Bariéry aplikac nuričních škál v praxi na inrních oddělních a oddělních náldné péč Němčková Jana Bakalářká prác 2015
ABSTRAKT Bakalářké prác zabývá problmaikou aplikac nuričních škál v praxi na inrních oddělních a oddělních náldné péč. Torická čá prác popiuj ložky a poruchy výživy, škály pro poouzní avu výživy, kompncmi a vzděláváním všobcných r a nuričních rapuů. Prakická čá j anovna na základě anonymního doazníkového šřní u všobcných r v zdravonických zařízních nmocnic Hodonín, Uhrké Hradišě a Kyjov. Cílm bakalářké prác j zjii, jaké jou bariéry aplikac nuričních škál u pacinů na inrních oddělních a oddělních náldné péč. Klíčová lova: nuriční škála, výživa, nuriční rapu, bariéra ABSTRACT Bachlor hi dal wih h applicaion of nuriional cal in pracic in inrnal dparmn and ward afrcar. Th horical par dcrib h ingrdin and nuriional diordr, cal for aing nuriional a, compnc and raining of nur and nuriional hrapi. Th pracical par bad on anonymou quionnair urfy amoug nur in Hopial Hodonín, Uhrké Hradišě and Kyjov. Th aim of hi i o findou cha ar h barrir o h applicaion of nuriional cal for pain in inrnal dparmn and ward afrcar. Kyword: nuriional variy, nuriion, nuiional hrapi, barrir
Poděkování Děkuji za vlmi užičnou modickou pomoc, odborné vdní, cnné připomínky a rady PhDr. Pavl Kudlové PhD., kré mně pokyla při zpracování bakalářké prác. Rovněž bych ráda poděkovala mé milující rodině za podporu a obrovkou rpělivo, krou mně pokyovali po clou dobu udia. Prohlašuji, ž odvzdaná vrz bakalářké prác a vrz lkronická nahraná do IS/STAG jou oožné.
OBSAH ÚVOD... 10 I. TEORETICKÁ ČÁST... 11 1 VÝŽIVA... 12 1.1 Základní ložky výživy... 12 1.1.1 Sacharidy... 13 1.1.2 Lipidy... 13 1.1.3 Proiny... 14 1.1.4 Vláknina... 14 1.1.5 Minrální láky a opové prvky... 15 1.1.6 Viamíny... 15 1.2 Piný ržim... 16 1.2.1 Hydraac... 16 1.2.2 Voda... 16 2 PORUCHY VÝŽIVY... 18 2.1 Malnuric... 18 2.1.1 Proino - nrgická malnuric... 18 2.1.2 Proinová malnuric... 19 2.1.3 Karnc... 19 2.1.4 Kachxi... 19 2.1.5 Dplc... 19 2.1.6 Sarkopni... 19 2.2 Klinické důldky a rizika malnuric... 19 2.3 Podvýživa... 20 2.4 Obzia... 20 2.5 Hladovění... 20 2.6 Dyfagi... 21 3 HODNOCENÍ STAVU VÝŽIVY... 22 3.1 Nuriční anamnéza... 23 3.2 Anropomrické vyšřní... 23 3.3 Somaické vyšřní... 24 3.4 Laboraorní vyšřní... 24 3.5 Přhld rningových nárojů... 25
3.5.1 BMI... 25 3.5.2 Mini Nuriional Amn (MNA)... 25 3.5.3 Mini Nuriional Amn Shor Form (MNA-SF)... 26 3.5.4 Noinghamký crningový... 26 3.5.5 Subjciv Global Amn (SGA)... 26 3.5.6 Nuriional Rik Scrning (NRS)... 27 3.5.7 Malnriion Univral Scrning Tool (MUST)... 27 3.6 Hopializovaní pacini na inrních oddělních a oddělních náldné péč dl ÚZIS... 28 3.7 Nuriční rapu... 29 3.8 Všobcná ra... 30 3.9 Edukac zdravonických pracovníků v oblai výživy... 31 II. PRAKTICKÁ ČÁST... 33 4 CÍLE PRÁCE... 34 5 METODIKA PRÁCE... 35 5.1 Charakriika zkoumaného vzorku... 35 5.2 Mody zíkávání a zpracování da... 35 5.3 Organizac šřní... 36 5.4 Zpracování da... 36 6 PREZENTACE VÝSLEDKŮ PRŮZKUMNÉHO ŠETŘENÍ... 37 6.1 Doazník... 37 7 DISKUZE... 66 7.1 Analýza zíkaných da a porovnání výldků... 66 7.2 Doporuční pro praxi... 75 8 ZÁVĚR... 76 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY... 78 SEZNAM POUŽITÝCH SYMBOLŮ A ZKRATEK... 81 SEZNAM GRAFŮ... 82 SEZNAM TABULEK... 84 SEZNAM PŘÍLOH... 86
UTB v Zlíně, Fakula humaniních udií 10 ÚVOD Nuriční crning j rychlý a jdnoduchý nároj k zjišění avu výživy pacina. Jd o akivní vyhldávání pacinů, kří jou ohrožni rizikm malnuric. Nuriční doazník j vyplněn všobcnými rami při příjmu pacina do zdravonického zařízní a v záviloi na vyhodnocní výldku avu výživy, j povolán nuriční rapu, krý má možno a kompnc vča zaháji pořbnou nuriční inrvnci a přdjí mnoha závažným komplikacím. Práci na dané éma jm i vybrala proo, jlikož mě problmaika výživy a crningu úzc pracovně i oobně doýká. Zařízní, v krém pracuji od ukonční udia na řdní zdravonické škol do oučanoi, jou hopializování z věší čái imobilní pacini, u krých lz urči av výživy jn vlmi omzně. Cílm bakalářké prác j přdvším vyhldání bariér v aplikaci nuričního crningu na inrních oddělních a oddělních náldné péč, vybavnoi oddělní pořbnými pomůckami k právnému zhodnocní avu výživy pacinů a přdvším ochoě zdravonického pronálu k problmaic nuričního crningu dál vzděláva a dukova. V orické čái bakalářké prác najdm známní výživou, poruchami výživy, nuričním crningm, přhldm používaných crningových nárojů, kompncmi a vzděláváním všobcných r a nuričních rapuů. Prakická čá popiuj zavádění nuričního crningu v praxi u méně pohyblivých či imobilních pacinů v nmocnici Kyjov, Uhrké Hradišě a Hodonín. Součáí prakické čái j zhodnocní vybavnoi oddělní pařičnými pomůckami a rozbor ouboru pacinů, kří byli hopializováni v výš popaných nmocnicích na vybraných oddělních.
UTB v Zlíně, Fakula humaniních udií 11 I. TEORETICKÁ ČÁST
UTB v Zlíně, Fakula humaniních udií 12 1 VÝŽIVA Výživa j významný fakor živoního ylu, krý ovlivňuj zdraví. Pokyuj njn pokryí základních pořb nrgi a jdnolivých živin nzbyných k živou, al j pojna i mocmi, čao pocim upokojní. Výživa polčně fyzickou akiviou podílí na výldném výživovém avu jdinc (Mullrová, 2003). Výživa paří mzi základní pořby člověka. Oddávna j oud člověka pojn výživou. Výživa léčbu nnahrazuj, al umožňuj a j základní oučáí ošřovalké péč (Grofová, 2007). Vlmi podaným způobm připívá k léčbě různých chorob a umožňuj léčbné poupy, kré by jinak nbylo možné vůbc ralizova. Přiměřně živi, nbo jí by měl každý, ať zdravý či nmocný. Výživa muí bý přdvším plnohodnoná. Jd o udržování přiměřné hmonoi a zachování valové hmoy. S výživou j pojná i přiměřná pohybová akivia (Grofová, 2007). Enrgické nároky v áří za běžných okolnoí mírně nižují. Jd o pokl bazálního mabolimu věkm. Běhm choroby al nároky opě oupnou. K zachování valové hmoy j možné připě pouz doačným přívodm bílkovin (Grofová, 2007). Doačný a pcifický příjm živin j nuný zjména pro rů rychl vořících kání jako řvních, lizničních a kožních buněk lymfocyů a ryrocyů. Při kvaniaivním ndoaku živin i při kvaliaivních poruchách výživy rpí yo káně njdřív. Porucha funkc rávicího raku pak druhoně prohlubuj poruch vřbávání přijaých živin (Svačina a kol. 2008,. 25). Výživa j jdním z fakorů, kré významně ovlivňují pohodu člověka. J pouzována komplxně zíkáváním výživové anamnézy, klinickým vyšřním avu výživy, laboraorním a anropomrickým vyhodnocním (Jarošová, 2007). 1.1 Základní ložky výživy Živá hmoa j ložna z čyř základních prvků, kylíku, duíku, uhlíku a vodíku. Jou éž základní avbní oučáí lidkého ěla. Zíkávám j poravou. Složky výživy rozdělujm na dvě vlké kupiny, makronuriny a mikronuriny. Za makronuriny považujm acharidy, lipidy, proiny a vlákninu. Mikronuriny označujm minrály, viamíny a opové prvky (Grofová, 2007).
UTB v Zlíně, Fakula humaniních udií 13 1.1.1 Sacharidy Sacharidy jou cyklické uhlovodíky, voří hlavní nrgický zdroj pro organimu (Grofová, 2007). Jou primárním zdrojm nrgi pro náš organimu, zjména pro náš mozk a aké pro valy při ělné záěži. V ravě jou bohaě zaoupny například v obilovinách, zlnině, lušěninách. Ovoc j dobrým zdrojm zjména jdnoduchých cukrů (Klimšová, 2013). Přdavují 40-55 % clkového příjmu. Sacharidy můžou bý jdnoduché a ložné. Njznámější jdnoduché acharidy jou glukóza, frukóza, galakóza. Složním dvou jdnok jdnoduchých cukrů vznikn diacharid. Njznámější j acharóza (řpný cukr), lakóza (mléčný cukr) a malóza (ladový cukr) (Grofová, 2007). 1.1.2 Lipidy Lipidy voří záobní formu nrgi v organimu, ukovou káň. Jou v organimu využívány jako zdroj nrgi zjména v období odpočinku, hladovění, nbo při fyzické akiviě nízké až řdní innziy. Lipidy obažné v živočišném uku mají obvykl uhou formu, proož obahují přvážně naycné mané kyliny (ádlo, málo). Rolinné olj mají kuou podobu, proož obahují zjména nnaycné mané kyliny (řpkový, lunčnicový nbo olivový olj) (Klimšová, 2013). Jako uky označujm riacylglycroly zv. nurální uky. Jjich průměrný dnní příjm j okolo 70 140g (Mullrová, 2003,. 20). Mzi lipidy paří aké ložné lipidy, jjich njvýznamnějším záupcm j cholrol. Lipidy mají i rukurální význam. Tvoří ochranná pouzdra orgánů. Jou nuné pro viamíny rozpuné v ucích. Důlžiý j cholrol. Tvoří oučá biologických mmbrán, což j ěna každé buňky v ěl. Jho ynéza j nrgicky náročná a probíhá v noci. Cholrol j prkurzorm roidních hormonů, což jou hormony kůry nadldvin (korikoidy) a aké hormony pohlavní. Cholrol j obažn v živočišných káních, v rolinách nvykyuj. Podíl uku v zdravém lidkém ěl j okolo 20% (Grofová, 2007). Njhrubší dělní j podl původu na živočišné a rolinné uky (Grofová, 2007,. 72). Za opimální j považováno množví 0,3 g živočišných a 0,4 g rolinných uků na kg hmonoi. V clkovém příjmu nrgi by nmělo přahova 30 %, u rizikových jdinců prokázanou aroklrózou dokonc 20 %. WHO doporučuj podíl naycných a polynnaycných maných kylin méně nž 15 % jako prvnc kardiovakulárních a
UTB v Zlíně, Fakula humaniních udií 14 onkologických onmocnění. Dnní dávka cholrolu by nměla přáhnou 300 mg za dn (Kudlová, 2009). 1.1.3 Proiny Proiny jou pro živo xrémně důlžié. Jou noilé biochmických projvů živé hmoy. Živo bz bílkovin nní možný. V organimu jou využívány pro obnovu buněk jako oučá nzymů nbo hormonů. Jou oučáí imuniního yému. Jako zdroj nrgi jou v organimu využívány minimálně, uplaňují zjména při obnově buněk a kání, podíljí významně na rgulaci mabolizmu. V živočišné poravě jou obažné například v vjcích, ma či mléc. V rolinné ravě j najdm v lušěninách, mnch rolin, ořších a cráliích. Za njkvalinější a oučaně njlvnější zdroj bílkovin v ravě považujm varoh a vajčný bílk (Klimšová, 2013). Proiny jou vořny aminokylinami, jjichž pořadí j pro každou bílkovinu unikání. J ím vlaně určna. Aminokylin v přírodě vykyuj 20, pro člověka j jich 9 nciálních. To znamná, ž j numím vyrobi a muí do ěla doda. Pokud by nějaká aminokylina rval chyběla, nmohly by voři bílkoviny, kré ji obahují. V ěl nní žádná záobárna proinů, vždy muí áhnou na funkční rukury. Pokud by došlo k značné zráě proinů, znamná o oučaně zráu funkc orgánu. Proiny nlouží jako nrgický zdroj (Grofová, 2007,. 73). Doporučovaný nrgický příjm proinů v poravě u zdravých dopělých oob obvyklou fyzickou akiviou j průměrně 12-15% za dn (Svačina, 2008). 1.1.4 Vláknina Vláknina j láka acharidového původu, kré jou oučáí buněčných mmbrán rolin. J odolná vůči lidkým rávicím nzymům. Nálží k oučái rolinné ravy a pro lidký rávicí rak j nravilná, nbo ravilná pouz čáčně (Klimšová, 2013). Půobí prvnivně proi rozvoji clé řady civilizačních chorob například obziy, zácpy, kardiovakulárních chorob a někrých druhů rakoviny. Njvhodnějšími zdroji vlákniny jou zlnina, výrobky z clozrnné mouky, lušěniny, ovoc, zlnina a houby. Vláknina rozpuná v vodě váž na b v rávicím raku vlké množví vody, ím zvěšuj vůj
UTB v Zlíně, Fakula humaniních udií 15 objm a zpomaluj paáž rávicím rakm. Zvěšním objmu v žaludku dodává poci naycní a změkčním řvního obahu pomáhá při vyprazdňování (Klimšová, 2013). Vláknina nrozpuná v vodě zlpšuj řvní prialiku a umožňuj rychljší vylučování oxických lák z ěla a jjich kraší konak liznicí luého řva (Klimšová, 2013). 1.1.5 Minrální láky a opové prvky Minrální láky mají významnou avbní roli. Podílí na vorbě kání, růu orgánů a jjich funkcích. Jou oučáí mnohých biochmických proců v mabolizmu živin, podílí na vdní vzruchů a jiných fyziologických činnoch. Dělím j na: 1. Makrolmny, rp. lkrolyy vápník, fofor, hořčík, íra, odík, dralík a chlór 2. Mikrolmny žlzo, zink, měď, ln, jód, chróm 3. Sopové prvky jjich účinno ál ověřuj, např. arn, bór, mangan, nikl křmík (Bno, 2008) 1.1.6 Viamíny Viamíny jou oučáí njrůznějších nzymů, biokaalyzáory biochmických rakcí v organizmu, někré z nich jou významnými anioxidany. Viamíny npokyují ělu žádnou nrgii, al přo jou nzbynou ložkou naší ravy. Obvykl jou pořbné v dnní dávc pouz několika miligramů, nbo mikrogramů. Lidký organimu i, až na někré výjimky, ndokáž viamíny ám vyrobi, a proo j muí zíkáva prořdnicvím ravy. Hrají nzaupilnou roli v obnově rukury koí a valové káně, krvvorbě a aké při podpoř imuniního yému (Klimšová, 2013). Ndoačný příjm viamínů poravou v organizmu projví různými poruchami. V lhčích případch hovořím o hypoviaminózách, ěžší formy nazývají aviaminózy. Dlouhodobý xrémní ndoak viamínů můž mí i faální náldky. Obcně viamíny dělí na rozpuné v ucích (A, D, E, K) a rozpuné v vodě (C, B- komplx) (Klimšová, 2013).
