PŘÍKLAD INDEXY ZÁKLADNÍ, ŘETĚZOVÉ A TEMPO PŘÍRŮSTKU



Podobné dokumenty
7. INDEXY ZÁKLADNÍ, ŘETĚZOVÉ A TEMPO PŘÍRŮSTKU

2.2.9 Jiné pohyby, jiné rychlosti II

PŘÍKLAD NA PRŮMĚRNÝ INDEX ŘETĚZOVÝ NEBOLI GEOMETRICKÝ PRŮMĚR

Demografické projekce počtu žáků mateřských a základních škol pro malé územní celky

( ) Základní transformace časových řad. C t. C t t = Μ. Makroekonomická analýza Popisná analýza ekonomických časových řad (ii) 1

ANALYTICKÉ INFORMACE ZEMĚDĚLSTVÍ V PARDUBICKÉM KRAJI V ROCE 2006

Skupinová obnova. Postup při skupinové obnově

MATEMATIKA II V PŘÍKLADECH

VÝVOJ OSEVNÍCH PLOCH A PRVNÍ ODHAD SKLIZNĚ

10.3 GEOMERTICKÝ PRŮMĚR

DERIVACE A MONOTÓNNOST FUNKCE DERIVACE A MONOTÓNNOST FUNKCE. y y

x udává hodnotu směrnice tečny grafu

Celkově ke sklizni (ha) Sklizeno ke dni aktualizace (ha)

FINANČNÍ MATEMATIKA- SLOŽENÉ ÚROKOVÁNÍ

2.2.2 Měrná tepelná kapacita



Cvičení k návrhu SSZ. Ing. Michal Dorda, Ph.D.

iva a výroba krmiv v chovu masného skotu

Vývoj indexů spotřebitelských cen ve 4. čtvrtletí 2014 a v roce Dostupný z

Volba vhodného modelu trendu

1.3.4 Rovnoměrně zrychlený pohyb po kružnici

Výsledky statistického zjišťování

Výpočty populačních projekcí na katedře demografie Fakulty informatiky a statistiky VŠE. TomášFiala

Metodika zpracování finanční analýzy a Finanční udržitelnost projektů

1.1.9 Rovnoměrný pohyb IV

IMPULSNÍ A PŘECHODOVÁ CHARAKTERISTIKA,

Seznámíte se s principem integrace substituční metodou a se základními typy integrálů, které lze touto metodou vypočítat.

Katedra obecné elektrotechniky Fakulta elektrotechniky a informatiky, VŠB - TU Ostrava 4. TROJFÁZOVÉ OBVODY

Řetězení stálých cen v národních účtech

Ocenění podniku s přihlédnutím k možné insolvenci postup pro metodu DCF entity a equity

Využijeme znalostí z předchozích kapitol, především z 9. kapitoly, která pojednávala o regresní analýze, a rozšíříme je.

František Hudek. květen 2012

7.4.1 Parametrické vyjádření přímky I

Studie proveditelnosti (Osnova)

ZEMĚDĚLSKÁ ÚČETNÍ DATOVÁ SÍŤ FADN CZ. Výběrové šetření hospodářských výsledků zemědělských podniků v síti FADN CZ za rok 2010

ÚSTAV STATISTIKY A OPERAČNÍHO VÝZKUMU

Aplikace analýzy citlivosti při finačním rozhodování

JAN JUREK. Jméno: Podpis: Název měření: OVĚŘOVÁNÍ ČINNOSTI GENERÁTORU FUNKCÍ Číslo měření: 6. Třída: E4B Skupina: 2

FINANČNÍ MATEMATIKA- JEDNODUCHÉ ÚROKOVÁNÍ

Vývoj indexů spotřebitelských cen ve 2. čtvrtletí 2016

Konference: POTRAVINY, ZDRAVÍ A VÝŽIVA Podtitul: BÍLKOVINY

Reálné opce. Typy reálných opcí. Výpočet hodnoty opce. příklady použití základních reálných opcí

