2.6.5 Výměny tepla při změnách skupenství

Podobné dokumenty
2.6.5 Výměny tepla při změnách skupenství

2.6.5 Výměny tepla při změnách skupenství

FYZIKA 2. ROČNÍK ( ) V 1 = V 2 =V, T 1 = T 2, Q 1 =Q 2 c 1 = 139 J kg 1 K 1-3. Řešení: m c T = m c T 2,2

2.2.2 Měrná tepelná kapacita

2.6.4 Kapalnění, sublimace, desublimace

Rovnoměrně zrychlený pohyb v grafech

Kinematika hmotného bodu

2.1.4 Výpočet tepla a zákon zachování energie (kalorimetrická rovnice)

2.2.4 Kalorimetrická rovnice

Laboratorní práce č. 1: Pozorování tepelné výměny

= 0 C. Led nejdříve roztaje při spotřebě skupenského tepla Lt

2.2.8 Jiné pohyby, jiné rychlosti I

Fyzikální korespondenční seminář MFF UK

ZMĚNY SKUPENSTVÍ LÁTEK

Sbírka B - Př

4. Střední radiační teplota; poměr osálání,

T 2. p 1. Parní oběhy. Úvod - Carnotův cyklus

NA POMOC FO. Pád vodivého rámečku v magnetickém poli

Nakloněná rovina I

3. ZDROJE TEPLA A TEPELNÁ BILANCE

Úloha II.E... je mi to šumák

ZÁKLADY ELEKTRICKÝCH POHONŮ (EP) Určeno pro posluchače bakalářských studijních programů FS

1.5.3 Výkon, účinnost

1.3.4 Rovnoměrně zrychlený pohyb po kružnici

Malé písemné práce II. 8. třída Tři malé opakovací písemné práce

6.3.6 Zákon radioaktivních přeměn

5 GRAFIKON VLAKOVÉ DOPRAVY

Rovnoměrný pohyb VI

Pohyb po kružnici - shrnutí. ω = Předpoklady:

Zákony bilance. Bilance hmotnosti Bilance hybnosti Bilance momentu hybnosti Bilance mechanické energie

STATICKÉ A DYNAMICKÉ VLASTNOSTI ZAŘÍZENÍ

Katedra obecné elektrotechniky Fakulta elektrotechniky a informatiky, VŠB - TU Ostrava 4. TROJFÁZOVÉ OBVODY

Termomechanika 2. přednáška Ing. Michal HOZNEDL, Ph.D.

Výroba a užití elektrické energie

Stavové veličiny vodní páry Zhotoveno ve školním roce: 2011/2012 Jméno zhotovitele: Ing. Iva Procházková

min 4 body Podobně pro závislost rychlosti na uražené dráze dostáváme tabulku

Úloha V.E... Vypař se!

Řešení příkladů na rovnoměrně zrychlený pohyb I

Na obrázku je nakreslen vlak, který se pohybuje po přímé trati, nakresli k němu vhodnou souřadnou soustavu. v

Rovnoměrný pohyb. velikost rychlosti stále stejná (konstantní) základní vztah: (pokud pohyb začíná z klidu) v m. s. t s

Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují. s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje

2.2.9 Jiné pohyby, jiné rychlosti II

Rovnoměrně zrychlený pohyb v grafech

ÚVOD DO DYNAMIKY HMOTNÉHO BODU

( ) Vzájemná poloha parametricky vyjádřených přímek I. Předpoklady: 7302

Test - varianta A, část 1

15600 Hz = khz 483 khz = 0, MHz = 1,5

Termodynamika 2. UJOP Hostivař 2014

Úloha IV.E... už to bublá!

Vztahy mezi veličinami popisujíscími pohyb

REV23.03RF REV-R.03/1

listopadu 2016., t < 0., t 0, 1 2 ), t 1 2,1) 1, 1 t. Pro X, U a V najděte kvantilové funkce, střední hodnoty a rozptyly.

Demografické projekce počtu žáků mateřských a základních škol pro malé územní celky

4.5.8 Elektromagnetická indukce

Ploché výrobky válcované za tepla z ocelí s vyšší mezí kluzu pro tváření za studena

10 Lineární elasticita

PJS Přednáška číslo 2

STEJNOSMĚRNÝ PROUD Práce a výkon TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY.

