrčil pčet 100 subjektů. Nejméně pdnikatelských subjektů byl evidván v bci Řidký (9) a v bci Nvá Ves u Jaršva (12). ÚAP ORP Litmyšl - úplná aktualizace 2016 29
Z níže uvedenéh grafu je tedy zřejmá vzrůstající tendence pčtu eknmických subjektů na ORP Litmyšl. Pzrvatelný výkyv je viditelný v letech 2013-2015, kdy pčet právnických sb rapidně klesl a prti rku 2012 a ani v sučastnsti se na tent pčet nedtáhl. Zdrj ČSÚ Vybrané ukazatele za správní bvd Litmyšl v letech 2001-2015 ÚAP ORP Litmyšl - úplná aktualizace 2016 30
graf vychází z tabulky B 4.1.4.2 Situace na trhu práce a rzvinutst pracvníh (pdnikatelskéh) prstředí ZEMĚDĚLSTVÍ, LESNICTVÍ A VODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ Zemědělská rientace kraje suvisí s fyzick gegrafickými pdmínkami, rzdrbenu strukturu sídlení a s nízkým pdílem městskéh byvatelstva. Primérní aktivity reprezentuje především zemědělská výrba. Významnější rybchvné zařízení je evidván puze jedn v Litmyšli. Zemědělsku rientaci blasti dkládá vyské zastupení zemědělské půdy (69,0%) na celkvé rzlze území a relativně nízký pdíl lesních pzemků - 23,3 %. Dbré pdmínky pr zemědělsku výrbu napak dkladuje vyský pdíl rné půdy (81,3%) na půdě zemědělské a je zde vyské zastupení nejkvalitnějších půd (více než 75% ZPF spadá d I. a II. třídy chrany). ÚAP ORP Litmyšl - úplná aktualizace 2016 31
Tat kmparativní výhda je hržena zábry kvalitní zemědělské půdy (I. a II. třídy chrany) pr výstavbu (dpravní stavby, rzvjvé zóny, bytné subry) v některých bcích jak je Litmyšl, Dlní Újezd, Hrní Újezd a další. Zemědělská půda je intenzivně využívaná a v důsledku tét kntinuální činnsti dchází k snížení přirzené úrdnsti půd, stejně tak jak vlivem nevhdných pstupů, imisní zátěže. Významnými zaměstnavateli v zemědělství jsu Zemědělské družstv Dlní Újezd, Zemědělské družstv chvatelů a pěstitelů Litmyšl, Zemědělské družstv Růžvý Paluček Mrašice, ZOD Sedliště, Drůbežárny Osík a.s., Zemědělské družstv Slupnice, Agrdružstv Sebranice, Zemědělské družstv Lubná, Zemědělské družstv Trstěnice. PRŮMYSLOVÁ VÝROBA Nvé údaje vývji průmyslvé výrby nejsu k dispzici. Můžeme puze vycházet z hdncení ORP Litmyšl v Reginálních rzdílech PK z rku 2005, cž jsu již relativně zastaralé údaje, základní rientace se ale nezměnila. V ORP Litmyšl byl k 31.12. 2005 evidván 31 průmyslvých prvzů nad 25 zaměstnanců ve kterých pracuje 2 111 sb. Prdukce na 1 pracvníka byla pdprůměrná v prvnáním s krajem, průměrné měsíční mzdy 22,4 tis. Kč jsu však výrazně vyšší než průměrné mzdy v kraji (16,6 tis. Kč) a nejvyšší v rámci všech ORP (in: Reginální rzdíly PK). V ORP Litmyšl byl sučasně evidván i druhý nejvyšší dluhdbý hmtný majetek v přepčtených hdntách na jednh zaměstnance. Průmyslvé bry, které jsu významné pr místní zaměstnanst, jsu výrba textilií, technických a děvních výrbků, výrba strjů a dalších zařízení pr výrbu a ptravinářská výrba. ÚAP ORP Litmyšl - úplná aktualizace 2016 32
B) ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ B 1. SWOT analýza zjištění a vyhdncení udržitelnéh rzvje území ORP 1. HORNINOVÉ PROSTŘEDÍ A GEOLOGIE SILNÉ STRÁNKY Velké zásby kvalitních pdzemních vd v hydrgelgickém rajónu Vyskmýtská synklinála - sučást CHOPAV Výchdčeská křída. Dtčené bce: Benátky, Bhuňvice, Cerekvice nad Lučnu, Čistá, Desná, Dlní Újezd, Hrky, Hrní Újezd, Chmelík, Chtěnv, Chtvice, Janv, Litmyšl, Lubná, Makv, Mrašice, Němčice, Nvá Sídla, Osík, Příluka, Řídký, Sebranice, Sedliště, Slupnice, Strakv, Suchá Lhta, Trstěnice, Tržek, Újezdec, Vidlatá Seč, Vlčkv. Území ORP výrazně nezatížen těžbu nerstných survin, těžba puze u Budislavi (drcené kameniv, dhadvané zásby na cca 40 let) a u Příčí (lkální pískvna, dhadvané zásby na 80 let). Obce dtčené CHLÚ a DP: Budislav, Příčí, Lubná. Dsud/již nevyužívané CHLÚ: Janv, Strakv a Osík. Dle mapy radnvéh rizika se většina území ORP nachází v blasti s nízkým neb přechdným indexem radnvéh rizika. SLABÉ STRÁNKY Zvýšený výskyt svahvých defrmací (aktivní sesuvy 10 lkalit: Sedliště, Chtvice, Příluka, Chmelík, Dlní Újezd, Lubná, Cerekvice nad Lučnu; ptenciální sesuvy 19 lkalit: Mrašice, Vlčkv, Litmyšl, Chmelík, Němčice, Dlní Újezd, Trstěnice, Čistá). Vyský radnvý index v jihzápadním cípu řešenéh území. Dtčené bce: Budislav, Lubná, Příčí u Litmyšle. Zranitelnst hydrgelgickéh rajónu Vyskmýtská synklinála - sučást CHOPAV Výchdčeská křída. Dtčené bce: Benátky, Bhuňvice, Cerekvice nad Lučnu, Čistá, Desná, Dlní Újezd, Hrky, Hrní Újezd, Chmelík, Chtěnv, Chtvice, Janv, Litmyšl, Lubná, Makv, Mrašice, Němčice, Nvá Sídla, Osík, Příluka, Řídký, Sebranice, Sedliště, Slupnice, Strakv, Suchá Lhta, Trstěnice, Tržek, Újezdec, Vidlatá Seč, Vlčkv. PŘÍLEŽITOSTI Mžnsti využití rekultivvanéh území p uknčené těžbě v dbývacím prstru Osík cihlářská survina (kmbinace zatpení vdu a zavážky). Mžnsti dalšíh využívání a čerpání pdzemních vd v hydrgelgickém rajónu Vyskmýtská synklinála Dtčené bce: Benátky, Bhuňvice, Cerekvice nad Lučnu, Čistá, Desná, Dlní Újezd, Hrky, Hrní Újezd, Chmelík, Chtěnv, Chtvice, Janv, Litmyšl, Lubná, Makv, Mrašice, Němčice, Nvá Sídla, Osík, Příluka, Řídký, Sebranice, Sedliště, Slupnice, Strakv, Suchá Lhta, Trstěnice, Tržek, Újezdec, Vidlatá Seč, Vlčkv. RIZIKA Obtížně řešitelný střet ptenciální těžby výhradníh lžiska Semanín (žáruvzdrné jíly) s PUPFL. Dtčené bce CHLÚ: Strakv, Janv. Obtížně řešitelný střet ptenciální těžby výhradníh lžiska Příčí (stavební kámen) s rekreačním využíváním území a chatvu sadu. Dtčené bce CHLÚ: Budislav, Příčí u Litmyšle. ÚAP ORP Litmyšl - úplná aktualizace 2016 33
2. VODNÍ REŽIM SILNÉ STRÁNKY Téměř celé území ORP spadá d CHOPAV Výchdčeská křída, blasti výjimečně bhaté na kvalitní pdzemní vdu. Dluhdbý trend ve zlepšvání celkvéh stavu kvality vd. Zabezpečení užívání zdrjů pitné vdy sustavu OP. Dtčené bce: Řídký, Tržek, Suchá Lhta, Vlčkv, Nvá Sídla, Újezdec, Sedliště, Bhuňvice, Benátky, Jaršv, Litmyšl, Makv, Hrní Újezd, Budislav, Cerekvice nad Lučnu, Strakv, Chmelík, Mrašice, Osík, Němčice, Lubná, Trstěnice, Janv, Čistá, Slupnice. Využívání pdzemní vdy pr zásbvání byvatel pitnu vdu a předávání pitné vdy d susedních území. Pdstatné snížení emisí z bdvých zdrjů znečištění (splaškvé a průmyslvé dpadní vdy). Snížení emisí i z plšných zdrjů znečištění v zemědělství (nižší pužívání hnjiv a pesticidů). Zadržvání vdy v území ve vdních nádržích, rybničních sustavách a