Astronomie (a astrofyzika) tradičně patřila k disciplínám
|
|
- Stanislava Pešková
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 č 5 Čs čas fyz 6 (1) Hvězdy v úloá Mezináodní fyzikální olyiády vznik a ovnováa Jan Kříž, Ivo Volf, Bouil Vybíal Ústřední koise Fyzikální olyiády, Univezita Hade Kálové okitanskéo 6, 5 Hade Kálové ředstavujee dvě teoetiké úloy z oslední šesti ezináodní fyzikální olyiád, jejiž solečný jenovatele jsou veli jednodué odely vězd vní úloa oisuje vznik otovězdy Ve dué úloze už soutěžíí odadují ůzné aaety vězdy v ovnováze Astonoie (a astofyzika) tadičně atřila k disilíná veli oulání ezi děti a řiváděla tak studenty ke studiu fyziky O to, že je její oulaita stále vysoká, svědčí i fakt, že jsou úloy s astofyzikální teatikou často zařazovány do fyzikální olyiád Koě too v oslední dvou desetiletí soutěže vznikly také čistě astonoiké a astofyzikální Jenuje Astonoikou olyiádu a dvě její ezináodní nástavby, Mezináodní astonoikou olyiádu (Intenational Astonoy Olyiad) a Mezináodní olyiádu v astonoii a astofyzie (Intenational Olyiad on Astonoy and Astoysis) Víe o těto soutěží se dočtete ve článku [1] V toto řísěvku jse vybali dvě teoetiké úloy ezináodní fyzikální olyiád (MFO) z oslední šesti let, kteé se řío týkají vzniku a následnéo života vězd Jedná se o obleatiku těžko dostunou středoškolskýi ostředky Niéně veli jednodué odely lze vytvořit i s oužití sylabu MFO [] vní z úlo byla zadána na MFO v oe 1 v Estonsku Úloa se zabývá jednotlivýi fázei sšťování řídkéo ezivězdnéo lynu, kteé vede ke vzniku otovězdy Duá úloa už ná ředstavuje vězdu dosělou Studentů byla ředložena na MFO v oe 9 v Mexiku Úkole soutěžíí je odadovat ůzné aaety vězdy, a to nejve zela klasiky, následně s oužití konetu de Boglieo vln Zajíavé je, že výsledky jsou oovnávány s aaety našeo Slune, ož je o studenty jistě veli enné Sai vidí, že i jednodué odely ají ve fyzie eálný sysl Uvádíe zde íně uavené řeklady zadání a řešení zíněný úlo ůvodní texty a řešení, řiavené oganizátoy MFO a následně uavené ři diskusi ezináodní juy, jsou v angliké znění k disozii na webu MFO [] řeklady jsou díle autoů tooto řísěvku FOMOVÁNÍ OTOHVĚZDY ( MFO ESTONSKO) ředstave si odel foování vězdy následovně Sféiký oblak (koule) řídkéo ezivězdnéo lynu, kteý je na očátku v klidu, začne kolabovat vlive vlastní gavitae očáteční oloě koule je a její otnost Telota okolí (kteé je noe řidší než lyn) je všude T lyn ovažujte za ideální ůěná olání otnost lynu je μ a jeo oissonova konstanta je γ > ředokládeje, že GMμ / >> T, kde je olání lynová konstanta a G gavitační konstanta a) Běe značné části obíajíío kolasu je lyn tak ůledný, že jakékoliv geneované telo je okažitě vyzářeno, tzn že koule zůstává v teodynaiké ovnováze se svý okolí Kolikát se zvětší tlak, okud se oloě zenší na olovinu ( 1,5 )? ředokládeje, že ustota lynu zůstává oogenní b) Odadněte (řibližně) čas t otřebný k tou, aby se oloě zenšil z na,95 Zanedbejte zěnu gavitačnío ole na ovu koule vzlede k alé zěně oloěu ) Budee-li ředokládat, že tlak je zanedbatelný, najděte čas t otřebný k tou, aby koule zkolabovala z na noe enší oloě oužití Keleova zákona o elitiké obity d) ři jisté oloěu << začne být lyn dostatečně ustý na to, aby se stal neůledný o teelné záření Vyočtěte nožství tela Q vyzářenéo běe kolasu, kdy se oloě zěnil z na e) o oloěy enší než ůžee zanedbat teelné vyzařování Učete, jak závisí telota T koule na oloěu < f) Nakone již neůžee zanedbávat vliv tlaku na dynaiku lynu a kolas se zastaví na oloěu tt://ffzuz
2 Mládež a fyzika T d) latí stavová ovnie lynu, áe gavitační síly tedy μv je W π V kon T dv T dv ln μ V μ Vza π Telota zůstává konstantní, neění se tedy ani vnitřní enegie lynu odle 1 teodynaikéo zákona je vyzářené telo ovno ái gavitační síly W e) Sšťování okačuje adiabatiky, TV γ 1 konst Tedy T T γ Úsěšná eezentae České eubliky na ezináodní fyzikální olyiádě v Estonsku v oe 1 Zleva: of Ing Bouil Vybíal, CS, vedouí eezentae, Mg Fili Studnička, člen jedné z odnotitelský koisí, Luboí Gund, stříbná edaile, Stanislav Fořt, stříbná edaile, Matin aszyk, bonzová edaile, Jakub Vošea, stříbná edaile, Ondřej Batoš, stříbná edaile, a ND Jan Kříž, D, edagogiký vedouí Foto B Vybíal (kde << ) Záření však ůže být stále zanedbáno a telota ještě není dostatečně vysoká, aby zažela jadenou fúzi Tlak takové otovězdy již není oogenní, ale stále je ožné dělat ubé odady se zanedbání číselný koefiientů Odadněte konečný oloě a říslušnou telotu T Řešení a) odle zadání se neění telota lynu, tedy V konst Jelikož je obje úěný, latí ~ -, tedy ( 1 ) 8 ( ) b) Běe uvažovanéo časovéo intevalu je tlak zanedbatelný lyn se tedy sšťuje volný áde Jelikož se dosud koule říliš nesštila, gavitační ole na její ovu se téěř nezěnilo a zylení nejkajnější vnější vstvy lynu lze tedy ovažovat řibližně za konstantní Tedy f) Běe kolasu se gavitační enegie ěnila na telo Jelikož je <<, lze řeěněnou gavitační enegii odadnout jako ΔΠ G ( ) G / (řesné řešení integaí řidává číselný fakto /5) 1 1 Telo odadnee odle vztau ΔQ V ( T T ) V T T T μ μ γ 1 μ μ o telotu T oužijee výsledek ředozí úloy, γ T T Jelikož očáteční elková enegie byla řibližně nulová, ůžee sát ΔQ + ΔΠ Dostáváe G T μ γ T T T μg T μg γ γ OČ JSOU HVĚZDY TAK VELKÉ? ( MFO MEXIKO) 1 γ Hvězdy jsou koule oký lynů Většina z ni září, otože v jeji vnitřku obíá fúze vodíku na eliu (tj teojadená syntéza) V této úloze oužijee řístu klasiký i kvantově eaniký solečně ( ) t G,1 G ) Nejkajnější vnější vstva koule je gavitačně ovlivněna zbytke lynu stejný zůsobe, jako by elá otnost zbytku byla soustředěna do středu koule Uvažujee tedy keleovský oyb: doba ádu libovolné částie z vnější vstvy odovídá olovině eiody veli výstředné elitiké tajektoie Se zvětšování výstřednosti elisa degeneuje v úsečku sojujíí obě oniska Jedno onisko usí být ve středu lynové koule (odle 1 Keleova zákona), dué je ve vzdálenosti eiodu učíe odle Keleova zákona z velké oloosy elisy Velká oloosa je zřejě / a zajíá nás olovina eiody, π G t t π ( / 8G ) Ob 1 Naše Slune, stejně jako většina vězd, svítí v důsledku teojadené fúze vodíku na eliu ve vnitřní části tt://ffzuz
