Historie. První myšlenky již v šedesátých letech Koncept návrhu: Značné podélné sklony (až 40 ) Provoz převážně osobních vlaků

Podobné dokumenty
Miroslav Valenta, 1.56

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE FAKULTA DOPRAVNÍ

25 let TGV ROZHOVOR S GUILLAUMEM PEPYM

Fakulta Dopravní ČVUT v Praze. Semestrální práce z předmětu Y2VT. LGV Est - trasa 2.fáze (Baudrecourt Vendenheim)

Vysokorychlostní tratě

Vysokorychlostní železniční tratě

Vysokorychlostní železnice v ČR proč?

Vliv vysokorychlostní železnice na mobilitu

ROZVOJ VYSOKORYCHLOSTNÍCH ŽELEZNIČNÍCH SYSTÉMŮ V EVROPĚ

Podložky pod ložnou plochou pražce a jejich pozitivní vliv na geometrickou polohu koleje

Vysokorychlostní železnice větší kvalita života

Vysokorychlostní železnice. subsystém energie. Vladimír Kudyn. Česká železnice v roce 2030, strava

Z Prahy do Brna za hodinu aneb Rychlá Spojení jako páteř naší veřejné dopravy. Michal Drábek

HISTORIE VYSOKORYCHLOSTNÍ ŽELEZNIČNÍ DOPRAVY

Vysokorychlostní železniční tratě

VRT v Německu, trať Norimberk - Mnichov

Vysokorychlostní tratě

VYHODNOCENÍ VÝSLEDKŮ MĚŘENÍ HLUKU SROVNÁNÍ STAVU PŘED A PO REALIZACI PROTIHLUKOVÝCH OPATŘENÍ

Vysokorychlostní trať Wuhan-Guangzhou FILIP HOLENDA 257

Vysokorychlostní tratě

Koncepce modernizace železniční sítě v ČR

Elektrizace tratí ve vazbě na konverzi napájecí soustavy a výstavbu Rychlých spojení v ČR

ování kapacity tratí

Oblouky Malého železničního zkušebního okruhu jako zkušební trať exponovaných zkušebních úseků podle vyhlášky UIC 518

Trať Brno Břeclav st. hranice ČR/AT a ČR/SR Historie současnost - budoucnost

Semestrální práce: Vysokorychlostní tratě. Železniční tratě, Argentina

ČESKOSLOVENSKÝ PRŮMYSL A VOZIDLA PRO VYSOKORYCHLOSTNÍ DOPRAVU

Rychlá spojení v České republice

NEJNOVĚJŠÍ TRENDY V OBLASTI INFRASTRUKTURY VYSOKORYCHLOSTNÍCH TRATÍ

VYSOKORYCHLOSTNÍ TRATĚ

SÍLY MEZI KOLEM A KOLEJNICÍ A JEJICH MĚŘENÍ. Železniční dopravní cesta 2010 Pardubice

TISKOVÁ ZPRÁVA HLAVNÍ STAVEBNÍ PRÁCE NA TRATI LYSÁ NAD LABEM MILOVICE ÚSPĚŠNĚ POKRAČUJÍ

Aktuální stav projektové přípravy tratí RS v ČR Mgr. Ing. Radek Čech, Ph.D.

Infrastruktura kolejové dopravy

ŽELEZNIČNÍ TRATĚ A STANICE. cvičení z předmětu 12ZTS letní semestr 2016/2017

VYSOKORYCHLOSTNÍ TRATĚ Z POHLEDU DOPRAVNÍHO MARKETINGU

Nástroje kraj. plánování

ŽELEZNIČNÍ PROVOZ. cvičení z předmětu 12ZELP ZS 2016/2017

Vize dopravy ČR s akcentem na železniční dopravu. Ing. Luděk Sosna, Ph.D. Ředitel Odboru strategie Ministerstvo dopravy