UTB v Zlíně, Fakula humaniních udií 16 1.2 Piný ržim Piný ržim začíná ráno a rvá clý dn. Znamná o, ž do ěla, kré j vořno z 60 % vodou, pravidlně a průběžně dnně kuiny doplňujm. Základní kuinou j čiá voda. Kávu obahm kofinu a ilný čaj, mají močopudný účink a do příjmu kuin j npočíám (Grofová, 2007). Ndoak kuin způobuj dhydraaci organizmu, což vnímají z všho njdřív mozkové buňky. Akuní ndoak kuin projvuj žízní, věší zráy vody vdou k poklu fyzické i pychické výkonnoi, pociu laboi, nvolnoi až křčím. Dlouhodobý ndoak kuin má za náldk álou únavno, pokl výkonnoi a amozřjmě věší pravděpodobno vzniku ldvinových kamnů. Njvěší problém dodržním piného ržimu mají děi a nioři (Kunová, 2004). 1.2.1 Hydraac Vš v organizmu j závilé na kuině a vš probíhá v rozoku. Podíl vody v organizmu j 60%. Přívod kuin j naproo nzbyný, ať už jdná o piný ržim, infuzní léčbu, nbo umělou výživu. Základní množví j okolo 2000 ml za dn. Úprava příjmu vody j nuná podl konkréních podmínk. Při horkém počaí j nuný zvýšný příjm kuin. Takéž při horčc, hyprvnilaci a zráách kuin jiným způobm, průjmy a zvracním (Grofová, 2007). 1.2.2 Voda Voda j nurim, krý jv organizmu obažný v jdnolivých buňkách i mimobuněčném prooru. J základním rozpoušědlm a noičm ubancí mzi buňkami a káněmi. Uplaňuj při přnou nrvových vzruchů, při valové konrakci a xkrci odpadních produků. Rovněž louží k udržní álé ělné ploy (Klimšová, 2013). Voda voří njvěší čá lidkého ěla, 50-75%. V npřímé záviloi na zaoupní ělného uku. S věkm jjí zaoupní klá. U dopělých voří dnní obra vody 4% ělné hmonoi u děí do 1 roku 15% ělné hmonoi (Mullrová, 2003,. 27).
UTB v Zlíně, Fakula humaniních udií 17 Voda aké vzniká jako jdn z končných produků oxidaivního mabolizmu. Vodu konzumujm v jjí základní podobě i jako přiroznou oučá ravy. Dobrým zdrojm j ovoc a zlnina, al i polévky. (Klimšová, 2013).
UTB v Zlíně, Fakula humaniních udií 18 2 PORUCHY VÝŽIVY V ouviloi poupujícím věkm, probíhá v rávícím yému poua změn, kré ovlivňují vznik a rozvoj závažných onmocnění. Mzi projvy poruchy výživy řadím nchunví, zráu chui k jídlu a zráu pociu hladu (Mlýnková, 2010). Sarší člověk nprojvuj zájm o jídlo, mění ložní ěla, pořba nrgi a jdnolivých živin. Vlká čá pacinů ohrožna poruchami výživy a komplikacmi poruchami pojnými, j hopializována na inrních oddělních a oddělních náldné péč. Výživa, krá zabývá fyziologickými pořbami zdravého člověka, j fyziologická, a krá řší poruchu výživy u nmocného člověka, j léčbná. V oučanoi čaěji používá rmín klinická výživa (Bno, 2008). 2.1 Malnuric Malnuric j paologický av způobný ndoakm nbo nvyrovnaným příjmm živin. Pro pokročilá adia poruch způobných ndoakm bílkovin a nrgi používám rmín kachxi (Zadák, 2008). Obcně lz říci, ž malnuric j důldkm ndoačné, nbo npřiměřné výživy, krá vd k poklu clkové ělné hmonoi, zráě ukové káně a komplxním mabolickým a omaickým změnám. Podl různých kriérií jd o oučaně vykyující nzamýšlný úbyk hmonoi, ndoačný příjm poravy, nízkou hodnou indxu ělné hmonoi (BMI) i laboraorních a anropomrických paramrů (hypalbuminémi a hypocholrolémi, objm paž a lýka). V áří bývá malnuric čao nrozpoznána a nléčna. Přdavuj nzávilý npříznivý prognoický fakor, krý u nmocných vd k zhoršní fyzické výkonnoi, zvyšuj moraliu a náklady na zdravoní péči. Až u 20 % niorů j výživa ndoačná, n u všch rozvin malnuric. Výky malnuric v věku nad 65 l j 5-8 % v nmocnicích 20-40 % z oho až polovina j ěžká (Topinková, 2005). 2.1.1 Proino - nrgická malnuric Ndoačný clkový kalorický příjm (zv. maranický yp malnuric). Podl klinické závažnoi rozlišujm lhkou, řdní a ěžkou malnurici (Topinková, 2005).
UTB v Zlíně, Fakula humaniních udií 19 2.1.2 Proinová malnuric Clkový nrgický příjm j doačný, v výživě chybějí přdvším bílkoviny (zv. malnuric ypu kwahiorkor) (Topinková, 2005). 2.1.3 Karnc Ndoačný příjm pouz někrých lák v poravě (viamínů, opových prvků) (Topinková, 2005). 2.1.4 Kachxi Zvlášní forma malnuric obvykl při oučaném jiném závažném onmocnění. J charakrizována zvýšným bazálním mabolimm a kaabolimm (zv. malnuric při rovém hladovění) (Topinková, 2005). 2.1.5 Dplc Dplc (dplio vyprázdnění), ndoak minrálů způobný jjich zráami, kré njou pokryy dodávkou. Trmín používá aké k označní úbyku valové hmoy (Grofová, 2007). 2.1.6 Sarkopni Zráa valové hmoy, krá pcificky objvuj u lžících, imobilních nbo arých pacinů (Grofová, 2007). 2.2 Klinické důldky a rizika malnuric Rizikm malnuric j nížní obranychopnoi (poruchy buněčné i hormonální imuniy), zvýšná náchylno k infkcím. Úbyk valové hmoy, zv. arkopni (poihuj rdční i korní val), vd k nížní clkové fyzické výkonnoi, zhoršní mobiliy a oběačnoi, zvyšuj riziko pádu, frakur a poranění. Poižní dýchacích valů zhoršuj vnilaci a dál zvyšuj riziko plicní infkc. Zhoršné hojní ran, vorba dkubiů, zhoršní probíhajících chronických onmocnění, o vš jou npříznivé důldky malnuric. Při dlouhodobé malnurici vzniká riziko démů, anémi, lymfopni, poruchy
UTB v Zlíně, Fakula humaniních udií 20 vniřního prořdí (hypokalémi, hypofofaémi, hypomagnzémi), arofi řvní liznic (Topinková, 2005). 2.3 Podvýživa Podvýživa j druhým pólm malnuric. J významný rizikový fakor, jhož příomno prdikuj čné komplikac. S podvýživou kávám nadmíru čao. Zdálo, ž v civilizovaných zmích, považovaných za vypělé, nvykyuj, proož přdava o podvýživě byla modifikovaná výkym malnuric v řím věě. Podvýživa však bohužl xiuj njn u ná, al i v ách, kré jou považovány za bohaší. Kruá pravda j, ž bohavím změ o vůbc nouvií (Grofová, 2007). Podvýživa vzniká hladověním, npřijímáním doačného množví nrgi a ubráů. Zráa ukové a později i valové káně parná na první pohld j pro každého janým obrazm podvýživy. Podvýživa můž ýka jnom proinového ndoaku a nmuí bý okamžiě vidilná. Zdánlivě přiměřná hmono můž bý makována ooky či příomnoí kuiny v ělních duinách nbo orgánch (Grofová, 2007). 2.4 Obzia Obzia j mabolické onmocnění charakrizované nadměrnou hmonoí ěla a vyvolané poziivní bilancí nrgi, přičmž xrémně zvyšuj množví záobního uku v podkoží a vnirobřišní krajině. Klaifikac obziy j na základě výpoču ělního hmononího indxu (BMI). Rozlišujm 4 ypy obziy lhká, výrazná, ěžká, chorobná (Mullrová, 2003). 2.5 Hladovění Hladověním rozumím čáčné, nbo úplné přrušní přívodu lák bohaých nrgií a duíkm. J-li přívod přrušn čáčně nbo úplně, mluvím o hladovění čáčném nbo úplném. Dl délky hladovění mluvím o hladovění krákodobém, akuním a hladověním dlouhodobém. Hladovění odlišujm od karnc, kdy bývá izolovaný dfici jdnoho z nzbyných nuričních fakorů, přívod oaních živi j však zachován (Anděl, Bnš, 1998).
UTB v Zlíně, Fakula humaniních udií 21 2.6 Dyfagi Dyfagi označuj ubjkivní poci obížného polykání, poci váznuí oua. Klinické projvy jou pociy váznuí oua, rgurgiac poravy, zakuckávání, kašlání a chrapo. Dyfagi j paologickým ympomm, krý j řba podrobně vyšři. Závažnou komplikací jou apirac, rikura jícnu a jho prforac (Topinková, 2005).
UTB v Zlíně, Fakula humaniních udií 22 3 HODNOCENÍ STAVU VÝŽIVY Způob výživy určuj na základě kvaniaivních a kvaliaivních paramrů přijímané poravy. U avu výživy jd o anropomrické, omaické a biochmické paramry, kré mají vzah k výživě a jjich porovnání fyziologickými hodnoami. K vyšřní pořbným k zjišění avu výživy paří avní anamnézy nuričním zaměřním, jako j anropomrické, omaické, biochmické, hmaologické a imunologické (Bno, 2008). Nuriční crning j zařazn do ošřovalkých andardů a dokumnac, j důlžiý k podchycní problémů pacina a náldně jho řšní. Hodnocní avu výživy pacinů, j andardní poup v modrním ošřovalví. Vyhodnocuj v zdravonických zařízních všobcnými rami pomocí crningových nárojů (Pokorná a kol., 2013). Zajií ak přhldné informac o akuálním avu pouzované ooby a v případě kórovaných nárojů umožní ldova vývoj nmocného v ča a fkiviu použiých léčbných ragií (Pokorná a kol., 2013,. 53). Hodnoící nároj zjdnodušují práci zdravonických pracovníků, díky umožnění objkivizac poouzní jdinc, kré j prováděno v klinické praxi. Soubor využívání hodnoících nárojů pro poouzní nmocných, j ál jšě v kompncích managmnu jdnolivých zdravonických zařízní. Umožňují pooudi indikáory k hodnocní pokyované péč a y napomáhají urči konkréní dficiy. Díky jjich využií by měla bý zajišěna vyšší fkivia ošřovalké péč (Pokorná a kol., 2013). Ndoačná výživa nní přirozným průvodním jvm v živoě člověka. Sarší dopělí jou víc ohrožni podvýživou vzhldm k mulifakoriálním rizikovým okolnom fyziologickým, pychologickým, ociálním, diním a nvironmnálním. Zráa hmonoi dl Pokorné, u arších dopělých j čao pojna zráou valové hmoy a můž nakonc ovlivni clkový funkční av člověka. Dochází k rlaivnímu podílu uku v organizmu na úkor valové hmoy. Tno proc začíná po 50. roc věku, pokračuj až do 80 l, kdy chybí až polovina původního poču valových vlákn (Pokorná, 2013,. 53). Vyrovnaná nuriční bilanc můž změni nížním, nbo zvýšním příjmu živin a výdj nrgi, nbo změnou uilizac živin, čímž j narušna láková přměna a změna funkc orgánů (Pokorná, 2013).
UTB v Zlíně, Fakula humaniních udií 23 3.1 Nuriční anamnéza Nuriční anamnéza j zaměřna na odhalní njčaějších rizik v výživě. Doupno ravy, konomické zajišění a oběačno v každodnních činnoch (nákup, příprava a uvařní jídla, dovoz obědů). Výživové zvykloi clkové množví poravy, příjm bílkovin, vlákniny, kalcia, viamínů. Diní omzní (omzní oli, uků, cukrů) mohou vé k clkovému ndoačnému kalorickému příjmu. Sravování v vlaní domácnoi, nbo úavní péči. Chuť k jídlu, zubní proéza, poruchy žvýkání, polykání. Hldám onmocnění, krá: o Zhoršují rávní, nbo vřbávání (chronická pankraiida, Crohnova choroby, průjmy) o Zvyšují nrgické nároky organizmu (p, hypryróza, malignia, raumaa, chronické rdční lhání) o Vdou k zráě bílkovin (vlké kožní léz, nfroický yndrom) o Vdou k pychické alraci (dmnc, dpr, pychóza) (Topinková, 2005). 3.2 Anropomrické vyšřní Anropomrickým vyšřním, vyšřujm av ukové vrvy a valové hmoy. Při jdnoduchém anropomrickém vyšřní měřím alpoň orinačně obvod valva ndominanní paž v jjí polovině. Pro úbyk valové hmoy vědčí obvod paž mnší nž 19,5 cm u mužů a 15,5 cm u žn. Podkožní vrva uku j měřna pciálním přírojm - orinačně nad ricpm paž. Pro ěžkou malnurici vědčí výška kožní řay nad ricpm mnší nž 8 mm u mužů, rp. 10 mm u žn (Kohou, Korlíková, 2005). Moda k měřní podkožního uku nazývá kaliprační moda. Spočívá v měřní kožních řa pomocí kalibrovaných klší zv. kalipro a náldné logarimizac. Tím zjiím procnulní podíl uku v ěl (Kokail, 2007).
