Posouzení napojení Žamberecka a

10 3 115 Objednatel: Optima, spol. s r.o. Žižkova 738/IV 566 01 Vysoké Mýto Posouzení napojení Žamberecka a Ústeckoorlicka na rychlostní silnici R35 Zhotovitel: CITYPLAN spol. s r. o., Jindřišská 17, 110 00 Praha 1 www.cityplan.cz Konzultační, inženýrské, expertizní a projektové služby v energetice, životním prostředí, dopravě, dopravním inženýrství, mostním a inženýrském stavitelství Držitel certifikátu ISO 9001 a 14001 V Praze, září 2010

Posouzení napojení Žamberecka a Ústeckoorlicka na rychlostní silnici R35 Objednatel: Optima, spol. s r.o. Žižkova 738/IV 566 01 Vysoké Mýto Zastoupený: Ing. Vladimírem Šaldou Zhotovitel: CITYPLAN spol. s r. o., Jindřišská 17, 110 00 Praha 1 Zastoupený: Ing. Milanem Komínkem ve věcech smluvních Autorský kolektiv: Ing. Jiří Landa, ředitel pro oblast doprava a dopravní inženýrství Ing. Petr Hofhansl, Ph. D., vedoucí střediska dopravního plánování Ing. Zuzana Volfová Michal Prosek Číslo zakázky zhotovitele: 10 3 115 Datum: Září 2010

OBSAH 1 ÚVOD 3 1.1 PŘEDMĚT PLNĚNÍ... 3 1.2 POUŽITÉ PODKLADY... 3 2 MATEMATICKÝ MODEL INTENZIT AUTOMOBILOVÉ DOPRAVY 4 2.1 POPIS DOPRAVNÍHO MODELU... 4 2.2 DOPRAVNÍ POPTÁVKA... 5 2.3 DOPRAVNÍ NABÍDKA... 5 2.4 ROZSAH SÍTĚ... 6 2.5 TRASA ŽAMBERK CHOCEŇ... 10 2.6 VARIANTY KOMUNIKAČNÍ SÍTĚ... 11 2.7 ŠIRŠÍ DOPRAVNÍ VZTAHY... 14 3 ZHODNOCENÍ VARIANT 18 3.1 DOPRAVNÍ VÝKONY... 18 3.2 INTENZITY DOPRAVY... 19 3.3 ROZDÍLOVÉ PENTLOGRAMY... 20 3.4 DOSTUPNOST A JÍZDNÍ DOBA... 21 3.5 CESTY Z A DO ŽAMBERKA... 22 3.6 SROVNÁNÍ INTENZIT NA PODÉLNÝCH TRASÁCH... 25 4 ZÁVĚR 26 5 SEZNAM GRAFICKÝCH PŘÍLOH 28 Posouzení napojení Žamberecka a Ústeckoorlicka na rychlostní silnici R35 1

SEZNAM TABULEK Tabulka 1 Koridory pro umístění veřejně prospěšných staveb v oblasti dopravy... 8 Tabulka 2 Napojení středně velkých měst na krajské město v současném stavu... 15 Tabulka 3 Dopravní výkony... 19 Tabulka 4 Intenzity na silnici I/14 (voz/24 hod)... 19 Tabulka 5 Intenzity na silnici II/312 (voz/24 hod)... 20 Tabulka 6 Napojení středně velkých měst na krajské město k roku 2030 ve variantě úplné... 21 SEZNAM OBRÁZKŮ Obrázek 1 Model sítě komunikací České republiky - výhled... 7 Obrázek 2 Rozsah sítě pro výpočet zatěžovacích scénářů - výhled... 7 Obrázek 3 Výškový profil trasy Žamberk Choceň... 10 Obrázek 4 Rychlostní profil trasy Žamberk Choceň... 11 Obrázek 5 Varianta nulová... 12 Obrázek 6 Varianta úplná... 13 Obrázek 7 Varianta průtah... 13 Obrázek 8 Varianta obchvat... 14 Obrázek 9 Intenzity dopravy CSD 2005 Pardubický kraj... 16 Obrázek 10 Intenzity dopravy CSD 2005 Královéhradecký kraj... 17 Obrázek 11 Výřez sítě pro účely statistiky dopravních výkonů... 18 Obrázek 12 Zdroje a cíle cest v Žamberku osobní vozidla 2010... 22 Obrázek 13 Zdroje a cíle cestv v Žamberku osobní vozidla 2030... 23 Obrázek 14 Zdroje a cíle cest v Žamberku intenzity všech vozidel 2010... 24 Obrázek 15 Zdroje a cíle cest v Žamberku intenzity všech vozidel 2030... 24 Obrázek 16 Schéma zdrojových a cílových cest... 26 Posouzení napojení Žamberecka a Ústeckoorlicka na rychlostní silnici R35 2

1 ÚVOD 1.1 PŘEDMĚT PLNĚNÍ Předmětem studie je posouzení napojení Žamberecka a Ústeckoorlicka na rychlostní silnici R35 pomocí upravených komunikací II. třídy II/357 a II/312. Dopravní prognóza zahrnuje předpokládanou výstavbu komunikací k horizontu roku 2030 a vychází z již vytvořeného a kalibrovaného dopravního modelu na programech PTV (VISUM). Studie obsahuje posouzení variant ve vazbě na jejich efektivitu v dopravním systému. Pro výpočet zatížení silniční sítě byl použit aktualizovaný a kalibrovaný model intenzit dopravy celé republiky se zahrnutím připravovaných dopravních staveb v širším zájmovém území pro zvolený časový horizont r. 2030. Výstupem jsou pentlogramy prognózy zatížení silniční sítě ve vazbě na posuzované varianty a doporučení nejvhodnějších variant z hlediska dopravní funkce nového propojení. 1.2 POUŽITÉ PODKLADY Pro vytvoření dopravního modelu a prognózy dopravního zatížení byly použity následující podklady: Celostátní sčítání dopravy (ŘSD, 2005) Směrový průzkum na hraničních přechodech (ŘSD, 2005) Statistický lexikon obcí České republiky 2005, počet obyvatel z r. 2008 Harmonogram výstavby dálniční a silniční sítě Aktualizace kategorizace silniční sítě do roku 2040 (Cityplan, 2007) Zásady územního rozvoje Pardubického kraje 6/2010 Posouzení napojení Žamberecka a Ústeckoorlicka na rychlostní silnici R35 3

