Metodiky a normy. Matěj Vala. Katedra softwarového inženýrství Fakulta informačních technologií České vysoké učení technické v Praze Matěj Vala, 2011



Podobné dokumenty
Standardy projektového řízení

Cíle projektu. Katedra softwarového inženýrství Fakulta informačních technologií České vysoké učení technické v Praze Ing. Martin Půlpitel, 2011

Fáze projektu Matěj Vala

Úvod do projektového řízení

Problémové domény a jejich charakteristiky

kapitola 2 předprojektová fáze 31

Návrh softwarových systémů - softwarové metriky

Jak vytvořit správné Zadání IS

Obsah. ÚVOD 1 Poděkování 3

Standardy projektového řízení a certifikace

Řízení projektů. Centrální podpora projektového řízení projektů realizovaných MVČR (CEPR) Praha,

PROJEKTOVÉ ŘÍZENÍ PODLE PMI. Petr Řeháček

Katalog služeb a podmínky poskytování provozu

Stavíme informační systém

Association for the advancement of Cost Engineering International (AACE) Australian Institute of Project Management (AIPM) English Association of

Implementace PM do organizace

KATALOG ŘEŠENÍ ELVAC SOLUTIONS

Novinky v projektovém řízení

Referenční projekty STRANA 1 (CELKEM 6)

Způsob řízení architektury ve Skupině ČEZ

Perfect Project Management Nikdy nekončící proces učení

Korporátní systém řízení ÚSC přístup v Liberci. Ing. Jaroslav Bureš

Návod k požadavkům ISO 9001:2015 na dokumentované informace

Vazba na Cobit 5

Otázky kurzu 4IT417 Řízení podnikové informatiky verze z 1/2/ Podniková informatika pojmy a komponenty

Podrobná analýza k aktivitě č. 3 - implementace procesního řízení do praxe úřadu

Projektové řízení základní pojmy. Michal Beránek

Prezentace na téma projektového řízení Projektový manažer pro dnešek i zítřek

BI-TIS Případová studie

Národní architektonický plán a ostatní metody řízení veřejné správy ČR

1. VYMEZENÍ ODBORNÉ STÁŽE

Zkušenosti se zaváděním a řízením EA ve veřejné správě Slovenska. září 2015

PŘEDSTAVENÍ STANDARDŮ PM. Ing. Jan Doležal, Ph.D., PMP, IPMA B

Vývoj informačních systémů. Obecně o IS

MEZINÁRODNÍ NORMY A DIGITÁLNÍ KONTINUITA. Tomáš Bezouška Praha,

SYLABUS MODUL BUSINESS MODELOVÁNÍ. Doc. RNDr. Vladimír Krajčík, Ph.D.

Nadpis presentace. Řízení IT v malých. útvarech aneb Light verze IT governance

Referenční projekty STRANA 1 (CELKEM 6)

ISO 9000, 20000, Informační management VIKMA07 Mgr. Jan Matula, PhD. III. blok

Státní pokladna. Centrum sdílených služeb

Rezortní registry (ereg) a Jednotná technologická platforma rezortu zdravotnictví

Projektové řízení I. doc. Ing. Jaroslav Jánský, CSc.

PROCESY CO ZÍSKÁTE: Předpoklad pro certifikace ISO. Lean Six Sigma Fast Track

Projektové prostředí a přístup dle Logického rámce

Stav řešení Enterprise Architektury na Moravskoslezském kraji

PROJEKTOVÁ VÝUKA, ŘÍZENÍ PROJEKTŮ A VÝZNAM CERTIFIKACE PRO BUDOUCÍ KARIÉRNÍ RŮST

Řízení projektu a rozdělení zodpovědností

Krajská koncepce e-gov

Manažerská ekonomika

RDF DSPS ROZVOJ PORTÁLU

2. Podnik a jeho řízení

B2 Organizace jako systém

Praktické zkušenosti s certifikací na ISO/IEC 20000

MANAGEMENT Procesní přístup k řízení organizace. Ing. Jaromír Pitaš, Ph.D.

Strategické řízení IS v podmínkách VS přínosy a problémy

Obsah. Poděkování... 7

Řízení projektového cyklu. představení oboru

Námět nového nástroje na zvýšení fyzické dostupnosti bydlení a snížení regionálních rozdílů ve fyzické dostupnosti bydlení

PŘÍLOHA C Požadavky na Dokumentaci

ISO 9001 : Certifikační praxe po velké revizi

Struktura Pre-auditní zprávy

Veřejné zakázky Stavební fórum,

ATONA_BLANSKO_MKE PŘÍRUČKA JAKOSTI A ENVIRONMENTU. Příručka managementu. Vydání: 3 Nahrazuje: 2. Schváleno: GR. Vyhotovil: Dne: Ing.