Práce a výkon při rekuperaci

Na obrázku je nakreslený vlak, který se pohybuje po přímé trati, nakresli k němu vhodnou souřadnou soustavu. v

1.3.5 Dynamika pohybu po kružnici I

Protipožární obklad ocelových konstrukcí

Zrnitost. Zrnitost. MTF, rozlišovací schopnost. Zrnitost. Kinetika vyvolávání. Kinetika vyvolávání ( D) dd dt. Graininess vs.

kolmo dolů (její velikost se prakticky nemění) odpor vzduchu F

Klíčová slova: Astabilní obvod, operační zesilovač, rychlost přeběhu, korekce dynamické chyby komparátoru

Fyzika (učitelství) Zkouška - teoretická fyzika. Čas k řešení je 120 minut (6 minut na úlohu): snažte se nejprve rychle vyřešit ty nejsnazší úlohy,

(2) Řešení. 4. Platí: ω = 2π (3) (3) Řešení

Elektrický náboj, elektrické pole (Učebnice strana )

PROSTOROVÝ TERMOSTAT

Vnitřní energie, práce a teplo

3.2.5 Kalorimetrická rovnice I

Věstník ČNB částka 25/2007 ze dne 16. listopadu 2007

Průtok. (vznik, klasifikace, měření)

NA POMOC FO KATEGORIE E,F

900 - Připojení na konstrukci

Měrné teplo je definováno jako množství tepla, kterým se teplota definované hmoty zvýší o 1 K

1. M ení místních ztrát na vodní trati

Kmitání tělesa s danou budicí frekvencí

Řasový test toxicity

Laboratorní práce č. 2: Určení měrného skupenského tepla tání ledu

Složkový model spotřeby tepelné energie v síti centralizovaného zásobování teplem

Stýskala, L e k c e z e l e k t r o t e c h n i k y. Vítězslav Stýskala TÉMA 6. Oddíl 1-2. Sylabus k tématu

Návod k obsluze. Vnitřní jednotka pro systém tepelných čerpadel vzduch-voda s příslušenstvím EKHBRD011ABV1 EKHBRD014ABV1 EKHBRD016ABV1

Uživatelský manuál. Řídicí jednotky Micrologic 2.0 a 5.0 Jističe nízkého napětí

DERIVACE A MONOTÓNNOST FUNKCE DERIVACE A MONOTÓNNOST FUNKCE. y y

Určitý integrál

Metodika zpracování finanční analýzy a Finanční udržitelnost projektů

Derivace funkce více proměnných

Využití programového systému MATLAB pro řízení laboratorního modelu

Tepelná vodivost. střední rychlost. T 1 > T 2 z. teplo přenesené za čas dt: T 1 T 2. tepelný tok střední volná dráha. součinitel tepelné vodivosti

Cvičení č. 14 Vlastní čísla a vlastní vektory. Charakteristický mnohočlen a charakteristická rovnice. Lokalizace spektra. Spektrální rozklad.

Výkonová nabíječka olověných akumulátorů

Úloha VI.3... pracovní pohovor

DUM č. 12 v sadě. 10. Fy-1 Učební materiály do fyziky pro 2. ročník gymnázia

Výpočty teplotní bilance a chlazení na výkonových spínacích prvcích

Kalorimetrická rovnice, skupenské přeměny

REAKČNÍ KINETIKA 1. ZÁKLADNÍ POJMY. α, ß jsou dílčí reakční řády, α je dílčí reakční řád vzhledem ke složce A, ß vzhledem ke složce

Parciální funkce a parciální derivace

Pasivní tvarovací obvody RC

Newtonův zákon III

Transkript:

2.6.5 Výměny epla při změnách skupensí Předpoklady: 2604 Opakoání: Teplo se při změnách skupensí spořeboáá na da druhy dějů: zyšoání eploy: Q = mc, změna skupensí: Q = mlx. Tepelné konsany ody: c( led ) = 2000 J kg K, l = 334000 J kg, c( oda ) = 4200 J kg K, l = 2260000 J kg, ( ) 1840 J kg K c pára =. Pedagogická poznámka: Sudeni si na začáku hodiny opíší epelné konsany ody s ím, že je budou pořeboa následujícím průběhu hodiny. Př. 1: V uzařené nádobě, kerá udržuje sálý niřní lak, je umísěno 200 g drceného ledu o eploě 10. Nádobu začneme ronoměrně zahřía (sálým ýkonem). Nakresli graf, kerý zachycuje ideální záislos eploy ody na čase průběhu zahříání. Graf eploy při ideálním zahříání 200 g ledu o počáeční eploě 10. [ ] 140 120 100 80 60 40 20-20 500 1000 1500 2000 2500 3000 [s] Pedagogická poznámka: Věšina sudenů kreslí grafy, keré se spránému ýsledku podobají. Během konroly před zeřejněním se u ěch lepších snažím, aby jejich grafy byly co nejspránější (délky ohříání, srmosi grafů), u horších sudenů jde o o, aby se jejich grafech alespoň objeily dě eploy, na kerých se ohříání dočasně zasaí. 1

