Ing. Jiří Plch- MM.K. Neumanna 2008, 182 00 Praha8, Tel/fax: 02 84690818, E- mail: plch-smm@mbox.vol.cz Monioru radonu Radim 3A Návod k použií
Obsah: ránka 1.0- Použií přísroje 3 2.0- esava přísroje 3 3.0- Technické charakerisiky 3 4.0- Popis monioru 4 5.0- Fyzikální vlasnosi přísroje 5 5.1- anovení závislosi odezvy přísroje na vysokém napěí 5 5.2- Vzah mezi počem naměřených impulsů a OAR 5 5.3- anovení závislosi odezvy na vlhkosi 7 5.4 -Pokles cilvosi, způsobený ěkavými organickými lákami (VOC) 8 5.5- Závislos odezvy na rovnovážném faoru F ( na koncenraci aerosolů) 9 6.0- Kalibrace a výpoče OAR z naměřeného poču impulsů 11 7.0- Obsluha přísroje 11 7.1- Obecné zásady obsluhy, způsobu měření a zobrazování na displeji 11 7.2-PodMenu ys- Tes, nasavení konrasu LCD displeje, hodin a mazání paměi 13 7.2.1-Vypínání/zapínání displeje- služba Dsp 13 7.2.2- Tes zařízení pomocí inerního generáoru- služba Ts. 13 7.2.3-Nasavení konrasu- služba LCD 14 7.2.4-Nasavení hodin- služba Clk 15 7.2.5-Mazání celé paměí- služba Clr 15 7.2.6-Nasavení a čení idenifikačního čísla monioru- služba Ide 15 7.3-PodMenu Par- Určení pozadí, zadání délky vzorkovacího inervalu a baerie 15 7.3.1- Určení pozadí- služba cg 16 7.3.2 -Určení délky vzorkovacího inervalu- služba i 17 7.3.3- Čení zbykové kapaciy akumuláoru a nabíjení - služba a 17 7.4 - PodMenu Rdn- Auomaické měření radonu a ukládání výsledků do paměi 18 7.5 - PodMenu Res- Čení výsledků 19 7.6 - PodMenu Del- Mazání posledních měření 21 8.0 - Technické poznámky 21 8.1 - Zamořování deekoru 21 8.2 - anovení věracího koeficienu 23 8.3- Nová nabíječka akumuláoru 25 9.0- PC program pro čení, zpracování da a ovládání Radim3A 25 9.1.1- Insalace 25 9.1.2- Popis programu 25 9.1.3- Čení da z Radim3A 27 9.1.4- Informace o blocích 27 9.1.5- Výběr bloku 27 9.1.6- Graf vybraného bloku 27 9.1.7- Tabulka s day vybranéh bloku 27 9.1.8- Zadání R.O.I. 29 9.2.1- Ukládání výsledků do PC 31 9.2.2- Expor da do Excelu ( Word nebo obdobného exového souboru) 33 9.3.0- Informace o paramerech monioru 34 9.4.0- Dálkové ovládání 34 2
1.0- Použií přísroje: Přísroj Radim3A je určen k moniorování objemové akiviy radonu ( dále OAR), eploy, vlhkosi a laku. 2.0 esava přísroje: Monior Radim3A je dodáván jako komple, sesávající se z následujících čásí: - přísroj Radim3A, - návod k použií, - síťový adapér, - ransporní box. 3.0- Technické charakerisiky: Měřená veličina: Princip funkce: objemová akivia radonu Radon difunduje do deekční komory přísroje, překryé vrsvou filcu. Filc zachycuje dceřinné produky radonu, vyvářené ve vnějším vzduchu. Akivia radonu je sanovena měřením alfa-akiviy dceřiných produků radonu RaA sebraných na povrch polovodičového deekoru elekrickým polem vysoké inensiy. Odezva přísroje: (0,8 imp/h)/(q/m 3 ) Minimální akivia: akivia, kerá je sanovena se saisickou chybou ±20%: 30 q/m 3 při délce měření 1 hodina Maximální akivia: cca 150 kq/m 3 při 1 hodinovém měření Doba 1 měření: vzorkovací doba nasavielná od 10 minu do 24 hodin Vliv vlhkosi: změna relaivní vlhkosi z 50 na 90% vyvolá pokles cilivosi o 6,5%, výsledky měření jsou auomaicky korigovány na absoluní vlhkos Elekronika: nízkopříkonová, ochrana da při odpojení napájení Odběr: při měření 4mA, v klidovém režimu cca 50 A Paměť: lze uloži výsledky 670 dní měření při 1-hodinové vzorkovací době, j. 16096 jednolivých měření Napájení: 6 kusů NiMH akumuláorů s kapaciou 4,5 Ah Doba provozu: cca 1000 hodin (40 dní) Ovládání a konrola: 3 lačíko, dálkové ovládání pomocí PC Displej: dvouřádkový LCD, 2 x 16 znaků Čení da: daa jsou čena pomocí PC, připojeného k Radim3A sandardním rozhraním R 232 Teploměr: přesnos: 0,5 O C Vlhkoměr: rozsah 10% až 90%, přesnos: 3%, odečiaelnos: 1% Tlakoměr: rozsah 750 až 1150 hpa, přesnos: 3hPa, odečiaelnos: 0,1 hpa Rozměry, hmonos: 230 x 170 x 90 mm, 2.5 kg Klimaické podmínky: eploa 5 až 40 o C, rel. vlhkos 10 až 90% Kalibrace: provedena výrobcem a ověřena ve M 3
4.0- Popis monioru Vývoj monioru byl veden snahou zkonsruova zařízení, keré by měřilo objemovou akiviu radonu v pobyových prosorách s vysokou cilivosí a výsledky měření nezávisely na relaivní vlhkosi a dalších podmínkách. Monior Radim3A je posledním ypem monioru Radim, jehož vývoj začal éměř před 10 ley během éo doby se podařilo navrhnou zařízení, keré vykazuje unikání paramery ( Podrobněji viz publikace Plch, urian, Jílek, Vošahlík: Unexpeced properies of Radim- ype moniors, Publikace byla prezenována na 4-é celoevropské konferenci Proecion agains radon a home and a work, Praha 28.6. až 4. 7. 2004) Koncepce deekční čási monioru: Objemová akivia radonu se určuje měřením α- akiviy dceřiných produků přeměny radonu 218 Po (RaA), sebraných z deekční komory na povrch polovodičového deekoru elekrickým polem vysoké inensiy. Polovina půlkulovié komory je vořena síťkou, kerá je pokrya filcem. Filc zachycuje produky radonu, vzniklé ve vnějším prosoru a ochraňuje deekor před svělem a prachem. Proože věší čás vznikajících produků přeměny radonu je kladně nabiá, ke komoře je připojen kladný pól zdroje vysokého napěí (dále VN) a povrch deekoru je spojen se záporným pólem- zemí zdroje VN. Kladně nabié produky přeměny radonu (dále dprn) jsou neuralizovány zápornými iony. Teno efek je závislý na vlhkosi vzduchu- účinnos deekčního sysému je edy vlhkosně závislá. Aby se snížil vliv vlhkosi je vhodné zvýši VN a navrhnou komoru ak, aby věšina elekrických siločar směrovala k povrchu polovodičového deekoru. V monioru radonu yp Radim2 a Radim3 byl var komory a obzvlášě pak okolí deekoru modelován pomocí počíače. Deekční účinnos sysému v monioru Radim3 dosahuje enormních hodno a vlhkosní závislos byla snížena na minimum ( odhaduje se, že 70% kladně nabiých dprn je sebráno na povrch deekoru)- podrobněji viz kap.5 Koncepce elekroniky: lokové schéma monioru je znázorněno na Obr.1. Deekční komora eecor Deekor Předzesilovač a zesilovač Jednokanálový analyzáor ampliud impulsů Zdroj 2500V počíač abilizáor +5V -5V řízení VN Vyp +5V 6x 1.2V ba. Nabíjení aku. Teploměr, Vlhkoměr, Tlakoměr R232 4
