METODICKÉ LISTY výstup projektu Vzdělávací středisko pro další vzdělávání pedagogických pracovníků v Karlových Varech V rámci udržitelnosti projektu CZ 1.07/1.3.11/02.0003 (1) 30.6.2012 Sada metodických listů: český jazyk a literatura Název metodického listu: literární teorie
Název příspěvku Jméno autora Stručná anotace Očekávaný výstup vzhledem k RVP ZV (pokud se bude příspěvek vztahovat k více vzděl.oborům, prosíme k jednotlivým očekávaným výstupům vyznačit, o jaký vzděl. obor. se jedná) Literární teorie Mgr. Radek Kváča Základní informace o literární teorii, přehled základních pojmů, ukázky k rozboru, testy z literární teorie, internetové odkazy na zajímavé stránky o literární literární komunikace - objasní rozdíly mezi fikčním a reálným světem a popíše, jakým způsobem se reálný svět promítá do literárního textu - rozliší a specifikuje jednotky vyprávění (časoprostor, vypravěč, postavy) a zhodnotí jejich funkci a účinek na čtenáře - rozezná typy promluv a vyprávěcí způsoby a posoudí jejich funkci v konkrétním textu - vysvětlí specifičnost vývoje české literatury a vyloží její postavení v kontextu literatury světové (vzájemná inspirace, příbuznost, odlišnosti a jejich příčiny) - při interpretaci literárního textu ve všech jeho kontextech uplatňuje prohloubené znalosti o struktuře literárního textu, literárních žánrech a literárněvědných termínech Rozvíjené klíčové kompetence (uveďte konkrétní formulaci rozvíjených klíčových kompetencí podle RVP ZV) učitel vybírá pro žáky zajímavé texty a úkoly tím je motivuje k zapojení do předmětových soutěží a olympiád (kompetence 1, 2, 3, a 4) učitel vhodnou volbou tématu či návodnými otázkami vede žáky k tomu, aby při diskusích na odborné téma, při tvorbě slohových prací odborného stylu i při literárním výkladu využívali svoje poznatky či znalosti z jiných oborů (kompetence 1 a 6) učitel vhodným výběrem témat i
literárních ukázek vede žáky k tomu, aby při interpretaci textů i při psaní slohových prací uplatňovali základní myšlenkové operace, ale i fantazii a kreativitu (kompetence 1) žáci na základě vybraných textů porovnávají různé formy písemné komunikace (e-mail, chat, dopis, SMS, elektronická diskuse...) posuzují jejich sdělnost a jazykové prostředky typické pro danou formu komunikace (kompetence 3) Průřezové téma Organizace časová Nutné pomůcky a prostředky Použitá literatura a zdroje Poznámka Mediální výchova, Výchova demokratického občana, Multikulturní výchova, Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech a Osobnostní a sociální výchova X vyučovacích hodin dle potřeby na každý metodický list Internet, počítač, literatura, nakopírované texty, multimediální tabule. Učebnice literární teorie, texty Uvedené pracovní listy je možné libovolně upravovat podle vlastní potřeby Struktura metodických listů : 1. hodnocení literárního díla 2. základy literární teorie 3. přehled základních literárních pojmů 4. určování literárních pojmů 5. texty k rozboru 6. testy z literární teorie 7. praktické internetové stránky (učebnice, teorie, testy)
Hodnocení literárního díla Interpretovat literární dílo znamená vysvětlovat je, vykládat, určovat jeho významy. Rozhodující úloha přitom připadá čtenáři díla. Vyžaduje téměř vždy dost značnou míru čtenářské zkušenosti i potřebný rozsah historických a teoretických zkušeností. Předpokládá také určitý smysl pro osvojování skutečnosti z hlediska krásy. Metoda rozboru literárního díla by se dala stručně charakterizovat tak, že vycházíme z volby výrazů (slov)a postupujeme k vyšším složkám, tj. ke způsobu, jak jsou slova a sousloví spojována do vět, odstavců, kapitol atd. Níže naznačený postup je ale obrácený. 1. Téma je ústřední myšlenka díla. Věcný obsah sdělení se nazývá námět, někdy také látka. 2. Autorův postoj ke skutečnosti určuje, ke kterému literárnímu druhu autor sáhne. Postoj je humoristický, satirický, idylický a realistický. Autorovo vyjadřování může být explicitní nebo implicitní. Postoj autora k látce se promítá také do toho, kterou ze základních estetických kategorií si pro způsob svého zobrazování zvolí: kategorie krásna, vznešena, tragična, komična, groteskna, absurdna a bizarna. Časté je i použití paradoxu, vtipu, kalambúru. 3. Kompozice (tematická výstavba) znamená způsob uspořádání jednotlivých informací. Nejmenší části literárního díla se nazývají motivy. Mohou být statické nebo dynamické, nosné nebo vedlejší. Kompozice může být kauzální, časová nebo prostorová. Tematická výstavba je ovlivněna autorovým výběrem událostí a jeho vztahem k zobrazované skutečnosti, ten může být objektivní nebo subjektivní povahy. Klasická kompozice je složena z: expozice, kolize, krize, peripetie a katastrofy. Postup vyprávění je buď přirozený, nebo umělý, využívající časové inverze. Zakončení vypravování je otevřené nebo uzavřené. Zvláštní způsob zakončení představuje pointa, rezignace, v komerci tzv. happy end. Někdy se na konci vypravování shrnuje hlavní idea, oblíbeným prostředkem je návrat k výchozímu ději. Vztah dějových linií bývá: rámcový (závěrečný motiv = úvodní motiv), paralelní (samostatné příběhy), řetězový ( návaznost událostí, spjaty s hlavním hrdinou ). Rozsáhlé dílo je členěno do kapitol, způsob navazování kapitol je volný nebo těsný. Proud vypravování je často zpomalován (retardován) odbočkami od hlavního proudu vypravování. Jestliže jsou alespoň relativně uzavřeny, říkáme jim epizody. Pro detektivní romány bývá typická tzv., falešná motivace (odvádí čtenářovu pozornost na nesprávnou cestu). Pro tzv. iniciační romány (znovuzrození - romány zasvěcení) je typické postupné odhalování skrytého tajemství (esoterismus). Důležitou roli v díle hrají postavy, z hlediska postavení rozlišujeme ústřední a vedlejší. Jejich charakter by neměl být černobílý. Fabule je příhoda, o které se vypravuje, syžet je způsob, jakým jsou uspořádány informace. 4. Jazyková výstavba literárního díla se zakládá na výběru slov a jejich kombinování, tomu se říká stylizace. Styl autora je umožněn synonymitou jazykových prostředků. a) slovní zásoba: archaismy, neologismy, dialekt, profesionalismy, argot, slang, poetismy, hypokoristika, pejorativa, augmentativa, deminutiva, slova familiární, vulgarismy, barbarismy, makaronismy, kalky. b) tropy (společný název pro všechny druhy přenesených, obrazných vyjádření) : I. metafora a její druhy - personifikace (na neživou bytost se přenáší vlastnosti živé), synestézie (spojení počitků různých smyslů), zvukomalba (napodobování zvuků slovy), oxymóron (spojení slov protichůdného významu) atd. II. metonymie - synekdocha (vztah části a celku), hyperbola (nadsázka), litotes (zjemnění), eufemismus (snaha vyslovit nepříjemnou skutečnost mírnějším způsobem), ironie (vysloví se opak toho, co máme na mysli), sarkasmus (zesílená ironie), perzifláž (něco se zlehčujícím tónem napodobuje), paralepsis (řečník předstírá, jako by chtěl něco přejít mlčením, ale tím více na to upozorňuje), perifráze (předmět nebo pojem nepojmenujeme přímo, ale vyjmenujeme některé jeho znaky).
