Univerzita Pardubice. Dopravní fakulta Jana Pernera

Univerzita Pardubice Dopravní fakulta Jana Pernera Analýza a návrh zvýšení ekonomické výkonnosti vybraného podniku Bc. Eva Jeábková Diplomová práce 2013

Prohlašuji: Tuto práci jsem vypracovala samostatn. Veškeré literární prameny a informace, které jsem v práci využila, jsou uvedeny v seznamu použité literatury. Byla jsem seznámena s tím, že se na moji práci vztahují práva a povinnosti vyplývající ze zákona. 121/2000 Sb., autorský zákon, zejména se skuteností, že Univerzita Pardubice má právo na uzavení licenní smlouvy o užití této práce jako školního díla podle 60 odst. 1 autorského zákona, a s tím, že pokud dojde k užití této práce mnou nebo bude poskytnuta licence o užití jinému subjektu, je Univerzita Pardubice oprávnna ode mne požadovat pimený píspvek na úhradu náklad, které na vytvoení díla vynaložila, a to podle okolností až do jejich skutené výše. Souhlasím s prezenním zpístupnním své práce v Univerzitní knihovn. V Pardubicích dne 20. 11. 2013 Bc. Eva Jeábková

Ráda bych podkovala vedoucímu práce Ing. Jindichu Ježkovi, Ph.D., za odborné vedení, cenné rady a pipomínky, které mi pomohly pi zpracování diplomové práce.

ANOTACE Diplomová práce se zamuje na výkonnost vybraného podniku. Na základ hodnocení podniku prostednictvím jednotlivých ukazatel a model je navrženo opatení na upevnní finanní pozice a zvýšení ekonomické výkonnosti. Navržená opatení jsou dále ekonomicky vyhodnocena. KLÍOVÁ SLOVA analýza podniku, výkonnost podniku, finanní ukazatele, ekonomická pidaná hodnota, bonitní a bankrotní modely TITLE Analysis and proposal to increase economical performance of a company ANNOTATION Thesis is focused on analysis of performance of a chosen company. Based on its financial indexes and models, precautions are suggested in order to enforce financial position and increase the economical performance. Next, all suggested precautions are analised in their economical impacts. KEYWORDS company analysis, company performance, financial indexes, economic value added, site index, bancrupt model

OBSAH Úvod... 9 1 Využití a metody mení výkonnosti podniku... 11 1.1 Hodnocení výkonnosti podniku... 11 1.2 Finanní analýza jako prostedek hodnocení výkonnosti podniku... 12 1.2.1 Rozbor absolutních ukazatel... 13 1.2.2 Pravidla financování a kapitálová struktura bilanní pravidla... 13 1.2.3 Rozbor pomrových ukazatel... 14 1.2.4 Analýza pracovního kapitálu... 20 1.2.5 Pyramidová analýza... 21 1.2.6 Bonitní a bankrotní modely... 22 1.2.7 Ekonomická pidaná hodnota... 27 2 Analýza ekonomické výkonnosti vybraného podniku... 31 2.1 Vznik a charakteristika spolenosti Pospíchal, s.r.o.... 31 2.2 Metody finanní a ekonomické analýzy... 32 2.2.1 Analýza aktiv a pasiv... 32 2.2.2 Bilanní pravidla... 35 2.2.3 Analýza pomrových ukazatel... 37 2.2.4 Analýza pracovního kapitálu... 43 2.2.5 Du Pontv rozklad... 44 2.2.6 Bonitní, bankrotní a bankrotn bonitní modely... 45 2.2.7 Analýza výkonnosti pomocí metody EVA... 47 2.2.8 Srovnání s výsledky v oboru... 49 2.2.9 Vyhodnocení výsledk... 51 3 Návrhy pro zvýšení efektivity a výkonnosti podniku... 53 3.1 Snížení obžných aktiv finanní prostedky... 54 3.2 Zvýšení tržeb... 55 3.3 Snížení náklad... 56 3.4 Snížení obžných aktiv zásoby... 59 3.5 Zvýšení cizího kapitálu úvr na koupi prodejny... 63 3.6 Vyhodnocení návrh na zlepšení spolenosti Pospíchal, s.r.o.... 64

4 Ekonomické zhodnocení... 67 4.1 Využití penžních prostedk... 68 4.2 Snížení obžných aktiv - skladové zásoby... 69 4.3 Snížení náklad zrušením ty poboek... 70 4.4 Nákup nemovitostí... 72 4.5 Shrnutí navržených opatení... 74 4.6 Aplikace navržených opatení do praxe... 76 4.7 Shrnutí... 80 Závr... 83 Použitá literatura... 85 Seznam tabulek... 89 Seznam obrázk... 91 Seznam zkratek... 92 Seznam píloh... 94

ÚVOD Hospodaení vtšiny firem je v dnešní dob významn ovlivováno hospodáskou krizí, proto se téma hodnocení podnik stává stále více aktuálním. Spolenosti se transformují, prodávají, sluují, dostávají se do finanní tísn, krachují. Zpísují se podmínky poskytování úvr, investoi jsou opatrnjší, pojišovny se více zamují na analýzy rizik a odhalování pojistných podvod. Majitelé podniku bojují s krizí, a proto se staví zodpovdnji ke zprávám managementu o stavu jejich spolenosti. Hlavním cílem a také smyslem podnikání se již nepovažuje maximalizace zisku, ale maximalizace hodnoty spolenosti. Zhodnotit ekonomickou výkonnost podniku rychlým a jednoduchým zpsobem je prioritním páním investor a majitel spolenosti. Z jejich pohledu je dležité zjistit, zda je podnik schopen zvyšovat svou hodnotu a poskytnout jim odpovídající výnos z jejich investice. Konkurenní prostedí umožuje zdravé fungování pouze firmám, které dokonale ovládají nejen obchodní stránku podnikatelské innosti (odbyt výrobk a služeb), ale také stránku finanní, které zaujímá velmi významnou roli. V úetnictví je uložena celá ada informací, které vypovídají ledacos o firm jak uvnit, tak i navenek. Tyto informace pebírají další ekonomické subjekty a zpracovávají je na základ rzných analytických postup. Ekonomická výkonnost podniku je sledování jeho finanní výkonnosti, pitom existuje celá ada pístup k jeho vyhodnocování. Tyto metody by mly umožnit vyhodnocení nejen stávající ekonomické a finanní situace spolenosti, ale také posoudit její vývoj do budoucnosti. Neexistují obecn platné hodnoty ukazatel a teoretických model prosperujících spoleností. K dispozici je mnoho ukazatel a model, které zjišují výkonnost spolenosti z rzných pohled. Proto by finanní analytici mli sledovat trendy a nezstávat pouze u aplikování klasických metod. Je dležité používat vysplé manažerské a ekonomické techniky a nástroje, které dokáží ukázat cesty k nákladové optimalizaci a zvyšování výkonnosti podniku. V podmínkách eské republiky pevládá klasický pístup hodnocení výkonnosti podniku, který se opírá o sledování ukazatel tradiní finanní analýzy. Postupn však dochází k posunu smrem k hodnocení výkonnosti podniku prostednictvím tvorby hodnoty. Jde o nová hodnotová kritéria založena na koncepci hodnotového managementu, který klade draz na maximalizaci tvorby pidané hodnoty pro vlastníky. V souasnosti existuje v literatue mnoho metod, jak tuto hodnotu mit. V posledních letech se intenzivn prosazuje ukazatel EVA (Economic Value Added Ekonomická pidaná hodnota). 9

Diplomová práce je lenna na tyi stžejní kapitoly. Kapitola teoretická, jenž obsahuje metody hodnotící výkonnost podniku. Ve druhé kapitole jsou tyto metody aplikovány na zkoumanou spolenost. Zjištné nedostatky a návrhy na zlepšení výkonnosti jsou ešeny ve tetí kapitole a ve tvrté kapitole jsou možné návrhy na zlepšení ekonomicky zhodnoceny. Cílem diplomové práce je na základ hodnocení výkonnosti podniku prostednictvím moderních ukazatel navrhnout opatení na upevnní finanní pozice a zvýšení ekonomické výkonnosti spolenosti Pospíchal, s.r.o. 10

1 Využití a metody mení výkonnosti podniku Výkonnost podniku bývá definována jako schopnost podniku, co nejlépe zhodnotit vložené prostedky do podnikatelských aktivit. Neznamená to však, že výkonný podnik je pouze ten, který vykazuje dobré hospodáské výsledky. Úspšná firma musí vytváet a prodávat výrobky i nabízet služby akceptované zákazníkem, za souasného zvládnutí celkové efektivnosti firemních proces pomocí nejefektivnjších metod ízení, s jediným cílem prostednictvím zvyšování firemní výkonnosti dlouhodob a cílevdom zvyšovat celkovou výslednou hodnotu firmy. 1 1.1 Hodnocení výkonnosti podniku Je nutné zvažovat, komu a jaký užitek podnik pináší. V souasnosti se prosazují dv koncepce ešení této otázky, a to vlastnický a participaní princip. 2 Vlastnický princip je oznaován jako koncept shareholder value a participaní pístup jako koncept stakeholder value. Okruh hodnotících subjekt (tzv. zájmových skupin stakeholders) je široký. Patí mezi n subjekty stojící vn i uvnit spolenosti vlastníci (shareholders), zamstnanci, investoi, management, zákazníci a dodavatelé, nositelé technických znalostí a inovací, vitelé aj.). 3 Každá skupina pistupuje k hodnocení výkonnosti podniku z rzných hledisek. Pro zákazníka je výkonný podnik takový, který je schopen pedvídat jeho poteby a nabídnout kvalitní produkt za akceptovatelnou cenu. Pro manažera je prosperující ten podnik, který má stabilní podíl na trhu, loajální zákazníky, likvidní a rentabilní hospodaení a reaguje na zmny vnjšího prostedí. Vlastníci se snaží o zhodnocení vloženého kapitálu do podniku. Všichni mají však spolený zájem na dlouhodobé existenci a dobré situaci firmy. Výjimené postavení mezi stakeholdery má vlastník ten vytvoil podnikatelský zámr a realizoval ho, do podniku vložil kapitál, který chce zvtšit, a nese celé podnikatelské riziko. Základem je tedy maximalizace hodnoty pro vlastníky, tj. maximalizace shareholder value. Tento cíl je nejvýstižnji vyjáden v ukazatelích MVA a EVA. 1 MARINI, Pavel, Drahomíra PAVELKOVÁ a Markéta KUBÁLKOVÁ. Plánování a tvorba hodnoty firmy: komplexní prvodce s píklady. Praha: Grada, 2008. 232 s. ISBN 978-80-247-2432-4. s. 14. 2 MARINI, Pavel, Drahomíra PAVELKOVÁ a Markéta KUBÁLKOVÁ. Plánování a tvorba hodnoty firmy: komplexní prvodce s píklady. Praha: Grada, 2008. 232 s. ISBN 978-80-247-2432-4. s. 15. 3 NEUMAIEROVÁ, Inka, Drahomíra PAVELKOVÁ a Karel ŠTEKER. Výkonnost a tržní hodnota firmy: metody, ukazatele, využití v praxi. Praha: Grada, 2002. 215 s. ISBN 80-247-0125-1. s. 22. 11

1.2 Finanní analýza jako prostedek hodnocení výkonnosti podniku Klasický pístup hodnocení výkonnosti podniku se opírá o sledování ukazatel tradiní finanní analýzy. Finanní analýza je jedna z nejastji využívaných oblastí finanního ízení a každé finanní rozhodování by mlo být analýzou podloženo. Finanní analýza umožuje získat pedstavu o finanním zdraví podniku. Její tvorba spadá do kompetencí finanního manažera a také vrcholového vedení podniku. Pezkoumává minulost i souasnost a pináší tak informace o výkonnosti podniku a o potenciálních rizicích, které vyplývají z jeho fungování. Zárove se zabývá i dalším vývojem podniku a jeho budoucími kroky. 4 Finanní analýzy se mohou provádt jako externí (vychází z údaj, které jsou zveejovány) nebo interní (využívají informace, které se nezveejují). Externí finanní analýza poskytuje nejen hrubou pedstavu o celé spolenosti, ale i dležité informace pro externí subjekty stát a jeho orgány, banky a jiné vitele, konkurenty, investory a obchodní partnery. Základem pro finanní analýzu jsou všeobecn pomrové ukazatele. Za uritých okolností mže být zajímavé i posouzení absolutních ukazatel nebo rozdílových ukazatel. Úlohou finanní analýzy je poskytnout informaci o finanním zdraví podniku, tzn. v jakém stavu se nachází a co lze oekávat v budoucnosti. Okruh uživatel finanní analýzy je široký. Patí sem subjekty stojící vn spolenosti (tj. investor, banky a jiní vitelé, obchodní partnei, stát a jeho orgány finanní úad, konkurenti, odborové organizace, ), ale také subjekty uvnit spolenosti (tj. management, zamstnanci, odbory). Finanní analýza se opírá pevážn o informace, které erpá z úetní závrky podniku. Obsah úetní závrky je závazn upraven opatením Ministerstva financí, které vychází jednak ze zákona. 563/1991 Sb., o úetnictví, ve znní pozdjších pedpis, jednak z postup útování. Úetní závrku v soustav podvojného úetnictví tvoí podle 18 odst. 1: rozvaha, výkaz zisk a ztrát, píloha. Píloha k rozvaze a výkazu zisk a ztrát obsahuje tyi základní ásti, kterými jsou: obecné údaje o úetní jednotce, informace o úetních metodách, obecných 4 VOCHOZKA, Marek. Metody komplexního hodnocení podniku. Praha: Grada, 2011. 246 s. ISBN 978-80-247-3647-1. s. 12. 12

úetních zásadách a zpsobech oceování, doplující informace k rozvaze, výkazu zisk a ztrát a výkaz o penžních tocích (cash flow). 5 1.2.1 Rozbor absolutních ukazatel Horizontální i vertikální analýza spoívá v rozboru absolutních ukazatel, tj. analyzují se pímo výkazy úetní závrky. U horizontální analýzy je nutné pracovat s hodnotami minimáln za ti období, jelikož cílem této analýzy je stanovit trend vývoje i intenzitu zmn. Výsledkem mohou být jak zmny absolutní (diference), tak zmny procentní (bazické, etzové indexy). Podstatou vertikální analýzy je stanovení relativního podílu jednotlivých položek výkaz k jedné základní hodnot. 1.2.2 Pravidla financování a kapitálová struktura bilanní pravidla Bilanními pravidly se rozumí doporuení, kterými by se ml management ídit ve financování firmy s cílem dosažení dlouhodobé finanní rovnováhy a stability. Obvykle jsou uvádna tyi pravidla. 6 Zlaté bilanní pravidlo financování nám íká, že majetek má být financován práv z tch finanních zdroj, které mají shodnou dobu trvání jako tento majetek. Platí tedy, že dlouhodobý majetek je financován pedevším z vlastních nebo dlouhodobých cizích zdroj, krátkodobé složky majetku z odpovídajících krátkodobých zdroj. Dodržování tchto zásad má vést k zajištní platební schopnosti podniku. Zlaté pravidlo vyrovnání rizika sleduje vztahy na stran pasiv. Vlastní zdroje by mly pokud možno pevyšovat cizí zdroje. V krajním pípad se mají rovnat. Pravidlo usiluje o to, aby nebyla ohrožena existence podniku v pípad, že se nap. zhorší tržní podmínky. Zlaté pari pravidlo sleduje vztah dlouhodobého majetku a vlastních zdroj. Pravidlo požaduje krytí dlouhodobého majetku výhradn vlastním kapitálem firmy. V moderním pojetí vyjaduje pomrn konzervativní a opatrný pístup. Vzhledem k tomu, že podnik ve svém financování využívá i cizích zdroj, rovnají se navzájem tyto dv položky spíše výjimen. 5 KISLINGEROVÁ, Eva, Drahomíra PAVELKOVÁ a Karel ŠTEKER. Oceování podniku: krok za krokem. 2. peprac. vyd. Praha: C. H. Beck, 2001. 367 s. ISBN 80-717-9529-1. s. 29. 6 KISLINGEROVÁ, Eva, Drahomíra PAVELKOVÁ a Karel ŠTEKER. Oceování podniku: krok za krokem. 2. peprac. vyd. Praha: C. H. Beck, 2001. 367 s. ISBN 80-717-9529-1. s. 53. 13

Zlaté pomrové pravidlo íká, že tempo rstu investic by ani v krátkém období nemlo pekroit tempo rstu tržeb. Jedná se tedy o ekonomický normál, jehož cílem je pimt manažery podnik, aby investovali s rozumem. 1.2.3 Rozbor pomrových ukazatel Ukazatele rentability patí k nejsledovanjším ukazatelm. Informují o efektu, jakého bylo dosaženo vloženým kapitálem. 7 Základní výpoet rentability je: Rentabilita = zisk vložené prostedky (1) Pro úely finanní analýzy rozlišujeme zpravidla ti základní typy zisku. Zisk, jenž použijeme pro výpoet daného ukazatele, se odvíjí od úelu provádné analýzy. Zisk ped zdanním a úroky (EBIT) je nezávislý na zadluženosti, úrokové sazb a sazb dan z píjm, které nemají nic spoleného s finanními aspekty provozní (hlavní) innosti. 8 Zisk ped zdanním (EBT) zahrnuje da z píjmu za bžnou a mimoádnou innost. Tento ukazatel je vhodný pro porovnávání výkonnosti mezi jednotlivými obdobími i podniky ze zemí s rzným zdanním. 9 istý zisk (EAT) je z pohledu vlastníka nejdležitjší kategorie zisku. Jedná se o zisk po zdanní, který je uren k rozdlení. Zpsob rozdlení zisku pak mže významn psobit na vývoj hodnoty podniku v budoucnu a na míru uspokojení vlastník. 10 7 KISLINGEROVÁ, Eva, Drahomíra PAVELKOVÁ a Karel ŠTEKER. Finanní analýza: krok za krokem. Praha: C. H. Beck, 2005. 137 s. ISBN 80-717-9321-3. s. 31. 8 GRÜNWALD, Rolf, Heman KOPKÁN a Markéta KUBÁLKOVÁ. Finanní analýza a plánování podniku: ekonomická pidaná hodnota, tržní pidaná hodnota. Praha: Ekopress, 2007. 318 s. ISBN 978-80-86929-26-2. s. 74. 9 PAVELKOVÁ, Drahomíra, Adriana KNÁPKOVÁ a Markéta KUBÁLKOVÁ. Výkonnost podniku z pohledu finanního manažera: komplexní prvodce s píklady. 2. aktualiz. a dopl. vyd. Praha: Linde, 2009. 333 s. ISBN 978-80-86131-85-6. s. 20. 10 PAVELKOVÁ, Drahomíra, Adriana KNÁPKOVÁ a Markéta KUBÁLKOVÁ. Výkonnost podniku z pohledu finanního manažera: komplexní prvodce s píklady. 2. aktualiz. a dopl. vyd. Praha: Linde, 2009. 333 s. ISBN 978-80-86131-85-6. str. 20. 14

Ukazatel rentability vyjaduje, kolik zisku vyprodukovala jedna koruna vloženého kapitálu. Avšak v praxi nás nezajímá jen celková rentabilita, ale také: jak jsou zhodnocovány naše vlastní vložené prostedky (vlastní kapitál), Rentabilita vlastního kapitálu (ROE) = istý zisk vlastní kapitál (2) jak jsou zhodnocovány všechny vložené prostedky (celková aktiva), Rentabilita celkového kapitálu (ROA) = EBIT celková aktiva (3) jaký zisk pinášejí tržby, Rentabilita (ziskové rozptí) tržeb (ROS) = istý zisk tržby (4) jak efektivn využívá spolenost celkový zpoplatnný kapitál. Rentabilita investovaného kapitálu (ROCE) = EBIT VK + rezervy + dlouhodobé závazky + + dlouhodobé bankovní úvry (5) Ukazatelé likvidity vyjadují, jak je podnik schopen dostát svým závazkm, tj. zda je schopen hradit své závazky v dob jejich splatnosti a v požadované výši. Všechny ukazatele likvidity se zabývají vztahem ásti obžných aktiv ke krátkodobým závazkm a krátkodobým bankovním úvrm. V závislosti na dlení obžných aktiv dle likvidnosti vznikají ti nejznámjší ukazatele sloužící k posuzování likvidity podniku. 11 Okamžitá likvidita (hotovostní) posuzuje možnost podniku hradit krátkodobé závazky, které práv dosáhly své splatnosti. Likvidita podniku bývá vtšinou zajištna, pokud ukazatel dosahuje minimáln hodnoty 0,2, uspokojivá výše je pak 0,9 1,1. 12 Okamžitá likvidita = penžní prostedky (6) krátkodobé závazky 11 HE MAN, Jan. Oceování podniku: studijní opora. Praha: Bankovní institut vysoká škola, 2010. 12 HE MAN, Jan. Oceování podniku: studijní opora. Praha: Bankovní institut vysoká škola, 2010. 15

Bžná likvidita vyjaduje, zda a kolikrát by byl podnik schopen splatit své krátkodobé závazky, aniž by musel rozprodat zásoby. Doporuené hodnoty se udávají v rozmezí od 1 1,5. (obžná aktiva zásoby) Bžná likvidita = (7) krátkodobé závazky Celková likvidita udává kolikrát by spolenost mohla uspokojit své vitele, kdyby prodala svá veškerá obžná aktiva, tj. kolika korunami obžných aktiv je kryta každá koruna krátkodobých závazk a bankovních úvr. Optimáln by koruna tchto závazk mla být kryta 1,5 2,5 korunami obžných aktiv. 13 obžná aktiva Celková likvidita = (8) krátkodobé závazky Ukazatelé zadluženosti charakterizuje základní proporce vlastního a cizího kapitálu a také zadluženost vlastního kapitálu. 14 Ukazatel vitelského rizika a koeficient samofinancování zkoumají celkovou zadluženost podniku z opaných stran pohledu, tj. jsou si navzájem doplkem. Vitelské riziko udává, jaké zastoupení má v podniku cizí kapitál, a koeficient samofinancování naopak uruje podíl vlastního kapitálu na celkových aktivech. Souet tchto ukazatel je logicky roven jedné. Doporuené hodnoty pro financování cizím kapitálem se pohybují v rozmezí od 40% do 60%. Je však nutné zohlednit druh podniku a odvtví. celkové cizí zdroje Ukazatel vitelského rizika = (9) celková aktiva Koeficient samofinancování = vlastní kapitál celková aktiva (10) Úrokové krytí pomuje EBIT s nákladovými úroky. íká, kolikrát je spolenost schopna z dosaženého zisku zaplatit své úroky. Tato hodnota by obecn nemla dosahovat hodnoty nižší než 3. EBIT Úrokové krytí = (11) celkový nákladový úrok 13 HE MAN, Jan. Oceování podniku: studijní opora. Praha: Bankovní institut vysoká škola, 2010. 14 VOCHOZKA, Marek. Metody komplexního hodnocení podniku. Praha: Grada, 2011. 246 s. ISBN 978-80-247-3647-1. s. 25. 16

Ukazatel pekapitalizování pomocí vztahu vlastního kapitálu a dlouhodobého majetku demonstruje nedodržování zlatého pari pravidla. Podnik je oznaován za pekapitalizovaný, pokud je pomr vlastního kapitálu a dlouhodobých aktiv vtší než jedna, tj. z vlastních zdroj jsou kryta i obžná aktiva. Nezbývá zde tudíž ani žádný prostor pro financování dlouhodobého majetku dlouhodobým cizím kapitálem. 15 Ukazatel pekapitalizování = vlastní kapitál dlouhodobý majetek (12) Ukazatelé aktivity hodnotí, jak intenzivn a efektivn využívá podnik svých aktiv, tj. zda je množství jednotlivých aktiv pimené k výkonm spolenosti. Konkrétní ukazatele pak vyjadují vázanost kapitálu v daných aktivech. Ideální hodnoty platné pro všechny podniky vtšinou neexistují. Je však obecn žádoucí, aby se obratovost aktiv co nejvíce zvtšovala a doba obratu naopak zkracovala. 16 Obvykle se uvádjí v podob ukazatel vyjadujících vázanost kapitálu ve vybraných položkách aktiv a pasiv, obratovost aktiv (jako inverzní podoba vázanosti aktiv) nebo dobu obratu aktiv (vyjádenou potem dn). 17 Vázanost celkových aktiv podává informaci o výkonnosti (intenzit), s níž podnik využívá aktiva s cílem dosáhnout tržeb. ím je ukazatel nižší, tím je lepší celková produkní efektivnost a podnik expanduje, aniž by musel zvyšovat finanní zdroje. 18 Vázanost celkových aktiv = Relativní vázanost stálých aktiv = aktiva roní tržby stálá aktiva roní tržby (13) (14) Relativní vázanost obžných aktiv = obžná aktiva roní tržby (15) 15 HE MAN, Jan. Oceování podniku: studijní opora. Praha: Bankovní institut vysoká škola, 2010. 16 HE MAN, Jan. Oceování podniku: studijní opora. Praha: Bankovní institut vysoká škola, 2010. 17 SEDLÁEK, Jaroslav, Drahomíra PAVELKOVÁ a Karel ŠTEKER. Finanní analýza podniku: komplexní prvodce s píklady. Brno: Computer Press, 2007. 154 s. ISBN 978-80-251-1830-6. s. 60. 18 SEDLÁEK, Jaroslav, Drahomíra PAVELKOVÁ a Karel ŠTEKER. Finanní analýza podniku: komplexní prvodce s píklady. Brno: Computer Press, 2007. 154 s. ISBN 978-80-251-1830-6. s. 61. 17