MĚNOVÁ POLITIKA, OČEKÁVÁNÍ NA FINANČNÍCH TRZÍCH, VÝNOSOVÁ KŘIVKA

Ekonomika podniku. Katedra ekonomiky, manažerství a humanitních věd Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze. Ing. Kučerková Blanka, 2011

FINANČNÍ MATEMATIKA- ÚVĚRY

Derivace funkce více proměnných

Výroba a užití elektrické energie

Vývoj indexů spotřebitelských cen ve 3. čtvrtletí 2018

Standard IAS 19 a výpočet výše rezervy na zaměstnanecké benefity. Šárka Hezoučká

Porovnání vývoje počtu českých a zahraničních turistů v rámci ČR v letech

Vývoj indexů cen výrobců ve 4. čtvrtletí 2014 a v roce 2014

FAKULTA APLIKOVANÝCH VĚD

STATICKÉ A DYNAMICKÉ VLASTNOSTI ZAŘÍZENÍ

73-01 KONEČNÝ NÁVRH METODIKY VÝPOČTU KAPACITU VJEZDU DO OKRUŽNÍ KOMENTÁŘ 1. OBECNĚ 2. ZOHLEDNĚNÍ SKLADBY DOPRAVNÍHO PROUDU KŘIŽOVATKY

Zhodnocení historie predikcí MF ČR

C Predikce vývoje makroekonomických indikátorů

2011 Dostupný z

Léto Výzkumná práce 2 Peníze a ekonomika: Jak se vlastně ovlivňují?

listopadu 2016., t < 0., t 0, 1 2 ), t 1 2,1) 1, 1 t. Pro X, U a V najděte kvantilové funkce, střední hodnoty a rozptyly.

František Hudek. červen 2012

ZEMĚDĚLSKÁ ÚČETNÍ DATOVÁ SÍŤ FADN CZ. Výběrové šetření hospodářských výsledků zemědělských podniků v síti FADN CZ za rok 2012

Fyzikální korespondenční seminář MFF UK

Studie proveditelnosti (Osnova)

STRUKTURÁLNÍ ŠETŘENÍ V ZEMĚDĚLSTVÍ 2016

Vývoj indexů spotřebitelských cen ve 4. čtvrtletí a v roce 2015

APLIKACE INDEXU DAŇOVÉ PROGRESIVITY V PODMÍNKÁCH ČESKÉ REPUBLIKY

V. CENY A. Spotřebitelské ceny 17

Úloha IV.E... už to bublá!

Řasový test toxicity

ANALÝZA Kukuřice - LONG Co vše se letos může změnit u kukuřice?

Rovnoměrně zrychlený pohyb v grafech

Teorie obnovy. Obnova

Nové indikátory hodnocení bank

Statika 1. Miroslav Vokáč ČVUT v Praze, Fakulta architektury. Statika 1. M. Vokáč. Plocha.

MIMOŘÁDNÝ ÚKOL ÚZEI 32780/

KONCEPT UDRŽITELNOSTI NEGATIVNÍ ČISTÉ INVESTIČNÍ POZICE A JEHO APLIKACE NA PŘÍKLADU ČESKÉ REPUBLIKY V LETECH

1.5.3 Výkon, účinnost

Účetní závěrka ve vybraném podniku

Vývoj indexů spotřebitelských cen v 1. čtvrtletí 2016

IV. CENY A. Spotřebitelské ceny

ČESKÝ PRŮMYSL V POLOVINĚ ROKU 2015

Vývoj indexů spotřebitelských cen ve 3. čtvrtletí 2016

2014 Dostupný z

6.3.6 Zákon radioaktivních přeměn

Vývoj indexů spotřebitelských cen v 1. čtvrtletí 2017

Sociodemografická analýza SO ORP Mohelnice

Práce s fulltextem v databázi

Analýza citlivosti NPV projektu na bázi ukazatele EVA

Laplaceova transformace Modelování systémů a procesů (11MSP)

