UPLATNĚNÍ DISTANČNÍ FORMY PRO VZDĚLÁVÁNÍ DOSPĚLÝCH

UPLATNĚNÍ DISTANČNÍ FORMY PRO VZDĚLÁVÁNÍ DOSPĚLÝCH JAN KOPEČNÝ, ADRIAN KAPIAS Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava Abstrakt: V prvé části příspěvku jsou popsány výsledky projektu PHARE2000 RLZ Regionální centrum technického celoživotního vzdělávání při VŠB TU Ostrava. V rámci projektu se uskutečnily vzdělávací kurzy zaměstnanců VŠB TUO, materiálně bylo vybaveno Centrum a připraveno 13 kurzů celoživotního vzdělávání. V druhé části je pojednáno o zkušenostech získaných při vytváření studijních opor v elektronické podobě a počítačem vyhodnocovaných testů na VŠB TUO v prostředí LMS itutor4. V příspěvku jsou také uvedeny základní funkce LMS a pravidla pro tvorbu výukových materiálů pro e-learning. Klíčová slova: distanční vzdělávání, celoživotní vzdělávání, e-learning Abstract: In the first part of this contribution, the results of the PHARE2000 RLZ project at VŠB TU Ostrava University, named Regional Centre of Continuing Technical Education, are mentioned. Within the framework of the project, educational courses for pedagogical employees of VŠB TUO were organized; Centre has been equipped with all planned hardware and software and study materials for 13 designed lifelong education courses. In second part, the experience gained in the process of making electronic version of study materials for LMS itutor4 is presented. The main features of the LMS and recommendation for e-learning study process are also listed. Key words: distance learning, lifelong education, e-learning 1. ÚVOD Název tohoto příspěvku by mohl také znít Kvalitativní a kvantitativní posun v distančním vzdělávání na VŠB TU Ostrava. Na konferenci konané před dvěma roky v Jindřichově Hradci jsme vás informovali o startu projektu Regionální centrum technického celoživotního vzdělávání při VŠB TU Ostrava realizovaného za podpory PHARE2000. V rámci tohoto projektu jednak byli vzděláváni zaměstnanci univerzity v metodice distančního vzdělávání potažmo e-learningu, dále bylo vybudováno technické zázemí pro tvorbu distančních vzdělávacích kurzů (Centrum celoživotního vzdělávání) a konečně vzniklo 13 kurzů určených prioritně pro celoživotní vzdělávání, ale využitelných i v rámci akreditovaných studijních programů. Celý příspěvek je rozdělen do dvou hlavních částí. V části prvé je pojednáno o výsledcích projektu, v druhé části pak jsou probrány získané zkušenosti s e-learningem. 2. VZDĚLÁVÁNÍ V METODICE DiV Vzdělávání pracovníků VŠB TU Ostrava bylo zaměřeno na dvě cílové skupiny. Jednak se jednalo o pracovníky Centra a jejich vzdělávání jako servisních a poradenských pracovníků pro oblast celoživotního vzdělávání a hlavně pro technickou podporu při využívání moderních ICT v pedagogickém procesu. Druhou cílovou skupinou pak byli zaměstnanci VŠB TUO. Tito měli být vzděláni v oblasti metodiky distančního studia a celoživotního vzdělávání a dále v práci s podpůrnými prostředky výuky užívajícími ICT. Celý systém tohoto vzdělávání se odehrával ve třech směrech: a) Základní vzdělávání v kurzech distančního a celoživotního vzdělávání. Byly realizovány další dva běhy základního kurzu NCDiV Praha ve kterých bylo proškoleno 53 pracovníků. Dále se uskutečnil distanční kurz Andragogé (UP Olomouc), který úspěšně absolvovalo 18 zaměstnanců VŠB TUO. b) Ve specializovaných kurzech práce autora distančních materiálů v elektronické formě, práce tutora, managera a administrátora kurzu celoživotního vzdělávání. Do této skupiny patří čtyři běhy jednodenního kurzu práce s autorským software Zoner-Context 4 za účasti 45 zájemců a dva běhy dvoudenního kurzu pro autory pracující se software Authorware (16 frekventantů). Na půdě 150

