Zpravodaj Magistrátu města Opavy duben 2001

HLÁSKA Zpravdaj Magistrátu města Opavy duben 2001 Z bsahu: Anketa Obnva parků Jarní úklid Představujeme dbry MMO Vyhláška peticích Jízdní řád linky č. 4 Inaugurace nvéh rektra SU Festival Další břehy Opavské sbnsti Krátké zprávy Kulturní kalendář Z jednání Rady statutárníh města Opavy RADA STATUTÁRNÍHO MĚSTA OPAVY NA SVÉM 43. ZASEDÁNÍ DNE 20. 2. 2001 PROJEDNALA MJ. TYTO BODY PROGRAMU: Prjekty navržené k pdpře MV ČR v rámci kmplexníh sučinnstníh prgramu prevence kriminality na rk 2001 Rada města schválila zařazení prjektů Kamervý systém města Opavy, Bezpečná kla, Stp násilí d KSP PK v rce 2001 dle předlžené důvdvé zprávy a stanviska výbru prevence kriminality ZMO. Jedná se prjekty, které mají reálnu šanci získat finanční pdpru státu. Prjekt Kamervý systém města Opavy řeší instalaci kamervéh systému d centra města a řídicíh pracviště na služebně Městské plicie v Opavě. Jde systémvé řešení zvýšení bezpečnsti sb a majetku v centru města s připraveným rzšířením d statních částí města. Prjekt Bezpečná kla představuje sučinnstní prjekt, který řeší: a) identifikaci jízdních kl pískváním b) internetvsku databázi dcizených a hledaných kl c) evidenci vybavení a nedstatků ve vybavení d) šklení dětí a mládeže pvinném vybavení a pravidlech silničníh prvzu e) zabezpečení jízdních kl prti dcizení Prjekt Stp násilí jde piltní prjekt prevence kriminality v rámci ČR. Řeší prblematiku diváckéh násilí na stadinech a suvisejících výtržnstí před a p utkáních. Jedná se sučinnstní prjekt neziskvéh sektru a MV ČR. Je zaměřený na děti a mládež frmu dětské ftbalvé ligy, klubvé činnsti a výchvy. Vyhlášení grantů na zřízení Denníh stacináře pr mentálně a tělesně pstižené děti Rada města schválila vyhlášení grantu na zřízení Denníh stacináře pr mentálně a tělesně pstižené děti dle předlženéh návrhu a sučasně jmenvala kmisi pr psuzení grantu ve slžení: Mgr. Irena Hblíkvá, Ing. Bedřich Lešenar a PhDr. Jarslav Burda. Denní stacinář bude zřízen v přístavbě MŠ Neumannva 5, Opava-Jaktař. Uchazeči museli předlžit svu nabídku d 30. 3. 2001. Deratizace na území města Opavy Rada města vzala na vědmí prvedení průzkumu výskytu hldavců na území města Opavy za účelem navržení vhdnéh patření na chranu zdraví před vznikem a šířením infekčních nemcnění v suladu s 96 zákna 258/2000 Sb., chraně veřejnéh zdraví. Náklady budu hrazeny z rzpčtu dbru živtníh prstředí na rk 2001 z plžky bilgická chrana města 8213, 3741, 5169. RADA STATUTÁRNÍHO MĚSTA OPAVY NA SVÉM 44. ZASEDÁNÍ DNE 6. 3. 2001 PROJEDNALA MJ. I TYTO BODY PROGRAMU: Vyúčtvání hspdaření města za rk 2000 Rada města schválila p prjednání závěrečný účet města za rk 2000 splu s upraveným návrhem finančníh vypřádání rku 2000 z rzpčtu rku 2000 pr předlžení ZMO. Sučasně vzala rada města na vědmí zprávu nezávisléh auditra přezkumání hspdaření a věření účetní závěrky za rk 2000 pr předlžení ZMO. Návrh zadání Regulačníh plánu městské památkvé zóny v Opavě Rada města vyslvila na svém zasedání suhlas s upraveným návrhem zadání Regulačníh plánu městské památkvé zóny Opava, (RPMPZO), pr předlžení ZMO. Jedná se v pdstatě další krk k naplnění záměru, který schválil ZMO na svém zasedání dne 12. 9. 2000. ZMO zde pdpřil návrh přizvatele RPMPZO, jímž je MMO dbr hlavníh architekta na zpracvání regulačníh plánu v rzsahu území městské památkvé zóny, rzšířené ve výchdní části blk zástavby Zimníh stadinu. Tent návrh byl přizvatelem předlžen v zájmu nutnsti vymezení přesnějších regulací funkčníh a prstrvéh uspřádání pr území městskéh centra, které v tmt rzsahu a pdrbnstech nebyl mžné stanvit ve schváleném územním plánu města Opavy. Návrh na laureáty Ceny Petra Bezruče pr rk 2001 Rada města schválila tyt laureáty Ceny Petra Bezruče pr rk 2001: PhDr. Antnína Satkeh, CSc., Milše Zbavitele a Mns. Jsefa Veseléh. Rada města tak pdpřila návrh Kulturní kmise při RMO týkající se tří významných sbnstí Opavy. Dva kandidáti, PhDr. Antnín Satke, CSc. a Milš Zbavitel, se lets shdně džívají 80 let a představují významné sbnsti na pli kultury ve městě Opavě, známé i v nadreginálním měřítku. V případě sbnsti Mns. Jsefa Veseléh dchází k cenění bětavéh kněze, básníka a přítele umění. Zabezpečení vzniku splečenství vlastníků jedntek jak právnické sby Rada města neschválila pvěření správce majetku ve vlastnictví Města Opava (bytvý fnd), fy. Klfis Real, s.r.. a Remark, s.r.., aby jménem statutárníh města Opavy jak půvdníh vlastníka budvy svlal první schůze shrmáždění za účelem vzniku splečenství vlastníků jedntek jak právnické sby u bytvých dmů prdaných d 30. 6. 2000 ve znění zákna č. 103/2000 Sb., vlastnictví bytů. Obecně závazná vyhláška některých patřeních i zabezpečení veřejnéh přádku na území statutárníh města Opavy Rada města p prjednání schválila návrh na vydání becně závazné vyhlášky O zabezpečení veřejnéh přádku a čistty při chvu a držení zvířat na území statutárníh města Opavy, dále RMO schválila návrh na vydání becně závazné vyhlášky O zabezpečení veřejnéh přádku při přádání veřejných hudebních prdukcí na území statutárníh města Opavy pr předlžení zastupitelstvu města. A sučasně RMO drčila návrh na vydání becně závazné vyhlášky O nápisech a jiných zbrazeních na území statutárníh města Opavy d zasedání RMO dne 10. 4. 2001. Seznam sb pr jmenvání d výběrvých kmisí města Opavy Rada města dvlala tyt členy ze Seznamu sb pr jmenvání kmise pr psuzení a hdncení veřejných zakázek: Ing. Lydii Trnkvu a Ing. arch. Tmáše Fischera (dbr hlavníh architekta) a dále suhlasila se jmenvání těcht nvých členů d Seznamu sb pr jmenvání kmise pr psuzení a hdncení veřejných zakázek: Ing. arch. Zdeněk Bendík, (veducí dbru hlavníh architekta), Ing. Sylva Sandtnervá, (dbr hlavníh architekta), Ing. Lumír Šebrle, (veducí dbru investic), Ing. Ludmila Dmesvá, (dbr živtníh prstředí), Karel Bureš, MBA, MUDr. Milan Cvek, Ota Dhnal, MUDr. Ivan Drábek, Ing. Jan Gilík, Mgr. Irena Hblíkvá, Ing. Ingrid Jurmanvá, MUDr. Petr Kümpel, Ing. Bedřich Lešenar, Ing. Antnín Macháček, MUDr. Karel Němeček, Mgr. Jan Píšala, Pavla Štenclvá, Ing. Vjtěch Turek, MUDr. Pavel Vágner, MUDr. Václav Vlček a Mgr. Pavlína Hejdukvá. Schválení finančních pdílů města na reknstrukci a bnvu památkvých bjektů v MPZ v Opavě pr r. 2001 Rada města schválila částku 94 285 Kč na reknstrukci kstela sv. Ducha pr předlžení zastupitelstvu města. JUDr. Tmáš Elis, tajemník 1 HLÁSKA duben 2001

První rk využívání zákna svbdném přístupu k infrmacím Hned pčátkem rku 2000 začali bčané Opavy využívat mžnsti, kteru jim dává nvý zákn 106/1999 Sb., svbdném přístupu k infrmacím, a t zejména ve frmě ústně plžených dtazů. Písemných žádstí infrmaci zaregistrvali pracvnice střediska infrmačních služeb celkem 41. Všechny žádsti pdání infrmace byly vyřešeny v záknné lhůtě, puze 4 byly v suladu se záknem zamítnuty, neb se týkaly blastí pdléhajících pd zákn chraně sbních údajů a zákn chraně utajvaných skutečnstí. Ústně pdané infrmace nepdléhají pvinnsti evidence a nejsu sledvány, ale jsu těžištěm práce na středisku infrmačních služeb. Infrmace jsu pdávány přím v recepci, neb ve frmě dkazu a d- Z knference chraně před pvdněmi Dne 8. března 2001 se Krnv již pdruhé stal místem knference s názvem Pvdňvá chrana na řece Opavě. Na knferenci se sešl 300 účastníků, z th jen z Ministerstva zemědělství ČR a Ministerstva živtníh prstředí ČR 13 účastníků. Z Parlamentu ČR byl přizván 5 zástupců, 5 z Krajskéh úřadu, 9 z kresních úřadů a 29 z měst a bcí v pvdí řeky Opavy. Pdtitul knference zněl Mžnsti retenčních úprav v krajině pvdí řeky Opavy. Při jednání byly předlženy tři varianty řešení prtipvdňvé chrany: 1. Opatření v krajině 2. Pvdňvá chrana systémem pldrů 3. Pvdňvá chrana pmcí nádrže Nvé Heřmínvy. Pstupně byly prezentvány studie Ministerstva zemědělství ČR, Pvdí Odry, s.p., Výzkumnéh ústavu melirací a chrany půdy, Vdních hydrmelirací ČVUT Praha a Ústavu vdních staveb VUT Brn pručení na kmpetentníh pracvníka MMO, jenž se blastí, které se žádst infrmace týká, zabývá. Další pvinnstí střediska infrmačních služeb je zajistit bčanům tzv. již zveřejněnu infrmaci pskytnutím nahlédnutí d spisu, pskytnutím pisu neb kpie příslušnéh dkumentu, dkazem na internetvé stránky města Opavy a neb dkazem na jiný kmpetentní zdrj infrmací. Ani tent způsb pdávání infrmací nepdléhá pvinnsti evidence. Pdrbnsti se mhu bčané dčíst ve výrční zprávě, která bude p prjednání v zastupitelstvu města umístěna na úředních deskách MMO. Ing. Andrea Sukalvá, Středisk infrmačních služeb MMO zahrnující pzitivní řešení i pnentní stanviska. Výsledky shrnul RNDr. Pavel Punčchář, CSc., ředitel vdhspdářské plitiky MZe ČR. Z pnentních psudků vybírám závěr psudku Dc. Ing. Karla Vrány, CSc., z fakulty stavební ČVUT Praha, který vystihuje názry bu pnentních psudků, které byly předlženy: Jedntlivé varianty řešení prtipvdňvé chrany pvdí Opavy a Opavice pr měst Opavu byly zpracvány špičkvými dbrníky, velice pdrbně a bjektivně. Všechny navržené varianty však byly psuzvány a hdnceny izlvaně a puze z phledu pvdňvé chrany. Z tht důvdu dpručuji respektvat výsledky řešení variant z phledu pvdňvé chrany a návrh řešení dplnit dílčími patřeními v pvdí, která budu respektvat krajinu. Knkrétně se jedná následující dpručení: Optimální variantu pr řešení pvdňvé chrany se jeví i přes uvedená negativa výstavba nádrže Nvé Heřmínvy. Ing. arch. Pavel Mališ, náměstek primátra Vzpmínka na 56. výrčí uknčení II. světvé války Měst Opava, Českslvenská bec leginářská, Knfederace plitických vězňů a Český svaz bjvníků za svbdu srdečně zvu všechny Opavany na setkání u příležitsti 56. výrčí uknčení II. světvé války, které se kná v pátek 20. 4. 2001 s tímt prgramem: 13.30 hd. Plžení kytic u Pmníku bětí ttalitních režimů na náměstí Slezskéh dbje, tichá vzpmínka 14.00 hd. Pietní akt u Pmníku rudarmějců na Městském hřbitvě. Výstavba parkviště u Státní slezské nemcnice Na schematickém brázku Vám představujeme pdbu parkviště u Státní slezské nemcnice na Sušilvě ulici. Na pdkladě diskutvané nájemní smluvy mezi Městem Opava a majitelem pzemku (Kngregace milsrdných sester III. řádu Sv. Františka) vznikne parkviště pr 107 sbních autmbilů (pr srvnání - Dlní náměstí pjme 82 autmbilů) a rzšíří se v buducnu stávající parkviště zaměstnanců nemcnice pr 55 autmbilů. Výběrvé řízení, které prběhl v listpadu 2000, vyhrála firma STRABAG s nabídkvu cenu 6 100 000 Kč a termínem dknčení květen 2001. Práce byly zahájeny v plvině března tr. Ing. arch. Pavel Mališ náměstek primátra HLÁSKA duben 2001 2