3 č 5 Čs čas fyz 6 (1) 5 s elektostatikou a teodynaikou, abyo oozuěli tou, oč usejí být vězdy dostatečně velké, aby v ni ol obíat oes fúze Odvodíe, jaká usí být otnost a oloě nejenší vězdy, ve kteé ůže vodík fúzovat 1 Klasiký odad teloty ve středu vězd ředokládejte, že lyn, ze kteéo se vězda skládá, je čistý ionizovaný vodík (tj elektony a otony ve stejné nožství) a že se ová jako ideální lyn Aby dva otony fúzovaly, usejí se (z klasikéo oledu) k sobě řiblížit na vzdálenost 1 15 V této vzdálenosti kátkodosaová silná jadená síla, kteá je řitažlivá, řekoná odudivou Coulobovu sílu Niéně, aby se takto k sobě řiblížily, usejí nejve odudivou sílu řekonat ředokládeje klasiky, že se dva otony (kteé ovažujee za bodové náboje) ři jednoozěné čelní sáže oybují oti sobě, každý střední kvadatikou ylostí v k 1 a) Jaká usí být telota lynu T, aby se k sobě otony řiblížily na vzdálenost d ovnou 1 15? oč je odad teloty šatný? Abyo zkontolovali, zda je ředozí odad teloty ozuný, otřebujee jiný, nezávislý, zůsob, jak zjistit vnitřní telotu vězdy Stuktua vězdy je velie kolikovaná, ale je ožné noé ooit za učitý ředokladů Hvězdy jsou v ovnováze, tedy neozínají se ani nesšťují, otože do středu ůsobíí gavitační sílu vyovnává od středu ůsobíí síla tlaková (viz ob ) o eleent lynu v dané vzdálenosti od středu vězdy ůžee sát ovnii ydostatiké ovnováy Δ G M Δ ρ, (1) kde je tlak lynu, G gavitační konstanta, M otnost vězdy uvnitř koule o oloěu a ρ je ustota lynu v dané ístě Řádový odad velikosti středové teloty vězdy lze získat z odnot aaetů ve středu a na ovu vězdy užití následujíí aoxiaí Δ, kde a jsou tlaky ve středu a na ovu vězdy otože je >>, lze ředokládat, že Δ Ve stejné aoxiai ůžee sát Δ, kde je elkový oloě vězdy a M M M, kde M je elková otnost vězdy Hustotu ůžee odadnout její odnotou ve středu, tedy ρ ρ Můžete ředokládat, že tlak je dán vztae o ideální lyn Užitečné konstanty Gavitační konstanta G 6, kg -1 s Boltzannova konstanta k 1, 1 - J K -1 lankova konstanta 6,6 1 - kg s -1 Hotnost otonu Hotnost elektonu 1,7 1-7 kg e 9,1 1-1 kg Jednotkový elektiký náboj q 1, C eitivita vakua ε 8,9 1-1 C N -1 - oloě Slune Hotnost Slune S 7, 1 8 M S, 1 kg Ob Hvězdy jsou v ydostatiké ovnováze, řičež ozdíl tlaků je vyovnáván gavitaí a) Nalezněte závislost teloty ve středu vězdy T ouze na oloěu a otnosti vězdy a fyzikální konstantá Jako kitéiu latnosti tooto odelu oužijee jeo následujíí důsledky: b) Užití ovnie odvozené v části (a) naište ředokládaný oě M/ o vězdu v závislosti ouze na fyzikální konstantá a T ) ooí odnoty T odvozené v části (1a) číselně vyočtěte odnotu očekávanéo oěu M/ o vězdu d) Vyočtěte nyní oě M(Slune)/(Slune) a ověřte, že tato odnota je noe enší než odnota vyočtená v části () Kvantově eaniký odad teloty středu vězd Velký ozo nalezený v části (d) naznačuje, že klasiký odad T získaný v části (1a) není sávný Uvažujee-li kvantově eaniké efekty, dostanee leší výsledek ředokládeje, že se otony ovají jako vlny a jediný oton je ozazán na úseče velikosti řádu λ de Boglieo vlnové délky Z too vylývá, že délka d, na kteou se usejí otony k sobě řiblížit, je řádu λ ři takovéto řiblížení se v kvantově eaniké syslu otony řekyjí a oou fúzovat a) ředokládejte, že d λ / ½ je odínka nutná o fúzi o oton o ylosti v k nalezněte závislost T ouze na fyzikální konstantá b) Číselně vyočtěte telotu T získanou v části (a) ) Hodnotu T z části (b) dosaďte do ovnie odvozené v části (b) a číselně vyočtěte odnotu ředokládanéo oěu M/ o vězdu Ověřte, že tato odnota je doela blízká ozoovanéu oěu M(Slune)/(Slune) in Δ out Δ out in» ři takovéto řiblížení se v kvantově eaniké syslu otony řekyjí a oou fúzovat «tt://ffzuz
4 6 Mládež a fyzika k jeji sážká a oly fúzovat, kdežto de Boglieo vlny elektonů se nesějí řekývat, aby se ovaly jako ideální lyn Hustota vězd oste sěe ke středu vězd Niéně o tento řádový odad velikosti uvažujte, že je ustota všude stejná Dále užijte fakt, že >> e 5 a) Nalezněte vzta o n e, ůěnou ustotu očtu elektonů uvnitř vězdy 5 b) Nalezněte vzta o d e, tyikou vzdálenost ezi elektony uvnitř vězdy 5 ) Užijte odínku d e λ e / ½ a naište ovnii o oloě nejenší ožné vězdy Uvažujte telotu ve středu vězdy, tyikou o elý vnitřek vězdy Česká eezentae MFO na volu ayské yaidy v Izaalu (Yuatan) dne a čeští klui na volu české yaidy fyzikální vzdělanosti své geneae Zleva: ola, bonzová edaile, M Koutný, stříbná edaile, d J Kříž, edagogiký vedouí, J Hulík, stříbná edaile, yšavý, bonzová edaile, of B Vybíal, vedouí eezentae, a J Sýkoa, bonzová edaile Foto B Vybíal Skutečně, vězdy na tzv lavní oslounosti (tj fúzujíí vodík) řibližně slňují toto kitéiu dané oěe M/ o velký ozsa otností oě otnost/oloě vězd ředozí soda naznačuje, že kvantově eaniký řístu o odad teloty ve středu Slune je sávný a) oužijte ředozí výsledek a ukažte, že o jakoukoli vězdu fúzujíí vodík je oě otnosti M ku oloěu stejný a závisí jen na fyzikální