UTB v Zlíně, Fakula humaniních udií 24 Tabulka 1 - Hodnoy anropomrických vyšřní Obvod paž Kožní řaa nad ricpm Obvod valoviny paž Norma Těžká malnuric Norma Těžká malnuric Norma Těžká malnuric >29,3 >19,5 >12,5 >3,5 >23,5 >15,2 Muži >28,5 >15,5 >16,5 >7 >23,2 >13,9 Žny Zdroj: Malá Eva 2011 - Výživa v áří [onlin] 3.3 Somaické vyšřní Jd o komplxní fyzikální vyšřní zaměřné na všchny orgánové yémy, krým hodnoí jdnak nuriční av z hldika karnc proinů, nrgických ukových rzrv, viamínů a minrálních lák a jdnak klinické projvy poruch funkc jdnolivých orgánových yémů, přdvším kůž, pohybového a garoininálního yému, kardiovakulárního, rpiračního a nrvového yému. Tímo vyšřním určí rozah změn na jdnolivých orgánch. Čao možno pooudi, zda jou projvy malnuric příčinou poškozní orgánů ěla, nbo naopak, zda j poškozní orgánů příčinou malnuric (Bňo, 2008) 3.4 Laboraorní vyšřní K poouzní avu výživy připívá hmaologické i biochmické vyšřní, vnuálně pciální laboraorní imunologické vyšřní. Při hmaologickém vyšřní hodnoím poč lymfocyů z difrnciálního rozpoču lukocyů v krvním obraz, jjichž mnší poč nž 1500/ul vědčí pro malnurici. Na malnurici můž upozorni i anémi (Kohou, Korlíková, 2005). Při biochmickém vyšřní hodnoím hladinu plamaického proinu clková bílkovina, albumin, pralbumin, ranfrin, cholinráza, Tyo markry mají různě dlouhý poloča a výpovědní hodnou v záviloi na základní chorobě. Jjich hladina nižuj při malnurici v záviloi na jjí íži. Hodnoa albuminu a prlabuminu nižuj v průběhu zánělivé rakc. Hladinu ranfrinu j nuné hodnoi v ouviloi hladinou plamaického žlza. Pro malnurici vědčí aké nízká hodnoa clkového cholrolu, nižší hladiny hormonů šíné žlázy, nižší hladina kraininu můž upozorni na nízký objm
UTB v Zlíně, Fakula humaniních udií 25 valové hmoy. Všchny laboraorní ukazal j však vždy nuné hodnoi v vzahu k základní chorobě (Kohou, Korlíková, 2005). Při imunologickém vyšřní hodnoím aboluní poč lymfocyů, rakci na inrakuánně aplikované anigny (kandidin, difrin, anický anioxin, ubrkulin, oxoplamin zv. kožní y, po jjichž aplikaci ldujm příomno indurac. Spíš k výzkumným účlům lz poží pciální vyšřní vyšřní hladiny imunoglobulinů, vyšřní CD4, CD8 lymfocyů (Kohou, Korlíková, 2005). 3.5 Přhld rningových nárojů 3.5.1 BMI Hmono a výška ěla, jou njdůlžiější ukazalé avu výživy, na základě krých možno kalkulova další indxy vyjadřující no av (Bňo, 2008). Podl BMI můžm vlmi nadno urči, j-li člověk v pámu podvýživy, normy, nadváhy, obziy, nbo ěžké obziy (Grofová, 2007). Tělní hmononí indx BMI (Body Ma Indx) Tabulka 2 - Hodnocní BMI (Grofová, 2007,. 47.) BMI (kg/m 2 ) HODNOCENÍ < 20 Podváha 20-24,9 Norma 25-29,9 Nadváha 30-34,9 Obzia 35 40 a víc ěžká obzia 3.5.2 Mini Nuriional Amn (MNA) Škála pro hodnocní avu výživy, zv. malý výživový. J vhodný přdvším pro ambulanní crning rizika malnuric. (Pokorná a kol, 2013). Pro hodnocní avu výživy byl v roc 1994 zavdn a ověřn MNA, krý v čkém přkladu nazývá škála pro orinační hodnocní avu výživy. Cílm MNA j idnifikova nmocné již příomnou malnuricí, nbo vyokým rizikm jjího vzniku. Provdní MNA npřahuj 10 15 minu. T zahrnuj čyři okruhy oázk a měřní (Topinková, 2005).
UTB v Zlíně, Fakula humaniních udií 26 1. anropomrické měřní (hmono, výška, obvod paž, obvod lýka, zráa hmonoi) 2. clkové hodnocní (6 oázk zaměřných na mobiliu, oběačno, příomno akuního onmocnění, chronického kožního dfku, pychiarického onmocnění, pychického ru a užívání léků) 3. doazy na diní návyky a ravování (8 oázk zaměřných na jídlo, konzumaci poravin a kuin, chopno amoaně nají) 4. vlaní hodnocní zdraví a avu výživy (2 oázky) (Topinková, 2005) 3.5.3 Mini Nuriional Amn Shor Form (MNA-SF) U u MNA, byla ověřná zkrácná vrz, krá zahrnuj pouz š položk původního MNA. Délka provdní npřahuj 3 minuy. MNA-SF j ložn z ši oázk zaměřný na příjm poravy, hubnuí, mobiliu, pychický r nbo akuní onmocnění, příomno dmnc a BMI (Pokorná a kol., 2013). Doporučuj dvouupňové hodnocní avu nuric zahajované zkrácnou formou MNA-SF. Pouz v případě paologi j indikováno provdní komplního MNA, doplněné dál podl pořby o laboraorní vyšřní. Tno poup zajišťuj věší fkiviu vyšřní a doažní hodných výldků při vyhldávání nmocných ohrožných oob (Topinková, 2005). 3.5.4 Noinghamký crningový Pro hopializované nmocné lz použí i Noinghamký crningový (Noingham Scrning Tool), krý obahuj pouz 4 oázky a umožní rychl anovi míru rizika malnuric (Topinková, 2005). Doazník hodnoí položku BMI, hmononí úbyk v poldních řch měících, nížní příjmu poravy v poldním měíci přd hopializací a rový fakor vyjadřující závažno akuálního onmocnění (Pokorná a kol., 2013). 3.5.5 Subjciv Global Amn (SGA) Jdná o andardizovanou doazníkovou modu, krá opírá o jdnoduché paramry anamnézy a klinického vyšřní. SGA j založnou na kombinaci ubjkivního a objkivního hodnocní- z anamnézy a fyzikálního vyšřní. Pro jdnolivé proměnné nní přdm dáno numrické ocnění. Sldovaným paramrům j přiuzován věší či mnší
UTB v Zlíně, Fakula humaniních udií 27 význam pro clkové hodnocní nuričního avu dl ubjkivního názoru vyšřující ooby. Vyhodnocní u j významně ovlivněno klinickou zkušnoí vyšřujícího. SGA j vhodný nároj pro dkci probíhajícího nuričního dficiu u pacina, al nní vhodný pro idnifikaci počínající malnuric. Součáí SGA j fyzikální vyšřní kd j hodnocna zráa podkožního uku, úbyk valoviny, ooky koníků a akrální oblai a aci (Pokorná a kol., 2013). 3.5.6 Nuriional Rik Scrning (NRS) Doazník j doporučno zakláda každém pacinovi zahajujícímu onkologickou léčbu jako oučá nuriční dokumnac. Po zadání určiých paramrů vypočíává BMI a další hodnoy (% podíl zhubnuí). Doazník j ložn z dvou čáí a o z zv. primárního crningu, zaměřny na hodnoy BMI v ouviloi věkm pacina, dál procnuální vyjádřní zhubnuí v poldních 6 měících a procnuální, poměrové vyjádřní clkového příjmu ravy za dn proi dřívějším plnému příjmu. Nároj byl vyvořn pro nuriční zhodnocní pacinů za hopializac, oob v komuniě, al i niorů využívajících lužb iniucionální péč (zařízní ociální péč dlouhodobým pobym, domovy pro niory) (Pokorná a kol., 2013) 3.5.7 Malnriion Univral Scrning Tool (MUST) MUST- univrzální crningový nároj k hodnocní malnuric. MUST j crningový nároj ložný z pěi kroků k idnifikaci dopělých, kří jou podvyživní, v riziku podvýživy, nbo obézní. Zahrnuj aké pokyny, kré mohou bý požiy k plánu péč o vyšřovanou oobu. Nároj byl vyvořn zjména z důvodu, ž dopoud užívané crningové formulář nbyly fkivně využívány a nbylo j možno použí u nmocných, u nichž nní zjiilná přná hmono a výška. Pacinů niorů, u nichž nlz přně prové zhodnocní hmonoi a výšky, j v nmocničních zařízních mnoho a proo MUST jví jako vlmi užičný. Skládá z ří klinických paramrů, kré jou hodnocny body v rozahu 0, 1 a 2. Prvním paramrm j BMI, dalším j zráa hmonoi za poldních 3-6 měíců. Poldní proměnnou j účink vlivu akuního onmocnění (Pokorná a kol., 2013).
UTB v Zlíně, Fakula humaniních udií 28 3.6 Hopializovaní pacini na inrních oddělních a oddělních náldné péč dl ÚZIS Úav Zdravonických informací a aiiky v Praz zvřjnil, přhld o výzkumu hopializací v zdravonických zařízních. Publikac obahuj přhld o činnoi lůžkových zařízní v Čké rpublic a jdnolivých krajích. Kapaciní údaj o úhrnném lůžkovém fondu, pronální vybavní zařízní, o poču hopializovaných, délc ošřovací doby a využií maximální a kučné lůžkové kapaciy podl druhu zařízní. Průměrná ošřovací doba na inrních oddělních v Čké rpublic činní 6,5 dn. Na griarických oddělních, j doba podaně vyšší, dl výzkumu ÚZIS 13,9 dn.(úzis, 2013)[on-lin]. Njvíc hopializací v nmocnicích ČR (17,9 %) proběhlo jako každoročně na inrních oddělních počm 393,6 iíc hopializací. Z hldika rukury příčin nmocnoi jou ál njčaějším důvodm nmoci oběhové ouavy. Pacini byli přdvším hopializováni pro ichmické choroby rdční (20,0 %), z oho 7,4 procnního bodu činil infark myokardu, dál jiné choroby rdční (31,6 %), cévní nmoci mozku (17,0 %), aroklrózu (8,8 %), hyprnzi (6,2 %) a žilní měky dolních končin (4,2 %). Průměrný věk hopializovaných pacinů na inrních oddělních v Čké rpublic pro 20 njčaějších inrních diagnóz činí 67,8 l. Na griarických oddělních j průměrný věk hopializovaného pacina 87,6 l. (ÚZIS, Hopializovaní v nmocnicích, 2012) [onlin]. Z výzkumu plyn, ž na inrních oddělních a oddělních náldné péč, jou hopializovaní pacini dl Svěové zdravonické organizac o rozdělní áří, přdvším pacini v věku raného áří (60-74 l) a vlaního áří (75-89 l). V áří vzniká věší riziko onmocnění, riziko podvýživy a rozvoj imobilizačního yndromu. Griarický pacin má nížné funkční rzrvy a horší adapibiliu. V éo ouviloi hovořím o griarických yndromch. Griarický yndrom má ypické, čaé a významné příznaky a jjich oubory obvykl mnohočné a různé kombinované příčiny. Mzi dominující problémy v áří obcně paří poruchy pánku, problémy jídlm, vlaním příjmm poravy nbo krmním, inkoninnc, zmano, pády a poruchy kůž. Griarické yndromy jou logicky provázané, ouvií ářím, mají chronický průběh a španě léčí. Vlká čá griarických pacinů j hopializována na inrních oddělních a oddělních náldné péč (Pokorná a kol., 2013).
UTB v Zlíně, Fakula humaniních udií 29 3.7 Nuriční rapu Nuriční rapu, dřívějším označním diní ra, j odborník v léčbné výživě vyšším řdním nbo vyokoškolkým odborným vzděláním. J o zdravonický pracovník, krý pracuj bz odborného dohldu. Samoné řdoškolké vzdělání opravňuj abolvny k zařazní jako nuriční ain, krý nmůž vykonáva práci amoaně. Po určié době prax, můž bý nuriční ain rgirován jako rapu, pokud vykonával klinickou činno. K změně názvu prof došlo 1. 4. 2004 (zákon 96/2004), 32 popiuj profi nuričního aina čyřlým vzděláním, 15 nuričního rapua vyšším odborným nbo bakalářkým udim (Grofová, 2007). Prác nuričního rapua j nporadalná v každém zařízní, kd připravuj diní rava a kd jou lidi ohrožni malnuricí. Nuriční péč mnohd považuj za okrajový problém a jdnu z možnoí finančních úpor. Jd však o základní gmn pokyované péč a nkvalině, či nkvalifikovaně pokynuá péč j významným rizikm pro klina a náldně i pro zařízní, kré j za vou činno odpovědné (Kalvach, Čldová a kol., 2011). V Čké rpublic, dl ÚZIS z da ročního výkazu o zaměnavalích a vidnčním poču zaměnanců, pracovalo koncm roku 2011 v zdravonických zařízních clkm 490 nuričních rapuů. (ÚZIS, Pracovníci v zdravonicví, 2011)[ onlin]. Dl zákona 96/2004 Sb. za výkon povolání nuričního rapua považuj činno v rámci prvnivní péč na úku klinická výživa a pcifické ošřovalké péč zaměřné na upokojování nuričních pořb. Dál nuriční rapu v polupráci lékařm podílí na léčbné a diagnoické péči v oboru klinická výživa (Čko, 2004,. 1454).
UTB v Zlíně, Fakula humaniních udií 30 15 Odborná způobilo k výkonu povolání nuričního rapua Odborná způobilo k výkonu povolání nuričního rapua zíkává abolvováním a. akrdiovaného zdravonického bakalářkého udijního oboru pro přípravu nuričních rapuů, b. řílého udia v oboru diplomovaná diní ra na vyšších zdravonických školách, pokud bylo udium prvního ročníku zahájno njpozději v školním roc 2004/2005, c. njméně řílého udia v oboru diplomovaný nuriční rapu na vyšších zdravonických školách, nbo d. řdní zdravonické školy v oboru diní ra, pokud bylo udium prvního ročníku zahájno njpozději v školním roc 2004/2005 3.8 Všobcná ra Všobcná ra, můž vykonáva podl zákona 96/2004 a vyhlášky 55/2011 Sb. činnoi, podl 3 od. 1 a dál bz odborného dohldu a bz indikac v ouladu diagnózou anovnou lékařm pokyova, případně zajišťova základní a pcializovanou ošřovalkou péči prořdnicvím ošřovalkého procu. Přiom zjména můž: a) vyhodnocova pořby a úrovň oběačnoi pacinů, projvů jjich onmocnění, rizikových fakorů, a o i za použií měřicích chnik používaných v ošřovalké praxi (například ů oběačnoi, rizika prolžnin, měřní innziy boli, avu výživy) b) ldova a orinačně hodnoi fyziologické funkc pacinů, o j dch, pul, lkrokardiogram, ělnou plou, krvní lak a další ělné paramry c) dukova paciny, případně jiné ooby v ošřovalkých poupch a připravova pro ně informační mariály (Čko, 2011b,. 485).
UTB v Zlíně, Fakula humaniních udií 31 3.9 Edukac zdravonických pracovníků v oblai výživy V dnšní době mají všobcné ry k dipozici clou řadu hodnoících škála měřících chnik zaměřných např. na obla výživy, bpéč, vědomí, vnímání, boli, mobiliy, kogniivních funkcí, kožní ingriy, polykání, dýchání ad. Zkušnoi z prax naznačují, ž míra ovojní i základních vědomoí a dovdnoí ouvijících využiím hodnoících škál v praxi j u zdravonických pracovníků různá. Jdnoznačně zálží na způobu dukac, užié modě i procu upvnění i zíkaných znaloí a dovdnoí, krými konkréní pracovník danou hodnoící škálou známí. V npoldní řadě hraj i roli prakické užií dané mody v běžné dnní praxi zdravonických pracovníků. Bzchybné a přdvším jdnoné užívání ěcho nárojů j bzpodmínčně nuné pro doažní požadované kvaliy zíkávaných informací o avu klina (Ošrovaťlvo, 2013, roč. 3. č. 1)[on-lin]. Edukační áž mají za cíl, moivova a profně pozdvihnou nlékařké pracovníky, jou ukázkou oho, jak má fungova nmocniční zařízní a jdnou z hlavních priori j dukac pracovníků (Zadák, 2013)[onlin]. Cílm dukac zdravonických pracovníků má vlký význam. Pounuj profní rů, cnné zíkávání nových poznaků, porovnávání vlaní prác zkušnomi jiných pracovníků a v npoldní řadě i rozšiřování vlaních obzorů. Cloživoní vzdělávání nlékařkých zdravonických pracovníků organizuj Národní cnrum ošřovalví nlékařkých zdravonických oborů v Brně (vlaní zdroj). Jdnou z možných form cloživoního vzdělávání, kré vd k prohloubní kvalifikac zdravonického pracovníka, j pcializační vzdělávání, kré j lgilaivně ukovno v zákoně č. 96/2004 Sb., o nlékařkých zdravonických povoláních, v znění pozdějších přdpiů. Obory pcializačního vzdělávání jou anovny v nařízní vlády č. 31/2010 Sb. Spcializační vzdělávání j ukučněno v akrdiovaných zařízních, krá zíkala akrdiaci od Minirva zdravonicví ( Malackaničová, Bc. prác, 2013). V ouladu zákonm č.218/2000 Sb. o rozpočových pravidlch i v návaznoi na zákon č. 96/2004 Sb., vydává minirvo Modiku doačního řízní na rzidnční mía, krou upřňuj podmínky pro zíkání doac a určuj poup při pokyování doac. Cílm doačního programu j finanční podpora abolvnů ngraduálního udia pro náldné
UTB v Zlíně, Fakula humaniních udií 32 pograduální, pcializační vzdělávání formou doac z áního rozpoču. J určna pro pracovníky po zíkání odborné způobiloi a pro pracovníky po zíkání odborné a pcializované způobiloi (MZČR, 2013)[on-lin]. Vzdělávání nlékařkých zdravonických pracovníků prochází v poldních lch mnoha změnami. Týkají jak kvalifikačního, ak cloživoního vzdělávání. Cloživoní vzdělávání provází člověka clý živo, zdravonického pracovníka nvyjímaj. Nlékařký zdravonický pracovník j z zákona povinn cloživoně vzděláva. Pokud výkon zdravonického povolání vyžaduj práci bz odborného dohldu, j lgilaivně přně anovn minimální rozah cloživoního vzdělávání (Kramprová, 2010,. 65). Edukanm můž bý amozřjmě i zdravoník, krý i prohlubuj v rámci cloživoního vzdělávání vé vědomoi a dovdnoi. Edukáor j akér dukační akiviy. V zdravonicví o bývají njčaěji lékař, všobcná ra, porodní ainka, fyziorapu, nuriční rapu (Juřníková, 2010,. 11-12). Za komplxní dukaci lz považova akovou dukaci, kdy jou jdincům přdávány uclné vědomoi, budovány dovdnoi a pooj v zdraví propěšných opařních, krá vdou k udržní, nbo zlpšní zdraví (Juřníková, 2010). J důlžié, aby všobcné ry byly ymaicky a fkivně připravovány na práci njčaěji používanými hodnoícími a měřícími škálami již běhm udia a o prořdnicvím fkivních výukových mod jakými j např. moda imulovaného pacina, krá připraví udující ak, aby byly chopny zaragova na různé ypy problmaických iuací, krými mohou při používání hodnoících a měřících škál v praxi ka. Důlžié však j, aby managmn jdnolivých oddělní konroloval, zda všobcné ry ěmio nároji pracují a jli j umí kučně používa (Taliánová, Jdlinká, Moravcová, 2013) [onlin]. Sěžjní j odborná rudic manažrů a cíl zdravonického zařízní. Správně provdné zhodnocní akuálního avu nmocného a jho chopnoí či omzní můž bý základm vhodně a účlně plánovaného rozah péč a dopomoci (Pokorná, 2013,. 8).