A N K E T A Vážení pavští bčané i Vy, kteří v Opavě pbýváte a dstane se Vám anketa d ruku, vedení města si dvluje Vás slvit a pžádat zdpvězení něklika tázek, které jsu zaměřeny na řešení sučasných prblémů rzvje města. Zajímá nás i Váš phled na rzvj města d buducna. Přečtěte si, prsím, pzrně tázky i nabízené dpvědi. Z něklika variant dpvědí vyberte vždy jen jednu, která nejlépe vystihuje Váš názr, a značte křížkem. K lepší rientaci k tázkám týkajícím se Městské památkvé zóny Vám pmůže přilžený plánek centra města. Vyplněný anketní lístek vystřihněte, slžte, přelepte a nejpzději d 30. dubna 2001 vh te d schránky s značením ANKETA, umístěné ve vestibulu budvy Hlásky na Hrním náměstí neb na becním úřadě Vaší městské části. Můžete jej také neznámkvaný vhdit d pštvní schránky. Pkud máte přístup k Internetu, můžete vyplněnu anketu, kteru najdete na webvých stránkách města www.pava-city.cz, pslat na e-mail adresu: hlaska@pava-city.cz. Jsme přesvědčeni, že se rádi zapjíte a svými názry přispějete k řešení prblémů i zlepšení naší vzájemné kmunikace. Vzhledem ke zkušenstem s vyplňváním frmulářů při nedávném sčítání lidu, dmů a bytů Vám t určitě půjde snadn! Těšíme se na Vaše dpvědi. S výsledky ankety Vás seznámíme v červnvém čísle Hlásky. Odpvědní zásilka Pštvné hradí příjemce Magistrát města Opavy Hrní náměstí 69 746 26 OPAVA 1. Jak si představujete sklubení pěší, cyklistické a autmbilvé dpravy v centru města Městské památkvé zóně (MPZ)? V centru města se bvykle phybuji pěšky neb městsku hrmadnu dpravu a autmbilvý prvz mi vadí. Pěší zóny by se měly dále rzšiřvat, parkviště pr sbní autmbily budvat jak pdzemní neb mim MPZ. Sučasný stav dpravní bsluhy v centru mi vyhvuje. Není nutné rzšiřvat pěší zóny, ani pčet parkvacích stání v MPZ. D centra města čast jezdím autem. Dpravní bsluha sbními autmbily v centru města by se měla zlepšit a zvětšit pčet parkvacích míst v centru města, jinak hrzí, že se MPZ pstupně vylidní. 2. Jak si představujete sklubení pěší, cyklistické a autmbilvé dpravy v místě Vašeh bydliště? Dprava v naší ulici (čtvrti) by se měla zklidnit, např. mezením rychlsti, jednsměrnými kmunikacemi, zákazem vjezdu autmbilům. Zlepšit pdmínky pr pěší a cyklisty budváním nvých cyklstezek a chdníků. Sučasný stav pvažuji za vyhvující. Individuální autmbilvá dprava by měla mít přednst před pěšími a cyklisty. 3. Vzhledem ke stále rstucímu pčtu sbních autmbilů je prblematické dále rzšiřvat zpevněné dstavné plchy ve městě. Jak byste parkvání v hustě zastavěných částech města řešili Vy? Nejlepší je budvat pdzemní parkingy a zakupit si míst (1 stání cca 400 tis. Kč) V pdzemním parkingu si míst prnajmut (cca 20 tis. Kč/rk) Nejlepší je budvat nadzemní parkingy a zakupit si zde míst (1 stání cca 250 tis. Kč) V nadzemním parkingu si míst prnajmut (cca 12 tis. Kč/rk) Prnajmut si stání na veřejné kmunikaci (v centru cca 20 tis. Kč/rk, mim centrum cca 10 tis. Kč/rk) Odstavit autmbil hned p jízdě d garáže neb na neplacené parkviště mim centrum či sídliště ve větší vzdálensti d dmu a djít dmů pěšky, na kle neb pužít MHD. Raději autmbil nepužívat. 4. Jak řešíte parkvání Vašeh autmbilu nyní? Naše aut převážně parkuje na ulici (vzvce) neb neplaceném parkvišti. Naše aut převážně parkuje na veřejném pzemku mim vzvku, např. ve dvrním traktu neb na trávníku. Naše aut převážně parkuje v garáži neb na sukrmé zpevněné plše. Nemáme aut. 5. Je nutné budvat cyklstezky prcházející centrem města? Já i mje rdina hdně využíváme dpravy na jízdním kle, přestže je t nebezpečné, zvláš na frekventvaných kmunikacích. Uvítali bychm cyklstezky. Já i mje rdina nepužíváme pr dpravu p městě kl, prtže je t nebezpečné. Rádi bychm je pužívali, pkud bude ve městě sí cyklstezek. Sám jízdní kl nepužívám, ale pkud budu v centru vyznačené stezky pr cyklisty, pvažuji t za zlepšení bezpečnsti prvzu hlavně pr děti. D centra města (MPZ) cyklisti nepatří, a chdí pěšky, neb vedu kl vedle sebe. Cyklstezky v centru není ptřeba značit ani budvat. 6. Jak je pdle Vašeh názru lépe vést cyklstezku v centrálních městských parcích d htelu Kruna p Slezské zemské muzeum (viz mapka)? P bvdu centrálních parků pdél ulice Olbrichvy a Nádražníh kruhu. D parku cyklisti nepatří, rušili by klid a bezpečí. Centrálními parky p chdnících pr chdce. Je t pr cyklisty bezpečnější a zdravější vzhledem k blízksti frekventvané kmunikace. 7. Je nutné budvat na území města cyklstezky (pr cesty d zaměstnání, d škly, na nákupy, za rekreací) mim frekventvané kmunikace? Nejlépe by mi vyhvval, kdybych se mhl dpravvat na kle zcela mim frekventvané kmunikace i za cenu, že vzdálensti budu delší. Nevadí mi, když trasy pr cyklisty pvedu pdél kmunikací, i frekventvaných, hlavně že se dstanu rychle tam, kam ptřebuji. Vyhvuje mi sučasný stav. Není třeba budvat zvláštní stezky pr cyklisty. 8. Jak by se Vám nejvíce líbil a jak by Vám vyhvval Dlní náměstí p reknstrukci? Jak prstr bez parkvání, pěší klidvá zóna s psezením, fntánu, strmy a krasnu zelení. Parkvání přemístit na náměstí Osvbditelů. Jak prstr s mezeným parkváním, průjezdem pr dpravní bsluhu a MHD, klidvu plchu s fntánu neb plastiku a krasnu zelení. Jak kapacitní parkviště bez zbytečných krasných plch, které zabírají míst a nic neřeší. 9. Klik veřejných WC by pdle Vašeh názru měl být ve městě? Minimálně pět veřejných WC v centru města a další tři v sídlištích. 3 HLÁSKA duben 2001

Alespň tři veřejná WC v MPZ. Stačí jedn fungující WC na Hrním náměstí, jinak je dstatek WC v každé restauraci. 10. Nejvhdnější místa pr umístění veřejných WC v MPZ jsu - viz mapka - (číslujte místa v přadí d 1 d 7, pkud míst nepvažujete za vhdné, neznačujte je): na nám. Republiky mezi OD Breda a htelem Kruna ul. Čapkva naprti Spřitelny v sadech Svbdy mezi trafiku a Kmerční banku, s vazbu na plánvaný pdchd na náměstí Svbdy na parkvišti U jelena u křižvatky Praskva Nádražní kruh na ul. Praskva u Strjní průmyslvky na náměstí Osvbditelů, s vazbu na plánvané pdzemní parkviště 11. Jste spkjeni s živtem ve Vaší čtvrti? Jsem velmi spkjen, jinam bych se nestěhval. Jsem spkjen, ale je ještě hdně c zlepšvat. Nejsem spkjen. 12. Jak jste celkvě spkjeni s živtem v našem městě? Jsem velmi spkjen, jinam bych se nestěhval. Jsem spkjen, ale je ještě hdně c zlepšvat. Nejsem spkjen. 13. Jak byste hdntili měst Opavu v prvnání s jinými bdbnými městy v naší republice? Opava je na tm výrazně lépe Opava je na tm zhruba stejně Opava je na tm mnhem hůře 14. Jak by pdle Vašeh názru měl měst Opava vypadat v buducnu a c by měl vedení radnice pdprvat v prvé řadě? Opava-univerzitní měst, pdpra rzvje vzdělansti, kultury a sprtu (výstavba nvých šklských, kulturních a sprtvních zařízení). Opava-centrum péče člvěka, rzvj a zkvalitňvání služeb pr nemcné, zdravtně pstižené, staré a nemhucí splubčany (nemcnice, rehabilitační ústavy, stacináře pr tělesně pstižené, léčebná zařízení, dmvy důchdců). Opava-průmyslvé měst, pdpra maléh a středníh pdnikání, rzvj průmyslvých zón, přilákání významných investrů (výstavba nvých výrbních pdniků, vznik nvých pracvních míst). Opava-centrum turistickéh ruchu, prpagace stávajících a pdpra rzvje nvých turistických a rekreačních atrakcí (budvání cyklstezek, rekreačních a sprtvních zařízení, rzšiřvání ubytvacích kapacit). 16. Na závěr dpvězte upřímně na tázky týkající se Vaší sby: Věk: d 24 let 40 59 let 26 39 let nad 60 let Phlaví: žena muž Vzdělání: základní vzdělání středšklské vzdělání vyskšklské vzdělání Charakter Vašeh bydlení v rdinném dmku v bytvém dmě mim sídliště v bytvém dmě na sídlišti Míst Vašeh bydliště Opava-Měst Opava-Milstvice Opava-Předměstí Opava-Zlatníky Opava-Jaktař Opava-Malé Hštice Opava-Kateřinky Opava-Kmárv Opava-Kylešvice Opava-Suché Lazce Opava-Vávrvice Opava-Pdvihv Opava-Vlaštvičky jiné, pkud nejste bčanem Opavy, ale chcete se účastnit ankety HLÁSKA duben 2001 4

K platům na Magistrátu města Opavy V týdeníku Regin v č. 10 a 11 tr. byly zveřejněny články s názvem Rajský živt na Hlásce a Klik dstanu úředníci přidán (autr jsr). Vzhledem ke skutečnsti, že mnhé infrmace bsažené v těcht článcích jsu zavádějící, nepřesné a některé i nepravdivé, pvažujeme za nutné v rámci bjektivníh phledu na tut záležitst se k těmt článkům vyjádřit. Autr článků zřejmě nemá přehled záknech, pdle kterých se stanví platy zaměstnanců becních úřadů a dměny uvlněných zastupitelů, jinak by patrně nemhl uvádět tak nepřesné infrmace. Pr vysvětlení: d průměrnéh platu úředníků se nezapčítávají dměny (platy) uvlněných zastupitelů, tj. primátra a míststarstů. Tyt dměny jsu jednznačně dány nařízením vlády č. 358/2000 Sb., dměnách za výkn funkce členům zastupitelstev a jsu vypláceny ze samstatné kapitly rzpčtu. Naprti tmu platy veducích dbrů tvří sučást rzpčtu na platy zaměstnanců, jelikž veducí dbrů jsu zaměstnanci. Platy úředníků a dělníků Magistrátu města Opavy a Městské plicie Opava se řídí záknem č. 143/1992 Sb., platu a dměně za pracvní phtvst v rzpčtvých a v některých dalších rganizacích a rgánech ve znění pzdějších předpisů a nařízením vlády č. 253/1992 Sb., platvých pměrech zaměstnanců rgánů státní správy, některých dalších rgánů a bcí ve znění pzdějších předpisů, tzn., že vycházejí ze stejné, autrem zmiňvané tabulky jak plat ředitele finančníh úřadu. Autr článků, na které dpvídáme, zřejmě nepchybuje tm, že jeh tvrzení výši platu ředitele finančníh úřadu srvnávanéh s platy úředníků Magistrátu města Opavy je zavádějící. Uvedená platvá tabulka zachvává princip senirity, tzn., že zaměstnanci jsu zařazvání d platvých stupňů pdle délky praxe (tzn., že ze zákna musí mít úředníci s delší praxí vyšší základní platvý tarif). Katalg prací, který je přílhu k uvedenému nařízení vlády, rzčleňuje veškeré práce d jedntlivých platvých tříd, tzn., že každý zaměstnanec je zařazen d té platvé třídy, které dpvídá jeh pracvní náplň a pdle th je placen. Ve svém důsledku t tedy znamená, že zaměstnancům Magistrátu města Opavy jsu stanveny platvé tarify stejně jak zaměstnancům kteréhkli jinéh becníh úřadu a stejně jak zaměstnancům rgánů státní správy (těm byli zaměstnanci bcí pstaveni na rveň teprve nyní záknným navýšením platvých tarifů 25 %, cž zaměstnanci rgánů státní správy pbírali již něklik let). Šestiprcentní navýšení platvých tarifů, ke kterému dšl nařízením vlády 454/2000 Sb. s platnstí d 1. 1. 2001, se vztahuje rvněž jak na všechny zaměstnance rgánů státní správy, tak na všechny zaměstnance územních samsprávných celků (bce, kraje). Dle zákna č. 143/1992 Sb. 20a je zaměstnavatel pvinen na každu platvu změnu vydat zaměstnanci nvý platvý výměr, a t nejpzději v den, kdy změna nabývá platnsti. Z th vyplývá, že tabulka úřednických platů - leden 2001 z článku Klik dstanu úředníci přidán v žádném případě nemůže bsahvat údaje před 6% a 25% navýšením platvých tarifů, jak autr pd tabulku mylně uvádí (t již nekmentujeme, že nezveřejnil průměrné platy v nejnižších platvých třídách), nýbrž se jedná aktuální údaje p těcht záknných navýšeních (k tmu všem na vysvětlení musíme ddat, že u úředníků Magistrátu města Opavy nedšl k celkvému zvýšení platů 31 %, jelikž základní tarify byly zvednuty na úkr sbních příplatků, které byly z důvdu nedstatku mzdvých prstředků v průměru 10 % sníženy, takže výsledný efekt je zvýšení reálných platů cca 20 %). Návrh rzpčtu ve výši cca 33 mil. Kč pr letšní rk byl knečný, (je v něm zapčítán už prvedené 6% i 25% záknné navýšení,) a ne, jak autr mylně uvádí, že tat navýšení daný návrh ještě vzrste. Autr tedy zřejmě z nedstatku infrmací pužil mylné údaje, které tímt článkem uvádíme na pravu míru. JUDr. Tmáš Elis, tajemník Obnva městských parků v Opavě Další část reknstrukce prstence městských parků v centrální části Opavy začala v březnu letšníh rku. Úpravy zeleně se vztahují na Janáčkvy sady, Smetanvy sady, sady U muzea, Křížkvskéh sady a sady Svbdy. Zásahy vychází z prjektu nvých výsadeb a asanačních zásahů Ing. Lubmíra Rychtara a navazují na již realizvaný prjekt Zásahů první naléhavsti. První fáze spčívá v asanačních zásazích grafiózních jilmů, strmů ve špatném zdravtním stavu a dumírajících dřevin. Ihned bude následvat výsadba nvých vzrstlých strmů. V sadech Svbdy budu dvě žlutlisté frmy jilmu napadené grafiózu nahrazeny žlutlistu frmu akátu. Opětná výsadba jilmu není z důvdu pakvanéh napadení grafiózu mžná. V blízksti vliéry bude prvedena náhradní výsadba brvice hedvábné. U Kmerční banky bude vysázen mhutný exemplář dubu šarlatvéh, u Schinzelva dmu vykácené grafiózní jilmy a prschlý jasan nahradí nvá výsadba jasanů a lip. Na Ptačím vrchu budu strmy dstraněné v průběhu rku 2001 nahrazeny výsadbu javru mleče a babyky, habru lesníh, dubu skalníh a dubu červenéh. Za vykácené grafiózní jilmy v Křižkvskéh sadech budu vysázeny vzrstlé duby červené. Odstraněné jilmy v aleji ddělující Křížkvskéh sady d Nádražníh kruhu budu nahrazeny výsadbu javru, jírvce červenéh a jasanu. Odumírající jírvec žlutý bude nahrazen nvu výsadbu jírvce červenéh. Přestárlá a sustavným řezem degradvaná alej lip dclňující sady U muzea a Smetanvy sady d Nádražníh kruhu a budvy gymnázia bude nahrazena nvými kuželvitými kultivary lip. Před budvu muzea budu vysázeny vzrstlé javry mleče, duby červené a červenlistá frma javru kmene. Z jehličnanů se jedná brvice černé s pdsadbu tisu. Nelze pmenut magnólii sulangevu. V Janáčkvých sadech bude vysázen platan javrlistý, jerlín japnský a lípa velklistá. U nvých výsadeb strmů bude kvalitně zapěstvaná kruna a křenvý systém. Obvd kmene u sliterních listnatých strmů bude 25-30 až 30-35 cm a výška pět až sedm metrů. Výška jehličnatých strmů bude 175-200 cm. Strmy budu 4 až 5 x přesazvané. Reknstrukce parku vychází z půvdní kmpzice a druhvéh slžení dřevin. Prvedená pěstební patření a nvé výsadby zlepší a stabilizují celkvý stav výše jmenvaných parků. Ing. Marie Vavrečkvá veducí dbru živtníh prstředí Veřejné prjednání psudku stavby Dne 11. 4. 2001 v 16.00 hd. prběhne v Hlavním sále Dmu kultury Petra Bezruče, Nádražní kruh 27 v Opavě veřejné prjednávání psudku stavby Silnice I/11 Opava - prdlužená Rlnická v suladu s 20 dst. 3 zákna č. 244/1992 Sb., psuzvání vlivů na živtní prstředí, v platném znění. Upzrnění pr pdnikatele Umístění reklamníh putače na chdník je z hlediska zákna pzemních kmunikacích zvláštním užíváním tét kmunikace, které je mžné puze na základě pvlení, vydanéh frmu správníh rzhdnutí silničníh správníh úřadu - dbru výstavby a dpravy Magistrátu města Opavy. Nejdůležitějším dkladem k žádsti vydání takvéh pvlení je suhlas města, které je ze zákna vlastníkem chdníků nacházejících se na jeh území. Orgány města Opavy se drží zásady, že chdník plní především funkci zajištění plynulsti prvzu pěších, a t s přihlédnutím jak k sbám se sníženu schpnstí phybu a ri- entace, d níž spadá mim jiné též rdič s dětmi d tří let věku, tak k pžadavkům rganizace nevidmých. Další nezanedbatelnu klnstí je fakt, že samtné prvedení reklamních putačů bvykle nepřispívá ke zvýšení úrvně vzhledu našich ulic. Silniční správní úřad bude zajiš vat v suladu se záknem dstranění a likvidaci reklamních zařízení umístěných bez pvlení a ukládat za ně pkuty, jejichž hrní hranice může být až 300 tisíc krun. Ing. Igr Kašpar veducí dbru výstavby a dpravy 5 HLÁSKA duben 2001