p revitalizacích drbných vdních tků. Aplikace zkušenstí z extrémních pvdní, realizace chranných patření. Dtčená bec: Litmyšl. SLABÉ STRÁNKY Snížená přirzená retenční schpnst krajiny jak důsledek dřívějšíh způsbu bdělávání zemědělské půdy. Nepříznivý mrflgický stav vdních tků, přetrvávající nevhdné stavební úpravy. Nedstatek eklgických stabilizačních prvků v pvdí. Vyský pdíl zrnění zemědělské půdy, s důsledky v pškzení a degradaci půd. Bakteriální znečištění tků a eutrfizace vdních nádrží. Dluhdbě pkračující trend k další urbanizaci záplavvých území. Nedstatečná zabezpečenst chrany některých bcí na území ORP před pvdněmi. Dtčené bce: zejména Litmyšl, Cerekvice nad Lučnu, Hrní Újezd. Existence záplavvých území. Dtčené bce: Řídký, Tržek, Nvá Sídla, Benátky, Litmyšl, Hrní Újezd, Cerekvice nad Lučnu, Osík, Dlní Újezd, Čistá. PŘÍLEŽITOSTI Využití dtačních prgramů pr realizaci nápravných vdhspdářských patření např. na chranu Litmyšle a Cerekvic n. L., úprava Lubeňskéh ptka v úseku H. Újezd Lubná. Revitalizace drbných vdních tků, uplatňvání přírdě blízkých způsbů retence vd, reknstrukce a výstavba rybníků. Zvyšvání zájmu veřejnsti psilvání významu rekreační funkce krajiny a vdních eksystémů. Zvýšení zadržvání vdy v území a psílení prtipvdňvé chrany frmu výhledvě uvažvané vdní nádrže Jangelec na Lučné zasahující d území ORP. Dtčená bec: Cerekvice nad Lučnu RIZIKA Snižvání hladin pdzemních vd v důsledku nadměrnéh čerpání z křídvých hrizntů. Růst antrpgenní zátěže vdníh prstředí jak důsledek hspdářskéh rzvje. Ohržení vdních zdrjů při mimřádných situacích (pvdňvé stavy, bdbí sucha). Zhršení jaksti vdy v tcích, pkud nedjde k výstavbě a reknstrukci kanalizací a ČOV. Případné nepříznivé důsledky pesimistickéh scénáře průběhu glbálních klimatických změn. ÚAP ORP Litmyšl - úplná aktualizace 2016 34
3. HYGIENA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ SILNÉ STRÁNKY SLABÉ STRÁNKY Ovzduší, hluk Většina území ORP spadá d blasti s nízkým znečištěním vzduší. Relativně vyský pdíl plynfikace území. Výrazné zlepšení úrvně hygieny živtníh prstředí v desetiletí 1998 2008 (především znečišťvání vzduší). Plha většiny území ORP v relativně mál hlukem zatížené blasti. Krmě silnice I/35 v Litmyšli a menších úseků některých navazujících kmunikací se v území prakticky nevyskytují prblémy s nadlimitním hlukem ze silniční dpravy. Odpadvé hspdářství Zvyšující se míra recyklace dpadů, sběrné dvry na území ORP Litmyšl (Litmyšl, Dlní Újezd, Mrašice, Slupnice, Strakv, Osík), systém sběrných hnízd v jedntlivých částech města Litmyšl i v klních sídlech. Kvalitně fungující systém nakládání se zbytkvými kmunálními dpady svz na reginální skládku (Březinka mim řešené území), za účelem efektivní dpravy na vzdálenější lkalitu služí překladiště Litmyšl Krnice. Ovzduší, hluk Část území ORP Litmyšl náleží k blastem se zhršenu kvalitu vzduší (OZKO) Dtčené bce: Benátky, Cerekvice nad Lučnu, Dlní Újezd, Litmyšl, Lubná, Mrašice, Osík, Sebranice, Slupnice. Registrváni významní znečišťvatelé vzduší (REZZO). Dtčené bce: Budislav, Cerekvice nad Lučnu Desná, Litmyšl, Dlní Újezd, Jršv, Litmyšl, Makv, Němčice, Nvá Ves u