UTB v Zlíně, Fakula humaniních udií 33 II. PRAKTICKÁ ČÁST
UTB v Zlíně, Fakula humaniních udií 34 4 CÍLE PRÁCE Cíl č. 1 j zjii, jaká njčaější kagori pacinů v rámci bpéč j hopializována na inrních oddělních a oddělních náldné péč a jaké zd přvažuj nuriční hodnocní u hopializovaných pacinů. Cíl č. 2 j zjii, jak provádí anropomrická měřní a jaké používají objkivizující nároj k hodnocní nuričního avu pacinů na inrních oddělních a oddělní náldné péč. Cíl č. 3 j zjii jaká j vybavno inrních oddělní a oddělní náldné péč pomůckami k anropomrickému měřní pacinů a zjii případné bariéry v aplikaci objkivizujících nárojů k hodnocní nuričního avu na inrních oddělních a oddělních náldné péč. Cíl č. 4 j zjii, jakým způobm j pronál na vybraných oddělních dukován v oblai hodnocní výživy pacinů a zjii ochou pronálu v hodnocní avu výživy dál vzděláva.
UTB v Zlíně, Fakula humaniních udií 35 5 METODIKA PRÁCE 5.1 Charakriika zkoumaného vzorku Rpondny výzkumného šřní, byly pouz všobcné ry zaměnané na zkoumaných lůžkových inrních oddělních a oddělních náldné péč nmocnic Kyjov, nmocnic TGM Hodonín a nmocnic Uhrké Hradišě. Pro výběr zdravonického zařízní byla podmínka mí dvě lůžkové anic inrních oddělní a alpoň jdnu anici náldné péč, což bylo přdm zjišěno u náměkyň pro ošřovalkou péči při podpiu ouhlau doazníkovým šřním v výš uvdných zařízních. 5.2 Mody zíkávání a zpracování da V bakalářké práci byly zvolny čyři cíl. K doažní cílů a rozboru da byla použia moda kvaniaivního výzkumu. Výzkumné šřní bylo provdno anonymní doazníkovou modou. Pro vypracování prakické čái bakalářké prác, jm k běru da použily formu doazníku, krý j považován za njrozšířnější nároj ociologického výzkumu. Jd o přdm připravný oubor oázk, krý j přdm připravný v pímné podobě a vyišěný. Savný a aplikovaný doazník v úvodu olovuj rpondny. Obahuj žádo o vyplnění doazníku, důvod prováděného doazníkového šřní, ujišění o anonymiě rpondnů a upozornění na jdno z kriérií určn pro všobcné ry. Druhá čá doazníku, k běru da, byla vyvořna 28 oázkami. Jdna oázka byla úvodní, 27 oázk bylo výzkumných. V doazníku bylo užio náldujících ypů oázk: 1. Uzavřné oázky, kd j výběr odpovědí přdm dán - rpondni vybírají z omzného poču varian odpovědí. Bylo požio oázk dichoomických dvěma možnými varianami odpovědí (např. ano/n). Dál oázky richoomické řmi možnými varianami odpovědí a polyomické oázky, kd mají rpondni možno vybíra z víc varian přdm určných odpovědí. 2. Polouzavřné oázky rpondn má několik možnoí pro odpověď, z krých můž vybíra a pokud mu nabízné odpovědi nvyhovují, napíš vou vlaní.
UTB v Zlíně, Fakula humaniních udií 36 5.3 Organizac šřní Doazník byl vyvořn v břznu roku 2015, výzkumné šřní probíhalo v dubnu roku 2015. Clkm bylo rozdáno 100 doazníků. V nmocnici Kyjov na inrním oddělní 20 doazníků, na oddělní náldné ošřovalké péč v Kyjově bylo rozdáno 10 doazníků. V nmocnici TGM Hodonín bylo rozdáno na inrním oddělní 20 doazníků, na náldné péči v Hodoníně 10 doazníků. V nmocnici v Uhrkém Hradiši bylo rozdáno 20 doazníků pro inrní oddělní, 20 doazníků pro náldnou péči. Všch 100 doazníků bylo řádně vyplněno a byly použilné pro výzkumné šřní. Výzkum v všch cílových zdravonických zařízních byl chváln náměkyněmi pro ošřovalkou péči (viz příloha). 5.4 Zpracování da Údaj byly zpracovány čárkovou modou a daa byla uložna do abulk a grafů. K každé abulc byl vyvořn graf čnoi. Byly zpracovány zvlášť výldky pro inrní oddělní a zvlášť výldky pro oddělní náldné péč. Výldky byly zpracovány v programch Microof Word a Microof Excl v opračním yému Window.
UTB v Zlíně, Fakula humaniních udií 37 6 PREZENTACE VÝSLEDKŮ PRŮZKUMNÉHO ŠETŘENÍ 6.1 Doazník Položka č. 1 : Na jakém oddělní pracuj? Komnář: Z uvdné abulky 3 a grafu 1 vyplývá, ž poč všobcných r z inrních oddělní byl vyšší, nž poč r z oddělní náldné péč. Důvodm mnšího poču r z oddělní náldné péč j, ž v zdravonických zařízních, kd byl průzkum ralizován, j vždy jn jdno oddělní náldné péč, udíž i mnší poč rpondnk. Tabulka 3 - Poč všobcných r Inrní oddělní Náldná péč Poč všobcných r 60 40 Clkm v % 100% 100 % 70 P o č r 60 50 40 30 20 10 60 Inrní oddělní Náldná péč 0 Oddělní Graf 1 - Poč r
poč r UTB v Zlíně, Fakula humaniních udií 38 Položka č. 2 : Jaký j průměrný věk hopializovaných pacinů na Vašm oddělní? Komnář: Z abulky 4 a grafu 2 vyplývá, ž průměrný věk hopializovaných pacinů na inrních oddělních byl nižší, nž na oddělních náldné péč. Na inrních oddělních, j njčaěji průměrný věk pacinů 60-69 l v 38 %. Na oddělních náldné péč byl njčaější odpovědí průměrný věk pacinů 70-79 l v 45 %. Tabulka 4 - Průměrný věk pacinů Věk pacinů Inrní oddělní Náldná péč 40-49 l 0 0% 0 0 % 50-59 l 8 13% 0 0 % 60-69 l 23 38 % 4 10 % 70-79 l 21 36 % 18 45 % 80-89 l 8 13% 16 40 % 90 l a víc 0 0 % 2 5 % Clkm 60 100 % 40 100 % 40 průměrný věk pacinů 30 20 10 Inrní oddělní Náldná péč 0 40-49 l 50-59 l 60-69 l 70-79 l 80-89 l 90 l a víc Graf 2 - Průměrný věk pacinů
UTB v Zlíně, Fakula humaniních udií 39 Položka č. 3 : Na Vašm oddělní jou hopializovaní pacini píš Komnář: Z výpovědi všobcných r z abulky 5 a grafu 3 vyplývá, ž na oddělní náldné péč, j njvíc lžících v lůžku pohyblivých pacinů - uvdno 57 %. Na inrních oddělních dl šřní bylo zjišěno, ž jou zd hopializováni njčaěji pacini píš chodící čáčně, kří vyžadují dopomoc druhé ooby - uvdno v 45 %. Na druhém míě jak na inrním oddělní (10%), ak i na oddělní náldné péč (23 %) byla odpověď lžící, imobilní pacini. Tabulka 5- Kagori hopializovaných pacinů na oddělních dl záviloi na podpoř druhé ooby Pacini Inrní oddělní Náldná péč Chodící, zcla oběační 0 0 % 0 0 % Chodící čáčně, vyžadují pomoc druhé ooby 45 75 % 8 20 % Lžící v lůžku pohyblivý 9 15 % 23 57 % Lžící, imobilní 6 10 % 9 23 % Clkm 60 100 % 40 100 % P o č r 50 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0 Kagori pacinů Inrní oddělní Náldná péč Graf 3- Kagori hopializovaných pacinů
UTB v Zlíně, Fakula humaniních udií 40 Položka č. 4 : Jaká j průměrná délka hopializac na Vašm oddělní? Komnář: Průměrná délka hopializac pacinů na inrních oddělních, dl průzkumu, j v průměru 8 14 dní uvdlo 60 % rpondnk. Na oddělní náldné péč j průměrná délka hopializac 30 dní a víc uvdlo 82 % rpondnk. Z průzkumu vyplývá, ž na oddělních náldné péč j průměrná délka hopializac čaově dlší, nž na inrních oddělních. Tabulka 6 - Průměrná délka hopializac na oddělních Poč dní Inrní oddělní Náldná péč Méně nž 7 dní 7 12 % 0 0 % 8-14 dní 36 60 % 2 5 % 15-29 dní 15 25 % 5 13 % 30 a víc dní 2 3 % 33 82 % Clkm 60 100 % 40 100 % Délka hopializac P o č 40 35 30 25 20 15 Inrní oddělní r 10 5 0 Méně nž 7 dní 8-14 dní 15-29 dní 30 dní a víc Poč dní Náldná péč Graf 4 - Průměrná délka hopializac
UTB v Zlíně, Fakula humaniních udií 41 Položka č 5 : Pomocí jakých škál zjišťuj av výživy pacinů přijaých na Vaš oddělní? Komnář: V éo oázc všobcné ry z inrních oddělní v 98 % a oddělních náldné péč 100%, dl zjišěných da, hodly éměř na jné odpovědi. Sav výživy pacinů zjišťují ry na inrních oddělních i náldné péči pomocí základního nuričního crningu. Z šřní vyplývá, ž ry z obou zkoumaných oddělní používají hodné škály, k zjišění avu výživy pacinů. Tabulka 7 -Používané škály k hodnocní výživy na zkoumaných pracoviších Výživové škály Inrní oddělní Oddělní náldné péč Mini NuriionalAmn 0 0 % 0 0 % Základní nuriční crning 59 98 % 40 100 % Vlaní volba škály 1 2 % 0 0 % Jiný 0 0 % 0 0 % Clkm 60 100 % 40 100 % Škály výživy P o č r 70 60 50 40 30 20 10 0 Mini Nuriional Amn Základní nuriční crning Vlaní volba škály Jiný Inrní oddělní Oddělní náldné péč Druhy výživových škál Graf 5 Používané škály k hodnocní výživy na zkoumaných pracoviších
UTB v Zlíně, Fakula humaniních udií 42 Položka č. 6 : Jak čao provádí vážní hopializovaných pacinů a zaznamnává do ošřovalké dokumnac? Komnář: Na inrních oddělních provádí ry vážní hopializovaných pacinů a zaznamnávají do ošřovalké dokumnac 1 krá za ýdn, uvdly v 93 %. Na oddělních náldné péč provádí vážní a zaznamnání do dokumnac v 85 % 1 krá za ýdn. Z průzkumu plyn, ž vážní hopializovaných pacinů a záznamm do dokumnac na inrních oddělních a oddělních náldné péč provádí všobcné ry éměř hodně 1 krá za ýdn. Tabulka 8 - Čno vážní pacinů Čno vážní Inrní oddělní Náldná péč 2 krá za ýdn 0 0 % 0 0 % 1 krá za ýdn 56 93 % 34 85 % 1 krá za 14 dní 0 0 % 0 0 % 1 krá za měíc 0 0 % 2 5 % Opakovaně nprovádím 4 7 % 4 10 % Clkm 60 100 % 40 100 % Čno vážní P o č r 60 50 40 30 20 10 0 2 krá za ýdn 1 krá za ýdn 1 krá za 14 dní Frkvnc měřní 1 krá za měíc opakovaně nprovádím inrní oddělní Náldná péč Graf 6 - Čno vážní
UTB v Zlíně, Fakula humaniních udií 43 Položka č. 7 : Při zjišění výldku avu výživy pacina, informuj? (můž označi víc odpovědí) Komnář: Dl výpovědi r z inrních oddělní v položc č. 7, kd byla možno označi víc odpovědí, uvdly na prvním míě v 38 %, ž o výldku avu výživy informují nuričního rapua, 35 % r informuj lékař, 27 % informuj aniční ru. Na náldné péči byla výpověď r oožná inrním oddělním. Na prvním míě 39 % informují ry nuričního rapua, na druhém míě 33 % lékař, aniční ru informuj 28 % r. Z výzkumu plyn, ž na inrních oddělních a oddělních náldné péč ry o výldku avu výživy pacinů informují oučaně nuričního rapua, ošřujícího lékař i aniční ru. Tabulka 9 - Přdání výldků měřní Inrní oddělní Náldná péč Clkm Rlaivní čno na in. odd. v % Rlaivní čno na náldné péčiv % Lékař 30 22 52 35 % 33 % Saniční ra 23 19 42 27 % 28 % Nuriční rapu 32 26 58 38 % 39 % Ninformujm 0 0 0 0 % 0 % Přdání výldků měřní P o č 35 30 25 20 15 Inrní oddělní r 10 5 0 Lékař Saniční ra Nriční rapu Ninformujm Informovano o výldcích Náldná péč Graf 7 - Přdání výldků měřní
UTB v Zlíně, Fakula humaniních udií 44 Položka č. 8 : Aplikuj na oddělní i jiné měřící chniky, nž vážní? (např. měřní obvod paž cnimrm, měřní podkožního uku pomocí ručního měřič uku v ěl) Komnář: Sry z inrních oddělní uvdly éměř hodné výldky v odpovědi ano i n, zda aplikují i jiné měřící chniky, nž vážní pacinů. Ano odpověděla mnší polovina r v 47 %, n odpověděla o málo věší polovina r 53 %. Na náldné péči ry byla odpověď ano u věší poloviny r v 60 % a odpověď n uvdly ry z náldné péč v 40 %. Z šřní plyn zajímavý výldk, ž polovina r z obou oddělní jiné měřící chniky nž vážní využívají, druhá polovina r jiné měřící chniky npoužívá. Tabulka 10 - Aplikac jiných měřících chnik, nž vážní Jiné chniky Inrní oddělní Náldná péč Ano 28 47 % 24 60 % N 32 53 % 16 40 % Clkm 60 100 % 40 100 % P o č 35 30 25 20 Aplikac jiných chnik r 15 10 5 0 ano Jiné chniky n Inrní oddělní Náldná péč Graf 8 - Aplikac jiných měřících chnik
UTB v Zlíně, Fakula humaniních udií 45 Položka č. 9 : Využívá na oddělní kalipr (klšě k měřní podkožního uku)? Komnář: V položc čílo 9 na doaz, zda ry využívají k urční avu výživy, klšě k měřní podkožního uku, uvdly ry z inrních oddělní hodnou odpověď v100 %, ž kalipr nvyužívají z důvodu chybění pomůcky na oddělních. Sry z náldné péč měřič podkožního uku využívají v 15 % a nvyužívají v 85 %. Z výzkumu vyplývá, ž ry z inrních oddělní měřič uku npoužívají vůbc, na náldné péči využívají ry k zjišění avu výživy pacinů vlmi omzně. Tabulka 11 - Využií kalipra Inrní oddělní Náldná péč Ano 0 0 % 6 15 % N 60 100 % 36 36 % Clkm 60 100 % 40 100 % kalipr Vyžií kalipra P o č 70 60 50 40 r 30 20 10 0 ano n Inrní oddělní Náldná péč Využií kalipra Graf 9 - Využií kalipra