konstantá Odvoďte závislost oěu M/ o vězdy fúzujíí vodík 5 Hotnost a oloě nejenší vězdy Výsledek získaný v části (a) naovídá, že by vězdy oly ít libovolnou otnost, okud bude slněna výše uvedená odínka To ovše není avda O lynu uvnitř noální vězd fúzujíí vodík je znáo, že se řibližně ová jako ideální lyn To znaená, že tyiká vzdálenost ezi elektony d e je v ůěu větší než λ e, tj jeji tyiká de Boglieo vlnová délka Jsou-li blíže, naázejí se elektony v tzv degeneované stavu a vězdy se ak ovají odlišně ovšiněte si ozdílu ve zůsobu, jak oisujee otony a elektony uvnitř vězdy De Boglieo vlny otonů se usejí řekývat, aby doázelo uiny ayské vězdány v Cien Itzá, Mexiko Yuatan Foto B Vybíal tt://ffzuz 5 d) Číselně vyočtěte odnotu oloěu nejenší ožné noální vězdy v ete a v jednotká oloěu Slune 5 e) Číselně vyočtěte odnotu otnosti nejenší ožné noální vězdy v kg a v jednotká otnosti Slune 6 Fúzujíí jáda elia ve staší vězdá Jak vězdy stánou, řeění fúzí většinu vodíku ve svý jáde na eliu (He), takže jsou nueny začít fúzovat eliu na těžší vky, aby oly dále svítit Jádo elia á dva otony a dva neutony, takže á dvojnásobný náboj a řibližně čtyřnásobnou otnost otonu Viděli jse, že d λ / ½ je odínka, aby otony oly fúzovat 6 a) Stanovte ekvivalentní odínku o eliu a nalezněte v k (He), střední kvadatikou ylost jade elia a T(He), telotu nutnou k fúzi elia Řešení 1 Ze zákona zaování enegie lyne 1 q vk π εd Jelikož také latí 1 kt vk, () dostanee q T 5,5 1 9 K () 1π ε d k a) Dosadíe do odínky ydostatiké ovnováy (1) všeny v zadání naznačené odady a dostanee G M ρ o ideální lyn však latí ρ kt Číselný fakto v ředozí ovnosti je nutný, jelikož na každou otnost otonu řiadají dvě částie (oton a elekton), řičež obě tyto částie
5 č 5 Čs čas fyz 6 (1) 7 stejně řisívají k tlaku lynu oovnání obou ovni snad získáe výsledek G M T k b) Z ředozío výsledku áe M kt () G ) Dosazení dostanee odnotu M/ 1, 1 kg -1 a) o de Boglieo vlnovou délku latí λ (5) vk Z této ovnie ůžee dosadit do ovnie (), jelikož odle zadání d λ / -1/ Za střední kvadatikou ylost ak ůžee dosadit z () o úavě dostanee q T π ε k (6) b) Číselně, T 9,7 1 6 K ) Dosazení novéo odadu teloty do () áe M/, 1 1 kg/ o Slune latí M(Slune)/(Slune),9 1 1 kg/ Do vztau () dosadíe výsledek (6), 5 a) latí b) Zřejě d e n M q (7) 1π G ε M / π ne 1/ e M / π 1/ (8) ) odle zadání ředokládáe, že d e λ e / -1/ o elekton latí vztay analogiké ovnií (5) a () Úavou těto ovni solečně s ovniei (6), (7) a (8) dostanee odad Exkuze do střediska ayský aátek v Cien Itzá yaida výšky 5 Foto B Vybíal 1/ ε 1/ / 5 / 1/ qe G d) Číselně 6,9 1 7,1 (Slune) e) Ze vztau (7) a ředozí nueiký výsledků dostanee M 1,7 1 9,8 M (Slune) 6 o eliu íšee q 1/ πε Hevk Hevk Odtud dostanee 1/ q v k, 1 6 s -1 πε Dále vk He T 6,5 1 8 K k Tento výsledek řádově odovídá odadů odelů vězd Liteatua [1] M anda, J Kožuško: Čs čas fyz 6, 91 (1) [] tt://ioyntnuedutw/syllabustl [] tt://ioyntnuedutw/obles-and-solutionstl» Tento výsledek řádově odovídá odadů odelů vězd «Mexiko MFO: Diloy a edaile český soutěžíí tt://ffzuz
Výpočty za použití zákonů pro ideální plyn
ýočty za oužití zákonů ro ideální lyn Látka v lynné stavu je tvořena volnýi atoy(onoatoickýi olekulai), ionty nebo olekulai. Ideální lyn- olekuly na sebe neůsobí žádnýi silai, jejich obje je ve srovnání
VíceDOPLŇKOVÉ TEXTY BB01 PAVEL SCHAUER INTERNÍ MATERIÁL FAST VUT V BRNĚ ENERGIE
DOPLŇKOVÉ TEXTY BB1 PAVEL SCHAUER INTERNÍ MATERIÁL FAST VUT V BRNĚ ENERGIE Obsa Energie... 1 Kinetická energie... 1 Potenciální energie... Konzervativní síla... Konzervativníu silovéu oli odovídá dru otenciální
Více11. Tepelné děje v plynech
11. eelné děje v lynech 11.1 elotní roztažnost a rozínavost lynů elotní roztažnost obje lynů závisí na telotě ři stálé tlaku. S rostoucí telotou se roztažnost lynů ři stálé tlaku zvětšuje. Součinitel objeové
Více2.1.6 Relativní atomová a relativní molekulová hmotnost
.1. Relativní atoová a elativní oleklová hotnost Předpoklady: Pedagogická poznáka: Tato a následjící dvě hodiny jso pokse a toch jiné podání pobleatiky. Standadní přístp znaená několik ne zcela půhledných
VíceDOPLŇKOVÉ TEXTY BB01 PAVEL SCHAUER INTERNÍ MATERIÁL FAST VUT V BRNĚ TUHÉ TĚLESO
DOPLŇKOÉ TXTY BB0 PAL SCHAUR INTRNÍ MATRIÁL FAST UT BRNĚ TUHÉ TĚLSO Tuhé těleso je těleso, o teé latí, že libovolná síla ůsobící na těleso nezůsobí jeho defoaci, ale ůže ít ouze ohybový účine. Libovolná
VíceHmotnostní tok výfukových plynů turbinou, charakteristika turbiny
Hotnostní tok výfukových lynů tubinou, chaakteistika tubiny c 0 c v v Hotnostní tok tubinou lze osat ovnicí / ED cs /ED je edukovaný ůtokový ůřez celé tubiny Úloha je řešena jako ůtok stlačitelné tekutiny
Více3.1.8 Přeměny energie v mechanickém oscilátoru
3..8 Přeěny energie v echanické oscilátoru Předoklady: 0050, 03007 Pedagogická oznáka: Odvození zákona zachování energie rovádí na vodorovné ružině, rotože je říočařejší. Pro zájece je uvedeno na konci
VíceVnitřní energie Zhotoveno ve školním roce: 2011/2012 Jméno zhotovitele: Ing. Iva Procházková
Náze a adesa školy: Střední škola ůysloá a uěleká, Oaa, řísěkoá oganizae, Paskoa 399/8, Oaa, 7460 Náze oeačního ogau: OP zděláání o konkueneshonost, oblast odoy.5 Registační číslo ojektu: CZ..07/.5.00/34.09
Více1.5.5 Potenciální energie
.5.5 Potenciální energie Předoklady: 504 Pedagogická oznámka: Na dosazování do vzorce E = mg není nic obtížnéo. Problém nastává v situacíc, kdy není zcela jasné, jakou odnotu dosadit za. Hlavním smyslem
VíceHustota plynů - jak ji změřit?