EkF byly realizovány dva běhy zaškolení do práce s LMS Eden (40 účastníků) a šest školení práce s LMS TUTOR 2000 a šablonami MS-Word s průměrnou účastí 28 lidí. Vybraných 8 administrátorů a managerů e-learningových kurzů absolvovalo tříměsíční e- learningový kurz MFF UK Praha BACOM VLE a 8 autorů pro tyto kurzy pak úspěšně dokončilo obdobný e-learningový kurz Dílna. Konečně proběhlo zaškolení pracovníků-autorů do modulu Publisher LMS itutor za účasti 12 osob a zaškolení pracovníků-administrátorů a managerů do základního LMS itutor za účasti 8 zaměstnanců VŠB TUO. c) Vzdělávání v rámci samostudia pomocí tištěných materiálů (příruček) a týchž materiálů přístupných na webových stránkách Centra. Vzdělávací materiály určené pracovníkům a studentům VŠB-TO, ale i široké veřejnosti byly publikovány jednak v tištěné formě, ale jsou k dispozici i na internetu na webových stránkách Centra. Jedná se o příručky: Centrum celoživotního vzdělávání, Příručka pro tutory distančního vzdělávání, Jak psát učební texty pro distanční vzdělávání, Příručka pro zájemce o celoživotní vzdělávání, Průvodce systémem itutor, Průvodce systémem itutor modul Student, Barborka Subsystém AUTOR, Barborka Subsystém STUDENT, Průvodce šablonami MS Word, Šablona modulu. Tímto způsobem byla vzdělána značná část akademiků školy i technického personálu pro tvorbu kurzů celoživotního vzdělávání. 3. TECHNICKÉ ZABEZPEČENÍ TVORBY VÝUKOVÝCH KURZŮ Současně s metodickou přípravou zaměstnanců univerzity na práci v distančním způsobu výuky bylo připravováno i technické zázemí pro autorskou tvorbu výukových materiálů, jejich výrobu i konečné šíření kurzů. Vše se řídilo zásadou, že autor musí mít k dispozici technickou podporu, tj. kresliče elektronických forem obrázků, fotografa, animátora, technika, který vloží autorské dílo s multimediálními prvky do příslušného software. Tutor se pak může spolehnout na technika pro administraci v LMS i na kancelářskou sílu. Tento technický servis zajišťuje Centrum celoživotního vzdělávání oddělení univerzity řízené prorektorem pro studium. V současnosti má Centrum svého vedoucího metodika DiV, technika software znalého problematiky LMS, technika-správce učebny a administrativní pracovnici. Centrum dostalo přiděleny čtyři místnosti, tři v Porubském areálu univerzity a jednu v areálu Fakulty bezpečnostního inženýrství ve Výškovicích. Místnosti byly upraveny pro potřeby Centra, a to na dvě posluchárny, pracoviště techniků a administrativní jednotku. Centrum bylo vybaveno vším plánovaným hardwarovým a softwarovým vybavením. Byla zakoupena výpočetní technika, dataprojektory, kopírovací zařízení, tiskárny, projektory a nábytek, digitální záznamová technika, duplikátor CD. Bylo dodáno software LMS fy Kontis itutor a všechny moduly byly nainstalovány na serveru Centra a nakoupeno software pro tvorbu multimediálních programů jako Zoner Context a Authorware. Byly tak vybaveny dvě posluchárny, každá patnácti pracovními stanicemi s PC, monitorem, mikrofonem a reproduktorem, projekční plochou pro data video projektor, projekční plochou pro zpětný projektor, tabulí, data video projektorem, pultem přednášejícího s PC a zařízením. Pracoviště techniků bylo zařízeno dvěma pracovními stanicemi s PC, třemi notebooky pro autory kurzů, klimatizací, pracovní stanicí s www serverem, duplikátorem CD, software na zpracování obrazu a zvuku, software itutor, skenerem, barevnou tiskárnou, kopírkou, digitální záznamovou technikou a kancelářským nábytkem. Administrativní jednotka byla vybavena třemi pracovními stanicemi s PC, barevnou tiskárnou, kopírkou, rychlotiskárnou, klimatizací, faxem, rychlovazači a základním kancelářským vybavením s nábytkem. 151

Centrum je tak schopno poskytovat servis při tvorbě a výrobě kurzů celoživotního vzdělávání šířených distančním způsobem včetně s využitím LMS. Navíc má odborníky schopné poradit autorům nejen po stránce technické, ale i metodické. 