Graf 3.1 Hrubý domácí produkt v Královéhradeckém kraji (běžné ceny) HDP na 1 obyvatele - ČR HDP na 1 obyvatele - kraj podíl kraje na HDP ČR 4,9

ÚSTAV STATISTIKY A OPERAČNÍHO VÝZKUMU

Česká ekonomika v roce Ing. Jaroslav Vomastek, MBA Ředitel odboru

ČESKÁ EKONOMIKA Ing. Martin Hronza ČESKÁ EKONOMIKA ředitel odboru ekonomických analýz

Zemědělská půda v ČR z pohledu statistiky zaostřeno na ekologické zemědělství

Prognózování vzdělanostních potřeb na období 2006 až 2010

= μ. (NB.3.1) L kde bezrozměrný kritický moment μ cr je: Okrajové podmínky při kroucení Krouticí zatížení α β. (volná deplanace) obecné 3,7 1,08

PŘÍKLAD NA TŘÍDĚNÍ PODLE JEDNOHO NESPOJITÉHO ČÍSELNÉHO ZNAKU

STATISTICKÁ ANALÝZA PORODNOSTI Bakalářská práce

Vývoj indexů spotřebitelských cen v 1. čtvrtletí 2015

Transkript:

PŘÍKLAD INDEXY ZÁKLADNÍ, ŘETĚZOVÉ A TEMPO PŘÍRŮSTKU Ze serveru www.czso.cz jsme sledovali sklizeň obilovin v ČR. Sklizeň z několika posledních le jsme vložili do abulky 7.1. a) Jaké plodiny paří mezi obiloviny? b) Kolik vagónů uveze 1 000 000 un obilovin, když vagón uveze 10 un? c) Index základní. Porovnejme, na kolik procen se změnila sklizeň obilovin v roce 2007, 2008 až 2011 oproi sklizni v prvním uvedeném roce 2006. V jakém roce byla nejvyšší sklizeň obilovin a v jakém roce nejnižší sklizeň v uvedených leech. d) Index řeězový. Porovnejme, na kolik procen se změnila sklizeň obilovin v každém roce vždy oproi předchozímu roku. V jakém roce byl nejvyšší meziroční nárůs sklizně obilovin a v jakém roce nejvyšší meziroční pokles sklizně obilovin? e) Tempo přírůsku. Porovnejme, o kolik procen se změnila sklizeň obilovin v každém roce vždy oproi předchozímu roku. f) Pro poslední rok 2011 formulujme odpověď ypu na kolik %, o kolik % a kolikrá pro index základní a řeězový. Tabulka 7.1: Sklizeň obilovin v ČR Ukazael Rok 2006 2007 2008 2009 2010 2011 Výroba v mil. un 6,4 7,1 8,4 7,8 6,9 8,2 Index základní v % 100,0 110,9 131,3 121,9 107,8 128,1 Index základní 1,000 1,109 1,313 1,219 1,078 1,281 Index řeězový v % x 110,9 118,3 92,9 88,5 118,8 Index řeězový x 1,109 1,183 0,929 0,885 1,188 Tempo přírůsku v % x 10,9 18,3-7,1-11,5 18,8 Tempo přírůsku x 0,109 0,183-0,071-0,115 0,188 Pramen: hp://www.czso.cz Řešení: Výpočy a slovní popis a) Jaké plodiny paří mezi obiloviny? U nás se pěsují především yo významné obiloviny: pšenice, žio, ječmen, oves, kukuřice na zrno. b) Kolik vagónů uveze 1 000 000 un obilovin, když vagón uveze 10 un? Jednoduchou rojčlenkou vidíme, že 1 000 000 un uveze 100 000 vagónů o nosnosi 10 un. c) Index základní. Porovnejme, na kolik procen se změnila výroba obilovin v roce 2007, 2008 až 2011 oproi výrobě v prvním uvedeném roce 2006. Index základní se nazývá aké index bazický neboli index se sálým základem.