Představení metodiky přípravy veřejných strategií

OZNAČENÍ SLUŽBY ITSM/HELPDESK-PROVOZ TYP KL: PAUŠÁLNÍ. Služba zajištění obsluhy HelpDesku Objednatele

CobiT. Control Objectives for Information and related Technology. Teplá u Mariánských Lázní, 6. října 2004

Obsah. Předmluva... IX. Seznam obrázků... XIX. Seznam tabulek... XXV. ČÁST I. Teoretické základy... 1

ZADÁVACÍ PODMÍNKY VÝBĚROVÉHO ŘÍZENÍ

Zdravotnické laboratoře. MUDr. Marcela Šimečková

Metodika integrace projektových kanceláří v organizacích veřejného sektoru. Řídíme projektově

Trask Process Discovery Quick Scan

Outsourcing v podmínkách Statutárního města Ostravy

Manažerský informační systém pro efektivní řízení zdravotnictví ve Středočeském kraji

SŽDC M20/MP001 METODICKÝ POKYN PRO ŘÍZENÍ DOKUMENTACE ŘÍDÍCÍCH TECHNICKÝCH AKTŮ SŽDC M20

Strukturální EU fondy

Risk management a Interní audit

KIV/SI. Přednáška č.2. Jan Valdman, Ph.D.

Teorie systémů TES 10. Měkké systémy metodiky

TECHNOLOGICKÁ CENTRA A ELEKTRONICKÉ SPISOVÉ SLUŽBY V ÚZEMÍ Verze příručky 1.0

D1 Trvalá organizace

Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně

CZ.1.04/4.1.00/

Implementace řízení strategických a kybernetických rizik v Pražská teplárenské s podporou SW nástroje Risk management tool

Standardy/praktiky pro řízení služeb informační bezpečnosti. Doc. Ing. Vlasta Svatá, CSc. Vysoká škola ekonomická Praha

Průřezové oblasti projektu

Projekt: Koordinační centrum pro zavádění e-gov v územní veřejné správě. Koncepční dokument pro oblast řízení. Procesní model

Vývoj IS - strukturované paradigma II

Ing. Jana Košťálová Uplatnění nástrojů projektového řízení v ESF projektech

Sjednocení dohledových systémů a CMDB

ÚVOD DO PROBLEMATIKY PROJEKTŮ, KATEGORIE

Znalostní báze pro obor organizace informací a znalostí

EnviHELP. poskytování informační podpory v rámci resortu životního prostředí. Ing. Monika Syrovátková CENIA, vedoucí projektu

Dodávka informačního systému ERP

Mgr. Darja Filipová PharmDr. Vladimír Holub Ing. Petr Koška, MBA

Úvod. Projektový záměr

ISO 10006, Směrnice pro management jakosti v projektech. Jan Havlík, AIT s.r.o. jhavlik@ait.cz

Analýza stavu projektového řízení v krajích. Lukáš Zazvonil a Petr Stejskal

Osnovy kurzů profesních kvalifikací

Řízení projektového cyklu. Fáze projektového cyklu

CMMI ení zralosti. Viktor Mulač. Business consultant. itsmf

Transkript:

Metodiky a normy Matěj Vala Katedra softwarového inženýrství Fakulta informačních technologií České vysoké učení technické v Praze Matěj Vala, 2011 Projektové řízení LS 2010/11, Předn. 2 Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti MI-PRM, 2010, Předn. 2 1/ 23

Obsah prezentace Obsah prezentace Principy metodiky projektového řízení Prince2, PMI, EPMS. Řízení kvality projektů podle norem ISO 10006, ISO 9001. MI-PRM, 2010, Předn. 2 2/ 23

Principy metodik projektového řízení Principy metodik projektového řízení Srovnávané metodiky PRINCE2, PMBOK, EPMS. Logika popisu a srovnání ve členění Hlavní principy a struktura metodiky Silné stránky Slabé stránky MI-PRM, 2010, Předn. 2 3/ 23

PMBOK (1/4) PMBOK Logika a struktura USA standard Project Management Body of Knowledge Vyvíjen PMI (Project Management Institute) Procesní skupiny prostupující integrálně projektem Iniciační Plánovací Exekutivní Monitorovací a kontrolní Uzavírací MI-PRM, 2010, Předn. 2 4/ 23