4. KURZY CELOŽIVOTNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ Předchozí přípravné aktivity směřovaly k poslední části projektu tvorbě výukových kurzů určených pro celoživotní vzdělávání poskytované VŠB TU Ostrava prostřednictvím Centra celoživotního vzdělávání. Materiály většiny kurzů byly koncipovány pro distanční způsob výuky. Vzhledem k tomu, že univerzita nabízí celoživotní vzdělávání v oblasti dané jejím technickým a ekonomickým zaměřením, jsou vzniklé učební pomůcky použitelné i pro kombinované a dokonce i pro prezenční studijní programy školy. V rámci projektu tak vzniklo 13 kurzů s 95 moduly. Kurzy mají charakter inovačních, rekvalifikačních a doplňujících vzdělávacích aktivit. Jednotlivé kurzy mají modulární strukturu, takže je možné sestavit z jednotlivých modulů velké množství nových kurzů podle požadavků zákazníků. Z větší části bylo upuštěno od tištěné formy studijních materiálů obsahujících informační, obsahovou část modulu (vlastně předmětu). Studijní materiály jednotlivých kurzů obsahují: Průvodce studiem. Průvodce studiem je stručná příručka v tištěné formě informující studenta o tom, co daný modul obsahuje po věcné stránce. Dále zde student nalezne pokyny jak se orientovat v modulu, jak postupovat při studiu jednotlivých částí modulu, význam používaných ikon, jaké technické prostředky modul používá. V případě, že modul je ve formě e-learningové, nalezne zde studující také pokyny jak pracovat s LMS. CD. CD u jednodušších forem modulů obsahuje veškeré odborné informace předmětu zahrnující vlastní text, obrázky, grafy a tabulky spolu s částí určenou pro studentovu autokontrolu. Vyšší formy jsou psány v hypertextové formě, je zde možné nalézt i animace, odpovědi na kontrolní otázky, které jsou programem vyhodnocovány. LMS. Pět kurzů je ještě vloženo do LMS (itutor, Barborka), kdy veškerou řídící roli vyučujícího přebírá výukový program. Jedná se o kurzy: Kurz Geoinformatika a geoinformační technologie se třemi moduly. Kurz Komplexní bezpečnost s devíti moduly. Kurz Projektování staveb na PC se sedmi moduly. Kurz Teorie elektroenergetiky s patnácti moduly. Kurz Měření a automatizace v průmyslu se čtyřmi moduly. Kurz Použití osobního počítače se čtyřmi moduly. Kurz Použití počítačů v technické praxi s pěti moduly. Kurz Algoritmy a aplikace počítačové grafiky se čtyřmi moduly. Kurz Nové informační technologie se čtyřmi moduly. Kurz Základy fyziky se čtyřmi moduly. Kurz Ekonomické celoživotní vzdělávání s třiceti pěti moduly. Kurz Multimediální záznam přednášek s šedesáti pěti CD záznamů přednášek z fyziky. Kurz vzdělávání v geovědních oborech se čtyřmi moduly. Bližší informace o všech kurzech a jejich modulech je možné nalézt na stránkách Centra http://rccv.vsb.cz včetně demo verzí. Příprava materiálů kurzů a zejména hledání vhodného software včetně LMS se neobešla bez dlouhodobých diskusí pracovního kolektivu. Některé naše získané zkušenosti jsou uvedeny dále. 5. SPECIFIKA VÝUKOVÝCH MATERIÁLŮ PRO E-LEARNING Studijní opory pro distanční formu studia jsou specifické způsobem zpracování. To platí i pro materiály zpracované v elektronické formě. Někdy pouhý převod materiálů do elektronické formy bývá označován jako e-learning. Jako e-learning bychom ale měli chápat formu studia, podobně jako například distanční studium. V podstatě se dá říci, že e-learning je elektronicky podporované distanční studium. 152

Mezi charakteristické rysy studijních opor pro e-learning patří: a) Předmět/studijní program může být sestaven modulárně, což umožňuje například vytváření studijních programů na míru. b) Materiály (obsah) se snadněji inovují. Pokud jsou materiály vyhotoveny ve vhodném formátu, je možné využívat principu opětovného využití jednotlivých prvků (obrázky, testovací otázky, úseky studijního textu). c) Psychologický efekt na studujícího. Obecně se dá říci, že u vhodných studijních oblastí (např. dynamicky se měnící informatické obory, předměty, u kterých dochází k častým obměnám studijních materiálů jako např. účetnictví, právní normy a zákony) může být efekt e-learningu vyšší než u konveční formy studia s odkazy na doporučenou literaturu. Studijní opory by měly být multimediální, aby využívaly známého jevu emotivní podpory ukládání faktů do dlouhodobé paměti. Cílem e-learningu by mělo být názorné instruktivní studium, kdy se stále něco děje. d) Někdy opomíjeným faktorem je, že při e-learningu se jedná o obousměrný komunikační proces. Tedy i autoři/tutoři/lektoři si účastí v procesu zvyšují či udržují odbornou způsobilost