V našem příkladě index základní: říká, na kolik procen se změnila sklizeň obilovin v běžném období, j. v roce 2007, 2008 až 2011 oproi sklizni v prvním uvedeném roce 2006, neboli v základním období. Obecně index základní: říká, na kolik procen se změnila veličina v běžném období, j. v následném roce, měsíci, čvrleí, pololeí aj. oproi veličině v základním období, j. prvním uvedeném roce, měsíci, čvrleí, pololeí aj. Výpoče indexu základního: Hodnou v prvním uvedeném období (základním) položíme 100 %, neboli 1. Hodnou v dalším období (běžném) počíáme podle vzahu: Index základní v roce 2006 se položí 100 %, do buňky B17 abulky napíšeme 100 a od čísla 100 doprava se na celý řádek 17 dá Formá Buňky Číslo Číslo na deseiny do buňky B18 abulky napíšeme 1 a celý řádek 18 naformáujeme Formá Buňky Číslo Číslo na isíciny Index základní v roce 2007 se počíá ako: 7,1 mil. 6,4 mil. 1,109 110,9 % Index základní v roce 2008 se počíá ako: 8,4 mil. 6,4 mil. 1,313 131,3 % V čiaeli je hodnoa v roce, ve kerém se nacházíme. Ve jmenovaeli je hodnoa v prvním roce. Výpoče: Do buňky C17 napíšeme následující vzorec, kerý zkopírujeme doprava do konce abulky: =C16/$B16*100 Znak $ se dá vyvoři na české klávesnici: pravý Al + ů Crl + levý al + ů Vloži Symbol vybereme $ Jsou i jiné možnosi. Do buňky C18 napíšeme následující vzorec, kerý zkopírujeme doprava do konce abulky: =C16/$B16 V jakém roce byla nejvyšší sklizeň obilovin a v jakém roce nejnižší sklizeň v uvedených leech? Nejvyšší sklizeň byla v roce 2008, kdy dosáhla 8,4 mil. un, j. vzrosla na 131,3 % oproi sklizni v roce 2006, neboli soupla o 31,3 %. Nejnižší sklizeň byla v roce 2006, kdy dosáhla 6,4 mil. un, kerou jsme položili 100 %.

d) Index řeězový. Porovnejme, na kolik procen se změnila sklizeň obilovin v každém roce vždy oproi předchozímu roku. Index řeězový se nazývá aké index s proměnlivým základem nebo koeficien růsu či poklesu (podle oho, zda veličina oproi předchozímu období věšinou rose či věšinou klesá). V našem příkladě index řeězový: říká, na kolik procen se změnila sklizeň obilovin v běžném období, j. v roce 2007, 2008 až 2011 oproi sklizni v předchozím roce, neboli v základním období. Obecně index řeězový: říká, na kolik procen se změnila veličina v běžném období, j. v následném roce, měsíci, čvrleí, pololeí aj. oproi veličině v základním období, j. předchozím roce, měsíci, čvrleí, pololeí aj. Výpoče indexu řeězového: Hodnou v prvním uvedeném období nedefinujeme, dáme křížek. Hodnou v dalším období (běžném) počíáme podle vzahu: Index řeězový v roce 2006 se nedefinuje, do buňky B19 abulky napíšeme křížek, kerý dáme na sřed, a od buňky C19 doprava se na celý řádek 19 dá Formá Buňky Číslo Číslo na deseiny do buňky B20 abulky napíšeme křížek, kerý dáme na sřed, a od buňky C20 doprava celý řádek 20 naformáujeme Formá Buňky Číslo Číslo isíciny Index řeězový v roce 2007 se počíá ako: 7,1 mil. 6,4 mil. 1,109 110,9 % Index řeězovýv roce 2008 se počíá ako: 8,4 mil. 7,1 mil. 1,183 118,3 % V čiaeli je hodnoa v roce, ve kerém se nacházíme. Ve jmenovaeli je hodnoa v předchozím roce. Výpoče: Do buňky C19 napíšeme následující vzorec, kerý zkopírujeme doprava do konce abulky: =C16/B16*100 Do buňky C20 napíšeme následující vzorec, kerý zkopírujeme doprava do konce abulky: =C16/B16 V jakém roce byl nejvyšší meziroční nárůs sklizně obilovin a v jakém roce nejvyšší meziroční pokles sklizně obilovin? Nejvyšší meziroční nárůs sklizně obilovin je v roce 2011, kdy sklizeň soupla na 118,8 % oproi předchozímu roku 2010, neboli soupla o 18,8 %. Nejvyšší meziroční pokles sklizně obilovin je v roce 2010, kdy sklizeň klesla na 88,5 %, neboli klesla o 11,5 % oproi předchozímu roku 2009.

