SOFTWARE SOFTWARE je prgramvé vybavení pčítače. D tht pjmu spadají všechny vaše blíbené prgramy, které vám pmáhají pracvat s texty, tabulkami, prezentacemi, upravvat digitální ftgrafie, prgramy pr sledvání videa, psluchání hudby, práci s e-mailem, internetem a další speciální prgramy které pužíváte v např. v práci a v nepslední řadě pčítačvé hry (pkud máte dma pčítač a děti v teenagerském věku ). D sftwaru ale taky patří i samtný perační systém a také pčítačvé viry. Vše si pdrbně ppíšeme v následujících kapitlách. Operační systém Operační systém je jedním, ze základních prgramů v pčítači. Mžná si t ani neuvědmujete, ale vždy když zapnete pčítač, tak se nejdřív, než začněte pracvat, musí nahrát perační systém pčítače. Je t prgram, který se stará celý pčítač. Má za úkl krdinvat všechen hardware v pčítači. Zabezpečuje správnu funkčnst klávesnice, myši, zbrazuje infrmace na mnitru, tiskne na tiskárně, stará se správný chd připjení d pčítačvé sítě, díky které můžete pracvat na internetu atd. Taky spravuje vnitřní prcesy v pčítači. Příkladem může být, přidělváni perační paměti prgramům, správný zápis a čtení dat z pevnéh disku, neb DVD mechaniky a přiděluje spravedlivě prcesrvý čas jedntlivým prgramům. Zkrátka perační systém je v pčítači pánem všeh. Běží d kamžiku spuštění pčítače až p jeh vypnutí. A prtže perační systém je v pdstatě prgram, existuje víc peračních systému, které si navzájem knkurují. Krmě těch, které pracují na sbních pčítačích, existují i specializvané perační systémy. V pdstatě každé slžitější elektrnické zařízení má svůj "perační systém". Jmenvat můžeme např. vaší televizi (pkud teda máte dma tu mdernější), neb DVD přehrávač, ale taky např. vaše (samzřejmě zase trchu mdernější) aut. Je taky dcela mžné, že váš mbilní telefn bsahuje jeden z mdernějších peračních systému určených pr mbilní zařízení. Ale vraťme se zpět k sbním pčítačům, kde existuje mnh peračních systémů. Nebudeme se věnvat těm speciálním, které mají za úkl řídit např. různé vědecké prjekty, neb správu velkých pčítačvých systémů (tzv. pčítačvé klastry), které mají brvský výpčetní výkn, ale existují i takvé. Běžné perační systémy, se kterými se můžeme setkat dnes je většinvý Mircsft Windws a jeh dluhletý knkurent (kterému se dluhé rky nedařil přádně prrazit, ale v pslední dbě se hdně zlepšuje) je Linux. Firma Micrsft skutečně kraluje trhu a i u nás je víc jak 90% pčítačů vybavených právě peračním systémem Micrsft Windws. Následující tabulka nastiňuje přehled verzí peračníh systému z dílny firmy Micrsft. verze rk ppis MS-DOS 1981 vyvinutí pr pčítače IBM, mhl na něm pracvat puze jeden uživatel a běžet jeden prgram. Byl 16bitvý, zvládnul jen 640kB RAM a 30MB HDD Windws 1.0 1985 dstraňval nedstatky MS-DOS, pdprval multitasking a byl uživatelsky přívětivější Windws 2.0 1987 vylepšena pdpra multitaskingu a pdprval prcesry 386, cž mu 8