Hodnotu ukazatele obratu stálých aktiv zjišuje zejména firma, která zvažuje nákup dalšího dlouhodobého majetku. Pokud je velikost obratovosti menší než 1, naznauje to nedostatenou majetkovou vybavenost. Obrat aktiv = tržby aktiva (16) Obrat zásob je oznaován za ukazatele intenzity využívání zásob a udává poet obrátek (tj. od prodání k optovnému naskladnní) za rok. Ukazatel doby obratu zásob vyjaduje, kolik dní trvá každý obrat. Pitom cílem je minimalizace doby, po kterou jsou obžná aktiva vázána v podob zásob. Obrat zásob = tržby zásoby (17) Doba obratu zásob = zásoby tržby * 360 (18) Doba inkasa pohledávek a doba úhrady závazk 19 závisí na postavení podniku na trhu a tedy i možnosti diktovat si podmínky u svých dodavatel a odbratel. Doba inkasa pohledávek udává, do kolika dn jsou odbratelé nuceni zaplatit faktury za odebrané zboží. Jedná se o neúroenou formu úvru, kterou spolenost poskytuje svým odbratelm. Proto je cílem tuto hodnotu opt stlaovat na minimum. Doba obratu zásob naopak vystihuje, za jak dlouho od nákupu zboží musí daná firma zaplatit svým dodavatelm. Ideáln by mla být doba inkasa pohledávek kratší než doba úhrady závazk. V opaném pípad dochází ke snižování likvidity a k obchodnímu deficitu. Doba inkasa pohledávek = Doba úhrady závazk = pohledávky tržby závazky tržby * 360 (19) * 360 (20) 19 HE MAN, Jan. Oceování podniku: studijní opora. Praha: Bankovní institut vysoká škola, 2010. 18

Provozní (výrobní) ukazatelé 20 jsou zameny dovnit podniku a uplatují se tedy ve vnitním ízení. Opírají se o tokové veliiny, pedevším o náklady, jejichž ízení má za následek hospodárné vynakládání jednotlivých druh náklad a tím i dosažení vyššího koneného efektu. Produktivita dlouhodobého hmotného majetku (dále DHM) vyjaduje stupe využití DHM, tj. množství výnos reprodukovaných jednou korunou vloženou do DHM v poizovacích cenách. Hodnota ukazatele by mla být co nejvyšší. Produktivita DHM = výnosy (bez mimoádných) DHM v PC (21) Ukazatel stupn odepsanosti vyjaduje, na kolik % je v prmru odepsán DHM. Vývoj ukazatele svdí o stárnutí podniku. Stupe odepsanosti DHM = DHM v ZC DHM v PC (22) Mzdová produktivita udává, kolik výnos pipadá na 1 K vyplacených mezd. Pi trendové analýze by ml ukazatel vykazovat rostoucí tendenci. Pokud chceme vylouit vliv nakupovaných surovin, energií a služeb, dosadíme do itatele pidanou hodnotu. Mzdová produktivita = výnosy (bez mimoádných) mzdy (23) Nákladovost výnos ukazuje zatížení výnos podniku celkovými náklady. Hodnota ukazatele by mla v ase klesat. Nákladovost výnos = náklady výnosy (bez mimoádných) (24) Ukazatele na bázi cash flow 21 obvykle vycházejí z jiných pomrových ukazatel (nap. rentability, likvidity), ve kterých je úetní zisk zpravidla nahrazen cash flow. 20 SEDLÁEK, Jaroslav, Drahomíra PAVELKOVÁ a Karel ŠTEKER. Finanní analýza podniku: komplexní prvodce s píklady. Brno: Computer Press, 2007. 154 s. ISBN 978-80-251-1830-6. s. 71. 21 Management Mania [online]. [cit. 2013-04-06]. Dostupné z: https://managementmania.com/cs/ukazatele-nabazi-cash-flow 19

Rentabilita tržeb z cash flow je odvozen od ukazatele rentability tržeb. S použitím CF z provozní innosti místo zisku (EBIT) je mén ovlivnn investiními cykly a stupnm odepsanosti stálých aktiv. Rentabilita tržeb na bázi CF = CF z provozní innosti roní tržby (25) Rentabilita celkového kapitálu z cash flow oznauje schopnost pijímat úvry. Pokud je výsledná hodnota nižší než úroková míra, pak aktiva nevyprodukují tolik, kolik je na splácení úrok poteba. Naopak pokud je výsledná hodnota vtší než úroková míra, vyplatí se podniku pijímat nové úvry. Rentabilita celkového kapitálu z CF = CF z provozní innosti celkový kapitál (26) Stupe oddlužení z cash flow dává signál, zda je podnik schopen hradit své závazky z vlastní finanní síly. Doporuená hodnota ukazatele je mezi 20 % a 30 %. Obvykle se sleduje vývoj ukazatele v ase, klesající hodnota vypovídá o rostoucí finanní napjatosti finanní pozice podniku. Stupe oddlužení z CF = CF z provozní innosti cizí kapitál (27) Likvidita z cash flow nám oznauje schopnost podniku splácet své splatné závazky z vytvoených penžních prostedk. Likvidita z CF = CF z provozní innosti krátkodobé závazky (28) 1.2.4 Analýza pracovního kapitálu V nejširším slova smyslu je pracovním kapitálem mínn obžný majetek podniku. Nicmén pro finanní ízení podniku je zajímavjší sledovat tzv. istý pracovní kapitál (net working capital), což je ást dlouhodobých zdroj majetku, která kryje obžná aktiva. istý pracovní kapitál vzhledem ke své dlouhodobosti vytváí jakýsi polštá pro pípadné 20

finanní výkyvy. Jedná se o dlouhodobý zdroj, který má podnik k dispozici pro profinancování bžného chodu podniku. 22 1.2.5 Pyramidová analýza Pyramidová analýza je nazývána podle uspoádání ukazatel do tvaru pyramidy: na vrcholu stojí základní syntetický ukazatel (obvykle rentabilita kapitálu nebo rentabilita vlastního kapitálu), který je postupn rozkládán do stále analytitjších ukazatel, které jeho zmny vysvtlují a kvantifikují. 23 Systém ukazatel postihuje vzájemné vazby mezi pomrovými ukazateli, jenž je vidt v Du Pontovy rovnice: istý zisk tržby aktiva istý zisk ROE = * * = (29) tržby aktiva vlastní kapitál vlastní kapitál ROE = ROS * obrat aktiv * míra finanní páky = výkonnost vlastního kapitálu (30) Rovnice vyjaduje, že management má ti páky ke zvyšování výnosnosti vlastního kapitálu (ROE). Ziskovou marži, kde hlavním zpsobem jejího zvyšování je snižování náklad. Druhá páka ke zvyšování ROE je obrat aktiv, kde hlavním zpsobem je zvyšování tržeb pipadajících na každou korunu aktiv a poslední je finanní páka, kde hlavním zpsobem je výhodné použití cizích zdroj k financování aktiv. 24 Zisková marže násobená obratem celkových aktiv se rovná výnosnosti aktiv (ROA). ROA = zisková marže * obrat celkových aktiv (31) Pokud by podnik používal pro financování svých aktiv jen vlastní kapitál, rentabilita aktiv (ROA) by se rovnala rentabilit vlastního kapitálu (ROE). V pípad, že vitelé 25 26 poskytnou finanní zdroje, projeví se v hospodaení podniku finanní páka. 22 KISLINGEROVÁ, Eva, Drahomíra PAVELKOVÁ a Karel ŠTEKER. Finanní analýza: krok za krokem. Praha: C. H. Beck, 2005. 137 s. ISBN 80-717-9321-3. s. 42. 23 SYNEK, Miloslav, Heman KOPKÁN a Markéta KUBÁLKOVÁ. Manažerské výpoty a ekonomická analýza: ekonomická pidaná hodnota, tržní pidaná hodnota. Praha: C. H. Beck, 2009. 301 s. ISBN 978-80- 7400-154-3. s. 179. 24 SYNEK, Miloslav, Drahomíra PAVELKOVÁ a Markéta KUBÁLKOVÁ. Podniková ekonomika: komplexní prvodce s píklady. 3. peprac. a dopl. vyd. Praha: C. H. Beck, 2002. 479 s. ISBN 80-717-9736-7. s. 247. 25 SEDLÁEK, Jaroslav, Drahomíra PAVELKOVÁ a Karel ŠTEKER. Finanní analýza podniku: komplexní prvodce s píklady. Brno: Computer Press, 2007. 154 s. ISBN 978-80-251-1830-6. s. 83. 26 BLAHA, Zdenek Sid, Drahomíra PAVELKOVÁ a Karel ŠTEKER. Jak posoudit finanní zdraví firmy: krok za krokem. 3. rozš. vyd. Praha: Management Press, 2006. 194 s. ISBN 80-726-1145-3. s. 80. 21

1.2.6 Bonitní a bankrotní modely Bankrotní a bonitní modely jsou schopny odhadnout, které podniky eká v budoucnu bankrot, nebo zdali je vysoká pravdpodobnost, že se podnik dostane do finanních potíží. Výsledky tchto model zajímají investory, management i vlastníky firmy, pevážn však bankovní instituce. Než banky schválí pjku podnikm, musí nejdíve uvážit jejich bonitu. Metod a postup hodnocení bonity firmy a pedvídání pípadného bankrotu existuje nesetn a finanní instituce vtšinou svoje postupy tají, nebo se jedná o jejich know-how. Nicmén ve všech modelech hrají podstatnou roli finanní ukazatele. 27 Bonitní modely Bonitou se rozumí schopnost splácet svoje závazky a uspokojovat tím vitele. Bonitní podnik je tedy takový, který je schopen uspokojovat své vitele splácením svých závazk. 28 Velké množství výbrových soustav model, které slouží k diagnóze i predikci finanní situace firem, pedstavuje aplikaci zahraniních model. Jejich transformace na podmínky eské ekonomiky naráží na vážné problémy, zejména na absenci dostaten dlouhé asové ady sledovaných finanních ukazatel, problematiku validity dat, dynamicky se mnící sociáln-ekonomické prostedí. 29 Základním bonitním modelem je Index bonity. Je užíván pevážn ve stedoevropských zemích, zejména v Nmecku, Rakousku a Švýcarku. Tento index rozdluje podniky na bankrotní a bonitní. Kritickou hodnotou v tomto ohledu je nula. Záporné hodnoty výsledku naznaují, že se jedná o podnik ohrožený bankrotem. Naopak bonitní podniky se vyznaují kladnými hodnotami Indexu bonity. 30 CF A EBT EBT zásoby T IB = 1,5* + 0,08* + 10* + 5* + 0,3* + 0,1* (32) CZ CZ A T T A Index bonity umožuje i podrobnjší hodnocení ekonomické situace, jenž je možné vidt v píloze. 13. 27 KISLINGEROVÁ, Eva, Drahomíra PAVELKOVÁ a Karel ŠTEKER. Finanní analýza: krok za krokem. Praha: C. H. Beck, 2005. 137 s. ISBN 80-717-9321-3. s. 76. 28 VOCHOZKA, Marek. Metody komplexního hodnocení podniku. Praha: Grada, 2011. 246 s. ISBN 978-80-247-3647-1. s. 77. 29 SEDLÁEK, Jaroslav, Drahomíra PAVELKOVÁ a Karel ŠTEKER. Úetní data v rukou manažera: finanní analýza v ízení firmy. Brno: Computer Press, 1999. 195 s. ISBN 80-722-6140-1. s. 124. 30 VOCHOZKA, Marek. Metody komplexního hodnocení podniku. Praha: Grada, 2011. 246 s. ISBN 978-80-247-3647-1. s. 78. 22

Bankrotní modely Bankrotní modely se pokoušejí zhodnotit finanní postavení podniku. Tmito vybranými modely jsou nap. Altmanova analýza, Index IN, Taflerv index, Tamariho model, Grünwaldv index bonity, Kralickv rychlý test. Altmanova analýza je nkdy nazývána Altmanovým modelem, jehož hodnota se získá dosazením údaj do rovnice sestavené profesorem Altmanem za použití pti pomrových ukazatel a diskriminaní analýzy. V literatue lze nalézt tyi obdoby této analýzy: variantu pro akciové spolenosti s veejn obchodovanými akciemi, variantu pro spolenosti neobchodovatelné na finanních trzích, variantu pro nevýrobní spolenosti a variantu pro eské spolenosti. Problémem všech variant Altmanových model pi užití v podmínkách eské republiky je využívání rzných úetních standard v USA (kde modely vznikaly) a R (kde mají být aplikovány). Pro eské firmy je vhodné užití tvrté varianty tohoto modelu, která sice neodstrauje zmínný problém, ale je vhodná z dvodu zahrnutí vysoké platební neschopnosti, která panovala v eských podmínkách zejména v 90. letech 20. století. 31 Altmanova analýza pro spolenosti neobchodované na finanních trzích EBIT T VK NZ PK Z = 3,107 * + 0,998* + 0,42* + 0,847* + 0,7* (33) CZ A CZ A A Altmanova analýza pro eské spolenosti Z cz = 3,3* EBIT CZ + 0,999 * T A + 0,6* VK CZ + 1,4 * NZ A + 0,717 * PK A 1* závazkypo splat. tržby Hodnocení spolenosti neobchodované na finanních trzích Altmanovou analýzou a pro eské spolenosti je možné najít v píloze. 13. Indexy IN Inka a Ivan Neumaierovi sestavili tyi indexy, které umožují posoudit finanní výkonnost a dvryhodnost eských podnik. V roce 1995 vznikl první index IN95, který byl oznaen jako index dvryhodnosti nebo také vitelský (bankrotní) index. V roce 1999 byl doplnn variantou IN99. Tento index akcentuje pohled vlastníka a vyjaduje kvalitu (bonitu) podniku z hlediska jeho finanní výkonnosti. Roku 2002 vznikl spojením obou výše (34) 31 VOCHOZKA, Marek. Metody komplexního hodnocení podniku. Praha: Grada, 2011. 246 s. ISBN 978-80-247-3647-1. s. 89. 23

uvedených index IN01. Pro jeho tvorbu byla použita data z roku 2001. Zatím posledním z této skupiny index je IN05 z roku 2005, jenž je aktualizací indexu IN01 s použitými daty z roku 2004. 32 Varianty lze také rozdlit dle jejich užití takto: vitelská varianta IN95, vlastnická varianta IN99, komplexní varianta IN01, modifikovaná komplexní varianta IN05. 33 IN95 = 0,022 * A CZ + 0,11* EBIT nákl. úroky + 8,33* EBIT A + 0,52 * (35) T A + 0,1* OA kr.ck 16,8* A EBIT T OA IN 99 = 0,017 * + 4,573* + 0,481* + 0,015* (36) CZ A A kr.ck závazky po splat. výnosy A EBIT EBIT T OA IN 01 = 0,13* + 0,04 * + 3,92 * + 0,21* + 0,09 * (37) CZ nákladové A A kr.ck úroky A EBIT EBIT T OA IN 05 = 0,13* + 0,04 * + 3,97 * + 0,21* + 0,09 * (38) CZ nákladové A A kr.ck úroky Hodnocení výsledk index IN95, IN99, IN01, IN05 je v píloze. 13. Klíovou výhodou index IN je jejich tvorba v eských podmínkách, která pedpokládá vyšší úspšnost index pi jejich kalkulaci z dat eských podnik. Druhou velkou výhodou tvorby index v eských podmínkách je jednoznanost využitých ukazatel, které jsou v modelu aplikovány na základeských úetních standard a na základ stejných úetních standard jsou získány hodnoty tchto ukazatel za jednotlivé podniky. 34 Taflerv index Tafflerv model byl pi praktické aplikaci použit v modifikované verzi tak, aby podával co nejobjektivnjší informace. Ale i zde se jedná o model, který vznikl v jiných 32 SEDLÁEK, Jaroslav, Drahomíra PAVELKOVÁ a Karel ŠTEKER. Finanní analýza podniku: komplexní prvodce s píklady. Brno: Computer Press, 2007. 154 s. ISBN 978-80-251-1830-6. s. 111. 33 VOCHOZKA, Marek. Metody komplexního hodnocení podniku. Praha: Grada, 2011. 246 s. ISBN 978-80-247-3647-1. s. 91. 34 VOCHOZKA, Marek. Metody komplexního hodnocení podniku. Praha: Grada, 2011. 246 s. ISBN 978-80-247-3647-1. s. 96. 24

ekonomických podmínkách. Navíc tento model nabízí jen velmi úzkou šedou zónu (respektive ji využívá práv jen v modifikované verzi). 35 Modifikovaný Tafflerv index zisk OA kr.závazky tržby T 2 = 0,53* + 0,13* + 0,18 * + 0,16 * (39) kr.závazky CK A A Hodnocení modifikovaným Tafflerovým indexem je možné najít v píloze. 13. Bankrotn bonitní modely Bankrotn bonitní modely kombinují oba výše zmínné pístupy. Mezi bankrotn bonitní modely patí nap. Tamariho model, Grünwaldv index a Kralickv rychlý test. Tamariho model Východiskem pro Tamariho model jsou podílové ukazatele, které jsou bodov ohodnocovány. Tabulka s ukazateli a jejich bodovým ohodnocením jsou v píloze. 13. Podnik je hodnocen dle soutu získaných bod. Ty podniky, jenž soutem nasbírají více než 60 bod, jsou hodnoceny jako bonitní. Za bankrotní se považují podniky se soutem nižším než 30 bod. Mezi tmito hranicemi leží takzvaná šedá zóna. 36 Výhodou Tamariho modelu je fakt, že vznikl na základ reálného rozložení hodnot v hodnocené množin podnik s využitím sofistikovaných statistických metod. Jedná se tedy o univerzální nástroj hodnocení podnik v rámci širokého spektra obor. 37 Grünwaldv index Tento souhrnný index je založen na šesti pomrových ukazatelích. Pro každý ukazatel je stanovena krajní pijatelná hodnota (viz Tabulka.1). Poet bod lze získat, pokud se vydlí skutená hodnota ukazatele s píslušnou krajní hodnotou. Výsledná hodnota indexu bonity, podle které je pak hodnocený podnik zaazen do jednoho ze ty ratingových stup, se získá aritmetickým prmrem bod piazených všem šesti ukazatelm. 35 RKOVÁ, Petra. Finanní analýza: metody, ukazatele, využití v praxi. 4. aktualiz. vyd. Praha: Grada, 2011. 143 s. ISBN 978-80-247-3916-8. s. 130. 36 VOCHOZKA, Marek. Metody komplexního hodnocení podniku. Praha: Grada, 2011. 246 s. ISBN 978-80-247-3647-1. s. 110. 37 VOCHOZKA, Marek. Metody komplexního hodnocení podniku. Praha: Grada, 2011. 246 s. ISBN 978-80-247-3647-1. s. 110. 25

Tabulka. 1: Pijatelné hodnoty pro jednotlivé ukazatele Grünwaldova indexu Pomrové ukazatele rentabilita aktiv = istý zisk / aktiva rentabilita vlastního kapitálu = istý zisk / vlastní kapitál pohotové likvidity = (obžná aktiva zásoby) / krátkodobé závazky krytí zásob pracovním kapitálem = istý pracovní kapitál / zásoby doba splácení dluh = (cizí zdroje rezervy) / (istý zisk + odpisy) Pijatelné hodnoty zdanná úroková míra z pijatých úvr prmrná úroková míra z pijatých úvr hodnota vyšší než 1, doc. Grünwald navrhl hodnotu 1,2 hodnota nižší než 1, doc. Grünwald navrhl hodnotu 0,7 hodnota výrazn vyšší než 1 rok, ale maximáln 3,5 roku úrokové krytí = EBIT / nákladové úroky hodnota výrazn vyšší než 1, optimální je 2,5 Zdroj: VOCHOZKA, Marek. Metody komplexního hodnocení podniku. Praha: Grada, 2011. 246 s. ISBN 978-80- 247-3647-1. s. 113. Pijatelné hodnoty je teba brát jako orientaní. Jejich konkrétní výši si upraví každý finanní analytik dle svého uvážení. Aby extrémn píznivé hodnocení jednoho ukazatele nemohlo zakrýt nedostatenost jiného, je bodové hodnocení každého ukazatele limitováno maximálním potem 3 bod. V pípad záporné hodnoty ukazatele se pidlí nulová hodnota, tzn. že ani hodnota GIB nemže být nižší než nula. 38 Tabulku s hodnocením Grünwaldova indexu bonity do ratingových stup je možné najít v píloze. 13. Kralickv rychlý test Kralickv rychlý test získává celkovou hodnotu jako prmr udlených známek, respektive prmr získaného bodového hodnocení za jednotlivé ukazatele. Odlišností od ostatních metod je stejná váha všech hodnocených pomrových ukazatel. 39 rentabilitu. 40 Vychází ze ty ukazatel, z nichž první dva hodnotí finanní stabilitu a další dva 38 SEDLÁEK, Jaroslav, Drahomíra PAVELKOVÁ a Karel ŠTEKER. Finanní analýza podniku: komplexní prvodce s píklady. Brno: Computer Press, 2007. 154 s. ISBN 978-80-251-1830-6. s. 114. 39 VOCHOZKA, Marek. Metody komplexního hodnocení podniku. Praha: Grada, 2011. 246 s. ISBN 978-80-247-3647-1. s. 118. 40 MARINI, Pavel, Drahomíra PAVELKOVÁ a Markéta KUBÁLKOVÁ. Plánování a tvorba hodnoty firmy: komplexní prvodce s píklady. Praha: Grada, 2008. 232 s. ISBN 978-80-247-2432-4. s. 95. 26

Jednotlivé ukazatele jsou kvóta vlastního kapitálu, doba splácení dluhu z cash flow, cash flow v tržbách a rentabilita aktiv. V píloze. 13 je možné najít známkování jednotlivých ukazatel, ale také celkové hodnocení podniku podle Kralickova rychlého testu. 1.2.7 Ekonomická pidaná hodnota Ekonomická pidaná hodnota (EVA) je nástroj mení finanní výkonnosti podniku pímo zamený na hodnocení vývoje hodnoty majetku vlastník v ase. Tato metoda byla pedstavena v 90. letech 20. století poradenskou spoleností Stern Stewart & Co. 41 Díve byl úetním mítkem výkonu tzv. reziduální píjem, který je definován jako provozní zisk odetený od kapitálu. EVA je ve své podstat jednou z variací zbytkového píjmu poítá s píjmem a kapitálem. 42 V roce 1970 a díve nemla metoda reziduálního píjmu velkou publicitu a spolenosti ho píliš nepoužívaly. Pitom EVA, prakticky stejný koncept s jiným názvem, se v posledních letech prosazuje velmi výrazn a poet spoleností, ve kterých se pracuje s hodnotou EVA, se rychle zvyšuje. 43 Jedním z možných dvod, pro reziduální píjem nikdy nezískal popularitu tohoto rozsahu, mže být ten, že Ekonomická pidaná hodnota (EVA) byla uvedena na trh s konceptem tržní pidané hodnoty (MVA). 44 EVA narozdíl od NOPAT (istý provozní zisk po zdanní) nebo dalších výnosových ukazatel jako istý píjem a zisk na akcii, systematicky souvisí s tržní hodnotou. To by mlo zajistit lepší prediktor tržní hodnoty než jiné ukazatele provozní výkonnosti. 45 EVA pedstavuje rozdíl mezi tzv. operativním ziskem po zdanní a náklady na použitý kapitál, tj. pebytek zisku po odetení oportunitních náklad na úplatný kapitál. Koncepce EVA obsahuje to, že cílem podnikání je vytvoení ekonomické pidané hodnoty. To znamená, 41 VOCHOZKA, Marek. Metody komplexního hodnocení podniku. Praha: Grada, 2011. 246 s. ISBN 978-80-247-3647-1. s. 72. 42 VOCHOZKA, Marek. Metody komplexního hodnocení podniku. Praha: Grada, 2011. 246 s. ISBN 978-80-247-3647-1. s. 72. 43 NUELLE, Frances. The two faces of EVA. HighBeam research [online]. [cit. 2013-08-14]. Dostupné z: http://www.highbeam.com/doc/1p3-9215068.html. str. 39. 44 VOCHOZKA, Marek. Metody komplexního hodnocení podniku. Praha: Grada, 2011. 246 s. ISBN 978-80-247-3647-1. s. 73. 45 O BYRNE, Stephen. EVA and market value. Journal of Applied Corporate Finance [online]. [cit. 2013-08- 14]. Dostupné z: http://www.valueadvisors.com/attachments/obyrne-jacf91.pdf. s. 125. 27