III. symbol (mnohovýznamové vyjádření), alegorie (jinotaj), mýtus (skrytý význam). IV. přirovnání - antiteze (přirovnání protikladem), paralelismus (dva jevy postavené vedle sebe), epiteton constans (označuje stálou vlastnost), epiteton ornans (ozdobný). c) stylistické zvláštnosti : anakolut (vybočení z vazby), inverze (neobvyklý pořádek slov), plurál majesticus (I.plurálu), brachylogie (snaha říci co nejvíce nejmenším počtem slov), pleonasmus (hromadění slov významově blízkých), verbalismus (záplava slov), autorská řeč, přímá řeč, nepřímá řeč, polopřímá řeč (ve třetí osobě), dialog, vnitřní monolog, citáty, motta. d) stylistické figury (seskupení slov, jejichž tvar je ustálen, takže se mohou opakovat v různých textech jako zvláštní prostředek jazykové výstavby) : I. syntaktické figury: asyndeton (vynechání spojek), polysyndeton (nadbytek spojek), parenteze (vsuvka), hendiadys (spojení dvou synonym, pro zesílení dojmu, jedno je významově podřadné), elipsa (vynechání slov), zvukosled (nápadné opakování hlásek) - eufonie a kakofonie, onomatopoie (napodobení nějakého přírodního nebo zvířecího zvuku hláskovým seskupením), aliterace (opakování stejných hlásek na počátku slov), epizeuxis (opakování stejných slov za sebou), anafora (opakování slov na počátku veršů), epifora (opakování slov na konci veršů), epanastrofa (opakování slov na konci a na počátku veršů), gradace (stupňování významu), antiklimax (zeslabování významu). II. řečnické figury: řečnická otázka (nečeká se odpověď), apostrofa (oslovování neživého objektu), aposiopesis (nedokončená výpověď). Při vystižení celkového slovesného vyjádření se používá: sloh květnatý, pregnantní, lapidární, dekorativní, bombastický, galimatyáš atd. Literární žánry: 1. Lyrika - milostná, přírodní, vlastenecká, reflexivní, popisná, apelativní, píseň, óda, elegie, hymnus, litanie, epigram, milostná píseň, žákovská lyrika, anakreontská lyrika atd. 2. Epika - velká: epos, román, střední: novela, romaneto, povídka, fejeton, drobná: anekdota, bajka, pohádka, exemplum, legenda, apokryf. 3. Lyrickoepické žánry: balada, romance, básnická povídka, idyla, poéma. 4. Drama - tragédie, komedie, činohra. Základy versologie (nauky o verši) Verš - základní stavební jednotka básně, řádka v básni, jazykový celek s jistými prvky, která se pravidelně opakují. Rytmus - pravidelné opakování zvukových schémat Prozodické systémy - verš volný: celek intonační a významový - moderní poezie verš bezrozměrný: počet slabik není normou, verš staročeský nižšího stylu časoměrný: rytmus založen na střídání krátkých a dlouhých slabik - antická literatura, Kollár - předzpěv Slávy dcera verš sylabický: rytmus založen na stejném počtu slabik a rýmu - české lidové písně, staročeská poezie, polština verš tónický: normován je počet slovních přízvuků - ruská poezie, Čelakovský - Ohlas písní ruských verš sylabotónický (přízvučný) : normován je počet slabik, ale také rozmístění slovních přízvuků - nová česká poezie - Dobrovský Metrum - norma pro rytmickou výstavbu verše = ideální norma, rytmus je realizace této normy v konkrétním textu Stopa - skupina slabik s jedním přízvukem: 1. těžká doba - nese metrický přízvuk, 2.lehká doba - může být víceslabičná trochej - dvojslabičná stopa - přízvučná - nepřízvučná jamb - dvojslabičná stopa - nepřízvučná - přízvučná
Rým - daktyl - trojslabičná stopa - přízvučná - nepřízvučná - nepřízvučná zvuková shoda na konci verše střídavý - abab, sdružený - aabb, obkročný - abba, postupný - abc abc, přerývaný - abcb, abac, úplný - dvě samohlásky a jedna souhláska, neúplný - jedna samohláska a jedna souhláska, asonance-shoda samohlásek, konsonance - shoda souhlásek
ZÁKLADY LITERÁRNÍ TEORIE eduso.ic.cz/files/cesky-jazyk/zaklady-literarni-teorie.doc Literatura z lat. slova litera = písmeno (od toho je odvozeno slovo písemnictví = literatura) Výjimečnost literatury spočívá v tom, že pracuje s materiálem, který je výtvorem člověka (s jazykem). Dvě možnosti chápání tohoto výrazu: 1. veškeré písemné projevy 2. pouze umělecké písemné projevy Literaturu dělíme na uměleckou a věcnou. Uměleckou literaturu označujeme také jako literaturu krásnou nebo beletrii. Řadíme do ní lidovou slovesnost i texty umělé literatury. Do věcné literatury řadíme texty zaměřené na zprostředkování praktických informací (články v tisku, odborné knihy, vyhlášky, ale třeba i vzkazy mezi rodinnými příslušníky). Hranice mezi uměleckou a věcnou literaturou není jednoznačná (např. fejetony, autobiografie, cestopisy aj.) Funkce umělecké literatury: estetická, formativní, vzdělávací, výchovná, společenská, zábavná Každý autor i čtenář vkládá do díla své vlastní významy, zkušenosti, touhy a představy. Uměleckou literaturu dělíme: podle vztahu k určitému společenství (např. literatura světová, evropská, národní, regionální) podle doby vzniku (např. starověká, barokní, soudobá) podle tématu (např. psychologická, historická, detektivní) Literární věda se dělí na: literární teorii (struktura literatury) literární historii (vývoj literatury) literární kritiku (hodnocení, výklady děl) LITERÁRNÍ VĚDA STRUKTURA LITERÁRNÍHO DÍLA U každého literárního díla zkoumáme obsah a formu. Obsah = o čem dílo vypovídá, myšlenky, které přináší Forma = způsob vyjádření Dílo má tři složky: jazykovou, tematickou a kompoziční A. JAZYKOVÁ VRSTVA Základním zdrojem pro beletrii je jazyk spisovný, autoři však velmi často používají i další vrstvy národního jazyka (obecná čeština, dialekt, slang, argot, archaismy,neologismy i prostředky z cizích jazyků) Mezi zvláštní jazykové prostředky v literatuře řadíme tropy a figury. 