umžnila práce s větší pamětí RAM a HDD Windws 3.0 1990 pdpra multimedií, prpracvanější grafické prstředí a větší pdpra periferních zařízení Windws 3.1 1992 přidaná pdpra pčítačvé sítě a prací v pracvních skupinách Windws 3.11 1993 vylepšena stabilita OS a hlavně vyšší výkn (nejlepší Windws ze "staré generace") Windws NT 1993 OS určeny hlavně pr nárčné uživatele a servery Windws 95 1995 první samstatný OS, který neptřebval jak základ MS-DOS, vylepšené uživatelské rzhraní, které v základu známe i dnes, vyšší výkn a částečně 32bitvý základ systému (jádr), pdpra pčítačů v síti jak ji známe dnes Windws NT 4.0 1996 úspěch grafickéh rzhraní W95 se prmítnul d tét verze Windws 98 1998 pslední verze částečně zalžena na MS-DOS. Vylepšeny výkn a stabilita. Zabudván internetvý prhlížeč. Windws 2000 2000 pkračvání Win NT4.0, ale mnhem vylepšené verze. Pdpra multimédii, mderníh hardwaru a herní schpnsti. Velice nárčný na hardware. Windws XP 2001 nejúspěšnější verze Windws. Mnzí ji pužívají ddnes kvůli dbré stabilitě a pdpře širkéh spektra hardwaru, multimédii a uživatelské prpracvansti. Windws Server2003 2003 určena pr servervé nasazení, vyznačuje se prpracvanu bezpečnstí a lepší správu systému. Je základem pr Servervé OS Windws Vista 2007 převratné zlepšení uživatelských vlastnstí. Nvé nástrje, vylepšena bezpečnst ale nižší stabilita a vyská hardwarvá nárčnst. Windws 7 2009 běžná pdpra 64bitvé architektury, vylepšení výknu, zvýšení stability a bezpečnsti, zlepšena pdpra hardwaru a zrychlený start. Výhdu je vestavěná pdpra rzpznávání řeči a psanéh textu. U druhé mžnsti je k dispzici i čeština. Windws je kmerční perační systém a tudíž si h musíte zakupit. Když pužijete verzi značenu jak OEM, bude cena za systém Windws pdstatně nižší než za takzvanu "krabicvu" verzi. Rzdíl je v tm, že verzi OEM můžete pužívat jen na nvě zakupeném pčítači, ke kterému je takvát 9
OEM verze systému ddaná. Tut instalaci systému již nesmíte pužít na jiných pčítačích. Pr krabicvu verzi tt mezeni neplatí. Další perační systém, kterému se budeme trchu věnvat, je LINUX. Na rzdíl d Windws je tent perační systém šířen pd licencí "Open Surce", tedy s tevřeným zdrjvým (prgramvým) kódem. Tent perační systém je "zadarm". Uvzvky jsem pužil zcela záměrně. On za perační systém jak takvý platit nemusíte, ale pkud nejste aspň trchu znalí tht peračníh systému, nebejdete se bez dbrné pmci, která si samzřejmě za svje služby nechá dbře zaplatit. Ale pr uklidnění, uživatelská přívětivst Linuxu je v dnešní dbě natlik příjemná (a přád se zlepšuje), že mírně dbrdružným uživatelů by zvadnutí takvéh systému neměl dělat žádné prblémy. Verzí Linuxu existuje bezpčet a t pravě kvůli jeh licenční plitice. V zásadě se Linux rzděluje na tzv. distribuce. Výhdu tht řešení je, že splu s peračním systémem si nainstalujete i příjemné uživatelské prstředí a spustu užitečných prgramů pr práci i dmácí pužití. A t vše "free". A t se vyplatí. :) Mezi dnes velmi ppulární distribuce patři Ubuntu Linux, který se snaží rientvat pravě na uživatele, kteří začínají s Linuxem a znají perační systém Windws. Další ppulární distribuce je Mandriva Linux, neb pr zkušenější uživatele Fedra Linux. A mnhé další. Existují ještě další perační systémy, ale ty už si jenm vyjmenujme. Pr pčítače MAC, dnes velmi ppulární firmy Apple (známe hlavně telefny iphne, neb přehrávací ipad), je pužíván perační systém McOS. Je zajímavý hlavně svým pěkným uživatelským rzhraním a překvapivu svižnstí. V Americe jsu tyt pčítače ppulárnější než klasické PC, jaké známe my, ale v Evrpě se zatím mc