že ukazatel EVA mí, jak spolenost za dané období pispla svými aktivitami ke zvýšení i snížení hodnoty pro své vlastníky. 46 Základní konstrukce ukazatele EVA se opírá o ti klíové hodnoty, a to hodnotu istého provozního zisku po zdanní (NOPAT), celkový investovaný kapitál (C - Capital) a prmrné náklady kapitálu (WACC). Základní vzorec pro výpoet: EVA = NOPAT WACC * C (40) Ekonomická pidaná hodnota (EVA) je rozdíl mezi celkovým investovaným kapitálem a docíleným provozním hospodáským výsledkem po zdanní (NOPAT). 47 Vstupní úetní data je nezbytné pro výpoet hodnoty EVA upravit tak, aby co nejlépe odpovídala ekonomické realit podniku. Ped dosazením do výpotu je poteba pevést úetní data na data ekonomická. Úprava se týká položek rozvahy jenž je zamena na vymezení tzv. istých operativních aktiv (NOA) a na úprava výsledku hospodaení na tzv. operativní zisk (NOPAT). 48 Prmrné vážené náklady kapitálu (WACC) pedstavují cenu (hodnotu) investovaného kapitálu vlastního i cizího: D E WACC = rd *(1 t) * + re * (41) C C Kde: r d r e D E C t náklady na cizí kapitál, používá se také oznaení NCK náklady na vlastní kapitál, používá se také oznaení NVK tržní hodnota úroeného cizího kapitálu, taktéž se oznauje CK tržní hodnota vlastního kapitálu, taktéž se oznauje VK tržní hodnota celkového kapitálu (VK + úroené cizí zdroje), taktéž se oznauje K daová sazba z píjm právnických osob 46 KNÁPKOVÁ, Adriana, Drahomíra PAVELKOVÁ a Markéta KUBÁLKOVÁ. Finanní analýza: komplexní prvodce s píklady. Praha: Grada, 2010. 205 s. ISBN 978-80-247-3349-4. s. 152. 47 MARINI, Pavel, Drahomíra PAVELKOVÁ a Markéta KUBÁLKOVÁ. Plánování a tvorba hodnoty firmy: komplexní prvodce s píklady. Praha: Grada, 2008. 232 s. ISBN 978-80-247-2432-4. s. 40. 48 PAVELKOVÁ, Drahomíra, Adriana KNÁPKOVÁ a Markéta KUBÁLKOVÁ. Výkonnost podniku z pohledu finanního manažera: komplexní prvodce s píklady. 2. aktualiz. a dopl. vyd. Praha: Linde, 2009. 333 s. ISBN 978-80-86131-85-6. s. 154. 28

Pro výpoet WACC je poteba stanovit váhy jednotlivých složek kapitálu, urit náklady na vlastní a cizí kapitál a pípadn ješt upravit výsledné náklady kapitálu. 49 Náklady na vlastní kapitál jsou dány výnosovým oekáváním píslušných investor. Výnosové oekávání je nutno odvozovat z možného alternativního výnosu kapitálu s pihlédnutím k riziku. 50 Nákladem cizího kapitálu je úrok, který podnik nese, tj. úrok, který platí podnik viteli, snížený o tzv. daový štít (úroky jsou daov uznatelným nákladem). 51 Pro výpoet náklad na vlastní kapitál existuje mnoho model, avšak v Evrop je nejvíce používaný stavebnicový model. Vzorec pro výpoet odhadu alternativního nákladu na kapitál: r e = r f + r LA + r P + r FS + r FST (42) Kde: r e r f r LA r P r FS r FST odhad alternativního nákladu na vlastní kapitál bezriziková výnosnost prémie za riziko velikosti podniku prémie za podnikatelské riziko prémie za riziko finanní stability prémie za riziko finanní struktury Alternativní výpoet Ekonomické pidané hodnoty Ekonomickou pidanou hodnotu lze vypoítat i podle následujícího vztahu: EVA = (RONA WACC) * C (43) Kde: EVA ekonomická pidaná hodnota RONA rentabilita istých operativních aktiv WACC vážené prmrné náklady kapitálu C kapitál vázaný v aktivech (NOA) 49 PAVELKOVÁ, Drahomíra, Adriana KNÁPKOVÁ a Markéta KUBÁLKOVÁ. Výkonnost podniku z pohledu finanního manažera: komplexní prvodce s píklady. 2. aktualiz. a dopl. vyd. Praha: Linde, 2009. 333 s. ISBN 978-80-86131-85-6. s. 63. 50 KNÁPKOVÁ, Adriana, Drahomíra PAVELKOVÁ a Markéta KUBÁLKOVÁ. Finanní analýza: komplexní prvodce s píklady. Praha: Grada, 2010. 205 s. ISBN 978-80-247-3349-4. s. 157. 51 KNÁPKOVÁ, Adriana, Drahomíra PAVELKOVÁ a Markéta KUBÁLKOVÁ. Finanní analýza: komplexní prvodce s píklady. Praha: Grada, 2010. 205 s. ISBN 978-80-247-3349-4. s. 158. 29

Rentabilita istých operativních aktiv (RONA) je dána vztahem: RONA = NOPAT / C (44) Kde: NOPAT operativní zisk C kapitál vázaný v aktivech (NOA) Pokud je rentabilita istých operativních aktiv vtší než vážené prmrné náklady kapitálu, tak je také kladná ekonomicky pidaná hodnota a podnik tedy tvoí hodnotu. 30

2 Analýza ekonomické výkonnosti vybraného podniku V ásti analýza ekonomické výkonnosti vybraného podniku je nejprve pedstavena hodnocená spolenost Pospíchal, s.r.o. Poté následuje hodnocení výkonnosti spolenosti na základ analýzy majetkové a finanní základny, bilanních pravidel, analýzy rentability, likvidity, zadluženosti a aktivity. Dále je firma zhodnocena pomocí bonitních a bankrotních model, pomocí nichž lze odhadnout, zda neekají spolenost Pospíchal, s.r.o. v budoucnu finanní potíže. Následuje výpoet ekonomické pidané hodnoty. V závru této kapitoly je finanní zdraví spolenosti shrnuto a porovnáno s oborem. 2.1 Vznik a charakteristika spolenosti Pospíchal, s.r.o. Tabulka. 2: Údaje o spolenosti Pospíchal, s.r.o. Obchodní firma: Pospíchal, s.r.o. Právní forma: Spolenost s ruením omezeným Sídlo spolenosti: Jarní 2624/22, Jablonec n. N., PS 466 01 Zapsáno dne: 3. 12. 2004 I / DI: 25499343 / CZ25499343 Pedmt podnikání: Velkoobchod, specializovaný maloobchod, pokrývaství a podlaháství, provádní jednoduchých a drobných staveb, jejich zmn a odstraování Základní kapitál: 200 000 K Statutární orgán: Vladimír Pospíchal (podíl 50 %) Jiina Pospíchalová (podíl 50 %) Poet zamstnanc 39 Zdroj: autor, www.obchodnirejstrik.cz V tabulce. 2 jsou shrnuty základní údaje o spolenosti Pospíchal, s.r.o., jenž zaala svojí innost v roce 2005. Byla založena dvma spoleníky, piemž každý z nich vložil 100 000 K. V souasnosti iní splacený základní kapitál spolenosti 200 000 K. Pedmt podnikání pi založení spolenosti byl uveden velkoobchod, specializovaný maloobchod, pokrývaství a podlaháství, provádní jednoduchých a drobných staveb, jejich zmn a odstraování. Firma v roce 2005 nezaala zcela od zaátku, avšak voln navázala na pedchozí innost jednoho ze spoleník, jenž svojí podnikatelskou innost zahájil v roce 1992. V tomto roce byla založena firma Vladimír Pospíchal. Tato firma zaínala vlastní výrobou stešních asfaltových šindel z tuzemského materiálu vyrobeného na zakázku. Prvním 31

podntem k založení firmy byl chudý sortiment krytin na trhu a cenová nedostupnost zahraniních asfaltových šindel. Následující rok s pozvolným nárstem zakázek, byli pijati první dva zamstnanci. V roce 1994 nestaila vlastní výroba uspokojit zákazníky, a tak firma zaíná obchodní spolupráci s firmou IKO International. Je zajištno rozšíení sortimentu o kvalitní stešní produkty z asfaltových šindel a pás a o stešní doplky. Dále výroba pechází postupn na prodej stešních materiál. V roce 1997 vlastní firma Vladimír Pospíchal ti samostatné prodejny se sortimentem stešních materiál a doplk (v Jablonci nad Nisou, Smržovce u Tanvaldu a v Liberci). V jablonecké prodejn je navíc nabízen nábytek z masivu na výstavní ploše 400 m2. Do roku 2003 vznikly nové poboky v Kojeticích u Neratovic, Náchod, Nuicích u Prahy, Perov a eských Budjovicích. Hlavní inností firmy jsou stále stešní materiály, doplky, izolace, okna, palubky a klempíské prvky. V roce 2004 zmnila firma Vladimír Pospíchal právní subjektivitu na spolenost Pospíchal, s.r.o. Piemž hlavní a základní inností podniku je v souasné dob velkoobchod se zamením na prodej stešních krytin a stešních oken, vetn doplk, klempíských prvk a dalších materiál pro stavebníky a stavební firmy. Nabízeným sortimentem jsou dále také tepelné izolace a devomateriály, napíklad palubky, stavební ezivo, deskové materiály a mnoho dalšího. V roce 2006 byla poboka v eských Budjovicích zrušena a nahrazena pobokou v eské Tebové a v Úpici. V souasné dob spolenost Pospíchal, s.r.o. disponuje již devíti pobokami v eské republice a její roní obraty se pohybují okolo 200 milion K. 52 2.2 Metody finanní a ekonomické analýzy Tato ást diplomové práce je zamena pevážn na aplikaci teoretických analýz formou matematických výpot a grafických srovnání. 2.2.1 Analýza aktiv a pasiv Z tabulky. 3 je patrné, že objem bilance firmy Pospíchal, s.r.o. do roku 2011 rostl, a to stále vtším tempem. Poklesl pouze v roce 2008 a v posledním zkoumaném roce. V roce 2009 vzrostla bilance skoro o 7 %, v roce 2010 o 15 % a v roce 2011 dokonce o 27 %. 52 Pospíchal, s.r.o. [online]. [cit. 2013-06-05]. Dostupné z: http://www.pospichal-strechy.cz/cz 32

Vtšina rstu spadala na obžný majetek, konkrétn na zásoby, který se ve sledovaném období více než zdvojnásobil. Tabulka. 3: Aktiva ve zkrácené podob v tis. K spolenosti Pospíchal, s.r.o. Zdroj: autor, www.or.justice.cz Dlouhodobý majetek v roce 2008 klesl oproti pedchozímu roku o 2,651 mil. K, tedy o 40 %. Tento výrazný pokles byl zapíinn prodejem nkterých pozemk a staveb v Náchod, kde sídlí jedna z devíti poboek podniku, z dvodu jejich nevyužívání. Další významnou zmnou v položce dlouhodobého majetku je rok 2011, kdy aktiva spolenosti vzrostla o 8,821 mil. K, což je 746 %. Tento velký pírstek dlouhodobého majetku je zpsoben nákupem haly v Úpici a k ní náležící pozemky, sloužící pro skladování zásob. Nejvtší ást aktiv, jak už jsem zmínila, zaujímají obžná aktiva. V prvním sledovaném roce iní obžná aktiva 90 % celkových aktiv, do roku 2010 tento podíl rovnomrn roste, avšak nákupem haly a pozemk v roce 2011 se podíl obžného majetku na aktivech snížil na 87 %. Tento stav se drží až do roku 2012. Struktura obžného majetku je názorn vidt na obrázku. 1. Nejvtší ást této položky zaujímají zásoby a pohledávky (pohledávky z obchodních vztah). Krátkodobý finanní majetek, který je tvoen hotovostí a penzi na útech, ve sledovaných letech roste. Nejmenší podíl na obžných aktivech ml v roce 2008, kdy inily 7 % obžných aktiv, ostatní roky zaujímají obžná aktiva kolem patnácti procent. 33

Obrázek. 1: Vývoj jednotlivých položek aktiv spolenosti Pospíchal, s.r.o. Zdroj: autor, www.or.justice.cz Obrázek. 2: Vývoj položek pasiv spolenosti Pospíchal, s.r.o. Zdroj: autor, www.or.justice.cz Z obrázku. 2 je patrné, že pasiva z nejvtší ásti tvoí vlastní kapitál. Vlastní kapitál roste stabiln každý rok o 5 milion korun, v roce 2011 dokonce o 7 mil. K, avšak v roce 2012 neparn klesl. Nejvtší položkou vlastního kapitálu tvoí výsledek hospodaení minulých let. U cizích zdroj pevažuje nekompromisn položka s krátkodobými závazky. Ta tvoí do roku 2011, kdy si firma vzala bankovní úvr, 100 % cizího kapitálu. V první polovin sledovaného období cizí zdroje (krátkodobé závazky) klesají. V období 2007/2008 klesly o 55 % a v roce 2008/2009 dále ješt o 25 %. V druhé polovin sledovaného období tedy v roce 2010 a 2011 cizí zdroje (krátkodobé závazky) rostou, nejprve o 35 % a poté ješt o 92 %. 34

2.2.2 Bilanní pravidla Zlaté bilanní pravidlo financování Dlouhodobý majetek spolenosti Pospíchal s.r.o. je nižší než souet vlastního kapitálu a dlouhodobých cizích zdroj v každém z analyzovaných rok (viz Obrázek. 3). Bráno striktn podle zlatého bilanního pravidla financování je tedy tato spolenost pekapitalizovaná. Podle tohoto pravidla by k jeho výši dlouhodobého majetku stailo nižší množství dlouhodobých zdroj. Obrázek. 3: Vývoj Zlatého pravidla financování spolenosti Pospíchal, s.r.o. Zdroj: autor, www.or.justice.cz Tabulka. 4: Zlaté bilanní pravidlo financování spolenosti Pospíchal, s.r.o. v tis. K Zdroj: autor, www.or.justice.cz Mezera (rozdíl mezi výší dlouhodobého majetku a soutu vlastního kapitálu a dlouhodobých cizích zdroj) se ve sledovaných letech zvýšila každým rokem pibližn o 7 mil. K (viz Tabulka. 4). V roce 2010 dosáhla 49 272 tis. K, v roce 2011 klesla o 2 mil. K. Avšak v roce 2012 dosáhla opt hodnot roku 2010. 35

Zlaté pravidlo vyrovnání rizika Z hlediska zlatého pravidla vyrovnání rizika si spolenost Pospíchal, s.r.o. stojí velmi dobe. Jak lze vidt na obrázku. 4, jeho vlastní kapitál výrazn pesahuje cizí kapitál ve všech sledovaných letech. Obrázek. 4: Zlaté pravidlo vyrovnání rizika Zdroj: autor, www.or.justice.cz Zlaté pari pravidlo Jak lze vidt na obrázku. 5, vlastní kapitál pevyšoval výši dlouhodobého majetku ve všech sledovaných letech, proto je tedy i zlaté pari pravidlo splnno. Obrázek. 5: Zlaté pari pravidlo Zdroj: autor, www.or.justice.cz Zlaté pomrové pravidlo Zlaté pomrové pravidlo požaduje, aby tempo rstu tržeb bylo vyšší než tempo rstu investic, tedy aby se spolenost nepeinvestovala. Toto pravidlo je dodrženo v roce 2008, 36

2010 a 2012 v ostatních sledovaných letech je tempo rstu investic vtší než tempo rstu tržeb. Jak je možné vidt na obrázku. 6, v roce 2011 je tempo rstu investic razantn vtší než tempo rstu tržeb. To bylo zpsobeno nákupem nemovitosti v tomto roce. Píliš vysoké investice by firmu do budoucna mohly z mnoha dvod zatžovat, nap. problém likvidity, ztrátu konkurenceschopnosti, nevyužití kapacit atd. Obrázek. 6: Zlaté pomrové pravidlo Zdroj: autor, www.or.justice.cz 2.2.3 Analýza pomrových ukazatel Ukazatelé rentability Na obrázku. 7 a v tabulce. 5 nelze pehlédnout postupný pokles všech zmínných ukazatel rentability krom rentability tržeb, tento ukazatel se po propadu v roce 2008 drží do roku 2011 pibližn na 4 %. V roce 2012 dále klesl o tém 2 %. Nejvtší pokles všech ukazatel rentability probhl v roce 2008, což bylo zapíinno poklesem zisku. Další mén razantní pokles byl v roce 2012. Ukazatel ROA, který vyjaduje rentabilitu celkových aktiv, se za sledované období dostal z hodnoty 29 % na hodnotu 7 %. Nejvtší pokles, stejn jako ostatní ukazatelé rentability, dosáhly v roce 2008. Hlavním dvodem poklesu ukazatele ROA je pokles hodnoty finanního výsledku hospodaení, který snižuje velikost celkového výsledku hospodaení. Finanní výsledek hospodaení se v záporných hodnotách pohybuje ve všech analyzovaných letech. Rentabilita vlastního kapitálu ROE se dostala ze 49 % na pouhých 7 %. Tento ukazatel je ovlivnn pedevším vývojem istého zisku a hodnotou vlastního kapitálu. Vlastní kapitál 37

vzrostl ve sledovaných letech o 20 mil. K, pitom istý zisk do roku 2010 klesl o 10 mil. K. Tento výsledek jist znaí to, že investice do podniku v tchto letech je velice nevýhodná, jelikož z ní nebude žádný zisk. Pi tchto hodnotách ukazatele se investorm vyplatí své investice vložit do neho jiného, kde jim budou vydlávat. Rentabilita tržeb ROS v roce 2008 výrazn klesla, ale od tohoto roku se drží pibližn na 4 %. istý zisk i tržby klesají do roku 2010, v roce 2011 stoupl istý zisk i tržby. Rentabilita investovaného kapitálu ROCE se v prbhu sledovaných let výrazn snižuje. Ze 49 % v roce 2007 se ROCE dostala v roce 2011 na pouhých 15 % a v roce 2012 dokonce na 9 %. Tabulka. 5: Ukazatele rentability spolenosti Pospíchal, s.r.o. Zdroj: autor, www.or.justice.cz Obrázek. 7: Vývoj ukazatel rentability spolenosti Pospíchal, s.r.o. Zdroj: autor, www.or.justice.cz Ukazatelé likvidity Z obrázku. 8 a tabulky. 6 je patrný vývoj jednotlivých ukazatel likvidity. Celková a bžná likvidita má stejný vývoj. Od roku 2007 do roku 2009 rostou, poté oba ukazatele klesají a v roce 2012 opt rostou. Hotovostní (okamžitá) likvidita klesla mírn v roce 2008, dále po výrazném rstu opt klesla až v roce 2011 a v roce 2012 opt mírn vzrostla. Krom celkové likvidity v roce 2007 pesahují všechny ti ukazatele ve všech sledovaných letech 38

doporuené hodnoty. Firma by nemla mít problém uhradit své bžné závazky pomocí obžných aktiv, ale s píliš vysokým podílem obžných aktiv se dá pedpokládat nižší rentabilita. Obrázek. 8: Vývoj ukazatel likvidity spolenosti Pospíchal, s.r.o. Zdroj: autor, www.or.justice.cz Tabulka. 6: Ukazatele likvidity spolenosti Pospíchal, s.r.o. Zdroj: autor, www.or.justice.cz Ukazatelé zadluženosti Výsledné hodnoty ukazatel zadluženosti je možné vidt v tabulce. 7. Ukazatel vitelského rizika dosahuje nejvyšší hodnoty v roce 2007, kdy dosáhl 41 %. Dále má do roku 2009, kdy se dostal na 15 %, klesající tendenci. Od roku 2009 ukazatel roste, avšak v roce 2012 opt klesl. Nízké hodnoty ukazují vysokou stabilitu spolenosti, tedy vitelé spolenosti jsou chránni pro pípad platební neschopnosti spolenosti. Na druhou stranu je vlastní kapitál nejdražším zpsobem financování, proto má nepíznivý vliv na rentabilitu spolenosti. Inverzn k vitelskému riziku se pochopiteln v prbhu sledovaného období odvíjí koeficient samofinancování. Ukazatel úrokového krytí je v norm. Do roku 2009 pevyšuje zisk placené úroky více než stokrát, v roce 2010 dokonce tisícinásobn. Díky bankovnímu úvru, který si podnik vzal, 39

se v roce 2011 snížila hodnota ukazatele na 63,06. V roce 2012 klesl ukazatel dále na 20,33, což bylo zpsobeno nižšími zisky a rostoucími úrokovými náklady. Ukazatel pekapitalizování roste do roku 2010, kdy dosáhl neuvitelné hodnoty 37,1. V roce 2011 dosahuje hodnoty 5,64 a v roce 2012 6,28. Spolenost je siln pekapitalizovaná. Stabilita se preferuje ped výnosem, tzn. dlouhodobé (a tudíž pravdpodobn dražší) vlastní zdroje se používají i na financování krátkodobých aktivit spolenosti. Riziko spolenosti je tedy nízké, ale pemíra jistoty jde na úkor rentability. Tabulka. 7: Ukazatele zadluženosti spolenosti Pospíchal, s.r.o. Zdroj: autor, www.or.justice.cz Ukazatelé aktivity Vázanost aktiv platí, že ím jsou hodnoty nižší, tím je na tom spolenost lépe. V tabulce. 8 je patrné, že hodnoty ukazatele vázanosti celkových aktiv se v prbhu let zhoršují. Postupný rostoucí trend vázanosti celkových aktiv spolenosti je závislý pedevším na rstu vázanosti obžných aktiv. Rostoucí tendenci má u spolenosti Pospíchal, s.r.o. nejen vázanost obžného majetku, ale i stálých aktiv, i když zde není tak velký prostor na snížení. Proto by bylo vhodné zvážit, zda je potebné mít v držení stále se zvyšující objem obžných aktiv, zejména krátkodobého finanního majetku a zásob. Tabulka. 8: Vázanost aktiv spolenosti Pospíchal, s.r.o. Zdroj: autor, www.or.justice.cz V následující tabulce. 9 a na obrázku. 9 a 10 lze vidt vývoj dalších ukazatel aktivity. Obrat zásob se ve sledovaném období snižuje krom roku 2012, kdy se nepatrn zvýšil. V roce 2007 se zásoby obrátí tém 15 krát za rok, v roce 2011 už jen 5,86 krát. Do roku 2010 celkové tržby klesají se vzrstajícími zásobami. V roce 2011 se tržby zvýšily, to však nestailo na skokové zvýšení zásob v tomto roce. Doba obratu zásob se s poklesem obratu zásob zvyšuje. V roce 2007 je prmrná doba obratu 91 dní, v roce 2011 už 143 dní. 40

Obrat stálých aktiv ve sledovaném období je schodovitý. V roce 2008 se stálá aktiva obrátí 120,91 krát za rok, v roce 2011 už pouze 19,3 krát. Avšak podmínka minimální úrovn byla splnna ve všech letech. Obrat celkových aktiv je také schodovitého trendu, avšak stabilnjší než obrat stálých aktiv. Celková aktiva se ve sledovaném období obrátí pibližn tikrát za rok. Tabulka. 9: Ukazatele aktivity spolenosti Pospíchal, s.r.o. Zdroj: autor, www.or.justice.cz Obrázek. 9: Ukazatele aktivity spolenosti Pospíchal, s.r.o. Zdroj: autor, www.or.justice.cz Do roku 2008 se hodnota ukazatele doby obratu pohledávek drží na 42 dnech. V roce 2009 vzrostl na 58 dní, což znamená, že odbratelé splácí podniku své závazky prmrn za 58 dní. Další rok se držel na podobné hodnot, avšak v roce 2011 klesla na 43 dny. Doba inkasa pohledávek, tedy prmrná doba mezi prodejem produktu a inkasem penz od odbratel, se do roku 2009 zvyšuje. V tomto roce i v roce 2010 dosahuje 57 dní. Do roku 2012 ukazatel klesl na 42 dny, avšak bžná platební podmínka, za které firma fakturuje za své zboží je pevážn 30 dní. Doba úhrady závazk vyjaduje dobu od vzniku závazku do doby jeho úhrady. Tato doba se pohybuje v roce 2008 až do roku 2010 pod dvacet dní, v roce 2007 a 2011 41

je pod 37 dní. Doba úhrady závazk by mla být vtší než doba inkasa pohledávek, aby dodavatelské úvry financovaly pohledávky i zásoby. Tato podmínka však není splnna v žádném ze sledovaných let. Dokonce v roce 2009 platí spolenost Pospíchal, s.r.o. své závazky o 40 dní díve, než dostává zaplaceny své pohledávky. Obrázek. 10: Ukazatele aktivity spolenosti Pospíchal, s.r.o. Zdroj: autor, www.or.justice.cz Provozní ukazatele Vývoj jednotlivých ukazatel spolenosti Pospíchal, s.r.o. lze vidt v tabulce. 10. Produktivita dlouhodobého hmotného majetku má kolísavý vývoj, který je zpsoben v roce 2008 prodejem budov a pozemk v Náchod a v roce 2011 koupí skladové haly a pozemk v Úpici. Hodnoty jsou relativn vysoké. íkají nám, že z 1 investované koruny do dlouhodobého hmotného majetku získá firma 13 K (v roce 2011) až 53 K (v roce 2008) zpt ve svých výnosech. Stupe odepsanosti dlouhodobého hmotného majetku informuje o stárnutí dlouhodobého hmotného majetku vlastnného podnikem. Výsledné hodnoty tohoto ukazatele nevykazují výrazných výkyv, pouze v roce 2008 jsou výsledky ovlivnny prodejem a v roce 2011 nákupem nemovitostí. Hodnoty mzdové produktivity do roku 2011 klesají, což je zpsobeno postupným snižováním výnos bez velkých zmn ve vyplacených mzdách. V roce 2012 se zvýšila mzdová produktivita o 0,6 %. 42