2 MATEMATICKÝ MODEL INTENZIT AUTOMOBILOVÉ DOPRAVY Pro vytvoření dopravního modelu a výpočet zatížení pro posuzované varianty byl použit dopravně-plánovací software PTV-VISION společnosti PTV Karlsruhe. Použity byly programy VISEM 8.10 pro modelování dopravní poptávky a VISUM 10.03 pro zatěžování komunikační sítě. Program VISEM je základní součástí programů PTV-VISION, který je zaměřen na modelování přepravní poptávky. Vstupy do tohoto programu jsou: členění území do zón, demografické a aktivitní informace o jednotlivých zónách, vzory dopravního chování homogenních skupin obyvatelstva, rozhodovací algoritmy a nabídka dopravních sítí a dopravních služeb. Výstupem jsou matice dopravních objemů jízd v členění na osobní, lehká nákladní vozidla (hmotnost do 3,5 t) a ostatní nákladní vozidla (hmotnost nad 3,5 t). Program VISUM je dalším programem z balíku PTV-VISION, který zajišťuje přiřazení matic dopravní poptávky na parametrizované dopravní sítě. Přiřazování respektuje kapacitně závislé zatěžování, desítky iteračních kroků, síť definovanou uzly, spojnicemi, délkou, kategorií, kapacitou, výchozí rychlostí, křižovatkami, povolenými křižovatkovými pohyby a délkou zdržení. Program VISUM umožňuje sledovat rozdíly v zatížení komunikační sítě pro různé varianty a různé časové horizonty. Výstupem je síť s ročním průměrem denních intenzit (RPDI). 2.1 POPIS DOPRAVNÍHO MODELU Základ modelu komunikační sítě byl převzat z modelu individuální automobilové dopravy v celé České republice do podrobnosti silnic III. třídy a hlavních průjezdných komunikací ve městech, včetně základních silnic evropského významu v zahraničí, zpracovaný v rámci zakázky Aktualizace kategorizace silniční sítě do roku 2040. Tento model je průběžně aktualizován a používán pro potřeby ŘSD ČR, krajů a měst. Dopravní model intenzit automobilové dopravy zahrnuje kompletní komunikační síť a dopravní vztahy na území České republiky, včetně přeshraničních vazeb, a to jak pro současný stav, tak i v prognóze do roku 2040. Dopravní model se skládá z modelu dopravní poptávky, který představují matice přepravních vztahů pro jednotlivé druhy dopravy, a z modelu přepravní nabídky, který obsahuje parametrizovanou komunikační síť. Podkladem pro kalibraci dopravního modelu na současný stav byly hodnoty z celostátního sčítání dopravy provedeného ŘSD v roce 2005 a údaje ze směrového průzkumu na hraničních přechodech (ŘSD 2005). Posouzení napojení Žamberecka a Ústeckoorlicka na rychlostní silnici R35 4

2.2 DOPRAVNÍ POPTÁVKA Vstup dopravní poptávky z matic přepravních vztahů do sítě se odehrává pomocí napojení dopravních zón. Každá obec, respektive část obce (dle kategorizace ČSÚ) je v dopravním modelu představována jednou dopravní zónou. Model dopravní poptávky obsahuje matice přepravních vztahů pro vnitrostátní dopravu a samostatné matice pro přeshraniční dopravu (vnější a tranzitní vztahy). Matice vnitřní republikové dopravy Matice byly vypočteny v programu VISEM 8.10 na základě demografických údajů. Výchozími daty jsou celkový počet obyvatel, počet ekonomicky aktivních obyvatel, počet obyvatel do 14 let, počet pracovních příležitostí, atraktivita území, obchodní plochy atd. Matice přepravních vztahů jsou vytvářeny na základě řetězců aktivit (např. domov zaměstnání nakupování domov, domov škola domov atd.). Matice jsou děleny podle druhu vozidel na osobní, lehká nákladní (hmotnost do 3,5 t) a ostatní nákladní (hmotnost nad 3,5 t). Matice přeshraniční dopravy Pro přeshraniční dopravu byly vytvořeny samostatné matice na základě směrového průzkumu na hraničních přechodech z roku 2005. Dělení podle druhu vozidel je stejné jako u vnitřní dopravy. Po výpočtu matic přepravních vztahů byla provedena jejich kalibrace na hodnoty z celostátního sčítání dopravy ŘSD z roku 2005 a na výsledky profilových a křižovatkových průzkumů provedených zpracovatelem, které jsou do sítě zadány pomocí kalibračních profilů. Prognóza je vypočtena pro rok 2030. Matice pro výhledové stavy byly získány navýšením kalibrovaných matic koeficienty růstu dopravy pro příslušné roky. Do dopravní prognózy, do části poptávkového modelu, je zahrnut předpokládaný rozvoj území, avšak není do ní zahrnut rozvoj území související s případnou výstavbou rychlostní silnice. 2.3 DOPRAVNÍ NABÍDKA Pro vytvoření modelu dopravní nabídky je použit program VISUM, který je součástí dopravněplánovacího softwaru PTV-VISION společnosti PTV Karlsruhe. Program VISUM pracuje na základě principů síťové analýzy. Síť je tvořena uzly a hranami (spojnicemi), představujícími komunikační síť. Pro každou spojnici jsou zadány následující parametry: Typ komunikace o dálnice, rychlostní silnice, silnice I., II. a III. třídy o funkční skupina (MK rychlostní, sběrné, obslužné) dle ČSN 73 6110 Maximální rychlost Posouzení napojení Žamberecka a Ústeckoorlicka na rychlostní silnici R35 5