neuchytily. Aplikační sftware D skupiny sftwaru patři i běžné aplikační (prgramvé) vybaveni pčítače. Sem patří prgramy, které např. denně využíváte v práci, neb dma. Prgramy pr zvládnutí kancelářské práce si pdrbně prbereme v rámci kurzu. Patři sem MS Wrd pr zpracvání textvých dkumentů, MS Excel pr práci s tabulkvými daty, MS PwerPint na vytváření prezentací a MS Access pr správu databázvých údajů. Další dnes již nedmyslitelnu sučástí prgramvéh vybavení pčítače je internetvý prhlížeč. Je t aplikace pmcí, které je mžné využívat službu internetu s názvem WWW. Tut prblematiku pdrbně rzebereme v části mdulu 7 ECDL. Další velice ppulární skupinu sftwaru jsu pčítačvé hry. Pčítače dneska v dmácím pužití představují hlavně zábavu pr mladší členy rdiny a zdrj infrmací pr rdiče. Hry na pčítači dneska ve velké míře vlivňuji i jejich vývj. Herní segment na trhu s pčítači je dnes dcela velký a prt není divu, že výrbci hardware a hlavně celých pčítačvých sestav prezentují výkn svéh PC hlavně na různých herních aplikacích. Zkuste se například zeptat nějakéh náctiletéh ve vašem klí, jak pzná, že pčítač je "dbrý". Další ppis pčítačvých hrách je myslím zbytečný, n rzhvr s dtyčným vás pučí mnhnásbné víc než nějaký manuál. (Navíc takvý výklad bude mnhem aktuálnější a u dtyčnéh budete určitě "cl", že se takvé věci zajímáte.) 10
Sftwarvé práv Sftware sebu nese i určitá specifika, zejména hledně autrských práv. Na následujících řádcích si vysvětlíme c je t sftwarvá kriminalita. Pd pjmem sftwarvá kriminalita rzumíme prušvání licenčních pdmínek užívání pčítačvých prgramů tím, že za jejich pužívání nezaplatíte autrvi (výrbci). Sftware má nehmtnu pdbu stejně jak vynález neb hudba a patří autrvi díla ppřípadě splečnsti, u které je autr zaměstnán neb která vývj prduktu financvala (a autr s ní má uzavřenu smluvu). Jinak řečen autr má na takvýt sftware/díl Cpyright, tedy autrské práv. Cena tht prduktu dpvídá časvé nárčnsti vývje a také tržním pměrům. Pjem krádež je v tmt případě trchu zavádějící, prtže není jedn, jestli susedvi ukradnete aut, neb si d něh zkpírujete sftware. Pkud byste si aut dkázali zkpírvat (naklnvat) a susedvi by aut zůstal, mhli byste kpii" auta phdlně pužívat a susedvi by nevznikla žádná škda. V případě sftware jde spíše ušlý zisk, prtže si jej nekupíte d výrbce, když už máte kpii d suseda. Příležitst dělá zlděje Na sftwarvé prdukty se tt příslví hdí. I lidé, kteří by nedkázali ukrást ani tužku z klegva stlu, mají čast k pčítačvým prgramům zcela pačný pstj. Půjčí si z firmy riginální CD s prgramy, které si dma nainstalují, aby mhli dknčit práci dma. Přitm si čast ani neuvědmují, že se dpustili trestnéh činu. Za tut na phled nevinnu činnst jim přitm hrzí až dva rky dnětí svbdy a finanční pkuta. Zdánlivě se nic neděje, ale je t velmi lehce prveditelný trestný čin, kteréh se lidé v mnha případech dpuštějí. Způsby prušvání zákna Nelegálním kpírváním prgramu Vícenásbnu instalací zakupenéh sftware na více pčítačích Pužívání tzv. crack prgramů, které umžňují instalaci a pužívání sftware i bez riginálníh klíče výrbce, neb registrace. Kupě nelegálníh sftware Sftware, který vyžaduje licenční klíč při instalaci, ppřípadě prvním spuštění prgramu, je vždy chráněn