eletrh náadů učitelů fyziky 9 Hustota lynů - jak ji zěřit? ER SÁDEK, UKÁŠ AWERA edagogická fakulta U, Brno Abstrakt ěření hustoty evných látek a kaalin je běžná laboratorní úloha na řadě škol, nicéně ěření
Více1 Poznámka k termodynamice: Jednoatomový či dvouatomový plyn?
Kvantová a statistická fyzika (erodynaika a statistická fyzika) 1 Poznáka k terodynaice: Jednoatoový či dvouatoový plyn? Jeden ol jednoatoového plynu o teplotě zaujíá obje V. Plyn však ůže projít cheickou
VíceFYZIKA 2. ROČNÍK. Změny skupenství látek. Tání a tuhnutí. Pevná látka. soustava velkého počtu částic. Plyn
Zěny skuenství látek Pevná látka Kaalina Plyn soustava velkého očtu částic Má-li soustava v rovnovážné stavu ve všech částech stejné fyzikální a cheické vlastnosti (stejnou hustotu, stejnou strukturu a
Více1. Hmotnost a látkové množství
. Hotnost a látkové nožství Hotnost stavební jednotky látky (například ato, olekly, vzorcové jednotky, eleentární částice atd.) označjee sybole a, na rozdíl od celkové hotnosti látky. Při požití základní
Vícer j Elektrostatické pole Elektrický proud v látkách
Elektrostatiké pole Elektriký proud v látkáh Měděný vodiče o průřezu 6 protéká elektriký proud Vypočtěte střední ryhlost v pohybu volnýh elektronů ve vodiči jestliže předpokládáe že počet volnýh elektronů
VíceFYZIKA I. Mechanická energie. Prof. RNDr. Vilém Mádr, CSc. Prof. Ing. Libor Hlaváč, Ph.D. Doc. Ing. Irena Hlaváčová, Ph.D. Mgr. Art.
VYSOKÁ ŠKOLA BÁŇSKÁ TECHNICKÁ UNIVERZITA OSTRAVA FAKULTA STROJNÍ FYZIKA I Mechanická enegie Pof. RND. Vilém Mád, CSc. Pof. Ing. Libo Hlaváč, Ph.D. Doc. Ing. Iena Hlaváčová, Ph.D. Mg. At. Dagma Mádová Ostava
Více3.2.2 Rovnice postupného vlnění
3.. Rovnice postupného vlnění Předpoklady: 310, 301 Chcee najít rovnici, která bude udávat výšku vlny v libovolné okažiku i libovolné bodě (v jedno okažiku je v různých ístech různá výška vlny). Veličiny
VícePokud světlo prochází prostředím, pak v důsledku elektromagnetické interakce s částicemi obsaženými
1 Pracovní úkoly 1. Změřte závislost indexu lomu vzduchu na tlaku n(). 2. Závislost n() zracujte graficky. Vyneste také závislost závislost vlnové délky sodíkové čáry na indexu lomu vzduchu λ(n). Proveďte
VíceMĚŘENÍ VLHKOSTI. Vlhkoměr CHM 10 s kapacitní sondou
MĚŘENÍ VLHKOSTI 1. Úkol ěření a) Zěřte relativní vlhkost vzduchu v laboratoři sychroetre a oocí řístrojů s kaacitní olyerní sondou. b) S oocí tabulek a vzorců v teoretické úvodu vyočítejte rosný bod, absolutní
VíceNakloněná rovina III
6 Nakloněná rovina III Předoklady: 4 Pedagogická oznáka: Následující říklady oět atří do kategorie vozíčků Je saozřejě otázkou, zda tyto říklady v takové nožství cvičit Osobně se i líbí, že se studenti
VíceTERMODYNAMIKA 1. AXIOMATICKÁ VÝSTAVBA KLASICKÉ TD Základní pojmy
ERMODYNAMIKA. AXIOMAICKÁ ÝSABA KLASICKÉ D.. Základní ojmy Soustava (systém) je část rostoru od okolí oddělený stěnou uzavřená - stěna brání výměně hmoty mezi soustavou a okolím vers. otevřená (uzavřená
VíceZákladní vlastnosti elektrostatického pole, probrané v minulých hodinách, popisují dvě diferenciální rovnice : konzervativnost el.
Aplikace Gaussova zákona ) Po sestavení základní ovnice elektostatiky Základní vlastnosti elektostatického pole, pobané v minulých hodinách, popisují dvě difeenciální ovnice : () ot E konzevativnost el.
VíceTERMODYNAMIKA 1. AXIOMATICKÁ VÝSTAVBA KLASICKÉ TD Základní pojmy
ERMODYNAMIKA. AXIOMAICKÁ ÝSABA KLASICKÉ D.. Základní ojmy Soustava (systém) je část rostoru od okolí oddělený stěnou uzavřená - stěna brání výměně hmoty mezi soustavou a okolím vers. otevřená (uzavřená
VíceHYDROPNEUMATICKÝ VAKOVÝ AKUMULÁTOR
HYDROPNEUMATICKÝ AKOÝ AKUMULÁTOR OSP 050 ŠEOBECNÉ INFORMACE ýočet hydroneumatického akumulátoru ZÁKLADNÍ INFORMACE Při výočtu hydroneumatického akumulátoru se vychází ze stavové změny lynu v akumulátoru.