Př. 2: Urči epelný ýkon ařiče. Souřadnice křížků: [ 0; 10], [ 20;0 ], [ 354;0 ], [ ] [ 3034;100 ], [ 3126;150 ]. Čas značíme řeckým písmenem τ. Ohříání ledu τ = 20s, = 10, m = 0, 2kg, c = 2000 J kg K, P =? mc 0, 2 2000 10 Q = mc = Pτ P = = W = 200 W τ 20 Tání ledu τ = 354 20s = 334s, m = 0, 2kg, l = 334000 J kg, P =? Q = ml = Pτ Ohříání ody τ = 774 354 s = 420s, 100 Q = mc = Pτ ml 0,2 334000 P = = W = 200 W τ 334 Vyaření ody τ = 3034 774 s = 2260s, m = 0, 2kg, Q = ml = Pτ Ohříání páry τ = 3126 3034s = 92 s, 50 Q = mc = Pτ =, m = 0, 2kg, mc 0, 2 4200 100 P = = W = 200 W τ 420 c = 4200 J kg K, P =? l = 2260000 J kg, P =? ml 0, 2 2260000 P = = W = 200 W τ 2260 =, m = 0, 2kg, mc 0, 2 1840 50 P = = W = 200 W τ 92 c = 1840 J kg K, P =? Pedagogická poznámka: Při hodině samozřejmě nepočíají sudeni šechny ariany. Rozdělím je do skupin, každá použije na ýpoče jednu čás grafu. 774;100, Př. 3: Odhadni, jak se bude graf reálného experimenu liši od ideální záislosi. Rozdíly: rozáí ledu neskončí najednou a eploa nezačne osře soupa, proože eplo se nebude ideálně šíři do niřku ledu, čás ody už se začne zahřía, zaímco čás ledu, ješě aje, při zahříání ody bude eploa růs čím dál pomaleji kůli: o rosoucím zráám, o zrůsajícímu množsí ody, kerá se bude odpařoa a ím odu ochlazoa. Reálný průběh experimenu 2

120 100 80 eploa 60 40 20 0 0 5 10 15 20 25 30 35 40 45-20 čas [minuy] Př. 4: Prosuduj epelné konsany ody a ehanolu a sesa náod na desilaci. Proč je pro dosažení ěšího podílu alkoholu nuné desiloa ícekrá? Voda: = 100 Líh: = 78, 4 Zahřejeme směs ody a lihu na eplou 78,4 a nebudeme eplou zyšoa. Líh ak bude aři, oda se bude pouze ypařoa (omu nezabráníme). Voda se ypařuje za šech eplo, a proo bude ýsledný rozok obsahoa kromě lihu i odu. Její podíl můžeme snižoa dalšími desilacemi. Př. 5: Při skuečné desilaci se zahříání zasauje ješě jednou na eploě 65. Vysěli proč. 65 je eploa aru meanolu, kerý je jedoaý. Zahřáím na 65 můžeme od zbyku odděli meanol. Př. 6: Průmysloě se yrábí daleko íce lihu, než se spořeboáá porainářsí. Věšina lihu je proo denauralizoána (znehodnocena pro konzumaci) přidáním jedoaých přísad, keré mají zabráni omu, aby lidé eno líh kupoali míso lihu porainářského, kerý je zdaněn spořební daní a proo je daleko dražší. Jaké lasnosi musí mí denaurační přísady? Musí mí sejnou eplou aru jako normální líh, aby je nebylo možné odsrani desilací. 3