1. TROPY jazykové prostředky uměleckého stylu, které spočívají v přenášení významu. 2 druhy tropů: metafora a metonymie a) METAFORA přenášení významu na základě vnější podobnosti Mezi metafory patří: Personifikace zosobnění přenesení lidských vlastností a činností na věci, zvířata a rostliny (o lásce šeptal tichý mech) Přirovnání porovnání dvou jevů na základě společné vlastnosti (slzy co perly) Oxymóron spojení protichůdného, vylučujícího se (zbortělé harfy tón, ztrhané stúny zvuk, mrtvé milenky cit) b) METONYMIE přenesení významu na základě vnitřní spojitosti Mezi metonymie patří: Synekdocha (záměna) - pojmenování části za pojmenování celku (např. nepřišla ani noha) Hyperbola (nadsázka) zveličení, nadsazení (neviděl jsem ho snad sto let) Eufemismus zjemnění (opustil nás, odešel = zemřel) Ironie skutečný význam je opačný, než ten, který z vyjádření vyplývá (oslí uši právě dobře ke koruně sluší). Zesílenou ironii označujeme jako sarkasmus (a tak dostal Halfar místo) myšleno hrob Symbol znak zastupující obecný pojem, často abstraktní pojem (např. srdce = láska) 2. FIGURY jazykové prostředky založené na opakování, popř. zvláštním pořádku hlásek, slov nebo celků
Mezi figury řadíme: Zvukomalba seskupení hlásek s cílem vyvolat dojem, představu či napodobit zvuk (a na topole podle skal/zelený mužík zatleskal) Eufonie (libozvučnost) příjemné uspořádání zvuků (V mlhách stříbrných měsíčních paprsků se taví sníh.) Anafora opakování slov nebo celých sousloví na počátku po sobě následujících celků Aliterace opakování hlásek na počátku po sobě následujících slov (Pobití prvorozenci peklo připravují.) Epifora opakování slov nebo celých sousloví na konci po sobě následujících celků (co to máš na té tkaničce, na krku na té tkaničce?) Epanastrofa opakování slov nebo celých sousloví na konci jednoho a na počátku následujícího verše (střela ta se zaryla v bílá ňadra, v bílá ňadra prvního Tatařína) Epizeuxis označuje prosté opakování dvou slov za sebou (ó moře, moře) Paronomázie nakupení slov se stejným slovním základem (slavme slavně slávu Slávů slavných) Antiteze vzniká opakováním slov z významového hlediska protikladných (odněkud kůň vyjíždí, on nevyjíždí, on větrem letí) Řečnické figury Apostrofa (řečnické oslovení) oslovení nepřítomné osoby nebo neživého předmětu (hoj, ty Štědrý večere, ty tajemný svátku) Řečnická otázka, řečnická odpověď (Kdo na moje místo, kdo zvedne můj štít?) B. TÉMATICKÁ VRSTVA Kontext - souvislost Látka zpracovaná skutečnost může to být: - námět to, na základě čeho bylo dílo napsáno (např. nějaký skutečný příběh) - předloha již dříve zpracovaný námět Úprava předlohy se nazývá parafráze. Jinou úpravou předlohy je parodie, úpravu pro divadelní, filmové, televizní aj. zpracování, např. pro dětského čtenáře, označujeme jako adaptaci. Dílo se skládá z motivů. Motiv je nejmenší stavební složka díla, může jím být cokoli (např. motiv vězně v Máji) Téma myšlenka díla, hlavní a vedlejší Epizoda tematický celek spjatý s ostatními jen volně Děj = vše, co se v díle odehrává Postavy dělíme na hlavní a vedlejší. Jsou charakterizovány přímo (popisem) nebo nepřímo (charakter vyplývá z jejich jednání). Mohou vytvářet tzv. literární typ nositel typické vlastnosti (např. Harpagon z Moliérova Lakomce) postava výjimečných vlastností (babička z Babičky od Němcové typ prosté, zbožné venkovské ženy) Prostředí většinou charakterizováno formou popisu. Rozlišujeme reálné a vymyšlené. Autorský postoj skrytý nebo vyjádřený Tragické dílo vážné Komické dílo zábavné smířlivé - kritické (např. satira) Tragikomické dílo (užívá prvky tragiky i komiky) C. KOMPOZIČNÍ VRSTVA Kompozice uspořádání díla Na kompozici má vliv přítomnost děje. Dějová (epická) díla mají kompozici (v celém díle, v kapitolách nebo jiných částech): 1. chronologickou (kronikářskou) podle časové posloupnosti 3. retrospektivní (zpětnou) na začátku prozrazen nebo naznačen výsledek děje, následuje vyprávění (typické např. pro knihy vzpomínek) 4. rámcovou více příběhů vložených do příběhu hlavního (např. Tisíc a jedna noc) 5. paralelní několik dějových linií, ty se postupně prolínají (hodně se používá např. v historickém románu) 6. řetězovou sled samostatných příhod spojených jednou postavou (např. v díle, kde hlavní hrdina putuje) V lyrických (nedějových) dílech jako kompozici označujeme: 1. kontrast protikladné jevy
2. paralelismus obdobná výstavba slok, veršů 3. opakování užívání téhož motivu na různých místech 4. gradace stupňování (kde je voda modravá a nebe modravé a hory modravější) 5. pointování překvapivé vystupňované zakončení Uvedené kompoziční prostředky se mohou uplatňovat i v dílech epických. Nejdůležitější prostředky kompoziční výstavby: v próze věta, odstavec, kapitola v poezii verš, sloka, báseň v dramatu replika, výstup, dějství Vyprávěcí postupy: Řeč vypravěče může se projevovat v er-formě (3. osoba) nebo v ich formě v 1. osobě Řeč postav graficky odlišena uvozovkami a obvykle uvedena uvozovací větou přímá řeč Nevlastní přímá řeč zejména jako prostředek vyjádření vnitřního monologu postav. Na rozdíl od přímé řeči není oddělena uvozovkami (Sáhl po její ruce, pojď, už musíme jít.) Nepřímá řeč řeč postavy se začleňuje do promluvy vypravěče (Sáhl po její ruce a řekl, že už musí jít.) Polopřímá řeč vnitřní monolog postavy spojený s řečí vypravěče (Sáhl po její ruce, ne, tady nemohou zůstat.) ZÁKLADNÍ LITERÁRNÍ ŽÁNRY Literární díla