licencí, kteru je nutné legální cestu získat. Např. kupí sftwaru, neb jinu frmu registrace u výrbce. Pkud jste tent licenční klíč nezískali d výrbce, či autrizvanéh prdejce je pužívání takt nainstalvanéh prgramu trestné i když licenční klíč máte např. d kamaráda/suseda. Trestné je dknce i síření vámi zakupenéh licenčníh klíče. Čast se setkáváme s prušváním autrských práv, dchází k nim při kpírvání hudebních nsičů a při vlném šíření audi, vide subrů p internetu. Takvé jednání je v rzpru se záknem č. 121/2000 Sb. Pdle tht zákna může uživatel vytvářet kpii díla jen pr svji ptřebu (pkud přitm neprušuje chranu díla prti kpírvání). Další šíření těcht kpií je však trestné. Jak se vyhnut prblémům Obstarat si sftware, za který nemusíte platit, např. 11
freeware sftware zadarm, většinu jednúčelvé prgramy bez další technické pdpry shareware funkčnst je limitvána neb časvě mezena až d zaplacení licenčníh pplatku Open Surce - zde řadíme prgramy, které jsu vlně šiřitelné (freeware), u nichž autři zveřejnili kmpletní zdrjvý kód a tak umžnili širké veřejnsti věřit jejich funkci a pdílet se na jejich vývji. D tét kategrie patří například perační systém Linux ale i mnhé velice zajímavé a pužitelné prgramy. U těcht řešení je ptřeba si zvyknut na t, že tyt prgramy nenabízejí stejné funkce, na které jsme byli zvyklí, a bude třeba se naučit určité dlišnsti. D pčítače instalujte výlučně legálně přízený sftware, ke kterému vlastníte licenci, neb alespň dklad zaplacení. Kupujte sftware u autrizvaných prdejců sftwarvých prduktů. Kupí riginálníh sftwaru dstanete práv pužívat daný sftware na základě licence. Pdmínky, za kterých můžete prgram užívat, jsu vždy ppsány v tzv. end user licence agrément licenční smluva kncvéh uživatele. Zde je přesně nadefinván, např. pčet instalací, které můžete pužívat, za jakých pdmínek můžete sftware přenášet mezi pčítači atd. Zákn na chranu dat Listina základních práv a svbd zaručuje každému člvěku práv na chranu sbních údajů. V České republice je tt práv realizván záknem č. 256/1992 Sb. O chraně údajů v infrmačních systémech a záknem č. 101/2000 Sb. O chraně sbních údajů. Pdle těcht záknů se musí každý, kd shrmažďuje sbní údaje a infrmace za účelem dalšíh zpracvání, držet následujících zásad: Infrmvat klienta, za jakým účelem jeh sbní údaje pužije Musí mít pdpis d klienta tm, že klienta řádně beznámil s účelem pužití sbních údajů Při změně účelu pužití sbních údajů tm infrmvat klienta a ten t musí znvu pdepsat Nepskytvat infrmace třetí straně Nakládat s údaji tak, aby klient nebyl pškzen na majetku, zdraví a cti Údaje uchvávat jen p dbu nezbytně nutnu Business Sftware Alliance Zastupuje d rku 1988 přední světvé výrbce z hlediska právní chrany sftware. Organizuje akce a vzdělávací prgramy zaměřené na autrskprávní prblematiku. Aktivními členy BSA v ČR jsu např. splečnsti Adbe, Apple, Autdesk, Avid, Bentley Systems, Macrmedia, Micrsft, Symantec a Trend Micr. Hlavním cílem BSA je chrana autrských práv členů aliance, ať už prstřednictvím trestních řízení či prevencí frmu světy. Užívání nelegálníh sftwaru pškzuje nejenm výrbce pčítačvých prgramů, ale celé hspdářství cestu daňvých úniků a mezváním vzniku nvých pracvních příležitstí. www.bsa.cz 12