Vnitřní energie Zhotoveno ve školním roce: 2011/2012 Jméno zhotovitele: Ing. Iva Procházková



Podobné dokumenty
VY_32_INOVACE_G 21 11

Plynové turbíny. Nevýhody plynových turbín: - menší mezní výkony ve srovnání s parní turbínou - vyšší nároky na palivo - kvalitnější materiály

Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují. s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje

VY_32_INOVACE_G hmotnost součástí konajících přímočarý vratný pohyb (píst, křižák, pístní tyč, část ojnice).

Stavové veličiny vodní páry Zhotoveno ve školním roce: 2011/2012 Jméno zhotovitele: Ing. Iva Procházková

Hmotnostní tok výfukových plynů turbinou, charakteristika turbiny

TERMOMECHANIKA 4. První zákon termodynamiky

Výpočty za použití zákonů pro ideální plyn

VUT, FAST, Brno ústav Technických zařízení budov

TERMODYNAMIKA 1. AXIOMATICKÁ VÝSTAVBA KLASICKÉ TD Základní pojmy

TERMODYNAMIKA 1. AXIOMATICKÁ VÝSTAVBA KLASICKÉ TD Základní pojmy

VY_32_INOVACE_G 21 17

Identifikátor materiálu: ICT 1 18

FYZIKA 2. ROČNÍK. Změny skupenství látek. Tání a tuhnutí. Pevná látka. soustava velkého počtu částic. Plyn

Středoevropské centrum pro vytváření a realizaci inovovaných technicko-ekonomických studijních programů Registrační číslo: CZ.1.07/2.2.00/28.

Změna skupenství Zhotoveno ve školním roce: 2011/2012 Jméno zhotovitele: Ing. Iva Procházková

Fázové přechody. navzájem nezávislé chemicky čisté látky obsažené v termod.soustavě

Vnitřní energie ideálního plynu podle kinetické teorie

SIMULACE STAVOVÝCH ZMĚN IDEÁLNÍHO PLYNU


MIČKAL, Karel. Technická mechanika II: pro střední odborná učiliště. Vyd. 3., nezm. Praha: Informatorium, 1998c1990, 118 s. ISBN

11. Tepelné děje v plynech

KINETICKÁ TEORIE PLYNŮ

DOPLŇKOVÉ TEXTY BB01 PAVEL SCHAUER INTERNÍ MATERIÁL FAST VUT V BRNĚ TUHÉ TĚLESO

KATEDRA VOZIDEL A MOTORŮ. Skutečné oběhy PSM #6/14. Karel Páv

Výtok velkým obdélníkovým otvorem pod hladinou

IDEÁLNÍ PLYN II. Prof. RNDr. Emanuel Svoboda, CSc.

HYDROPNEUMATICKÝ VAKOVÝ AKUMULÁTOR

2.6.6 Sytá pára. Předpoklady: 2604

ς = (R-2) h ztr = ς = v p v = (R-4)

VY_32_INOVACE_G 19 09

Tlak plynu a stavová rovnice podle kinetické teorie

- pro oblast podtlaku

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY

Dovolené napětí, bezpečnost Zhotoveno ve školním roce: 2011/2012 Jméno zhotovitele: Ing. Iva Procházková

STRUKTURA A VLASTNOSTI PLYNŮ

Čepové tření Zhotoveno ve školním roce: 2011/2012 Jméno zhotovitele: Ing. Iva Procházková

Pohyb hmotného bodu po kružnici ve vodorovné rovině

Termodynamika ideálního plynu




MMEE cv Určení energetického obsahu zboží plynná paliva


ZATÍŽENÍ VĚTREM PODLE ČSN EN

r j Elektrostatické pole Elektrický proud v látkách

VY_32_INOVACE_G 19 01

Důležité pojmy, veličiny a symboly


MĚŘENÍ VLHKOSTI. Vlhkoměr CHM 10 s kapacitní sondou

Výpo ty Výpo et hmotnostní koncentrace zne ující látky ,


VY_32_INOVACE_G 21 01

Účinnost spalovacích zařízení

3.1.8 Přeměny energie v mechanickém oscilátoru

e en loh 1. kola 44. ro n ku fyzik ln olympi dy. Kategorie D Auto i loh: I. Volf (1), epl (2), J. J r (3 a 7) 1. Cel okruh rozd l me na p t sek podle

KATEDRA VOZIDEL A MOTOR. Skute né ob hy PSM #6/14. Karel Páv

tečné napětí (τ), které je podle Newtona úměrné gradientu rychlosti, tj. poměrnému

Hustota plynů - jak ji změřit?

Obrázek1:Nevratnáexpanzeplynupřesporéznípřepážkudooblastisnižšímtlakem p 2 < p 1

Pohybová energie pro translační pohyb

Obsah dnešní přednášky : Obecný rovinný pohyb tělesa. Teorie současných pohybů, Coriolisovo zrychlení, dynamika obecného rovinného pohybu.