Jarní úklid 2001 Odbr živtníh prstředí Magistrátu města Opavy vyhlašuje JARNÍ ÚKLID, který prběhne na území města Opavy ve dnech 5. dubna až 21. dubna 2001. V tmt bdbí budu pstupně pdle přilženéh harmngramu rzmístěny na vyjmenvaných stanvištích kntejnery, které budu služit bčanům k ulžení dpadu z úklidu zelených plch a prstranství klem dmu. Jedná se suché listí, větve, trávu, plevel, shrabky, kamení, zeminu a jiný inertní dpad, tj. takvý, který neškdí živtnímu prstředí. Kd má zájem v rámci jarníh úklidu zbavit se dalších dpadů kusvých, bjemných, případně nebezpečných jak ledničky, televizry, pneumatiky, autbaterie, baly d lejů a nátěrvých hmt můžete je devzdat ve sběrných místech, tj. v Kateřinkách-Hálkva ul. v Kylešvicích-Bílvecká ul. (stará ktelna): (za viaduktem): pndělí, středa, pátek 10.00-16.00 h. úterý, čtvrtek 10.00-16.00 hd. sbta 8.00-11.00 hd. sbta 8.00-11.00 hd. Dufáme, že respektváním těcht zásad naší bčané přispějí ke zdárnému průběhu jarníh úklidu. Rzmístění velkbjemvých kntejnerů: Ve dnech 5. 4. - 9. 4. 2001 1. Mlýnská - knec ul. u řeky 2. Slámva - u pěrné zdi 3. Englišva - u prdejny ptravin Den Země Magistrát města Opavy dbr živtníh prstředí, Stanice mladých turistů a přírdvědců, Mendelv gymnázium a Masarykva střední zemědělská škla v Opavě připravují DEN ZEMĚ 2001 Svu aktivní účastí na akcích DEN ZEMĚ ukážeme, že nám vůbec není lhstejné kde žijeme, jaký vzduch dýcháme, jaké jsu naše lesy a jak naše měst vyhlíží. Právě prt jsme připravili následující akce. Před vlastním Dnem Země: 10.-11. 4. Tradiční a blíbené Dny mlá at na šklním statku MSZŠ Anketa mezi bčany Opavy Sázení strmků v Městských lesích u Skřípva Čištění Městských lesů u Skřípva Bimnitring na řece Opavě začátkem dubna Shrmaž vání dpadvéh papíru a aluminia na šklách Exkurse na třídírně dpadu Technických služeb 4. Hrv nám. - d ulice Gglvy 5. Šeříkva - křižvatka s ul. Květinvu 6. Stará silnice - křižvatka s ul. P. Hléh 7. Šebelva - pravá strana za ul. Přemyslvců 8. Slavkvská - křižvatka s ul. Pavlvskéh Ve dnech 6. 4. - 10. 4. 2001 9. Ochranva - u parčíku 10. Mstní - u dmu č. 11 11. Wlkerva - vzvka naprti dmu č. 32 12. Rlnická - stanviště autbusu - Ingstav 13. Pekařská - vzvka naprti dmu č. 107 14. Fügnerva - křižvatka s ul. Na bahně 15. 28. října - uslepení Ve dnech 9. 4. - 13. 4. 2001 16. Ratibřská - dstavný pruh vedle Dřevny 17. Mendlva - panelvá plcha u restaurace 18. Tyršva - mezi dmy č. 45 a 47 19. Wintrva - spjka s ul. Slvensku 20. Ruská - křižvatka s ul. Vaníčkvu 21. Hlavní - u dmu č. 93 22. Bílvecká - restaurace U zajíce 23. U hřbitva - plcha u hřbitva Ing. Marie Vavrečkvá, veducí dbru živtníh prstředí Literární sutěž Naše měst a c bychm na něm chtěli zlepšit. 6. 4. Mdel středvěké Opavy s značením dminant a ulic. 19. 4. Výstava mlá at a zvířat, které děti chvají dma a na SMTP. Na Den Země 20. 4. 2001: 8.00-10.00 Dětské a studentské slyšení v Lutkvém divadle představitelé města a členvé zastupitelstva hvří se žáky ZŠ a SŠ. 9.30-11.00 Setkání mládeže ke Dni Země v prstru Hrníh náměstí. 14.00 Setkání rganizátrů DZ na SMTP a slavnstní zahájení práce Miniinfcentra a PC herny pr děti a mládež na SMTP. P Dni Země 21. 4. 2001: 9.50-10.30 Den tevřených dveří na třídírně dpadů a na sběrném místě nebezpečných dpadů. 9.00-12.00 Den tevřených dveří na SMTP pr rdiče dětí a zájemce. Představujeme dbry Magistrátu města Opavy ODBOR FINANČNÍ A ROZPOČTOVÝ Odbr finanční a rzpčtvý je dbrným útvarem magistrátu, který zajiš uje vyhtvení návrhu rzpčtu města a činnsti spjené s financváním města, městských částí, příspěvkvých rganizací, vede účetnictví všech příjmech a výdajích, veškerém majetku, fndvém hspdaření, půjčkách, sdružených prstředcích, vztahu ke státnímu rzpčtu, a t v suladu s platnými předpisy. Zabezpečuje jedntnu metdiku rzpčtu, účetnictví, daní a pplatků i u městských částí a zřízených rganizací. Organizačně se dbr člení na 3 ddělení: Oddělení rzpčtu Sestavuje návrh vyrvnanéh rzpčtu města, městských částí a zařízení města bez právní subjektivity, na základě pdkladů dvětvvých dbrů, včetně finančníh vztahu města k jím zřízeným rganizacím. Prvádí rzpis rzpčtu schválenéh zastupitelstvem města na jedntlivé plžky dle platné rzpčtvé skladby, vyhlášek a nařízení. Na základě usnesení zastupitelstva a rady města a rzpčtvých patření kresníh úřadu vyhtvuje rzpčtvá patření, dle kterých průběžně aktualizuje upravený rzpčet města v prgramu Radnice, v návaznsti na účetní evidenci. Zabezpečuje platební schpnst, prvádí přesuny mezi bankvními účty v peněžních ústavech a průběžně sleduje jejich zůstatky. Zabezpečuje financvání všech rganizací zřízených městem. Zajiš uje úhrady splátek a úrků a další pvinnsti vyplývající z uzavřených úvěrvých smluv a smluv půjčkách. Kntrluje platby z mimřádných účelvých prstředků - - dtací ze státníh rzpčtu české republiky, kresníh úřadu atd. Zabezpečuje hspdaření s fndem rezerv a rzvje a čerpání prstředků ze sciálníh fndu. Na základě usnesení zastupitelstva a rady města vyhtvuje smluvy pskytnutí finančních příspěvků rganizacím, které nejsu zřízeny městem, prvádí jejich úhrady a kntrluje účelvst pskytnutých finančních příspěvků na základě předlženéh vyúčtvání. Zpracvává eknmické rzbry hspdaření města. Zpracvává finanční vypřádání s kresním úřadem, s dvětvvými dbry, s městskými částmi, všemi rganizacemi zřízenými městem a dalšími subjekty dle platných předpisů, vyhlášek a nařízení. Zpracvává pdklady pr daň z příjmu právnických sb. Oddělení účetnických prací Shrmaž uje, třídí, eviduje a dkumentuje údaje hspdaření města. Zabezpečuje platební styk pr všechny rganizační slžky (14 dbrů, 29 mateřských škl, 15 základních škl, 16 družin, 10 jídelen a 8 městských částí) včetně účetnictví. Pskytuje infrmace finanční situaci a hspdářském výsledku pr rzbry, finanční řízení, Ministerstv financí a statistický úřad. Dále pskytuje infrmace majetku města, plnění finančních závazků a phledávek Oddělení daní a pplatků Vybírá a spravuje místní pplatky ze psů, ze vstupnéh, z ubytvací kapacity, místní pplatky z prvzu výherních hracích přístrjů a dplatky pplatků z prdeje alkhlu a tabákvých výrbků. Vybírá a spravuje správní pplatky za rybářské lístky, za pvlení výherních hracích přístrjů a z tmbly. Vydává rybářské lístky a vede jejich evidenci. Dále vydává správní rzhdnutí pvlení tmbly. Spravuje platby pdílů na výtěžku sázkvých kanceláří, které mají umístěnu prvzvnu na území města.vydává rzhdnutí pvlení prvzu výherních hracích HLÁSKA duben 2001 6