rozdělujeme podle společných znaků na žánry (druhy). Základními žánry jsou epika, lyrika a drama (rozdělení na epiku a lyrikou souvisí spíše s obsahem díla než jeho formou). Epika z řec. epikos = výpravný, dějový V centru pozornosti je vyprávěný příběh, tedy nějaká časově ohraničená událost. Pro epické texty jsou psány většinou prózou, ale není to pravidlem. Lyrika z řec. lyrika melé, tzn. lyrou doprovázené verše Vyjadřuje pocity, nálady, zachycuje jedinečnost okamžiku. I lyrická díla obsahují epická prvky a naopak. Pro odlišení lyriky a epiky je nejvíce určující obsah, ne forma. Drama děj se odvíjí pouze prostřednictvím přímé řeči promluv postav (monolog, dialog). Je připraveno pro uvedení na jevišti. Existují ale také knižní dramata. Do 19. st. bylo drama psáno ve verších, v moderní době převažuje próza. Drama není pouze tragedie!! Epické žánry: Povídka kratší vypravování s malým počtem postav a jednoduchým dějem Novela střední rozsah (mezi povídkou a románem), jeden příběh, překvapivý závěr Román z fr. le conte roman románské vyprávění tedy v národním jazyce, ne v latině Děj se odehrává v delším časovém období, dílo obsahuje více postav se spletitými osudy. Epos rozsáhlé veršované vyprávění zaznamenávající významné události národa, činy mimořádných osobností apod. Epos má spletitý děj, velké množství postav, mnoho popisů. Dříve byl epos považován za nejvýznamnější žánr, dnes toto postavení převzal román. Kronika chronologický záznam líčení událostí (ve verších i v próze) Pohádka typický žánr lidové slovesnosti. Neopírá se o historické události. Skutečnost idealizuje (dobro vždy vítězí). Objevují se v ní nadpřirozené bytosti a jevy. Užívá trojí opakování (tři princezny, za sedmero horami) a ustálené obraty (bylo nebylo, zazvonil konec a pohádky byl konec). Bajka krátký alegorický příběh s mravním ponaučením. Zvířata, rostliny a věci se chovají jako lidé. Báje odrážejí, jak si lidé vykládali svět. Ve své době se jednalo o závazný výklad světa (antické báje). Legenda vyprávění o životě světců (často o jejich mučednické smrti, objevují se v ní zázraky) Pověst vyprávění lidového původu. Odehrává se v minulosti. Většinou vychází ze skutečné události.váže se k nějakému místu nebo osobě. Žánry lyricko epické: Balada vážná až tragicky laděná báseň, dramatický děj, rychlý spád. Rozlišujeme klasickou a sociální. Romance báseň, která oproti baladě volí optimistické téma. Lyrické žánry: Píseň texty určené ke zpěvu nebo kratší báseň s výrazným rýmem, podobnou výstavbou a rytmem
Hymnus chvalozpěv (týká se národa, vlasti) Óda píseň opěvující něco nebo někoho vznešeného Epigram krátký satirický text vyjadřující se k negativním jevům Žánry dramatu: 2 základní a nejstarší jsou tragédie a komedie. Tragédie - hra s vážným, chmurným dějem, hlavní postavy překonávají překážky, v závěru se dostávají do bezvýchodné situace, tragédie často končí smrtí hlavních postav. Vznikla ve starém Řecku. Komedie zachycuje skutečnost zábavně, vysmívá se chybám a nedostatkům, končí optimisticky. Fraška obhroublá komedie. Činohra vznikla v 18. stol. Dnes je nejběžnějším dramatickým žánrem. Zachycuje výjimečné situace a charaktery. Mívá komediální i tragické prvky, vyznačuje se mluveným slovem, na rozdíl od divadla hudebního (opera, opereta, muzikál). Melodram recitace doprovázená hudbou. Struktura dramatu: expozice (úvod) kolize (zápletka) krize (vyvrcholení) peripetie (obrat v ději) katastrofa (řešení - závěr), (happy end) PRÓZA A POEZIE (pojmy související s formou díla) Próza řeč postupující přímo, přirozeně, nedělí se na verše, nepodléhá rytmickým pravidlům, řídí se stylistikou a gramatickými pravidly. Text se člení do řádků, má přirozenou intonaci. Poezie odlišuje se graficky i zvukově. Píše se ve verších, někdy seskupených do slok (strof). Každé slovo má své pevné místo, text je rytmicky a melodicky uspořádán. Základní výrazy k poezii: Intonace větná melodie Verš = slova zapsaná do 1 řádku Přesah věta přesahuje z jednoho verše do druhého Rytmus = pravidelné rozložení slabik s přízvukem Volný verš - upouští od využití přízvuku, počtu slabik, často ruší interpunkci, nebývá rýmovaný Rytmus verše vyvolává očekávání, že rytmus dalšího verše bude stejný. Rým zvuková shoda 1 nebo více slabik na konci veršů. Podle rozložení rýmů ve skupině veršů (nejčastěji sloce) rozlišujeme rým: sdružený (aabb) střídavý (abab) přerývaný (abcb) obkročný (abba) postupný (abc/abc) tirádový (a a a a) Další pojmy: Asociace vybavování si v souvislosti s něčím, a to i v takových případech, kdy toto spojení zdánlivě nemá logiku (nějaká představa vyvolává jinou představu). Tuto metodu tvorby používá řada autorů (např. představitelé poetismu nebo surrealismu). Alegorie jinotaj, dílo, které v sobě skrývá jiný význam Archaismus zastaralý jazykový prostředek, který v literatuře navozuje dobovou atmosféru Archetypy věčná témata lidského života (boj dobra a zla, vina a trest, bloudění, osvobození ženy mužem, zrození apod.) Automatický text autor zaznamenává proud svých pocitů, představ, myšlenek nebo halucinací, to vše bez jakéhokoli plánu. Epilog doslov Epitaf nápis na hrobě. (Známý je například epitaf Jiřího Wolkera) Kaligram verše, které jsou graficky uspořádány do různých obrazců. (Kaligramy tvořil např. Apollinaire, Václav Havel, ) Kancionál zpěvník, soubor náboženských písní Kontext v kontextu = ve srovnání, v souvislosti