Nákladovost výnos má rostoucí tendenci. V roce 2007 bylo zapotebí vynaložit 0,95 K náklad na dosažení 1 K výnosu, v roce 2012 je poté zapotebí 0,98 K náklad na 1 K výnosu. Tabulka. 10: Provozní ukazatele spolenosti Pospíchal, s.r.o. Zdroj: autor, www.or.justice.cz Ukazatele na bázi cash flow V následující tabulce jsou uvedeny výsledné hodnoty ukazatele rentability tržeb cash flow, rentability celkového kapitálu cash flow, stupn oddlužení a likvidity cash flow. Jak již bylo uvedeno v podkapitole 1.2.3, tyto ukazatele pracují oproti díve rozebraným ukazatelm místo se ziskem se skutenými penžními toky. Ve výsledných hodnotách je patrné znané kolísání, což je zpsobeno asovou prodlevou mezi výnosy a skutenými píjmy respektive mezi náklady a skuten provedenými výdaji. Tabulka. 11: Ukazatele na bázi cash flow spolenosti Pospíchal, s.r.o. Zdroj: autor, www.or.justice.cz 2.2.4 Analýza pracovního kapitálu Jak je možné vidt v tabulce. 12, spolenost dosahuje po celé sledované období kladných hodnot istého pracovního kapitálu s tím, že se v ase tato velikost v absolutní hodnot zvyšuje. Lze to považovat za pozitivní zjištní z pohledu likvidity spolenosti. istý pracovní kapitál vytváí jakýsi polštá pro pípadné finanní výkyvy. Tabulka. 12: Pracovní kapitál spolenosti Pospíchal, s.r.o. Zdroj: autor, www.or.justice.cz 43

2.2.5 Du Pontv rozklad Du Pontv rozklad je možné vidt v píloze. 10 a 11, kde názorn ukazuje, co v letech 2007 až 2012 ovlivnilo snížení ROE u spolenosti Pospíchal, s.r.o. Rentabilita vlastního kapitálu je v roce 2007 na 37 %, což je velmi dobrý výsledek. Tato hodnota však v prbhu let rapidn klesá. Pomocí Du Pont rozkladu je možné tento pokles podrobnji rozebrat. Hodnota ROE vychází z násobku ROA ((istý zisk / výnosy) * (výnosy / aktiva)) a finanní páky (aktiva / vlastní kapitál). Oba tyto ukazatele jsou v roce 2007 na vysoké úrovni. Levá strana diagramu poté rozebírá ziskovou marži, jenž v podniku v roce 2008 výrazn klesla. V roce 2009 až 2011 dosahuje vyšší hodnoty, avšak hodnota obratu aktiv klesá zejména z dvodu poklesu tržeb a rstem aktiv. V roce 2012 tato hodnota opt výrazn klesla. Pokud se aktiva rozeberou podrobnji, je zejmé, že výraznou položkou v aktivech zaujímají zásoby a krátkodobý finanní majetek. Ob položky v prbhu let rostou. Za sledované období se zásoby tém zdvojnásobily a krátkodobý finanní majetek se zvýšil oproti roku 2008 o 65 % na neuvitelných 10,75 mil. korun. Ve spodní levé ásti jsou nejprve vyísleny nákladové položky, které jsou poté seteny do položky celkových náklad. istý zisk se získá odetením náklad od výnos. Se ziskovou marží poklesl v roce 2008 také istý zisk. V roce 2007 spolenost Pospíchal, s.r.o. vydlala 5,5 % (tedy zisková marže inila 0,055 K na jednu korunu tržeb a aktiva se bhem roku otoila 3,97 krát. Spolenost dosáhla 21,8 % zisku z dostupných aktiv. Pokud tento rok porovnáme s posledním sledovaným rokem, lze zjistit, že zisková marže i obrat aktiv klesly více než o 30 % a rentabilita celkového kapitálu klesla o 65 %. Jelikož vitelé poskytli finanní zdroje, projeví se v hospodaení podniku finanní páka. V pílohách. 10 a. 11 je patrné, jakým zpsobem psobí finanní páka na rentabilitu vlastního kapitálu. Výnos na aktiva je nejvyšší v prvním sledovaném roce, v dalších letech výrazn klesá, což je zpsobeno výrazným poklesem podílu cizího kapitálu a vlastního kapitálu. V píloze. 1 až 4, v rozvaze spolenosti Pospíchal, s.r.o., je tento snižující se podíl patrný. Cizí kapitál se v prbhu sledovaných let snižuje a vlastní kapitál výrazn roste pevážn díky výraznému rstu nerozdleného zisku minulých let. Bylo by vhodné zvážit, zda je nutné mít v držení tak vysoké zásoby a krátkodobý finanní majetek. Dále by bylo nejspíše zajímavé, zamit se na náklady a výnosy. Jenž by nám poté mohlo vysvtlit, pro se nákladovost výnos zvyšuje a zisková marže snižuje. 44

2.2.6 Bonitní, bankrotní a bankrotn bonitní modely Tato kapitola je vnována bonitním, bankrotním a bankrotn bonitním modelm aplikovaných na spolenost Pospíchal, s.r.o. Jak se vyvíjelo finanní zdraví spolenosti Pospíchal, s.r.o. podle jednotlivých model, zda je považována za spolenost bonitní, bankrotní nebo je na hranici (v šedé zón), je zobrazeno v následující tabulce. 13. Mode vyznaená pole znamenají, že je podnik považován konkrétním modelem za bonitní, šed naznaují, že je podnik v šedé zón. Žádný z použitých bonitních, bankrotních a bankrotn bonitních model nehodnotil v žádném zkoumaném roce podnik jako bankrotní. Podrobnjší výpoty jednotlivých model jsou v píloze. 12. Tabulka. 13: Výsledné hodnoty bonitních, bankrotních a bankrotn bonitních model Zdroj: autor, www.or.justice.cz Podle bonitního modelu Index bonity lze hodnotit podnik jako bonitní ve všech sledovaných letech. Nejvíce zvyšuje hodnotu ukazatel hrubý zisk / aktiva, který má pidlenou nejvtší váhu. V roce 2012 hodnota tohoto ukazatele výrazn klesla z dvodu snížení zisku a cash flow. Altmanova analýza pro spolenosti neobchodované na finanních trzích i Altmanova analýza modifikovaná pro eské podniky dosahují ve všech zkoumaných letech hodnot vysoko nad úrovní urující bezpenou zónu, tedy nad úrovní 2,9. Nejvtší podíl na tchto hodnotách mají tržby / celková aktiva, i když se v prbhu let postupn snižují, což je zpsobeno stále se snižujícími tržbami a zvyšujícími se aktivy. Dalším ukazatelem, který výrazn zvyšuje hodnoty této analýzy, je vlastní kapitál / cizí zdroje. Pi výpotu indexu IN nastal problém s ukazatelem úrokového krytí. Jelikož nákladové úroky jsou velmi nízké, dosahuje tento ukazatel enormn vysokých hodnot. Proto bylo do výpotu Indexu aplikováno doporuení jeho tvrc Inky a Ivana Neumaierových, které íká: Aby se pedešlo problémm s použitím index IN, které mže 45

vyvolat ukazatel zisk / nákladové úroky v pípad úrok blížících se k nule, osvdilo se nám v takovýchto pípadech omezit hodnotu ukazatele zisk / nákladové úroky hodnotou 9. 53 Všechny skupiny Index IN hodnotí podnik po zkoumané období jako bonitní, krom Indexu IN95, kde roky 2010 a 2011 jsou v šedé zón. Pi bližším zkoumání, lze spatit výrazn nižších hodnot v tchto letech, což je zpsobeno opt postupným zvýšením aktiv a snížením tržeb. Modifikovaný Tafflerv index hodnotí po celou dobu podnik jako bonitní. K tomuto výsledku pisply vysoká obžná aktiva a nízký cizí kapitál. Bankrotn bonitní Tamariho model hodnotí podnik Pospíchal, s.r.o. jako bonitní. Ve všech zkoumaných letech dosahují hodnoty vysoko nad šedou zónou. Pi výpotu Grünwaldova indexu bonity nastal problém pi stanovení krajní pijatelné hodnoty u ukazatele ROA a ROE, protože spolenost Pospíchal, s.r.o. nevyužívá pro financování žádné dlouhodobé bankovní úvry. Nebylo tedy možné zjistit prmrnou úrokovou míru z jejich pijatých úvr a prmrnou úrokovou míru z úvr po zdanní. Proto byla prmrná úroková míra z jejich pijatých úvr nahrazena prmrnou úrokovou mírou udlenou bankami nefinanním podnikm v R za období 2007 až 2012, jenž lze vidt v následující tabulce. 14. Tabulka. 14: Vývoj úrokové sazby z úvr pidlených nefinanním podnikm Zdroj: autor, www.cnb.cz 54 Jelikož byl ukazatel ROA, ROE a úrokové krytí ve všech letech a všechny ukazatele v roce 2009 vtší než 3, byl v této metod aplikovaný výrok, jenž byl zmínn v podkapitole 1.2.6, a tyto ukazatele byly hodnoceny temi body. Ostatní ukazatelé dosahují také vysokých hodnot, a proto podnik Pospíchal, s.r.o. je s pehledem oznaován tímto modelem, 53 NEUMAIEROVÁ, Inka a Ivan NEUMAIER. Index IN05: Index IN05. In: Evropské finanní systémy: Sborník píspvk z mezinárodní vdecké konference. Brno: Masarykova univerzita v Brn, 2005. Dostupné z: http://is.muni.cz/do/1456/sborniky/2005/evropske-financni-systemy2005.pdf 54 eská národní banka [online]. [cit. 2013-07-21]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/cs/obecne/rozsirenevyhledavani.jsp?cnb-search-area=czech-version&c nb-folder=%2fcs%2f&cnb-search-actionblock=search&cnb-search-query=%c3%baroko v %C3 %A1+m%C3%ADra+nefinan%C4%8Dn%C3%ADch 46

jako podnik s pevným zdravím. Lepší hodnocení tento model nenabízí, avšak roky 2007 a 2011 mají nižší hodnoty díky ukazatelm provozní pohotová likvidita a krytí dluh penžními toky, kde snižuje tyto hodnoty práv cizí kapitál, tedy z nejvtší ásti závazky z obchodních vztah. V roce 2012 jsou hodnoty tohoto ukazatele nejnižší, což je zpsobeno pedevším nízkými hodnotami ukazatel ROA a ROE. Nejhorší hodnocení z použitých metod dává podniku Pospíchal, s.r.o. Kralickv rychlý test. Ve všech sledovaných letech spadal podnik do šedé zóny. Tmto výsledkm nahrává ukazatel cash flow v tržbách, jenž dopadl ve všech letech výrazn he. Pi rozboru tchto hodnot je patrné, že od roku 2007 do roku 2010 je tato hodnota dána zejména nízkou hodnotou cash flow v procentech tržeb, která se v roce 2008 dostala dokonce do minusové hodnoty. Od roku 2009 se však tyto hodnoty stabilizovaly a postupn rostou. Na druhou stranu opaný vývojový trend je patrný u rentability aktiv, kdy se tento ukazatel postupn zhoršuje. Od výborných hodnot se dostává do dobrých hodnot. Celkov lze podnik Pospíchal, s.r.o. podle Kralickova rychlého testu hodnotit dobe. I když se výsledné hodnoty nacházejí v šedé zón, blíží se spíše hodnotám hodnotící podnik jako bonitní. 2.2.7 Analýza výkonnosti pomocí metody EVA Pro výpoet hodnoty EVA byly v první ad zjištny jednotlivé komponenty, kterými jsou isté operativní aktiva (NOA), istý provozní zisk po zdanní (NOPAT) a prmrné vážené náklady na kapitál (WACC). Tabulka. 15: Úpravy aktiv vedoucí k NOA v tis. K Zdroj: autor, www.or.justice.cz Pro získání hodnoty NOA byla vylouena neoperativní aktiva, tzn. aktiva nepotebná k základní innosti podniku, dále byly aktivovány položky, které v rozvaze nejsou vykázány, a dále byla snížena aktiva o neúroený cizí kapitál. Firma Pospíchal, s.r.o. si drží ve všech zkoumaných letech vysokou likviditu, proto byl odeten pebytek penžních prostedk nad provozn nutnou úrove. Toto bylo provedeno pomocí žádoucí úrovn pomrového ukazatele penžní likvidity. Provozn potebná výše penžních prostedk 47

se rovná 0,3 násobek krátkodobých závazk z rozvahy. 55 Firma Pospíchal, s.r.o. poídila v roce 2008 na finanní leasing nákladní automobil. Tento leasing trval dva roky a tržní hodnota tohoto majetku snížená o odpisy je zaazena do istých operativních aktiv. Dále je vylouen z provozních aktiv neúroený cizí kapitál. Pehled všech zmn pi pevodu aktiv na istá operativní aktiva v tis. K je v tabulce. 15. Tabulka. 16: Úpravy hospodáského výsledku vedoucí k NOPAT v tis. K Zdroj: autor, www.or.justice.cz Pro výpoet hodnoty NOPAT bylo teba k výsledku hospodaení piíst placené úroky z finanních náklad. Dále byly odeteny výnosy z neoperativního majetku, tedy z prodeje dlouhodobého majetku. Hodnota byla získána rozdílem mezi tržbami za prodej dlouhodobého majetku a jeho zstatkovou cenou. Dále byly z výsledku hospodaení odeteny odpisy nákladního automobilu poízeného na leasing. Úpravy hospodáského výsledku vedoucí k hodnot NOPAT v tis. K jsou uvedeny v následující tabulce. 16. Tabulka. 17: Výpoet WACC spolenosti Pospíchal, s.r.o. Zdroj: autor, www.or.justice.cz Poslední komponenta pro výpoet hodnoty EVA je velikost vážených prmrných náklad kapitálu (WACC). Pro zjištní této hodnoty je poteba zjistit výši náklad na vlastní a cizí kapitál, dále poté hodnotu vlastního a cizího kapitálu. Náklady na vlastní kapitál byl zjištn pomocí stavebnicové metody. Hodnoty pro výpoet WACC jsou uvedeny v tabulce. 17. 55 MA ÍKOVÁ, Pavla a Miloš MA ÍK. Moderní metody hodnocení výkonnosti a oceování podniku. 2. peprac. vydání. Praha: Ekopress, 2005. 168 s. ISBN 80-86119-61-0. s. 101. 48

Z následující tabulky.18. je zejmé, že spolenost ve všech sledovaných letech tvoí hodnotu pro své vlastníky. Hodnoty však v prbhu let klesají. Nejvýraznjší pokles byl v roce 2008, kdy EVA klesla více než o 50 %. V roce 2010 se hodnoty zvýšily, avšak dále opt pozvolna klesají. Tabulka. 18: Výpoet EVA spolenosti Pospíchal, s.r.o. v tis. K Zdroj: autor, www.or.justice.cz Rentabilita istých aktiv (RONA) Rentabilita istých operativních aktiv (RONA) je vypoítána podle vztahu (44) uvedeného v podkapitole 1.2.7. Vychází ze stejných komponent jako ekonomická pidaná hodnota, avšak na rozdíl od ekonomické pidané hodnoty nebere v úvahu náklady kapitálu. Vývoj rentability istých operativních aktiv spolenosti Pospíchal, s.r.o. v letech 2007 2012 je uveden v následující tabulce. Tabulka. 19: Výpoet RONA spolenosti Pospíchal, s.r.o. Zdroj: autor, www.or.justice.cz V pípad hodnocení výkonnosti podniku Pospíchal, s.r.o. podle ukazatele rentability istých aktiv je zejmý z výsledných hodnot velmi strmý klesající trend. Tato skutenost svdí o zhoršující se výkonnosti zkoumaného podniku. 2.2.8 Srovnání s výsledky v oboru Tabulku, jenž porovnává výsledky ukazatel a model zkoumaného podniku s výsledky oborových hodnot, lze vidt v píloze. 14. Pi porovnání hodnot Bilanních pravidel nelze pehlédnout výrazný rozdíl u Zlatého bilanního pravidla financování. Oborové hodnoty ukazují, že je vlastní kapitál financován pes 50 % z dlouhodobých zdroj, pitom spolenost Pospíchal, s.r.o. má vlastní kapitál financován z dlouhodobých zdroj nejvíce 49

z 15,37 % v roce 2012, v roce 2010 pouze z necelých tí procent. I u ostatních výpot je vidt znaná opatrnost spolenosti. Všechny zkoumané ukazatele rentability (aktiv, vlastního kapitálu, tržeb a investovaného kapitálu) výrazn pesahují oborové hodnoty, krom roku 2012. V tomto roce je v porovnání s oborovými hodnotami výrazn nižší rentabilita vlastního kapitálu a rentabilita tržeb je shodná s oborem. Rentabilita aktiv dosahuje ve zkoumané spolenosti tém trojnásobných oborových hodnot. Avšak nelze opomenout, že všechny ukazatele rentability v prbhu let výrazn klesají. Za tímto poklesem stojí snižování ziskovosti spolenosti Pospíchal, s.r.o., což je zapíinno snižováním prodejních cen v celém odvtví. Ukazatele likvidity opt dosahují výrazn vyšších hodnot, než je to v pípad oboru. Spolenost dosahuje hodnot relativn vysoko nad doporuení, na druhou stranu oborové hodnoty ve vtšin pípadech dosahují nižších hodnot než jsou doporuené. Ukazatele zadluženosti zkoumané spolenosti dosahují výrazn lepších hodnot, než je tomu u oboru. Podle výsledk lze tedy hodnotit spolenost jako stabilní. Avšak stálo by za zvážení, zda by spolenost nemla zapojit do financování více cizích zdroj, jenž jsou levnjším zdrojem financování. Tímto by se zvýšila pomocí finanní páky rentabilita vlastního kapitálu. Napíklad pomocí dlouhodobého bankovního úvru by mohla spolenost nakoupit prostory, což by navíc snížilo náklady na nájemném. astjší obrat zásob má zkoumaná spolenost Pospíchal, s.r.o. pouze v roce 2007, v dalších letech se obrat snižuje a dále se zvyšuje rozdíl s oborem. V roce 2011 se zásoby obrátí o sedm obrátek mén. Tento vývoj je zpsoben rstem stavu zásob v doprovodu se snižováním denních tržeb spolenosti. Doba inkasa pohledávek je pod dobou inkasa v celém oboru s výjimkou roku 2010. Pi porovnání oborových a podnikových výsledných hodnot je u zkoumaného podniku výrazn lepší platební morálka. Obrat stálých aktiv i celkových aktiv dosahoval ve zkoumaném podniku výrazn lepších hodnot než je tomu u oborových hodnot. Stejn tak pi hodnocení výsledk vázanosti celkových aktiv si spolenost Pospíchal, s.r.o. stojí lépe než prmrné hodnoty oboru. Avšak hodnoty zkoumané spolenosti se horší rychleji než oborové hodnoty. Celkov spolenost Pospíchal, s.r.o. dosahuje s porovnáním s oborovými hodnotami relativn píznivých hodnot, krom ukazatele obratu zásob. Zde má spolenost dosti špatné výsledky, i když v roce 2007 dosahovaly relativn píznivých hodnot. S postupem asu 50

výrazn klesly od hodnot prvního sledovaného roku i oproti oborovým hodnotám. Bylo by vhodné zredukovat vysoké zásoby. I když dosahují ukazatelé rentability vyšších hodnot než je tomu u oborových hodnot, bylo by vhodné, alespo pozastavit vysoký propad tchto ukazatel. 2.2.9 Vyhodnocení výsledk Podle bilanních pravidel si stojí spolenost Pospíchal, s.r.o. velice opatrn. Podle zlatého bilanního pravidla financování by spolenosti stailo k financování dlouhodobého majetku nižší množství dlouhodobých zdroj. Tedy firma využívá dlouhodobý kapitál i na financování krátkodobých aktiv. Zlaté pravidlo vyrovnání rizika i Zlaté pari pravidlo stejn jako pedchozí pravidlo dosahuje hodnot vysoko nad limit pro splnní rizik. Podnik je tedy pro vitele málo rizikový, avšak pro vlastníky to znamená menší rentabilitu vlastního kapitálu. Ukazatelé rentability v roce 2007 dosahovaly vysokých hodnot, avšak od roku 2008 všechny tyto zkoumané ukazatelé výrazn poklesly a v dalších letech stále klesají. Tento pokles je s nejvtší pravdpodobností zpsoben snižováním ziskovosti z dvodu klesajícího trendu vývoje cen v celém odvtví. V prbhu let se snižuje kladný hospodáský výsledek spolenosti Pospíchal, s.r.o., což je zpsobeno snižováním rozdílu mezi výnosy a náklady. Snižování tohoto rozdílu je zpsobeno konkurencí, jež podléhá tlaku zákazník na snižování cen. Pro udržení zákazník je tedy nutné cenu snížit. ešením, jak zlepšit hospodáské výsledky spolenosti Pospíchal, s.r.o., je vyjednávání s dodavateli a snižování náklad. Na postupné snižování rentability spolenosti má negativní vliv i zvyšující se objem zásob. Píinou této skutenosti je vysoká vázanost penžních prostedk, jenž by mohly být využity efektivnji. Bylo by vhodné provést analýzu potebné výše zásob, jenž by vedlo k efektivnímu skladovému hospodáství. Ukazatele likvidity opt naznaují, že spolenost je píliš opatrná a má v držení velké množství likvidních prostedk. Tyto hodnoty jsou vhodné z hlediska získávání nových finanních prostedk od vitel, jelikož tato likvidita dává záruky z hlediska návratnosti finanních prostedk. Avšak na druhé stran nadmrná likvidita snižuje rentabilitu, jelikož finanní prostedky nejsou ukládány do výnosnjších aktiv. Bylo by vhodné zvážit, zda by se spolenosti Pospíchal, s.r o. nevyplatilo investovat tyto prostedky do cenných papír tak, aby nebyla ohrožena dobrá likvidní pozice této spolenosti. 51

Na základ analýzy závazk a pohledávek je patrná výrazn dlouhá doba mezi inkasem pohledávek a úhradou závazk. Píznivé by bylo, aby doba úhrady závazk byla kratší než doba inkasa pohledávek. Ve zkoumané spolenosti je to však naopak. V roce 2010 je rozdíl mezi úhradou závazk a inkasem pohledávek dokonce 40 dní. Znamená to opt neefektivní využívání finanních prostedk spolenosti. Bonitní, bankrotní a bankrotn bonitní modely, jenž byly zkoumané v kapitole 2.2.6, vypovídají o velmi dobré finanní situaci spolenosti Pospíchal, s.r.o. Finanní zdraví tedy není na základ výpot narušeno. Avšak bylo by vhodné nejen sledovat, jak se budou hodnoty dále vyvíjet, zda bude zhoršující se trend stále pokraovat nebo se alespo pozastaví. Firma Pospíchal, s.r.o. by mla vhodnými kroky, investicemi, zásobami, nastolit trend pro zlepšování trendu všech ukazatel. Problematické se jeví ukazatele rentability a obrat zásob. 52

3 Návrhy pro zvýšení efektivity a výkonnosti podniku Výsledky zvolených ukazatel a metod finanní analýzy z druhé kapitoly vypovídají o relativn dobré finanní situaci podniku Pospíchal, s.r.o. Avšak byly zjištny také nkteré skutenosti, které brzdí spolenost v rozvoji a dosahování lepších výsledk. Podnik Pospíchal, s.r.o. vytvoil za všechny zkoumané roky pidanou hodnotu, avšak v posledních letech dochází k jejímu snižování. Tato kapitola diplomové práce bude vnovaná návrhm, jež by mly zjištné nedostatky minimalizovat. V pedcházející kapitole byly zjištny nedostatky ve struktue financování. Dlouhodobý majetek by se ml financovat z dlouhodobých zdroj a obžný majetek z krátkodobých zdroj, aby se zdroje a jim odpovídající aktiva asov sladila. Dále by bylo vhodné snižovat pevahu vlastního kapitálu nad cizími zdroji. Cizí kapitál s sebou pináší vyšší míru rizika, avšak je pro podnik levnjší díky možnosti využití tzv. daového štítu. Dále byla zjištna vysoká míra opatrnosti v držení velkého množství penžních prostedk, které by mohly být lépe využity a pinášet spolenosti vtší výnosy. Zjištné hodnoty likvidity jsou vhodné pro získávání nových finanních prostedk od vitel, avšak držení vysoce likvidních prostedk snižuje rentabilitu. Pokud by finanní prostedky byly ukládány do výnosnjších aktiv, zvýšily by se spolenosti výnosy a dosahovala by píznivjších hodnot zisku. Dlouhodobý majetek zaujímá nepatrnou ást aktiv, na druhou stranu obžná aktiva tvoí pes 90 % celkových aktiv ve vtšin sledovaných let. Vysoký podíl obžných aktiv tvoí zejména skladové zásoby. Spolenost by se mla proto snažit zvýšit podíl dlouhodobého majetku a snížit skladové zásoby, které také pedstavují pro spolenost dodatené náklady. Pebytené zásoby jsou patrné ve výpotu obratovosti zásob, a na druhou stranu nedostatek dlouhodobého majetku je patrný z výsledk obratu stálých aktiv. Základním motivem podnikání je snaha o dosažení zisku jakožto pebytku výnos nad náklady. Proto se tato kapitola v neposlední ad vnuje i návrhm pro snížení náklad a zvýšením výnos. 53