Kapacita / 24 hod Počet jízdních pruhů Parametry spojnic, představujících komunikace projeté plovoucím vozidlem, byly nastaveny přesně podle hodnot naměřených při průzkumu tak, aby jízdní doba na trasách v dopravním modelu současného stavu odpovídala skutečným jízdním dobám. Uzly představující křižovatky nebo místa napojení dopravních zón mají následující parametry: Typ křižovatky (světelně řízená, neřízená s / bez přednosti v jízdě, mimoúrovňová) Zakázané pohyby v křižovatkách Zdržení při průjezdu křižovatkou Komunikace v dopravním modelu jsou děleny podle typu na: dálnice rychlostní silnice silnice I. třídy (a průtahy) silnice II. třídy (a průtahy) silnice III. třídy místní komunikace rychlostní (funkční skupina A) místní komunikace sběrné (funkční skupina B) místní komunikace obslužné (funkční skupina C) 2.4 ROZSAH SÍTĚ Rozsah komunikační sítě ve výhledovém scénáři (rok 2030) vychází z harmonogramu výstavby dálnic a silnic v České republice, z návrhu kategorizace silniční sítě ŘSD a ze Zásad územního rozvoje Pardubického kraje. Pro účely této studie byla vyříznuta část sítě, která je zobrazena na obrázku 2. Na hranicích vyříznuté části modelu vznikly fiktivní zóny, které představují vstup/výstup vozidel do/z řešené oblasti. Posouzení napojení Žamberecka a Ústeckoorlicka na rychlostní silnici R35 6

Obrázek 1 Model sítě komunikací České republiky - výhled Obrázek 2 Rozsah sítě pro výpočet zatěžovacích scénářů - výhled Posouzení napojení Žamberecka a Ústeckoorlicka na rychlostní silnici R35 7

V posuzovaném území je ve výhledovém stavu zprovozněn rozsah komunikací daný Zásadami územního rozvoje Pardubického kraje, které obsahují stavby uvedené v následující tabulce. Tabulka 1 Koridory pro umístění veřejně prospěšných staveb v oblasti dopravy Číslo VPS D01 D02 D03 VPS (veřejně prospěšná stavba) rychlostní silnice R35 se všemi jejími objekty a souvisejícími stavbami včetně mimoúrovňových křižovatek s napojením na stávající silniční síť - Opatovice nad Labem - hranice kraje rychlostní silnice R43 se všemi jejími objekty a souvisejícími stavbami včetně mimoúrovňových křižovatek s napojením na stávající silniční síť - hranice kraje - R35 silnice I/37 Pardubice - hranice Královéhradeckého kraje - rozšíření ORP (obec s rozšířenou působností) Holice, Chrudim, Litomyšl, Moravská Třebová, Pardubice, Svitavy, Vysoké Mýto Moravská Třebová Pardubice D04 silnice I/37 Pardubice - Medlešice - rozšíření Chrudim, Pardubice D05 přeložka silnice I/37 Medlešice - Chrudim - Slatiňany Chrudim D06 přeložka silnice I/37 Nová Ves Hlinsko, Chrudim D07 přeložka silnice I/37 Trhová Kamenice Hlinsko D08 přeložka silnice I/36 Lázně Bohdaneč - D11 Pardubice D09 přeložka silnice I/36 Lázně Bohdaneč Pardubice D10 přeložka silnice I/36 Pardubice - severní tangenta Pardubice D11 přeložka silnice I/36 Sezemice - Časy Holice, Pardubice D12 přeložka silnice I/36 Horní Ředice Holice D13 přeložka silnice I/36 Holice - Borohrádek Holice D14 přeložka silnice I/2 Kojice - Záboří n. L. Přelouč D15 přeložka silnice I/2 Chvaletice Přelouč D16 přeložka silnice I/2 Přelouč Přelouč D17 přeložka silnice I/2 Valy Přelouč D18 přeložka silnice I/2 Pardubice; jihozápadní obchvat Pardubice D19 přeložka silnice I/43 Březová nad Svitavou Svitavy D20 přeložka silnice I/43 Svitavy Svitavy, Opatovec D21 přeložka silnice I/43 Lanškroun Lanškroun Posouzení napojení Žamberecka a Ústeckoorlicka na rychlostní silnici R35 8

D22 přeložka silnice I/43 Mladějov - Lanškroun Albrechtice Lanškroun, Moravská Třebová D23 přeložka silnice I/43 Albrechtice - Štíty Lanškroun D24 přeložka silnice I/43 Dolní Lipka - Červená Voda Králíky D25 přeložka silnice I/14 Třebovice - Opatov Česká Třebová, Svitavy D26 přeložka silnice I/14 - obchvat České Třebové Česká Třebová, Ústí nad Orlicí D27 přeložka Žamberk - jižní obchvat Žamberk D28 přeložka silnice úsek Šedivec - Lichkov Králíky, Žamberk D29 přeložka silnice I/17 Chrudim - severní obchvat Chrudim D30 přeložka silnice I/17 Čankovice Chrudim D31 přeložka silnice I/17; připojení na R35 Chrudim D32 přeložka silnice I/34 Hlinsko Hlinsko D33 přeložka silnice I/34 Polička Polička D34 D35 přeložka silnice II/312 Vysoké Mýto - Choceň - České Libchavy přeložka silnice II/312 (dnešní I/43) Šanov u Červené Vody Vysoké Mýto Králíky D36 přeložka silnice II/360 Sloupnice Litomyšl D37 přeložka silnice II/360 Lanšperk - Letohrad Ústí nad Orlicí, Žamberk D38 přeložka silnice II/358 Němčice - Česká Třebová Česká Třebová, Litomyšl D40 přeložka silnice II/306 Holetín - Prosetín Hlinsko, Chrudim D41 přeložka silnice II/355 Tisovec až II/306 Hlinsko, Chrudim D42 přeložka silnice I/2 Pardubice jihovýchodní tangenta Pardubice D43 přeložka silnice II/298 Rokytno - Býšť Holice, Pardubice D44 přeložka silnice II/341 Staré Čivice Pardubice D45 prodloužení silnice II/341 Staré Čivice L. Bohdaneč Pardubice D46 přeložka silnice II/322 Pardubice - západ Pardubice D47 přeložka silnice II/322 Dašice Pardubice D48 přeložka silnice II/310 Letohrad - Lukavice Žamberk D49 přeložka silnice II/305 Luže Chrudim D50 přeložka silnice II/305 Štěnec Chrudim D51 přeložka silnice II/305 Vinary Vysoké Mýto Posouzení napojení Žamberecka a Ústeckoorlicka na rychlostní silnici R35 9