Kýč líbivé, povrchní, nevkusné, komerčně zaměřené, umělecky bezcenné dílo, které napodobuje, podbízí se, vyvolává iluzi umělecké hodnoty. Pro literární kýč se také používá pojem brak. Současná estetika se ke kýči už nestaví tak kategoricky, řada umělců s ním záměrně pracuje, kýč také vypovídá o společnosti. Libreto text k operám, operetám, baletu a pantomimě. Bývá v malých knížečkách, které diváci před představením dostávají. Lidová slovesnost ústním předáváním pozměňovaná díla zapomenutých autorů, součást lidové kultury (písně, říkadla apod.) Makarónská poezie středověká poezie, v níž se střídaly verše v národním jazyce a latině, dnes to mohou být různé jazyky Memoáry paměti Ohlasová tvorba žánr evropské literatury 19. století, tvorba inspirovaná lidovou tvorbou (u nás např. F. L. Čelakovský) Pamflet ostrý, útočný článek, jehož cílem je zesměšnit (nejčastěji např. politického soupeře, někoho s opačným názorem, ) Parafráze dílo, které vzniklo na základě všeobecně známé předlohy říkáme také volné zpracování cizí předlohy. Autor parafráze vzdává původnímu tvůrci hold nebo s ním polemizuje. Takové dílo předpokládá vzdělaného čtenáře. Patos nadnesené, přemrštěné, expresivní, vzrušené a nepřirozené jednání, projev. Má vyvolat nějaké emoce. Plagiát dílo, které vzniklo nedovoleným napodobením díla jiného, a to bez udání předlohy. Říkáme také nepůvodní dílo. Podtext skrytý, nevyslovený význam díla, říkáme také skryté mezi řádky Poetismy básnická slova, s nimiž se v běžné komunikaci nesetkáme (např. perutě jeho bájného oře zamířily k luně, jiskrooký junák spočinul svým zrakem na luzné dívce) Prolog úvod díla Postila soubor kázání Recenze kritické zhodnocení díla (kladné i záporné). Setkáváme se s ním nejčastěji v novinách a časopisech. Trilogie, tetralogie, pentalogie třídílné dílo, čtyřdílné dílo, pětidílné dílo Utopie díla, jež situují děj do pomyslné neznámé reality, neznámé země s ideálním společenským zřízením
Základní literární pojmy absurdní drama, literatura adaptace aforismus alegorie aliterace anakolut (vyšinutí z větné vazby) almanach anafora anekdota antiklimax apelativní lyrika apokryf aposiopesis (apoziopeze) apostrofa arabeska argot archaismus asociace asonance asyndeton atrakce (skladební spodoba) autobiografie automatický text autor autostylizace avantgarda báje bajka balada - burleskní,sociální, villonská barbarismus baroko báseň básnická figura básnický přívlastek básnický obraz beletrie biografie brachylogie bylina causerie citát civilismus čas v literárním díle časomíra činohra dadaismus daktyl daktylotrochej dějství dekadence derniéra
deus ex machina dialekt dialog dílo literární drama, divadelní hra druhy literární elegie elipsa (výpustka) epické drama epifora epigram epika epilog epitaf epizeuxis epiteton - constans, ornans epizoda epos er-forma esej estetika eufemismus eufonie exemplum evangelium expozice expresivita, expresivní slovo fabule fejeton forma folklór fraška funkce literatury futurismus gnóma gradace groteska happy end hendiadys homonymum hyperbola hypokoristika ich-forma impresionismus inkunábule interludium intermezzo interpretace literárního dílo interview intrika invence inverze ironie
jamb jazyk literárního díla jednota místa, času, děje kaligram kancionál kakofonie kalambúr kalk katarze katastrofa klasicismus kázání klišé komedie kompozice literárního díla konflikt kontrast kontaminace (směšování, křížení vazeb) konsonance kramářská píseň kritika literární krize kronika kýč legenda libreto lidová slovesnost litanie literární věda literatura, písemnictví literatura faktu litotes liturgický text loutkové divadlo lyrická próza lyrickoepická báseň lyrika makarónská poezie manifest melodram metafora metonymie metrum milostná lyrika monografie monolog motiv muzikál mytologie mýtus námět naturalismus neologismus
neorealismus nepřímá řeč nevlastní přímá řeč novela obsah óda odstavec oficium ohlasová literatura onikání, onkání onomatopoie opera opereta oxymóron pamflet parafráze paradox paralelismus paralepsis parodie pásmo patos perifráze periodizace literatur peripetie personifikace perzifláž píseň plagiát pleonasmus plurál majesticus podobenství podtext poéma poezie poezie anakreontská poetismus pohádka pointa polemika polopřímá řeč polysyndeton popis subjektivně zbarvený, líčení popis umělecký pořekadlo postila postmodernismus pověst povídka pranostika premiéra preromantismus proletářská poezie prolog próza prozódie
přímá řeč přirovnání přísloví přírodní lyrika přirovnání přízvuk pseudonym purismus rčení realismus recenze refrén renesance reportáž retardace děje rétorika revue režisér rokoko román a jeho druhy romance romaneto romantismus rozhlásek ruralismus rým a jeho druhy rytmus řečnická otázka sarkasmus satira scénář scénické poznámky science-fiction secese slang sloh sloka sloupek slovo zdrobnělé, zveličené, familiární, pejorativní, vulgární sloupek slovosled směs literární socialistický realismus sonet sousloví stopa sloka, strofa strukturalismus stylistika stylizace styl jazykový surrealismus symbol symbolismus synekdocha synonymum
synestézie syžet šanson tabu téma teorie literatury tradice literární tragédie traktát travestie trilogie trochej tropy typ, typizace umělá literatura verš věta vitalismus vnitřní monolog volný verš vsuvka vtip vulgarismus výčet, enumerace vypravěč vypravování výpustka (elipsa) výstup zeugma (zanedbání dvojí vazby) znělka (sonet) zvukosled žalm žánry literární žánry žurnalistické žargon