3.1 Snížení obžných aktiv finanní prostedky Spolenost Pospíchal, s.r.o. má píliš vysoké penžní prostedky, proto by bylo vhodné pokusit se ást z nich zhodnotit. Nabízí se v rámci finanních trh možnost investovat bu na kapitálovém nebo na penžním trhu. Na kapitálovém trhu se nejastji investuje do akcií a obligací, avšak jsou více rizikové. Firma se jeví, jako velice opatrná, jenž si staví na vysoké likvidit. Také dnešní nejistá doba píliš stavebnictví nepeje. Proto by bylo vhodné nechat pístup k penzm, napíklad pro pípadný boj s konkurencí, která konkuruje nižší cenou zboží, i když je to mnohdy na úkor kvality. Pi zachování opatrnosti a relativn vysoké likvidity by stálo za to, investovat pebytený krátkodobý finanní majetek na termínované úty u bank. Pitom je poteba investovat jen tu ást penžních prostedk, které nebude dlouhodob poteba a nebude tím narušen bezpený chod spolenosti. Pebytek penžních prostedk nad provozn nutnou úrove bylo vypoteno pomocí provozn potebné výše penžních prostedk, která se rovná 0,3 násobku krátkodobých závazk z rozvahy. 56 Byla použita úroková sazba pro korunové termínované vklady nad 2 roky z internetových stránek www.cnb.cz 57. Tabulka. 20: Vložení ásti pebytku penžních prostedk na termínovaný úet Zdroj: autor, www.cnb.cz V tabulce. 20 jsou vypoteny výnosy z termínovaného vkladu. Nejprve bylo uvažováno s 0,5 mil. K po celých šest let. Další uvažovanou alternativou bylo vložení 0,5 mil. K na ti roky, poté bylo vloženo dalších 2,5 mil. K. Pokud spolenost Pospíchal, s.r.o. vloží na termínovaný vklad 500 000 K, za sledované období lze získat pes 75 tisíc K na úrocích, pokud by v roce 2010 bylo vloženo dalších 2,5 mil. K, mohla by spolenost získat dalších 180 tisíc K. 56 MA ÍKOVÁ, Pavla a Miloš MA ÍK. Moderní metody hodnocení výkonnosti a oceování podniku. 2. peprac. vydání. Praha: Ekopress, 2005. 168 s. ISBN 80-86119-61-0. s. 101. 57 eská národní banka [online]. [cit. 2013-08-27]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/cnb/stat.arady_pkg.vystup?p_period=1&p_sort=2&p_des=50&p_sestuid=16828 &p_uka=20&p_strid=aabba&p_od=200701&p_do=201112&p _lang=cs&p_format=0&p_decsep=%2c 54

3.2 Zvýšení tržeb Významnou roli ve výkonnosti podniku hraje dosažená zisková marže. Ta bude rst v pípad zvýšení výnos nebo poklesu náklad. Jak již bylo eeno v podkapitole 2.2.9 Vyhodnocení výsledk, zisková marže od roku 2008 výrazn klesá. Což je zpsobeno snižováním rozdílu mezi výnosy a náklady. Tato kapitola bude vnována analýze tržeb a návrhm na jejich zvýšení. I když vzhledem k exportnímu zamení naší ekonomiky a velké závislosti na situaci v zahranií nemohou tuzemské firmy píliš ovlivnit poptávku po svých výrobcích a zvýšit tak výrazn své píjmy. Podle nejnovjší Kvartální analýzy eského stavebnictví Q3/203 klesla realizaní cena staveb od poátku krize v prmru o 23 %. Kvli tvrdému konkurennímu boji jsou stavební firmy nuceny vtší ást tohoto propadu pokrýt intern, což nkterým z nich zpsobuje i existenní problémy. 58 Je zajímavé porovnat hodnoty ziskové marže s hodnotami v oboru. V roce 2008 zisková marže spolenosti Pospíchal, s.r.o. extrémn klesla. Avšak oborové hodnoty v roce 2008 oproti roku 2007 výrazn vzrostla. Klesla však až v roce 2009, poté opt pomalu roste. Avšak ani v roce 2011 nedosahuje takových hodnot, jako v roce 2007. Nejvtší podíl na tchto hodnotách nízkých ziskových marží je zpsobeno konkurencí, která podléhá tlaku zákazník na snižování cen. Pro udržení zákazník je proto nutné cenu snížit, i když to znamená nízké ziskové marže. Otázkou je, pro zisková marže spolenosti Pospíchal, s.r.o. mla nejvtší pokles v roce 2008, kdy na druhou stranu ostatním podnikm v oboru nejvíce vzrostla a v roce 2008 byla nejvyšší z tchto zkoumaných let. Odpov lze nejspíše najít v rozvaze, kdy do roku 2007 byly stavny rodinné domy, v následujícím roce byly dokonovány pouze již objednané zakázky. Bylo by zajímavé zjistit, pro byla ukonena výstavba rodinných dom, a zda je snížení ziskové marže v roce 2008 zapíinno ukonením této výroby. 58 Stavitel [online]. [cit. 2013-08-27]. Dostupné z: http://stavitel.ihned.cz/c1-60462460-propady-cen-stavebnichpraci-o-petinu. 55

Tabulka. 21: Náklady a tržby za zboží / rodinné domy v tis. K Zdroj: autor, www.or.justice.cz V tabulce. 21 jsou rozdlené náklady a tržby za rodinné domy a ostatní zboží. Z tabulky nelze pehlédnout vysoký rozdíl mezi tržbami a náklady za prodej rodinných dom pi vynaložení relativn nízkých náklad. Tržby jsou více než dvojnásobné než náklady na prodané rodinné domy. V roce 2008 se zakázky rodinných dom pouze dokonovaly. Zde je rozdíl mezi tržbami a náklady za prodej rodinných dom záporný. Tento výsledek mže být zapíinn opravami reklamovaných zakázek. Avšak za zkoumané období lze konstatovat, že rodinné domy vytváely relativn vysoké zisky. Prodej zboží mimo rodinné domy vytváí hlavní zisk spolenosti. Po celé zkoumané období si spolenost drží rozdíl mezi tržbami za prodej zboží a náklady na prodané zboží mezi 30 až 40 miliony korun. 3.3 Snížení náklad V souasné ekonomické situaci se stává ím dál dležitjší správná optimalizace náklad. Podnikatelé v mnoha pípadech seškrtají rychle to, co je práv napadne, a nepemýšlejí nad dlouhodobými dopady tchto rozhodnutí. Vtšinou se zamí na náklady, které lze snadno a rychle snížit, jedná se nap. o náklady na marketing, propagaci, dále omezují osobní náklady, snaží se snižovat náklady na vzdlávání zamstnanc, atp. Tabulka. 22: Nájem - skladové haly, prodejny v jednotlivých prodejnách Zdroj: autor, www.or.justice.cz 56

Spolenost Pospíchal, s.r.o. vynakládá za sledované období vysoké náklady na pronájem prodejen a skladových hal. Pitom vlastní pouze prodejnu se skladovými halami v Úpici, jenž byla koupena v roce 2011, a dále skladovou halu v Jablonci nad Nisou, která se kupovala v roce 2009 z dvodu vysokých zásob. Za ostatní poboky platí spolenost nemalé msíní nájemné. V tabulce. 22 je uvedené nájemné za poboky a skladové haly v jednotlivých mstech. Jak je z tabulky patrné, spolenost vynakládá za pronájem skladových hal a prodejen msín pes 100 000 K, ron to poté dlá pes 1,2 mil. K. Pokud by spolenost Pospíchal, s.r.o. nakoupila prostory pro prodejny a skladovací haly, ušetila by náklady na nájemné a dále by zlepšila výsledky Zlatého bilanního pravidla financování, jelikož z dlouhodobých zdroj je financována velká ást obžného majetku. Dále by tento krok snížil obrat stálých aktiv, který je nkolikanásobn vyšší než jsou oborové hodnoty. Mimo to jsou pro vitele (dodavatele, banky) dvryhodnjšími partnery ty spolenosti, které mají v bilanci budovy a pozemky, než ty spolenosti, jejichž aktiva tvoí pedevším pohledávky a zásoby. Což je vidt na bilanci spolenosti Pospíchal, s.r.o., která má ve vtšin zkoumaných let maximáln 4 % dlouhodobého majetku z celkových aktiv. Stálo by za zvážení, zda nemovitosti nakoupit za vlastní zdroje, jelikož spolenost disponuje vysokými hodnotami vlastního kapitálu, nebo zvýšit nízké zadlužení spolenosti Pospíchal, s.r.o. z dvodu využití levného financování, daového štítu a tedy i vyšší rentability. Výnosnost investovaného kapitálu je zvyšována využíváním vhodných struktur financování založených na dluhovém financování a využíváním efektu finanní páky. 59 Alternativy financování jsou spojené s odlišnými finanními (úrokovými) náklady, daní z píjm a zisku po zdanní. Alternativy je možné vidt v tabulce. 23. V této tabulce se uvažuje nákup prodejny a skladovacích prostor ve dvou mstech, kde se platí nejvyšší nájemné, tedy v Liberci a v Kojeticích. První alternativa kalkuluje s pjkou 80 % celkové hodnoty nemovitosti, zbylých 20 % hodnoty by bylo uhrazeno z vlastních zdroj. Druhá alternativa uvažuje o koupi nemovitosti pouze z vlastních zdroj. Pokud se navzájem porovnají tyto dv alternativy, je patrné, že v pípad alternativy financování z úvru, podnik zaplatí bance úroky ve výši 576 000 K, ale odvede da z píjm ve výši pibližn o 120 000 K mén. Na nájemném spolenost ušetí 403 200 K ron. Jeho celkové náklady 59 REŽÁKOVÁ, Mária. Efektivní financování rozvoje podnikání. Praha: Grada, 2012. 142 s. ISBN 978-80- 247-1835-4. s. 49. 57

vzrostou pibližn o 450 000 K, což je platba úrok z úvru. Avšak rentabilita vlastního kapitálu je výrazn vyšší. Tabulka. 23: Alternativy financování nákupu prostoru pro prodej a skladování Zdroj: autor, www.cnb.cz 60 Zaazením nemovitostí do majetku se zlepší výsledky Zlatého bilanního pravidla financování, rentabilita vlastního kapitálu, zlepší se také píliš vysoká obrátkovost stálých aktiv. U vitel bude podnik dvryhodnjší pro vyšší hodnotu vlastnného dlouhodobého majetku. V píloze. 15 lze vidt tabulku se vzdálenostmi jednotlivých poboek a mapu jejich umístní. Stálo by za zvážení, zda si dále držet všechny poboky, i když jsou v blízkosti jiných poboek nebo zachovat pouze nkteré. Jablonec, Liberec a Smržovka jsou sousední obce, dále Kojetice a Nuice jsou od sebe vzdáleny 37 km, Úpice a Náchod 22 km. Jelikož z podklad nemohu zjistit tržby a obrátkovost zboží v jednotlivých prodejnách, budu brát jako stžejní faktor výši nájmu. Z tabulky. 22 byly vybrány pouze poboky pro efektivní rozmístní, kdy se sníží náklady o tyi nájmy poboek se sklady a zárove bude zachována dostupnost stávajícího území. V tomto pípad by se ušetilo 620 tisíc korun pouze na nájemném. 60 eská národní banka [online]. [cit. 2013-08-27]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/cnb/stat.arady_pkg.vystup?p_period=1&p_sort=2&p_des=50&p_sestuid=16828 &p_uka=20&p_strid=aabba&p_od=200701&p_do=201112&p _lang=cs&p_format=0&p_decsep=%2c 58

Tabulka. 24: Redukce poboek Zdroj: autor, www.or.justice.cz Výhodným ešením se jeví kombinace nákupu nemovitostí na úvr (alternativa 1) se zrušením ty poboek (Smržovka, Liberec, Kojetice, Náchod). Tedy nechají se pouze poboky, které jsou zmínné v tabulce. 24 a místo pronájmu dvou nejdražších poboek (Jablonec nad Nisou a Nuice) se koupí na úvr nemovitosti ve zmínných lokalitách. Jak je možné vidt v tabulce. 25, toto ešení by navýšilo spolenosti istý zisk pibližn o 460 000 K za rok díky ušetenému nájemnému. Rentabilita vlastního kapitálu by se zvýšila pibližn o jedno procento. Pi zrušení poboek se sníží nejen náklady za pronájem nemovitostí, ale i ostatní náklady, které jsou spojené s vedením poboek. Za tyto ušetené prostedky by bylo možné zlepšit služby a vedení v zachovaných pobokách. Tabulka. 25: Alternativa 3 nákup nemovitostí a zrušení ty poboek Zdroj: autor, www.or.justice.cz Pro zachování stejného potu poboek, by bylo vhodné, je lépe uspoádat v rámci celé eské republiky. Stálo by za úvahu pemístit poboky, jež jsou v blízkosti jiných, na nový trh v jižních echách, jižní Morav a západních echách, kde dosud spolenost Pospíchal, s.r.o. nefiguruje. Avšak tato myšlenka by byla spíše vhodná v jiné dob, než dnes, kdy stavební firmy bojují o tém jakoukoli zakázku a vstup na nový trh by byl velice riskantní. 3.4 Snížení obžných aktiv zásoby Vážným problémem spolenosti Pospíchal, s.r.o. jsou zásoby, které se v prbhu let navyšují. Za sledované období se zásoby zvýšily o 116 %, obrátí se mén než šestkrát za rok, 59

což je dvakrát mén než je tomu tak v oboru. Podrobnjší informace o zásobách jsou uvedeny v podkapitolách 2.2.3 ukazatelé aktivity a 2.2.9 vyhodnocení výsledk. Negativním jevem zásob je, že vážou kapitál, spotebovávají prostedky a práci. ízení stavu zásob má za úkol udržovat takovou úrove zásob, aby bylo dosaženo vysoké úrovn zákaznického servisu pi minimálních nákladech. 61 Bylo zjištno, že spolenost ve sledovaných letech nerozšiovala sortiment. Prioritou spolenosti je okamžité dostání jakéhokoli zboží na každé poboce po eské republice. Pi dobrání nkterého zboží na jakékoli poboce se objednává toto zboží u dodavatele bez ohledu na to, kolik je tohoto zboží na jiné poboce. Dále se objednávané zboží dodává na konkrétní poboku ve velkém množství, aby se využilo množstevních slev. Pitom by se alespo trochu ulevilo skladu, pokud by se toto zboží rozdlilo na více poboek, nejen na jednu. Toto zdánliv spoivé chování, kdy se nakoupí zboží, za co nejnižší cenu na mrnou jednotu, se pak projeví ve skladech, kde je uloženo velké množství zboží, ve kterém je uloženo velké množství penz. Jak je možné vidt v píloze. 8, krom roku 2007 iní zásoby kolem 40 % celkových aktiv. Dále se sklady zaplují, a pokud se zásoby nezredukují, nebudou stávající sklady stait. Pedstava, že se budou muset rozšiovat pronajaté sklady, kdy by se zvyšovaly už tak vysoké náklady za pronajaté prostory, je velice reálná. Zlepšení této situace se zásobami by mohlo být vyešeno redukováním zásob alespo u poboek, jež jsou v blízkosti jiných, nap. Smržovka, Jablonec nad Nisou a Liberec jsou ti poboky blízko sebe, což lze vidt v píloze. 15. Jablonec nad Nisou by mohl být centrálním skladem a zboží s menší obrátkovostí by mohlo být dováženo do Liberce a Smržovky. Nebylo by možné vyzvednout veškeré zboží z Liberce nebo Smržovky okamžit, avšak dodací lhta dvou dn by byla dodržena. Pokud by peci jen odbratelé trvali na okamžitém odbru, 9 km z Liberce navíc / 11 km ze Smržovky by nebyl pro n problémem. To samé by se mohlo provést u poboek Náchod a Úpice, které jsou od sebe vzdáleny 22 km. Uril by se centrální sklad v jedné z tchto poboek, u druhé by byla stanovená maximální dodací lhta dvou dn. Dále pro Kojetice a 37 km vzdálené Nuice, by centrálním skladem byla urena poboka podle obrátkovosti zásob a tržeb. 61 ItEuro [online]. [cit. 2013-08-27]. Dostupné z: http://blog.iteuro.cz/2012/03/nejcastejsi-problemy-pri-rizenizasob-1.html 60

V roce 2007 byly stavny rodinné domy, pitom sklady mly nejnižší stavy z porovnávaných let. Pokud by se využívaly centrální sklady, daly by se snížit skladové zásoby minimáln na zásoby z roku 2007. V tabulce. 26 je možné vidt skutené zásoby, jaké byly ve zkoumaných letech. Dále po úprav zásob, jež by se snížily na stavy z roku 2007. Dále je lze porovnat s ísly z oboru. Tabulka. 26: Alternativa 1 zásoby. Ped a po úprav zásob snížení stavu zásob na hodnoty z roku 2007 Zdroj: autor, www.or.justice.cz Pokud by se tedy zásoby snížily na hodnoty roku 2007, byly by hodnoty obratu zásob a tedy i doby obratu zásob výrazn lepší. Avšak stále by roky 2009 až 2011 mly hodnoty nižší než oborové, i když ne tak výrazn, jako ped úpravou. Na tchto hodnotách se podílí nízké tržby, které se snížily nejspíš zrušením výstavby rodinných dom. Bylo by zajímavé zjistit, zda by se zisková marže zvýšila, pokud by se vrátila výstavba rodinných dom. Tabulka. 27: Alternativa 2 - zlepšení stavu zásob zrušením 4 poboek se sklady Zdroj: autor, www.or.justice.cz Dalším radikálnjším ešením, jak zredukovat zásoby, by bylo možné uvažovat o zrušení nkterých poboek. Jednalo by se o poboky v blízkosti jiných poboek. Zachovala by se poboka v Jablonci nad Nisou, Úpici, Perov, Nuicích a eské Tebové. Ostatní poboky a sklady by byly zrušeny. V tabulce. 27 je uvažováno o rozprodání skladových zásob ze zrušených sklad a stávající sklady navýšeny celkov o 20 %. Jelikož nejsou známé skladové zásoby v jednotlivých mstech, je uvažováno o rovnosti všech sklad. 61

Což je možné, protože každý sklad objednává zboží samostatn pro svou poboku a každá poboka má uspokojit zákazníka v okamžitém odbru jakéhokoli zboží. V tabulce. 27 lze vidt ešení problematické situace se sklady zrušením ty poboek se sklady. Tyto sklady nemohou být naplno využity, jelikož mají blízko jinou poboku. Tím se zbyten zvyšují náklady na provoz poboky a nemalé náklady spojené se skladováním zboží. Do roku 2009 jsou hodnoty obratu zásob a doby obratu zásob lepší, než jsou oborové hodnoty, avšak další roky mají vysoký nárst skladových zásob. Nejspíše osamostatnním jednotlivých poboek a ztrátou komunikace mezi nimi. Proto by bylo nutné zavést komunikaci a spolupráci mezi pobokami. Nap. stále objednávat velké množství zboží u dodavatele, ale rozdlovat toto zboží mezi poboky. Pokud by fungovala opatení pro lepší koordinaci, bylo by zajímavé spojit alternativu 1 s alternativou 2, kdy se sníží sklady na hodnoty roku 2007, jelikož se nerozšioval sortiment, ale rušila se výstavba rodinných dom, bylo by to ešení reálné. Dále by se zrušily poboky v blízkosti jiných poboek. Toto spojení dvou alternativ je nastínno v následující tabulce. 28. Tabulka. 28: Alternativa 3 spojení pedchozích alternativ Zdroj: autor, www.or.justice.cz Spojením pedchozích alternativ by spolenost Pospíchal, s.r.o. výrazn zlepšila stav zásob, zvýšil by se obrat a zárove tedy snížila doba obratu zásob. Uvolnné penžní prostedky lze vložit opt nap. na termínované úty, odkud by mohly být pi náhlém zhoršení podmínek použity. V následující tabulce. 29 lze vidt ušetené penžní prostedky ze snížení zásob alternativy 1, 2 a 3 a v další tabulce. 30 lze vidt úroky z ásti tchto uvolnných prostedk vložených na termínované úty. Tabulka. 29: Uvolnné penžní prostedky z jednotlivých alternativ v tis. K Zdroj: autor, www.or.justice.cz 62

Tabulka. 30: Vložení uvolnných penžních prostedk na termínované úty Zdroj: autor, www.cnb.cz Jelikož se jedná o milionové ástky, bylo by spíše vhodné ást tchto uvolnných prostedk z prodeje skladových zásob vložit do nákupu nemovitosti stávajících poboek. Snížily by se náklady na pronájem prostor a hal, dále by se zlepšil pohled vitel na spolenost. Pokud by se poet poboek zachoval, bylo by nutné, aby mezi sebou navzájem komunikovaly. Není efektivní objednávat zboží ve velkém množství na nkolik dalších msíc dopedu, pokud tento materiál má poboka, jenž je dvacet kilometr vzdálená a má tohoto zboží dostatené množství. V souasné dob je ve vtších firmách dležité mít pro kvalitní plánování zásob k dispozici stavy zásob on-line. Pitom je nutné, aby tyto stavy zásob v informaním systému maximáln odpovídaly skutenosti. 3.5 Zvýšení cizího kapitálu úvr na koupi prodejny Hlavním nástrojem národní ekonomiky pro rozvoj podnikání je daová uznatelnost úroku, tedy úroky z úvr a pjek snižují základ pro výpoet dan z píjm. 62 Tato podkapitola je vnována možnému zlepšení spolenosti prostednictvím úvru od banky na nákup nemovitostí pro poboku ve mst, kde se nyní platí nájemné. Pokud by se pro tento pípad použila alternativa. 1 z podkapitoly 3.3, kde se ešila výhodnost nákupu dlouhodobého hmotného majetku z vlastních nebo cizích zdroj, zmnily by se ukazatelé, tak jak je uvedeno v tabulce. 31. 62 ESKO. Zákon. 586 ze dne 18. prosince 1992 o daních z píjm. In: Sbírka zákoneské republiky. 1992, ástka 117. Dostupný také z: http://www.zakonycr.cz/seznamy/586-1992-sb-zakon-ceske-narodni-rady-odanich-z-prijmu.html 63