D52 přeložka silnice II/315 Zářecká Lhota Vysoké Mýto D53 přeložka silnice II/315 Lanškroun Lanškroun D54 propojení silnic II/315 a II/357 Choceň Vysoké Mýto D55 přeložka silnice II/317 Choceň - Běstovice Vysoké Mýto D56 přeložka silnice II/340 Podhůra Chrudim D57 přeložka silnice II/354 Krouna Hlinsko D58 přeložka silnice II/362 Bystré Polička D59 přeložka silnice II/372 Jevíčko Moravská Třebová D60 přeložka silnice II/644 Městečko Trnávka Moravská Třebová D61 přeložka silnice III/36012 Řetová Česká Třebová, Ústí nad Orlicí D62 přeložky silnic III/35846 a III/35847 Semanín Česká Třebová, Svitavy 2.5 TRASA ŽAMBERK CHOCEŇ Trasa Žamberk Choceň byla podrobněji analyzována plovoucím vozidlem a výsledný výškový a rychlostní profil je uveden v následujících obrázcích. Obrázek 3 Výškový profil trasy Žamberk Choceň Na 25 km trasy se překonává výškový rozdíl přes 220 m s tím, že nejvyšší kóty je dosahováno dvakrát a mezi nimi se projíždí údolím Libchav. Nejníže položeným bodem trasy je Choceň a nejvýše cca 1 km před Hrjnicemi. Posouzení napojení Žamberecka a Ústeckoorlicka na rychlostní silnici R35 10

Obrázek 4 Rychlostní profil trasy Žamberk Choceň Z rychlostního profilu trasy vyplývá její značná nehomogenita. Rychlost osobního vozidla kolísá od 20 km/h do 85 km/h a průměrná rychlost se udržuje mezi 60 až 70 km/h mimo obce. V úseku mezi Mostkem a Chocní dokonce průměrná rychlost klesá pod 60 km/h. 2.6 VARIANTY KOMUNIKAČNÍ SÍTĚ Zkoumané území se nachází mezi obchvaty měst Choceň, Žamberk a Ústí nad Orlicí v osách silnice II. třídy II/312 a silnice I. třídy I/14. V této studii byly blíže zkoumány trasy D, G a H (viz. Příloha 1). Trasa D Navrhovaná trasa D navazuje na obchvat Chocně na silnici II/312 a pokračuje jižním obchvatem Mostku. Dále pokračuje přibližně ve stopě silnice II/312 a obchvatem Rozsochy pokračuje do Českých Libchav. Mezi Českými Libchavami a Žamberkem trasa opět kopíruje silnici II/312 a poslední úsek před napojením na obchvat Žamberka je přeložen severozápadně od železniční stanice Žamberk a vytváří tak obchvat Dlouhoňovic. Trasa G Trasou G je nazván západní obchvat Českých Libchav a Libchav, který začíná na křižovatce silnic I/14 a II/312, kříží trasu D (II/312), pokračuje západním směrem podél silnice I/14 a v Dolních Libchavách se opět napojuje zpět na silnici I/14. Trasa H Trasa H je stávající průtah silnice I/14 obcí České Libchavy a Libchavy. Pro účely této studie byly vytvořeny tři posuzované varianty v dané oblasti zpracované k výhledovému roku 2030. Jedná se o: 1. Variantu nulovou, ve které jsou silnice II/312 a I/14 v dané oblasti ponechány ve stávajícím stavu, ostatní komunikace jsou zprovozněny dle kapitoly 2.4 Posouzení napojení Žamberecka a Ústeckoorlicka na rychlostní silnici R35 11

2. Variantu úplnou, ve které jsou zprovozněny trasa D a trasa G a ostatní komunikace dle kapitoly 2.4 3. Variantu průtah, ve které jsou zprovozněny trasa D a trasa H a ostatní komunikace dle kapitoly 2.4 4. Variantu obchvat, ve které je zprovozněna pouze trasa G a ostatní komunikace dle předchozí kapitoly 2.4 Obrázek 5 Varianta nulová Posouzení napojení Žamberecka a Ústeckoorlicka na rychlostní silnici R35 12

Obrázek 6 Varianta úplná Obrázek 7 Varianta průtah Posouzení napojení Žamberecka a Ústeckoorlicka na rychlostní silnici R35 13