UTB v Zlíně, Fakula humaniních udií 46 Položka č. 10 : Hodnoí na Vašm oddělní Body Ma Indx BMI? Komnář: V oázc čílo 10, zda ry z inrních oddělní a náldné péč, k zjišění avu výživy, využívají Body Ma Indx, hodly éměř jně. Na inrních oddělních využívá k hodnocní avu výživy 73 % r, na náldné péči ry BMI využívají v 80 %. Dl výzkumu lz uoudi, ž BMI využívají v jné míř ry z obou zkoumaných oddělní. Tabulka 12 - Měřní BMI Měřní BMI Inrní oddělní Náldná péč Ano 44 73 % 32 80 % N 16 27 % 8 20 % Clkm 60 100 % 40 100 % BMI P o č r 50 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0 Ano Měřní BMI N Inrní oddělní Náldná péč Graf 10 - BMI
UTB v Zlíně, Fakula humaniních udií 47 Položka č. 11 : Provádí u pacinů měřní obvodu paž? Komnář: Na doaz, zda ry provádí u pacinů k hodnocní avu výživy, měřní obvodu paž odpověděly ry z inrních oddělní v 77 %, ž uo modu nvyužívají a v 23 % modu měřní obvodu paž ano, vyžívají. Na oddělní náldné péč, byla odpověď ano i n éměř hodná. Modu měřní obvodu paž využívá na náldné péči 57 % r a nvyužívá 43 % r. Z výldků plyn, ž na inrních oddělních moda využívá píš omzně, kdžo náldná péč modu měřní obvodu paž, používá v dalko věší míř. Tabulka 13 - Měřní obvodu paž Obvod paž Inrní oddělní Náldná péč Ano 14 23 % 23 57 % N 46 77 % 17 43 % Clkm 60 100 % 40 100 % Měřní obvodu paž P o č r 5 4,5 4 3,5 3 2,5 2 1,5 1 0,5 0 Ano Měřní obvodu paž N Inrní oddělní Náldná péč Graf 11 - Měřní obvodu paž
UTB v Zlíně, Fakula humaniních udií 48 Položka č. 12 : Pokud j pacin lžící, imobilní a na oddělní njou doupné pomůcky k urční hmonoi pacina, jakým způobm určí hmono? Možno i víc odpovědí. Komnář: Na doaz jakým způobm určí ry hmono imobilního pacina, pokud nmají na oddělní doupné pomůcky k vážní, odpověděly ry z inrních oddělní v věší polovině, ž hmono u imobilního pacina, nurčí nijak v 63 %. Druhou njčaější byla odpověď v 15 %, ž pacin zná vé míry. 11 % r z inrních oddělní, určí hmono pacina odhadm, 7 % r využij anropomrické měřní a 4 % r určí váhu imobilního pacina jinak, bohužl nuvdly jak. Na náldné péči ry v 39 % odpovídaly, ž pacin zná vé míry, 26 % r nurčí hmono pacina nijak, do dokumnac zapíšou imobilní, 23 % r využij anropomrické měřní a 3% r určí hmono jinak. Z průzkumu j parné, ž ry z inrních oddělní v věší polovině, hmono pacina nzjišťují, kdžo na náldné péči urční hmonoi pacina, věnuj víc pozornoi. Tabulka 14 - Způob urční hmonoi lžícího pacina Inrní oddělní Náldná péč Rlaivní čno Inrní oddělní v % Rlaivní čno Náldná péč v % Pacin zná míry 12 26 15 % 39 % Urční odhadm 9 6 11 % 9 % Nurčím - imobilní 51 17 63 % 26 % Anropomrické měřní 6 15 7 % 23 % Jinak 3 2 4 % 3 %
UTB v Zlíně, Fakula humaniních udií 49 P o č r 60 50 40 30 20 10 0 Urční hmonoi Možnoi urční hmonoi Inrní oddělní Náldná péč Graf 12 - Způob urční hmonoi pacina
UTB v Zlíně, Fakula humaniních udií 50 Položka č. 13 : Zjišťuj u hopializovaných pacinů (víc možnoí) Komnář: V položc 13, jakých mod využívají ry k urční avu výživy pacinů, odpovědělo na prvním míě 55 % r z inrních oddělní, ž zjišťují u pacinů výživovou anamnézu, na druhém míě využívají na inrních oddělní biochmické vyšřní a pouz 8 % r uvdlo využívání imunologického vyšřní. Na náldné péči výldky liší. 71 % r užívá k urční avu výživy nuriční anamnézu. Druhou odpovědí bylo v 25 % využií biochmického vyšřní. Imunologické a jiné vyšřní, nvyužívají ry na náldné péči k hodnocní avu výživy pacinů vůbc. Tabulka 15 - Mody k zjišění avu výživy Inrní oddělní Náldná péč Rlaivní čno v % Inrní oddělní Rlaivní čno v % Náldná péč Výživová anamnéza 34 40 55 % 71 % Biochmické vyšřní 23 14 37 % 25 % Imunologické vyšřní 5 2 8 % 0 % Jiná vyšřní 0 0 0 % 0 % Mody zjišění výživy P o č r 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0 Výživová anamnéza Biochmické vyšřní Imunologické vyšřní Mody zjišění výživy Jiná vyšřní Inrní oddělní Náldná péč Graf 13 - Mody k zjišění avu výživy
UTB v Zlíně, Fakula humaniních udií 51 Položka č. 14 : Jaký přvažuj BMI výldk na Vašm oddělní u pacinů? Komnář: V položc čílo 14, bylo dl šřní na inrních oddělních zjišěno, ž v 35 % přvažují pacini mírnou obziou, na druhém míě byla njčaější odpověď r v 32 % nadváha, na řím míě jou pacini v 25 % řdní obziou, jn 8 % pacinů mají idální váhu a pacini, kří rpí podváhou a morbidní obziou, odpovědělo 0 % r. Na oddělních náldné péč bylo zjišěno, ž njvíc hopializovaných pacinů má idální váhu 35 %, druhou kupinou jou pacini v 30 % nadváhou, 20 % pacinů mírnou obziou 15 % pacinů rpí podváhou. Tabulka 16 - BMI výldk Inrní oddělní Náldná péč Rlaivní čno v % Rlaivní čno v % Náldná péč Inrní oddělní Podváha 0 6 0 % 15 % Idální váha 5 14 8 % 35 % Nadváha 19 12 32 % 30 % Mírná obzia 21 8 35 % 20 % Sřdní obzia 15 0 25 % 0 % Morbidní obzia 0 0 0 % 0 % BMI P o č r 30 25 20 15 10 5 0 Podváha Idální váha Nadváha Mírná obzia Typy dl BMI Sřdní obzia Morbidní obzia Inrní oddělní Náldná péč Graf 14 - BMI výldk
UTB v Zlíně, Fakula humaniních udií 52 Položka č. 15 : Kdo Vá dukoval o měřících chnikách k poouzní avu výživy? Komnář: V oázc čílo 15 rpondnky z obou zkomaných oddělní hodly na první odpovědi, ž byly dukovány o měřících chnikách aniční rou. Edukaci rou kolgyní, jiným pracovníkm a ndukovány, ry odpověděly v rozmzí od 15-18 %. Zajímavoí na náldné péči j, ž v 40 % ndukoval všobcné ry o měřících chnikách nikdo. Tabulka 17 -Zdroj dukac pronálu Inrní oddělní Náldná péč Saniční ra 28 47 % 20 50 % Vrchní ra 3 5 % 4 10 % Lékař 0 0 % 0 0 % Sra - kolgyně 9 15 % 0 0 % Nikdo 9 15 % 16 40 % Jiný pracovník 11 18 % 0 0 % Clkm 60 100 % 40 100 % Zdroj dukac pracovníků P o č r 30 25 20 15 10 5 0 Saniční ra Vrchní ra Lékař Srakolgyně Zdroj dukac pracovníků Nikdo Jiná ooba Inrní oddělní Náldní péč Graf 15 - Zdroj dukac pronálu
UTB v Zlíně, Fakula humaniních udií 53 Položka č. 16 : Probíhá u Vá v zařízní dukac o měřících chnikách k poouzní avu výživy pacinů? Komnář: Sry na inrních oddělních i náldné péči v položc čílo 16 uvdly, éměř hodné výldky. 38 % r z inrních oddělní udalo, ž dukac o měřících chnikách probíhá. Na náldné péči probíhá dukac r v 35 %. Tabulka 18 - Edukac pronálu v nmocničních zařízních Edukac Inrní oddělní Náldná péč Probíhá 23 38 % 14 35 % Nprobíhá 37 62 % 25 65 % Clkm 60 100 % 40 100 % Edukac pronálu P o č r 40 35 30 25 20 15 10 5 0 Probíhá Edukac pronálu Nprobíhá Inrní oddělní Náldná péč Graf 16 - Edukac pronálu
UTB v Zlíně, Fakula humaniních udií 54 Položka č. 17 : Jliž dukac probíhá, jak čao a jakým způobm? Komnář: Výldky rpondnk, jak čao a jakým způobm probíhá dukac k poouzní avu výživy v zdravonických zařízních, liší. Na inrních oddělních uvdly ry njvíc odpovědí v 42 %, dukac probíhá 1 krá ročně nuričním rapum. 30 % r uvdlo dukaci 1 krá ročně aniční rou. Jinak byla njméně zvolná odpověď na inrních oddělních. Na náldné péči polovina rpondnk udávala odpověď 1 krá ročně nuričním rapum, žádnou odpověď ry v 0 % udaly v možnoi 1 krá ročně vrchní rou. Tabulka 19 - Frkvnc dukac pronálu Edukáor Inrní oddělní Náldná péč 1 krá ročně aniční ra 18 30 % 13 33 % 1 krá ročně vrchní ra 12 20 % 0 0 % 1 krá ročně nuriční rapu 25 42 % 20 50 % Jinak 5 8 % 7 17 % Clkm 60 100 % 40 40 % 30 Frkvnc dukac pronálu P o č r 25 20 15 10 5 0 1 krá ročně - aniční ra 1 krá ročně - vrchní ra 1 krá ročně nuriční rapu Frkvnc dukac pronálu Jinak Inrní oddělní Náldná péč Graf 17 - Frkvnc dukac pronálu
UTB v Zlíně, Fakula humaniních udií 55 Položka č. 18 : Má doak informací v oblai měřících chnik k poouzní avu výživy pacina? Komnář: Z clkového poču 60 všobcných r na inrním oddělní i mylí v 57 %, ž nmají doak informací v oblai měřících chnik k poouzní avu výživy pacina. Jn 13 % r z inrního oddělní domnívá, ž má doak informací o měřících chnikách. Na náldné péči uvádějí ry njvíc odpovědí, v varianě píš ano v 38 %. Njméně odpovědí na náldné péči udávaly ry k varianě n a o v 17 %. 0 % výpovědí rozhodně n, udaly ry z obou zkoumaných oddělní hodně. Tabulka 20 - Informovano pronálu o chnikách měřní Informovano Pronálu Inrní oddělní Náldná péč Ano 8 13 % 8 20 % Spíš ano 12 20 % 15 38 % N 6 10 % 7 17 % Spíš n 34 57 % 10 25 % Rozhodně n 0 0 % 0 0 % Clkm 60 100 % 40 100 % Informovano pronálu o chnikách měřní P o č r 40 35 30 25 20 15 10 5 0 Ano Spíš ano N Spíš n Rozhodně n Informovano pronálu o měřících chnikách Inrní oddělní Náldná péč Graf 18 - Informovano pronálu o chnikách měřní
UTB v Zlíně, Fakula humaniních udií 56 Položka č. 19: Koho informuj o výldcích měřní nuričního avu hopializovaných pacinů? Komnář: Informaci o zjišěném avu výživy pacinů, přdávají hodně obě zkoumaná oddělní nuričnímu rapuu v 45 %. Druhou njčaější odpovědí z obou oddělní byla, přdání informac ošřujícímu lékaři. Zda npřdávají ry informac nikomu, uvdly ry rovněž hodně v 0 %. Tabulka 21 - Náldné dělní výldků měřní Sdělování výldků Inrní oddělní Náldná péč Ošřující lékař 23 38 % 13 33 % Nuriční rapu 28 45 % 18 45 % Saniční ra 10 17 % 8 20 % Vrchní ra 0 0 % 1 2 % Nkonroluj nikdo 0 0 % 0 0 % Clkm 60 100 % 40 100 % Sdělování výldků měřní P o č r 30 25 20 15 10 5 0 Ošřující lékař Nuriční rapu Saniční ra Vrchní ra Nkonroluj Inrní oddělní Náldná péč Informovano dalších oob Graf 19 - Náldné dělní výldků měřní
UTB v Zlíně, Fakula humaniních udií 57 Položka č. 20 : Má na oddělní pomůcky pro zjišění hmonoi imobilních pacinů? Komnář: Z abulky 22 a grafu 20 plyn, ž na inrních oddělních v 73 % výpovědi r a náldné péči 83 % výpovědí, nmají doupné pomůcky k zjišění hmonoi imobilních pacinů. Tabulka 22 - Doupno pomůck k zjišění hmonoi pacinů Pomůcky Inrní oddělní Náldná péč Ano 16 27 % 7 17 % N 44 73 % 33 83 % Clkm 60 100 % 40 100 % P o č r 50 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0 Doupno pomůck k zjišění hmonoi Inrní oddělní Náldná péč Ano N Doupno pomůck Graf 20 - Doupno pomůck k zjišění hmonoi
UTB v Zlíně, Fakula humaniních udií 58 Položka č. 21 : Má na oddělní pomůcky pro měřní imobilních pacinů? Komnář: Na inrních oddělních i náldné péči uvdly ry njvíc odpovědí éměř hodně, ž nmají pomůcky k měřní imobilních pacinů. Tabulka 23 - Doupno pomůck k měřní imobilních pacinů Doupno pomůck Inrní oddělní Náldná péč Ano 13 22 % 10 25 % N 47 78 % 30 75 % Clkm 60 100 % 40 100 % P o č r 50 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0 Doupno pomůck k měřní imobilních pacinů Ano Doupno pomůck N Inrní oddělní Náldná péč Graf 21 -Doupno pomůck
UTB v Zlíně, Fakula humaniních udií 59 Položka č. 22 : Pokud má pomůcky k hodnocní avu výživy u imobilních pacinů, uvď proím jaké? (víc možnoí) Komnář: Věší polovina r z obou zkoumaných oddělní uvdla jdnoznačnou odpověď, ž nmají pomůcky k zjišění avu výživy imobilních pacinů. Vážící křla mají dl výpovědí r na inrních oddělních v 16 %, náldná péč 12 %. Tabulka 24 - Pomůcky k hodnocní avu výživy Inrní oddělní Náldná péč Rlaivní čno Inrní odd. Rlaivní čno Náldná péč Kalipr 0 0 0 0 Měřič uku 9 4 5 % 9 % Vážící křlo 10 5 16 % 12 % Závěná váha 0 3 0 % 7 % Váha pro lůžka 0 0 0 % 0 % Lůžko váhou 0 0 0 % 0 % Jiné 0 5 0 % 12 % Pomůcky-nní 44 26 69 % 60 % P o č r 50 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0 Pomůcky k urční avu výživy Pomůcky Inrní oddělní Náldná péč Graf 22 - Pomůcky k hodnocní avu výživy
UTB v Zlíně, Fakula humaniních udií 60 Položka č. 23 : Pokud na oddělní nmá doupné pomůcky k urční hmonoi imobilních pacinů, uvíali by j? Komnář: Dl doazníkového šřní by ry z obou zkoumaných oddělní uvíaly pomůcky k zjišění hmonoi imobilních pacinů. Na inrním oddělní nví, zda by pomůcky uvíaly 32 % r, na náldné péči uvdlo oožnou odpověď 23 % r. Tabulka 25 - Zájm o doupno pomůck Zájm pomůcky Inrní oddělní Náldná péč Ano 32 53 % 24 60 % N 9 15 % 7 17 % Nvím 19 32 % 9 23 % Clkm 60 100% 40 100 % Zájm o pomůcky P o č 35 30 25 20 r 15 10 5 0 Ano N Nvím Inrní oddělní Náldná péč Zájm o pomůcky Graf 23 - Zájm o doupno pomůck