přístrjů, vydává identifikační známky k těmt přístrjům a prvádí jejich kntrlu. Eviduje a spravuje výtěžek z prvzu výherních hracích přístrjů. Oddělení daní a pplatků zabezpečuje výběr všech pplatků i v htvsti. Zajiš uje vyúčtvání tuzemských a zahraničních pracvních cest zaměstnanců města a vlených funkcinářů. Eviduje a spravuje také příspěvky na částečnu úhradu neinvestiční nákladů na pbyt dětí v mateřských šklách a šklních družinách. Krmě práce jedntlivých ddělení dbr finanční a rzpčtvý zajiš uje realizaci úvěrů schválených zastupitelstvem města, sleduje a vyhdncuje mžnsti zhdncvání vlných finančních prstředků na bankvních účtech, zpracvává dluhdbé přehledy hspdaření a dluhdbé výhledy vývji příjmů a výdajů města. Odbr splupracuje se všemi dvětvvými dbry, městskými částmi, rganizacemi města, peněžními ústavy a řadu dalších subjektů. Důležitá je rvněž úzká vazba a splupráce s finančním výbrem zastupitelstva města (dříve finanční kmisí rady). Ing. Mirslav Drössler veducí finančníh a rzpčtvéh dbru Vyhláška peticích STATUTÁRNÍ MĚSTO OPAVA MAGISTRÁT MĚSTA OPAVY PRAVIDLA pr přijímání a vyřizvání petic a stížnstí Čl. 1 Úvdní ustanvení (1) Petice je takvé písemné pdání, které bsahuje žádst, návrh neb stížnst, jíž se bčané města bracejí na rgány města Opavy (dále jen rgány města ), tj. na zastupitelstv města, radu města (dále jen zastupitelstv, rada ), primátra města (dále jen primátr ), magistrát města (dále jen magistrát ) ve věci veřejnéh neb jinéh splečnéh zájmu, jehž řešení spadá d půsbnsti výše uvedených rgánů města. Při vyřizvání petic se pstupuje v suladu se záknem č. 85/1990 Sb., právu petičním, pkud zvláštní zákn nestanví jinak. (2) Petice musí být patřena jménem, příjmením a bydlištěm th, kd ji pdává neb jménem, příjmením a bydlištěm všech členů petičníh výbru, s uvedením, kd je právněn členy výbru ve věci zastupvat. (3) Stížnst je písemné neb ústní pdání, jímž se bčané města bracejí na rgány města ve věci chrany jejich zájmů, neb kterým bčané města upzrňují na nedstatky či závady, jejichž řešení spadá d půsbnsti výše uvedených rgánů. (4) Pžádá-li stěžvatel, aby jeh jmén nebyl v suvislsti s pdanu stížnstí uváděn, neb je-li t v zájmu správnéh vyřízení, pstupí se k pršetření jen pis stížnsti bez uvedení jména stěžvatele. Čl. 2 Určení pdacích a evidenčních míst (1) Pdacím místem pr pdání petice a písemné stížnsti je pdatelna magistrátu. (2) Pdacím místem pr pdání ústní stížnsti je kntrlní dbr magistrátu, které tmt pdání sepíše záznam. Písemný záznam pdepíše stěžvatel. (3) Evidenčním místem pdaných petic je kntrlní dbr magistrátu. Evidenční míst kntrluje pstup vyřizvání pdaných petic v suladu se záknem č. 85/1990 Sb., právu petičním, a těmit pravidly. (4) Evidenčním místem pdaných stížnstí je kntrlní dbr magistrátu. Evidenční míst kntrluje pstup vyřizvání pdaných stížnstí v suladu s těmit pravidly. Čl. 3 Určení příjemců petic a stížnstí (1) Příjemcem petice neb stížnsti adresvané zastupitelstvu a primátrvi je primátr. (2) Příjemcem petice neb stížnsti adresvané radě či míststarstům je primátr neb příslušný míststarsta, d jehž kmpetence vyřízení petice neb stížnsti spadá. (3) Příjemcem petice neb stížnsti, adresvané magistrátu je tajemník magistrátu. (4) Směřuje-li stížnst prti určité sbě, je příjemcem stížnsti nadřízený tét sby. (5) Není-li na petici neb stížnsti značen knkrétní rgán města, předává se kntrlnímu dbru, který ji pstupí rgánu příslušnému k vyřízení. BYTOVÝ ODBOR D půsbnsti bytvéh dbru patří prjednávání přechdu nájmu, pdnájmu, výměn, vystavvání nvých prnájmů, vyřizvání stížnstí bčanů, šetření neprávněných pdnájmů. Jednu za rk v bdbí d 1. 12. d 28. 2. se přijímají žádsti becní byt a následná příprava přadníku na příslušný rk, který je prjednáván bytvu kmisí a následně Radu statutárníh města Opavy. Na základě schválenéh přadníku vystavuje bytvý dbr MMO prnájmy na becní byty a v sučasné dbě, kdy není žádná nvá výstavba puze na byty p uvlnění (dstěhvání, úmrtí). Bytvý dbr úzce splupracuje s realitními kancelářemi REMARK a KOLFIS, které jsu správci bytvéh fndu města Opavy. Jelikž v sučasné dbě neprbíhá žádná nvá výstavba bytů, měst Opava nemůže uspkjit řadu žadatelů becní byty. Bytvý dbr dpručuje řešit bytvu situaci neuspkjených žadatelů prstřednictvím jiných rganizací, právnických a fyzických sb (např. realitní kanceláře, družstva, sukrmí majitelé dmů), kde měst jejich prnájmu nerzhduje. Ing. Jarslava Střížvá, veducí bytvéh dbru Čl. 4 Vyřizvání petic (1) Pkud příjemce uvedený v čl. 3 těcht pravidel usudí, že věc nepatří d půsbnsti adresáta, petici d 5 dnů pstupí příslušnému rgánu a uvědmí tm th, kd petici pdal. (2) Příjemce petice je pvinen její bsah psudit a d 30 dnů písemně dpvědět tmu, kd ji pdal neb sbě, která zastupuje petiční výbr. V dpvědi uvede stanvisk k bsahu petice a způsb jejíh vyřízení. (3) Příjemce petice určí, který dbr magistrátu pršetří bsah petice a připraví návrh na její vyřízení. Odpvě tmu, kd petici pdal neb sbě, která zastupuje petiční výbr, pdepíše bu příslušný příjemce petice neb jím pvěřený veducí dbru. (4) Příjemce petice zašle kpii petice a dpvě na ni kntrlnímu dbru magistrátu. Čl. 5 Vyřizvání stížnstí (1) Pkud příjemce uvedený v čl. 3 těcht pravidel usudí, že věc nepatří d půsbnsti adresáta, pstupí stížnst d 5 dnů příslušnému rgánu a uvědmí tm stěžvatele. (2) Příjemce stížnsti je pvinen věc pršetřit a d 30 dnů písemně pdat stěžvateli zprávu způsbu a závěrech pršetření stížnsti a přijatých patřeních k dstranění závad. Zpráva musí být pdána stěžvateli ve stanvené lhůtě i tehdy, byl-li shledán, že stížnst není důvdná. (3) Příjemce stížnsti zašle kpii stížnsti kntrlnímu dbru magistrátu. (4) Příjemce stížnstí může pvěřit pršetřením stížnsti kntrlní dbr magistrátu. (5) V případě, že stížnst nelze pr nárčnst věci vyřídit ve stanvené lhůtě, je příjemce pvinen tut skutečnst s uvedením důvdu známit stěžvateli. (6) Příjemce předá kpii dpvědi stěžvateli kntrlnímu dbru magistrátu. (7) Na stížnst ve věci, která byla pakvaně šetřena a u níž ani pakvaným šetřením nebyly zjištěny nvé skutečnsti zakládající důvd pr přijetí nvých patření, nebude brán zřetel, pkud stěžvatel nedplní pdání nvé skutečnsti. Tent pstup sdělí příjemce stěžvateli. (8) Pkud bude při pršetřvání stížnsti zjištěn, že záležitstí se zabývají rgány činné v trestním řízení, že ve věci prbíhá bčanskprávní řízení neb se na ni vztahuje správní řízení, bude šetření stížnsti zastaven a stěžvateli bude tat skutečnst sdělena. (9) Annymní stížnsti budu šetřeny puze v případě adresnsti a knkrétnsti údajů. Čl. 6 Ustanvení splečná a závěrečná (1) Kntrlní dbr magistrátu infrmuje radu dvakrát rčně pčtu a způsbu vyřízení pdaných petic a stížnstí. (2) Zrušuje se v plném rzsahu Směrnice k vyřizvání stížnstí bčanů města Opavy v půsbnsti Magistrátu města Opavy, která nabyla účinnsti dne 1. 1. 1996. (3) Pravidla pr přijímání a vyřizvání petic a stížnstí nabývají účinnsti dne 21. únra 2001. (4) Tat pravidla schválila rada města na své 43. schůzi dne 20. únra 2001 usnesením čís. 1185/43 RM 01. V Opavě dne 21. 2. 2001 JUDr. Tmáš Elis, v.r. Dc. RNDr. Ing. Jan Mrázek, CSc., v.r. tajemník MMO primátr 7 HLÁSKA duben 2001

HLÁSKA duben 2001 Jízdní řád trlejbusů linky č. 4 platnst d 1. 2. 2001 8

Inaugurace nvéh rektra Slezské univerzity Sněmvní sál Minritskéh kláštera v Opavě, v němž se dehrává většina slavnstních událstí živta Slezské univerzity (SU), se stal v úterý 20. března svědkem inaugurace nvéh rektra a prrektrů. Zúčastnila se jí plejáda vzácných hstů, mezi nimiž nechyběli rektři partnerských vyských škl ze zahraničí, zvláště z Plska, ani jejich klegvé z Vyské škly báňské Technické univerzity Ostrava a Ostravské univerzity. Přítmni byli také náměstek ministra šklství, mládeže a tělvýchvy ČR dc. Ing. Jsef Průša, CSc., a náměstek ministra pr místní rzvj PaedDr. Jiří Durčk. Vůbec pprvé přivítala akademická půda SU hejtmana Ostravskéh kraje Ing. Evžena Tšenvskéh, který průběh inauguraci sledval ve splečnsti primátra města Opavy dc. RNDr. Ing. Jana Mrázka, CSc. Vyský splečenský lesk ddali slavnsti svu přítmnstí rvněž biskup římskkatlické stravsk-pavské diecéze Msgre. František Václav Lbkwicz a biskup Slezské církve evangelické Mgr. Vladislav Vlný. Odstupující rektr prf. RNDr. Demeter Krupka, DrSc., nejprve zhdntil pstavení SU v kamžiku nástupu nvéh vedení univerzity. Pděkval za dbru splupráci akademickému senátu, vědecké radě a správní radě a sustředil se na bilanci uplatňvání nvéh vyskšklskéh zákna v praxi SU. Základní práci v legislativní blasti můžeme dnes pvažvat za uzavřenu, uvedl prf. Krupka a ddal, že dsažený rzvj SU byl i s analýzu existujících rezerv pdrbně prezentván při únrvém zahájení slav desetiletí mladé vyské škly. Inaugurace nvéh rektra se pté ujal předseda Akademickéh senátu SU RNDr. Jindřich Vaněk, z jehž ruku převzal prf. PhDr. Zdeněk Jirásek, CSc., pstupně jedntlivé symbly svéh úřadu - - pečetidl, žezl, klíč a řetěz. P vyknání slavnstníh slibu přednesl prf. Jirásek inaugurační řeč na téma dějinné uměřensti a její suvztažnsti k filzfické kategrii pkrku, v níž frmulval také své stanvisk k pkrku, dsaženému v pdmínkách SU. Pděkvání za dvedenu práci prf. Krupkvi a blahpřání jeh nástupci prf. Jiráskvi pak adresvali náměstek ministra šklství dc. Průša a první rektr SU prf. RNDr. Martin Černhrský, CSc. Rektr Jirásek psléze slavnstně uvedl d funkce nvé prrektry SU, dc. RNDr. Františka Klibu, CSc., dc. Ing. Evu Wagnervu, CSc., a dc. Rudlfa Žáčka, Dr., a děkana Filzfick-přírdvědecké fakulty SU dc. RNDr. Zdeňka Stuchlíka, CSc. Ten se v následujícím vystupení zabýval úlhu vědy ve splečnsti z phledu své vědní disciplíny, astrfyziky. Pzdravnými prjevy hstů byla inaugurace zaknčena. Nvý rektr SU se nardil v Trutnvě v rce 1957 a specializuje se na nejnvější české a českslvenské dějiny, hspdářské dějiny a česk-plské styky. Studval na Filzfické fakultě Univerzity Palackéh v Olmuci, titul CSc. získal v rce 1986, dcenturu v rce 1995 Okresní knihvna Petra Bezruče v rce 2000 Rk 2000 byl pznamenán rzsáhlu reknstrukcí sídla hlavní knihvny. Od dubna z důvdu příprav na vystěhvání knihvníh fndu nebyly k dispzici sklady, d června d knce září byl přerušen prvz na hlavních půjčvnách. Od července byla také uzavřena Bezručva čítárna z důvdu reknstrukce bjektu Minritskéh kláštera. Břemen prvzu za hlavní budvu převzaly pbčky v Opavě, kde si uživatelé hlavní budvy mhli během reknstrukce půjčvat knihy a časpisy. Je však nesprné, že reknstrukce bjektu byla nutná a přispěla ke zlepšené kvalitě pskytvaných služeb. Knihvna pskytvala tut škálu služeb pr veřejnst: - základní knihvnické služby - rezervaci všech druhů dkumentů - kulturně výchvnu činnst - bibligrafick infrmační, referenční činnst - kpírvací služby - prdej vyřazených knih a časpisů - prdej sci-fi literatury - veřejný přístup na Internet - služby speciálním skupinám - knihvnické služby pr nevidmé a zrakvě pstižené uživatele - výstavy. V lňském rce se v knihvně zaregistrval 14 539 uživatelů, kteří si půjčili 583 760 dkumentů. Knihvnu a její pbčky navštívil v lňském rce 163 690 uživatelů. Knihvna realizvala takřka 800 výpůjček prstřednictvím meziknihvní výpůjční služby a 3 výpůjčky V přadí druhý a třetí rektr v desetileté histrii Slezské univerzity v Opavě vlev prf. RNDr. Demeter Krupka, DrSc., vprav jeh nástupce prf. PhDr. Zdeněk Jirásek, CSc. Ft: Vjtěch Bartek a prfesuru v rce 1999. P studiích byl zaměstnán ve Slezském ústavu ČSAV v Opavě pstupně jak interní vědecký aspirant, dbrný pracvník a vědecký pracvník. Na SU přišel v rce 1991 a vlni v květnu byl na své druhé vlební bdbí inaugurván d funkce děkana Filzfickpřírdvědecké fakulty. S nvu funkcí se stal také předsedu Vědecké rady SU, dále je členem vědecké rady Pedaggické fakulty Univerzity Hradec Králvé a Filzfické fakulty Univerzity Karlvy v Praze. Jeh manželka PhDr. Zdeňka Jiráskvá je středšklsku učitelku. Prf. Jirásek je tcem dvu synů, Davida (1983) a Ondřeje (1987). Za pririty, které si pr práci ve funkci rektra stanvil, pvažuje psilvání pstavení SU u nás i v zahraničí a vyvážený rzvj všech jejích sučástí jak ve sféře pedaggické, tak i vědecké. Symbly rektrské hdnsti jsem přebíral s intenzivní myšlenku a v naději na dynamicku a neantagnisticku splupráci, která by se příznivě drážela v příštím živtě SU, tedy v rzvji celé tét kmunity lidí nejrůznějších prfesí, řekl ještě před inaugurací prf. Jirásek Ivan Augustin, Slezská univerzita v Opavě prstřednictvím mezinárdní meziknihvní služby. Přírůstek nvých dkumentů byl téměř 10 000 kusů. Na nákup knih knihvna vynalžila 1 007 000 Kč, za časpisy 300 000 Kč, za hudební nsiče, videkazety, zvukvé knihy a CD ROMy 200 000 Kč. V lňském rce pracvala v knihvně tat pracviště: Hlavní budva: ddělení pr dspělé čtenáře, ddělení pr děti a mládež, studvna, multimediální studvna a Internet pr nevidmé, zvukvá knihvna, videpůjčvna a čítárna. Pbčka v Opavě-Kateřinkách: ddělení pr dspělé čtenáře, ddělení pr děti a mládež, hudební ddělení. Pbčka Opava, Olmucká. Pbčka Opava-Kylešvice. Opavská knihvna se dále stará místní knihvny v Kmárvě, Suchých Lazcích, Milstvicích, Malých Hšticích a Vávrvicích, které pravidelně zásbuje nvými knihami. D Charitníh dmva v Opavě-Vlaštvičkách pravidelně vzí výměnné subry zvukvých knih. Všechny pbčky ve městě Opavě jsu plně autmatizvané a připjeny na Internet. Návštěvníci knihvny si blíbili výstavy výtvarných prací pavských dětí, výtvarníků a ftgrafů, které jsu pravidelně prezentvány v prstrách pbček. Největší hlas zaznamenala výstava ilustrací Albatrs dětem děti Albatrsu na hlavní budvě, která prběhla lni v lednu. Při zahájení tét výstavy předali ceny zástupci nakladatelství Albatrs ceny vítězům z kresu Opava. Mgr. Zuzana Brnvá, ředitelka OKPB 9 HLÁSKA duben 2001