e) Tempo přírůsku. Porovnejme, o kolik procen se změnila sklizeň obilovin v každém roce vždy oproi předchozímu roku. Index empo přírůsku či úbyku (podle oho, zda veličina oproi předchozímu období věšinou rose či věšinou klesá). V našem příkladě index empo přírůsku: říká, o kolik procen se změnila sklizeň obilovin v běžném období, j. v roce 2007, 2008 až 2011 oproi sklizni v předchozím roce, neboli v základním období. Obecně index empo přírůsku: říká, o kolik procen se změnila veličina v běžném období, j. v následném roce, měsíci, čvrleí aj. oproi veličině v základním období, j. předchozím uvedeném roce, měsíci, čvrleí aj. Výpoče empa přírůsku: Hodnou v prvním uvedeném období nedefinujeme, dáme křížek. Hodnou v dalším období (běžném) počíáme podle vzahu: Jednodušší způsob výpoču empa přírůsku v % je, že od indexu řeězového v % v daném období odečeme 100 %: Jednodušší způsob výpoču empa přírůsku je, že od indexu řeězového ve varu poměrného čísla v daném období odečeme 1: Index empo přírůsku v roce 2006 se nedefinuje, do buňky B21 abulky napíšeme křížek, kerý dáme na sřed, a od buňky C21 doprava se na celý řádek 21 dá Formá Buňky Číslo Číslo na deseiny do buňky B22 abulky napíšeme křížek, kerý dáme na sřed, a od buňky C22 doprava celý řádek 20 naformáujeme Formá Buňky Číslo Číslo Tempo přírůsku v roce 2007 se počíá ako: Nebo: 7,1 mil. 6,4 mil. 0,7 mil. 0,109 10,9 % 6,4 mil. 6,4 mil. 110,9 % 100 % 10,9 % Tempo přírůsku v roce 2008 se počíá ako: 8,4 mil. 7,1 mil. 7,1 mil. 0,183 18,3 % Nebo: 118,3 % 100 % 18,3 % V čiaeli je hodnoa v roce, ve kerém se nacházíme mínus hodnoa v roce předchozím. Ve jmenovaeli je hodnoa v předchozím roce.

Výpoče: Do buňky C21 napíšeme jeden ze dvou následujících vzorců, kerý zkopírujeme doprava do konce abulky: =(C16-B16)/B16*100 =D19-100 Do buňky C21 napíšeme jeden ze dvou následujících vzorců, kerý zkopírujeme doprava do konce abulky: =(C16-B16)/B16 =D20-1 f) Pro poslední rok 2011 formulujme odpověď ypu na kolik %, o kolik % a kolikrá pro index základní a řeězový. Index základní sděluje, že v roce 2011 se zvýšila sklizeň obilovin v ČR na 128,1 % oproi roku 2006, neboli se zvýšila o 28,3 %, j. 1,281. Index základní sděluje, že v roce 2011 se zvýšila sklizeň obilovin v ČR na 128,1 % oproi roku 2006, neboli se zvýšila o 28,3 %, j. 1,281.