UTB v Zlíně, Fakula humaniních udií 61 Položka č. 24 : Měly by doupné pomůcky k urční hmonoi příno pro ošřovalkou péči na Vašm oddělní? Komnář: Zdali by měly pomůcky k urční hmonoi imobilních pacinů příno, uvdlo kladnou odpověď na inrním oddělní pouz 5 % r, oproi náldné péči, kd ry naopak příno pro péči vidí v 55 %. Njméně odpovědí ry z obou oddělní udaly v odpovědi nzáporné n. Tabulka 26 - Příno pomůck pro ošřovalkou péči Příno pomůck Inrní oddělní Náldná péč Ano 3 5 % 22 55 % Spíš ano 24 40 % 5 12 % N 3 5 % 3 8 % Spíš n 17 28 % 6 15 % Nvím 13 22 % 4 10 % Clkm 60 100 % 40 100 % Příno pomůck pro péči P o č r 30 25 20 15 10 5 0 Ano Spíš ano N Spíš n Nvím Inrní oddělní Náldná péč Příno pomůck Graf 24 - Příno pomůck pro ošřovalkou péči
UTB v Zlíně, Fakula humaniních udií 62 Položka č. 25 : Používání hodnoících chnik k urční avu výživy považuj za (můž označi víc odpovědí) Komnář: Spíš kladně odpovídaly rpondnky z inrních oddělní i náldné péč na názor k používání měřících chnik k poouzní avu výživy. Záporné odpovědi ry udávaly jn v malém poču. Tabulka 27 -Využií hodnoících chnik Vyžií hodnoících chnik Inrní oddělní Náldná péč Rlaivní čno Inrní oddělní Rlaivní čno Náldná péč Objkivní krok 24 20 33 % 36 % Pomoc v poupu 22 21 31 % 38 % Důkaz prác r 8 4 11 % 7 % Zdržuj od prác 0 0 0 % 0 % Prác navíc 0 0 0 % 0 % Ruinní povinno 6 5 8 % 9 % Odchylky řší 12 5 17 % 9 % P o č r 30 25 20 15 10 5 0 Využií hodnoících chnik Názor r Inrní oddělní Řada 2 Graf 25 - Využií hodnoících chnik
UTB v Zlíně, Fakula humaniních udií 63 Položka č. 26 : J přvědčni o přínou používání pomůck k urční nuričního avu u imobilních pacinů na Vašm oddělní? Komnář: 43 % r z inrních oddělní a 48 % r z náldné péč, vidí příno v používání pomůck k urční avu výživy pacinů. Naopak příno nvidí dalko mnší poč r 7 % na inrním oddělní a 0 % na náldné péči. Tabulka 28 - Příno pomůck pro péči Příno pomůck Inrní oddělní Náldná péč Ano 8 13 % 19 48 % Spíš ano 26 43 % 10 25 % N 4 7 % 0 0 % Spíš n 9 15 % 5 12 % Ndokážu pooudi 13 22 % 6 15 % Clkm 60 100 % 40 100 % Příno pomůck pro praxi P o č r 30 25 20 15 10 5 0 Ano Spíš ano N Spíš n Ndokážu pooudi Inrní oddělní Náldná péč Příno pro praxi Graf 26 - Příno pomůck pro péči
UTB v Zlíně, Fakula humaniních udií 64 Položka č. 27 : Uvíali by v Vašm zdravonickém zařízní čaější dukační činno o hodnocní avu výživy pacinů? Komnář: Z clkového poču rpondnk na inrním oddělní domnívá píš ano 37 %, ž by uvíaly v vém zdravonickém zařízní čaější dukační činno. Podobný výldk 35 % píš ano, domnívají i ry z náldné péč. Na 15 % hodly ry z obou oddělní jně na odpovědi n. Tabulka 29 - Uvíání dukační činnoi Uvíání dukační činnoi Inrní oddělní Náldná péč Spíš ano 22 37 % 14 35 % Ano 14 23 % 10 25 % Spíš n 15 25 % 10 25 % N 9 15 % 6 15 % Clkm 60 100 % 40 100 % Uvíání dukační činnoi P o č 25 20 15 r 10 5 0 Spíš ano Ano Spíš n N Inrní oddělní Náldná péč Uvíání dukační činnoi Graf 27 - Uvíání dukační činnoi
UTB v Zlíně, Fakula humaniních udií 65 Položka č. 28 : Edukáoři by měli dál vzděláva v dukaci v rámci cloživoního vzdělávání (crifikované kurzy, pcializační kurzy) Komnář: Z náldující abulky a grafu vyplývá, ž ry píš ouhlaí vzděláváním dukáorů. Na náldné péči ry uvdly njvíc odpovědí záadně ouhlaí vzděláváním diorů. Tabulka 30 - Vzdělávání dukáorů Vzdělávání dukáorů Inrní oddělní Náldná péč Záadně ouhlaím 31 31 % 18 45 % Spíš ouhlaím 24 40 % 16 40 % Nmám názor 10 17% 4 10 % Spíš nouhlaím 7 12 % 2 5 % Záadně nouhlaím 0 0 % 0 0 % Clkm 60 100 % 40 100 % Vzdělávání dukáorů P o č r 30 25 20 15 10 5 0 Záadně ouhlaím Spíš ouhlaím Nmám názor Spíš nouhlaím Názor r na vzdělávání dukáorů Záadně nouhlaím Inrní oddělní Řada 2 Graf 28 - Vzdělávání dukáorů
UTB v Zlíně, Fakula humaniních udií 66 7 DISKUZE 7.1 Analýza zíkaných da a porovnání výldků Cílm č. 1 j zjii, jaká njčaější kagori pacinů v rámci bpéč j hopializována na inrních oddělních a oddělních náldné péč a jaké zd přvažuj nuriční hodnocní u hopializovaných pacinů. Tuo kučno jm nažily doáhnou položkou č. 2, 3, 14. Položkou č. 2 jm zjiily, jaký přvažuj věk u hopializovaných pacinů na inrních oddělních a oddělních náldné péč. Z průzkumu doazníkovou modou u všobcných r na inrních oddělní vyplývá, ž zd přvažují pacini v průměrném věku 60-69 l (38 %). Jn o vlmi málo nižší poč njčaěji hopializovaných jou pacini v věku od 70-79 l (36 %). Na řím míě jou oučaně pacini v věku 50-59 l a 80-89 l. Průměrný věk pacinů 40-49 l a 90 l a víc, ry z inrních oddělní nuváděly vůbc. Oproi náldné péči výldk výzkumu liší. Njpočnější věkovou kupinou na náldné péči, jou pacini éměř z poloviny, v věku 70-79 l (45 %) a o málo nižší poč (40 %), pacini v věku 80-89 l. Pacini nad 90 a víc l jou na náldné péči hopializováni v 5 %. Pacini v věku 40-49 l a 50-59 l dl výzkumu jou na zkoumaném oddělní zaoupni v 0 %. Při porovnání výldků z obou cílových oddělní, j parné, ž na oddělních náldné péč jou hopializováni pacini arší o víc jak 10 l, nž na inrních oddělních. U arších pacinů j věší přdpoklad záviloi na pomoci druhé ooby. Položkou č. 3 jm doazovaly, jaká kagori pacinů j njčaěji hopializována na inrních oddělních a oddělních náldné péč. Průzkum prokazuj, ž na oddělních náldné péč jou hopializováni v věší míř pacini lžící v lůžku pohyblivý (57%), oproi inrním oddělní, kd j lžících v lůžku pohyblivých pacinů podaně méně (9%). Druhou kupinou pacinů, na náldné péči jou lžící, imobilní (23 %) a o nparný poč méně jou pacini chodící čáčně, vyžadující dopomoc druhé ooby (20%). Šřní dál udává, ž njvěší poč hopializovaných pacinů na inrních oddělních jou chodící čáčně, vyžadující dopomoc druhé ooby (45%) a éměř hodný poč pacinů lžících v lůžku pohyblivých
UTB v Zlíně, Fakula humaniních udií 67 (9%) lžícími, imobilními paciny (10%). Při porovnávání výldků z obou oddělní, j jdnoznačně parné, ž na náldné péči jou hopializování v věší míř pacini lžící, omzně pohyblivý, což j dáno druhm oddělní. Položkou č. 14 j zjišěno, jaký u pacinů na inrních oddělních a náldné péči přvažuj výldk BMI. Z průzkumu vyplývá, ž na inrních oddělních přvažují pacini píš mírnou obziou (35%), na druhém míě byli pacini nadváhou (32%) a na řím míě pacini řdní obziou (25%). S porovnáním oddělním náldné péč má njvíc pacinů idální váhu (35%), druhou njčaější kupinou jou pacini nadváhou (30%). Podváhou, na náldné péči, přkvapivě rpí jn 15 % pacinů. Výldky zjišění na inrním oddělní, můžou bý dány nižší věkovou kagorií hopializovaných pacinů. Cílm č. 2 j zjii, jak provádí anropomrická měřní a jaké používají objkivizující nároj k hodnocní nuričního avu pacinů na inrních oddělních a oddělní náldné péč. Cíl jm nažily doáhnou položkou č. 5, 8, 9, 10, 11, 12, 13. Položkou č. 5 jm ázaly, jaké výživové škály využívají ry z obou oddělní k poouzní avu výživy pacinů. Z porovnání výldků vyplývá, ž všobcné ry z inrních oddělní v 98 % a oddělních náldné péč v 100%, dl zjišěných da, hodly éměř na jné odpovědi. Sav výživy pacinů zjišťují ry na inrních oddělních i náldné péči pomocí Základního nuričního crningu. Pouz 2 % všobcných r z inrních oddělní uvdlo, ž využívají vlaní volbu výživové škály, bohužl nuvdly v doazníku jakou. Z šřní plyn, ž ry z obou zkoumaných oddělní používají hodné škály, k zjišění avu výživy pacinů. Důvodm zřjmě bud njčaější a njrozšířnější způob zhodnocní avu výživy pacina modou Základního nuričního crningu Položkou č. 8 j zjišěno, zda ry na inrních oddělních a náldné péči, aplikují i jiné měřící chniky, nž amoné vážní pacinů. Např. měřní obvodu paž cnimrm, nbo měřní podkožního uku v ěl.
UTB v Zlíně, Fakula humaniních udií 68 Z průzkumu doazníkovou modou bylo zjišěno zajímavých výldků. Polovina r z inrních oddělní aplikuj i jiné měřící chniky, nž vážní pacinů, druhá polovina r uvdla, ž naplikuj žádné jiné měřící chniky, nž vážní. Na náldné péči bylo šřním zjišěno, ž věší polovina r v 60 % aplikuj i jiné měřící chniky nž vážní pacinů, 40 % r jiné mody, nž vážní npoužívá. Z šřní plyn zajímavý výldk, ž polovina r z obou oddělní jiné měřící chniky nž vážní využívají, druhá polovina r jiné měřící chniky npoužívá. Položkou č. 9 průzkum ukázal, zda ry z obou zkoumaných oddělní využívají kalipr klšě k měřní podkožního uku. Z porovnání výldků vyplývá, ž ry z inrních oddělní nvyužívají klšě k měřní podkožního uku vůbc a ry z náldné péč jn v vlmi malé čnoi. Zjišěný výldk jm očkávala, i když n nulovou výpovědí od r z inrních oddělní. Sry z inrních oddělní uváděly důvod nvyužií kalipra v chybění pomůcky na oddělní a éměř hodně odpovídaly i ry z náldné péč. Položkou č. 10 j hodnocní BMI u pacinů na oddělní. Při porovnávání výldků z inrních oddělní i náldné péč bylo zjišěno, ž ry z obou oddělní využívají k hodnocní avu výživy u pacinů Body Ma Indx. Z obou oddělní, používají ry uo chniku v vlkém poču, éměř hodně. Na inrních oddělních v 73 % na náldné péči 80 % všobcných r. Položkou č. 11 jm zjiily, zda ry provádí u pacinů měřní obvodu paž cnimrm. Při porovnávání výldků z obou zkoumaných oddělní bylo zjišěno, ž ry z inrních oddělní měřní obvodu paž provádí vlmi omzně a o jn v 23 %, oproi rám z náldné péč, kd měřní obvodu paž provádí v dalko věší míř a o v 57 %. Důvodm můž bý věší kladní důrazu k poouzní avu výživy pacina, nž na inrním oddělní, kd j pacin hopializován po dobu akuního avu nmoci.
UTB v Zlíně, Fakula humaniních udií 69 Položkou č. 12 průzkum ukázal, pokud j pacin lžící imobilní a na oddělní njou doupné pomůcky k urční hmonoi pacina, jakým způobm určí ry uo hmono. Z průzkumného šřní vyplynuly značné rozdíly mzi jdnolivými oddělními. Bylo zjišěno, ž ry z inrních oddělní z věší poloviny, hmono u imobilního pacina, nurčí nijak (63 %). Druhou njčaější odpovědí bylo (15 %), ž pacin zná vé míry. 11 % r z inrních oddělní, určí hmono pacina odhadm, 7 % r využij anropomrické měřní a 4 % r určí váhu imobilního pacina jinak. Sry ovšm nuvdly jak. Na náldné péči jou výldky odlišné, ry v 39 % odpovídaly, ž pacin zná vé míry, 26 % r nurčí hmono pacina nijak, do dokumnac zapíšou imobilní, 23 % r využij anropomrické měřní a 3% r určí hmono jinak, opě nuvdly jak. Z průzkumu j parné, ž ry z inrních oddělní v věší polovině, hmono pacina nzjišťují, kdžo na náldné péči urční hmonoi pacina, věnuj víc pozornoi. Položkou č. 13 jm zjiily, zda k poouzní avu výživy pacinů, využívají ry i výživovou anamnézu pacina, zda provádí klinické, biochmické a imunologické vyšřní. Při porovnání výldků bylo zjišěno, ž na inrních oddělních i náldné péči j prioriou k poouzní avu výživy, odběr výživové anamnézy a náldně biochmické vyšřní éra. Imunologické vyšřní na inrních oddělních dl průzkumu využívá jn vlmi omzně a na náldné péči imunologické, ani jiné vyšřní nvyužívá vůbc. Cílm č. 3 jm zjiily, jaká j vybavno inrních oddělní a oddělní náldné péč pomůckami k anropomrickému měřní pacinů a zjii případné bariéry v aplikaci objkivizujících nárojů k hodnocní nuričního avu na inrních oddělních a oddělních náldné péč. Tuo kučno jm nažily doáhnou položkami č. 20, 21, 22, 23, 24, 25, 26. Položkou č. 20 jm zjiily, zda mají ry na inrních oddělních a náldné péči pomůcky k zjišění hmonoi imobilních pacinů.