VíceVýpo ty Výpo et hmotnostní koncentrace zne ující látky ,
"Zracováno odle Skácel F. - Tekáč.: Podklady ro Ministerstvo životního rostředí k rovádění Protokolu o PRTR - řehled etod ěření a identifikace látek sledovaných odle Protokolu o registrech úniků a řenosů
VíceNewtonův zákon I
14 Newtonův zákon I Předpoklady: 104 Začnee opakování z inulé hodiny Pedaoická poznáka: Nejdříve nechá studenty vypracovat oba následující příklady, pak si zkontrolujee první příklad a studenti dostanou
Více1. Semestrální práce. se skládá ze dvou částí: b) Rys tužkou
1 Semestální áce se skládá ze dvou částí: a) Páce v Rinoceos b) Rys tužkou a) Páce v Rinoceos: Pomocí křivek učenýc řídicími body navněte fonty o své iniciály (v říadě, že se jedná o dvě stejná ísmena,
VíceTermodynamické základy ocelářských pochodů
29 3. Termodynamické základy ocelářských ochodů Termodynamika ůvodně vznikla jako vědní discilína zabývající se účinností teelných (arních) strojů. Později byly termodynamické zákony oužity ři studiu chemických
VíceStavba atomu: Atomové jádro
Stavba atomu: tomové jádo Výzkum stuktuy hmoty: Histoie Jen zdánlivě existuje hořké či sladké, chladné či hoké, ve skutečnosti jsou pouze atomy a pázdno. Démokitos, 46 37 př. n.l. Heni Becqueel 85 98 objev
Vícemolekuly zanedbatelné velikosti síla mezi molekulami zanedbatelná molekuly se chovají jako dokonale pružné koule
. PLYNY IDEÁLNÍ PLYN: olekuly zanedbatelné velikosti síla ezi olekulai zanedbatelná olekuly se chovají jako dokonale pružné koule Pro ideální plyn platí stavová rovnice. Pozn.: blízkosti zkapalnění (velké
VíceObrázek1:Nevratnáexpanzeplynupřesporéznípřepážkudooblastisnižšímtlakem p 2 < p 1
Joule-Thomsonův jev Fyzikální raktikum z molekulové fyziky a termodynamiky Teoretický rozbor Entalie lynu Při Joule-Thomsonově jevu dochází k nevratné exanzi lynů do rostředí s nižším tlakem. Pro ilustraci
Více1.2.5 2. Newtonův zákon I
15 Newtonův zákon I Předpoklady: 104 Z inulé hodiny víe, že neexistuje příý vztah (typu příé nebo nepříé úěrnosti) ezi rychlostí a silou hledáe jinou veličinu popisující pohyb, která je navázána na sílu
VíceKINETICKÁ TEORIE PLYNŮ
KIETICKÁ TEOIE PLYŮ. Cíl a řdoklady - snaží s ysětlit akroskoické choání lynů na základě choání jdnotliých olkul (jjich rychlostí, očtu nárazů na stěnu nádoby, srážk s ostatníi olkulai). Tato tori br úahu
VíceFyzikální chemie. 1.2 Termodynamika
Fyzikální chemie. ermodynamika Mgr. Sylvie Pavloková Letní semestr 07/08 děj izotermický izobarický izochorický konstantní V ermodynamika rvní termodynamický zákon (zákon zachování energie): U Q + W izotermický
VícePohyb tělesa, základní typy pohybů, pohyb posuvný a rotační. Obsah přednášky : typy pohybů tělesa posuvný pohyb rotační pohyb geometrie hmot
Pohyb tělesa, základní typy pohybů, pohyb posuvný a otační Obsah přednášky : typy pohybů tělesa posuvný pohyb otační pohyb geoetie hot Pohyb tělesa, základní typy pohybů, pohyb posuvný a otační posuvný
Více7.5.12 Parabola. Předpoklady: 7501, 7507. Pedagogická poznámka: Na všechny příklady je potřeba asi jeden a půl vyučovací hodiny.
75 Paabola Předoklad: 750, 7507 Pedagogická oznámka: Na všechn říklad je otřeba asi jeden a ůl vučovací hodin Paabolu už známe: matematika: Gafem každé kvadatické funkce = a + b + c je aabola fzika: Předmět,
Více2.3.6 Práce plynu. Předpoklady: 2305
.3.6 Práce lynu Předoklady: 305 Děje v lynech nejčastěji zobrazujeme omocí diagramů grafů závislosti tlaku na objemu. Na x-ovou osu vynášíme objem a na y-ovou osu tlak. Př. : Na obrázku je nakreslen diagram
VíceCvičení z termomechaniky Cvičení 5.
Příklad V komresoru je kontinuálně stlačován objemový tok vzduchu *m 3.s- + o telotě 0 * C+ a tlaku 0, *MPa+ na tlak 0,7 *MPa+. Vyočtěte objemový tok vzduchu vystuujícího z komresoru, jeho telotu a říkon
VíceCHEMICKÉ VÝPOČTY II SLOŽENÍ ROZTOKŮ. Složení roztoků udává vzájemný poměr rozpuštěné látky a rozpouštědla v roztoku. Vyjadřuje se:
CEMICKÉ VÝPOČTY II SLOŽENÍ ROZTOKŮ Teorie Složení roztoků udává vzájený poěr rozpuštěné látky a rozpouštědla v roztoku. Vyjadřuje se: MOTNOSTNÍM ZLOMKEM B vyjadřuje poěr hotnosti rozpuštěné látky k hotnosti
Více6.2.5 Pokusy vedoucí ke kvantové mechanice IV
65 Pokusy vedoucí ke kvantové echanice IV Předpoklady: 06004 94: J Franck, G Hertz: Frack-Hertzův pokus Př : Na obrázku je nakresleno schéa Franck-Hertzova pokusu Jaký způsobe se budou v baňce (pokud v
Více( ) ( ) Newtonův zákon II. Předpoklady:
6 Newtonův zákon II Předpoklady: 0005 Př : Autoobil zrychlí z 0 k/h na 00 k/h za 8 s Urči velikost síly, která auto uvádí do pohybu, pokud autoobil váží,6 tuny Předpokládej rovnoěrně zrychlený pohybu auta
Více3.2.2 Rovnice postupného vlnění
3.. Rovnice postupného vlnění Předpoklady: 310, 301 Chcee najít rovnici, která bude udávat výšku vlny v libovolné okažiku i libovolné bodě (v jedno okažiku je v různých ístech různá výška vlny). Veličiny
Více2.6.6 Sytá pára. Předpoklady: 2604
.6.6 Sytá ára Předolady: 604 Oaování: aaliny se vyařují za aždé teloty. Nejrychlejší částice uniají z aaliny a stává se z nich ára. Do isy nalijee vodu voda se ostuně vyařuje naonec zůstane isa rázdná,
Více4. konference o matematice a fyzice na VŠT Brno, Fraktály ve fyzice. Oldřich Zmeškal
4. konfeence o matematice a fyzice na VŠT Bno, 15. 9. 25 Faktály ve fyzice Oldřich Zmeškal Ústav fyzikální a spotřební chemie, Fakulta chemická, Vysoké učení technické, Pukyňova 118, 612 Bno, Česká epublika
VíceIDEÁLNÍ PLYN II. Prof. RNDr. Emanuel Svoboda, CSc.