Přijetí u primátra MIMINKO ROKU 2001 Na první jarní den přivítal ve své kanceláři primátr města Opavy Jan Mrázek první mimink narzené v rce 2001. Malá Kristýnka je také prvním dítětem manželů Martina a Marcely Carblvých ze Suchých Lazců. Nardila se 1. ledna 2001 ve 22.55 hd., vážila 2,90 kg a měřila 48 cm. Mladu rdinu přišel na Hlásku pzdravit také primář pavské prdnice MUDr. J. Smlka a prdní asistentka, která pmáhala Kristýnce na svět. Malá slečna dstala na památku něc na hraní, maminka kytičku a tatínek pamětní medaili. OPAVSKÁ HEREČKA HANA VAŇKOVÁ Obrvským úspěchem nazval primátr města Opavy nminaci herečky Slezskéh divadla v Opavě Hany Vaňkvé na Cenu Thálie za rli Kateřiny v divadelním představení Zkrcení zlé ženy. Při svém přijetí v primátrvě kanceláři 7. března a pzději také před nvináři v rámci tiskvky knající se pravidelně p každém zasedání Rady města Opavy hvřila paní Vaňkvá především svých pcitech. Byla velmi příjemně překvapená, ale nejvíce ji djal zájem Opavanů, kteří ji, jak nám sdělila, zastavvali na ulici a blahpřáli jí. Pr ředitelku SD Ing. Sylvu Gapkvu je už puhá nminace brvským úspěchem nejen pr samtnu herečku, ale i pr celé Slezské divadl. Krmě p. Hany Vaňkvé byly nminvány také Vilma Cibulkvá a Ta ána Medvecká. Všechny nminvané umělce přijala v pátek 23. března 2001 v Lánech paní Dagmar Havlvá za přítmnsti prezidenta republiky Václava Havla. I když naknec Cenu Thálie získala paní Ta ána Medvecká, nebyla Hana Vaňkvá zklamaná a jak sdělila nvinářům Celý večer půsbil nezapmenutelně, jeh atmsféra byla krásná a djemná. Přemýšlím tm, jak silnu mtivaci tat událst znamená pr subr našeh divadla d buducna. Mgr. Mnika Štěpánkvá, krnikářka města Opavy Rychlé infrmace Opavě Kncem únra tr. byl umístěn na Hrním náměstí před infrmačním centrem zvukvý infrmační a rientační panel. Zhtvila jej plzeňská splečnst DARUMA s finanční pdpru pavských firem. Tyt firmy jsu na panelu prezentvány nejen vizuálně, ale i zvukvě. Na panelu je mapa Opavy a klí i detailní mapa centra. P zvlení číselné kmbinace tlačítky se světelnými bdy značí hledané míst, například: úřady, instituce, sprtvní a kulturní zařízení, nemcnice a lékárny, plicie a hasiči, htely a restaurace. U 22 plžek (např. kulturní památky, významné sbnsti) následuje zvukvá infrmace, kteru lze zvlit ve 4 jazycích (čeština, angličtina, němčina a plština). Trvá 50 sekund, s výjimku sptu histrii Opavy v délce 200 sekund. Pstup vládání je snadný a je na panelu uveden. Zvukvá reprdukce se vypíná puze v dbě nčníh klidu. Věříme, že panel usnadní rientaci nejen turistům, ale i bčanům Opavy, a t i v dbě uzavření infrmačníh centra. Žaneta Deseyvevá a Lucie Bivá studentky 4. rčníku Htelvé škly v Opavě Opavské veliknční trhy Měst Opava, Agentura pr rzvj cestvníh ruchu a Dům dětí a mládeže si Vás dvlují pzvat na veliknční trhy knané na Hrním náměstí v Opavě ve dnech 30. 3. 12. 4. 2001. Nabízet se bude: medvina, vín, čaje, pchutky, perníky, štramberské uši, veliknční zdby, keramika, dřevěné hračky, slaměné zdby, dárkvé zbží. Celkvu veliknční atmsféru bude d sbty 7. 4. 2001 dplňvat bhatý kulturní prgram s flklórními, hudebními a pěveckými subry Opavska. Nebudu chybět ukázky starých řemesel. Jarní akce na pdpru reknstrukce ktelny Jak jsme již infrmvali, bčanské sdružení Elim-křes anská splečnst pr evangelizaci a diaknii Opava, zakupil bjekt bývalé ktelny na ul. Ant. Svy a má zde v úmyslu vytvřit Centrum vlnéh času. Tent prjekt je finančně velmi nárčný a z th důvdu Elim Opava pdniká různé krky pr zajištění finančních prstředků, mim jiné plánuje různé akce na pdpru prjektu. První z nich se jmenvala MALOVÁNÍ PO KOTELNĚ, a uskutečnila se 27. 3. 2001. Druhá akce, na kteru Vás chceme pzvat, se uskuteční 28. dubna v 9 hdin u Ktelny, a bude t přehlídka psů a zvířat, které žijí na sídlišti (a klí). Prt chceme Vás, kteří máte zájem vystavit své zvířátk, vyzvat, abyste vyplnili zde přilženu přihlášku a d 20. 4. 2001 nám ji dručili, a t něklika mžnými způsby: 1. dešlete na adresu: Elim Opava, Hradecká 50, Opava 746 01, značka VÝSTAVA; 2. devzdejte na adrese Jan Kubíček, Kllárva 3, Opava 5; 3. přihlaste se telefnicky na č. 0602 966 349 pí. Němcvá. Přihlášení psi musí mít platné čkvací průkazy. Pejsci musí být na vdítku, menší zvířátka v krabici neb jiné schránce. Odbrná prta Vaše zvířátka psudí a vítězvé dstanu zajímavé ceny. Na akci bude pzvána také televize. Třetí akcí bude 8. května 2001 CARUSOŠOU pr děti. Akce se bude pět knat u Ktelny a v Ktelně. Každé dítě d 18 let, které bude mít zájem vystupit a předvést svu hudební ukázku, vyplní přihlášku čísl 2 a d 20. 4. 2001 ji dručí na výše uvedené adresy. Na akci bude pět pzvána televize. Vítězvé se mhu těšit na pěkné ceny. Mgr. Pavlína Němcvá, Elim Opava 1. Přihláška na PŘEHLÍDKU ZVÍŘAT JMÉNO ÚČASTNÍKA... ADRESA... TELEFON... DRUH ZVÍŘETE... VELIKOST ZVÍŘETE... pdpis účastníka... 2.Přihláška na CARUSOŠOU PRO DĚTI JMÉNO DÍTĚTE... ADRESA... TELEFON... VĚK... PÍSNIČKA... OD INTERPRETA... pdpis rdičů... HLÁSKA duben 2001 10

V. rčník festivalu DALŠÍ BŘEHY Již pátý rk bhacuje pavsku kulturu v nadějeplné atmsféře nastupujícíh jara multižánrvý festival Další břehy, který přádá Magistrát města Opavy, knkrétně dbr šklství a kultury, a Slezská univerzita. Každý rk tak přadatelé festivalu nabídnu především mladým Opavanům, studentům středních a vyských škl, inspirativní téma, které zcela naplní šestidenní festivalvý prgram v rámci uměleckých žánrů divadla, filmu, hudby a pezie. A tak p hrabalvském festivalu věnvaném všem něžným barbarům a exkurzi d hájemství rytířské kultury v lňském rce jsme v dubnu rku 2001 připraveni bádat a dvídat se tajemné pravdy sbě a druhých prstřednictvím umění génia pezie a dramatu - Williama Shakespeara. Pdmínky pr tut dbrdružnu plavbu k Dalším břehům jsu připraveny. Vždy návštěva prf. Martina Hilskéh, hudebníh skladatele Daniela Dbiáše, režiséra Karla Kříže, dramaturgyně Vlasty Galervé, filsfa Antnína Winklera, mistrů imprvizace Jarslava Duška a Martina Zbržka, britskéh lutnisty Briana Wrighta, zpěvačky Jarmily Chalupkvé neb presentace zajímavých divadelních inscenací pražských divadel (Divadl Kmedie a Dejvické divadl) a mimřádných filmvých shakespearvských adaptací jsu pr zdar tét cesty dstatečnu záruku. Nepminutelnu částí festivalu však bude jistě i sedmnáctihdinvé Nnstp čtení z díla Williama Shakespeara či tvůrčí dílna pr mladé divadelníky. Mtt festivalu zní: Ttus mundus agit histrinem nebli Celý svět je jeviště. Přij te se tedy zastavit a djmut na jeviště světa Williama Shakespeara Mgr. Petr Rtrekl, kulturní referent 11 HLÁSKA duben 2001