UTB v Zlíně, Fakula humaniních udií 70 Z průzkumu na inrních oddělních a náldné péči, jdnoznačně vyplývá, ž pořbné pomůcky k vážní imobilních pacinů chybí. Na inrních oddělních uvdlo 73 % r a náldné péči dokonc 83 % r, ž pomůcky k vážní imobilních pacinů nmají. Šřní jdnoznačně prokazuj, ž na zkoumaných cílových oddělních, chybí pomůcky k zjišění hmonoi imobilních pacinů. Důvodm chybění pomůck můžou bý věší finanční náklady a zaížní pro zdravonické zařízní. Položkou č. 21 průzkum zjiil, jli mají ry na cílových oddělních pomůcky pro měřní pacinů. Průzkum opě jdnoznačně, éměř hodně z obou zkoumaných oddělní dokazuj, ž pomůcky k měřní pacinů na obou oddělních chybí. Z inrních oddělní uvdlo 78 % r odpověď, ž pomůcky na oddělní nmají, na náldné péči uvdly ry v 75 % uéž odpověď, jako ry z inrních oddělní. Položkou č. 22 jm zjiily, pokud na zkoumaných oddělních mají ry pomůcky k hodnocní avu výživy u imobilních pacinů, uvé dl nabídnuého výču jaké. Průzkumm bylo zjišěno, ž na obou zkoumaných oddělních pomůcky k hodnocní avu výživy opě přkvapivě chybí. Na inrních oddělních uvdly ry v poču 10 z 60, doupno vážícího křla a 9 r uvdlo měřič uku. Jiné odpovědi ry z inrních oddělní nuváděly. Na náldné péči, byl průzkum šřní o doupnoi pomůck oožný jako na inrních oddělních rozdílm jdné položky a o závěné váhy z doupné výpovědi 3 r. Vážící křlo uvdlo v vých výpovědích 5 r a měřič uku uvdly ry z náldné péč 4. Průzkum opě prokazuj abnci pomůck k hodnocní avu výživy na zkoumaných cílových oddělních éměř hodně. Položkou č. 23, jm zjiily, zda by zkoumaná inrní oddělní a oddělní náldné péč uvíala pomůcky k urční hmonoi imobilních pacinů. Z zpracovaných výldků průzkumu plyn, ž věší polovina r z obou oddělní, by doupno pomůck jdnoznačně uvíala. Zarážjící jou zbylé, éměř oožné výldky šřní, opě z obou zkoumaných oddělní, ž 32 % r z inrního oddělní a 23 % r z náldné péč nví, jli by pomůcky uvíaly. Doupno pomůck, dl průzkumu odmíá 15 % r z inrních oddělní a 17 % r z náldné péč. Zjišěný výldk j
UTB v Zlíně, Fakula humaniních udií 71 přkvapivý. Přdm jm domnívala, ž ry na oddělní by doupno pomůck k zjišění hmonoi píš uvíaly z důvodu jdnoduššího odhalní poruchy výživy pacinů. Položkou č. 24, jm zjiily, zda by doupno pomůck k urční hmonoi pacina měla příno pro ošřovalkou péči. Z průzkumu přkvapivě vyplynulo, ž ry z inrních oddělní, odpovídaly píš záporným způobm. V doupnoi pomůck k urční hmonoi pacinů na vých oddělních nvidí éměř žádný příno. Oproi rám z náldné péč, kd ry naopak v věší polovině, příno pro ošřovalkou péči vidí. Rozdílný výldk můž bý dán ím, ž na inrním oddělní jou hopializováni píš pacini v akunějších avch, kd ošřovalká péč víc ouřdí na akuální chorobu, kdžo na náldné péči jou avy hopializovaných pacinů abilizovanější a klad zd věší důraz na ošřovalkou péči. Položkou č. 25 průzkum ukázal, pooj r z cílových oddělní k hodnoícím chnikám k určování avu výživy pacinů. Průzkum z obou cílových oddělní, éměř hodně prokazuj, kladný pooj r k hodnoícím chnikám k urční avu výživy pacinů z inrních oddělní i náldné péč. Možno odpovědí, zda hodnoící chniky zdržují od prác, nbo j o prác navíc, uo varianu odpovědi nvyužila ani jdna ra z obou oddělní, což můž bý důkazm nlhojnoi r vůči pacinům. Tao kučno práci r píš vyzdvihuj. Položkou č. 26, bylo zjišěno, zda jou ry přvědčny o přínou používání pomůck k urční nuričního avu imobilních pacinů. Průzkumm bylo zjišěno, ž z obou zkoumaných oddělní, jou ry v éměř hodném poču (43% a 48%) přvědčny o přínou používání pomůck k urční nuričního avu imobilních pacinů. Pouz malé procno r a opě éměř hodně na obou oddělních, příno pomůck k určování hmonoi píš nvidí. Zjišěný výldk j zřjmě opě důkazm o zlpšování a zkvaliňování ošřovalké péč.
UTB v Zlíně, Fakula humaniních udií 72 Cílm č. 4 j zjii, jakým způobm j pronál na vybraných oddělních dukován v oblai hodnocní výživy pacinů a zjii ochou pronálu v hodnocní avu výživy dál vzděláva. Tuo kučno zjiím položkami č. 15, 16, 17, 18, 27, 28. Položkou č. 15 průzkum udal, kdo dukoval všobcné ry na zkoumaných oddělních o měřících chnikách k pouzování avu výživy. Z průzkumu éměř hodně vyplývá, ž dukáorkou rpondnk z obou zkoumaných oddělní, j aniční ra. Na inrních oddělních v 47 % a náldné péč 50 %. Edukaci rou kolgyní, jiným pracovníkm a ndukovány, ry odpověděly v rozmzí od 15 18 %. Průzkum rovněž prokazuj z obou oddělní oučaně, nulový poč dukáorů lékařů. Zajímavý výldk šřní na náldné péči j v 40 %, ž o měřících chnikách ndukoval ry nikdo. Bariérou aplikac nuričních škál můž bý i nznalo r v používání hodnoících chnik. Položkou č. 16 jm zjiily, zda probíhá na inrních oddělních a oddělních náldné péč dukac o měřících chnikách k poouzní avu výživy pacinů. Průzkum prokazuj, ž věší polovina rpondnk z obou cílových oddělní hodla jně na odpovědi, ž dukac v zdravonických zařízních nprobíhá. Mnší procno rpondnk udalo odpověď, ž dukac v zařízních probíhá. Domnívám, ž píš z ngaivního výldku šřní, zda probíhá dukac pracovníků, můž bý jdna z bariér v pouzování avu výživy pacinů. Důvodm můž bý nznalo a malá informovano r k dané problmaic. Položkou č. 17 průzkum udal, jak čao a jakým způobm probíhá dukac všobcných r na inrních oddělních a oddělních náldné péč o měřících chnikách k poouzní av výživy pacinů. Průzkumm byly zjišěny zcla rozdílné výldky z zkoumaných oddělní. Na inrních oddělních jou ry njčaěji dukovány éměř v polovině rpondnk 1 krá ročně aniční rou, kdžo na náldné péči jou ry informovány 1 krá ročně nuričním rapum. Dál na náldné péči nuvdla ani jdna ra odpověď, zda jou dukovány vrchní rou. Důvodm můž bý, ž oddělní náldné péč, nmají zřjmě zaoupnou funkci vrchní ry, al pouz ru aniční. Inrní oddělní a oddělní náldné péč
UTB v Zlíně, Fakula humaniních udií 73 zkoumaných zdravonických zařízní paří do jdnoho clku. Mají hodný managmn a všchna zkoumaná zařízní zaměnávají pouz dva nuriční rapuy, pro clý nmocniční komplx. Položkou č 18 průzkum ukázal, zda mají ry doak informací v oblai měřících chnik k poouzní avu výživy pacina. Průzkum jdnoznačně prokazuj, ž na inrních oddělních nmají ry doak informací v oblai měřících chnik (57 %). Pouz 13 % r udává, ž má doak informací k dané problmaic. Na náldné péči j výldk poněkud opimiičější. Zd bylo zjišěno, ž jdna řina r má doačné informac o měřících chnikách a píš ano má 20 % r. Domnívám, ž poziivní na éo položc j, ž ani jdna ra z zkoumaných oddělní nodpověděla odpovědí rozhodně n. Důvodm můž bý, ž ry mají alpoň z čái povědomí o měřících chnikách k pouzování avu výživy. Položkou č. 27 jm zjiily, zda by ry z zkoumaných oddělní, uvíaly čaější dukaci o hodnocní avu výživy. Šřní prokazuj vyrovnané výldky z obou cílových oddělní, jně ak éměř hodné výpovědi r z možných nabídnuých varian odpovědí. Třina r z obou oddělní, by čaější dukaci píš uvíala a jdnoznačně ano, by dukaci uvíala i náldná čvrina všch doázaných r. Zarážjícím výldkm výzkumu j i fak, ž 40 % r z obou oddělní by dukaci nuvíala. Zjišěný výldk nkorluj položkou č. 25, kd ry v věšině odpovědí, dl průzkumu udávaly, ž hodnoící chniky k pouzování výživy považují za objkivní krok k poouzní výživového avu pacina a pomoc v léčbných poupch. Důvodm výldku můž bý nobjkivní vyplnění doazníku rami. Položkou č. 28 jm zjiily, zda by měli dukáoři v hodnocní avu výživy dál vzděláva. Průzkum jdnoznačně prokazuj, ž cílové kupiny rpondnk z obou zkoumaných oddělní, v věšině domnívají, ž dukáoři v hodnocní avu výživy, mají dál vzděláva. Pouz malá čá r i mylí (inrní oddělní 12 %, náldná péč 5 %), ž vzdělávání dukáorů nní podané. Názor na vzdělání nmá 17 % z inrních oddělní a 10 % doazovaných r z náldné péč.
UTB v Zlíně, Fakula humaniních udií 74 Oaní položky: Položkou č. 1 jm zjiily, na jakém oddělní ry pracují, zda na inrním oddělní či náldné péči. Z průzkumu vyplývá, ž poč všobcných r z inrního oddělní j v poču 60. Sr z náldné péč j v poču 40. Zaoupní r z náldné péč j mnší, nž na inrních oddělních. V zkoumaných zdravonických zařízních, j anic náldné péč věšinou jnjdním oddělním. Z oho plyn i nižší poč rpondnů z náldné péč. Položkou č. 4 jm zjiily, průměrnou délku hopializac pacinů na zkoumaných oddělních. Průzkum jdnoznačně dokazuj, ž na inrních oddělních j délka hopializac pacinů průměrně 8 14 dní, oproi náldné péči, kd j délka hopializac pacinů dalko vyšší 30 dní a víc. Domnívám, ž na náldné péči j hopializac dlší z důvodu zaléční akuního avu pacinů na inrních oddělních a doléční probíhá na náldné péči dlší čaový úk Položkou č. 6 průzkum ukázal, jak čao j prováděno vážní hopializovaných pacinů a zaznamnáno do ošřovalké dokumnac. Průzkumm bylo jdnoznačně hodně na obou zkoumaných oddělních zjišěno, ž vážní hopializovaných pacinů provádí ry 1 krá za ýdn, vždy v anovný dn a akéž zjišěné výldky zaznamnávají 1 krá za ýdn do ošřovalké dokumnac. Domnívám, ž ry z obou cílových oddělní, pracují dl zvykloi zařízní a přdpaných andardů pro ošřovalkou péči. Položkou č. 7 a 19 j zjišěno, koho ry z zkoumaných oddělní informují o zjišěném výldku avu výživy pacina. Zd byla možno zaznači i víc odpovědí. Šřní prokazuj, ž zjišěné výldky na obou zkoumaných oddělních, jou éměř oožné. Sry v první řadě o výldku měřní informují nuričního rapua, náldně ošřujícího lékař a dál aniční ru. Domnívám, ž informac nuričnímu rapuu a ošřujícímu lékaři dělují ry primárně z důvodu jjich možných kompncí a náldného řšní problému.
UTB v Zlíně, Fakula humaniních udií 75 7.2 Doporuční pro praxi Jak již bylo popáno v úvodu, výživa paří mzi základní pořby člověka. Npřiměřným příjmm poravy, j lidké ělo ohrožno různými poruchami funkc, ať už v mylu nížného či zvýšného příjmu. Jdním z rizikových fakorů jou obzvlášě arší lidé. Proo byla pro prakickou čá vybrána oddělní, kd j njvěší pravděpodobno hopializac akových pacinů. Všobcné ry z inrních oddělní a náldné péč, byly vybrány proo, ž na oddělní kd pracují, j njvěší poč pacinů, kří jou ohrožni rizikm ndoačného příjmu poravy a vyžadující dopomoc druhé ooby. Sry by měly bý doačně informovány a dukovány o měřících chnikách k poouzní avu výživy rizikových pacinů. Informovano r j důlžiá i pro umění vča vyhlda a rozpozna odchylky od normálního avu a náldně přdcház npříjmným komplikacím. K rozpoznání odchylk a urční právného výživového avu pacinů, jou vlmi důlžié naměřné paramry. Objkivních výldků měřní, ry doáhnou doupnými pomůckami k akovým účlům určným. Pokud j abnc pomůck na oddělní, měřící chniky u pacinů jou nobjkivní, čao myšlné, nbo vyddukované. J dy vlmi žádoucí klá důraz na vybavno oddělní pomůckami k anropomrickému měřní a objkivnímu zjišění hmonoi, přdvším méně pohyblivých či imobilních pacinů. Nmocničním zařízním by mohla bý navržna čaější a pravidlná dukac rudovanými školili všobcných r a dovybavní oddělní pomůckami k objkivnímu urční avu výživy pacinů. Příkladm mohou bý měřič podkožních uků kalipra, lůžka ingrovanou váhou, nájzdové váhy a vážící křla. Bakalářká prác by mohla bý přínom pro nmocniční zařízní i ociální péči pro dlouhodobě nmocné. Vča rozpozna odchylky, přdm vyvarova npříjmným komplikacím a rizikům v oblai urční nuričního avu pacinů, j poziivním krokm k zkvalinění ošřovalké péč.