ignál z polovodičového deekoru je zpracován nábojově cilivým předzesilovačem a je dále zesílen ve dvousupňovém varovacím zesilovači. Výsupní impuls ze zesilovače je veden do jednokanálového analyzáoru ampliud impulsů, kerý z ampliudového spekra vybírá y impulsy, keré jsou vyvářeny přeměnou RaA. Šířka a poloha okna okolo RaA- píku je opimalizována ak, aby byly regisrovány prakicky všechny impulsy RaA- píku ( okno je nasaveno od 3,2 do 6,3 MeV) a příspěvek z RaC píku byl minimální. Teno příspěvek, způsobený rozmyím RaC - píku do RaA-okna ční pouze 3%. Značná pozornos byly věnována omu, aby proudový odběr byl minimální: mikroprocesor funguje ve speciálním režimu, napájení zesilovače a VN je odpojeno, pokud přísroj neměří, LCD displej se akivuje povelem ad. V přísroji jsou požiy NiMH akumuláory s kapaciou 4,5Ah, keré lze dobíje inerně zabudovanou nabíječkou pomocí exerního adapéru. Jesliže je adapér rvale připojen k přísroji, akumuláory jsou dobíjeny proudem, kerý je roven průměrnému odběru. 5.0-Fyzikální vlasnosi přísroje 5.1- anovení závislosi odezvy přísroje na vysokém napěí. Vysoké napěí, přiložené ke komoře, ovlivňuje cilivos přísroje a vlhkosní závislos. Napěí musí bý akové, aby cilivos prakicky nezávisela na jeho hodnoě. Pro snížení celkového odběru přísroje je vhodné pracova s co nejnižším napěím. Je edy nuné nají kompromis. Proo byl proveden následující experimen: Dva přísroje ypu Radim3 byly vloženy do akvaria, ve kerém byla udržována vlhkos okolo 90% a OAR bylo relaivně sabilní. Jeden z přísrojů pracoval v obvyklém režimu, deekční komora druhého přísroje nebyla připojena k inernímu zdroji vysokého napěí (dále VN), ale k exernímu zdroji, kerý je nasavielný od 0 do 2000V. Výsledky měření je znázorněno na Obr.2 Obr.2 - Vliv VN na cilivos přísroje Radim3 (Rozdíl mezi Radim3 s pevným VN= 2000V a Radim3 s proměnným VN ) RV=89-93% 0,1 0,05 Vzsoké napěí (V) 0 500 700 900 1100 1300 1500 1700 1900 2100-0,05 Difference -0,1-0,15-0,2-0,25-0,3 Vysoké napěí (V) Závěr: pracovní napěí, rovné 1700 V, je dosaečné k dosažení nasycených hodno odezvy. 5
5.2- Vzah mezi počem naměřených impulsů a OAR. Teorie: Pro správnou inerpreaci naměřených výsledků je užiečné objasni vzah mezi naměřeným počem impulsů N a OAR. Teno vzah bude odvozen pro hypoeický případ, kdy v deekčním sysému je na počáku nulová OAR a na deekoru nejsou deponovány žádné dceřiny produky radonu (dále dprn). V čase, rovném 0, přísroj přeneseme do prosoru, kde je OAR. Do deekční komory difunduje radon a jeho přeměnou vznikají dprn. Proože regisruje pouze impulsy, vzniklé přeměnou RaA, nárůs čenosi impulsů a je závislý na nárůsu RaA a rychlosi difuse. Jesliže rychlos difuse zanedbáme (podrobněji viz dále) lze nárůs čenosi N popsa vzahem: 1 exp d (1) n = n kde je rovno 0.23 min -1 ( je rovno ln2/t 1/2, kde T 1/2 je poločas přeměny RaA) a n je saurovaná čenos impulsů. Po 20 minuách od náhlé změny OAR je člen (1-exp(-)) roven 0.99. Jesliže monior vložíme v čase 0 do prosoru kde je OAR a měříme celkový poče impulsů N v inervalu 0 až T, poče impulsů N může bý vypočen jako a po inegraci dosaneme N = T n exp 0 1 d (2) N = n 1 T exp T 1 (3) Jakmile je dosažena rovnováha, exponenciální člen lze zanedba a poče impulsů N je roven 1 N n T (4) kde 1/ je rovno 4.34 minuám- edy počáeční nárůsová perioda musí bý odečena od celkového času. Vzah mezi rovnovážnou čenosí impulsů n s a objemovou akiviou a může bý popsán jako: n av є s (5) kde a je OAR (q/m 3 ), V je objem komory (m 3 ), d deekční účinnos (impulsy/s/q), je pravděpodobnos vorby kladně nabiých RaA je účinnos sběru ionů na povrch deekoru. d Deekční účinnos musí bý rovna 50% a jak vyplývá z lieraury okolo 87% dceřiných produků je po přeměně RaA kladně nabiých. Objem komory je roven 0,83 l a z naměřené odezvy, rovné 0,8 ( imp/h)/ (q/m 3 ) pak edy vyplývá, že účinnos sběru kladných ionů na povrch deekoru je okolo 0,7. Experimen: Proože deekční komora je pokrya relaivně lusou vrsvou filcu ( okolo 2mm) vzniklo podezření, že difuse do komory může bý relaivně dlouhá. Proo bylo uskuečněn následující experimen: dva přísroje Radim3 byly vloženy do sudu, u přísroje Radim3 No. 93 bylo možno nasavi vzorkovací inerval, rovný 5 minu u druhého- referenčního přísroje byl vzorkovací inerval rovný 30 minu. Radon o vysoké koncenraci byl injekován 30 minu po 6
začáku měření, po delším čase bylo dosaženo rovnováhy mezi čenosí impulsů a ao čenos byl konrolována pomocí referenčního přísroje. Teoreický nárůs pro 5- minuový vzorkovací čas byl vypočen inegrací rovnice (2) pro čas T 1 až T 2 jako: N = n s { ( T2-T1) + 1/λ ( exp (-λt2) exp(-λt1)) } kde T 1 je čas injekce radonu a T 2 je čas měření. Nárůsová křivka je znázorněn na Obr.3 Obr.3- Nárůsová křivka a odhad difusního času Radim3 No.93 s filcovým překryvem 1,2 1 0,8 Poměr 0,6 Raio Theory 0,4 0,2 0 0 2,5 5 7,5 10 12,5 15 17,5 20 22,5 25 27,5 30 32,5 35 37,5 40 42,5 45 47,5 Čas (min) Závěr: zpoždění, způsobené difusí, není delší než 3 minuy 5.3- anovení závislosi odezvy na vlhkosi. Ve srovnáním s konkurenčními výrobky obdobného ypu monior Radim3 vykazuje velmi nízkou závislos odezva na vlhkosi, kerá je lineární v širokém rozsahu vlhkosí. Tyo závislosi byly měřeny mnohokráe výrobcem, při ypových zkouškách Radim2 a Radim3 v Auorizovaném merologickém sředisku ČR ( dále AM), aké v ÚRO- Praha a na univerziě Genu ( elgie). ylo zjišěno, že vlhkosní závislos je nízká a lineární pokud deekční komora je plněna difusí a překryv komory je opimální. Zcela jiná závislos byla zjišěn pro případ, když komora je plněna pumpou (viz publikace Plch, urian, Jílek, Vošahlík: Unexpeced properies of Radium- ype moniors). V r. 2003 vlhkosní závislosi byly znovu sudovány pro opimální překryv komory. Výsledek jedno z měření je znázorněn na Obr.4. Průměrná hodnoa sklonu závisloslosi odezvy na relaivní vlhkosi ( dále RH) je - 0, 0017 ± 0.0007 a průměrná hodnoa sklonu závislosi na absoluní vlhkosi je: - 0, 0061 ± 0.002. Když se vlhkos zvýší z 50% na 90% odezva poklesne o -6.5% ( výsledky měření Radim3A jsou auomaicky korigovány na absoluní vlhkos) 7