Tabulka. 31: Zvýšení cizího kapitálu nákupem nemovitostí Zdroj: autor, www.or.justice.cz Po navýšení dlouhodobého hmotného majetku a zvýšení cizího kapitálu se výsledné hodnoty zkoumaných ukazatel piblížily k oborovým hodnotám. Zlaté bilanní pravidlo financování by po nákupu nemovitostí dosahovalo píznivjších hodnot. Stejného zlepšení by dosáhl ukazatel pekapitalizování, jenž ped úpravou ukazoval píliš vysoké hodnoty nad doporuenou hodnotu, tedy že nezbývá prostor pro financování dlouhodobého majetku dlouhodobým cizím kapitálem a tedy z vlastních zdroj jsou kryta i obžná aktiva. Po úprav (tedy nákupu nemovitostí) se výsledné hodnoty výrazn snížily a blíží se oborovým hodnotám. Zlaté pravidlo vyrovnání rizika a obrat stálých aktiv dosahovaly ped úpravou píliš vysokých hodnot, po úprav se hodnoty opt piblížily oborovým hodnotám. 3.6 Vyhodnocení návrh na zlepšení spolenosti Pospíchal, s.r.o. Tato kapitola diplomové práce je vnována pedevším nedostatkm, které byly zjištny v druhé kapitole. Nedostatky byly zjištny ve struktue financování, v pevaze vlastního kapitálu nad cizími zdroji, v držení pebyteného množství penžních prostedk, pevaze obžných aktiv nad dlouhodobým majetkem. Další problém ve zkoumané spolenosti byl zjištn v zásobách, jež jsou na vysoké úrovni a stále výrazn rostou. Dále byly navrženy kroky pro zvýšení tržeb a snížení náklad spolenosti Pospíchal, s.r.o. Jak již bylo eeno díve, spolenost Pospíchal, s.r.o. má v držení ve vtšin zkoumaných let pouze do 4 % dlouhodobého majetku z celkových aktiv, ostatní tvoí obžná aktiva. Jelikož má spolenost v držení málo dlouhodobého majetku a pitom vynakládá 64

za sledované období vysoké náklady na pronájem prodejen se skladovacími halami, byl navržen nákup nemovitostí. Tím se sníží vysoké náklady na pronájem, jenž tvoí ron pes 120 tisíc korun. Dále by se tímto krokem zlepšily výsledky Zlatého bilanního pravidla financování, snížil by se obrat stálých aktiv a také by navenek psobila spolenost jako dvryhodnjší partner pro vitele (dodavatele a banky). Dále bylo v podkapitole 3.3 zjišováno, zda by se vyplatilo spolenosti koupit nemovitosti za vlastní kapitál nebo za cizí zdroje. Nákupem nemovitostí za cizí zdroje by spolenost odvedla mén na dani z píjmu, zvýšila by si více rentabilitu vlastního kapitálu a také by snížila výraznou pevahu vlastního kapitálu nad cizími zdroji. Bylo zjištno, že spolenost Pospíchal, s.r.o. ve sledovaných letech nerozšiovala sortiment, pitom se spolenosti zvyšují výrazn skladové zásoby. Tento nárst je zpsoben ztrátou komunikace mezi pobokami. Pi snížení stavu zásob nkterého ze zboží, objednává poboka toto zboží u dodavatele, bez ohledu na to, zda toto zboží nemá ve velkém množství na jiné poboce. Dále chybjící zboží si poboka objednává ve velkém množství, aby využila množstevních slev. Tímto narstají stavy zásob velice rychle a do budoucna nelze oekávat lepší výsledky. Spíše bude poteba rozšiovat sklady a pronajímat stále více skladových ploch. V této kapitole bylo uvažováno a porovnáváno více možných ešení pro situaci s narstajícími zásobami. První úvaha vycházela ze zásob z roku 2007, v tomto roce byly skladové zásoby nejnižší. Od té doby se sortiment nezvyšoval, a proto tedy není dvod mít zásoby vyšší než v tomto roce, kdy se navíc stavly rodinné domy. Tímto ešením by se hodnoty ukazatel a stav zásob výrazn zlepšil, ale v nkterých letech by byly hodnoty stále horší než jsou oborové. Další ešení vycházelo z blízkého umístní nkterých poboek. Zrušením nebo výrazným snížením skladových zásob u ty poboek, jenž mají v blízkosti jinou poboku, by se dostupnost zboží nikterak nezhoršila. Na druhou stranu by byly lépe využity síly, zlepšila by se komunikace mezi pobokami. Sklady, které jsou vzdáleny pár kilometr, nemohou být naplno využity, zbyten se zvyšují náklady na provoz poboky a nemalé náklady spojené se skladováním zboží se ješt zvyšují. Napíklad sklady ve Smržovce a Jablonci nad Nisou jsou od sebe 9 km. Pitom mají, jako v jakékoli jiné poboce, své vedení, kdy si každá zajišuje okamžitou dostupnost všeho zboží vlastním samostatným nákupem. Nejspíše nejvhodnjším ešením problému se skladovými zásobami, je snížení zásob na hodnoty z roku 2007 a postupné zrušení ty poboek v Liberci, Smržovce, Kojeticích a Náchod. Dále by se ke stávající koupené nemovitosti v Úpici, koupily další nemovitosti 65

pro poboky a sklady v Jablonci nad Nisou a Nuicích. Tyto nemovitosti by byly nakoupeny z 20 % z vlastních zdroj a na 80 % hodnoty nemovitostí by se vzal úvr. Tímto ešením by se snížily skladové zásoby, zárove se zlepší obrátkovost zásob a tedy i doba obratu zásob. Zrušením nevyužitých poboek se sklady se sníží náklady na nájemném a zefektivní se síly na pobokách. Nákupem nemovitostí se dále zlepší rentabilita vlastního kapitálu a zlepší se podíl vlastního a cizího kapitálu. Tržby spolenosti Pospíchal, s.r.o. by mohly být zvýšeny optovným zavedením výstavby rodinných dom, které bylo v roce 2007 velice výnosné. Avšak v dnešní dob, kdy stavebnictví upadá, je riskantní vstupovat na trh a hledat opt nové odbratele. Velká konkurence, silný boj o zakázky a pravdpodobnost uchycení na trhu je velmi nízká. Neefektivní držení píliš vysokého množství penžních prostedk v pokladn a bance by mohlo být vyešeno nákupem cenných papír. Nebo pro spolenost Pospíchal, s.r.o., jež nejspíše upednostuje nižší riziko, by bylo lepším ešením vložení pebytených penžních prostedk na termínovaný úet. Jak bylo v podkapitole 3.1 zjištno, spolenost Pospíchal, s.r.o. mohla získat na úrocích 180 tisíc korun za sledované období, pokud by ást pebytených prostedk byla vložena na termínovaný úet. 66

4 Ekonomické zhodnocení Tato kapitola diplomové práce se vnuje ekonomickému zhodnocení navržených opatení spolenosti Pospíchal, s.r.o. Cílem této kapitoly je zjištní, zda by spolenost pijetím zmínných návrh ve tetí kapitole, upevnila finanní pozici a zvýšila ekonomickou výkonnost. Jak již bylo zmínno v podkapitole 3.1, spolenost Pospíchal, s.r.o. má velký pebytek penžních prostedk. V roce 2010 byl tento pebytek více než 6,5 mil. K. Pokud by spolenost ást tchto penžních prostedk vložila na termínovaný úet, mohla by spolenost za 6 let získat na úrocích více než 180 tisíc korun. Pitom v neekaných situacích lze tyto prostedky použít a nebude spolenost ohrožena. Zvýšení tržeb by mohlo být dosaženo optovným zavedením výstavby rodinných dom, jež generovaly v roce 2007 vysoké zisky. Avšak dále s touto alternativou nebude uvažováno, jelikož v dnešní nejisté dob, kdy stavebnictví velice pokleslo, je riskantní vstupovat na trh a hledat opt nové odbratele. Velká konkurence, silný boj o zakázky a pravdpodobnost uchycení na trhu je nízká. V roce 2008, kdy se pouze dokonovaly zakázky rodinných dom, byly ešeny relativn velké reklamace. Dalším dvodem neuvažování této alternativy jsou vysoké poátení náklady na školení zamstnanc pro výstavbu dom. Dále hledání odbratel pi tvrdém konkurenním boji, kdy jsou dodavatelé nuceni snižovat ceny na asto nepijatelné výše, je s nejistými zisky velice riskantní zavádt novou výrobu. Ve tetí kapitole byla dále ešena otázka snížení náklad, snížení píliš narstajících zásob a zvýšení cizího kapitálu spolenosti Pospíchal, s.r.o. Bylo zde uvažováno s více alternativami, avšak jako nejlepším ešením bylo navrženo snížení skladových zásob na stavy roku 2007, kdy ješt relativn fungovala komunikace mezi sklady, postupné zrušení pebytených ty prodejen se sklady v Liberci, Smržovce, Kojeticích a Náchod a nákup dvou prodejen se sklady v Jablonci nad Nisou a Nuicích. Pitom nákup nemovitostí by bylo vhodné financovat pevážn z cizích zdroj, avšak pro nižší úrokové sazby je výhodné financovat nákup z dvaceti procent z vlastních zdroj. Navrženým ešením by mla spolenost Pospíchal, s.r.o. pedejít problémm se skladovými zásobami, které jsou na vysoké úrovni a stále velkým tempem rostou. Tím se zlepší obrátkovost zásob a doba jejich obratu. Sníží se náklady na nájemném a zefektivní se síly na pobokách. Mla by se zlepšit rentabilita vlastního kapitálu a podíl 67

vlastního a cizího kapitálu. Dále je snahou zlepšit podíl obžných aktiv a dlouhodobých aktiv, kdy vysoký podíl na aktivech mají práv obžná aktiva. S tím také souvisí problém pekapitalizování spolenosti, kdy jsou z vlastních zdroj kryta i obžná aktiva. Poté zde nezbývá žádný prostor pro financování dlouhodobého majetku dlouhodobým cizím kapitálem. 4.1 Využití penžních prostedk Jak již bylo zmínno ve tetí kapitole, spolenost Pospíchal, s.r.o. disponuje velkým množstvím penžních prostedk na bžných útech a v pokladn. ást pebytených penžních prostedk, zjištných ve tetí kapitole pomocí provozn potebné výše penžních prostedk, která se rovná 0,3 násobku krátkodobých závazk z rozvahy, se vloží na korunový termínovaný úet na dobu delší než 2 roky. Jelikož bylo zjištno množství pebytených penžních prostedk za poslední roky v rozmezí 4,2-6,5 mil. K, byl uvažován vklad 400 000 K na tento úet. V rozvaze by se zvýšil dlouhodobý finanní majetek o 400 tis. K na úkor krátkodobého finanního majetku. Dále by se ve výkazu zisku a ztrát zvýšily výnosové úroky. Tabulka. 32: Vložení penžních prostedk na termínovaný úet Zdroj: autor, www.or.justice.cz Pokud by se toto uskutenilo na zaátku roku 2013 a poítalo by se jinak se shodnými hodnotami roku 2012, dosahovala by spolenost Pospíchal, s.r.o. hodnot, které je možné vidt v tabulce. 32. V zelených polích jsou ukazatelé se zlepšenými hodnotami, v ervených polích poté ukazatelé, které se tímto krokem zhoršily. Zisk ped zdanním a úroky se zvýší o tém 100 tis. K. Na dani z píjm právnických osob by se odvedlo o 17 tisíc K více, avšak istý zisk by byl stále vyšší o 74 tis. K než v roce 2012. Všechny ukazatele rentability 68

by se tímto pesunem penžních prostedk zlepšily. Na druhou stranu snížením penžních prostedk na útech a v pokladn se ukazatelé likvidity samozejm zhorší, avšak všechny tyto ukazatelé dosahují doporuovaných hodnot. Vázanost celkových aktiv se nepatrn zhorší, avšak na druhou stranu se piblíží hodnota relativní vázanosti stálých aktiv s hodnotou relativní vázaností obžných aktiv, což byl jeden z požadavk na zlepšení. Vkladem urené ástky na termínovaný úet by se zmnily také hodnoty bonitních, bankrotních a bankrotn bonitních model. Tyto zmny je možné vidt v tabulce. 33. Hodnoty v zelených polích jsou modely s lepšími výsledky, erven se zhoršenými a žlut s nemnnými hodnotami. Modifikovaný Tafflerv index a Grünwaldv index se s navrženým opatením zhoršil, což bylo zapíinno snížením finanního majetku a tedy i obžného majetku. I pes toto zhoršení spadají tyto výsledky stále do hodnocení jako bonitního podniku. Tabulka. 33: Vložení penžních prostedk na termínovaný úet - bonitní a bankrotní modely Zdroj: autor, www.or.justice.cz 4.2 Snížení obžných aktiv - skladové zásoby Ve tetí kapitole bylo uvažováno se temi alternativami snížení skladových zásob. Alternativa 1 uvažuje o snížení zásob na stavy roku 2007, kdy ješt fungovala komunikace mezi sklady. V tomto roce se stavly navíc rodinné domy, proto je reálné snížit sklady minimáln na tyto hodnoty. Alternativa 2 je radikálnjší, jelikož uvažuje o zrušení ty poboek, které nejsou využívány efektivn. Alternativa 3 je spojením dvou pedcházejících alternativ, která byla vyhodnocena ve tetí kapitole, jako nejlepší ešení této velice problematické skutenosti se zásobami. Jednotlivé alternativy je možné vidt v tabulce. 34 na následující stran. 69

Tabulka. 34: Snížení skladových zásob v tis. K Zdroj: autor, www.or.justice.cz Pokud by spolenost Pospíchal, s.r.o. zrušila tyi poboky a snížila skladové zásoby z každé zrušené poboky z osmdesáti procent, snížila by zásoby na 10,3 mil. K a získala by více než 22 mil. K z prodaných zásob. Ekonomickému zhodnocení alternativy 3, tedy zrušení ty poboek, se vnuje následující podkapitola 4.3. 4.3 Snížení náklad zrušením ty poboek Bylo zjištno neefektivní uspoádání nkterých poboek, které mají v blízkosti jinou poboku, a proto tedy nemohou být naplno využity. Tím se zbyten zvyšují náklady na provoz poboky a nemalé náklady spojené se skladováním zboží. Jedná se o zrušení poboky ve Smržovce, Liberci, Kojeticích a Náchod. Tímto ešením by se nikterak nezhoršila dostupnost zboží, na druhou stranu by byly lépe využity zbylé poboky. Spolenost Pospíchal, s.r.o. by zredukováním poboek snížila náklady na služby o ušetené nájemné z tchto poboek. Snížením zásob ze zrušených poboek, lze získané penžní prostedky vložit na termínovaný úet. Tabulka. 35: Zlepšení výsledku hospodaení a rentability po zrušení poboek Zdroj: autor, www.or.justice.cz V tabulce. 35 lze vidt zlepšení výsledku hospodaení po zrušení ty zmínných poboek, kde je tento krok rozdlen do tí krok. První fialový sloupeek (1) udává výsledky hodnot a ukazatel, pokud se ve výkazu zisku a ztrát sníží náklady o ušetené nájemné ve výši 70

620 760 K ze ty zrušených poboek. Tímto krokem se zvýší istý zisk o 503 tisíc K a dále se zlepší hodnoty ukazatel rentability. V kroku (2) se penžní prostedky vloží na termínovaný úet a zvýší se zisky o další výnosové úroky. V dalším kroku (3) se rozprodají skladové zásoby z osmdesáti procent z tchto zrušených poboek a prostedky se opt vloží na termínovaný úet. Pokud se zrealizují tyto návrhy a bude se uvažovat s jinak stejnými hodnotami z roku 2012, spolenost Pospíchal, s.r.o. by zvýšila istý zisk o tém 1 mil. K a také by se výrazn zlepšily ukazatelé rentability. Tabulka. 36: Zmna ukazatel aktivity po zrušení poboek Zdroj: autor, www.or.justice.cz Spolenost Pospíchal, s.r.o. by výrazn zlepšila stav zásob, dále by se zvýšil obrat a zárove tedy snížila doba obratu zásob (viz. Tabulka. 36). Zásoby by se po pijetí tohoto návrhu obrátily tém tyikrát více než v roce 2012, tedy doba obratu by se zlepšila o 44 dn. Vázanost celkových aktiv se s navýšením aktiv zhorší o 0,61 % v porovnání s rokem 2012, avšak stále by byl lepší než v roce 2010 a 2011. Dalším cílem na zlepšení bylo snížení rozdílu mezi relativní vázaností stálých aktiv a obžných aktiv. Rozdíl mezi tmito ukazateli se rapidn zlepšil. Z minulých let byl tento rozdíl nejlepší v roce 2007 (20,85 %). Po pijetí zmínného návrhu se snížením zásob by byl v roce 2013 rozdíl pouze 2,94 %. Tabulka. 37: Podíl dlouhodobého a obžného majetku na aktivech Zdroj: autor, www.or.justice.cz Tímto navrženým opatením by se zlepšil také podíl dlouhodobého majetku na aktivech, který má spolenost extrémn malý v porovnání s obžným majetkem za všechny sledované roky (viz. Tabulka. 37). Pokud by spolenost Pospíchal, s.r.o. pijala navržené opatení a zrušila tyi poboky, tím snížila zásoby a vložila získané prostedky na termínovaný úet, výrazn by se dlouhodobý majetek piblížil obžnému majetku. V roce 71

2012 se dlouhodobý majetek podílel na aktivech z 13 %. Pokud by se uvažovalo s jinak stejnými hodnotami roku z 2012, s pijetím návrhu by se dlouhodobý majetek v roce 2013 podílel na aktivech ze 46 %. 4.4 Nákup nemovitostí Ve tetí kapitole bylo ešeno zlepšení hospodaení spolenosti Pospíchal, s.r.o. nákupem nemovitostí pro poboky ve mstech, kde se nyní platí nájemné. Bylo vybíráno z alternativ nákupu z vlastních nebo cizích zdroj. Nakonec byl vybrán návrh nákupu nemovitostí z 80-ti % z cizích zdroj a z 20-ti % z vlastních zdroj. Nákupem nemovitostí z cizích zdroj by spolenost odvedla mén na dani z píjmu právnických osob díky daovému štítu, zvýšila by si rentabilitu vlastního kapitálu a také by snížila výraznou pevahu vlastního kapitálu nad cizími zdroji. ástené financování nákupu nemovitostí z vlastních zdroj je z dvodu nižší úrokové sazby pro úvr. Tímto opatením by spolenost zvýšila píliš nízké hodnoty dlouhodobého majetku a spolenost Pospíchal, s.r.o. by psobila jako dvryhodnjší partner pro vitele (dodavatele a banky). Jak již bylo zmínno ve tetí kapitole, nejvhodnjším ešením by byl nákup nemovitostí v Jablonci nad Nisou a Nuicích. Tabulka. 38: Výsledek hospodaení a ukazatelé po nákupu nemovitostí Zdroj: autor, www.or.justice.cz V tabulce. 38 lze vidt dva kroky nákupu nemovitostí a jejich zmnu ve výsledku hospodaení a ukazatel oproti pedchozím rokm. První fialový sloupec (1) uvažuje nákup 72

nemovitostí a kalkuluje pouze s ušeteným nájemným za tyto poboky. Druhý fialový sloupec (2) uvažuje navíc o vložení uspoených finanních prostedk na termínovaný úet. Pro nastínní roku 2013, byly pevzaty ostatní hodnoty z roku 2012. Zisk ped zdanním a úroky je v obou krocích lepší než v roce 2012, tedy o 362 tisíc K, respektive o 372 tisíc K. Díky úvru by spolenost Pospíchal, s.r.o. odvádla 576 tisíc K ron na úrocích. Pokud by spolenost nevložila ušetené finanní prostedky na termínovaný úet, dosahoval by zisk ped zdanním o 166 tisíc mén než v roce 2012, avšak díky daovému štítu by mla spolenost menší istý zisk pouze o 134 tisíc K. Ostatní hodnoty ukazatel rentability a aktivity se oproti roku 2012 mírn zhoršily, zlepšil se pouze podíl dlouhodobého majetku na aktivech. Pokud by spolenost Pospíchal, s.r.o. vložila ušetené finanní prostedky z nájemného na termínovaný úet, zaplatila by v roce 2013 da z píjm právnických osob v ástce 942 tisíc K a zvýšila by istý zisk o 41 tisíc K oproti roku 2012. Zlepšily by se jí nepatrn ukazatelé rentability, avšak stále by nedosahovaly hodnot z roku 2012. Spolenost Pospíchal, s.r.o. by tímto opatením snížila hodnoty ukazatel rentability, avšak s postupem asu by se tyto hodnoty díky ušetenému nájemnému a vhodným vložením do výnosných aktiv zlepšovaly. Dále by spolenost psobila lépe na vitele, jelikož vtšina aktiv uložených v zásobách a pohledávkách nepsobí píliš dvryhodn. Tabulka. 39: Vývoj ukazatel rentability Zdroj: autor, www.or.justice.cz Pokud by spolenost Pospíchal, s.r.o. pijala toto navržené opatení, mla by hned následující rok 2013 z ukazatel rentability vyšší pouze rentabilitu tržeb, ostatní ukazatelé by byly nižší než v roce 2012. V pípad uvažování jinak stejných vstupních údaj z roku 2012 by spolenosti ukazatelé rentability v dalších letech výrazn rostly. V tabulce. 39 lze vidt v jakém roce by byly hodnoty jednotlivých ukazatel lepší než v roce 2012. erven 73

jsou oznaeny hodnoty ukazatel, které jsou horší než v roce 2012. Zelen jsou oznaeny výsledky, jež jsou v porovnání s rokem 2012 lepší. Ukazatel rentability aktiv by byl lepší až tetí rok po pijetí tohoto navrženého opatení. 4.5 Shrnutí navržených opatení Pedcházející podkapitoly tvrté kapitoly ekonomicky zhodnotily konkrétní navržená opatení. Tato podkapitola se vnuje tmto navrženým opatením jako celku, a která jsou shrnuta do roku 2013. Tento rok vychází ze stejných hodnot jako rok 2012. Dále byly výkazy spolenosti Pospíchal, s.r.o. upraveny podle navržených opatení. Dlouhodobý hmotný majetek se navýšil o stavby (11 mil. K) a pozemky (4 mil. K). Dlouhodobý finanní majetek se navýší o vklady na termínovaných útech o pebytené finanní prostedky (4 mil. K z krátkodobého finanního majetku + 17 mil. K z redukce zásob), ušetené nájemné (983 tisíc. K) a výnosové úroky 503 tisíc. K. Krátkodobý finanní majetek se snížil o 4 mil. K, které byly pevedeny na termínovaný úet. Tím vzrostl dlouhodobý finanní majetek. Cizí zdroje se navýšily o bankovní úvr (12 mil. K). 20 % hodnoty nakoupených nemovitostí se platilo z vlastních zdroj, proto se snížil krátkodobý finanní majetek. Ve výkazu zisku a ztrát by se snížily náklady v položce služby (o 983 tisíc K) za ušetené nájemné ze sedmi poboek. Navýšily se nákladové úroky o úroky z úvru (576 tisíc K). Dále je uvažováno s odpisy 230 tisíc K a splátkou úvru 500 tisíc K. Po tchto úpravách lze nastínit, jak by na tom byla spolenost ve vybraných ukazatelích (viz. Tabulka. 40 na následující stran). Spolenost Pospíchal, s.r.o. by pijetím zmínných navržených opatení zvýšila zisk ped zdanním a úroky o více než 1,2 mil. K, odvedla by o 130 tis. K více na dani z píjm právnických osob než v roce 2012. istý zisk se navýší o tém 551 tisíc K. Všechny ukazatelé rentability jsou po pijetí návrh viditeln lepší než v roce 2012. Rentabilita vlastního kapitálu se zvýší o 1 %, což je stále mén o 3 % než v oboru. Avšak pokud by spolenost v následujících letech držela alespo stejné tržby, jako v roce 2012, rentabilita by stále rostla. Rentabilita aktiv se zvýší o 0,4 %, což je o 2,5 % více než v oboru. Slušných hodnot by dosahovala i rentabilita tržeb, která je výrazn lepší, než jsou oborové hodnoty. Na druhou stranu rentabilita investovaného kapitálu i pes výrazné zvýšení stále nedosahuje oborových hodnot o 1 %. 74

Tabulka. 40: Ukazatelé pi shrnutí navržených opatení Zdroj: autor, www.or.justice.cz Od roku 2009 má spolenost Pospíchal, s.r.o. velice alarmující obrat zásob a tedy i dobu obratu zásob, což bylo zpsobeno díky rychlému nárstu zásob. Po pijetí navržených opatení by spolenost výrazn zlepšila tyto ukazatele. Obrat zásob by se zvýšil z šesti obrátek na tém 19 obrátek. Jelikož se zvýšily díky nákupu nemovitostí a výnosovým úrokm aktiva, zhorší se vázanost celkových aktiv z 38 % na 44 %. Avšak výrazn se piblíží relativní vázanost stálých aktiv s relativní vázaností obžných aktiv. Dlouhodobý majetek má spolenost Pospíchal, s.r.o. na extrémn nízké úrovni v porovnání s obžným majetkem. Což nepsobí na vitele píliš dvryhodn. Navrženým opatením se tyto alarmující výsledky výrazn zlepší. Dlouhodobý majetek by zvýšil podíl na aktivech z 13 % na 53 %. Další problematický výsledek byl zjištn ukazatelem pekapitalizování. V roce 2010 vyšel tento ukazatel neuvitelných 37. Což znamená, že vlastní kapitál je 37 krát vtší než dlouhodobý majetek a spolenost Pospíchal, s.r.o. je výrazn pekapitalizovaná. Z vlastních zdroj jsou kryta z velké ásti i obžná aktiva. Následující roky klesly tyto hodnoty pes 30, avšak pijetím navržených opatení by spolenost dosahovala doporuených hodnot tohoto ukazatele. 75