Pokud světlo prochází prostředím, pak v důsledku elektromagnetické interakce s částicemi obsaženými

Poznámky k cvičením z termomechaniky Cvičení 9.

S S obsahy podstav S obsah pláště

Teorie současných pohybů, Coriolisovo zrychlení, dynamika obecného rovinného pohybu.

Obr. č. IV-1 Práce tepelného stroje

Hydraulické odpory třecí odpory místní odpory třecí odpory laminární proudění turbulentní proudění

STANOVENÍ POLYTROPICKÉHO EXPONENTU

4 Ztráty tlaku v trubce s výplní

7. Měření dutých objemů pomocí komprese plynu a určení Poissonovy konstanty vzduchu Úkol 1: Určete objem skleněné láhve s kohoutem kompresí plynu.

V soustavě N hmotných bodů působí síly. vnější. vnitřní jsou svázány principem akce a reakce

TECHNICKÁ EKOLOGIE. Stanovení účinnosti horkovodního roštového kotle

KRUHOVÝ DĚJ S IDEÁLNÍM PLYNEM. Studijní text pro řešitele FO a ostatní zájemce o fyziku. Přemysl Šedivý. 1 Základní pojmy 2

Malé písemné práce II. 8. třída Tři malé opakovací písemné práce

vše, co je vně systému systém při něm mění svůj stav základní termodynamická veličina

2.6.7 Fázový diagram. Předpoklady: Popiš děje zakreslené v diagramu křivky syté páry. Za jakých podmínek mohou proběhnout?

PŘEPLŇOVÁNÍ PÍSTOVÝCH SPALOVACÍCH MOTORŮ

FYZIKA I. Mechanická energie. Prof. RNDr. Vilém Mádr, CSc. Prof. Ing. Libor Hlaváč, Ph.D. Doc. Ing. Irena Hlaváčová, Ph.D. Mgr. Art.

Chemie - cvičení 2 - příklady

1.3.7 Rovnoměrný pohyb po kružnici II

Hydrostatika a hydrodynamika

BEZSTYKOVÁ KOLEJ NA MOSTECH

DVĚ METODY ŘEŠENÍ PROBLEMATIKY ŠÍŘENÍ ELEKTROMAGNETICKÝCH VLN

V následující tabulce jsou uvedeny jednotky pro objemový a hmotnostní průtok.

Identifikátor materiálu: ICT 1 16

1.3.6 Dynamika pohybu po kružnici II

2.3.6 Práce plynu. Předpoklady: 2305

Střední průmyslová škola, Uherské Hradiště, Kollárova 617 MECHANIKA III M.H MECHANIKA III 2. DÍL TERMOMECHANIKA - 1 -

Cvičení z termodynamiky a statistické fyziky


š í ý Í í ý č é á č í ů ý č ě ů á á í é č é á é š á č é ý í á ý ý í ž žá ý ý ř ě ý í ě é ž č é ó é í É é á č ý á ž Ž é ř í ší É ě é ě í á é č ý í ž ří

11. cvičení z Matematiky 2

VLHKÝ VZDUCH. - Stavová rovnice suchého vzduchu p v.v = m v.r v.t (5.4). Plynová konstanta suchého vzduchu r v 287 J.kg -1.K -1.


Pohyb tělesa, základní typy pohybů, pohyb posuvný a rotační. Obsah přednášky : typy pohybů tělesa posuvný pohyb rotační pohyb geometrie hmot

Digitální učební materiál

TERMOMECHANIKA 9. Termodynamika par čisté látky

Astronomie (a astrofyzika) tradičně patřila k disciplínám

5.4.2 Objemy a povrchy mnohostěnů I

Transkript:

Náze a adesa školy: Střední škola ůysloá a uěleká, Oaa, řísěkoá oganizae, Paskoa 399/8, Oaa, 7460 Náze oeačního ogau: OP zděláání o konkueneshonost, oblast odoy.5 Registační číslo ojektu: CZ..07/.5.00/34.09 Náze ojektu SŠP Oaa učebna I y šablony klíčoé aktiity: III/ Inoae a zkalitnění ýuky ostřednití IC (0 zděláaíh ateiálů) Náze sady zděláaíh ateiálů: MEC IIIb Pois sady zděláaíh ateiálů: Mehanika III hydodynaika a teoehanika, 3. očník. Sada číslo: G Pořadoé číslo zděláaího ateiálu: Označení zděláaího ateiálu: (o zázna třídní knize) Y_3_INOACE_G Náze zděláaího ateiálu: nitřní enegie Zhotoeno e školní oe: 0/0 Jéno zhotoitele: Ing. Ia Poházkoá nitřní enegie Abyho ohli. zákon teodynaiky ateatiky zasat, usíe zaést náze o enegii lynu, jehož zěna se dá onií osat. Enegii lynu záislou na teodynaiké stau nazýáe nitřní enegií a oužíáe značku [ J ]. nitřní enegie není tíhoá ( g H ), tlakoá ρ ani kinetiká teodynaiké stau lynu, kteý je učen tlake a telotou. w. Záisí jen a ouze na Dodáe li učitéu nožstí lynu telo z okolí ( > 0) a současně odebeee absolutní ái ( < 0), zění se enegie lynu. nitřní enegie: Po lynu označujee staoé eličiny alýi íseny. nitřní enegie o lynu: u J Pní zákon teodynaiky o lynu: u u u q w /5