Obr.4 - Vlhkosní závislos odezvy Radim3A na vlhkosi (experimen výrobce 2003, odezva určena pomocí AlphaGuard) 1,05 1 0,95 0,9 Odezva 0,85 0,8 Odezva ((impulsů/hodinu)/(q/m3)) = -0,0015 RH + 0,9858 0,75 0,7 0,65 0,6 0 10 20 30 40 50 60 70 80 90 Relaivní vlhkos -RH(%) 5.4 Pokles cilvosi, způsobený ěkavými organickými lákami (VOC). Poserdörfer [2] a další auoři deklarují, že neuralizace 218 Po + ionů je éž způsobena příměsemi par, keré mají nížší ionizační poenciál než PoO 2 (Po neexisuje ve volné formě, ale voří v amosféře PoO 2 ), rovný 10.44 ev (Chu and Hopke[5]). usigin [4] udává závislos účinnosi sběru ionů na koncenraci různých příměsí. Jako nejhorší se jeví eylen a NO 2 (ionizační poeciál rovný 9.74 ev). Hopke [1] uvádí, že zvýšení koncenrace NO 2 a VOC nad 100 ppb může způsobi výrazný pokles sběru ionů. Z ěcho důvodů byla provedena v roce 2003 řada experimenů, keré měly za ůkol prokáza vliv VOC. Při ěcho experimenech byly použiy přísroje Radim2P-REF, Radim3 No.93, No.94. Tab.1 shrnuje výsledky relaivního poklesu odezvy po injekci příměsi v porovnání s normální amosférou. Podobná procedura byla aké použia při injekci benzenu, kerý má velice nízký ionizační poenciál, rovný 9.24 ev. Tab. 1 - Vliv VOC Experimen Injekováno Přísroj Pokles (%) Poznámka ACETON 1 0.5 g kapalina R3 No.93 -( 49 ±1.2) Enormní R3 No. 94 -( 59 ±2.2) koncenrace ACETON 2 100ppm plyn R3 No.93 -( 5.5 ±2.6) R3 No. 94 -( 5.7 ±2.2) ACETON 3 100ppm plyn R2PF-REF -( 0.3 ±2.6) ACETON 4 500ppm plyn R3 No.93 -( 4.7 ±2.1) ACETON 5 500ppm plyn R2PF-REF -( 2.6 ±1.4) R3 No. 94 -( 1.5 ±3.1) Kyselina ocová 50ppm- plyn R3 No.93-3.0 Dočasná změna Kyselina ocová 500ppm- plyn R3 No.93 -( 2.8 ±2.1) enzen 1 100 ppm- plyn R3 No.93 -( 5.4 ±1.3) R3No.95(closed) -( 19 ± 4) enzen 2 100 ppm- plyn R2PF-REF 0 ± 1.5 R3 No. 94 0 ± 1.8 8
Pří experimenu Kouř byl kouř z poloviny cigarey injekován do barelu s objemem 100l, do kerého byly vloženy přísroje. Koncenrace aerosolů dosáhla enormních hodno - podle zkušenosí auora, kouř ze dvou cigare změní rovnovážný fakor F z 0,2 na 0,6 v mísnosi s objemem 75 m 3 - edy koncenrace aerosolů v mísnosi musí dosahova hodnoy okolo 200000 čásic/cm 3. Koncenrace aerosolů musí bý edy v barelu 200 až 500- kráe vyšší. Výsledky experimenů Kouř jsou shrnuy v Tab.2 Tab.2- Vliv kouře Experimen Injekováno Přísroj Pokles (%) MOKE 1 Kouř z poloviny R3 No.93 -( 17 ±6.7) cigarey MOKE 2 Kouř z poloviny R2PF-REF -(12.7 ±4.0) cigarey MOKE 3 Kouř z poloviny R3 No.93 -( 24.3 ±10) cigarey R3 No.94 -( 7.8 ±5.7) MOKE 4 Kouř z poloviny R3 No.93 (felc) -( 9.8 ±3.2) cigarey R3 No.94(láka) +( 3.9 ±2.4) 5.5 Závislos odezvy na rovnovážném faoru F ( edy na koncenraci aerosolů) Vysoké napěí, přiložené k deekční komoře bylo původně nasaveno rovné 1.7 kv edy ak, aby monior pracoval na plošině- viz výše. Závislos na VN byla sanovena při podmínkách, kdy F- fakor byl blízký k 0,4. Později se ukázalo, že odezva přísroje klesá a závislos na vlhkosi se zvyšuje při nízkých hodnoách F- fakoru. Proo VN nylo zvýšeno z 1.7 kv na 2.5 kv a přísroj byl ověřen v radonové komoře ÚRO při různých hodnoách F- fakoru a různých vlhkosech. Výsledky měření byly vzaženy k referenčnímu přísroji AlphaGuard (dále AG), kerý je navázán na PT, Německo a na NRP, Anglie. Výsledky: a. Podmínky. F= 0.4 ± 0.14, RH okolo 30%, poměr Radim3A/AG= 0.92±0.05. b. Podmínky. F= 0.2 ± 0.034, RH od 30 do 75%, poměr Radim3A/AG= 0.92±0.05. c. Podmínky. F= 0.7 ± 0.06, RH od 30% do 85%, poměr Radim3A/AG= 0.92±0.05 d. Podmínky. F= 0.24 ± 0.03, RH okolo 53%, poměr Radim3A/AG= 0.92±0.05 Závěry: - zvýšení VN z 1.7 kv na 2.5 kv eliminovalo vliv F- fakoru na odezvu - oprava na RH pracuje správně 5.6 Závislos odezvy monioru na OAR. Porsendörfer [2] určil, že rychlos neuralizace kladně nabiých 218 Po ionů v mísnosi závisí na ionizační rychlosi, kerá je převážně vyvářena radonem a jeho dceřinými produky - koncenrace kladně nabiých ionů klesne na 18% když OAR = 3000 q/m 3. Musí bý však zdůrazněno, že ao eorie plaí pro mísnos, ve keré nejsou iony sbírány elekrickým polem. Nicméně je užiečné zdůrazni následující: moniory Radim jsou obvykle kalibrovány v sudu, kde je OAR okolo 10 kq/m 3 a poé jsou esovány v mísnosi, kde se OAR pohybuje mezi 50 až 500 q/m 3. V AM jsou ověřovány při 1000 až 3000 q/m 3 ; nicméně při ypových zkouškách byly moniory esovány v komoře, kde OAR dosahovalo až 50 k/m 3. V f- erlín byly moniory Radim3 ověřovány při úrovních: 1354, 9357 a 4217 q/m 3. Poměry Radim3/F byly rovny (0.90 ± 0.07), 0.95 ± 0.08), (0.90 ± 0.08). Závěry: nikdy nebyla nalezena závislos odezvy na OAR. 9
Lieraura ke kapiole 3: (1) Hopke, Philip K., Use of elecrosaic collecion of 218 Po for measuring of Rn, Healh Physics 57:39-42 (1989) (2) Porsendörfer J., Dankelmann V., Pagelkopf P., Neuralisaion processes and he fracion of he 218 Po- ions in air, Third Eurosymposium on Proecion agains Radon, Liege 2001, 65-68 ( 2001) (3) Howard A.J., Johnson.K., range W.P. A high- sensiiviy deecion sysem for radon in air. Nuclear Insrumens and Mehods in Physics Research A293,589-595 (1990) (4) usign A. Anoon W.,Voore, abcock C. Philips C.R., The naure of unaached RaA ( 218 Po) Paricles, Healh Physics,40, 333-343 (1981) (5) Chu, K.D., Hopke P.K. Neuralisaion kineics for polonium-218. Environ. cience and Technology 22, 711-717 (1988) 6.0-Kalibrace a výpoče OAR z naměřeného poču impulsů Úkolem kalibrace je naléz vzah mezi saurovanou čenosí impulsů n s a OAR. Posléze lze modifikova kalibrační konsanu CAL ( viz dále) ak, aby ověřovaný přísroj ukazoval správnou hodnou OAR Kalibrace je u každého přísroje realizována výrobcem použiím vlasních prosředků- věšinou pomocí referenčního přísroje Radim2- REF, kerý byl mnohokráe ověřován v AM. Každý vyrobený přísroj je pak ověřován v AM ak, že se srovnává naměřená hodnoa OAR se sekundárním ealonem Amos, kerý je v držení AM. OAR(dále označeno jako a) je z neměřeného poču impulsů N počíáno v přísroji následovně: N a CAL (q/m 3 ) (6) T * k kde N je poče impulsů, měřený v po dobu vzorkovacího inervalu je poče impulsů pozadí, přepočený na měřící dobu T, T je délka měřícího inervalu= délka vzorkovacího inervalu v hodinách, CAL je kalibrační fakor, modifikovaný ak, aby přísroj ukazoval správné hodnoy Následující vzah je použi pro výpoče fakoru k, kerý popisuje korekci na vliv vlhkosi: k = {1-(a*AH+b*AH 2 )} (7) Kde AH je absoluní vlhkos a konsany a a b popisují závislos odezvy na absoluní vlhkosi ( viz výše). Absoluní vlhkos je vyjádřena v g/m 3 a vypoče se z relaivní vlhkosi následovně: AH RH / 100 F (8) kde relaivní vlhkos RH je udána v % a saurovaná koncenrace vodní par F(), udaná v g/m 3,je vypočena jako funkce eploy pomocí aproximaivního vzahu: F 2 5.355 0.1489 0.0227 (9) 10