Určujte následující literární jevy : 1. maminečka hypokoristika 2. fakan pejorativum 3. mamka - maminka - maminečka - maměnka deminutivum 4. veliký - velikánský - mohutný - ohromný augmentativum 5. tatínek, maminka, synáček, dcerka slova familiární 6. blbec vulgarismus 7. tenis, fotbal, skútr barbarismy 8. Hic postquam tvrdá pugnasset fortiter hlava... makaronismus 9. rychlovlak kalk 10. oř, luna, kýs poetismy 11. vypařuje se noc; palmy na promenádě mají prsty dosud sevřené metafora 12. čtu Jiráska; pije již třetí sklenici, iljušin metonymie 13. mamut byl velký jako poschoďový dům přirovnání 14. Za temným oknem, v květníku sivém hrubý a špičatý mračil se cirkus personifikace 15. ostrá chuť ; planá slova sladší medu synestézie 16. A na topole podle skal zelený mužík zatleskal onomatopoie 17. živil pět krků; přišlo tam celé město synekdocha 18. už jsem to říkal tisíckrát hyperbola 19. není zrovna hloupý litotes 20. opustil nás navždy eufemismus 21. nebudu jmenovat..., ale vy jistě víte, o koho se jedná paralepsis 22. básník = kdo v zlaté struny zahrát zná perifráze 23. kříž, věnec, prsten symbol 24. ženská postava, splývavé roucho, zavázané oči, alegorie v jedné ruce meč, ve druhé váhy 25. zelený trávníček, bílé husy epiteton constans 26. azurové nebe, smaragdová tráva epiteton ornans 27. kdo v zlaté struny zahrát zná, jej ctěte víc než sebe anakolut 28. černý přiběhl kůň inverze 29. A břečťan, vavřín, cypřiš klidně věnčí v života kruhu lidskou existenci asyndeton 30. Je tráva vysoká a laskavá a vlahá polysyndeton 31. zasypali ho věnci a kvítím hendiadys 32. Domove, domove, drahý a jediný, nejdražší, nejsladší aliterace 33. Koulelo se, koulelo červené jablíčko epizeuxis 34. Slyšíme díla a činy tryskati z mozků a dlaní. Slyšíme potlesk, jenž provází ptačí hru aviatika anafora 35. Tenť bude, pravím, tak šťastný, a ještě jednou šťastný epifora 36. i po smrti, rybáři vidíte na svoje moře, na svoje moře, kde žijete krásně a sami epanastrofa 37. hluboké nebe nade mnou a černá voda pode mnou paralelismus 38. pochod, útok, vítězství života gradace 39. z tisícerých pokřiků, zpěvů, hvizd, hlesů antiklimax 40. Praho, matko měst apostrofa 41. Jak si jen mohl... aposiopesis
Urči druh rytmu : 42. Stříhali do hola malého chlapečka daktyl Kadeře padaly k zemi a zmíraly 43. Byl pozdní večer - první máj - jamb večerní máj - byl lásky čas. 44. Nechoď Vašku s pány na led, trochej mnohý případ známe, že pán sklouzne a sedlák a sedlák si za něj nohu zláme. 45. Byl jak pyšné citadely středověkých měst. V jeho erbu bylo psáno jedno slovo Čest trochej 46. a já - to vím - že tys - tam byl jamb 47. Zámek je úzký a hrozivý, nestvůrné jakési rysy - drahému pánu jej stavěli oddaní sedláci kdysi daktyl
Rozeber následující ukázky: - stránka kompoziční - stránka obsahová - stránka jazyková - stránka básnická - tropy, figury, rytmus, rým - literární směr - vlastní subjektivní názor Žiliť před časem dva přátelé věrní, milující se více než bratr bratra miluje, jméno jednoho byl Raul, Gaston nazýval se druhý. Gaston byl oslavován na všech kolbištích krásné Francie, bohatého Burgundu a kvetoucí Provence, ale Raul vynikal nad všechny truvéry pod širým nebem světa křesťanského, a nikomu nebyl dar sladkého zpěvu u větší míře udělen milostivým bohem než právě proslavenému Raulovi. Přátelé žili u věčném plesu, jezdili spolu od turnaje na turnaj, od hradu ku hradu, a kamkoli zavítali, všude se otvírala jim srdce, všude slavili je a korunovali. Julius Zeyer, Román o věrném přátelství Amise a Amila Ruch vlastenecký dělal větší kola, zasáhl dál a dále. I dívky a paní v záležitostech národních namnoze lhostejné, neubránily se proudu. Dobré símě, zaseté Dobromilou Rettigovou, vydalo nyní hojné ovoce. Ruch oné doby byl jako deště, jenž rostlinu vlastenectví, tu v úkrytu rostoucí, tam jen živořící, povzbudil a vzkřísil. Nejvíce se z toho hnutí radovaly slečna Elis a Lenka. Zatímco gardy a studenti cvičili, na stráže chodili, ponůcky zastávali, sbíraly paní a dívky mezi sebou peníze, a když sebrány, ušit a ozdoben krásný prapor, který se měl vznášeti nad hlavami studentů legionářů. Alois Jirásek, Filosofská historie Převor kartuziánů očekával panstvo uvnitř chrámu. Vnitřek chrámu přitahoval jako mučírna. Byl vysoký, tak vysoký, že by slabá modlitba nevzlétla do jeho klenby, pod níž se černaly dvě vlaštovky v rychlém a splašeném letu. Byl široký jako svoboda srdce, které nedbá o své hájení a o zmatky tohoto světa. Byl bílý jako věčný den, čistě bílý a jasný, ta bělost byla posvátná a vznešená, padala do očí a zdálo se, že ty bílé zdi se až modrají jakousi nekonečností svého jasu. Štuka také byla vlašská. Ale pod touto bělostí strašila tma dlouhých černých lavic, černé kazatelny, černých oltářů, černých dveří. To vše bylo dole, bělost byla nahoře. Dole tma hrobu, nahoře bělost naděje ve vzkříšení a život věčný. Dole děs a smutek, nahoře obloha, nebe a světlo. Bylo tu chladno. Převor se uklonil spíše odevzdaně než uctivě. Jaroslav Durych, Menší valdštejnská trilogie Rekviem Nevěstka! Proklaté jméno, jež se vrací. Což je krásnější sochařství než sochařství údů? Znáte dokonalejší zrcadlo, než je údiv? Markéto, vedla jste si, jako si vedou dívky. Žel, váš otec se zarmoutil, neboť vašich sedmnáct let a vroucně si přeje mluviti s vámi jako s dítětem. Když minula kratičká chvíle mlčení, přistoupil Mikoláš k svému otci a řekl mu: " Otče, ty jsi mi dal Markétu Lazarovou, dej mi i Lazara. Nepřivedl jsem jej proto, abych jej vydal na smrt, nachci se s ním svářit. " Vladislav Vančura, Markéta Lazarová