Př. 7: Do kýble se sedmi liry ody o eploě15 přilijeme 0,5kg rozaeného oloa o eploě ání. Urči konečnou eplou ody (a oloa). l ( Pb ) = 23000 J kg, ( ) 129 J kg K Plaí: Q( Pb) = Q( H 2 0) c Pb =, 327 =, ( ) c H 2O = 4200 J kg K, =? Teplo odezdané oloem: skupenské eplo uhnuí + eplo uolněné oloem při ochlazoání z 327 Q Pb = m l + m c na konečnou eplou: ( ) o o o o Teplo přijaé odou: eplo pořebné k ohřáí ody: ( ) mol + moco o = mc m l + m c = m c ( ) ( ) o o o mol + moco moco = mc mc m l + m c + m c = m c + m c o o o o o ( ) m l + m c + m c = m c + m c o o o o o Q H O = m c. 2 mol + moco + mc = mc + moco mol + moco + mc 0,5 23000 + 0,5 129 327 + 7 4200 15 = = = 16,1 mc + moco 7 4200 + 0,5 129 Voda s oloem budou mí eplou 16,1. Př. 8: Do uzařené nádoby hodíme 2 kg ledu o eploě 15, 1kg ody 30 a 0,5kg odní páry o eploě 120. Urči ýsledný sa nádobě. Problém: Nemůžeme sesai ronici, proože neíme, jaký bude konečný sa: Změní se šechno na odu o eploě? Rozaje pouze čás ledu a získáme ak směs ledu a ody o eploě 0? Rozaje pouze čás páry a získáme ak směs páry a ody o eploě 100? Pro každý z uedených případů musíme sesaoa jinou ronici. Jiný přísup: přeedeme šechna skupensí na jednu eplou a jedno skupensí, zjisíme energeickou bilanci a podle ní přizpůsobíme ýsledek. Přeedeme šechny čási na odu o eploě 100. 2 kg ledu o eploě 15 na odu o eploě 100 eplo dodááme. Q = mcl 1 + ml + mc 2 = 2 15 2000 + 2 334000 + 2 4200 100J = 1568000J 1kg ody o eploě 30 na odu o eploě 100 eplo dodááme. Q = mc = 1 4200 70 J = 294000J 0,5 kg páry o eploě 120 na odu o eploě 100 eplo přijímáme. Q = mc + ml = 0,5 20 1840 + 0,5 2260000J = 1148400J p elkoá bilance: 1148400 1568000 294000 J = 713600 J 3,5 kg ody o eploě 100 oda bude sudenější. Ochlazoání ody: Q = mc Q 713600 = = = 48,5 mc 3,5 4200 oda se ochladí na 51, 5. 4

Smícháním součásí uedených zadání získáme po usálení 3,5 kg ody o eploě 51,5. Na záěr íěz souěže o nejnesmyslnější příklad e sbírkách příkladů z fyziky pro sřední školy. Př. 9: Do uzařené nádoby, kerá je zahříána ýkonem 500 W hodíme 3kg ledu o eploě 20, 1kg ody 20 a 100g odní páry o eploě 110. Urči ýsledný sa nádobě po dou minuách. Sejný problém i sejné řešení jako minulém příkladu. Přeedeme šechny čási na odu nebo led 0. 3kg ledu o eploě 20 na led o eploě 0 eplo dodááme. Q = mcl 1 = 3 20 2000J = 120000J 1kg ody o eploě 20 na odu o eploě 0 eplo přijímáme. Q = mc = 1 4200 20 J = 84000 J 100g páry o eploě 110 na odu o eploě 0 eplo přijímáme. Q = mcp p + ml + mc = 0,1 10 1840 + 0,1 2260000 + 0,1 4200 100 J = 269840 J Teplo dodané za 2 minuy ařičem eplo přijímáme. Q = W = P = 500 2 60J = 60000 J elkoá bilance: 84000 + 269840 + 60000 120000 J = 293840 J, 3 kg ledu o eploě 0, 1,1 kg ody o eploě 0. Čás ledu se rozaje. Tání ledu: Q = ml Q 293840 m = = kg = 0,88kg zbude 2,12 kg ledu a 1,98 kg ody. l 334000 Smícháním součásí uedených zadání získáme po dou minuách zbude 2,12 kg ledu a 1,98 kg ody. Shrnuí: Teplo se při změnách skupensí spořeboáá na zyšoání eploy ( Q = mc ) nebo na změnu skupensí ( Q = ml ). x 5