UTB v Zlíně, Fakula humaniních udií 76 8 ZÁVĚR Bakalářká prác byla zaměřna na zmapování bariér aplikac nuričního crningu na inrních oddělních a oddělních náldné péč u všobcných r. Aby bylo možné ouo problmaikou zabýva, j v orické čái popána výživa, poruchy výživy, hodnocní avu výživy, kompnc dukac všobcných r. Prakická čá obahuj průzkumné oázky zaměřující na využií nuričních škál a na pohld doazovaných všobcných r v oblai aplikac nuričního crningu na inrních oddělních a oddělních náldné péč. Výldky průzkumného šřní jou hrnuy v dikuzi. Dl mého názoru j nuné podoknou, ž u doazovaných r byla zjišěna malá informovano a dukac v oblai nuriční péč. Prvním cílm bylo zjii, jaká njčaější kagori pacinů v rámci bpéč j hopializována na inrních oddělních a oddělních náldné péč a jaké zd přvažuj nuriční hodnocní u hopializovaných pacinů. Cíl jm nažily doáhnou položkami č. 2, 3, 14. Na základě zjišěných informací, můžm říci, ž na inrních oddělních jou njčaěji hopializování pacini čáčně chodící, vyžadující dopomoc druhé ooby v průměrném věku 60 69 l výldkm nuričního hodnocní mírná obzia. Na náldné péči bylo výzkumm zjišěno, ž mzi njčaěji hopializované řadí lžící v lůžku pohybliví pacini, v věku 70 79 l výldkm nuričního hodnocní idální váha. První cíl byl plněn. Druhým cílm bylo zjii, jak provádí anropomrická měřní a jaké používají objkivizující nároj k hodnocní nuričního avu pacinů na inrních oddělních a oddělní náldné péč. Cíl jm nažily doáhnou položkou č. 5, 8, 9, 10, 11, 12, 13. Výldky výzkumu prokázaly, ž na inrních oddělních zjišťují paramry pacinů pouz vážním a o jn pohyblivých pacinů, jiná měřní nvyužívají. Na náldné péči bylo zjišěno, ž ry aplikují i anropomrické měřní, měřní obvodu paž a podkožního uku. Obě zkoumaná oddělní používají k hodnocní av výživy Základní nuriční crning.
UTB v Zlíně, Fakula humaniních udií 77 Druhý cíl byl plněn. Třím cílm bylo zjii jaká j vybavno inrních oddělní a oddělní náldné péč pomůckami k anropomrickému měřní pacinů a zjii případné bariéry v aplikaci objkivizujících nárojů k hodnocní nuričního avu na inrních oddělních a oddělních náldné péč. Cíl jm nažily doáhnou položkou č. 20, 21, 22, 23, 24, 25, 26. Na základě informací můžm říci, ž vybavno obou zkoumaných cílových oddělní j ndoačující. Bariérou obou oddělní j chybění pomůck k urční výživového avu pacinů a ím nobjkivní hodnocní pacinů, pomocí nuričních škál. Tří cíl byl plněn. Čvrým cílm 4 bylo zjii, jakým způobm j pronál na vybraných oddělních dukován v oblai hodnocní výživy pacinů a zjii ochou pronálu v hodnocní avu výživy dál vzděláva. Cíl jm nažily doáhnou položkami č. 15, 16, 17, 18, 27, 28. Výzkumm bylo zjišěno, ž rpondnky z obou zkoumaných oddělní jou ndoačně informovány a dukovány v oblai hodnocní avu výživy pacinů, nicméně pravidlně informova a vzděláva v éo oblai ry nhodlají a o dukaci projvily jn malý zájm. Čvrý cíl byl plněn.
UTB v Zlíně, Fakula humaniních udií 78 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ANDĚL, Michal a Pr BENEŠ, 1998. Výživa nmocných v ěžkých avch. Brno: ISBN 80-7013-271-X. BENO, Igor, 2008. Náuka o výživ - Fyziologická a ličbná výživa. Bridlv: Ova. ISBN 978-80-8063-294-6. GROFOVÁ, Zuzana, 2007. Nuriční podpora. Praha: Grada. ISBN 978-247-1868-2. JAROŠOVÁ, Darja, 2007. Úvod do komuniního ošřovalví. Praha: Grada. ISBN 978-80-247-2150-7. JUŘENÍKOVÁ, Pra, 2010. Záady dukac v ošřovalké praxi. Praha: Grada. ISBN 978-80-247-2171-2. KALVACH, Zdněk, 2011. Křhký pacin a primární péč. Praha: Grada. ISBN 978-80- 247-4026-3. KAROLINUM, 2009. 287. ISBN 978-80-246-1735-0. KLIMEŠOVÁ, Iva, Jiří STELZER. 2013. Fyziologi výživy. Univrzia Palackého Olomouc. ISBN 978-80-244-3280-9. KOKAISL, Pr, 2007. Základy anropologi. Praha: Noalgi. ISBN 8021317221. KOUHOT, Pavl, Eva KOTRLÍKOVÁ, 2005. Základy klinické výživy. Praha: Forapi. ISBN 80-86912-08-6. KRAMPEROVÁ, Hana, 2010. Vzdělávání nlékařkých zdravonických pracovníků. Novinky v ošřovalké péči. KUDLOVÁ, Eva, a kolkiv auorů, 2009. Hygina výživy a nuriční pidmiologi. Praha: Karolinum. ISBN978-80-246-1735-0. KUNOVÁ, Václava, 2004. Zdravá výživa. Praha: Grada. ISBN 80-247-0736-5. MALÁ, Eva al 2011. Výživa v áří. Inrní mdicína pro praxi [ onlin]. ISSN 1212-7299 [ci. 2015-07-05]. Doupné z: hp://www.inrnimdicina.cz/pdf/in/2011/03/04.pdf MALACKANIČOVÁ, Lucia, 2013. Vzdělávání zdravoníků v Čké rpublic. Bankovní iniu vyoká škola Praha. Bakalářká prác.
UTB v Zlíně, Fakula humaniních udií 79 MLÝNKOVÁ, Jana, 2010. Pčovalví: učbnic pro obor ociální péč - pčovalká činno. Praha: Grada. ISBN 978-80-247-3184-11. MULLEROVÁ, Dana, 2003. Zdravá výživa a prvnc civilizačních nmocí v chémach. Praha: Trion. ISBN 80-7254-421-7. Ošrovaľvo, ória, výkum, vzdlávani, 2013, roč. 3, č. 1,. 25-30. In: [onlin]. [ci. 2015-04-13]. Doupné z: hp://www.orovalvo.u/_fil/2013/25- vyuzivani-hodnoicich-a-mricich-kal-v-orovalvi.pdf POKORNÁ, Andra a kol., 2013. Ošřovalví v griarii. Praha: Grada. 2013. ISBN 978-80-247-4316-5. Rzidnční mía 2013. MZČR. [onlin]. 2010 MZČR [ci. 2015 04-18]. Doupné z: hp://www.mzcr.cz/odbornik/obah/rzidncni-mia-2013_2777_3.hml27. SVAČINA, Šěpán, 2008. Klinická diologi. Praha: Grada. ISBN 978-80-247-2256-6. SVAČINA, Šěpán, 2008. Klinická diologi. Praha: Grada. ISBN 978-80-247-2256-6. TOPINKOVÁ, Eva, 2005. Griari pro praxi. Praha: Galén. ISBN 80-7262-365-6. ÚSTAV ZDRAVOTNICKÝCH INFORMACÍ A STATISTIKY ČESKÉ REPUBLIKY, 2012. Hopializovaní v nmocnicích v ČR. ISBN ISSN:1210-8731. Doupné z: hp://www.uzi.cz/ym/fil/hopi2012.pdf [onlin]2012. [ci. 2015-04-14]. ÚSTAV ZDRAVOTNICKÝCH INFORMACÍ A STATISTIKY ČESKÉ REPUBLIKY, 2012. Pracovníci v zdravonicví k 31. 12. 2011. Akuální informac č. 64/2012 [ on lin] [ ci. 2015-05-05]. ÚSTAV ZDRAVOTNICKÝCH INFORMACÍ A STATISTIKY ČR, 2013. Lůžková péč. ISBN 978-80-7472-094-9. Doupné z: hp://www.uzi.cz/ym/fil/lup2013.pdf [on lin] 2013 [ci. 2015-04-14]. Vyhláška č. 55/2011 Sb. o činnoch zdravonických pracovníků a jiných odborných pracovníků. In Sbírka zákonů ČR. Praha: Minirvo vnira ČR. ISSN 1211-1244, roč. 2011, č. 20,. 482 544. Vyhláška MZ ČR č. 55/2011 Sb., z dn 14. 3. 2011, o činnoch zdravonických pracovníků a jiných odborných pracovníků [onlin]. [ci. 2012-10-04]. Doupná z www:hp://aplikac.mvcr.cz/birkazakonu/sarchrul.apx?q=55/2011&ypl aw=zakon&wha=cilo_zakona_mloy.
UTB v Zlíně, Fakula humaniních udií 80 ZADÁK, Zdněk, 2008. Výživa v innzivní péči. Praha: Grada. 2. Vydání. ISBN 978-247- 2844-5. Zákon 96/2004. Čko. Zákon č. 96 z dn 4. února 2004 o podmínkách zíkávání a uznávání způobiloi k výkonu nlékařkých zdravonických povolání a k výkonu činnoí ouvijících pokyováním zdravoní péč a o změně někrých ouvijících zákonů (zákon o nlékařkých zdravonických povoláních). In Sbírka zákonů čké rpubliky. 2004. NADACE ZDEŇKA ZADÁKA, 2013. Edukační áž v Maarichu v roc 2013. Závěrčná zpráva [onlin]. [ci. 2015-04-10]. Doupné zhp://www.nadacpzz.cz/urfil/fil/zavrcna_zprava 2013.pdf.
UTB v Zlíně, Fakula humaniních udií 81 SEZNAM POUŽITÝCH SYMBOLŮ A ZKRATEK č. ad. čílo a ak dál Cm ml Cnimr Mililir mm Milimr rp. ČR Sb. zv. MNA NRS BMI MNA-SF SGA NRS MUST rpkiv Čká Rpublika Sbírka ak zvaný Mini Nuriional Amn Nuriional Rik Scrning Body Ma Indx Mini Nuriional Amn horform- zkrácná vrz Subjciv Global Amn, ubjkivní globální hodnocní Nuriční rizikový crning Malnuriion Univral ScrningTool univrzální crningový nároj k hodnocní malnuric
UTB v Zlíně, Fakula humaniních udií 82 SEZNAM GRAFŮ Graf 1 - Poč r... 37 Graf 2 - Průměrný věk pacinů... 38 Graf 3 - Kagori hopializovaných pacinů... 39 Graf 4 - Průměrná délka hopializac... 40 Graf 5 Používané škály k hodnocní výživy na zkoumaných pracoviších... 41 Graf 6 - Čno vážní... 42 Graf 7 - Přdání výldků měřní... 43 Graf 8 - Aplikac jiných měřících chnik... 44 Graf 9 - Využií kalipra... 45 Graf 10 - BMI... 46 Graf 11 - Měřní obvodu paž... 47 Graf 12 - Způob urční hmonoi pacina... 49 Graf 13 - Mody k zjišění avu výživy... 50 Graf 14 - BMI výldk... 51 Graf 15 - Zdroj dukac pronálu... 52 Graf 16 - Edukac pronálu... 53 Graf 17 - Frkvnc dukac pronálu... 54 Graf 18 - Informovano pronálu o chnikách měřní... 55 Graf 19 - Náldné dělní výldků měřní... 56 Graf 20 - Doupno pomůck k zjišění hmonoi... 57
UTB v Zlíně, Fakula humaniních udií 83 Graf 21 - Doupno pomůck... 58 Graf 22 - Pomůcky k hodnocní avu výživy... 59 Graf 23 - Zájm o doupno pomůck... 60 Graf 24 - Příno pomůck pro ošřovalkou péči... 61 Graf 25 - Využií hodnoících chnik... 62 Graf 26 - Příno pomůck pro péči... 63 Graf 27 - Uvíání dukační činnoi... 64 Graf 28 - Vzdělávání dukáorů... 65
UTB v Zlíně, Fakula humaniních udií 84 SEZNAM TABULEK Tabulka 1 - Hodnoy anropomrických vyšřní... 24 Tabulka 2 - Hodnocní BMI (Grofová, 2007,. 47.)... 25 Tabulka 3 - Poč všobcných r... 37 Tabulka 4 - Průměrný věk pacinů... 38 Tabulka 5 - Kagori hopializovaných pacinů na oddělních dl záviloi na podpoř druhé ooby... 39 Tabulka 6 - Průměrná délka hopializac na oddělních... 40 Tabulka 7 - Používané škály k hodnocní výživy na zkoumaných pracoviších... 41 Tabulka 8 - Čno vážní pacinů... 42 Tabulka 9 - Přdání výldků měřní... 43 Tabulka 10 - Aplikac jiných měřících chnik, nž vážní... 44 Tabulka 11 - Využií kalipra... 45 Tabulka 12 - Měřní BMI... 46 Tabulka 13 - Měřní obvodu paž... 47 Tabulka 14 - Způob urční hmonoi lžícího pacina... 48 Tabulka 15 - Mody k zjišění avu výživy... 50 Tabulka 16 - BMI výldk... 51 Tabulka 17 - Zdroj dukac pronálu... 52 Tabulka 18 - Edukac pronálu v nmocničních zařízních... 53 Tabulka 19 - Frkvnc dukac pronálu... 54
UTB v Zlíně, Fakula humaniních udií 85 Tabulka 20 - Informovano pronálu o chnikách měřní... 55 Tabulka 21 - Náldné dělní výldků měřní... 56 Tabulka 22 - Doupno pomůck k zjišění hmonoi pacinů... 57 Tabulka 23 - Doupno pomůck k měřní imobilních pacinů... 58 Tabulka 24 - Pomůcky k hodnocní avu výživy... 59 Tabulka 25 - Zájm o doupno pomůck... 60 Tabulka 26 - Příno pomůck pro ošřovalkou péči... 61 Tabulka 27 -Využií hodnoících chnik... 62 Tabulka 28 - Příno pomůck pro péči... 63 Tabulka 29 - Uvíání dukační činnoi... 64 Tabulka 30 - Vzdělávání dukáorů... 65
UTB v Zlíně, Fakula humaniních udií 86 SEZNAM PŘÍLOH PŘÍLOHA P I: Noinghamký crningový doazník (Kohou, 2004)... 87 PŘÍLOHA P II: Mini Nuriional Amn... 88 PŘÍLOHA P III: Scrning... 89 PŘÍLOHA P IV: Žádo o umožnění doazníkového šřní Nmocnic TGM Hodonín... 90 PŘÍLOHA P V: Žádo o umožnění doazníkového šřní Uhrkohradišťká nmocnic a..... 91 PŘÍLOHA P VI: Žádo o umožnění doazníkového šřní Nmocnic Kyjov... 92 PŘÍLOHA P VII: Sandardizovaný doazník... 93
PŘÍLOHA P I: Noinghamký crningový doazník (Kohou, 2004) Základní nuriční crning Jméno: Příjmní: Tiul: Rodné čílo: Poj.: Pohlaví: Hmono: Výška: Daum Daum: Daum: Daum: Daum: : BMI=kg/m 2 : Nlz-li pacina změři a zváži 2 Nlz-li od pacina zíka informac 3 (v akovém případě nvyplňujm body B,C,D) A/ Věk Do 65 l 0 nad 65 l 1 nad 75 l 2 B/ BMI 20 35 0 18-20 1 pod 18 2 C/ Zráa hmonoi (nchěná) Žádná 0 víc nž 3 kg/3měíc, a/nbo volné šavo 1 víc nž 6kg/3 měíc 2 D/ Jídlo za poldní bz změn v množví 0 3 ýdny poloviční porc 1 jí obča, nbo njí 2 E/ Projvy nmoci Žádné 0 boli břicha, nchunví 1 zvracní, průjm nad 6/dn 2 F/ Fakor ru Žádný 0 Sřdní 1 Vyoký 2 Vypočné kór: Zapal: idnifikac a podpi: Sřdní fakor ru chronická onmocnění, DM, mnší, nkomplikovaný chir. výkon. Vyoký fakor ru akuní dkompnzované onmocnění, rozáhlý chir. výkon, pooprační komplikac, rauma, krvácní do GIT ad. Indx: (A + B + C + D + E + F) 0 3 Normální Bz nunoi zvlášní inrvnc, nní řba dalších opařní 4 7 Riziko nbo mírná malnuric 8 11 Jiá, závažná malnuric Vyjádřní lékař, doplňující laboraorní vyšřní, konzulac nuričního rapua Závažná malnuric, poluprác lékař nuričním rapum, laboraorní vyšřní, pravidlná konrola
PŘÍLOHA P II: Mini Nuriional Amn
PŘÍLOHA P III: Scrning