PMBOK (2/4) Znalostní oblasti MI-PRM, 2010, Předn. 2 5/ 23

PMBOK (3/4) Znalostní oblasti Definuje 9 znalostních oblastí jako základních stavebních kamenů projektu Každá znalostní oblast je charakterizována sadou procesů, které jsou v metodice popsány ve struktuře: Vstupy Nástroje a techniky transformace I/O Výstupy MI-PRM, 2010, Předn. 2 6/ 23

PMBOK (4/4) Silné a slabé stránky Silné stránky Vytváříširokýteoretickýrámecanebnaco přiřízeníprojektunezapomenout=> znalostní báze Splňuje požadavky ISO 10006 (norma upravující řízení projektů) Definuje řadu v projektovém řízení využitelných technik Slabé stránky: Rigidita a nutnost metodiku přiohnout pro praktické použití Přílišná vágnost a obecnost Nedefinuje šablony jednotlivých dokumentů Definuje životní cyklus projektu jen velmi obecně Nejvyužitelnější Popsané techniky pro transformaci vstupů na výstupy v jednotlivých znalostních oblastech MI-PRM, 2010, Předn. 2 7/ 23

PRINCE2 (1/5) Logika a struktura UK standard PRojects IN Controlled Environment Vyvíjen OGC (Office of Government Commerce) stejně jako ITIL Procesní model: MI-PRM, 2010, Předn. 2 8/ 23

PRINCE2 (2/5) Logika a struktura Základníprincipyvysvětlujícílogikua cílprocesua tedyjehomístov minimálních požadavcích na projektové řízení od PRINCE2. Kontext usazující proces do vazeb s ostatními procesy metodiky i aktivitami stojícími mimo metodiku. Popis procesu osvětlující jak proces naplňuje své cíle. Škálovatelnost poukazující na možnost přizpůsobit proces použití na konkrétním projektu. Zodpovědnosti přiřazující procesu vlastníka odpovědného za výstup procesu. Informační potřeby jednotlivých subprocesů pro zdárné doručení jejich výstupů. Klíčové parametry mající vliv na úspěch/neúspěch procesu. Tipy a triky čerpající ze zkušeností již proběhlých projektů a ukazující správnou cestu využití procesu. MI-PRM, 2010, Předn. 2 9/ 23

PRINCE2 (3/5) Komponenty Jsou v případě potřeby využívány procesy projektového řízení Definují best practice pro jednotlivé komponenty Obsahují i tipy pro jejich využití v konkrétních situacích Výčet komponent: Business Case Organizace Plány Kontrola Řízení rizik Kvalita Řízení konfigurace Řízení změn MI-PRM, 2010, Předn. 2 10/ 23

PRINCE2 (4/5) Techniky Jsou využívány v relevantních procesech Jsou esenciální součástí projektového řízení Metodika obsahuje tipy pro jejich využití v konkrétních situacích Výčet technik: Plánování založené na produktu Řízení změn Revize kvality MI-PRM, 2010, Předn. 2 11/ 23

PRINCE2 (5/5) Silné a slabé stránky Silné stránky: Silná koncentrace na produkt projektu a jeho kvalitu Definuje strukturu a šablony jednotlivých dokumentů Definuje hierarchicky vrstvený procesní rámec Definuje orgchart a kompetence jednotlivých rolí Slabé stránky: Robustnost použití metodikou požadované dokumentace Riziko nárůstu byrokracie a zahlcení členů projektového týmu vypisováním dokumentů Vychází z metodiky řízení projektů IS a z toho zobecněno, tedy je stále cítit koncentrace na řízení projektů z ranku IT Nejvyužitelnější: Procesní rámec Komponenty Orgchart Struktura šablon MI-PRM, 2010, Předn. 2 12/ 23

EPMS (1/7) Logika a struktura Equilibrium Project Management Solutions Standard vyvinutý a dále vyvíjený ve společnosti Equica, a.s. Stavební kameny EPMS Životní cyklus projektu Integrální procesní oblasti Optiky pohledu na projekt Pravidla projektového řízení Multiprojektové řízení MI-PRM, 2010, Předn. 2 13/ 23