Obrázek 8 Varianta obchvat 2.7 ŠIRŠÍ DOPRAVNÍ VZTAHY Zkoumaná oblast zahrnující část Pardubického a část Královéhradeckého kraje je oblast, ve které je velké množství středně velkých měst a poměrně hustá síť silnic I. a II. třídy. Hlavními tahy jsou silnice I. třídy I/11, I/35 a I/14 ve směru severozápad jihovýchod a příčnými vazbami tvořenými většinou silnicemi II. třídy s výjimkami silnic I/36 a I/43. K příčným komunikacím patří hlavně II/298, II/321, která navazuje na I/36, dále II/312, II/360. Silnice II/298 propojuje Pardubice, Třebechovice a Dobrušku, silnice I/36 a II/321 Pardubice, Holice, Solnice, silnice II/321, která ve směru navazuje na silnici I/17, spojuje Chrudim, Choceň a Žamberk a silnice II/360 spojuje Litomyšl, Ústí a Letohrad. Dostupnost těchto měst z Pardubic a Hradce Králové je většinou zajištěna po hlavním tahu silnice I. třídy následovaného příčnou komunikací II. třídy. V následující tabulce je přehled uvedených středně velkých měst a jejich možnosti spojení s odpovídajícími krajskými městy. Posouzení napojení Žamberecka a Ústeckoorlicka na rychlostní silnici R35 14

Tabulka 2 Napojení středně velkých měst na krajské město v současném stavu Město Počet Spojení po silnici Spojení po silnici II. Krajské město obyvatel I. třídy třídy (k 1.1.2010) Česká Třebová 16 178 I/11, I/14 - Hradec Králové Choceň 9 025 I/36, I/35 II/315 Pardubice Lanškroun 10 196 I/36, I/35, I/43 - Pardubice Letohrad 6 337 I/36, I/35 II/315, II/360 Pardubice Litomyšl 10 275 I/36, I/35 - Pardubice Rychnov nad Kněžnou 11 466 I/11 II/318, ev. I/11, I/14 Hradec Králové Svitavy 17 067 I/36, I/35 - Pardubice Ústí nad Orlicí 14 565 I/36, I/35 II/315 Pardubice Vamberk 4 698 I/11 - Hradec Králové Vysoké Mýto 12 578 I/36, I/35 - Pardubice Žamberk 6 025 I/36, I/11 - Pardubice Z měst větších než 10 000 obyvatel nemá přímé napojení na krajské město pomocí silnice I. třídy pouze Rychnov nad Kněžnou a Ústí nad Orlicí, byť Rychnov tuto možnost má, ale časově i vzdálenostně delší. Z menších měst je to potom Choceň a Letohrad. Změna, která nastane v roce 2030 za předpokladu dostavby všech plánovaných úseků staveb, je uvedena v tabulce v kapitole 3.4 Dostupnost a jízdní doba. Poslední celostátní sčítání dopravy proběhlo v roce 2005 a na následujících obrázcích jsou vidět zjištěné intenzity dopravy v tomto roce. Posouzení napojení Žamberecka a Ústeckoorlicka na rychlostní silnici R35 15

Obrázek 9 Intenzity dopravy CSD 2005 Pardubický kraj Na sledované silnici II. třídy II/312 se intenzity v roce 2005 pohybovaly od 1 500 všech vozidel za den na úseku mezi Chocní a Libchavami po cca 2 700 vozidel v úseku mezi Libchavami a Žamberkem. Na silnici I. třídy I/14 na průjezdu obcí Libchavy a České Libchavy dosahovala intenzita dle CSD přes 11 000 vozidel denně, avšak jedná se o hodnotu převzatou z profilu na kraji města Ústí nad Orlicí u závodu Prefy, a proto je třeba tuto hodnotu uvažovat nižší. V modelu současného stavu, který má CityPlan zpracovaný, je v roce 2010 intenzita ve středu obce Libchavy 8 200 vozidel denně. V Žamberku byla nejvíce zatížená silnice I/11 směrem na Hradec Králové, kde intenzity dosahovaly přes 6 500 vozidel, a směrem na Šumperk s intenzitami přes 3 500 vozidel. Podobné zatížení jako silnice II/312 vykazovala i silnice II/315 z Ústí nad Orlicí do Chocně s intenzitami 1 700 až 2 800 vozidel denně. Posouzení napojení Žamberecka a Ústeckoorlicka na rychlostní silnici R35 16

Obrázek 10 Intenzity dopravy CSD 2005 Královéhradecký kraj Schéma Královéhradeckého kraje je uvedeno pouze pro dokreslení obrázku intenzit mezi Žamberkem a Vamberkem a dále po silnici I/11 do Hradce Králové. Intenzita byla v tomto úseku přes 6 000 vozidel a dále pak přes 10 000 vozidel za den v roce 2005. Na silnici I/14 byla před Vamberkem intenzita cca 5 000 vozidel za den. Posouzení napojení Žamberecka a Ústeckoorlicka na rychlostní silnici R35 17

3 ZHODNOCENÍ VARIANT Pro všechny varianty komunikační sítě, popsané v kapitole 2.5, bylo vypočteno výsledné zatížení. Pentlogramy zatížení pro jednotlivé varianty jsou zobrazeny v grafických přílohách. Hodnoty představují celodenní intenzity ve formátu [všechna vozidla / lehká nákladní vozidla (hmotnost do 3,5 t) / ostatní nákladní vozidla (hmotnost nad 3,5 t)]. Kromě pentlogramů zatížení pro jednotlivé varianty byly vytvořeny rozdílové pentlogramy, které zobrazují nárůsty / poklesy mezi dvěma porovnávanými variantami na celé síti. Jako základní je uvažována nulová varianta. Dále byl dopravní model použit pro analýzy obsluhy území z hlediska jízdní doby, časové dostupnosti obcí, analýzu vybraných profilů, pro výpočet dopravního výkonu a spotřeby času. 3.1 DOPRAVNÍ VÝKONY Pro posouzení dopravních výkonů bylo uvažováno s výřezem sítě dle obrázku 9. Pro všechny varianty jsou dopravní výkony uvedeny v následující tabulce. Obrázek 11 Výřez sítě pro účely statistiky dopravních výkonů Posouzení napojení Žamberecka a Ústeckoorlicka na rychlostní silnici R35 18