7.0- Obsluha přísroje 7.1 - Obecné zásady obsluhy, způsobu měření a zobrazování na displeji Přísroj je vybaven výkonným počíačem. ofware počíače byl navržen ak, že program nabízí jednolivé služby a obsluha si z ěcho služeb vybírá- není nuné si deailně pamaova soubor příkazů nebo sále lisova v manuálu. Je však nezbyné mí předsavu co jednolivé služby- položky Menu provádí a jak jsou daa ukládány do paměi. Způsob měření: Ve službě Meas ( viz dále) se spusí a zasaví měření- není edy nuno experimen předem programova. Paměť, způsob ukládání a zpracování da: Přísroj je vybaven paměí, do keré lze uloži celkem 16096 výsledků- záznamů. Označení položek Menu, pod- služeb a jejich popis je v programu psán Anglicky. Proo záznamy jsou dále označeny jako rekordy. Proože program nabízí možnos saisického zpracování da, j. výpoče průměru, saisické chyby souboru, jsou yo soubory jednolivé experimeny označeny inerně jako bloky a rekordy jsou ukládány do bloku, jehož číslo si program sám nalezne po spušění měření. lok je časově definován dobou saru a sopu ( ke každému rekordu je auomaicky přiřazen čas počáku měření rekordu, eploa, vlhkos a lak). Do paměi lze umísni až 128 bloků- experimenů. Daa lze čís a saisicky zpracova z celého bloku nebo z časově ohraničeného inervalu (ROI- viz dále) v omo bloku. Koncepce obsluhy a displej: Koncepce sofwarového vybavení vycházela z rozhodnuí, že se přísroj bude ovláda 3 lačíky, keré jsou umísněny pod LCD- displejem. Tao lačíka budou jsou označeny jako: Go Při výběru položek, keré nabízí spodní řádek displeje, pomocí levého lačíka pohybujeme doleva (lačíko je označeno symbolem ), nebo pomocí pravého lačíka doprava,!lačíko je označeno symbolem ). Vybraná položka je sevřena mezi znaky > <, keré dále budeme nazýva kurzorem. Tlačíko GO přepíná režim, kerý je zobrazen na horním řádku displeje. Režim posunu: Je-li GO pak krajními šípkami posunujeme pozici kurzoru. Po sisknuí GO se režim posunu změní na režim akce. V omo režimu se opěovným siskem GO nasaví režim posunu. Režim akce: režim akce je závislý na symbolu, na kerém ke kurzor: je-li kurzor na symbolu! ( první znak na dolním řádku displeje) změní se nápis na YE > <NO a krajní šipky končí zadávání, je-li kurzor na symbolu? ( první znak na dolním řádku displeje) změní se nápis na MAX > <MIN a krajní šipky nasaví maximální/minimální hodnou, Je-li kurzor na číslici, změní se nápis na INC > < DEC a krajní šipky zvyšují/snižuji přednasavenou hodnou. 11
Vypínání/ zapínání přísroje: Přísroj není vybaven vypínačem. Přísroj zapneme současným slačením okrajových lačíek nebo připojením síťového adapéru nebo PC. Přísroj se auomaicky vypne, když přísroj neměří a displej je nasaven do auomaického vypnuí a není připojena nabíječka a není připojen PC. Displej: odběr přísroje lze sníži pokud se displej vypne. Proo je ve službě ys vložena služba Disp / Auo Off. podrobněji viz kap. 7.2. Pokud je zvolena ao možnos, displej se auomaicky vypne, když nejsou ovládána lačíka po dobu cca 1 minuy. Displej lze znovu akivova současným slačením obou krajních lačíek. Po zapnuí přísroje se na displeji objeví základní nabídka hlavního Menu- viz obrázek níže. Rámeček na obrázku naznačuje o co se objeví na displeji a ex na spodní řádce, kerý je mimo rámeček, označuje další skryé položky nabídky, kerý se objeví, pokud kurzorem > < odjedeme doprava nebo doleva- nabídku lze čís cyklicky. Hlavní nabídka Menu: Menu: ysem ysem >s< X Del Env >ys< Par Mea Env Vi Par Rdn Res Znak akce Hlavní Menu: Proože popis služeb nelze plným exem popsa na LCD displej s 16 znaky, hlavní menu se skládá 6 položek, přičemž zkrakami se označují položky Menu ak, jak označuje následující obrázek, kde jsou éž uvedeny první kroky služeb. Del ys Env Par Rdn Res Dsp Ts LCD Clk Clr Ide Re Re cg i a Fre Run Inf Re ROI lk a Vue qi Re Prs Tmp RHu AHu Při výběru položky Menu se adekváně mění ex na prvním řádku, kerý ak naznačuje co jednolivé položky- služby provádí. Přehled služeb: Zkraka Tex na 1. řádku displeje Funkce: ys ysem Vypínání/zapínání displeje, es, nasavení konrasu displeje a hodin, mazání paměi, idenifikační číslo Env Enviromen Čení laku, eploy a vlhkosi Par Parameers Určení pozadí, délky vz. inervalu, baerie Rdn Radon Meas Auomaické měření radonu, výpoče OAR, ukládání výsledku do paměi Res ResulsRead Čení výsledků Del LasMeasDel Mazání posledního bloku 12
7.2-PodMenu ys- Tes, nasavení konrasu LCD displeje, hodin a mazání paměi Po výběru ys v hlavním Menu se na displeji objeví: LCD ysem Conras e v Dsp Par > Mea LCD< Vi Ts cg Clk Clr Ide Re Vypínání/ zapínání displeje Nasavení konrasu LCD displeje lužba Tes Nasavení hodin Mazání paměi Idenif. Číslo přísroje 7.2.1- Vypínání /zapínání displeje- služba Dsp Po výběru Dsp ve službě ys se na displeji objeví: Display: Fixed On Re > Dsp< LCD a přísroj má rvale zapnuý displej. Abychom snížili odběr znovu slačíme Go a na displeji se objeví: Display: Auo off Re > Dsp< LCD a pokud po dobu 1 minuy neslačíme žádné lačíko displej se auomaicky vypne. Displej lze znovu akivova současným slačením okrajových lačíek. 7.2.2- Tes zařízení pomocí inerního generáoru- služba Ts. Po spušění éo služby se na vsup předzesilovače přivádí impulsy s přesnou frekvencí a ampliudou a ím se esuje správná poloha okna analyzáoru, nasaveného okolo RaA- píku a správnos funkce číslicové čási elekroniky. Impulsy se číají a srovnávají s inerně zadaným počem impulsů. lužbu lze spusi pouze ehdy, když se neměří radon nebo pozadí. Po spušění služby Ts a na displeji objeví : ar ysem of Tes v T Inf Par >Run< Mea Vi Res cg Re Znak akce Informace o průběhu měření pušění esu Čení výsledku esu Návra do Menu 13