Jaršva, Osík, Sebranice, Slupnice, Trstěnice, Vidlatá Seč. Mnh plynfikvaných dmácnstí nadále dispnuje a v určité míře užívá ktle na pevná paliva, dchází tak ke znečištění vzduší v některých částech sídel (zejména prblém sídel ležících v inverzních plhách). Ke zvýšené hlukvé zátěži a lkálnímu zvyšvání imisních zátěží (zejména škdlivinami CO, NOx, těžkými kvy, PAH, plétavým prachem aj.) dchází především v důsledku dpravy, zejména při silnici I/35, která prbíhá centry sídel Litmyšl, Řídký, dále pak při silnicích II/359 (Osík, Dlní Újezd, Desná, Příčí u Litmyšle, Budislav), II/358 (Němčice, Mrašice, Makv, Chtvice), II/360 (Němčice, Slupnice, Litmyšl), sinice III. třídy (Benátky, Čistá, Trstěnice), II/317 (Bhuňvice, Sedliště). Odpadvé hspdářství Nízký pdíl kmpstvání bidpadů a nízký pdíl materiálvéh využívání dpadů. ÚAP ORP Litmyšl - úplná aktualizace 2016 35
PŘÍLEŽITOSTI RIZIKA Ovzduší, hluk Regulace autmbilvé dpravy na průjezdu hustě sídlenými částmi území, prtihlukvá patření vyplývající z prvedených průzkumů (EKOLA grup, 2003-2006), budvání silnice D35, která nahradí stávající I/35 a navazujících přelžek silnic (mj. v suvislsti s nvým napjením České Třebvé a Ústí n. O.). Snižvání sekundární prašnsti v sídlech převedením tranzitní dpravy na plánvanu silnici D35 a díky výstavbě silničních bchvatů sídel. Rezervy ve zlepšvání imisní situace v sídlech, které dsud nejsu napjeny na zemní plyn: Chmelík, Makv, Nvá Ves u Jaršva, Řídký, Strakv, Tržek, Újezdec, Vidlatá Seč, Vlčkv, Pazucha (Litmyšl), Zhř (Němčice), Pekla (Cerekvice nad Lučnu). Využití dknalejších technlgií, především při vytápění dmácnstí. Na vhdných lkalitách a vhdným způsbem využité bnvitelné zdrje energie. Odpadvé hspdářství Přijetí patření ke zkvalitnění dpadvéh hspdářství zvýšením kmpstvání, snížením pdílu bilgicky rzlžitelnéh kmunálníh dpadu (BRKO) na skládky (kmpstvání v místě vzniku dpadu v závislsti na typech zástavby). Přijetí patření ke zkvalitnění dpadvéh hspdářství zvýšením recyklace dpadů - materiálvým využíváním (pčet sběrných míst pr separvaný kmunální dpad, kapacita recyklačních center aj.) Sanace starých eklgických zátěží prváděná na základě jejich kategrizace určení pririt v přednsti sanací (na území se nevyskytují staré eklgické zátěže vyské míře rizika). Dtčené bce: Hrky, Chtvice, Sedliště, Příluka, Bhuňvice, Benátky, Jaršv, Vidlatá Seč, Litmyšl, Makv, Hrní Újezd, Budislav, Cerekvice nad Lučnu, Strakv, Chmelík, Sebranice, Mrašice, Osík, Němčice, Dlní Újezd, Lubná, Trstěnice, Janv, Čistá. Ovzduší, hluk Výrbní prvzy (průmyslvé závdy i zemědělské areály) nemají vymezena a vyhlášena chranná pásma, cž může vést ke střetům v suvislsti s vymezením rzvjvých plch. Dtčené bce: Hrky, Cerekvice nad Lučnu, Litmyšl, Slupnice, Němčice, Strakv, Janv, Bhuňvice, Nvá Sídla, Mrašice, Příluka, Makv, Vidlatá Seč, Jaršv, Budislav, Příčí u Litmyšle, Desná, Dlní Újezd, Osík, Benátky, Čistá, Sebranice, Lubná. Nárůst hlukvé zátěže a imisí škdlivin ze silniční dpravy v některých lkalitách pblíž nvéh kridru D35 a pblíž přivaděčů k MÚK (kmplexní dpravní systém napjení však dsud není stabilizván). Mžný nárůst emisí z malých zdrjů (REZZO 3) v důsledku zdražvání plynu jak