Prf. Arnšt Rychlý hudební pedagg a skladatel Pčátkem května t. r. uplyne 100 let d narzení významné umělecké sbnsti našeh města Arnšta Rychléh. D hudebníh světa vstupil především jak hudební pedagg, ale také jak skladatel, sbrmistr, krepetitr a dbrník na staré hudební nástrje. Arnšt Rychlý se nardil 9. května 1901 v Opavě v dmě na Ostržné 23 jak třetí dítě v kupecké rdině Ernsta a Anny Richlých. Nadaný žák přešel p sknčení měš anské škly v rce 1917 na Opavský učitelský ústav, kde studval br mu nejbližší hudební výchvu a k tmu německý jazyk. Objí pak na své pedaggické dráze p léta vyučval. Jak kantr nastupil v rce 1921 ve Zlatých Hrách, p rce se však vrátil d Opavy a pté putval p dalších šklách, zejména na Hlučínsku. P rce 1925 začal půsbit v Pěveckém sdružení slezských učitelů, kde uplatnil svůj krásný barytn. Pznal se zde s vynikajícími dirigenty Františkem Chutným a Janem Šupalem a mnhému se d nich přiučil. Od rku 1932 učil ve škle na dnešní Mařádkvě ulici. Zájem vkální hudbu jej přivedl k dalšímu studiu: v Praze u Fr. Emericha a Jana Kühna, v Římě u prf. Lrenzih a ve Vídni u prf. Ulanvskéh. V letech 1935-37 pak slžil státní zkušky ze sólvéh i sbrvéh zpěvu. V rce 1935 nastal přelm i v jeh sbním živtě. Oženil se s Drahmíru, rz. Gudrichvu, dceru známéh slezskéh kulturníh činitele Rudlfa Gudricha. Odstěhval se z tcvskéh dmu na Ostržné 38 d dmu nevěsty na Černu 25 d Kateřinek. Zde se jim v rce 1940 nardila dcera Anna. Za svéh půsbení v Opavě uplatnil i své dirigentské schpnsti. V rce 1937 zalžil dětský pěvecký subr Zpěváčci z Bílé Opavy, na nějž navázal studentský smíšený subr pavskéh gymnázia, kde Rychlý v letech 1945-1953 půsbil. Tehdy vydal i něklik metdických hudebně -pedaggických příruček. Od rku 1953 vyučval na pedaggickém gymnáziu v Krnvě, a t až d dchdu d důchdu v rce 1964. Rychlý byl i znalcem starých hudebních nástrjů. Od rku 1949 pracval jak expert pr tyt hudební nástrje v blasti severní Mravy a Slezska. Jeh pzrnst byla zvláště zaměřena na vzácné hudební nástrje zámku v Hradci nad Mravicí. Jak hudební skladatel Rychlý vycházel především z veršů slezských básníků, s nimiž se stýkal. Především t byl Petr Bezruč, na jehž pezii slžil 52 skladby různých žánrů. Také sbíral a upravval slezské lidvé písně, z nichž mnhé zazněly v pdání našich předních pěvců Hakena, Blachuta, Jedličky, Sukupvé a Žídka. Jeh sbrvé zpěvy, jichž slžil na tři desítky, zpívaly Pěvecké sdružení slezských učitelů i učitelek, Pěvecký sbr Stěbřice, Červený květ, Křížkvský, zahrnvaly je však d svéh prgramu i významné vídeňské subry, jak Wiener Lehrer, Wiener Männergesangverein, Wiener Sängerknaben a také Capella Chr i další. OPAVSKÉ OSOBNOSTI Prf. Arnšt Rychlý při kntrle vzácnéh nástrje ze sbírek zámku Hradec nad Mravicí tabulvéh klavíru z r. 1803, vyrbenéh pařížsku firmu bratří Erardů, na kterém hrával i Ludwig van Beethven. Snímek z rku 1977. Z jeh umělecké tvrby je třeba připmenut též scénicku hudbu k dětským phádkám i některým klasickým činhrám, pr které napsal na 50 skladeb. Za svu celživtní pedaggicku i umělecku práci byl Arnšt Rychlý p zásluze dekrván Cenu Petra Bezruče, a t u příležitsti jubilejní XV. Bezručvy Opavy v rce 1972. Arnšt Rychlý žil se svu rdinu ve vlastním dmě v Opavě na Lilivé 5. Jeh srdce dtlukl 24. března 1987, zemřel ve věku nedžitých 86 let. O čtyři léta pzději zemřela jeh manželka, paní Drahmíra Rychlá. Díl Arnšta Rychléh se natrval zapsal d zlaté knihy pavskéh hudebníh živta. (O A. R. psali: K. Bženek, J. Gebauer, dc. M. Malura a další). PhDr. Magda Plačkvá Nabídky škl Přijímací phvry d tříd s rzšířenu výuku cizích jazyků Základní škla E. Beneše v Opavě zajiš uje rzšířenu výuku cizích jazyků pr děti z Opavy a klí. Výuka začíná ve třetím rčníku, kdy si děti mhu zvlit první cizí jazyk - angličtinu, němčinu, francuzštinu a ruštinu. V pslední dbě při výběru prvníh jazyka jednznačně dminuje anglický jazyk. Druhý jazyk se děti začínají učit v šestém rčníku. Cizí jazyky jsu vyučvány zkušenými učiteli. Žáci z našich jazykvých tříd se s velkými úspěchy zapjují d různých sutěží a jsu velmi dbře připraveni pr studium na gymnáziích, statních středních šklách, ale také na cizjazyčných gymnáziích. Naši šklu si můžete prhlédnut v rámci Dne tevřených dveří ve středu 18. 4. 2001 d 8.00 d 15.00. Sučástí Dne tevřených dveří jsu ukázkvé hdiny cizích jazyků. Přijímací phvry d tříd s rzšířenu výuku cizích jazyků pr děti 2. rčníku se budu knat ve čtvrtek 3. 5. 2001 v 8 hdin v budvě škly. Přihlášku si můžete vyzvednut na škle, kteru Vaše dítě navštěvuje, neb přím v ZŠ E. Beneše. Další infrmace Vám pskytneme na tel. čísle 21 25 25, 21 74 60. Mgr. Pavel Dminik, ředitel škly Rzšířená výuka matematiky a přírdvědných předmětů Pr žáky 6. 9. rčníků s hlubším zájmem matematiku a přírdní vědy jsu zřizvány specializvané třídy. Matematika je v těcht třídách jedním z nejdůležitějších předmětů, je jí věnván 6 hdin týdně. Výuka se zaměřuje na rzvj lgickéh a abstraktníh myšlení žáků. K tmu přispívají další 2 hdiny cvičení z matematiky týdně, ve kterých se žáci učí infrmatice a pracují na pčítačích. Velká péče je věnvána i fyzice a chemii. Část hdin těcht předmětů má charakter cvičení a labratrních prací. D specializvaných tříd jsu přijímáni nejen talentvaní žáci v matematice a fyzice, nýbrž i žáci s hlubším zájmem učení vůbec. Přijímací zkušky a psychlgické testy d 6. třídy se knají ve čtvrtek 3. května v 8 hdin na ZŠ Otická v Opavě (dítě si vezme psací a rýsvací ptřeby a 40 Kč na testy). Přihlášku ke zkušce zašlete z rganizačních důvdů c nejdříve, nejpzději d 27. dubna 2001. Dle pčtu zájemců tevřeme jednu neb dvě třídy s tímt zaměřením. Další infrmace na telefnním čísle 715 803. Karla Havlicvá, ředitelka škly Oprava V seznamu neplatičů nájemnéh zveřejněnéh v Hlásce č. 9/2000 byl uveden též jmén pana Jiříh Radziety, bytem Ratibřská 47. Majitelka bytu paní Alžběta Radzietvá redakci Hlásky pžádala pravu tht údaje, prtže nedpvídá skutečnsti v uvedeném bytě jí nevznikl žádný dluh na nájemném a na službách. HLÁSKA duben 2001 12

Z členské schůze Matice slezské 7. března 2001 se v Městském dmě kultury Petra Bezruče v Opavě knala 11. členská schůze pavskéh dbru Matice slezské (MS), nástupkyně Matice pavské zalžené v rce 1877. Zprávu činnsti dbru přednesl jeh předseda PhDr. Jarslav Burda. Opavský dbr má nyní 338 individuálních a 4 klektivní č leny. Jejich aktivity jsu velmi pestré. V uplynulém bdbí mezi nejvýznamnější akce patřil slavnstní večer Opava tří mcnářů ke 180. výrčí Opavskéh kngresu, XIII. slezské vlastivědné sympzium v Ratibři, pznávací zájezd d severvýchdních Čech a jihzápadníh Plska. MS pkračuje ve vydávání Vlastivědných listů i členskéh zpravdaje, rzšířila nabídku vlastivědné literatury. Členvé MS přednášeli na mezinárdních vědeckých knferencích přádaných vyskými šklami v Ostravě a v Opavě, pkračvaly též tradiční Matiční středy diskusní večery na různá témata. V závěru členské schůze vystupil kmrní pěvecký sbr Sarabanda, vedený Ladislavem Kubáčem. Na členské schůzi byl prveden annymní průzkum názrů členů MS na t, jak by se měl jmenvat dnešní Ostravský kraj. Z 65 dpvědí byl nejvíce pr Mravskslezský kraj (27) a Slezskmravský kraj (25). Pr název Severmravský kraj byl 8 hlasů, 5 hlasů získal Slezský kraj a nikd se nevyslvil pr Ostravský kraj. (jb) Celstátní setkání příznivců čs. pevnění Českslvenské stálé pevnění budvané před 2. světvu válku se již stal legendu a pčet zájemců ně stále stupá. Některé reknstruvané bjekty představují evrpsku špičku a přitahují i běžné turisty. Jak jsme infrmvali v Hlásce v č. 11/1999, na území města Opavy leží značný pčet velkých pevnstí tzv. těžkých bjektů, ne všechny však jsu ve stavu umžňujícím bezpečnu návštěvu. V rce 1995 vznikl Klub vjenské histrie Opava (KVH), který v únru 1998 začal s reknstrukcí prvníh pěchtníh srubu v budvaném Památníku Armády ČR a čs. pevnění v Opavě Milstvicích. Za tři léta zde členvé KVH dpracvali bezplatně přes 18 000 hdin a vynalžili nemalé prstředky. Areál se stal druhým nejvíce navštěvvaným pevnstním bjektem ve Slezsku a v minulém měsíci si jej vybral Sdružení pevnstních muzeí ČR jak míst dvudenníh celstátníh setkání. Přijela na ně téměř stvka účastníků, kteří v sbtu 17. 3. dpledne pršli p linii pevnění z Milstvic až d prstru Šibenice (severně d Nvéh Dvra), kde byla před 63 lety zahájena stavba stejnjmenné tvrze, větší než známá tvrz Smlkv. Odbrný výklad pskytli npr. Ing. Libr Baraňák a nestr našich bunkrlgů pan Jan Plášek (na snímku uprstřed. T, c v našem krese z čs. pevnění zbyl, i výsledky bětavé práce KVH Opava získaly vyské uznání d všech účastníků, z nichž mnzí znají pevnění v různých evrpských státech. Ing. Jarmír Breuer KRÁTKÉ ZPRÁVY Pděkvání ze Státní slezské nemcnice Ředitel Státní slezské nemcnice v Opavě MUDr. Marián Staň a veducí lékařka ambulance klinické nklgie MUDr. Margita Nváčikvá zaslali primátrvi města Opavy dc. RNDr. Ing. Janu Mrázkvi, CSc., pděkvání za zájem zastupitelů a příspěvek města Opavy ve výši 10 000 Kč, který bude využit k zakupení infúzní pumpy k aplikaci chemterapie v nvě vytvřené ambulanci klinické nklgie v Opavě. Výstavba v pavské nemcnici pkračuje Hláska v dubnu mr. pdrbně infrmvala zahájení rzsáhlé výstavby nvých peračních sálů a dalších bjektů ve Státní slezské nemcnici v Opavě. Pr letšní rk na ni pskytne státní rzpčet 158 milinů Kč a práce pkračují rychlým tempem. Na našem snímku z plviny března tr. je patrné, že již sknčila hrubá stavba budvy peračních sálů (vprav) a vlev d ní se dknčuje budva pr lůžkvu část a ambulance ženskéh ddělení i urlgie. Šumná Opava ve Washingtnu Jak sdělila Česká tiskvá kancelář, na festivalu filmů živtním prstředí, přádaném v hlavním městě USA Washingtnu v minulém měsíci, byly uvedeny tři snímky ze seriálu Šumná města českéh tvůrce Davida Vávry. Ze starší části seriálu t byl dkument Opavě z rku 1996, z nvější části dkumenty Zlínu a Hradci Králvé. Výběr právě našeh města lze chápat jak významné cenění jeh vzhledu a četných kulturních památek i nebvykléh přístupu tvůrců snímku k nim. Vzpmínka na slezské dbjáře Histrická skupina při ČSBS Opava přádá dne 28. 4. 2001 v Háji ve Slezsku vzpmínku na čtyři členy dbjvé skupiny Obrana Slezska Ladislava Klimeše, Vladimíra Metze, Le Palyzu a Františka Sbtíka, kteří byli před 58 lety ppraveni nacisty v Breslau (dnes Vratislav). Účastníci vzpmínky se sejdu v 10.00 hdin dpledne na Obecním úřadě a pté plží kytice k památníku na Ostré hůrce. Na a Vlná Dbrvlná vjenská cvičení v rce 2001 Od 19. března t. r. přijímá Územní vjenská správa Opava, Vaškv nám. 9, žádsti vjáků v zálze d 60 let zařazení na dbrvlné vjenské cvičení (DVC) v délce pěti dnů neb dvanácti dnů (pr výsadkáře a průzkumníky). V pavské psádce tat cvičení prběhnu d 14. 5. 2001 pr lgistiky, spjaře a náčelníky elektrcentrál a d 10. 9. 2001 pr lgistiky. Bližší infrmace lze získat u pprap. Cimprichvé na ÚVS, tel.: 0653/635 870, 635 810. Bigrafický slvník Slezska a severní Mravy Ostravská univerzita vydala kncem minuléh rku první čísl nvé řady bigrafickéh slvníku navazující na dsud vydaných dvanáct svazků jeh první řady. Na 116 stranách jsu v něm encyklpedicku frmu zachyceny další sbnsti, které se zapsaly kladně či záprně d histrie našeh kraje. Z těch pavských jsu představeni mj. hudební skladatel Václav Kálik, pedagg a literární vědec Ladislav Nvák, ředitel pavskéh gymnázia v letech 1945 1948, purkmistr Martin Wytech (1872 1882) a pdnikatelská rdina Tatzelů. Vědeckým redaktrem díla je prf. PhDr. Milan Myška, Dr.Sc., v pčetném autrském týmu jsu zastupeni i dbrníci ze Slezské univerzity, Zemskéh archivu aj. Předpkládá se vydávání svazků v jednrčním intervalu. jb 13 HLÁSKA duben 2001