Měření a vyhodnocení výsledku měření ve službě Ts: V nabídce služby Ts zvolíme Run a službu povrdíme lačíkem GO. První znak na dolní řádce- znak akce se změní na T. V průběhu rvání znaku T se do předzesilovače přivádějí impulsy a výsledek se číá. Pokud se na displeji objevuje znak T není vhodné voli jinou službu než Info. Konec měření je naznačen ím, že znak T se změní na obvyklý znak -. Pokud chcee sledova průběh měření, spusíe službu Inf a na displeji se objeví : Průběžný čas formou: dd:hh:mm Poče načíaných impulsů Zasavení měření XX:XX:XX ysem I: YYYYY v T Rem Par Mea >Ela< Vi eg cg End p Znak akce Čas do konce měření Doba od počáku měření Čas saru měření Čas konce měření lužba Info má idenický var i při sledování měření radonu nebo pozadí. V éo službě lze měření zasavi pomocí p a odečís poče impulsů, pokud měření je dokončeno. Znázornění výsledku esu: po výběru služby Res počíač znázorňuje výsledek posiivního výsledku esu ako: Dev. ysem Tes OK: 100% v Run Parea >Res< Vi Re cg a na horním řádku se objeví poměr číaného poču impulsů ku nominálnímu poču, vyjádřený v %. Pokud se naměřený poče impulsů liší od nominálu o více než 5% na horním displeji se objeví nápis Dev. Tes Failed. V omo případě konakuje výrobce a přísroj nepoužíveje! 7.2.3-Nasavení konrasu- služba LCD: Jakmile je kurzor nasaven na nabídku LCD a slačíme Go, displej se změní na: Conras ysem seing v Re Par >Inc< Mea Dec Vi cg a pokud je kurzor nasaven na Inc, lze slačováním Go zvyšova konras, naopak pomocí Dec lze konras snižova. 14
7.2.4-Nasavení hodin- služba Clk: Jakmile je kurzor nasaven na nabídku Clk a slačíme Go, displej se změní na ( daum a čas jsou pro demonsraci smyšlené): Daum formou: ddmmrr Čas formou: hh:mm:ss 210304 10:02:38 Re >e< Re Jakmile zvolíme službu e displej se změní na : 210304 10:02:38 >GO< Levou nebo pravou šipkou můžeme naje na číslo, keré chceme změni (pod zvoleným číslem bliká čárka). Po následném slačení GO program nabídne možnos zvolené číslo měni pomocí Inc a Dec. Při změnách si program hlídá rozumné zadání času i daumu. Celé nasavení hodin se ukončí najeím na! a povrzením pomocí YE. 7.2.5-Mazání celé paměí- služba Clr: Jakmile je kurzor nasaven na nabídku Clr a slačíme Go, displej se změní na: Are You sure? No >No< Yes 7.2.6-Nasavení a čení idenifikačního čísla monioru- služba Ide: Výrobce u každého vyrobeného monioru zadá výrobní číslo monioru ( procedura zadání není uživaeli přísupná) a uživael může po oevření služby Ide číslo monioru přečís. 7.3-PodMenu Par- Určení pozadí, zadání délky vzorkovacího inervalu a baerie. Po výběru Par v hlavním Menu se na displeji objeví: ysem ackground v Re Par > cg< Mea Vi i cg a Návra do Menu lužba Pozadí Nasavení délky vzorkovacího inervalu Čení zbývající kapaciy baerie a nabíjení 15
7.3.1- Určení pozadí- služba cg: Při dlouhodobém provozu a obzvlášě pak v p.rosředí s vysokou OAR se všechny ypy moniorů radonu zamořují podrobněji viz kap. 8.8 lužba cg umožňuje měři pozadí. Při měření je vypnuo VN a edy se nesbírají dprn na povrch deekoru- měří se pouze akivia, deponovaná na deekoru. Jakmile je kurzor nasaven na nabídku cg a slačíme Go, displej se změní na: Naposled určená hodnoa pozadí ackgr/30 min: XXX Run >e< Re Znak akce Měření pozadí Zadání pozadí Měření pozadí: Ve službě Par zadáme délku vzorkovacího inervalu aspoň 3 hodiny, monior umísníme do prosředí s nízkou hodnoou OAR- nejlépe mimo pobyový prosor ( balkon, zahrada apod.) a spusíme měření výběrem Run a jeho povrzením pomocí GO. Po saru měření se znak akce změní z obvyklého - na. Průběh měření můžeme sledova výběrem služby Inf ( viz Tes v kap. 7.2. ). Zadání pozadí: Pokud máme výsledky mnohonásobného měření pozadí nebo jsme schopni urči dlouhodobý rend vývoje pozadí, lze hodnou pozadí zada pomocí služby e. Poče impulsů za 30 minu se zapíše procedurou zápisu čísla, kerá je sejná jako při zápisu času s ím rozdílem, že se na počáku objeví naposledy uložená hodnoa ( na příklad 5): Znak povrzení Povolený rozsah čísla Naposledy uložené číslo!? Val : 00005 >GO< Levou nebo pravou šipkou můžeme naje na číslo, keré chceme změni (pod zvoleným číslem bliká čárka). Po následném slačení GO program nabídne možnos zvolené číslo měni pomocí Inc a Dec. Při změnách si program hlídá rozumné zadání v povoleném rozsahu. Celé nasavení hodin se ukončí najeím na! a povrzením pomocí YE. 16
7.3.2- Určení délky vzorkovacího inervalu- služba Ti: Obecné zásady: Délku vzorkovacího inervalu- délku měření jednoho rekordu volíme s ohledem na očekávanou úroveň OAR ak, aby byla dosažena přijaelná saisická chyba. Určiým vodíkem může bý Tab.4, ve keré jsou uvedeny relaivní chyby měření, vyjádřené v %, pro různé délky vzorkovacích inervalů a různé úrovně OAR, Tab.4- aisické chyby měření, udané v %, při délce vzorkovacího inervalu T OAR 20 50 100 500 1000 2000 5000 10000 50000 (q/m 3 ) T=0,5h 50 33 20 10 7 5 3,2 2,2 1.6 T=1,0h 35 20 16 7 5 3,2 2,2 1,6 1,1 T= 2,0 h 25 16 7 5 3,2 2,2 1,6 1,1 0,8 Z uvedené abulky vyplývá, že pro věšinu úrovní OAR vyhovuje délka inervalu rovná 0,5 h, pouze pro úrovně nižší než 100 q/m 3 se doporučuje nasavi délku delší. Délku vzorkovacího inervalu lze nasavi v rozmezí od 10 minu do 24 hodin. Upozornění: pokud nasavíme délku vz. inervalu kraší než 30 minu, hodnoa OAR nemusí bý správná, proože čenos impulsů, vzniklých přeměnou RaA, není v rovnováze s OAR. Proo oo nasavení používáme pouze pro sudium velice rychlých procesů, kdy jsou především zajímavé relaivní hodnoy. Nasavení délky inervalu: Jakmile je kurzor nasaven na nabídku Ti a slačíme Go, displej se změní na:!? Time : 00:30:00 >GO< Levou nebo pravou šipkou můžeme naje na číslo, keré chceme změni (pod zvoleným číslem bliká čárka). Po následném slačení GO program nabídne možnos zvolené číslo měni pomocí Inc a Dec. Při změnách si program hlídá rozumné zadání v povoleném rozsahu. Celé nasavení hodin se ukončí najeím na! a povrzením pomocí YE. 7.3.3- Čení zbykové kapaciy akumuláoru a nabíjení - služba a Přísroj je napájen z NiMH akumuláorů s kapaciou 4,5 Ah. Pro uživaele je užiečné zná zbykovou kapaciu akumuláoru a ak odhadnou zbývající dobu provozu. Zbývající kapacia akumuláoru se přibližně odhaduje z napěí akumuláoru, keré se auomaicky pravidelně měří a z vybíjecí charakerisiky akumuláoru. Tedy pokud služba a ukáže zbývající kapaciu, rovnou na příklad 50%, zbývající dobu provozu můžeme odhadnou jako 0,5 * 1000 hodin, kde 1000 hodin je doba provozu s plně nabiými akumuláory.. Čení zbykové kapaciy: Po výběru a na dolním řádku displeje a slačení lačíka Go se na displeji objeví na př.: a: 7.327V = 20% - i >a< Re 17