tpnéh média a návrat k pužívání nešetrných technlgií spalvání méně kvalitních paliv. Nadále bude dcházet k lkálnímu znečišťvání vzduší v bcích a jejich částech, které nejsu plynfikvány. Dtčené bce: Chmelík, Makv, Nvá Ves u Jaršva, Řídký, Strakv, Tržek, Újezdec, Vidlatá Seč, Vlčkv, Pazucha (Litmyšl), Zhř (Němčice), Pekla (Cerekvice nad Lučnu). Odpadvé hspdářství Vyský pdíl bilgicky rzlžitelnéh kmunálníh dpadu (BRKO) nadále ukládaných na skládky. ÚAP ORP Litmyšl - úplná aktualizace 2016 36
4. OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY SILNÉ STRÁNKY SLABÉ STRÁNKY Rzsáhlé plchy přírdní a vyvážené Velký rzsah scelených lánů rné půdy harmnické krajiny (zejména při s malu husttu rzptýlené krajinné jihzápadní a výchdní hranici ORP, dále zeleně (chranných mezí a remízů), pak pdél vdních tků a vdních plch) - snížená bidiverzita krajiny v některých tyt přírdní prvky tvří základ ÚSES a částech území ORP - především některé pdléhají rvněž zvláštní chraně v centrální části (severvýchdně až dle zákna č. 114/1992 v aktuálním znění. jihvýchdně d Litmyšle). Existence 5 zvláště chráněných území Centrální část ORP tvří tevřená přírdy Maštale, Psí kuchyně, zemědělská krajina intenzívně zemědělsky Nedšínský háj, Sněženky ve Vyském využívaná, místy z krajinářskéh a lese, V bukách. Dtčené bce: Jaršv, architektnickéh hlediska narušená Litmyšl, Budislav, Chmelík, Janv. velkvýrbními zemědělskými areály. Existence prvku NATURA 2000 evrpsky Relativně malá zalesněnst centrální až významná lkalita, Jeskyně u Hrníh Újezda, Psí kuchyně Dtčené bce: Hrní severzápadní části území, větší lesní celky jsu puze na výchdním, jižním, Újezd, Janv. jihvýchdním a jihzápadním kraji Jihvýchdní částí území ORP prchází území ORP (celkvý pdíl lesních nadreginální bikridr K 83 a dále je na pzemků je puze 23,3 %) území ORP vymezen také reginální U mnha tků chybí kultivvaná ÚSES. dprvdná zeleň, celkvě je výskyt V území ORP se nachází 19 nelesní zeleně mezen. registrvaných VKP. Dtčené bce Z celkvě velkéh pdílu zemědělské Litmyšl, Janv, Jaršv, Chtěnv, půdy (69,1 % z území ORP) je puze cca Budislav, Příčí u Litmyšle, Lubná. 20 % trvalých travních prstů, cž snižuje Existující plchy veřejně přístupné celkvu eklgicku stabilitu území. udržvané zeleně v jedntlivých sídlech, zejména v Litmyšli. ÚAP ORP Litmyšl - úplná aktualizace 2016 37
PŘÍLEŽITOSTI RIZIKA Zvýšení bidiverzity krajiny a její Rizikvé zásahy d přírdníh prstředí a eklgické stability díky realizaci ÚSES - krajiny na území ORP v důsledku vedení zvyšvání úrvně eklgické stability silnice D35 a navazujícíh dpravníh existujících bicenter a bikridrů a systému. (rizik fragmentace krajiny, dplňvání chybějících prvků. narušení ÚSES apd.) Dtčené bce: Zkvalitnění přírdníh prstředí území zejména Cerekvice nad Lučnu, Řídký, ORP pstupnými krajinářskými úpravami, které budu mít pzitivní vlivy nejen na Bhuňvice, Sedliště, Litmyšl, Strakv, Janv, Čistá. eklgicku stabilitu krajiny, ale též na Rizik narušvání krajinnéh rázu funkci esteticku, rekreační, prtierzní, zástavbu navazující na D35 a zejména prtipvdňvu (větrlamy, zelenění MÚK (např. kmerční a lgistická suchých pldrů, pásy zeleně ddělující