EPMS (2/7) Životní cyklus projektu Identifikační fáze -definice cílů projektu, definice cílových skupin, seskupení cílů do projektů, přínosy projektů cílovým skupinám. Ověřovací fáze -ověření identifikovaných cílů pro cílové skupiny, projektová dokumentace, proveditelnost projektu, finanční návratnost, resp. business plán, riziková analýza a finálně schválení rozpočtu na projekt. Přípravná fáze -tvorba nebo definice metodiky řízení projektu, vyhledávání dodavatelů, plán projektu, fáze u větších projektů většinou končí podpisem smlouvy mezi zadavatelem a dodavatelem. Realizační fáze -výroba, dodávka a implementace, velmi často v multiprojektovémprostředí až do momentu předání systému nebo služeb systému do provozu, školení uživatelů, PR. Provozní fáze -údržba, servis, rozvoj / aktualizace, dohled, telefonická podpora, internetová podpora, PR. Likvidační fáze -likvidace zastaralých částí nebo celého projektu, řízená likvidace dat a HW, řešení majetkové evidence, účetní problematika, příprava pro nový projekt atp. MI-PRM, 2010, Předn. 2 14/ 23

EPMS (3/7) Integrální procesní oblasti Audit a dohled -podpůrné procesy pro metodický, smluvní a věcný audit realizace projektu ve všech fázích projektu. Stabilizace -podpůrné procesy pro zjišťování odezvy, názorů, potřeb a pocitů cílových skupin (často uživatelů), průběžná korekce cílů projektu, identifikace rizik. Prostupují napříč životním cyklem projektu MI-PRM, 2010, Předn. 2 15/ 23

EPMS (4/7) Optiky pohledu na projekt Plánování projektu Business plán Komunikace ICT Organizační struktura projektu Kontrola projektu Řízení rizik projektu Zajištění kvality Řízení konfigurace Řízení změn projektu MI-PRM, 2010, Předn. 2 16/ 23

EPMS (5/7) Pravidla projektového řízení Porady Meziúrovňový reporting Šablony klíčových dokumentů a pravidla jejich užívání Role organizační struktury a jejich odpovědnosti v ŽC projektu MI-PRM, 2010, Předn. 2 17/ 23

EPMS (6/7) Multiprojektové řízení Přináší průřezový pohled na současně probíhající projekty Základním nástrojem je multiprojektová matice: MI-PRM, 2010, Předn. 2 18/ 23

EPMS (7/7) Silné a slabé stránky Silné stránky: Vystavěna na bohatých praktických zkušenostech z českých luhů a hájů Jednoduchost, tah na branku, využítíselského rozumu Ukotvuje a strukturovaně popisuje i procesy před vlastním kick offem Definuje kompetence, znalosti, ale také morálněvolní charakteristiky PM Zaměření do praxe Slabé stránky: Minimum Nejvyužitelnější: Kompilace praktických zkušeností z porevoluční praxe v ČR a teoretických poznatků nejpoužívanějších celosvětových metodik MI-PRM, 2010, Předn. 2 19/ 23

Řízení kvality projektů Řízení kvality projektů Dle norem ISO ISO 9001 systém managementu kvality ISO 10006 řízení jakosti projektů, Specifika řízení projektů vývoje IS (ISO 20000): MI-PRM, 2010, Předn. 2 20/ 23

Řízení kvality projektů ISO ISO (International Organization for Standardization) Nevládní organizace Největší světový producent mezinárodních standardů Členy je přes 160 zemí. ISO 9000 Mezinárodní řada norem definujících systém managementu kvality ISO 10006 Mezinárodní norma pro řízení jakosti projektů MI-PRM, 2010, Předn. 2 21/ 23

Řízení kvality projektů ISO 10006 Koncentrace na procesy při řízení projektu a zvyšování jejich kvality Poskytuje stručný referenční návod a ujednocuje pojmosloví Složitý jazyk normy Mezinárodní norma pro řízení jakosti projektů MI-PRM, 2010, Předn. 2 22/ 23

Co si odnést z dnešní přednášky Summary nejpodstatnějšího PMBOK znalostní báze projektového řízení definuje životní cyklus projektu rozšířením PDCA definuje 9 znalostních oblastí a jejich techniky transformace I/O PRINCE2 koncentrace na Business case projektu (soulad s cíly projektu) koncentrace na produkt a jeho kvalitu definuje procesní rámec projektu, komponenty a techniky projektu definuje 4 vrstvou organizační strukturu a kompetence rolí definuje obsah jednotlivých dokumentů EPMS definuje fáze životního cyklu projektu a jejich výstupy definuje integrální procesy projektu definuje kompetence hlavních rolí projektu a požadavky na ně Shrnuje nejdůležitější teoretické i praktické poznatky filtrované skrz selský rozum MI-PRM, 2010, Předn. 2 23/ 23