KULTURNÍ KALENDÁŘ NA MĚSÍC DUBEN 2001 SLEZSKÉ DIVADLO 1. 4. 19.00 CARMEN - balet Olmuc sk.p 2. 4. 18.00 DIALOGY KARMELITEK sk.s 3. 4. 19.00 CARMEN sk.1 4. 4. 19.00 MONSIEUR AMÉDÉE sk.8 5. 4. 19.00 KRÁL JAN sk.9 6. 4. 10.00 KRÁL JAN uzavřené, Vítkv pr škly 19.00 ROSE MARIE sk.3 7. 4. 10.00 CARMEN sk.d 17.00 KDES BYL(A) DNES V NOCI? sk.10 8. 4. 19.00 PREMIÉRA MLÁDÍ - hstující mim 9. 4. 10.00 ČERT A KÁČA pr škly 10. 4. 10.00 ZKROCENÍ ZLÉ ŽENY pr škly 11. 4. 19.00 BALADA PRO BANDITU sk.m 12. 4. 18.00 NA ŠIRÉM MOŘI - klub sk.6 19.00 MONSIEUR AMÉDÉE sk.o 14. 4. 19.00 DIALOGY KARMELITEK sk.7 17. 4. 19.00 KRYSAŘ sk.8 18. 4. 19.00 ROSE MARIE sk.2 20. 4. 19.00 ČERT A KÁČA sk.4 21. 4. 10.00 ČARODĚJKY ZE SALEMU sk.d 17.00 ROSE MARIE sk.10 22. 4. 19.00 ČARODĚJKY ZE SALEMU - PREMIÉRA sk.p 23. 4. 10.00 ČERT A KÁČA pr škly 19.30 SEN NOCI SVATOJÁNSKÉ (Divadl kmedie Praha - v rámci festivalu Další břehy) mim 24. 4. 10.00 NOC NA KARLŠTEJNĚ pr škly 19.00 ČARODĚJKY ZE SALEMU sk.1 25. 4. 19.00 KDES BYL(A) DNES V NOCI? sk.5 26. 4. 19.00 CARMEN sk.6 27. 4. 19.00 KRÁL JAN sk.3 28. 4. 19.00 ČERT A KÁČA sk.7 29. 4. 10.00 ALADINOVA KOUZELNÁ LAMPA - derniéra mim 19.00 KONCERT - sólisté SD mim 30. 4. 18.00 TREPERENDY - derniéra sk.o KINO MÍR 2. 4. - 4. 4.17.15 a 20.00 OTESÁNEK 5. 4. - 11. 4.17.15 a 20.00 PO ČEM ŽENY TOUŽÍ 12. 4. - 15. 4. 17.15 TYGR A DRAK 12. 4. - 15. 4. 20.00 BRATŘÍČKU, KDE JSI 17. 4. - 18. 4. 16. 4. SE NEHRAJE! 17. 4. - 18. 4. 17.15 POŠLI TO DÁL 19. 4. - 22. 4. 17.30 a 20.00 TROSEČNÍK 23. 4. - 25. 4. 17.45 a 20.00 CABRIOLET 24. 4. SE NEHRAJE! 26. 4.- 31. 4. 17.30 a 20.00 VYHNÁNÍ Z RÁJE 2. 5. VYHNÁNÍ Z RÁJE 1. 5. SE NEHRAJE! KINO ELEKTRA 5. 4. - 12. 4.20.00 CELA 12. 4. 15.30 Z PEKLA ŠTĚSTÍ 2 13. 4. 18.00 14. 4. - 16. 4. 16.00 a 18.00 17. 4. - 18. 4. 18.00 12. 4. - 18. 4. 20.00 HELE VOLE, KDE MÁM KÁRU? 19. 4. - 22. 4. 20.00 VERTICAL LIMIT 22. 4. 15.00 SEN NOCI SVATOJÁNSKÉ v rámci V. rčníku festivalu Další břehy legendární lutkvý film Jiříh Trnky pr děti a dspělé 23. 4.- 25. 4. 20.00 KYTICE 26. 4. 16.00 27. 4. - 29. 4. 18.00 26. 4. - 2. 5.20.00 PO ČEM ŽENY TOUŽÍ FILMOVÝ KLUB - KINO ELEKTRA 2. 4. 17.30 ANDĚLÉ VŠEHOMÍRA - Island 1999, režie Fridrik Thór Fridrikssn. Hlavní pstava, mladý výtvarník a hudebník Páll, trpí schizfrenií. P rzchdu s dívku, kteru miluje jeh nemc prpuká napln a je umístěn d léčebny. Tam se setkáváme s pestrbarevnu splečnstí - Óli Beatle věří, že napsal všechny písně Beatles a pslal jim je pmcí telepatie, kultivvaný a vzdělaný Viktr se prměňuje v Hitlera a Pétur, závislý txikman, je přesvědčený tm, že napsal dktrsku práci Schillervi na čínské univerzitě. 5. 4. 17.30 SAMETOVÁ EXTÁZE - VB 1998, režie Tdd Haynes. Fiktivní snímek z dby, kdy hudební scéně vévdil glamrck nebli glitter-rck (nablýskaný rck). Britský nvinář Arthur pátrá p sudu bývalé glamrckvé hvězdy, Brianu Sladevi. Žurnalista, který byl Sladeův nadšený fanušek, se vyptává svědků, v jejichž vzpmínkách žívají událsti z buřlivých db sexuální revluce a módních prvkací. Příběh je inspirván skutečnými dbvými idly - Davidem Bwiem a Iggy Ppem. 9. 4. 17.00 PRAMEN ŽIVOTA-DER LEBENSBORN - ČR 2000, režie Milan Cieslar. Tématem filmu je tzv. akce Lebensbrn. Terie čisttě rasy se v praxi neprjevvaly jen vyhlazváním nežáducích ras a nežáducích skupin, ale i brutálním přesidlváním a všebecnu germanizační plitiku. Himmlerv snažení zajistit Říši dknale rasvě čisté ptmstv, byl prvtním úklem tét akce. Rentgen lebky měl dhalit vhdnst mladých neárijských dívek, stát se p spáření s vybraným nacistu matku dknaléh dítěte, které ale samzřejmě vychvávat nebude. Hrdinku filmu je dívka Grétka ze Sudet, která je v sanatriu připravvána pr tent prgram. Setkává se zde s dalšími bě mi a také s židvským chlapcem Leem, synem bývaléh majitele sanatria. 12. 4. 17.30 ČÍNSKÁ LÁZEŇ - Čína 1999, režie Zhang Yang. Film je vtipným a citlivým příběhem tce a jeh dvu synů. Zatímc starší djel před časem za štěstím a kariéru d mderníh reginu, tec zůstává v Pekingu, kde se stará svéh retardvanéh mladšíh syna a staré lázně, kterým hrzí uzavření. Starší syn v dmnění, že tec umřel přijíždí d Pekingu a citá se náhle v naprst jiném světě. Objevuje kuzl lázní a je zcela plapen atmsféru i kulturu jejich staré břadnsti. Nastává čas bilancvání dsavadníh živta a zvažvání ceny tradice a účasti v tempu mderní dby. Film získal Zlatéh Alexandra a něklik dalších nejvyšších cenění. 19. 4. 17.30 HAMLET - USA 1996, režie Kenneth Branagh. Režisér zasadil příběh d velklepě kncipvaných dekrací devatenáctéh stletí a jeh snaha ilustrativní ddivadelnění a mderní zpřístupnění čtyřhdinvé hry se prjevuje nejen prstřednictvím třpytivéh designu, zdůrazněnéh zrcadly, ale i v práci s kameru a v nepslední řadě i ve hvězdném bsazení. Tent snímek vydaný na videu je výrazně sestříhán, půvdní verze ttiž trvá 243 minut. 23. 4. 17.30 AL PACINO-RICHARD III. - USA 1996, režie Al Pacin. Známý americký herec Al Pacin přispívá v autrském uměleckém dkumentu, ve kterém neschází ani sbitý humr a irnie, zcela riginálním způsbem k sučasné vlně zájmu Williama Shakespeara. Nejde mu ttiž jen filmvu inscenaci dbře známéh histrickéh dramatu, ale spíše sučasný phled na Shakespearvu tvrbu.tt čtyři staletí staré, mimřádné díl splétající úvahy mci se základními lidskými vášněmi, se vzpírá jednduché interpretaci. Spjení divadelních prstředků a básnickéh slva z něj činí slžitý říšek pr inscenátra i herce, a ani sučasnému publiku se netevře najednu. 26. 4. 17.30 ČAJ S MUSSOLINIM - VB, Itálie 1998, režie Franc Zeffirelli. Snímek patří k filmům, ukazujícím nástup fašismu. Zeffirelli vzpmíná na vlastní mládí ve Flrencii a t jak mladík Luca, který žije mezi Angličany. Ústředními hrdinkami filmu jsu ženy ze splku Škrpióni a výstřední bhatá americká židvka Elsa (rle jak stvřená pr Cher). Režisér pdlehl i v tmt filmu své slabsti pr výpravnu pdívanu, které tentkrát chybí hlavní téma i hlavní hrdina, nicméně zužitkval svu detailní znalst dby, prstředí i klasickéh umění. 30.4. 17.00 EYES WIDE SHUT - USA, VB 1999, režie Stanley Kubrick. Vlný přepis nvely rakuskéh spisvatele Arthura Schnizlera. Jde erticky laděné psychlgické drama ze sučasnéh New Yrku v hektické předvánční dbě. Ústředními pstavami freudvskéh příběhu jsu HLÁSKA duben 2001 14

VÝSTAVY manželé - psychiatři, kteří se zaplétají d nebezpečných vztahů se svými pacienty. Prminentní bsazení těcht rlí manželsku a herecku dvjicí Tm Cruise a Nicle Kidmanvá vypadá sice nebezpečně kmerčně, ale film se tmut nebezpečí vyhnul. UMĚLECKÁ LITINA - slévárenská prdukce umělecké litiny z frýdlantských arcibiskupských železáren a blanenských železáren hrabat ze Salmu. SZMO ve splupráci s Muzeem Beskyd ve Frýdku-Místku a Muzeem Blansk. DOKOUŘENO? - Jsip Plečnik - kresby, bjekty, realizace. Rbert Hrvitz - Extrémní kresby. D 6. 4. Dům umění. REPLIKA JURSKÉHO PRAPTÁKA - Archepteryx. SZMO Výstavní budva, 6. 3. - 8. 4. 2001. DESET LET SLEZSKÉ UNIVERZITY V OPAVĚ - ve splupráci se Slezsku univerzitu, výstavní budva SZMO, sady U Muzea 1. Vernisáž 24. 4. v 17.00 hdin. NARODILI SE PŘED 100 LETY - jubilanti Jarmila Glazarvá, Marie Grubhffervá, Marie Pdešvvá, August Schltis ze sbírek Památníku P. Bezruče. Památník PB, Ostržná 35. Od 9. 4. 2001. JENNY A JAN HLADÍKOVI - tapisérie JAN MRÁZEK - bjekty z garáže PAVEL ČUDEK - ftgrafie. Od 10. 4. d 20. 5., vernisáže 10. 4. 2001 v 17.00, Dům umění. SLEZSKÝ WELDING A TESTING 9. výstava svařvání a zkušení. 25. a 26. 4. 2001, OKO Na Rybníčku. TVORBA, TVOŘIVOST A HRA VE ŠKOLNÍ DRUŽINĚ - přehlídka činnsti šklní družiny. Přádá Kabinet vychvatelek ŠD, Pedaggické centrum Opava. Sál Na Rybníčku, 20. 4. 16.00 hd. UNIVERZITNÍ KLUB - ČAJOVNA BLUDNÝ KÁMEN 3. 4. 19.00 Du Gelan (Brn) - Lenka Šimkvá flétna. Lenka Župkvá el. husle, avantgardní du na pmezí jazzu, rcku a sudbé vážné hudby, z cyklu Sudbá vážná hudba. Dům umění, Slná ul., Opava. 4. 4. 17.00 Jsip Plečnik přednáška s diapzitivy dr. Damiana Prelvšeka, histrika, architekta a velvyslance Slvinska, význačném architektvi, přádá Splek přátel Dmu umění a Opava tevřené měst. Dům umění. 4. 4. 19.00 Stpy v divčině sugestivní audivizuální přad tvůrčí dílny splečnsti Denali z divké kanadské přírdy. Dům umění. 6. 4. 20.00 Hippies Ples č. 5 Janis Jplin revival (Praha), Swrdfistrmbnes (Brn), Hlly d (Opava) velkplšná prjekce filmu Bezstarstná jízda atd. KD Dlní Benešv. 10. 4. 17.00 Smysl sučasnéh umění přednáška dc. PhDr. Radka Hráčka (PdF Brn) ptřebě a smyslu sučasnéh výtvarnéh umění, videdkumentace, diapzitivy, přádá Splek přátel Dmu umění. Dům umění. 10. 4. 19.00 Kncert bengálské hudby Thákurvy, Islamvy a vlastní písně zpívá Mhsin Mrtaba (Bangladéš), dprvdný přad festivalu Jeden svět. Čajvna Bludný kámen. 11. 4. - 13. 4. II. Mezinárdní filmvý festival One wrld přehlídka ceněných dkumentárních filmů ze stejnjmennéh festivalu, ve splupráci se splečnstí Člvěk v tísni při ČT v Praze, Magistrátem města Opavy, Filmvým klubem, pd patrnací Václava Havla a Mary Rbinsn, bližší infrmace na samstatných plakátech. Club Clasic N. 5. 12. 4. 20.00 Pslední večeře experimentální představení Bíléh divadla (Ostrava). Mravská kaple DU. 13. 4. 19.00 Wden Tys kncert etnické hudby, dprvdný přad festivalu Jeden svět. Čajvna Bludný kámen. 13. 4. 17.00 Vzpmínkvý večer na Mejlu Hlavsu pvídání s Magrem v Kstele sv. Václava, The Plastic f the Universe videdkumenty, 18.30, Mravská kaple, Undergrund fr Peple živý kncert, 20.00, vinárna U Přemka mezený pčet míst!!! Ve splupráci s Energia Prductin a OŠaK MMO Opava. 17. 4. 17.00 Od Cezanna k Picassvi přednáška s diapzitivy Jiříh Havlíčka pčátcích výtvarné mderny. Dům umění. 18. 4. 19.00 Dělníci prti dvaasedmdesátce přednáška Jiříh Knapíka, přádá pavská pbčka Sdružení histriků ČR Histrický klub 1872). Čajvna Bludný kámen. 19. 4. 18.00 Láska jménem hry Kavkaz kmpnvaný cestpisný přad kavkazských hrách, brazem i slvem prvází Ing. Jiří Kráčalík. Mravská kaple DU. 19. 4. 20.00 OST Blues Band - elektrický bluesvý večírek, hrají Luděk Černý-kytara, Rman Černý-harmnika a další černí a bílí bluesmani. Vinárna U Přemka. 23. 4. 17.00 Sučasnst a perspektivy Slezské univerzity v Opavě - beseda za účasti rektra SU prf. PhDr. Zdeňka Jiráska, CSc., děkana FPF SU RNDr. Zdeňka Stuchlíka. Čajvna Bludný kámen. 23. 4. 19.00 Nhavica, Plíhal, Redl tvrba známých písničkářů v interpretaci Tmáše Vaculíka kytara, helignka. Čajvna Bludný kámen. 24. 4. 17.00 Hranice představení nvé knihy Tmáše Pspěcha (ITF SU Opava) architektuře města Hranice, přádá Splek přátel Dmu umění a Opava tevřené měst. Refektář DU. 24. 4. 19.00 Putvání zemí milinů slnů a bíléh slunečníku - cestpisný přad dvjice Gvždík Havlíček s prjekcí diapzitivů. Mravská kaple DU. 25. 4. 19.00 Hudba, tón, zvuk klavírní kncert Petera Grahama (Brn) s průvdním slvem, z cyklu Sudbá vážná hudba. Dům umění. 26. 4. 19.00 Jiří Černý hudební publicista představí tentkrát téma Etnická hudba a její vliv na sučasnu Wrld Music, přad je sučástí festivalu Jeden svět. Refektář DU 27. - 28. 4. Alternativní tvrba Fru Fru Serius (Brn) seskupení vycházející z tvrby skupiny Plut. Ahmed má hlad (Praha) - pkračvatelé subrů Nečekávaný dýchánek a Kapitán Kajman, balkánská hudba s mtivy klezmeru. Patrn Nvý prstr setkání s tvůrci, zakladateli a streetwrkery stejnjmennéh časpisu. Přad realizuje Energia prductin, kstel sv. Václava. DŮM DĚTÍ A MLÁDEŽE 3. 4. 12.00 Veliknční la ka pr mladší žactv 5. 7. tříd ZŠ. ZŠ Opava Kylešvice. 4. 4. 12.00 Veliknční la ka pr starší žactv 8. 9. tříd ZŠ. ZŠ Opava Kylešvice. 5. 4. 12.00 Okrskvá kla ve vlejbalu dívek ZŠ, na určených ZŠ. 7. 4. 8.00 Sutěž házedel SPŠ a SUPŠ Opava. 10. 4. 12.00 Semifinále ve vlejbale dívek ZŠ, na určených ZŠ. 11. 4. 12.00 Okrskvá kla ve vlejbalu chlapců ZŠ, na určených ZŠ. 18. 4. 12.00 Semifinále ve vlejbale chlapců ZŠ, na určených ZŠ. 20. 4. 9.00 Opavský skřivánek - kresní kl sutěže dětských lidvých zpěváků. DDM. 24. 4. 8.00 Okresní finále v atletickém čtyřbji pátých tříd. ZŠ Englišva. 25. 4. 10.00 Okresní finále ve vlejbale chlapců a dívek ZŠ, ZŠ E. Beneše. 27. 4. 17.00 Miss lét junir 2001, výběrvé kl, DDM Opava VELIKONOČNÍ JARMARK - Hrní náměstí 7. 4. 9.00 Slezská kapela 8. 4. 14.30 Akrdenvý rchestr ZUŠ Opava 9. 4. 16.00 Dechvý rchestr Ostrj Opava 10. 4. 16.00 Cimbálvá muzika ZUŠ Opava 11. 4. 16.00 Opavští hudci 12. 4. 16.00 Nárdpisný přad Vítání jara subrů Úsměv, Vrtek a Ischias DDM Opava. MAYA (21 82 13) 7. 4. Opavská ntička sutěž pr jedntlivce i skupiny ve zpěvu v Lutkvém divadle. 14. 4. Originální vajíčk 2. rčník celrepublikvé krespndenční sutěže pr děti a mládež, kdy úklem jedntlivce či skupin je vytvřit riginální vajíčk (malvané, ušité, vystřižené, vyřezané... fantazii se meze nekladu). Na vítěze čeká letní tábrvý pbyt zdarma! RAJKA (62 88 71) 1. 4. 15.00 Aprílvá shw - nedělní dpledne pr malé i velké. Zažijeme splu spustu legrace, her, zábavy a aprílvých žertíků. 9. 4.-13. 4. Veliknce s Rajku - v přízemí OD Breda je pr děti 13.00-18.00 připravena výtvarná dílna se zaměřením na Veliknce. Děti si zde mhu vyrbit drbné veliknční dárky a dekrace. Sučástí dílny bude také prdej lutek a veliknčních dekrací. 29. 4. 15.00 Slet čardějnic - báječné nedělní dpledne na Rajce pr celu rdinu plné kuzel, záhad a tančení. AREKA (66 10 80) PRAMENY, SNY A KAMENY 5. 4. Setkání děti a pedaggů Opavska - zaměření na eklgii, akce ke Dni země. ZŠ Kylešvice. 15 HLÁSKA duben 2001