Tabulka 3 Dopravní výkony Varianta vozohodiny vozokilometry absolutně vůči nulové absolutně vůči nulové Nulová 61 770 0 4 581 142 0 Úplná 61 349-421 4 592 474 11 322 Průtah 61 729-41 4 586 030 4 888 Obchvat 61 404-366 4 584 689 3 547 Z výše uvedených hodnot vyplývá nejlepší účinnost z hlediska času ve variantě úplné, ve které dochází k jeho nejvyšším úsporám, ale zároveň k nejvyššímu nárůstu vozokilometrů. Varianta průtah má vzhledem k nízkému poklesu spotřeby času a vysokému nárůstu vozokilometrů účinnost nejmenší, téměř žádnou. Naopak varianta obchvat má při vyšší úspoře času poměrně malý nárůst vozokilometrů a z poměru těchto dvou hodnot vyplývá její nejlepší účinnost. Z uvedených hodnot se dá usuzovat, že ve variantě úplné má rozhodující vliv na výsledné zatížení právě obchvat Libchav, který je pro úsporu času zásadní. 3.2 INTENZITY DOPRAVY Pro analýzu byly vybrány intenzity dopravy v charakteristických profilech posuzovaných silnic I/14 a II/312. Tabulka 4 Intenzity na silnici I/14 (voz/24 hod) Dolní Libchavy Libchavy České Libchavy Obchvat I/14 Nulová 8 820 6 710 7 390 - Úplná 2 790 680 620 10 940 Průtah 10 560 8 440 9 120 - Obchvat 2 790 680 620 10 240 Po zprovoznění obchvatu Libchav se veškerá tranzitní doprava přesune z obce na tuto novou komunikaci. V úplné variantě ještě tento profil přitěžuje zrekonstruovaná silnice II/312 a intenzity zde dosahují téměř 11 000 vozidel denně. Průjezd obcí Libchavy je přes 5 km dlouhý a tak se sníží doba jízdy tranzitující dopravy ze 6,5 minuty na 4 minuty a výrazně se zklidní průtah obcí. Posouzení napojení Žamberecka a Ústeckoorlicka na rychlostní silnici R35 19

Tabulka 5 Intenzity na silnici II/312 (voz/24 hod) za obchvatem před křižovatkou před Hejnicemi před obchvatem Chocně s I/14 Žamberka Nulová 2 350 1 930 2 320 2 080 Úplná 4 200 5 710 4 700 4 460 Průtah 3 240 3 740 4 080 3 840 Obchvat 2 610 4 120 3 620 3 390 Na silnici II/312 dojde k nárůstu intenzit vůči nulové variantě ve všech variantách. Ve variantě úplné a průtah je to způsobeno především zlepšením jízdních vlastností dané trasy a snížením doby jízdy mezi obchvaty Žamberka a Chocně o 3 minuty (ze 17 minut na 14 minut). Ve variantě průtah dojde vlivem zlepšení na silnici I/14 k jejímu vyššímu využití a tím i ke zvýšení intenzit na přilehlých příčných komunikacích. Podrobnější analýzy změn směřování dopravních proudů jsou uvedeny v následující kapitole. 3.3 ROZDÍLOVÉ PENTLOGRAMY Rozdíly v zatížení jednotlivých variant jsou zobrazeny v rozdílových pentagramech uvedených v přílohách. Z rozdílu varianty úplné a nulové vyplývá přesun cest z trasy Žamberk Letohrad - Ústí nad Orlicí po silnicích II/310 a II/360 na rekonstruovanou silnici II/312 a I/14. K dalšímu přesunu dochází na trase Ústí nad Orlicí Brandýs nad Orlicí, respektive Velká Skrovnice a to ze silnic III/3121 a III/3123 na silnice I/14 a II/312. Nejmenší přesun nastává na trase Choceň Ústí nad Orlicí ze silnice II/315 na I/14 a II/312. Dále dochází ke zvýšení celkového objemu tranzitu na silnici I/14 a samozřejmě k přesunu intenzit z průtahu obcí na nově vybudované obchvaty, především na obchvat Libchav. Z rozdílu varianty průtah a nulové vyplývá, stejně jako v předchozím rozdílu, přesun cest z trasy Žamberk Letohrad - Ústí nad Orlicí po silnicích II/310 a II/360 na rekonstruovanou silnici II/312 a I/14. K dalšímu přesunu dochází na trase Ústí nad Orlicí Velká Skrovnice, a to ze silnic III/3121 a III/3123 na silnice I/14 a II/312. Dále dochází ke zvýšení celkového objemu intenzit na silnici II/312 a k přesunu intenzit z průtahu obcí na nově vybudované obchvaty. Z rozdílu varianty obchvat a nulové vyplývá stejně jako v předchozím rozdílu přesun cest z trasy Žamberk Letohrad - Ústí nad Orlicí po silnicích II/310 a II/360 na rekonstruovanou silnici II/312 a I/14. K dalšímu přesunu dochází na trase Ústí nad Orlicí Brandýs nad Orlicí, respektive Velká Skrovnice, a to ze silnic III/3121 a III/3123 na silnice I/14 a II/312. Dále dochází ke zvýšení celkového objemu intenzit na silnici I/14 a k přesunu intenzit z průtahu obcí na nově vybudované obchvaty, především na obchvat Libchav. Úprava trasy silnice II/312 má vliv na růst intenzit na celé trase ze Žamberka do Chocně a dále na silnici R35 po II/357, zatímco při zprovoznění samotného obchvatu Libchav je nárůst intenzit na Posouzení napojení Žamberecka a Ústeckoorlicka na rychlostní silnici R35 20