v daném oboru/předmětu. Organizace studia formou e-learningu se liší od studia prezenčního. Je třeba zajistit minimálně následující personální zabezpečení: autoři materiálů, tutoři, examinátoři a technická podpora (u vzdělávání dospělých se pak může u některých oborů ukázat jako praktická role tzv. psychologického poradce). Role tutora je také odlišná od role přednášejícího/cvičícího při prezenční formě studia. Tutor nevyučuje, jeho úkolem je tzv. udržet studenta při studiu (konzultovat, stimulovat, hodnotit postup studenta). S ohledem na e-learningovou formu studia, která předpokládá výrazně menší fyzickou přítomnost studenta ve vzdělávací instituci, je důležité, jaké informace dostane student před samotným studiem (publicita, propagační leták, Průvodce studiem). 6. ZÁKLADNÍ FUNKCE PROSTŘEDÍ LMS E-learning jako forma studia se v dnešním pojetí, opírá o funkce nabízené programovým vybavením, které se označuje jako LMS Learning Management System. Takový systém pro řízení výuky (dále LMS) by měl nabízet tyto funkce: Prezentace studijních materiálů Komunikace a vzájemná součinnost zúčastněných Zadávání/zpracování úkolů, testů a zkoušek Plánování, řízení a sledování průběhu studia v kurzu Statistické vyhodnocení výsledků studentů a práce tutora/lektora Některé LMS již nabízejí i autorský nástroj pro vytváření studijních materiálů. Při vytváření studijních opor v elektronické formě je třeba předem dobře uvážit, který autorský nástroj použít. Rozhodnutí je nutné učinit nejen s ohledem na v dané instituci právě používaný/zvažovaný LMS, ale také s ohledem na další kritéria, kterým se budu věnovat v dalším textu. 7. OTÁZKY KE ZVÁŽENÍ PŘI IMPLEMENTACI E-LEARNINGU Ještě než se dojde k rozhodnutí, že se pokusíte daný předmět/studijní obor převést do e-learningové formy, je třeba pečlivě promyslet postup v následujících bodech: a) Zajištění odborných a laických recenzentů studijních opor jak po stránce metodické, tak obsahové. Především pokud se má jednat o akreditované distanční kurzy/stud. obory, které schvaluje na MŠMT nezávislá Akreditační komise. Pro úspěšné získání akreditace je nutné postupovat podle doporučení, které tato komise vydává. b) Vyřešit otázku autorských práv u stud. materiálů uzavřením autorských smluv. U kurzů celoživotního či dalšího vzdělávání je také z právního hlediska žádoucí uzavřít smlouvu se studenty jednotlivých kurzů/stud.oborů. c) Zajistit dostatečné technické a personální zázemí pro zabezpečení běhu předpokládaných kurzů. I když se na první pohled může zdát, že forma e-learningová (distanční) má sloužit především ke snížení kapacitních nároků na zajištění místností a pedagogického personálu, je třeba pro zdárný běh kurzů zajistit výše uvedené zdroje. 153

8. ZKUŠENOSTI S VYUŽÍVÁNÍM E-LEARNINGU Nyní se pokusíme shrnout zkušenosti s využíváním e-learningu na VŠB TU Ostrava. V současnosti jsou používány dva LMS: Barborka - systém vyvíjený na fakultě elektrotechniky a informatiky (blíže o tomto systému v příspěvku doc. Šarmanové a kolektivu) a itutor4 komerční systém české firmy Kontis. Oba tyto systémy mají mnoho společných rysů, které jsou samozřejmě realizovány odlišným způsobem. Jako hlavní společný rys je možné uvést, že oba systémy obsahují autorský nástroj pro tvorbu studijních materiálů. Zkušenosti a doporučení, které budu dále uváděny se budou týkat systému itutor4. Při vytváření materiálů v autorském prostředí je třeba mít na paměti, že oblast programového vybavení pro e-learning prochází stále stadiem hledání vzájemně přenositelné standardizované formy (např. v oblasti metadat DCMI Dublin Core Metadata Initiative standard ISO 15836). Mnohdy jsou za standardy v elektronickém vzdělávání vydávány i takové soubory specifikací, které nebyly vytvořeny akreditovanou standardizační autoritou. Jedna z takových, která již dosáhla značného rozšíření mezi výrobci programového vybavení pro e-learning, je specifikace SCORM (Sharable Content Object Reference Model). Její myšlenka spočívá v rozdělení materiálů na menší znovupoužitelné objekty, z nichž se