Dlouhodobá měření: Pokud experimen bude rva déle než je provozní doba je nuné k přísroji připoji síťový adapér a pak jsou akumuláory auomaicky dobíjeny proudem, kerý kompenzuje průměrný odběr. Jednorázové dobíjení akumuláoru: Jakmile zbyková kapacia akumuláoru klesne pod požadovanou mez lze akumuláory dobí inerně zabudovanou nabíječkou. Akumuláory jsou v omo případě dobíjeny proudem 0,45A a edy plně vybié akumuláory budou nabiy za cca 12 hodin. Přísroj konroluje nabíjecí proces a nabíjení ukončí jakmile jsou akumuláory plně nabiy- není edy nuné nabíjení hlída. Nabíjení: k přísroji připojíme síťový adapér. Když jsou akumuláory nabíjeny na zadním panelu svíí konrolní LED. 7.4 - PodMenu Rdn- Auomaické měření radonu a ukládání výsleků do paměi. Po výběru Rdn v hlavním Menu se na displeji objeví: Radon ysem Meas ar v R Par Fre Mea > Run< Vi Inf cg Re Znak akce Poče rekordů, keré lze uloži do paměi ar měření Informace o průběhu měření Návra do Menu Před spušěním měření zkonrolujeme kolik rekordů lze uloži ješě do paměi a ve službě Par nasavíme délku vzorkovacího inervalu. Měření se spusí výběrem Run. Znak akce se změní z - na R. Průběh měření lze sledova pomocí Inf ( podrobně viz kap. 7.2.1 ): Průběžný čas formou: dd:hh:mm Poče načíaných impulsů Zasavení měření XX:XX:XX ysem I: YYYYY v T Rem Par Mea >Ela< Vi eg cg End p Znak akce Čas do konce měření Doba od počáku měření Čas saru měření Čas konce měření 18
7.5 - PodMenu Res- Čení výsledků. Obecně: Jak již bylo uvedeno výše, výsledky měření jsou auomaicky ukládány do inerních bloků ak, jak naznačuje následující obrázek: LOK 1 LOK 2 LOK 3 ar op ar op ar op Daum1 Daum2 Daum3 Daum4 Daum5 Daum6 lok 1 je edy ohraničen sarem v době Daum1 a sopem v době Daum2 ad. Výsledky měření je možno čís po rekordech a saisicky zpracova celé bloky nebo lze z vybraného bloku vyřeza pouze časové úseky-roi, keré nás zajímají. Po výběru Res v hlavním Menu se na displeji objeví: Čení rekordů RegionOfIneres ysem v - Re Par > Mea ROI< Vi pr cg a Vue Znak akce Návra do hlavníh Menu Volba časového úseku -ROI Informace o bloku aisické zpracování bloku nebo ROI 1. krok čení- volba bloku časového úseku: Z nabídky vybereme službu ROI a program nám nabídne: Daum Čas DDMMRR ysem hh:mm:ss v -- Par lk Mea > eg< Vi End cg el Re Znak akce Volba bloku čas saru měření bloku Čas sopu měření bloku Informace o selekovaném časovém úseku Volba bloku: Z nabídky vybereme lk a program nám nabídne: 19
Daum Čas Zadání sarčasu bloku DDMMRR ysem hh:mm:ss v -- Par 1s > Mea Dec< Vi Inc cg Las e Znak akce První blok Předešlý blok Další blok Poslední blok a pomocí služeb 1 s, Dec. Inc, Las nebo e můžeme zada blok -blok je idenifikován časem saru. Informace o selekovaném bloku: Vráíme se do služby lk a vybereme službu el- program nabídne ( pro ilusraci je udáno číslo bloku 5, poče rekordů 165): Číslo bloku Poče rekordů ve vybraném časovém úseku : 5 elr: 165 -- End > el< Re Volba časového úseku- ROI: Ve vybraném bloku lze časový úsek zúži a definova ak ROI ako: ve službě ROI vybereme z nabídky eg a pomocí Inc můžeme zvoli začáek ROI ( obvykle se začíná od počáku bloku). Posléze zvolíme End a pomocí Dec nasavíme konec ROI. 2. krok čení- čení výsledků: vráíme se na počáek služby Res a volbou služby pr přečeme hlavičku bloku ( ROI): Daum a čas saru měření bloku (ROI) Délka bloku-poče rekordů Délka ROIpoče rekordů 230304 11:28:31 -- Re > Tim< Ti cg Cm Cal Len ROI Vzorkovací doba Pozadí Komenář Kalibrační konsanaa lužba Cm: do éo služby zapsa číselný komenář 20
aisické zpracování výsledků: vráíme se na počáek služby Res a volbou služby a můžeme přečís průměr, výb. směrodanou odchylku, minimální a maximální hodnou vybraného souboru: OAR a -- Re > OAR< Imp Prs Tmp Rhu aisické zpracování OAR ve vybraném bloku- ROI aisické zpracování impulsů ve vybraném bloku- ROI aisické zpracování laku ve vybraném bloku- ROI Pokud vybereme službu Vue lze čís jednolivé výsledky po rekordech : Record: 1 -- Re > e< Tim OAR Imp Prs Rhu Tmp Zadání čísla rekordu Čas počáku rekordu Čení OAR Při čení program auomaicky nabídne první rekord daného souboru jakmile najedeme např. na OAR program znázorní výsledek. Dalším slačením Go se auomaicky zvýší číslo rekordu a lze čís další výsledek- není edy nuné se vrace na proceduru e. 7.6 - PodMenu Del- Mazání posledních měření Po výběru Del v hlavním Menu se na displeji objeví: a po výběru Yes program vymaže poslední blok. Are you sure? -- No > No< Yes 8.0 Technické poznámky 8.1 - Zamořování monioru ylo pozorováno, že po delším provozu monioru narůsá pozadí. Teno nárůs je způsoben kumulací 210 Pb na povrch deekoru ( osaní ypy přísrojů vykazují obdobný efek), Poměr akumulované akiviy a Pb k akiviě radonu a Rn může bý přibližně vyjádřen vzahem: a / * 0.032 / year (K1) Pb a Rn Pb Za předpokladu, že deekční účinnos - čásic emiovaných RaA a 210 Po jsou sejné- mají 21