S nákupem nemovitostí z cizích zdroj, roste i ukazatel vitelského rizika. Stále však nedosahuje oborových hodnot a zadluženost spolenosti Pospíchal, s.r.o. by byla stále pijatelná. Díky ekonomickému zhodnocení navržených opatení bylo zjištno, že by spolenost dosahovala výrazn lepších hodnot. Avšak tyto navržené opatení by v praxi nešly uskutenit v jednom roce. Jednalo by se pedevším o zrušení pti poboek a rapidní snížení skladových zásob. Vložení ušetených penžních prostedk na termínované úty hned zaátkem roku, aby z tchto finanních prostedk byly generovány výnosové úroky. Proto bude následující podkapitola vnovaná rozložení navržených opatení do ty let. 4.6 Aplikace navržených opatení do praxe Jelikož není reálné uskutenit všechna navržená opatení do jednoho roku, bude se tato podkapitola vnovat rozložení opatení do více let. V prvním roce se ást pebytku penžních prostedk ve výši 4 mil. K vloží na termínované úty u bank. Tímto krokem se sníží v aktivech krátkodobý finanní majetek a zvýší se dlouhodobý finanní majetek. Dále se také zvýší výnosové úroky ve výkazu zisku a ztrát v každém roce a díky úrokm z úrok se budou tyto výnosy postupem let stále zvyšovat. Pro snížení náklad, zefektivnní sklad, prodejen a pracovní síly byla navržena redukce poboek a postupný nákup vybraných poboek. Bude uvažován nákup poboky v Jablonci nad Nisou v prvním roce za 8 mil. K (2 mil. K pozemek a 6 mil. K stavby) a poboky v Nuicích za 7 mil. K ve tetím roce (2 mil. K pozemek a 5 mil. K stavby). Nákupy byly uvažovány z dvaceti procent z vlastních zdroj a z osmdesáti procent z cizích zdroj. Cizí kapitál bude úroen podle sazeb z internetových stránek www.cnb.cz. Tímto krokem se navýšil dlouhodobý hmotný majetek (stavby i pozemky), snížily se penžní prostedky, navýšily se dlouhodobé bankovní úvry, snížil se neuhrazený zisk minulých let a ve výkazu zisku a ztrát se zvýšily nákladové úroky. Dále se ve výkazu zisku a ztrát promítly odpisy staveb, dále se sníží služby o ušetené nájemné. Postupn se zruší tyi poboky spolenosti Pospíchal, s.r.o. Ve druhém roce se zruší poboka v Liberci a Kojeticích, ve tvrtém roce poboka na Smržovce a v Náchod. Tímto krokem se sníží zásoby za jednotlivé poboky. Sníží se náklady ve výkazu zisku a ztrát 76

za ušetené nájemné. ást se vloží na termínovaný úet a ást se pevede na krátkodobý finanní majetek na splátky úvr a úroky z úvr. Zásoby se lepší komunikací mezi pobokami sníží na stavy z roku 2007. Také prodejem nkterých poboek se sníží stavy zásob o 80 % z každé zrušené poboky. Penžní prostedky pemnné z tchto zásob se vloží na termínovaný úet a ást na bžný úet pro odvod splátek a úrok z úvr. Tímto se sníží obžná aktiva zásoby, zvýší se dlouhodobý finanní majetek a ve výkazu zisku a ztrát se zvýší výnosové úroky. Tabulka. 41: Ukazatelé pi shrnutí navržených opatení Zdroj: autor, www.or.justice.cz Pokud se navržené opatení rozloží takto na tyi roky (2013 2016) a ostatní hodnoty se proti roku 2012 nezmní, zisk a další sledované ukazatele se budou mnit tak, jak je možné vidt v tabulce. 41. V prvním roce, kdy se koupila nemovitost v Jablonci nad Nisou, ješt není tolik uspoeno z vložených prostedk na termínovaných útech, avšak všechny zkoumané zisky jsou již prvním rokem vyšší než v roce 2012. Výnosy a ušetené nájemné staí pokrýt úroky z úvr. Avšak nkteré ukazatelé nebudou lepší v porovnání s rokem 2012. Jedná se o ukazatel rentability investovaného kapitálu, který se tomuto roku vyrovná až v roce 2015. V roce 2016 by se istý zisk zvýšil o tém 0,5 mil. K. Ukazatel rentability vlastního kapitálu by klesl v roce 2015, což by bylo zpsobeno nákupem nemovitostí v Nuicích. Avšak další rok by se opt zvýšil na hodnoty, které dosud nebyly dosaženy. V roce 2016 77

by spolenost Pospíchal, s.r.o. nedosahovala oborových hodnot v ukazatelích rentability aktiv o 2,5 % a rentability investovaného kapitálu o 0,8 %. Pokud by však dosahovala spolenost v dalších letech stejných tržeb jako v roce 2012, tyto ukazatele by v dalších letech stále rostly. V roce 2016 by se zásoby obrátily o 3,2 krát více než v roce 2012. Pozitivní by byl i podíl dlouhodobého majetku na aktivech, který by se vyrovnal obžnému majetku. Ukazatel pekapitalizování by dosahoval doporuených hodnot až od roku 2015. Od této doby by spolenost Pospíchal, s.r.o. nebyla pekapitalizovaná. S ukazatelem pekapitalizování souvisí Zlaté bilanní pravidlo financování, které nám íká, že majetek má být financován práv z tch finanních zdroj, které mají shodnou dobu trvání. Na obrázku. 11 lze vidt vývoj zlatého bilanního pravidla financování. Šedá ára ukazuje vývoj spolenosti od roku 2007 2012. Na ní navazuje fialová ára, tedy výhled tohoto ukazatele do budoucna, pokud by se pijala navržená opatení a zachovaly se ostatní hodnoty spolenosti z roku 2012. Obrázek. 11: Vývoj zlatého bilanního pravidla financování Zdroj: autor, www.or.justice.cz Na obrázku. 12 je patrný vývoj jednotlivých ukazatel rentability. V roce 2013 a 2015 vtšina ukazatel klesá díky nákupu nemovitostí, avšak v dalších letech dosahují ješt vyšších hodnot než v pedchozích letech. 78

Obrázek. 12: Ukazatelé rentability pi shrnutí navržených opatení Zdroj: autor, www.or.justice.cz Dležitou otázkou pi splácení úvr je likvidita. V tabulce. 42 je možné vidt vývoj ukazatel likvidity. Pijetím navržených opatení není ohrožena likvidita. Pokud by se však naskytly neoekávané skutenosti, lze v krajní možnosti vybrat penžní prostedky z termínovaných út na úkor úrok. Tabulka. 42: Vývoj ukazatel likvidity Zdroj: autor, www.or.justice.cz V tabulce. 43 lze vidt výsledky bonitních, bankrotních a bankrotn bonitních model po pijetí navržených opatení. Vtšina model se v porovnání s rokem 2012 zhoršila, což bylo zapíinno hlavn díky zvýšení zadluženosti kvli bankovnímu úvru na nákup nemovitostí. Dalším dvodem zhoršení tchto výsledk je snížení likvidity. S tím souvisí další dvod - snížení obžného majetku. Avšak modely chápou dlouhodobý finanní majetek jako málo likvidní v porovnání se zásobami. Ve skutenosti je tento majetek lépe peveditelný na penžní prostedky. Pokud by se vybraly peníze díve než po dvou letech od vložení, pišla by spolenost pouze o výnosové úroky. 79

Tabulka. 43: Bonitní a bankrotní modely po pijetí navržených opatení Zdroj: autor, www.or.justice.cz I když se vtšina výsledk bonitních, bankrotních a bankrotn bonitních model snížila, všechna podnik hodnotí jako bonitní, krom Kralickova rychlého testu. Ten se v porovnání s rokem 2012 nezmnil a je stejn, jako všechny roky, v šedé zón. Pokud by spolenost Pospíchal, s.r.o. pijala navržená opatení rozložených do ty let a ostatní hodnoty byly shodné s rokem 2012, mla by spolenost vyšší ekonomickou pidanou hodnotu o 175 tisíc K v roce 2016 v porovnání s rokem 2012 (viz. Tabulka. 44). Tabulka. 44: Ekonomická pidaná hodnota po pijetí navržených opatení v tis. K Zdroj: autor, www.or.justice.cz 4.7 Shrnutí V tabulce. 45 na následující stran lze vidt shrnutí klad a zápor navržených opatení pro spolenost Pospíchal, s.r.o. Zmínné návrhy by pinesly spolenosti více klad. V dnešní nejisté dob a pi klesajícím stavebnictví by navržené zmny zvýšily riziko v zadluženosti a likvidit. Kdyby však spolenost toto nepodstoupila nezvýšila by zisk, ekonomickou pidanou hodnotu a pokud by nepijala navržená opatení další roky by s nejvtší pravdpodobností stále rentabilita spolenosti klesala. Tmito opateními by tento pokles alespo pozastavila. Pokud by byly tržby v dalších letech na stejné úrovni jako v roce 2012, rentabilita by stále rostla. 80

Tabulka. 45: Klady a zápory pijetí navržených opatení KLADY - vyšší zisk a ekonomická pidaná hodnota - zvýšení všech ukazatel rentability - piblížení ukazatele vázanosti stálých aktiv s ukazatelem vázanosti obžných aktiv - zvýšení obratu zásob a snížení doby obratu zásob - podíl dlouhodobého majetku na aktivech - snížení rostoucích skladových zásob - nárst dlouhodobého majetku ZÁPORY - vyšší zadluženost - snížení likvidity - zvýšení vázanosti aktiv Zdroj: autor Spolenost Pospíchal, s.r.o. by po pijetí zmn dosahovala lepšího výsledku hospodaení, díky ušetenému nájemnému, lepšímu využití penžních prostedk a vhodného množství zásob, jež by nedržely zbyten velké množství penžních prostedk. Z uložených pebytených penžních prostedk na termínovaných útech získá spolenost výnosové úroky a zachová si opatrný pístup, na kterém si spolenost zakládá. Spolenost Pospíchal, s.r.o. by pijetím navržených opatení výrazn zvýšila istý zisk. Spolenost by poslední rok, jež by dokonila pijetím navržených opatení, zvýšila tento zisk o 577 tisíc K. Ekonomická pidaná hodnota by se navrženým opatením zvýšila. Znamenalo by to pro vlastníky vyšší tvorbu hodnoty spolenosti Pospíchal, s.r.o. pibližn o 175 tisíc K. Alarmující obžný majetek, jenž tvoí ve vtšin zkoumaných let více než 95 % celkových aktiv, by pijetím navržených opatení snížil svj podíl pibližn na 50 %. S vtším podílem dlouhodobého majetku bude spolenost pro vitele (dodavatele, banky) dvryhodnjším partnerem. Obžný majetek lze dostat na vhodnou úrove díky lepší komunikaci mezi pobokami, dále postupným zrušením nadbytených ty poboek. Pebytené penžní prostedky na útech a v pokladn se lépe zhodnotí vložením na termínované úty u bank. 81

Spolenost po pijetí navržených zmn nebude siln pekapitalizovaná, jako je za všechny sledované roky. Tedy nebude z dlouhodobých zdroj financován z velké ásti obžný majetek. Spolenost financuje z dlouhodobých zdroj nejmén 83 % obžného majetku, v roce 2010 dokonce více než z 97 %. Po pijetí zmn by se financování výrazn zlepšilo a ukazatel pekapitalizování by dosahoval doporuené hodnoty. Ukazatelé rentability mají klesající tendenci, což mže v budoucích letech spolenost ohrožovat. Pomocí navržených zmn by se tento stav zlepšil. V roce 2013 a 2015 by vtšina ukazatel klesla díky nákupu nemovitostí, avšak v dalších letech dosahovaly ješt vyšších hodnot než v pedchozích letech. Pokud by spolenost dosahovala tržeb alespo stejných jako v roce 2012, ukazatelé rentability by mly stále rostoucí tendenci. Pestože se s navrženým opatením sníží likvidita z dvodu pesunutí pebytených penžních prostedk na termínované úty u bank, bude likvidita spolenosti bez problém zajištna. Pokud by se však stala neoekávaná situace, lze finanní prostedky na úkor výnosových úrok vybrat z termínovaných vklad, jež byly uvažovány na minimáln dva roky. Ukazatelé zadluženosti se po pijetí navržených opatení viditeln zvýšily, avšak stále je spolenost pod hranicí doporuené zadluženosti. I když v dnešní nejisté dob, kdy stavebnictví výrazn klesá, je zadlužení více riskantní. Díky redukci zásob se jejich obrat a tedy i doba obratu výrazn zlepší. Spolenost Pospíchal, s.r.o. má tyto výsledky výrazn horší než jsou oborové, avšak po pijetí navržených opatení se hodnoty výrazn zlepší nad úrove oboru. Spolenost by byla pro vitele dvryhodnjším partnerem, díky držení dlouhodobého majetku a nemla by v aktivech pouze zásoby a pohledávky, které nemusí být všechny vymahatelné. 82

ZÁVR Diplomová práce byla zamena na hodnocení výkonnosti podniku prostednictvím moderních metod a ukazatel. Cílem práce bylo na základ hodnocení výkonnosti podniku navrhnout opatení na upevnní finanní pozice a zvýšení ekonomické výkonnosti spolenosti Pospíchal, s.r.o. Diplomová práce je lenna na tyi hlavní kapitoly. První kapitola objasuje výkonnost podniku a základní pístupy k jejímu mení. Druhá kapitola se zabývá základní charakteristikou spolenosti Pospíchal, s.r.o., hodnotí spolenost pomocí ukazatel a model finanní analýzy na základ dostupných výkaz za roky 2007 až 2012. Hodnotí finanní výkonnost a stabilitu v budoucnu na základ bonitních, bankrotních a bankrotn bonitních model. Obsahuje stanovení istých operativních aktiv, istého operativního výsledku hospodaení a vážených prmrných náklad na kapitál pro výpoet ekonomické pidané hodnoty. Dále srovnává spolenost Pospíchal, s.r.o. s oborem pomocí CZ NACE. Na základ zhodnocení finanní situace spolenosti Pospíchal, s.r.o. byla ve tetí kapitole navržena doporuení pro spolenost. Cílem této kapitoly bylo nastínit pípadné možnosti pozitivního ovlivnní ekonomických výsledk podniku v budoucnu. Poté ve tvrté kapitole byly díve nastínné možnosti ekonomicky zhodnoceny. Spolenost Pospíchal, s.r.o. se zabývá zejména obchodem se stavebním materiálem ureným pro stavební firmy i pro koncové zákazníky. Výsledkem analýzy spolenosti bylo zjištní, že v posledních letech, z hlediska ekonomické pidané hodnoty, byla spolenost výkonná. Produkovala ekonomický zisk a tvoila tak hodnotu pro vlastníky, avšak výsledky se postupem let zhoršují. Tyto výsledky jsou výrazn ovlivnny podmínkami ve stavebnictví, jež se stále propadá. Tento pokles vychází z nedostatku investic jak na stran soukromých, tak i veejných investor. Panuje tvrdý konkurenní boj, kdy se stavební firmy pedhání s nejnižšími cenami, jen aby si udržely své odbratele. Snižují se ziskové marže z obchodu a nejsou výjimkou i ztrátové zakázky. Avšak pokud by spolenosti pišly o nkteré odbratele, byly by nuceny odebírat materiál a zboží v menším množství a tedy i za vyšší ceny. Díky tomu by nemohly konkurovat velkoodbratelským firmám. Pes tžkou dobu ve stavebnictví si spolenost Pospíchal, s.r.o. vede relativn dobe. Vtšina ukazatel hodnotí spolenost velmi dobe i s porovnáním oborových hodnot pomocí CZ NACE. Bonitní, bankrotní a bankrotn bonitní modely hodnotily spolenost za všechny 83

sledované roky jako bonitní, s výjimkou Kralickova rychlého testu za všechny sledované roky a Indexu IN95 za dva roky, pro které se spolenost dostává do šedé zóny. Pes relativn dobré výsledky by mohla spolenost Pospíchal, s.r.o. zlepšit své hospodaení. Jednalo by se o zlepšení píliš vysoké míry opatrnosti v držení velkého množství penžních prostedk, které by mohly být využity lépe a pinášet spolenosti výnosy. Dále by bylo vhodné zlepšit strukturu financování. Kdyby ml být dlouhodobý majetek financován z dlouhodobých zdroj a obžný majetek z krátkodobých zdroj. Snížit strm narstající skladové zásoby bez rozšiování sortimentu. Dále by bylo vhodné zvýšit podíl dlouhodobého majetku na aktivech a snížit obžný majetek, který pedstavuje pro spolenost dodatené náklady. Ve tetí kapitole byly navrženy jednotlivé možnosti pro lepší hospodaení spolenosti, jenž byly dále hodnoceny a bylo vybráno nejlepší ešení. Jako nejvhodnjší opatení na upevnní finanní pozice a zvýšení ekonomické výkonnosti spolenosti bylo navrženo, z ásti díky optovnému zavedení lepší komunikace mezi pobokami, snížení skladových zásob na hodnoty z roku 2007. Dále postupné zrušení ty poboek a nákup nemovitostí pro dv zachované poboky. Nákup nemovitostí by byl realizován 20 % z vlastních zdroj a na 80 % hodnoty by si spolenost vzala bankovní úvr. Dále bylo navrženo snížení penžních prostedk v pokladn a na bžném útu, které by se vložily na termínované úty u bank. ímž by byla zachována opatrnost spolenosti a pebytené penžní prostedky by byly lépe využity. Provedením ekonomického zhodnocení navržených opatení spolenosti Pospíchal, s.r.o. a jejím porovnáním s pvodními výsledky spolenosti, lze íci, že by spolenost se zavedením navržených opatení upevnila finanní pozici a zvýšila ekonomickou výkonnost. Výsledky, které spolenost Pospíchal, s.r.o. mla problémové, by se zlepšily a dostaly se na hodnoty oboru. Nkteré by dosáhly ješt výrazn lepších hodnot. Spolenost by lépe využívala své penžní prostedky, zásoby a pracovní sílu. Spolenost Pospíchal, s.r.o. by se zadlužila, avšak neohrozila chod a likviditu. 84

POUŽITÁ LITERATURA Tištná BLAHA, Zdenek Sid, Drahomíra PAVELKOVÁ a Karel ŠTEKER. Jak posoudit finanní zdraví firmy: krok za krokem. 3. rozš. vyd. Praha: Management Press, 2006. 194 s. ISBN 80-726-1145-3. ECHOVÁ, Alena, Drahomíra PAVELKOVÁ a Karel ŠTEKER. Manažerské úetnictví: komplexní prvodce s píklady. Brno: Computer Press, 2006. 182 s. ISBN 80-251-1124-5. DLUHOŠOVÁ, Dana. Finanní ízení a rozhodování podniku: analýza, investování, oceování, riziko, flexibilita. 3. rozš. vyd. Praha: Ekopress, 2010. 225 s. ISBN 978-80-86929-68-2. GRÜNWALD, Rolf, Heman KOPKÁN a Markéta KUBÁLKOVÁ. Finanní analýza a plánování podniku: ekonomická pidaná hodnota, tržní pidaná hodnota. Praha: Ekopress, 2007. 318 s. ISBN 978-80-86929-26-2. HE MAN, Jan. Oceování podniku: studijní opora. Praha: Bankovní institut vysoká škola, 2010. KISLINGEROVÁ, Eva, Drahomíra PAVELKOVÁ a Karel ŠTEKER. Finanní analýza: krok za krokem. Praha: C. H. Beck, 2005. 137 s. ISBN 80-717-9321-3. KISLINGEROVÁ, Eva, Drahomíra PAVELKOVÁ a Karel ŠTEKER. Oceování podniku: krok za krokem. 2. peprac. vyd. Praha: C. H. Beck, 2001. 367 s. ISBN 80-717-9529-1. KNÁPKOVÁ, Adriana, Drahomíra PAVELKOVÁ a Markéta KUBÁLKOVÁ. Finanní analýza: komplexní prvodce s píklady. Praha: Grada, 2010. 205 s. ISBN 978-80-247-3349- 4. KNÁPKOVÁ, Adriana, Drahomíra PAVELKOVÁ a Karel ŠTEKER. Finanní analýza: komplexní prvodce s píklady. 2. rozš. vyd. Praha: Grada, 2013. 236 s. ISBN 978-80-247-4456-8. 85

MARINI, Pavel, Drahomíra PAVELKOVÁ a Markéta KUBÁLKOVÁ. Plánování a tvorba hodnoty firmy: komplexní prvodce s píklady. Praha: Grada, 2008. 232 s. ISBN 978-80-247-2432-4. MA ÍKOVÁ, Pavla a Miloš MA ÍK. Moderní metody hodnocení výkonnosti a oceování podniku: ekonomická pidaná hodnota, tržní pidaná hodnota. Praha: Ekopress, 2001. 70 s. ISBN 80-861-1936-X. MA ÍKOVÁ, Pavla a Miloš MA ÍK. Moderní metody hodnocení výkonnosti a oceování podniku. 2. peprac. vydání. Praha: Ekopress, 2005. 168 s. ISBN 80-86119-61-0. NEUMAIEROVÁ, Inka a Miloš MA ÍK. Výkonnost a tržní hodnota firmy: ekonomická pidaná hodnota, tržní pidaná hodnota. Praha: Grada, 2002. 215 s. ISBN 80-247-0125-1. NEUMAIEROVÁ, Inka, Drahomíra PAVELKOVÁ a Karel ŠTEKER. Výkonnost a tržní hodnota firmy: metody, ukazatele, využití v praxi. Praha: Grada, 2002. 215 s. ISBN 80-247- 0125-1. PAVELKOVÁ, Drahomíra, Adriana KNÁPKOVÁ a Markéta KUBÁLKOVÁ. Výkonnost podniku z pohledu finanního manažera: komplexní prvodce s píklady. 2. aktualiz. a dopl. vyd. Praha: Linde, 2009. 333 s. ISBN 978-80-86131-85-6. REŽÁKOVÁ, Mária. Efektivní financování rozvoje podnikání. Praha: Grada, 2012. 142 s. ISBN 978-80-247-1835-4. RKOVÁ, Petra. Finanní analýza: metody, ukazatele, využití v praxi. 4. aktualiz. vyd. Praha: Grada, 2011. 143 s. ISBN 978-80-247-3916-8. RKOVÁ, Petra, Drahomíra PAVELKOVÁ a Karel ŠTEKER. Finanní analýza: metody, ukazatele, využití v praxi. 3. rozš. vyd. Praha: Grada, 2010. 139 s. ISBN 978-80-247-3308-1. SEDLÁEK, Jaroslav, Drahomíra PAVELKOVÁ a Karel ŠTEKER. Finanní analýza podniku: komplexní prvodce s píklady. Brno: Computer Press, 2007. 154 s. ISBN 978-80- 251-1830-6. SEDLÁEK, Jaroslav, Drahomíra PAVELKOVÁ a Karel ŠTEKER. Úetní data v rukou manažera: finanní analýza v ízení firmy. Brno: Computer Press, 1999. 195 s. ISBN 80-722- 6140-1. 86

SYNEK, Miloslav, Heman KOPKÁN a Markéta KUBÁLKOVÁ. Manažerské výpoty a ekonomická analýza: ekonomická pidaná hodnota, tržní pidaná hodnota. Praha: C. H. Beck, 2009. 301 s. ISBN 978-80-7400-154-3. SYNEK, Miloslav, Drahomíra PAVELKOVÁ a Markéta KUBÁLKOVÁ. Podniková ekonomika: komplexní prvodce s píklady. 3. peprac. a dopl. vyd. Praha: C. H. Beck, 2002. 479 s. ISBN 80-717-9736-7. VOCHOZKA, Marek. Metody komplexního hodnocení podniku. Praha: Grada, 2011. 246 s. ISBN 978-80-247-3647-1. Internet eská národní banka [online]. [cit. 2013-07-21]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/cs/obecne/rozsirene-vyhledavani.jsp?cnb-search-area=czech-version&c nb-folder=%2fcs%2f&cnb-search-action-block=search&cnb-search-query=%c3%baroko v %C3 %A1 +m%c3%adra+nefinan%c4%8dn%c3%adch eská národní banka [online]. [cit. 2013-08-27]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/cnb/stat.arady_pkg.vystup?p_period=1&p_sort=2&p_des=50&p _sestuid=16828 &p_uka=20&p_strid=aabba&p_od=200701&p_do=201112&p _lang=cs&p_format=0&p_decsep=%2c ItEuro [online]. [cit. 2013-08-27]. Dostupné z: http://blog.iteuro.cz/2012/03/nejcastejsiproblemy-pri-rizeni-zasob-1.html Management Mania [online]. [cit. 2013-04-06]. Dostupné z: https://managementmania.com/cs/ukazatele-na-bazi-cash-flow Ministerstvo obchodu a prmyslu R [online]. [cit. 2013-06-15]. Dostupné z: http://www.mpo.cz/cz/ministr-a-ministerstvo/analyticke-materialy/ Ministerstvo obchodu a prmyslu R [online]. [cit. 2013-08-14]. Dostupné z: http://www.mpo.cz/dokument105732.html 87

NEUMAIEROVÁ, Inka a Ivan NEUMAIER. Index IN05: Index IN05. In: Evropské finanní systémy: Sborník píspvk z mezinárodní vdecké konference. Brno: Masarykova univerzita v Brn, 2005. Dostupné z: http://is.muni.cz/do/1456/sborniky/2005/evropske-financnisystemy2005.pdf NUELLE, Frances. The two faces of EVA. HighBeam research [online]. [cit. 2013-08-14]. Dostupné z: http://www.highbeam.com/doc/1p3-9215068.html O BYRNE, Stephen. EVA and market value. Journal of Applied Corporate Finance [online]. [cit. 2013-08-14]. Dostupné z: http://www.valueadvisors.com/attachments/obyrne- JACF91.pdf Obchodní rejstík [online]. [cit. 2013-06-06]. Dostupné z: http://obchodnirejstrik.cz/pospichal-s-r-o-25499343/ Obchodní rejstík a sbírka listin [online]. [cit. 2013-06-05]. Dostupné z: https://or.justice.cz/ias/ui/vypis-sl?subjektid=isor%3a500002225&klic=mcr5j5 Pospíchal, s.r.o. [online]. [cit. 2013-06-05]. Dostupné z: http://www.pospichal-strechy.cz/cz Stavitel [online]. [cit. 2013-08-27]. Dostupné z: http://stavitel.ihned.cz/c1-60462460-propadycen-stavebnich-praci-o-petinu. Legislativní pedpisy ESKO. Zákon. 563 ze dne 12. prosince 1991 o úetnictví. In: Sbírka zákon eské republiky. 1991, ástka 107. Dostupný také z: http://www.zakonycr.cz/seznamy/563-1991-sbzakon-o-ucetnictvi.html ESKO. Zákon. 586 ze dne 18. prosince 1992 o daních z píjm. In: Sbírka zákoneské republiky. 1992, ástka 117. Dostupný také z: http://www.zakonycr.cz/seznamy/586-1992-sbzakon-ceske-narodni-rady-o-danich-z-prijmu.html 88