střediska). Dtčené bce: Sedliště, vizuálně rušivé prvky krajiny, aj.). Bhuňvice, Řídký, Tržek, Litmyšl, Zajištění urbanistických vazeb Janv, Čistá, Benátky, Strakv. k histrickému neb nvě vytvřenému Snižvání celkvé eklgické stability krajinnému zázemí na západním kraji Litmyšle - Nedšínský háj, rybník Velký Kšíř, jihzápadním a výchdním kraji zemědělské krajiny, pkud by nedšl v rámci pzemkvých úprav k realizaci návrhů dtvření systému ÚSES. města; dtčené bce: zejm. Litmyšl, Rizika záplav a větrných smrští a dalších Tržek, Osík, Benátky. živelných katastrf vyplývající Negativní vlivy na přírdu a krajinný ráz z nadměrnéh rzsahu lánů rné půdy a způsbené vedením nvé rychlstní silnice narušení lesních prstů zejména D35 a navazujícíh kmunikačníh v případě naplnění pesimistickéh scénáře systému budu kmpenzvány návrhem průběhu glbálních klimatických změn. šetrnéh převedení bikridrů. Dtčené Negativní vlivnění krajinnéh rázu bce: zejména Cerekvice nad Lučnu, vyskými VTE, velkplšnými Řídký, Bhuňvice, Sedliště, Litmyšl, ftvltaickými elektrárnami, nvými Strakv, Janv, Čistá. trasami elektrických vedení VVN aj. dtčené bce: zejména Litmyšl, Němčice, Sedliště, Slupnice, Janv, Benátky, Bhuňvice. Zásah d krajinnéh rázu v případě realizace labské větve kanálu Dunaj Odra Labe na severním kraji území ORP. Dtčená bec: Slupnice ÚAP ORP Litmyšl - úplná aktualizace 2016 38
5. ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND SILNÉ STRÁNKY Nadprůměrná výměra zemědělské půdy (cca 69 % z celkvé rzlhy). Vyské zastupení nejkvalitnějších půd (více než 75% ZPF spadá d I. a II. třídy chrany). Významná zemědělská tradice v území ORP s vysce kvalitní zemědělsku půdu. Pr zemědělství relativně příznivé klimatické pdmínky. SLABÉ STRÁNKY Hspdaření na velkých pzemcích s nedstatečným zastupením prvků rzptýlené zeleně (remízy, strmřadí, větrlamy). Snížení přirzené úrdnsti půd v důsledku kntinuální intenzivní zemědělské činnsti, nevhdných pstupů, imisní zátěže. Nedstatečná síť zemědělských plních cest. PŘÍLEŽITOSTI Ochrana zemědělské půdy a pstupné ekstabilizační zásahy. Pdpra rientace zemědělství na tvrbu a chranu krajiny. Realizace pzemkvých úprav k uskutečňvání bnvy a tvrby krajiny, zvýšení její eklgické stability a retenční schpnsti. Rzvj neknvenčních frem zemědělství (eklgické zemědělství). RIZIKA Zábry kvalitní zemědělské půdy (I. a II. třídy chrany) pr výstavbu (dpravní stavby, rzvjvé zóny, bytné subry). Ohržení půdy větrnu a vdní erzí s hledem na velikst a uspřádání pzemků. Ohržení půdy větrnu a vdní erzí s hledem na vzrůstající tlak na pěstvání pldin umžňujících erzi a puživaných v biplynvých stanicích. Zvýšený výskyt extrémních situací v důsledku glbální klimatické změny (záplavy, vdní erze) viz Nárdní prgram na zmírnění dpadů změny klimatu v České republice, přijatý Usnesením vlády ČR. Pmalý pstup při realizaci kmplexních pzemkvých úprav. ÚAP ORP Litmyšl - úplná aktualizace 2016 39
