Nevyužit ité potenciály možných řešení v dálkovd lkové a regionáln lní dopravě v ČR, SR a vzájemn jemné dopravě mezi nimi Ostrava 14. 6. 2011 Ing. Josef Bosáček
Historie rychlé dálkové dopravy v Československu 1936 Praha Bratislava 4 h 16 min
Historie rychlé dálkové dopravy v Československu 1964 Praha Bratislava 5 h 10 min
Historie rychlé dálkové dopravy v Československu 2011 Praha Bratislava 3 h 45 min s naklápěním 4 h 12 bez naklápění
Rozvoj dopravy 1935 rozhodnutí o výstavbě dálnic 1939 zahájen jení výstavby 1950 zastavení výstavby dálnicd 1966 rozhodnutí o výstavbě dálnic v ČSSR 2011 výstavba stále pokračuje
Rozvoj dopravy
Dobová situace
Dobová situace
Rozvoj dopravy
Rozvoj dopravy
Rozvoj dopravy
Rozvoj dopravy
Budoucnost dopravy 2017 dokončen ení dálnice Bratislava Košice Rozší šíření dálnice Praha Brno Dokončen ení dálničních úseků v ČR Pokračov ování výstavby koridorů v ČR (oprava tratí do normového stavu za vysokých nákladn kladů) Pokračov ování výstavby koridoru Bratislava Žilina - Košice
Budoucnost dopravy
Budoucnost dopravy
Porovnání silnice a železnice 2011 dálnice ČR 1165 km dálnice SR - 420 km Výhled dálnice ČR R celkem 2180 km dálnice SR celkem 705 km na Slovensku zbývají neobtížnější a nejdražší úseky
Porovnání silnice a železnice Stav 2011 Na železnici je s dálnicd lnicí porovnatelná vysokorychlostní trať (rychlost nad 200 km/h) ČR 0 km SR 0 km Výhled do roku 2020 ČR 0 km SR 0 km
Porovnání silnice a železnice Nepočítáme li přelop eložky tratí v rámci r těžt ěžby uhlí a modernizace poslednímu novostavbami tratí jsou v ČR: Brno Tišnov Žďár r nad Sázavou S Havlíčkův v Brod dokončen ená v roce 1953 Dětmarovice Karviná Louky nad Olší dokončen ená v roce 1963 Ostrava Vítkovice V Ostrava Svinov dokončen ená v roce 1964 v SR: Hronská Dúbrava Banská Štiavnica dokončen ená v roce 1949 Podolínec Plaveč dokončen ená v roce 1966 Maťovce ŠRT Haniska při Košiciach ŠRT dokončen ená v roce 1966
Porovnání silnice a železnice Výstavba dálnice d Bratislava Žilina Košice přinp ináší sice podstatné zkrácen cení cestovní doby, avšak ak stále je cestovní doba dlouhá (cca 3.5 hod za ideáln lních podmínek a při p i dodržov ování předpisů) Výstavba železničního koridoru přinese p také podstatné zkrácen cení cestovní doby oproti současnosti, ale železnice nebude schopna konkurovat dálnicid Řešením m je systém m VRT
Porovnání silnice a železnice rozší šíření dálnice D1 Praha Brno mám zvýšit bezpečnost provozu Pokud bude provedeno plné rozší šíření,, náklady n budou astronomické (přestavba každého nadjezdu, křižovatky k atd. na obou stranách stávaj vající dálnice) Rozší šíření na úkor odstavných pruhů přinese (stejně jako podobné opatřen ení na úseku Bratislava Trnava) zvýšenou nehodovost a v důsledku snížen ení povolené rychlosti (110 km/h) Dokončen ení železničního koridoru přinese p také zkrácen cení cestovní doby oproti současnosti, ale železnice nebude schopna konkurovat dálnicid Řešením m je systém m VRT
systém m VRT V ČR R je jednoznačně prioritní úsek Praha Brno Pokud mám být VRT konkurenceschopná proti dálnici, d musí být stavěna podle současných nejmodernější ších zásadz minimáln lní návrhová rychlost 350 km/h, pouze vozidla schopné dosahovat min. 230 km/h maximáln lní sklony 40 Vedení v trase D1 (dálnice nemá tunely, nevytváří se další dopravní koridor přes p Vysočinu) Výjezd z centra Prahy i Brna tunely v ideáln lním m směru Etapová výstavba systémem nejprve pouze traťov ové koleje mezi cílovými c stanicemi a zahájen jení provozu, později dobudování napojení na konvenční síť ve vhodných místech
systém m VRT
systém m VRT
systém m VRT osídlen dlení Slovenska
systém m VRT
systém m VRT Nevhodnost smíš íšeného provozu
Systém m VRT ČR R a SR Dle směrnic EU budou systémem VRT spojena hlavní města všech v členských zemí EU Pro ČR R to znamená směr Berlin Praha Bratislava Wien Praha Warszawa Pro SR to znamená navíc c směr Bratislava Wien (z ohledem na vzd Bratislava - Warszawa Budapest (z ohledem na vzdálenost není rozhodující VRT)
Systém m VRT ČR R a SR Předpokladem je spolufinancování z rozpočtu EU Proto by síťs mohla být realizována koordinovaně
Systém m VRT ČR R a SR
Systém m VRT ČR R a SR Zkvalitnění dopravy by mělo m být v zájmu z české i slovenské ekonomiky. Pokud nechtějí ztratit dobré postavení v Evropě,, nemohou nerealizovat nutné infrastrukturní projekty. Domnívat se totiž, že e dopravní trasy se vzhledem ke strategické poloze Česka i Slovenska nemohou obloukem vyhnout, by bylo krátkozrak tkozraké. Již teď je mnohdy výhodnější cestovat ze severu Německa N na jih Evropy napříč Spolkovou republikou a přes p Rakousko a Maďarsko arsko nebo z Ruska a Ukrajiny do západní Evropy přes p Polsko nebo Maďarsko. arsko. To by mělo m být každému politikovi trnem v oku!
Nejen teorie
Regionáln lní doprava I v regionáln lní dopravě jsou možná nová stavební řešení Průjezdný model Masarykova nádran draží Spojení centra s Letištěm m Ruzyně i provozní řešení Nasazení nekonvenčních vozidel na nová vozební ramena
Regionáln lní doprava Řešení průjezdu Masarykova nádran draží a spojení s Letištěm Ruzyně mimo Stromovku Pouze pro osobní dopravu
Regionální doprava Řešení průjezdu Bratislava hlavná stanica Petržalka
Regionáln lní doprava Provoz hybridních vlaků západní Slovensko
Regionáln lní doprava Provoz hybridních vlaků jižní Morava
Nevyužit ité potenciály možných řešení v dálkovd lkové a regionáln lní dopravě v ČR, SR a vzájemn jemné dopravě mezi nimi Děkuji za pozornost Ing. Josef Bosáček