Antonín Sova: Květy intimních nálad Olše Jak jsem, olše, měl vás rád, v podvečerní, vonný chlad, nad vodou když schýlen sám stín váš chvěl se sem a tam. Rybářův dnes táhlý hlas nocí hlubokou se třás, šumot mlýnských vážných kol ve mně vzbouzel starý bol. V třtinách sluka, černý bod, čeřila jen vlny vod, a v mé duši také tak bloudil zlatých snění pták. Karel Hlaváček: Hrál kdosi na hoboj Hrál kdosi na hoboj, a hrál již kolik dní, hrál vždycky na večer touž píseň mollovou a ani nerozžal si oheň pobřežní, neb všecky ohně, prý, tu zhasnou, uplovou. Hrál dlouze na hoboj, v tmách na pobřeží, v tmách, na plochém pobřeží, kde nikdo nepřistál: hrál pro svou Lhostejnost, či hrál spíš pro svůj Strach? byl tichý Pastevec, či vyděděný Král? Hrál smutně na hoboj. Vzduch zhluboka se chvěl pod písní váhavou a jemnou, mollovou... A od vod teskně zpět mu hoboj vlhkem zněl: jsou ohně marny, jsou, vždy zhasnou, uplovou. Jan Neruda: Hřbitovní kvítí XV. Mezi hroby dva se červi potkali. Odkud, bratře?" Z lebky básníkovy." Toť nám bratr, co tam viděl, poví." Pouhý mozek pranic krásného. Odkud ty?" Já z lebky učencovy; nezbylo i tu nic jasného." Myslím, bratře, že ti geniové, jsou jak ona pod sklenicí svíce; posvítí-li jiným se tmou brojícím, nezbyde jí samé nic pak více." Vítězslav Hálek: Večerní písně I. Přilítlo jaro z daleka
a všude plno touhy, vše tlačilo se k slunci ven, že snilo sen tak dlouhý. Vylítly z hnízda pěnkavy a drobné děti z chýše, a pestré kvítí na lukách přesladkou vůní dýše. Z větví se lístek tlačí ven, a ptáčkům z hrdla hlásky, a v ňadrech v srdci mlaďounkém tam klíčí poupě lásky. Jaroslav Vrchlický: Okna v bouři Za trochu lásky... Za trochu lásky šel bych světa kraj, šel s hlavou odkrytou a šel bych bosý, šel v lednu ale v duši věčný máj, šel vichřicí však slyšel zpívat kosy, šel pouští a měl v srdci perly rosy. Za trochu lásky šel bych světa kraj, jak ten, kdo zpívá u dveří a prosí. Jaroslav Seifert: Na vlnách TSF František Halas: Sépie Mazurské bažiny Lesklé plody šrapnelů s hořkým jádrem smrti
kdo prosil o tu ocelovou manu tvář mrtvých prázdná jak palimpsesty spí v bahnu Zavšivenci po příkladu svých vší do kůže země se zahryzli nebesa plyny rezaví setniny zbloudily Mazurské bažiny podivných žab lstivá melodie smrti bahnem se zalykat a zpívat příšerný zpěv lásky Maminko Maminko Bohuslav Reynek: Rybí šupiny Majáky Buďte pozdraveny, královny moří s živými korunami, v nichž drahé kamení se vlní a krouží! Bílí andělé ochránci, rozstavení po věky na březích a po skalách a na pahorcích, bez křídel, protože se odtud již nehnete, přikováni oddaností! Zkamenělí pastýři stád rozuteklých do všech končin, trpělivě čekající na jich shromáždění, svítíce jim na cestu domů! Matky slavné ve své svaté nahotě a vyhlížející návratu dítek! Vaše světla nejsou nelítostně upřena jako světla hvězd, ale kynou jako oči, které se zavírají a otvírají, a když námořník, jenž se vrací s kořistí, vzatou v bezcestných hlubinách noci a vod, zdaleka vás uzří, vidí hned i chatu sedící na skalině jako šedá slípka aneb veliký přístav plný smilstev a lakomství a nedaleko se starou svatyní, jejíž vyšlapané dlaždice rozdřely již tolik kajících čel! Buďte pozdraveny, Věže střehoucí mystického hradu Hvězdy mořské! Buďte pozdraveny, vidoucí stožáry tajemných Lodic, na kterých země snad vepluje v konečné Vykoupení! Jiří Orten: Čítanka jaro O čem ví tesknota V přestávce mezi životem a tam tím kocourek s kamenem až na dně rybníka pomalu vražedné andílky polyká a tam to nepřichází tam to má vždycky čas Vidíte kocourka? myslí si že se vrátí Co přivázali mu to tíha nazývá se a luna již měl rád do vody nahlíží a udivena zdá se že na ni nemůže zamňoukat neboť má oči obráceny jinam A pije pije zvolna jako by se kál za všechny stehlíky které dřív mordoval za všechny okapy po kterých s deštěm běhal za všechny kočičky na které zapomíná v přestávce mezi životem a tam tím co jde tak pomalu jako se chodí spát když noc už minula a chtěl bys věčně spáti bez pomyšlení na návrat
Základní literární pojmy - test (hodnocení : 11-10=1, 9-8=2, 7-5=3, 4-3=4, 2-0=5) Celkem je 11 úkolů, každý úkol zcela správně vyhotovený je ohodnocen 1 bodem. 1. Seřaď chronologicky od nejstaršího následující literární (umělecké) směry : 1 baroko, dekadence, expresionismus, klasicismus, postmodernismus, kritický realismus, renesance, romantismus 1. 2. 3. 4.. 5. 6. 7. 8. 2. Definuj následující literární pojmy : 1 fabule : syžet : téma : motiv. tropy : stylistické figury : lyrika : epika : rým : 3. Zařaď následující literární žánry do : 1 - balada, apokryf, elegie, komedie, exemplum, muzikál, fejeton, poéma, óda, epos a) lyriky : b) epiky : c) lyrickoepických žánrů : d) dramatu : 4. Urči následující literární jevy : 1 a) potkal potkan potkana b) stíny modra nebe v očích krásné ženy pod kamenem stíny stínů hvězd v zrcadle vodní pěny stíny citů jež jsou beze jména c) vyletěla holubička ze skály, probudila modré oči ze spaní, d) Myslíš, kdo doly má, má srdce taky, kdyby byly modré oči nespaly, tak jako ty, Maryčko Magdonova? byly by tu holubičku dostaly... f) Vyvalily se vlny zdola, e) A jak ten první zaťal třísa odletěla roztáhnuly se v širá kola... ale jak ten druhý zaťal dřevo krev obléla dřevo javorové na husličky troje g) Nedávno četl jsem Ale jak ten třetí zaťal dřevo promluvilo Senzační knihu Nebyl to Sever h) Sníh potkal jinovatku proti Jihu a vzal ji za ruce Četl jsem H.G. Wellse ch) Nechtěl jsem, nechtěl zamlčet i) Za ženu vezmu si gorilu. Myslím, že shodneme se. j) odešel do věčných lovišť Má srdce divoké jako já a též je bez konfese. k) Zde leží Jiří Wolker, básník, jenž... l) Za pravdu je dvojí sazba, m) Psi houfem ve vsi zavyli, jednou pomník, jindy vazba. když ty pocestné spatřili; Kdo ji řekne dřív než včas, a vyli, vyli divnou věc, tomu pravda zlomí vaz. žetě nablízku umrlec. 5. Urči druh rytmu v následujících ukázkách : 1