silnici II/312 pouze v úseku Žamberk Mostek. Ve variantě průtah dochází ke zvyšování intenzity na průtahu obcí Libchavy až k 11 000 vozidel denně a tím tato varianta zatahuje dopravu do obydlených oblastí. 3.4 DOSTUPNOST A JÍZDNÍ DOBA V roce 2030 uvažujeme s dokončením všech plánovaných staveb uvedených v Harmonogramu výstavby dálniční a silniční sítě a v ZÚR Pardubického kraje, jak je uvedeno v kapitole 2.4 Rozsah sítě. Významný vliv na dopravní vztahy v této oblasti bude mít především dokončení rychlostní silnice R35 z Hradce Králové do Olomouce a úpravy na silnici I/14 v podobě obchvatů měst. Větší význam budou mít silnice, které napojují obce a města na R35, a komunikace paralelní s R35 budou vykazovat nižší intenzitu. Tabulka 6 Napojení středně velkých měst na krajské město k roku 2030 ve variantě úplné Město Počet Spojení po silnici Spojení po silnici II. Krajské město obyvatel I. třídy třídy (k 1.1.2010) Česká Třebová 16 178 I/11, I/14 - Hradec Králové Choceň 9 025 R35 II/357 Pardubice Lanškroun 10 196 R35, I/43 - Pardubice Letohrad 6 337 R35 II/357, II/312 III/31014, III/ 31017 Pardubice Litomyšl 10 275 R35 - Pardubice Rychnov nad Kněžnou 11 466 I/11 II/318, ev. I/11, I/14 Hradec Králové Svitavy 17 067 R35 - Pardubice Ústí nad Orlicí 14 565 R35 I/360 Pardubice Vamberk 4 698 I/11 - Hradec Králové Vysoké Mýto 12 578 R35 - Pardubice Žamberk 6 025 R35 II/357, II/312 Pardubice Většina spojení s krajskými městy zůstala obdobná s tím, že došlo ke změně ze silnice I/35 na rychlostní R35 a ke změně v napojení na R35 od Chocně ze silnice II/315 na zrekonstruovanou II/357. K větším změnám došlo u Letohradu a Žamberka. Pro cesty z Letohradu i ze Žamberka je ve výhledu výhodnější využít zrekonstruovanou silnici II/312 s napojením na R35 přes rovněž zrekonstruovanou II/357. Trasa ze Žamberka do Pardubic po silnici II/312 se zkrátí z 1 hodiny a 4 minuty ve variantě nulové na 58 minut ve variantě úplné, což představuje zhruba 10% úsporu času. Rovněž na trase z Letohradu do Pardubic dojde k časové úspoře, protože je výhodnější použít silnici II/312. Posouzení napojení Žamberecka a Ústeckoorlicka na rychlostní silnici R35 21

Obchvat Libchav přináší časovou úsporu na trase Ústí nad Orlicí (Česká Třebová) Vamberk (Rychnov nad Kněžnou, Kostelec nad Orlicí) ve výši 2,5 minut, což představuje 10% z času cesty. Trasa Ústí nad Orlicí Žamberk je v nulové variantě časově nejvýhodnější přes Letohrad po silnicích II/310 a II/360. V ostatních variantách je výhodnější využít nově přebudované úseky a jet po trase silnic II/312 a I/14. Časová dostupnost se zvýší o více než 3 minuty, tedy více než 10% celkového času cesty. 3.5 CESTY Z A DO ŽAMBERKA Pro posouzení silnice II/312 je výrazným zdrojem a cílem cest Žamberk. Na následujících obrázcích jsou zdrojové a cílové cesty osobních vozidel z a do Žamberka v současném stavu i ve výhledu k roku 2030. Obrázek 12 Zdroje a cíle cest v Žamberku osobní vozidla 2010 Posouzení napojení Žamberecka a Ústeckoorlicka na rychlostní silnici R35 22

Obrázek 13 Zdroje a cíle cestv v Žamberku osobní vozidla 2030 Z obrázků je patrný nárůst cest z roku 2010 do roku 2030, který v součtu činí u osobních vozidel 1,2% a celkově u všech vozidel 1,19%. Největší objemy dopravy jsou směřovány do bližších měst a obcí, do vzdálenějších cílů včetně krajského města se tento objem zmenšuje. Rozložení těchto cest na síti komunikací je zobrazeno v následujících obrázcích. Intenzity jsou zobrazeny tmavomodrou pentlí. Jedná se pouze o cesty se zdrojem či cílem v Žamberku za den. Nejvyšší intenzity zdrojových a cílových cest směřuje na silnici I/11 směrem na západ, dále na silnici II/312 na Libchavy a na silnici II/310 směrem na Letohrad. Z porovnání následujících obrázků vyplývá, že ačkoliv cesty se zdrojem a cílem v Žamberku ve výhledu narůstají, celková intenzita ve městě klesá především díky poklesu intenzity na silnici I/11. Posouzení napojení Žamberecka a Ústeckoorlicka na rychlostní silnici R35 23

Obrázek 14 Zdroje a cíle cest v Žamberku intenzity všech vozidel 2010 Obrázek 15 Zdroje a cíle cest v Žamberku intenzity všech vozidel 2030 Posouzení napojení Žamberecka a Ústeckoorlicka na rychlostní silnici R35 24