SEZNAM TABULEK Tabulka. 1 - Pijatelné hodnoty pro jednotlivé ukazatele Grünwaldova indexu... 26 Tabulka. 2 - Údaje o spolenosti Pospíchal, s.r.o.... 31 Tabulka. 3 - Aktiva ve zkrácené podob v tis. K spolenosti Pospíchal, s.r.o.... 33 Tabulka. 4 - Zlaté bilanní pravidlo financování spolenosti Pospíchal, s.r.o.... 35 Tabulka. 5 - Ukazatele rentability spolenosti Pospíchal, s.r.o.... 38 Tabulka. 6 - Ukazatele likvidity spolenosti Pospíchal, s.r.o.... 39 Tabulka. 7 - Ukazatele zadluženosti spolenosti Pospíchal, s.r.o.... 40 Tabulka. 8 - Vázanost aktiv spolenosti Pospíchal, s.r.o.... 40 Tabulka. 9 - Ukazatele aktivity spolenosti Pospíchal, s.r.o.... 41 Tabulka. 10 - Provozní ukazatele spolenosti Pospíchal, s.r.o.... 43 Tabulka. 11 - Ukazatele na bázi cash flow spolenosti Pospíchal, s.r.o.... 43 Tabulka. 12 - Pracovní kapitál spolenosti Pospíchal, s.r.o.... 43 Tabulka. 13 - Výsledné hodnoty bonitních, bankrotních a bankrotn bonitních model 45 Tabulka. 14 - Vývoj úrokové sazby z úvr pidlených nefinanním podnikm... 46 Tabulka. 15 - Úpravy aktiv vedoucí k NOA v tis. K... 47 Tabulka. 16 - Úpravy hospodáského výsledku vedoucí k NOPAT v tis. K... 48 Tabulka. 17 - Výpoet WACC spolenosti Pospíchal, s.r.o.... 48 Tabulka. 18 - Výpoet EVA spolenosti Pospíchal, s.r.o. v tis. K... 49 Tabulka. 19 - Výpoet RONA spolenosti Pospíchal, s.r.o.... 49 Tabulka. 20 - Vložení ásti pebytku penžních prostedk na termínovaný úet... 54 Tabulka. 21 - Náklady a tržby za zboží / rodinné domy v tis. K... 56 Tabulka. 22 - Nájem skladové haly, prodejny v jednotlivých prodejnách... 56 Tabulka. 23 - Alternativy financování nákupu prostoru pro prodej a skladování... 58 Tabulka. 24 - Redukce poboek... 59 Tabulka. 25 - Alternativa 3 nákup nemovitostí a zrušení ty poboek... 59 Tabulka. 26 - Alternativa 1 zásoby. Ped a po úprav zásob snížení stavu zásob na hodnoty z roku 2007... 61 Tabulka. 27 - Alternativa 2 zlepšení stavu zásob zrušením 4 poboek se sklady... 61 Tabulka. 28 - Alternativa 3 spojení pedchozích alternativ... 62 Tabulka. 29 - Uvolnné penžní prostedky z jednotlivých alternativ v tis. K... 62 Tabulka. 30 - Vložení uvolnných penžních prostedk na termínované úty... 63 Tabulka. 31 - Zvýšení cizího kapitálu nákupem nemovitostí... 64 89

Tabulka. 32 - Vložení penžních prostedk na termínovaný úet... 68 Tabulka. 33 - Vložení penžních prostedk na termínovaný úet bonitní a bankrotní modely... 69 Tabulka. 34 - Snížení skladových zásob v tis. K... 70 Tabulka. 35 - Zlepšení výsledku hospodaení a rentability po zrušení poboek... 70 Tabulka. 36 - Zmna ukazatel aktivity po zrušení poboek... 71 Tabulka. 37 - Podíl dlouhodobého a obžného majetku na aktivech... 71 Tabulka. 38 - Výsledek hospodaení a ukazatelé po nákupu nemovitostí... 72 Tabulka. 39 - Vývoj ukazatel rentability... 73 Tabulka. 40 - Ukazatelé pi shrnutí navržených opatení... 75 Tabulka. 41 - Ukazatelé pi shrnutí navržených opatení... 77 Tabulka. 42 - Vývoj ukazatel rentability... 79 Tabulka. 43 - Bonitní a bankrotní modely po pijetí navržených opatení... 80 Tabulka. 44 - Ekonomická pidaná hodnota po pijetí navržených opatení v tis. K... 80 Tabulka. 45 - Klady a zápory pijetí navržených opatení... 81 90

SEZNAM OBRÁZK Obrázek. 1 - Vývoj jednotlivých položek aktiv spolenosti Pospíchal, s.r.o.... 34 Obrázek. 2 - Vývoj položek pasiv spolenosti Pospíchal, s.r.o.... 34 Obrázek. 3 - Vývoj Zlatého pravidla financování spolenosti Pospíchal, s.r.o.... 35 Obrázek. 4 - Zlaté pravidlo vyrovnání rizika... 36 Obrázek. 5 - Zlaté pari pravidlo... 36 Obrázek. 6 - Zlaté pomrové pravidlo... 37 Obrázek. 7 - Vývoj ukazatel rentability spolenosti Pospíchal, s.r.o.... 38 Obrázek. 8 - Vývoj ukazatel likvidity spolenosti Pospíchal, s.r.o.... 39 Obrázek. 9 - Ukazatele aktivity spolenosti Pospíchal, s.r.o.... 41 Obrázek. 10 - Ukazatele aktivity spolenosti Pospíchal, s.r.o.... 42 Obrázek. 11 - Vývoj zlatého bilanního pravidla financování... 78 Obrázek. 12 - Ukazatelé rentability pi shrnutí navržených opatení... 79 91

SEZNAM ZKRATEK A - Aktiva C - Celkový investovaný kapitál CF - Cash flow CZ - Cizí zdroje Z - istý zisk D - Tržní hodnota úroeného cizího kapitálu DHM - Dlouhodobý hmotný majetek E - Tržní hodnota vlastního kapitálu EAT - istý zisk EBIT - Zisk ped zdanním a úroky EBT - Zisk ped zdanním EVA - Ekonomická pidaná hodnota IB - Index bonity MVA - Tržní pidaná hodnota NOA - istá operativní aktiva NOPAT - istý provozní zisk po zdanní NZ - Nerozdlený zisk PC - Poizovací cena PK - Pracovní kapitál r d - Náklady na cizí kapitál r e - Náklady na vlastní kapitál r f - Bezriziková výnosnost r FS - Prémie za riziko finanní stability r FST - Prémie za riziko finanní struktury r LA - Prémie za riziko velikosti podniku ROA - Rentabilita celkového kapitálu ROCE - Rentabilita investovaného kapitálu ROE - Rentabilita vlastního kapitálu RONA - Rentabilita istých operativních aktiv ROS - Rentabilita tržeb rp - Prémie za podnikatelské riziko T - Tržby 92

t - Daová sazba z píjm právnických osob VK - Vlastní kapitál WACC - Prmrné náklady kapitálu ZC - Zstatková cena 93

SEZNAM P ÍLOH Píloha. 1 - Aktiva spolenosti Pospíchal, s.r.o. pro roky 2007 až 2009 Píloha. 2 - Aktiva spolenosti Pospíchal, s.r.o. pro roky 2010 až 2012 Píloha. 3 - Pasiva spolenosti Pospíchal, s.r.o. pro roky 2007 až 2009 Píloha. 4 - Pasiva spolenosti Pospíchal, s.r.o. pro roky 2010 až 2012 Píloha. 5 - Výkaz zisku a ztrát spolenosti Pospíchal, s.r.o. pro roky 2007 až 2009 Píloha. 6 - Výkaz zisku a ztrát spolenosti Pospíchal, s.r.o. pro roky 2010 až 2012 Píloha. 7 - Pehled o penžních tocích spolenosti Pospíchal, s.r.o., roky 2007-2012 Píloha. 8 - Horizontální analýza aktiv a pasiv spolenosti Pospíchal, s.r.o. Píloha. 9 - Vertikální analýza aktiv a pasiv spolenosti Pospíchal, s.r.o. Píloha. 10 - Du Pontv rozklad ukazatele ROE spolenosti Pospíchal, s.r.o. Píloha. 11 - Du Pontv rozklad ukazatele ROE spolenosti Pospíchal, s.r.o. Píloha. 12 - Výpoty nkterých bonitních, bankrotních a bankrotn bonitních model spolenosti Pospíchal, s.r.o. Píloha. 13 - Vzorce a hodnocení nkterých bonitních a bankrotních model Píloha. 14 - Porovnání hodnot spolenosti Pospíchal, s.r.o. s oborovými hodnotami Píloha. 15 - Vzdálenosti poboek spolenosti Pospíchal, s.r.o. 94

Aktiva spolenosti Pospíchal, s.r.o. pro roky 2007 až 2009 Píloha. 1

Zdroj: www.or.justice.cz

Aktiva spolenosti Pospíchal, s.r.o. pro roky 2010 až 2012 Píloha. 2

Zdroj: www.or.justice.cz

Pasiva spolenosti Pospíchal, s.r.o. pro roky 2007 až 2009 Píloha. 3 Zdroj: www.or.justice.cz

Pasiva spolenosti Pospíchal, s.r.o. pro roky 2010 až 2012 Píloha. 4 Zdroj: www.or.justice.cz

Výkaz zisku a ztrát spolenosti Pospíchal, s.r.o. pro roky 2007 až 2009 Píloha. 5 Zdroj: www.or.justice.cz

Výkaz zisku a ztrát spolenosti Pospíchal, s.r.o. pro roky 2010 až 2012 Píloha. 6 Zdroj: www.or.justice.cz

Pehled o penžních tocích spolenosti Pospíchal, s.r.o., roky 2007 až 2012 Píloha. 7 Zdroj: autor, www.or.justice.cz Zdroj: autor, www.or.justice.cz

Horizontální analýza aktiv a pasiv spolenosti Pospíchal, s.r.o. Píloha. 8 Zdroj: autor, www.or.justice.cz Zdroj: autor, www.or.justice.cz

Vertikální analýza aktiv a pasiv spolenosti Pospíchal, s.r.o. Píloha. 9 Zdroj: autor, www.or.justice.cz Zdroj: autor, www.or.justice.cz

Du Pontv rozklad ukazatele ROE spolenosti Pospíchal, s.r.o. Píloha. 10 Zdroj: autor, www.or.justice.cz, KNÁPKOVÁ, Adriana, Drahomíra PAVELKOVÁ a Markéta KUBÁLKOVÁ. Finanní analýza: komplexní prvodce s píklady. s. 130.

Du Pontv rozklad ukazatele ROE spolenosti Pospíchal, s.r.o. Píloha. 11 Zdroj: autor, www.or.justice.cz, RKOVÁ, Petra. Finanní analýza: metody, ukazatele, využití v praxi. s. 71.

Píloha. 12 Výpoty nkterých bonitních, bankrotních a bankrotn bonitních model spolenosti Pospíchal, s.r.o. Index Bonity Zdroj: autor, www.or.justice.cz, VOCHOZKA, Marek. Metody komplexního hodnocení podniku. Altmanv model - Altmanova analýza pro spolenosti neobchodované na finanních trzích Zdroj: autor, www.or.justice.cz, VOCHOZKA, Marek. Metody komplexního hodnocení podniku. Altmanova analýza modifikovaná pro eské podniky Zdroj: autor, www.or.justice.cz, VOCHOZKA, Marek. Metody komplexního hodnocení podniku.

IN95 Zdroj: autor, www.or.justice.cz, VOCHOZKA, Marek. Metody komplexního hodnocení podniku. IN99 Zdroj: autor, www.or.justice.cz, VOCHOZKA, Marek. Metody komplexního hodnocení podniku. IN01 Zdroj: autor, www.or.justice.cz, VOCHOZKA, Marek. Metody komplexního hodnocení podniku. IN05 Zdroj: autor, www.or.justice.cz, VOCHOZKA, Marek. Metody komplexního hodnocení podniku.

Modifikovaný Tafflerv index Zdroj: autor, www.or.justice.cz, VOCHOZKA, Marek. Metody komplexního hodnocení podniku. Tamariho model Zdroj: autor, www.or.justice.cz, VOCHOZKA, Marek. Metody komplexního hodnocení podniku. Grünwaldv index Zdroj: autor, www.or.justice.cz, VOCHOZKA, Marek. Metody komplexního hodnocení podniku. Kralickv rychlý test výpoet jednotlivých ukazatel a jejich bodové ohodnocení Zdroj: autor, www.or.justice.cz, VOCHOZKA, Marek. Metody komplexního hodnocení podniku.

Vzorce a hodnocení nkterých bonitních a bankrotních model Píloha. 13 Index bonity CF A EBT EBT zásoby IB = 1,5* + 0,08* + 10* + 5* + 0,3* + CZ CZ A T T T 0,1* A Tabulka: Hodnocení Indexem bonity Výsledek Hodnocení Podnik IB (--2) extrémn špatná ekonomická situace bankrotní podnik IB < -2; -1) velmi špatná ekonomická situace bankrotní podnik IB < -1; 0) špatná ekonomická situace bankrotní podnik IB < 0; 1) problematická ekonomická situace bonitní podnik IB < 1; 2) dobrá ekonomická situace bonitní podnik IB < 2; 3) velmi dobrá ekonomická situace bonitní podnik extrémn dobrá ekonomická situace bonitní podnik Zdroj: autor, www.or.justice.cz, VOCHOZKA, Marek. Metody komplexního hodnocení podniku. s. 79. Altmanova analýza pro spolenosti neobchodované na finanních trzích EBIT T VK NZ Z = 3,107 * + 0,998* + 0,42* + 0,847* + CZ A CZ A PK 0,7* A Tabulka: Hodnocení spolenosti neobchodované na finanních trzích Altmanovou analýzou Výsledek Hodnocení Z <2,9; ) bonitní podnik Z (1,23; 2,9) šedá zóna Z (- bankrotní podnik Zdroj: autor, www.or.justice.cz, VOCHOZKA, Marek. Metody komplexního hodnocení podniku. s. 87.

Altmanova analýza pro eské spolenosti Z cz = 3,3* EBIT CZ + 0,999 * T A + 0,6 * VK CZ + 1,4 * NZ A + 0,717 * PK A 1* závazkypo splat. tržby Tabulka: Hodnocení eské spolenosti Altmanovu analýzou Výsledek Hodnocení Z <2,99; ) bonitní podnik Z (1,8; 2,99) šedá zóna Z (- > bankrotní podnik Zdroj: autor, www.or.justice.cz, VOCHOZKA, Marek. Metody komplexního hodnocení podniku. s. 88. Indexy IN IN95 = A 0,022* CZ + 0,11* EBIT nákladové úroky + 8,33* EBIT A + 0,52 * T A + 0,1* OA kr.ck závazky po splatnosti 16,8* výnosy Tabulka: Hodnocení indexem IN95 Výsledek Hodnocení IN95 <2; ) bonitní podnik IN95 (1; 2) šedá zóna IN95 (- > bankrotní podnik Zdroj: autor, www.or.justice.cz, VOCHOZKA, Marek. Metody komplexního hodnocení podniku. s. 94. A EBIT T IN 99 = 0,017 * + 4,573* + 0,481* + 0,015* CZ A A OA kr.ck Tabulka: Hodnocení indexem IN99 Výsledek Hodnocení IN99 <2,070; ) Podnik tvoí hodnotu IN99 (1,590; 2,070> Podnik spíše tvoí hodnotu IN99 (1,220; 1,590> Šedá zóna IN99 (0,684; 1,220> Podnik spíše netvoí hodnotu IN99 <-0,684) Podnik netvoí hodnotu Zdroj: autor, www.or.justice.cz, VOCHOZKA, Marek. Metody komplexního hodnocení podniku. s. 95.

A EBIT EBIT T IN 01 = 0,13* + 0,04 * + 3,92 * + 0,21* + 0,09 * CZ nákladové A A úroky OA kr.ck Tabulka: Hodnocení indexem IN01 Výsledek Hodnocení IN01 <1,77; ) bonitní podnik IN01 (0,75; 1,77) šedá zóna IN01 (- > bankrotní podnik Zdroj: autor, www.or.justice.cz, VOCHOZKA, Marek. Metody komplexního hodnocení podniku. s. 95. A EBIT EBIT T IN 05 = 0,13* + 0,04 * + 3,97 * + 0,21* + 0,09 * CZ nákladové A A úroky OA kr.ck Tabulka: Hodnocení indexem IN05 Výsledek Hodnocení IN05 <1,6; ) bonitní podnik IN05 (0,9; 1,6) šedá zóna IN05 (- > bankrotní podnik Zdroj: autor, www.or.justice.cz, VOCHOZKA, Marek. Metody komplexního hodnocení podniku. s. 95. Modifikovaný Tafflerv index zisk OA kr.závazky T 2 = 0,53* + 0,13* + 0,18 * + kr.závazky CK A tržby 0,16 * A Tabulka: Hodnocení modifikovaným Tafflerovým indexem Výsledek Hodnocení T2 (0,3; ) bonitní podnik T2 <0,2; 0,3> šedá zóna T2 (- > bankrotní podnik Zdroj: autor, www.or.justice.cz, VOCHOZKA, Marek. Metody komplexního hodnocení podniku. s. 102.

Tamariho model Tabulka: Tamariho model Ukazatel Interval Body Ta1 = vlastní kapitál / cizí zdroje! 25 Ta1 (0,4; 0,5> 20 Ta1 (0,3; 0,4> 15 Ta1 (0,2; 0,3> 10 Ta1 (0,1; 0,2> 5 Ta1 (- 0 Ta2 = absolutní hodnota zisku Ta2 za posledních 5 let kladná a 25 Ta3 = ROA = zisk / celková aktiva spolenosti Ta3 > horní kvartil oborových hodnot Ta2 za posledních 5 let kladná a 20 Ta3 > medián oborových hodnot Ta2 za posledních 5 let kladná 15 Ta3 > horní kvartil oborových hodnot 10 Ta3 > medián oborových hodnot 5 Ta3 < medián oborových hodnot 0 Ta4 = bžná likvidita = obžná "! 20 aktiva/kr. závazky Ta4 (1,5; 2> 15 Ta4 (1,1; 1,5> 10 Ta4 (0,5; 1,1> 5 Ta4 (- 0 Ta5 = výrobní spoteba/prmrný Ta5 > horní kvartil oborových hodnot 10 stav pohledávek Ta5 > medián oborových hodnot 6 Ta5 > dolní kvartil oborových hodnot 3 Ta5 < dolní kvartil oborových hodnot 0 Ta6 = tržby / prmrný stav Ta5 > horní kvartil oborových hodnot 10 pohledávek Ta5 > medián oborových hodnot 6 Ta5 > dolní kvartil oborových hodnot 3 Ta5 < dolní kvartil oborových hodnot 0 Ta7 = výrobní spoteba / istý Ta5 > horní kvartil oborových hodnot 10 pracovní kapitál Ta5 > medián oborových hodnot 6 Ta5 > dolní kvartil oborových hodnot 3 Ta5 < dolní kvartil oborových hodnot 0 Zdroj: autor, www.or.justice.cz, VOCHOZKA, Marek. Metody komplexního hodnocení podniku. s. 109.

Celkový Tamariho index (Ta) se získá soutem získaných bodových hodnot. Podniky, které soutem nasbírají více než 60 bod, jsou hodnoceny jako bonitní. Za bankrotní se považují podniky se soutem nižším než 30 bod. Mezi tmito hranicemi leží takzvaná šedá zóna. 63 Tabulka: Hodnocení Tamariho modelem Výsledek Hodnocení T2 (60; 100> bonitní podnik T2 <30; 60> šedá zóna T2 <0; 30) bankrotní podnik Zdroj: autor, www.or.justice.cz, VOCHOZKA, Marek. Metody komplexního hodnocení podniku. s. 110. 63 VOCHOZKA, Marek. Metody komplexního hodnocení podniku. Praha: Grada, 2011. 246 s. ISBN 978-80-247-3647-1. s. 110.

Grünwaldv index bonity Tento souhrnný index je založen na šesti pomrových ukazatelích. Pro každý ukazatel je stanovena krajní pijatelná hodnota. Poet bod získáme, pokud vydlíme skutenou hodnotu ukazatele píslušnou krajní hodnotou. Výsledná hodnota indexu bonity, podle které je pak hodnocený podnik zaazen do jednoho ze ty ratingových stup, se získá aritmetickým prmrem bod piazených všem šesti ukazatelm. Tabulka: Grünwaldv index bonity Pomrové ukazatele Pijatelné hodnoty rentabilita aktiv = istý zisk / aktiva zdanná úroková míra z pijatých úvr rentabilita vlastního kapitálu = istý prmrná úroková míra z pijatých úvr zisk / vlastní kapitál pohotové likvidity = (obžná aktiva hodnota vyšší než 1, doc. Grünwald navrhl hodnotu zásoby) / krátkodobé závazky 1,2 krytí zásob pracovním kapitálem = hodnota nižší než 1, doc. Grünwald navrhl hodnotu istý pracovní kapitál / zásoby 0,7 doba splácení dluh = (EAT + hodnota výrazn vyšší než 1 rok, ale maximáln 3,5 odpisy) / cizí kapitál roku úrokové krytí = EBIT / nákladové hodnota výrazn vyšší než 1, optimální je 2,5 úroky Zdroj: autor, www.or.justice.cz, VOCHOZKA, Marek. Metody komplexního hodnocení podniku. s. 113. Tabulka: Ratingové stupn Výsledek Hodnocení G <2; ) a všechny pomrové Pevné zdraví - podnik je dostaten silný na ukazatele # 1 to, aby si zajistil stabilitu i v horších obdobích. G <1; 2) a ukazatele PPL a ÚK Dobré zdraví - podnik je schopen pestát dosahují hodnoty # 1 pechodné problémy v provozní oblasti. G <0,5; 1) a ukazatel PPL dosahuje Slabší zdraví - podniku hrozí, že se bude hodnoty # 1 potýkat s finanními obtížemi. G (-; 0,5) Churavní podniku hrozí úpadek, je nutná provozní a finanní restrukturalizace Zdroj: autor, www.or.justice.cz, VOCHOZKA, Marek. Metody komplexního hodnocení podniku. s. 113.

Kralickv rychlý test Kralickv rychlý test získává celkovou hodnotu jako prmr udlených známek, respektive prmr získaného bodového hodnocení za jednotlivé ukazatele. Tabulka: Kralickv rychlý test Hodnocení Ukazatel Interval Známka Hodnocení Kvóta vlastního kapitálu K1a (30 %; ) 1 výnosové K1a = vlastní kapitál / aktiva K1a (20 %; 30 %> 2 situace K1a (10 %; 20 %> 3 K1a (0 %; 10 %> 4 K1a (-; 0 %> 5 Doba splácení dluhu z cash flow K1b (-; 3 roky) 1 K1b = závazky / provozní cash flow K1b <3 roky; 5 let) 2 K1b <5 let; 12 let) 3 K1b <12 let; 30 let) 4 K1b <30 let; ) 5 Hodnocení Cash flow v tržbách K1c (10 %; ) 1 finanní K1c = provozní cash flow / tržby K1c (8 %; 10 %> 2 stability K1c (5 %; 8 %> 3 K1c (0 %; 5 %> 4 K1c (-; 0 %> 5 Rentabilita aktiv (ROA) K1d (15 %; ) 1 K1d = EBIT/ tržby K1d (12 %; 15 %> 2 K1d (8 %; 12 %> 3 K1d (0 %; 8 %> 4 K1d (-; 0 %> 5 Zdroj: autor, www.or.justice.cz, VOCHOZKA, Marek. Metody komplexního hodnocení podniku. s. 116. Tabulka: Hodnocení Kralickova rychlého testu Výsledek Hodnocení K1 <1; 2) bonitní podnik K1 <2; 3> šedá zóna K1 (3; 5> bankrotní podnik Zdroj: autor, www.or.justice.cz, VOCHOZKA, Marek. Metody komplexního hodnocení podniku. s. 116.

Porovnání hodnot spolenosti Pospíchal, s.r.o. s oborovými hodnotami Píloha. 14 Zdroj: autor, www.or.justice.cz

Vzdálenosti poboek spolenosti Pospíchal, s.r.o. Píloha. 15 Zdroj: autor, Pospíchal, s.r.o.