IDEÁLNÍ PLYN II Prof. RNDr. Eanuel Svoboa, Sc. ZÁKLADNÍ RONIE PRO LAK IP F ýchoisko efinice tlaku vztahe S Náoba tvaru krychle, stejná rychlost olekul všei sěry (olekulární chaos, všechny sěry stejně ravěoobné)
VíceTermodynamická soustava Vnitřní energie a její změna První termodynamický zákon Řešení úloh Prof. RNDr. Emanuel Svoboda, CSc.
Vnitřní energie a její zěna erodynaická soustava Vnitřní energie a její zěna První terodynaický zákon Řešení úloh Prof. RNDr. Eanuel Svoboda, CSc. erodynaická soustava a její stav erodynaická soustava
VíceUniverzita Hradec Králové Pedagogická fakulta SEMINÁRNÍ PRÁCE. Fyzika a potápní. Mgr. Michal Musílek
Univezita Hadec Kálové Pedagogická fakulta SEMINÁRNÍ PRÁCE Fyzika a otání Mg. Mical Musílek kateda fyziky a infoatiky konzultant: Pof. RND. Ivo olf, Csc. studijní oga: P757 Secializace v edagogice studijní
Více8. Termodynamika a molekulová fyzika
8. erodynaika a olekulová fyzika Princi energie je záležitost zkušenosti. Pokud by tedy jednoho dne ěla být jeho všeobecná latnost zochybněna, což v atoové fyzice není vyloučeno, stal by se náhle aktuální
VíceHlavní body. Úvod do dynamiky. Dynamika translačních pohybů Dynamika rotačních pohybů
Mechanka dynaka Hlavní body Úvod do dynaky. Dynaka tanslačních pohybů Dynaka otačních pohybů Úvod do dynaky Mechanka by byla neúplná, kdyby se nezabývala, důvody poč se tělesa dávají do pohybu, zychlují,
VíceV p-v diagramu je tento proces znázorněn hyperbolou spojující body obou stavů plynu, je to tzv. izoterma :
Jednoduché vratné děje ideálního lynu ) Děj izoter mický ( = ) Za ředokladu konstantní teloty se stavová rovnice ro zadané množství lynu změní na známý zákon Boylův-Mariottův, která říká, že součin tlaku
VícePedagogická poznámka: Cílem hodiny je zopakování vztahu pro hustotu, ale zejména nácvik základní práce se vzorci a jejich interpretace.
1.1.5 Hustota Předpoklady: 010104 Poůcky: voda, olej, váhy, dvojice kuliček, dvě stejné kádinky, dva oděrné válce. Pedagogická poznáka: Cíle hodiny je zopakování vztahu pro hustotu, ale zejéna nácvik základní
VíceSrovnání klasického a kvantového oscilátoru. Ondřej Kučera
Srovnání klasického a kvantového oscilátoru Ondřej Kučera Seestrální projekt 010 Obsah 1. Úvod... 3. Teorie k probleatice... 4.1. Mechanika... 4.1.1. Klasická echanika... 4.1.1.1. Klasický oscilátor...
VíceŘešení úloh celostátního kola 59. ročníku fyzikální olympiády. Úlohy navrhl J. Thomas
Řešení úlo celostátnío kola 59. ročníku fyzikální olympiády Úloy navrl J. Tomas 1.a) Rovnice rozpadu je 38 94Pu 4 He + 34 9U; Q E r [ m 38 94Pu ) m 4 He ) m 34 9U )] c 9,17 1 13 J 5,71 MeV. body b) K dosažení
VícePopis fyzikálního chování látek
Popis fyzikálního chování látek pro vysvětlení noha fyzikálních jevů již nevystačíe s pouhý echanický popise Terodynaika oblast fyziky, která kroě echaniky zkouá vlastnosti akroskopických systéů, zejéna
VíceUniverzita Pardubice FAKULTA CHEMICKO TECHNOLOGICKÁ
Univerzita Pardubice FAKULA CHEMICKO ECHNOLOGICKÁ MEODY S LAENNÍMI PROMĚNNÝMI A KLASIFIKAČNÍ MEODY SEMINÁRNÍ PRÁCE LICENČNÍHO SUDIA Statistické zracování dat ři kontrole jakosti Ing. Karel Dráela, CSc.
VíceMolekulová fyzika. Reálný plyn. Prof. RNDr. Emanuel Svoboda, CSc.
Molekulová fyzik Reálný lyn Prof. RNDr. Enuel Svood, CSc. Reálný lyn Existence vzájeného silového ůsoení ezi částicei (tzv. vn der Wlsovské síly) Odudivá síl ezi částicei (interkce řekryvová) ři dosttečně
VíceUrčení geometrických a fyzikálních parametrů čočky
C Určení geoetrickýc a yzikálníc paraetrů čočky Úkoly :. Určete poloěry křivosti ploc čočky poocí séroetru. Zěřte tloušťku čočky poocí digitálnío posuvnéo ěřítka 3. Zěřte oniskovou vzdálenost spojné čočky
Více2. Sestrojte graf závislosti prodloužení pružiny na působící síle y = i(f )
1 Pracovní úkoly 1. Zěřte tuost k pěti pružin etodou statickou. 2. Sestrojte raf závislosti prodloužení pružiny na působící síle y = i(f ) 3. Zěřte tuost k pěti pružin etodou dynaickou. 4. Z doby kitu
VíceSHANNONOVY VĚTY A JEJICH DŮKAZ
SHANNONOVY VĚTY A JEJICH DŮKAZ JAN ŠŤOVÍČEK Abstrakt. Důkaz Shannonových vět ro binární symetrický kanál tak, jak měl být robrán na řednášce. Číslování vět odovídá řednášce. 1. Značení a obecné ředoklady
VíceNakloněná rovina II
3 Nakloněná rovina II Předoklady: Pedagogická oznáka: Obsah hodiny se za norálních okolnosí saozřejě nedá sihnou, záleží na Vás, co si vyberee Pedagogická oznáka: Na začáku hodiny zadá sudenů říklad Nečeká
Více4 SÁLÁNÍ TEPLA RADIACE
SÁLÁNÍ TEPLA RADIACE Vyzařovaná energie tělese se přenáší elektroagnetický vlnění o různé délce vlny. Podle toho se rozlišuje záření rentgenové, ultrafialové, světelné, infračervené a elektroagnetické
VíceI. Statické elektrické pole ve vakuu
I. Statické elektické pole ve vakuu Osnova:. Náboj a jeho vlastnosti 2. Coulombův zákon 3. Intenzita elektostatického pole 4. Gaussova věta elektostatiky 5. Potenciál elektického pole 6. Pole vodiče ve
VíceMĚŘENÍ PLANCKOVY KONSTANTY
MĚŘENÍ PLANCKOVY KONSTANTY Pomůcky: voltmetr DVP-BTA, amérmetr DCP-BTA, sektrometr SectroVis Plus s otickým vláknem SectroVis Otical Fiber, několik různých LED, zdroj naětí, reostat, sojovací vodiče, LabQuest,
Vícek + q. Jestliže takový dipól kmitá s frekvencí ν (odpovídající
Vlastnosti kmitajíího dipólu Podle klasiké teoie je nejefektivnějším zdojem elektomagnetikého záření kmitajíí elektiký dipól. Intenzita jeho záření o několik řádů převyšuje intenzity ostatníh zdojů záření
VíceVYVAŽOVÁNÍ VNĚJŠÍCH ÚČINKŮ ZPŮSOBENÝCH SETRVAČNÝMI SILAMI OD ROTAČNÍCH A POSUVNÝCH HMOT
VYVAŽOVÁNÍ VNĚJŠÍCH ÚČINKŮ ZPŮSOBENÝCH SETRVAČNÝMI SILAMI OD ROTAČNÍCH A POSUVNÝCH HMOT Předěte vyvažování jsou sekundání síly vyvolané účinky ohybujících se hot otačních a osuvných. o Setvačná síla otačních
VíceK přednášce NUFY080 Fyzika I prozatímní učební materiál, verze 01 Keplerova úloha Leoš Dvořák, MFF UK Praha, Keplerova úloha
K řednášce NUFY080 Fyzika I ozatímní učební mateiál, veze 01 Keleova úloha eoš Dvořák, MFF UK Paha, 014 Keleova úloha Chceme sočítat, jak se ohybuje hmotný bod gavitačně řitahovaný nehybným silovým centem.