3.6 SROVNÁNÍ INTENZIT NA PODÉLNÝCH TRASÁCH Na hlavních podélných trasách, silnicích I/11, I/14 a I/35, respektive R35, dochází ve výhledovém roce k velkým přesunům intenzit dopravy. To je způsobené především výstavbou silnice R35, na které tím dojde k nárůstu intenzit nejen nárůstem jako takovým, ale i přesunem ze silnic jak I/11 a I/14, ale i dálnice D1. V příloze č. 8 rozdílový pentlogram mezi zatížením v roce 2030 a 2010. Vliv na změnu intenzit z roku 2010 do roku 2030 má však nejen silnice R35, ale i veškerá další výstavby, která je v této oblasti plánována a která je do výhledového stavu roku 2030 zahrnuta. Z rozdílového pentlogramu vyplývá razantní nárůst na silnici R35 a pokles na stávající I/35. Na silnici I/11 dochází rovněž k poklesu intenzit, ale protože stávající absolutní hodnoty intenzit jsou poměrně nízké, ani pokles není nijak vysoký. Na silnici I/14, která z velké části prochází rekonstrukcí a přeložkami, je patrný mírný nárůst v celé trase i v návazné I/43 do Svitav. V zájmovém území silnic II/312 a I/14 dochází ke zvýšení intenzit především na všech rekonstruovaných a přeložených úsecích silnic. K výraznějšímu poklesu v této oblasti dochází pouze na silnici II/315 z Ústí do Chocně, na které nedojde ve výhledu k žádným změnám. Posouzení napojení Žamberecka a Ústeckoorlicka na rychlostní silnici R35 25

4 ZÁVĚR Předmětem této analýzy bylo napojení Žamberecka a Ústeckoorlicka na výhledovou rychlostní silnici R35. Pro tyto účely byly vytvořeny tři varianty úprav silnice I/14 mezi Ústím nad Orlicí a Českými Libchavami a silnice II/312 mezi obchvaty Chocně a Žamberka a nulová varianta, která uvedené úpravy nezahrnuje. Výhledová komunikační síť, která mimo výše uvedené obsahuje veškeré stavby dle harmonogramu výstavby dálniční a silniční sítě Ředitelství silnic a dálnic ČR a Zásad rozvoje Pardubického kraje, byla zatížena maticí přepravních vztahů prognózovanou pro rok 2030. Ze zpracovaných modelových variant byla provedena analýza dopravních výkonů, intenzit, dostupnosti a jízdních dob. Výsledkem analýzy je konstatování, že jak úprava silnice I/14, tak silnice II/312 zlepšují dopravní oblužnost Žamberecka a Ústeckoorlicka, protože snižují cestovní doby na uvedených komunikacích, odvádějí dopravu ze zastavěných obcí a jejich upravené trasy využívá více vozidel než by tomu tak bylo při zachování stávajícího stavu. Nicméně je třeba rovněž konstatovat, že úprava silnice I/14 (obchvat Libchav) má výrazně vyšší účinek než úprava silnice II/312, na níž dochází pouze k malé časové úspoře. Na druhou stranu zprovozněním obchvatu Libchav dochází k vyššímu zatížení stávající II/312 a tím se zvyšuje zatížené neupravené trasy. Z hlediska širších vztahů je třeba vzít v úvahu celou oblast zahrnující osm až deset středně velkých měst. Na následujícím obrázku je zobrazen objem zdrojových a cílových cest v dané oblasti, ze kterého je zřejmé, že jsou tyto hodnoty poměrně vyvážené. Obrázek 16 Schéma zdrojových a cílových cest Posouzení napojení Žamberecka a Ústeckoorlicka na rychlostní silnici R35 26

Doprava v této oblasti není výrazně dostředná, jako to bývá u velkých měst (např. Praha, Brno) obklopených menšími satelity. V této oblasti dochází k vzájemnému vztahu mezi jednotlivými sousedními městy, i když i zde je výrazný dopravní tah ve stopě silnice I/35, respektive R35 z Prahy, Hradce Králové a Pardubic do Olomouce a dále na Moravu. Potřeba napojení měst na tuto dopravní tepnu je nezbytná především z hlediska dálkových cest, nikoliv cest mezi jednotlivými městy. Oblast si můžeme rozdělit na podélné trasy silnic I/35, I/14 a I/11 a příčné trasy. V současné době a i ve výhledu jsou daná města napojována na I/35 řadou příčných silnic první i druhé třídy v různém technickém stavu. Jsou to silnice I/36, II/305, II/315, II/357, II/317, II/360, II/358 a I/43. Některé ze zájmových měst přímo leží nebo jsou dobře napojena na některou z podélných tras, ale příčné vazby už tuto kvalitu nedosahují. Jedná se především o Žamberk (I/11), Letohrad (dobré napojení na I/11), Českou Třebovou (I/14) a Ústí nad Orlicí (I/14). Snaha o zlepšení napojení Ústí nad Orlicí a České Třebové je patrná i z nulové varianty. Jedná se o zlepšení trasy silnice II/360 vybudováním obchvatu Sloupnice a obchvatem Němčic, respektive propojením silnic II/358 a II/360 mimo obec. Napojení Žamberka a Letohradu je posuzováno v této analýze, viz výše. Závěrem je třeba konstatovat, že jakékoliv zlepšení komunikační sítě formou obchvatů měst a obcí má smysl nejen pro zlepšení výkonnosti dopravní sítě, ale i pro bezpečnost obyvatel v daných obcích. Nicméně vzhledem k ne příliš přesvědčivým výsledkům analýzy rekonstrukce silnice II/312 by bylo před jejím zařazením do územně plánovací dokumentace vhodné provést alespoň orientační ekonomickou analýzu. Posouzení napojení Žamberecka a Ústeckoorlicka na rychlostní silnici R35 27

5 SEZNAM GRAFICKÝCH PŘÍLOH 1. Zatížení komunikační sítě varianta nulová rok 2030 2. Zatížení komunikační sítě varianta úplná rok 2030 3. Zatížení komunikační sítě varianta průtah rok 2030 4. Zatížení komunikační sítě varianta obchvat rok 2030 5. Rozdíl v zatížení variant úplné a nulové rok 2030 6. Rozdíl v zatížení variant průtah a nulové rok 2030 7. Rozdíl v zatížení variant obchvat a nulové rok 2030 8. Rozdíl v zatížení úplné varianty rok 2030 a stávajícího stavu rok 2010 Posouzení napojení Žamberecka a Ústeckoorlicka na rychlostní silnici R35 28