poté tvoří celek. Kurzy vytvořené dle této specifikace mají zajištěno, že jsou navzájem přenositelné mezi jednotlivými LMS, které tuto specifikaci podporují. Vývojový nástroj CDS/Publisher je schopen vytvářet soubory dle specifikace SCORM verze 1.2. Při práci se systémy LMS a nástroji pro tvorbu elektronických studijních opor obecně je třeba mít na paměti následující: a) Žádný LMS, ani programové vybavení pro tvorbu materiálů, nebude nikdy přesně odpovídat potřebám všech oblastí výuky. Proto je důležité autory tutory před prací upozornit na možnosti systému a nezanevřít na systém jen proto, že není schopen realizovat právě danou požadovanou funkci. Nabízí se srovnání s kancelářským software, který také musel projít desetiletým vývojem, aby se dostal do dnešní podoby. b) E-learning je elektronicky podporovaná distanční forma studia. To tedy znamená šíření převážně prostřednictvím internetu. Opět je třeba dobře se seznámit se všemi omezeními, které prostředí celosvětové sítě skýtá, abychom se vyvarovali zbytečným zklamáním. c) Studijní materiály by rozhodně měly mít tyto atributy: komunikativní text, sbírka příkladů v různém stupni řešení, strukturovaný text (jak se bude studovat, obsah, vymezení cílů, klíčová slova, odhad času, dávkování studia). Optimální velikost dávky studia je půl stránky (logická obrazovka), pak by měla vždy následovat problémová, přesně formulovaná otázka. Studijní opory umístěné v LMS itutor4 byly vytvořeny v prostředích Zoner Context4, Macromedia Authorware a v modulu CDS/Publisher systému itutor4. Jednalo se o materiály pro kurz Základy fyziky. Zpracování studijních opor ve třech verzích umožnilo srovnání možností, které jednotlivé autorské prostředí nabízí: Zoner Context Macromedia Authorware itutor:cds/publisher +vývojové prostředí -vývojové prostředí s odlišnou +vývojové prostředí podobné kancelářskému filozofií ovládání od běžného SW v internetovém prohlísoftware +možnost exportu ve žeči +možnost exportu ve formátu HTML i ve formě +umožňuje kooperativní formátu HTML i ve formě šiřitelné na CD-ROM činnost autorů šiřitelné na CD-ROM +dobré možnosti tvorby testů +automatický export -neexistence testovacího +vytvořené materiály i testy kurzů SCORM nástroje mohou komunikovat dle specifikací +databázová archite- -neslučitelné dle AICC, SCORM ktura specifikací pro e-learning -pracnější obnova obsahu -omezené možnosti (AICC, SCORM) materiálů stavebních prvků -testy je výhodnější tvořit v modulu Tester 154

Testy samotné pak byly vytvořeny v modulu Tester systému itutor4. Plnění testů prostřednictvím LMS itutor se ověřuje v rámci předmětu Fyzika I. na 90 frekventantech kombinovaného studia Fakulty strojní VŠB TU Ostrava. Při organizaci studia splnil důležitou splnil úvodní tutoriál. Na tomto setkání se studenti seznámili ve formě prezentace s manipulací se základními prvky a funkcemi LMS (v tomto případě ukázkového testu), které potřebovali zvládnout pro úspěšné absolvování testů. Pokyny pro plnění testů pak byly přístupné po celou dobu dostupnosti jednotlivých testů v systému. Případné ověření dostatečné technické vybavenosti na straně studujících bylo zajištěno zařazením zkušebního testu, jehož absolvováním se student ujistil, že z daného počítače bude schopen realizovat i následný ostrý test. Z reálné odezvy studentů, kteří zatím absolvovali dva testy, vyplynula jejich spokojenost s průběhem skládání testů. Problémy technického charakteru se neprojevily u žádného ze studentů a organizační otázky byly vyřešeny obratem. Test č.1 absolvovalo úspěšně 85 z 90 studentů. Na závěr je vhodné upozornit, že většina LMS dostupných na našem trhu nenabízí přímé napojení na informační systém instituce s údaji o studentovi. Proto je třeba správně uvážit (případně dojednat s danou firmou) potřebu automatického propojení LMS s informačním systémem instituce. Doc. RNDr. Jan Kopečný, CSc. Ing. Adrian Kapias Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava, útvar 928 17. listopadu 15, 708 33 Ostrava-Poruba E-mail: jan.kopecny@vsb.cz, adrian.kapias@vsb.cz 155