VíceKvantová a statistická fyzika 2 (Termodynamika a statistická fyzika)
Kvantová a statistická fyzika 2 (ermodynamika a statistická fyzika) ermodynamika ermodynamika se zabývá zkoumáním obecných vlastností makroskoických systémů v rovnováze, zákonitostmi makroskoických rocesů,
VícePŘEPLŇOVÁNÍ PÍSTOVÝCH SPALOVACÍCH MOTORŮ
PŘEŇOVÁNÍ PÍSOVÝCH SPALOVACÍCH MOORŮ Účinnou cestou ke zvyšování výkonů PSM je zvyšování středního efektivního tlaku oběhu e oocí řelňování. Současně se tí zravidla zvyšuje i celková účinnost otoru. Zvyšování
VíceElektrická vodivost kovů. Pro pohyb částice ve vnějším silovém potenciálním poli platí Schrodingerova rovnice:
Elektická vodivost kovů Vodiče Vodiče Po pohyb částice ve vnější silové potenciální poli platí Schodingeova ovnice: h Ψ x Ψ + y + Ψ + W z p Ψ WΨ Tato ovnice popisuje pohyb elektonu a ářešení pouze po učité
VíceGibbsova a Helmholtzova energie. Def. Gibbsovy energie G. Def. Helmholtzovy energie A
ibbsova a Helmholtzova energie Def. ibbsovy energie H Def. Helmholtzovy energie U, jsou efinovány omocí stavových funkcí jená se o stavové funkce. ibbsova energie charakterizuje rovnovážný stav (erzibilní
VíceVYVAŽOVÁNÍ VNĚJŠÍCH ÚČINKŮ ZPŮSOBENÝCH SETRVAČNÝMI SILAMI OD ROTAČNÍCH A POSUVNÝCH HMOT
VYVAŽOVÁNÍ VNĚJŠÍCH ÚČINKŮ ZPŮSOBENÝCH SETRVAČNÝMI SILAMI OD ROTAČNÍCH A POSUVNÝCH HMOT Předěte vyvažování jsou sekundání síly vyvolané účinky ohybujících se hot otačních a osuvných. Fo Setvačná síla otačních
VíceVLHKÝ VZDUCH STAVOVÉ VELIČINY
VLHKÝ VZDUCH STAVOVÉ VELIČINY Vlhký vzduch - vlhký vzduch je směsí suchého vzduchu a vodní áry okuující solečný objem - homogenní směs nastává okud je voda ve směsi v lynném stavu - heterogenní směs ve
Více3.9. Energie magnetického pole
3.9. nergie agnetického poe 1. Uět odvodit energii agnetického poe cívky tak, aby bya vyjádřena poocí paraetrů obvodu (I a L).. Znát vztah pro energii agnetického poe cívky jako funkci veičin charakterizujících
VícePRŮTOK PLYNU OTVOREM
PRŮTOK PLYNU OTVOREM P. Škrabánek, F. Dušek Univerzita Pardubice, Fakulta chemicko technologická Katedra řízení rocesů a výočetní techniky Abstrakt Článek se zabývá ověřením oužitelnosti Saint Vénantovavy
VíceTheory Česky (Czech Republic)
Q3-1 Velký hadronový urychlovač (10 bodů) Než se do toho pustíte, přečtěte si prosím obecné pokyny v oddělené obálce. V této úloze se budeme bavit o fyzice částicového urychlovače LHC (Large Hadron Collider
VíceVnitřní energie ideálního plynu podle kinetické teorie
Vnitřní energie ideálního plynu podle kinetické teorie Kinetická teorie plynu, která prní poloině 9.století dokázala úspěšně spojit klasickou fenoenologickou terodynaiku s echanikou, poažuje plyn za soustau
VíceDynamické programování
ALG Dynamické rogramování Nejdelší rostoucí odoslounost Otimální ořadí násobení matic Nejdelší rostoucí odoslounost Z dané oslounosti vyberte co nejdelší rostoucí odoslounost. 5 4 9 5 8 6 7 Řešení: 4 5
VíceHlavní body. Keplerovy zákony Newtonův gravitační zákon. Konzervativní pole. Gravitační pole v blízkosti Země Planetární pohyby
Úvod do gavitace Hlavní body Kepleovy zákony Newtonův gavitační zákon Gavitační pole v blízkosti Země Planetání pohyby Konzevativní pole Potenciál a potenciální enegie Vztah intenzity a potenciálu Úvod
VíceObr. V1.1: Schéma přenosu výkonu hnacího vozidla.
říklad 1 ro dvounáravové hnací kolejové vozidlo motorové trakce s mechanickým řenosem výkonu určené následujícími arametry určete moment hnacích nárav, tažnou sílu na obvodu kol F O. a rychlost ři maximálním
VíceNázev školy. Moravské gymnázium Brno s.r.o. Mgr. Marie Chadimová Mgr. Věra Jeřábková. Autor. Matematika 02a Racionální čísla. Text a příklady.