6. 4. Besedy pr žáky ZŠ Austrálii, Nvém Zélandu a permakultuře na Mendelvě gymnáziu v Opavě. 6. 4. Večerní kmpnvaný přad pr veřejnst v kstele sv. Václava. 6. 4. Kncert Barevnéh dne pr studenty středních škl. 10. 4. 14.30 Setkání s pedaggy bčanské nauky a rdinné výchvy k prjektu Dětskéh zastupitelstva na referátu Šklskéh úřadu, Březinva 6, Opava. 11. 4.-14. 4. Velliknční prázdniny s Areku pr děti v Krnvě. 1. 5. Májvý den v Arbretu v Nvém Dvře pr celu rdinu - ve splupráci s DDM Opava, blastní charitu Opava a agenturu Kstera. LOUTKOVÉ DIVADLO Husva 17, Opava 1. 4. 10.00 15.00 Tygřík Petřík - hraje subr Rlnička z Kpřivnice Kraknšův les - hraje subr Berušky z Opavy 8. 4. 10.00 a 15.00 Kraknšův les - hraje subr Berušky z Opavy 15. 4.10.00 a 15.00 Strašidýlk Bublifuk - hraje subr Skřítci z Opavy 22. 4.10.00 a 15.00 Dřevěný zámeček - hraje dětský subr Tykadýlka z Opavy 29. 4.10.00 a 15.00 Dluhý, Širký, Bystrzraký - hraje subr DND z Opavy OPTYS - papírnictví U zavřené brány Masarykva 36, Opava (0653/61 57 03) 27. 4. 9.00 Kuzla s textilem - předváděcí akce, vyvazvaná batika, - 16.00 vskvá batika, malvání na hedvábí, dekupáž, tupvání, razítkvání, malvání, mntyp. Vstup zdarma. DALŠÍ KULTURNÍ AKCE 1. 4. 16.00 PRAŽSKÉ KVARTETO JOSEFA VLACHA - rdinné kncertvání - muzicírvání manželů J. Vlachvé a švédskéh cellisty Michaela Ericssna a jejich 6 dětí. Sál Minritskéh kláštera. Přádá agentura Kstera 4. 4. 19.30 NA PŘELOMU MILLENNIÍ, HUDBA STŘEDOVĚKU A SOUČASNOSTI - 5. abnentní kncert kmrníh cyklu. Účinkuje subr ARS CAMERALIS, umělecký veducí a realizace skladeb - Lukáš Matušek, Oldřiška Musilvá - mezzsprán, Hanuš Bartň varhanní prtativ, středvěký cimbál, ktlíky a klavír, Lukáš Matušek - flétny, šalmaj, krumhrn, gtická harfa a klarinet, Jiří Richter fidula, rybebka, citla a vila. Na prgramu: Hudba ranéh středvěku, Ars nva v Evrpě, Avantgarda vrchlnéh středvěku, Peče mlčení - Sigillum Silentii (L. Matušek), Mae, mae, Katatsuburi (A. Matsudaira). Přádá OŠaK, Minritský klášter. 6. 4. 19.00 KONCERT PS FERMATA při ZUŠ Mravská Třebvá. Dále vystupí kmrní těles při PS Křížkvský Sarabanda. Přádá PS Křížkvský, sál MDKPB. 7. 4. KONCERT PS FERMATA při ZUŠ Mravská Třebvá. Vystupí rvněž kmrní těles při PS Křížkvský Sarabanda. Přádá PS Křížkvský, KD v Hradci n/m. 10. 4. 17.00 PS KŘÍŽKOVSKÝ vystupí při příležitsti vernisáže výstavy. Přádá PS Křížkvský, DU. 20. 4. 19.00 JARNÍ KONCERT, OD MONTEVERDIHO K VERDIMU - Olga Prcházkvá a její hst, významný pěvec Pitr Kusiewicz tenr, prfesr VŠ múzických umění v Gdaňsku. Klavírní dprvd Fr. Šmíd. Přádá agentura Kstera, sál Minritskéh kláštera. 21. 4. 14.30 ŠOHAJKA - kncert dechvé hudby. Kin Mír, přádá ag. Mazel. 22. 4. 8.00 VELKÁ BURZA ZNÁMEK A FILAT. MATERIÁLŮ v sá- -12.00 le Na rybníčku 43, přádá Klub filatelistů. Objednávky stlů na telefnu č. 0653/21 40 69. 3. 5. 19.00 KONCERT DUCHOVNÍ HUDBY PS Křížkvský představí díla G. Verdih, A. Brucknera, W. A. Mzarta, J. Arcadelta, Z. Lukáše, P. Ebena a dalších. V prgramu vystupí sólista Slezskéh divadla Alexandr Vvk. Dům umění, Pekařská ulice. CLUB CLASIC N. 5 5. 4. 20.00 HAIR - muzikál, kncertní verze. 7. 4. 20.00 MEXICAN NIGHT - tequila dance party (ldies - rck n rll - latin retr disktéka) 11. 4. - 13. 4. JEDEN SVĚT Filmvý maratón dkumentárních videfilmů. Přádá Bludný kámen, Filmvý klub, Club Clasic N. 5 a MMO. Dplední i dplední prjekce. 17. 4. 19.00 FILMOVÝ VEČER Rebelvé - širkúhlý retrfilm Filipa Renče. 19. 4. 19.00 ZELÍČKO - divadelní představení L. Matýska a M. A. Krystýnka. P představení vlná zábava - zpěvy a tance. 21. 4. 20.00 THE BEST OF SHAKESPEARE ANEB SHAKE- SPEARO-MANIE PO OPAVSKU autrská trjka Kudela - Sistrznek Rtrekl. Zábavný večer je sučástí 5. rčníku festivalu Další Břehy. P představení vlná diskuse, pravá anglická disktéka mistra Williama. 26. 4. 19.00 FILMOVÝ VEČER - Klub sráčů širkúhlá hudební kmedie. PŘEDNÁŠKY A BESEDY 5. 4. 16.25 Latinský jazyk sučasnsti - přednáší PhDr. Artur Smmer. Přádá SU, Zrcadlvý sál FPF SU, Masarykva 39. 5. 4. 18.00 Jarní byliny přednáší J. A. Zentrich z Otrkvic. Přádá čajvna Měsíční pyramida (Pekařská 60, Opava, tel. 0653/62 11 24). 11. 4. 15.00 Histrie a sučasnst Sptřebníh družstva Jednta Opava - přednáška a beseda s Ing. Tmášem Hrachvcem. Přádá StOpa, Klub důchdců na Masarykvě třídě 25. 11. 4. 18.00 Matiční diskusní středa. Přádá Matice slezská, dbr v Opavě. Slezská univerzita d druhéh desetiletí beseda s nvým rektrem SU prf. PhDr. Zdeňkem Jiráskem, CSc. Velký sál Matičníh dmu, Rybí trh 8. 12. 4. 16.25 Římská epigrafika, středvěké nápisy, některé nápisy v Opavě - přednáší PhDr. Artur Smmer. Přádá SU, Zrcadlvý sál FPF SU. 19. 4. 16.25 Renesance v Itálii přednáší Mgr. Dana Baštářvá. Přádá SU, Zrcadlvý sál FPF SU. 20. 4. 18.00 Barevná terapie aura-sma jemná a účinná energie barev, rstlin a kamenů pr rvnváhu těla a ducha. Přednáší Ria Fáber z Prahy. Přádá čajvna Měsíční pyramida (Pekařská 60, Opava, tel. 0653/62 11 24). 24. 4. 10.00 Vyské šklství ve Slezsku a na Ostravsku knference přádaná Slezsku univerzitu v rámci slav 10. Výrčí existence. Přádá SU. Sněmvní sál Minritskéh kláštera. 25. 4. 15.00 Památník čs. armády a pevnění v Milstvicích přednáška a beseda a Mgr. Pavlem Chrásku. Přádá StOpa, Klub důchdců na Masarykvě třídě 25. 26. 4. 16.25 Italsk-české kulturní vztahy přednáší Mgr. Dana Baštářvá. Přádá SU, Zrcadlvý sál FPF SU. SPORTOVNÍ NABÍDKA 4. 4. 15.15-15.45 prezentace 16.00 start Klem stříbrnéh jezera 21. rčník veřejnéh přesplníh běhu žactva, drstu a dspělých. Prezentace se kná na parkvišti u Stříbrnéh jezera. 14. 4. prezentace 41. rčník DP Bezručva Mravice trasy vedu d 6,00 převážně p značených turistických stezkách (4,11 km d 10.00 hd., 25,35 km d 9 hd. a 50 km d 7.00 hdin). Pchd se kná za každéh pčasí. Prezentace se uskuteční ve Sprtvním areálu kupaliště Hradec n/m. Přádá Odbr vyskhrské turistiky TJ Opava a KČT VHT Opava. 18. 4. 12.00-13.00 Prezentace u Parkhtelu v Městských sadech. 13.15 start Olympiáda škl v rientačním běhu. 21. 4. 6.00-10.00 prezentace a start Jdi d Háje - turistický a dálkvý pchd (12 km, 16 km, 25 km, 35 km, 50 km). Prezentace a start v sklvně Háj ve Slezsku. Pchdy jsu vedeny p turistických značkách dle turistické mapy Ostravsk a nvé mapy Opavsk. A c za t? Pamětní list, razítka a mžnst prhlédnut si dznaky a medaile člena dbru KČT Háj. (ubytvání na přihlášku d 15. 4. ve vlastním spacáku). 21. 4. 9.00-10.00 prezentace a start Za dvanácti měsíčky cestu necestu Slezskem pr rdiče s dětmi trasa 12 km, v cíli diplmek a pamětní razítka. Vlakvé spjení ČD tra 316. HLÁSKA - zpravdaj Magistrátu města Opavy Vydavatel Magistrát města Opavy, Hrní náměstí 69, 746 26 Opava, telefn 0653 / 756 111 (prvlba 756), fax 0653 / 62 40 92, e-mail: hlaska@pava-city.cz, http://www.pava-city.cz/hlaska Za vydávání dpvídá Ing. arch. Pavel Mališ Vychází vždy v prvním týdnu v měsíci Tiskne OPTYS print, s.r.., Opava V Opavě rzšiřuje Česká pšta, s. p., Opava Registrván u Okresníh úřadu v Opavě pd zn. OP 34. HLÁSKA duben 2001 16