22 prakicky sejnou energii, byly vypočen následující nárůs pozadí při měření OAR po dobu jednoho měsíce: OAR (k/m 3 ) 5 10 50 cg (imp/h) 13 27 133!!!! Měření vysoké OAR může způsobi vysoký nárůsu pozadí. Aby se ocenil vliv pozadí na celkovou přesnos měření je vhodné sudova saisiku měření deailněji. Vliv pozadí na přesnos měření. ěhem měření po dobu s je kumulován poče impulsů, popsaný symbolem N +, kde index označuje pozadí a je index vzorku.. Čenos impulsů pozadí je určena z poču impulsů pozadí N', měřeného v časovém inervalu o délce b : N N N N N N / / (K2) a směrodaná odchylka poču impulsů N s se vypoče jako: 2 2 / N N N (K3) eno vzah může bý upraven na: N N / 1 / 2 (K4) a po zavedení čenosi impulsů pozadí, vypočené jako N' /, se získá konečný vzah ve varu: n N / 1 2 (K5) aisická chyba je obvykle vyjádřena relaivně jako: % *100 N s (K6) a po úpravě: n n n n n N N / 1 1 1 / 1 1 2 2 2 2 (K7) dosaneme následující vyjádření: 2 1/ 2 / 1 1 1 1 n n N s (K8) kde čenos impulsů vzorku n (imp/hour) je rovna:
n a Rn kde a Rn je OAR (q/m 3 ) k je odezva přísroje, rovná 0,8. Následující výběrové odchylky byly vypočeny pro různé úrovně OAR a pozadí- výsledky jsou uvedeny v Tab. K1 a Tab. K2 Table K1 andardní výběrové odchylky s pro = 0.5 h a = 0.5 h. k a Rn (q/m 3 ): 50 100 200 500 Pozadí (imp/h) s (%) 20 14.9 10.5 6.7 0 s(%) 21 15 10.6 6.7 0.5 s (%) 22 15.2 10.7 6.7 2 s (%) 25 16.5 11.1 6.8 10 s (%) 29 17.9 11.6 7 20 s (%) 49 26.8 15.3 8 100 Table K2 - andardní výběrové odchylky s pro = 0.5 h a = 1 h a Rn (q/m 3 ): 50 100 200 500 Pozadí (imp/h) s (%) 15 10.9 7.5 4.7 0 s (%) 15 10.6 7.5 4.7 0.5 s (%) 16 10.8 7.6 4.7 2 s (%) 19 12.1 8.0 4.8 10 s (%) 23 13.5 8.6 5 20 s (%) 41 21.8 12.1 6.1 100 Závěry a doporučení: Aby se zabránilo konaminaci deekoru je vhodné zkrái měření OAR o vysokých hodnoách na minimum, j. na začáku měření je užiečné sanovi úroveň OAR a jesliže ao úroveň převyšuje 20-30 kq/m 3 měření by měl bý zkráceno na několik dní. Když má bý měřena OAR nižší než 100 q/m 3 je vhodné prodlouži vzorkovací doby na 1 hodinu a měři pozadí po dobu několika hodin v prosředí, kde OAR je zaručeně nízká, j. mimo budovu. Pokud úroveň pozadí bude vyšší než 200 imp/h je vhodné konakova výrobce, kerý deekor vymění. 8. 2- Věrací koeficien. Při posuzování vhodnosi nápravných opaření pro snížení radonového rizika v obydlích, kde OAR je vysoké, je velice užiečné zná rychlos výměny vzduchu ( dále pouze věrací koeficien) a rychlos přísunu radonu do mísnosi. 23
V ěch případech, kdy je rychlos přísunu konsanní a OAR nepodléhá denním variacím (eno případ nasává když rozdíl mezi venkovní a vniřní eploou je vysoký), lze uskuečni následující experimen: 1. Měřením po dobu několika dní zkonroluje, zda OAR je v sudované mísnosi sálé.j. během dne se nemění o více než 20%. 2. Mísnos vydaně vyvěreje a během věrání do mísnosi umísněe Radim3A, kerý bude po dobu cca 2-3 hodin měři nulovou hodnou OAR ( doba vzorkování 0,5h). 3. Mísnos uzavřee a měře nárůsovou křivku OAR. Je velice žádoucí prodlouži experimen naolik, aby byla dosažena rovnovážná hodnoa OAR ( odhad nuné doby je uveden dále). Z naměřené nárůsové křivky lze odhadnou věrací koeficien a rychlos přísunu radonu Teorie: Po uzavření mísnosi nárůs akiviy radonu, označený jako a, je popsán diferenciální rovnicí: Rd da lad ad (T1) V kde a je objemová akivia radonu, R je rychlos přísunu radonu do mísnosi, l je konsana charakerizující rychlos výměny vzduchu, V je objem mísnosi, λ je konsana přeměny radonu, rovná ln 2/T 1/2 = 0.008 h -1, kde T 1/2 je poločas přeměny Za předpokladu, že rychlos přísunu R a věrací koeficien se nemění během experimenu, diferenciální rovnice má řešení ve varu: R a V l 1 exp l (T2) Tao rovnice má dvě neznámé: rychlos R a venilační koeficien l. Tyo dvě neznámé lze urči proložením exponenciální funkcí experimenálními výsledky: ai a0 1 exp n i (T2) ve keré je nuno urči konsany a o a n. Numerická analýza může bý značně zjednodušena, pokud při experimenu je dosaženo rovnovážného savu, kdy se a prakicky nemění. V následující abulce jsou uvedeny časy, kdy je dosažena rovnováha při různých věracích koeficienech ( člen (1- exp (-nt)) je blízký k jednoce). Tab. 1: Čas T -hodiny, nuný k dosažení požadované hodnoy 1-exp(-nT)) (1-exp(-nT)): 0.1 0.63 0.9 0.95 l=0.1 h -1 0.98 9.3 21 28 l=0.3 h -1 0.3 3.2 7.5 9.7 l=0.5 h -1 0.2 2 4.5 5.9 24
Je zřejmé, že úspěch experimenu závisí na om, zda se podaří získa dosaek bodů zaížených nízkou saisickou chybou měření, ze kerých je možno urči počáeční hodnoy a rovnovážné hodnoy OAR. výjimkou exrémně nízkých venilačních koeficienů sačí měři nárůsovou křivku po dobu 12 hodin 8.3- Nová nabíječka akumuláoru Akumuláor může bý dobi pokud AC adapér, dodaný k přísroji, je připojen ke konekoru Charger na zadním panelu a přísroj je zapnu ( přísroj se zapne současným slačením lačíek a ). Inerní nabíječka pracuje ve dvou režimech: - hlavní nabíjení: akumuláor je nabíjen proudem okolo 0.5A když LED na zadním panelu svíí červeně. Napěí akumuláoru je pravidelně měřeno a znázorněno ve službě AT. Nabíjení se auomaicky zasaví pokud již napěí nesoupá.a v servisu Charge se objeví nápis Full. - rickle nabíjení: pokud je AC adapér sále připojen je akumuláor dobíjen proudem okolo 25 ma a oo je naznačeno LEDkou, kerá svíí zeleně. Proud kompensuje odběr přísroje a vlasní vybíjení akumuláoru. Tao verze je doporučena pokud Radim3A bude měřen déle než 40 dní. 9.0- PC program pro čení, zpracování da a ovládání Radim3A Program je určen pro sběr a archivaci da z monioru Radim3A. Pracuje v prosředí Windows 95/98/XT. Minimální konfigurace PC musí splňova následující požadavky: operační sysém Windows 95 a vyšší procesor 486 a vyšší 16M RAM VGA grafická kara HD min 5M 1 x R232 1 x LPT. 9.1 Úvod Ovládání programu zachovává pravidla ovládání sysému M-Windows. Lze jej ovláda pomocí menu, myši nebo funkčními klávesami. Funkce a jejich popis jsou v následujícím exu. 9.1.1. Insalace Jelikož se jedná o aplikaci pro sysém Windows 95 a vyšší, je řeba aplikaci nainsalova sandardním posupem, obvyklým pro yo sysémy. Insalace programu se provádí následujícím způsobem: Na CD- disku se nachází program ETUP.EXE. Po spušění ohoo programu je nuné se necha vés insalačním programem. Po odpovědi na míso insalace se program auomaicky začne insalova. Program oznámí dokončení insalace. Tím je program nainsalován. 9.1.2. Popis programu Program pracuje ve dvou základních módech, OFF LINE a ON LINE. Pokud přísroj není připojen k PC na dolní lišě v levém rohu Hlavního Menu se objeví ex OFF LINE. V módu OFF-LINE může obsluha prohlíže archivovaná daa a ukláda do souborů. Mód ON- 25