Množstí tela: Páe: q w J J. zákon teodynaiky o [ ] lynu: Po lynu: u u u q w J nitřní enegie je staoou eličinou záisejíí na teodynaiké stau. ideálního lynu záisí jen na jeho telotě. u u ( ) ( t ) u t tehnikýh ýočteh neotřebujee znát absolutní hodnotu nitřní enegie, očítáe ždy s říůstky nitřní enegie. Př.: Jaký ěný obje a hustotu ρ á oxid uhličitý CO ři tlaku 0,5 MPa a telotě t 57 C 530 K, ěná lynoá konstanta 89J K. Základní zákon ideálního lynu: 3 89530 0,668 50000 ρ 0,668,497 3 Př.: Dě tlakoé nádoby jsou sojeny tubií s uzařený kohoute. ní nádobě objeu 50 l je lyn o tlaku 5 MPa. e duhé nádobě o objeu 7 l je tlak MPa. Jaký tlak se ustálí obou nádobáh ři nezěněné telotě, jestliže oteřee sojoaí kohout? /5

3/5... ) ( ( ) MPa 8 3, 7 50 7 50 5 ehniká áe a ního zákona teodynaiky ( ) není ýhodný o teodynaiké ýočty tehnikýh zařízení. Zde oužíáe. ta ního zákona teodynaiky, kteý ůžee ododit tak, že k leé i aé staně onie řiočtee ýaz ) ( ) ( Přičež ýaz t tehniká áe t ehniká áe t je diagau yjádřena lohou od křikou zěny stau sěe na osu tlaku. ýaz yjadřuje tlakoou enegii [ ] lynu.

Součet nitřní enegie a tlakoé enegie nazýáe entalie, kteou označujee I. Poto. ta ního zákona teodynaiky zní: I I t Po latí: i i i q w t Entalie i odobně jako nitřní enegie ideálního lynu u záisí ouze na telotě lynu. i P. ztah ezi nitřní enegií a entalií je: i u κ (k [kaa] Poissonoa konstanta nebo li adiabatiký exonent). Entoie (S, s) Entoii označujee S a její zěnu ůžee yjádřit jednoduše jen těh ýjiečnýh říadeh, kdy se u sdílení tela telota neění. Nař. ři izoteiké koesi nebo exanzi a ři zěnáh skuenstí. Zěna entoie je těhto říadeh dána odíle tela a absolutní teloty. S S S Entoie ná uožňuje znázonit nožstí tela dodaného nebo odedeného ři učité zěně stau. diagau loha od křikou yjadřuje ái, entoiké diagau S loha yjadřuje nožstí sdíleného tela. 4/5

Přiedené telo je S diagau znázoněno lohou, kteou objíždíe e sěu hodu hodinoýh učiček. nitřní enegie u, entalie i a entoie s jsou tz. odozené staoé eličiny, kteé se nedají ěřit. Paujee s jejih říůstky u, s, i. áe získaná, odebaná u q w; áe sotřeboaná, řiedená u q w; telo řiedené; telo odedené. Sezna oužité liteatuy: MRŇÁK L. DRDLA A.: MECHANIKA Pužnost a enost o střední ůysloé školy stojniké. Paha: SNL, 977. JLINA M., KOÁŘ J., ENCLÍK., MECHANIKA II Kineatika o střední ůysloé školy stojniké, Paha: SNL, 977. JLINA M., KOÁŘ J., ENCLÍK., MECHANIKA III Dynaika o střední ůysloé školy stojniké, Paha: SNL, 977. JLINA M., KOÁŘ J., ENCLÍK., MECHANIKA I Mehanika tekutin a teoehanika o střední ůysloé školy stojniké, Paha: SNL, 977. REK, I., SKALA, O., HALŠKA J.: MECHANIKA Sbíka úloh. Paha: SNL, 98. LEINEBER, J. ÁRA, P.: Stojniké tabulky. 5. dolněné ydání. Paha: Alba, 0. ISBN 80-736-033-7. 5/5