Čílo ojektu CZ..07/..00/4.074 Název školy Movké gymnázium Bno..o. Auto Temtiká olt Mg. Mie Chdimová Mg. Vě Jeřáková Mtemtik 0 Rionální číl. Text říkldy. Ročník. Dtum tvoy.. 0 Anote ) o žáky jko text látky,
VíceStabilita prutu, desky a válce vzpěr (osová síla)
Stabilita rutu, deky a válce vzěr (oová íla) Průběh ro ideálně římý rut (teoretický tav) F δ F KRIT Průběh ro reálně římý rut (reálný tav) 1 - menší očáteční zakřivení - větší očáteční zakřivení F Obr.1
Více14. Základy elektrostatiky
4. Základy elektostatiky lektostatické pole existuje kolem všech elekticky nabitých tles. Tato tlesa na sebe vzájemn jeho postednictvím psobí. lektický náboj dva významy: a) vyjaduje stav elekticky nabitých
VíceZpůsobilost. Data a parametry. Menu: QCExpert Způsobilost
Zůsobilost Menu: QExert Zůsobilost Modul očítá na základě dat a zadaných secifikačních mezí hodnoty různých indexů zůsobilosti (caability index, ) a výkonnosti (erformance index, ). Dále jsou vyočítány
Více3.1.3 Rychlost a zrychlení harmonického pohybu
3.1.3 Rychlost a zrychlení haronického pohybu Předpoklady: 312 Kroě dráhy (výchylky) popisujee pohyb i poocí dalších dvou veličin: rychlosti a zrychlení. Jak budou vypadat jejich rovnice? Společný graf
Více1. Pohyby nabitých částic
1. Pohyby nabitých částic 16 Pohyby nabitých částic V celé první kapitole budee počítat pohyby částic ve vnějších přede znáých (zadaných) polích. Předpokládáe že 1. částice vzájeně neinteragují. vlastní
VíceZáklady vztlakové síly v pokusech
Základy vztlakové síly v pokusech Václav Piskač 1, Gynáziu tř. Kpt. Jaroše, Brno Po celou dobu své pedagogické praxe se snaží vyučovat poocí deonstračních a žákovských pokusů. Následující řádky považujte
VícePříklady elektrostatických jevů - náboj
lektostatika Hlavní body Příklady elektostatických jevů. lektický náboj, elementání a jednotkový náboj Silové působení náboje - Coulombův zákon lektické pole a elektická intenzita, Páce v elektostatickém
VíceVětrání hromadných garáží
ětrání hromadných garáží Domácí ředis: ČSN 73 6058 Hromadné garáže, základní ustanovení, latná od r. 1987 Zahraniční ředisy: ÖNORM H 6003 Lüftungstechnische Anlagen für Garagen. Grundlagen, Planung, Dimensionierung,
VíceÚvod do elektrických měření I
Úvod do elektrických ěření I Historické střípky První pozorované elektrické jevy byly elektrostatické povahy Proto první elektrické ěřicí přístroje byly založeny právě na elektrostatické principu ezi první
VíceKOMPLEXNÍ DVOJBRANY - PŘENOSOVÉ VLASTNOSTI
Koplexní dvobrany http://www.sweb.cz/oryst/elt/stranky/elt7.ht Page o 8 8. 6. 8 KOMPEXNÍ DVOJBNY - PŘENOSOVÉ VSTNOSTI Intergrační a derivační článek patří ezi koplexní dvobrany. Integrační článek á vlastnost
VíceZjednodušený návrh plnícího systému přeplňovaného vznětového motoru III
Zjednodušený návrh lnícího systéu řelňovaného vznětového otoru III Zadání: e = 300 kw (ři n = 000 1/in) D = 115 Z = 135 Výočet: lnicí systé s dvoustuňový stlačování oocí BD a chladiči lnicího vzduchu:
VíceII. Statické elektrické pole v dielektriku. 2. Dielektrikum 3. Polarizace dielektrika 4. Jevy v dielektriku
II. Statické elektické pole v dielektiku Osnova: 1. Dipól 2. Dielektikum 3. Polaizace dielektika 4. Jevy v dielektiku 1. Dipól Konečný dipól 2 bodové náboje stejné velikosti a opačného znaménka ve vzdálenosti
VíceTermodynamika ideálního plynu
Přednáška 5 Termodynamika ideálního lynu 5.1 Základní vztahy ro ideální lyn 5.1.1 nitřní energie ideálního lynu Alikujme nyní oznatky získané v ředchozím textu na nejjednodužší termodynamickou soustavu
VíceKruhový děj s plynem
.. Kruhový děj s lynem Předoklady: 0 Chceme využít skutečnost, že lyn koná ři rozínání ráci, na konstrukci motoru. Nejjednodušší možnost: Pustíme nafouknutý balónek. Balónek se vyfukuje, vytlačuje vzduch
VíceIdentifikátor materiálu: ICT 2 54
Identifikátor ateriálu: ICT 2 54 Registrační číslo projektu Název projektu Název příjece podpory název ateriálu (DUM) Anotace Autor Jazyk Očekávaný výstup Klíčová slova Druh učebního ateriálu Druh interaktivity
Vícee²ení testu 1 P íklad 1 v 1 u 1 u 2 v 2 Mechanika a kontinuum NAFY listopadu 2016
e²ení testu Mechania a ontinuu NAFY00 8. listopadu 06 P ílad Zadání: Eletron o ineticé energii E se srazí s valen ní eletrone argonu a ionizuje jej. P i ionizaci se ást energie nalétávajícího eletronu
VíceGravitační a elektrické pole
Gavitační a elektické pole Newtonův gavitační zákon Aistotelés (384-3 př. n. l.) předpokládal, že na tělesa působí síla směřující svisle dolů. Poto jsou těžké předměty (skály tvořící placatou Zemi) dole
Více1.3.3 Přímky a polopřímky
1.3.3 římky a olořímky ředoklady: 010302 edagogická oznámka: oslední říklad je oakování řeočtu řes jednotku. okud hodina robíhá dobře, dostanete se k němu řed koncem hodiny. edagogická oznámka: Nakreslím
VícePROCESNÍ INŽENÝRSTVÍ 7
UNIERZITA TOMÁŠE BATI E ZÍNĚ AKUTA APIKOANÉ INORMATIKY PROCENÍ INŽENÝRTÍ 7 ýočty sojené s filtrací Dagmar Janáčová Hana Carvátová Zlín 01 Tento studijní materiál vznikl za finanční odory Evroskéo sociálnío
Více5. Výpočty s využitím vztahů mezi stavovými veličinami ideálního plynu
. ýpočty s využití vztahů ezi stavovýi veličinai ideálního plynu Ze zkušenosti víe, že obje plynu - na rozdíl od objeu pevné látky nebo kapaliny - je vyezen prostore, v něž je plyn uzavřen. Přítonost plynu
VíceHmotnostní procenta (hm. %) počet hmotnostních dílů rozpuštěné látky na 100 hmotnostních dílů roztoku krát 100.
Roztoky Roztok je hoogenní sěs. Nejčastěji jsou oztoky sěsi dvousložkové (dispezní soustavy. Látka v nadbytku dispezní postředí, duhá složka dispegovaná složka. Roztoky ohou být kapalné, plynné i pevné.
Více