6. PUPFL SILNÉ STRÁNKY Existence lesů zvláštníh určení (celkem cca 840 ha) významných pr zachvání bidiverzity. Dtčené bce: Chmelík, Trstěnice, Janv, Litmyšl, Budislav, Jaršv. SLABÉ STRÁNKY Pdprůměrný celkvý pdíl PUPFL - puze cca 23% celkvé výměry. Rzsáhlé, téměř bezlesé blasti v centrální části území ORP. Dtčené bce: zejména Dlní Újezd, Osík, Mrašice, Benátky a další. Výrazné zastupení lesů hspdářských (cca 89 % výměry lesů), určených primárně k dřevprdukční funkci. Nepříznivá druhvá skladba lesa. PŘÍLEŽITOSTI Pdpra rientace zemědělství a lesnictví na tvrbu a chranu krajiny. Realizace pzemkvých úprav k uskutečňvání bnvy a tvrby krajiny, zvýšení její eklgické stability a retenční schpnsti. Regulvané zalesňvání zemědělsky nevyužívaných plch, zejména menších plch a pásů uvnitř rzsáhlých lánů, s funkcí krajintvrnu a prtierzní. Při bnvě i v hspdářských lesích pstupné zařazvání dřevin přirzené druhvé skladby (zejména jak melirační a zpevňující dřeviny). RIZIKA Zvýšený výskyt extrémních situací v důsledku glbální klimatické změny (záplavy, vdní erze) viz Nárdní prgram na zmírnění dpadů změny klimatu v České republice, přijatý Usnesením vlády ČR. Ohržení lesů kalamitami. ÚAP ORP Litmyšl - úplná aktualizace 2016 40
7. A) VEŘEJNÁ DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA DÁLNIČNÍ A SILNIČNÍ SÍŤ SILNÉ STRÁNKY Rychlstní silnice D35 v úseku Sedlice (Hradec Králvé - Vyské Mýt Mravská Třebvá - Mhelnice v PÚR ČR 2008 vymezena jak kridr kapacitních silnic D35a - sučást rzvjvé sy OS8 Hradec Králvé /Pardubice Mravská Třebvá Mhelnice Olmuc Přerv; předpklad pr dynamický rzvj a stabilizaci dtčenéh území. Územně stabilizvané krajvé úseky rychlstní silnice D35 vstupující na území ORP Litmyšl ve vydaných ZÚR PK. Relativně hustá síť silnic II. a III. třídy s návaznstmi na stávající silnici I/35. SLABÉ STRÁNKY Dálkvá tranzitní dprava s relativně vyským pdílem nákladní dpravy v sučasné dbě stále vedená zastavěnými územími včetně bytných částí bcí. Dtčené bce: Litmyšl, Řídký, Němčice, Slupnice. Kridr D35 na území ORP Litmyšl v úseku Řídký Janv včetně plhy MÚK a silničních přivaděčů v širším prstru Litmyšle. Prblematické vedení kridru D35 v subvariantě Sedliště jih s přiblížením se k severnímu kraji Litmyšle narušení phledvých s městské památkvé rezervace; nevhdné umístění MÚK Litmyšl výchd napjení na II/358 směřující d centrální části Litmyšle. Průchd silnic II/358 a II/360 centrální histricku části Litmyšle bez mžnsti dklnu či mžné přestavby. Silnice II/359 a III/36021 s relativně vysku intenzitu průjezdné dpravy vedeny údlnicvu bytnu zástavbu bez mžnsti regulace mtrvé dpravy či jejíh dvedení mim bytná území (silnice II/359 s těžku nákladní dpravu z lmu Budislav) - snížená bezpečnst mtrvéh i nemtrvéh prvzu, narušení splečensk-bytné funkce a živtníh prstředí, negativní vliv na živtnst kmunikací. Dtčené bce: Litmyšl, Němčice, Slupnice, Osík, Dlní Újezd, Hrní Újezd, Desná, Příčí, Budislav, Benátky, Čistá. Absence bvdvéh prpjení silniční sítě a sídelní struktury v jižním prstru území ORP s návaznstí na silnici II/360, případně s psílením přímých bvdvých vazeb s napjením na silnice I/35, příp. D35. Chybějící ucelená síť účelvých kmunikací pr zemědělsku dpravu zatěžvání a znečišťvání stávající sítě místních kmunikací a silnic II. a III. třídy těžku zemědělsku dpravu, zvláště prblematické v sídlech. ÚAP ORP Litmyšl - úplná aktualizace 2016 41