a) Stříhali do hola malého chlapečka b) Nechoď Vašku s pány na led, Kadeře padaly k zemi a zmíraly mnohý případ známe, že pán sklouzne a sedlák c) Byl pozdní večer - první máj - a sedlák si za něj nohu zláme. večerní máj - byl lásky čas. 6. Definuj následující literární žánry : 1 anakreontská lyrika : romaneto : bajka : romance : tragédie : iniciační román : 7. Urči druh rýmu u následujících rýmových schémat : 1 aabb : abba : abc abc : abab : abcb, abac : 8. Napiš název následujících literárních útvarů a charakterizuj je po formálně stránce : 1 Sestoupil z nebe a pak v lidském těle navštívil peklo, prošel očistcem živ se vrátil před tvář Spasitele, aby nám jasně řekl o tom všem. Zářící hvězda, jejímž jasem vzplálo i to mé rodné hnízdo bez zásluh, pro něž by celý hříšný svět byl málo, jej odmění jen jeho tvůrce, Bůh! Myslím tím Danta, kterého až posud tak špatně znal ten málo vděčný lid, jenž dovede jen podlé velebit. Kdybych byl jím! Mít jeho vzácný osud, za jeho vyhnanství a jeho ctnost Já u pramene jsem a žízní hynu, horký jak oheň, zuby drkotám, dlím v cizotě, kde mám svou domovinu, ač blízko krbu, zimnici přec mám, nahý jak červ, oděn jak prelát sám, směji se v pláči, doufám v zoufání, mně lékem je, co jiné poraní, mně při zábavě oddech není přán, já sílu mám a žádný prospěch z ní, srdečně přijat, každým odmítán. Ó kníže, každý, kdo to čte, nechť ví: nic neznám, ač mám o všem vědomí. Jsem stranický,jsem zastáncem všech stran. Co chci? Být z těch zas, plat kdo bráti smí, srdečně přijat, každým odmítán. dal bych rád všechnu světskou blaženost. Michelangelo Buonarroti Francois Villon ( zkráceno ) 9. Napiš pět částí, ze kterých se skládá klasická kompozice : 1 10. Napiš vlastní literární interpretaci následující ukázky : 1. (urči žánr, proveď interpretaci po stránce kompoziční, vyhledej jazykové a básnické prostředky, urči rytmus, rým, formu básně + vlastní názor) : Večer si lehá tiše do polí na kamenech se leskne zlatá slída Měsíc jak chromý pastýř o holi jedinou hvězdu nad dědinou hlídá Od potoka je slyšet rozhovor Z hospody domů vracejí se chlapi a přou se potmě Něco je moc trápí Noční chlad dotýká se hor Posléze všechno ztichne Naprosto Jen slepá můra do žárovky vráží Na chvíli vyjdeme si na zápraží a ohromí nás noci majestát Tisíce hvězd Ach byli bychom s to po celou noc pod tímto nebem stát. Jan Skácel
11. Vyber si jakékoliv známé literární dílo a napiš jeho literární 1 interpretaci (hodnocení, rozbor) po stránce : 1. tematické : 2. autorova postoje ke skutečnosti : 3. kompoziční : 4. jazykové výstavby :
Test z literární teorie 1. Napiš strukturu literárního díla (z jakých vrstev se skládá) : 4 body 1. 1 bod 2 1 bod 3. 1 bod 4. 1 bod 2. Napiš schéma klasické kompozice (např. dramatu) : 5 bodů 1. 1 bod 2. 1 bod 3. 1 bod 4. 1 bod 5. 1 bod 3. Vysvětli rozdíl mezi epikou a lyrikou : 1 bod 4. Zařaď následující žánry do : muzikál, óda, romance, novela 4 body 1. epiky : 1 bod 2. lyriky : 1 bod 3. žánrů lyrickoepických : 1 bod 4. dramatu : 1 bod 5. Vysvětli následující literární pojmy : 16 bodů - téma : 1 bod - iniciační román : 1 bod - pointa : 1 bod - časová inverze : 1 bod - retardace děje : 1 bod - fabule : 1 bod - syžet : 1 bod - hypokoristika : 1 bod - metafora : 1 bod - metonymie : 1 bod - personifikace : 1 bod - synekdocha : 1 bod - alegorie : 1 bod
- aliterace : 1 bod - řečnická otázka : 1 bod - apostrofa : 1 bod 6. Charakterizuj následující literární žánry : 5 bodů - balada 1 bod - apokryf 1 bod - elegie 1 bod - exemplum 1 bod - óda 1 bod 7. Urči druh rytmu v následujících ukázkách : 3 body a) Stříhali do hola malého chlapečka 1 bod Kadeře padaly k zemi a zmíraly b) Nechoď Vašku s pány na led, 1 bod mnohý případ známe, že pán sklouzne a sedlák a sedlák si za něj nohu zláme. c) Byl pozdní večer - první máj - 1 bod večerní máj - byl lásky čas 8. Urči druh rýmu u následujících rýmových schémat : 5 bodů aabb : 1 bod abba : abc abc : abab : 1 bod 1 bod 1 bod abcb, abac : 1 bod 9. Urči následující literární jevy : 7 bodů a) odešel do věčných lovišť 1 bod b) potkal potkan potkana 1 bod pod kamenem c) stíny modra nebe v očích krásné ženy 1 bod stíny stínů hvězd v zrcadle vodní pěny stíny citů jež jsou beze jména d) Myslíš, kdo doly má, má srdce taky, 1 bod tak jako ty, Maryčko Magdonova? e) Vyvalily se vlny zdola, 1 bod roztáhnuly se v širá kola.. f) Sníh potkal jinovatku 1 bod
a vzal ji za ruce g) Za ženu vezmu si gorilu. 1 bod Myslím, že shodneme se. Má srdce divoké jako já a též je bez konfese. Hodnocení : 50-45=1, 44-38=2, 37-31=3,30-21=4, 20-0=5
Zajímavé odkazy: http://testy.nanic.cz/testy/literatura/literarni-teorie/ http://jazyky.tvujtest.cz/literatura/literarni-teorie http://www.stredoskolskaliteratura.kvalitne.cz/?sekce=teorie-literatury http://mojecestina.cz/literatura/c2011010901-test--druhy-rymu-1.html http://www.testpark.cz/testy/literatura/literarni-pojmy-593 http://www.dumucebnic.cz/detail.php?id=3263&phpsessid=f http://poznamkyg4.blogspot.cz/2011/04/cj-zakladni-teorie-literatury-01.html http://dum.rvp.cz/materialy/literarni-kviz-aneb-opakujeme-si-literarni-teorii.html http://knihy.vltava.cz/ucebnice/zakladni-skoly/trocha-literarniteorie/produkt=860028050/kategorie=17373/