LINE kromě výše uvedených funkcí nasavuje komunikaci, funkce měřidla z paměi měřidla. a če daa Po saru programu se v hlavním okně objeví malé okno Hlavního Menu- viz Obr.5 Před propojením PC s Radim3A oevřee službu e a nasave číslo COM ( u velkého PC je oo číslo obvykle rovno 2 u noebuku číslo 1- nuno zkusi). Hlavní menu nabízí následující možnosi: - čení da z uloženého souboru, - ukládání da do souboru, - čení da z Radim3A, - znázornění grafu vybraného bloku, - znázornění abulky da vybraného bloku, - přehled da ( seznam bloků), - File - operace se soubory, - Remoe informace o paramerech Radim3A, čení da a paramerů z Radim3A, dálkové ovládání Radim3A. Obr.5- Panel Hlavního Menu Prohlížení grafu, abulky, info= přehled bloků, konrola paramerů Radim3A Zadání čísla COM, formá exporovaných da Dálkové ovládání. Tabulka da bloku eznam bloků Nasavení čísla bloku Hlavní adresář, Expor da Čení da ze souboru Ukládání da do souboru Čení da z Radim3A Dálkové ovládání Paramery Radim3A Graf zvoleného bloku 26
9.1.3- Čení da z Radim3A: Použije službu buď službu Remoe a pak službu Daa nebo klikněe na ikonu Radim3A. P odsarování služby se objeví následující okno: A po výběru Read daa se okno změní: 9.1.4-Informace o blocích: V hlavním Menu vybere ikonu i a pak se objeví abulka s přehledem bloků. V abulce je uveden čas saru a konce měření, poče rekordů ad. 9.1.5- Výběr bloku Číslo bloku může zadáno v službou Hlavního Menu ( viz Obr.5) nebo označením bloku v informacích o blocích ( služba i ). 9.1.6- Graf vybraného bloku Graf může bý znázorněn pomocí ikony Hlavního Menu ( viz Obr.5) nebo použiím služby view. Po výběru éo služby se objeví okno: 27
Obr.6- Graf vybraného bloku Číslo bloku Informace o bloku Volba veličiny, kerou chceme znázorni aisika ROI Poče grafů Vzhled mřížek Čení OAR, čísla rekordu a daumu v bodě na kerý je umísněn křížek OAR ( impulsy), číslo rekordu a daum v bodě, na kerý ukazuje křížek se ukazuje v dolním rohu okna. 9.1.7- Tabulka s day vybraného bloku: Tabulka s day může bý znázorněna pomocí ikony v Hlavním Menu nebo pomocí služby View. Po výběru éo služby se objeví okno: Obr.7- Tabulka vybraného bloku 28
Pomocí levého lačíka myši lze označi časový inerval a pak slačením pravého lačíka se objeví nabídka elec all nebo e as R.O.I. - ako lze zada R.O.I. ( viz dále) 9.1.8- Zadání R.O.I.: Velice čás chceme vyhodnoi výsledky v zadaném časovém úseku, j. v Oblasi zájmu ( R.O.I.- sysém). Too může bý zadáno v grafu nebo v abulce. Posup zadání R.O.I. v grafu: 1. nasavíme křížek na začáek oblasi, kerou chceme vymezi, 2. současným slačením levého lačíka myši a ažením křížku vymezíme oblas, 3. slačíme pravé lačíko myši a v abulce se objeví následující nabídka: - e as R.O.I - zadání vybrané oblasi jako R.O.I. - Refresh las R.O.I.- obnovené R.O.I. - elec all R.O.I bude voři celý blok. Okno se změní ako- viz Obr.8: 29
Obr.8- Graf vybraného bloku s R.O.I. Jesliže se použije nabídka e as R.O.I a zarhne se okénko v pravém rohu nahoře how saisics v okně se znázorní pouze graf vybrané čási a výsledky saisického zapracování R.O.I- viz Obr.9 Obr.9- Graf R.O.I. a výsledky saisického zpracování R.O.I. 30
Zadání R.O.I. v abulce da vybraného bloku: V Hlavním Menu klikněe na ikonu Tabulka bloku - viz Obr.5 a slačením levého lačíka myši označe oblas zájmu. Poé slačíe pravé lačíko myši a z nabídky vybere e as R.O.I. - v dolní čási abulky se objeví výsledky saisického zpracování R.O.I.- viz Obr.10 Obr.10-Tabulka da s R.O.I. 9.2.1- Ukládání výsledků do PC: V prvním kroku je užiečné urči adresář, kam budou výsledky ukládány. Pro oo použije službu File v Hlavním Menu- viz Obr.5 a pak službu Daa Roo Direcory - malé okno Vám ukáže cesu jak bude soubor uložen- na příklad: C\Vlach\Daa.. V následujícím okně, znázorněném na Obr.11, můžee vidě dva sub- adresáře R3A0001 and R3A0002. Vysvělení: každý vyrobený monior má výrobní číslo, keré je uloženo v paměi- na příklad R3A0001. Výsledky měření monioru s ímo výrobním číslem jsou auomaicky ukládány do příslušného sub-adresáře. 31
Obr.11- Ukládání výsledků do souboru 9.2.2- Expor da do Excel (Word nebo jiného exového souboru) Doporučený posup: 1. V abulce vybraného bloku vyznače R.O.I. 2. Zvole službu e v Hlavním Menu a pak službu Expor forma. Okno je znázorněno na Obr.12. 3. Nyní je možno vybra co chceme exporova (OAR, poče impulsů, ad.) a nasavi výsupní formá da- viz Obr.12. 4. V Hlavním Menu se musí nají služba File a pak služba Daa Expor. 5. Objeví se obdobné okno jako je znázorněno na Obr.11. a zde je možno zada jméno souboru, ale je nuno soubor označi jako.csv. 6. Při oevírání souboru v Excelu nebo Wordu je nuné zná cesu, kde je soubor uložen, na příklad: C\Vlach\ Daa\R3A0001, v sub-adresáři R3A0001 nají y soubory, keré mají přílohu csv a pak nají příslušný soubor. 32
Ob.12-Zadání formáu pro expor da do exového souboru 9.3.0- Informace o paramerech monioru. V Hlavním Menu zvole ikonu Radim s i a pak se objeví následující okno Obr.13- Paramery monioru 33
9.4.0- Dálkové ovládání. V Hlavním Menu vybere službu Remoe a pak Conrol a pak se objeví následující okno Obr.14- Dálkové ovládání monioru Radim3A. ele Zadání pozadí Zadání měřící doby jednoho rekordu Nasavení hodin Mazání bloku, celé paměi Zadání měřícího modu Uplynulý čas Poče impulsů ar měření Z Obr.14 je zřejmé co služba Remoe Conrol nabízí. Na příklad: jesliže chceme spusi Tes v okně Measured Mode nasavíme Tes a es spusíme kliknuím na okno Meas. sar. Dobu od začáku měření lze sledova v okně elapsed ime a poče impulsů pak v okně couns. Pozor: po spušění služby Tes ( ackground, Radon) je zavedeno zpoždění 20s ( elapsed ime= 0). Too zpoždění je nezbyné z ěch důvodů, že napěí pro analogová čás se zapíná až po spušění služby Tes ( ackground, Radon)a klidové napěťové podmínky se sabilizují až po cca 15 s. 34