Vysokorychlostní trať Peking-Šanghaj, Čína

MAXIMÁLNÍ CENY A URČENÉ PODMÍNKY ZA POUŽITÍ VNITROSTÁTNÍ ŽELEZNIČNÍ DOPRAVNÍ CESTY CELOSTÁTNÍCH A REGIONÁLNÍCH DRAH PŘI PROVOZOVÁNÍ DRÁŽNÍ DOPRAVY

Sada 3 Inženýrské stavby

1.3 Členění stavby na stavební projekty D. Stavební část SO 06 Železniční svršek SO 07 Železniční spodek SO 08 Železniční přejezd v km 2,362

České vysoké učení technické v Praze Fakulta dopravní

Modernizace trati Praha Kladno

VYSOKÉ RYCHLOSTI Z POHLEDU ŽELEZNIČNÍHO DOPRAVCE

Jednotná trakční soustava na síti SŽDC. Bc. Marek Binko ředitel Odboru strategie

ESKÉ VYSOKÉ UENÍ TECHNICKÉ V PRAZE VYSOKORYCHLOSTNÍ TRAT

VRT v Číně Vysokorychlostní tratě

Železniční infrastruktura pro nákladní dopravu

ŠKODA VAGONKA a.s. člen skupiny ŠKODA Transportation

PROVOZ MAGAZÍN FOTOGALERIE LOKOMOTIVY.NET B ARVY, BARVY, BARVIČKY... KULATÉ VÝROČÍ FOTÍME V 10/2011

Přednáška č. 9 ŽELEZNICE. 1. Dráhy

Studie proveditelnosti nového železničního spojení Praha Drážďany

Zelená a čistá Ostrava 2025

MĚSTSKÁ KOLEJOVÁ DOPRAVA

Elektrické distribuční systémy pro napájení elektrických drah.

VÝHYBKY PRO VYSOKORYCHLOSTNÍ TRATĚ

Svařování a bezstyková kolej Novelizace předpisu SŽDC S3/2 Bezstyková kolej

III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Inovace výuky na GSN prostřednictvím ICT

Informace ohledně studijního programu ERASMUS

Ústav románských studií FF UK

Netechnické obtíže v přípravě VRT

Najdete Českou republiku?

Moderní systémy regionální osobní dopravy

ZHODNOCENÍ ÚČINNOSTI OPATŘENÍ V OBLASTI ŘEŠENÍ HLUKOVÉ ZÁTĚŢE

Ing. Petr Šlegr Centrum pro efektivní dopravu

MĚSTSKÁ KOLEJOVÁ DOPRAVA

L u k á š. Ústav dopravních systémů (K612) č.. 1. Vysokorychlostní železniční doprava (VRŽD)

VRT Praha - Brno OBSAH

Současnost a budoucnost železničního spojení Praha - Mnichov

Vysokorychlostní trať HSL-Zuid v Nizozemí z hlediska provozu

VLAKY pro přepravu pošty

Technické a legislativní aspekty rozvoje jednotlivých kategorií drah

Výkony železnice v Rusku v roce 2002

Zavedení palubních komponentů systému ERTMS / ETCS na železničních kolejových vozidlech ČD, a.s.

Železniční síť České republiky

1.1.1 Rozdělení vozidel

Postup modernizace železniční infrastruktury v ČR. Interoperabilita versus

Použitím elektrické energie pro pohon kol vozidel vzniká druh dopravy nazvaný elektrická vozba.

České vysoké učení technické v Praze Fakulta dopravní Katedra dopravních systémů v území

Alpské železniční tunely

MĚSTSKÁ KOLEJOVÁ DOPRAVA

Vysokorychlostní tratě v mezinárodním srovnání

EKONOMIKA DOPRAVNÍHO PODNIKU Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

Strojaři: Kanál Dunaj - Odra - Labe dá práci 70 tisícům lidí

Praha, 10. července 2019 MUDr. Miroslav Šuta

Přestupní terminál vlak-bus Milevsko

NÁPLŇ PŘEDMĚTŮ PŘÍPRAVNÝ KURZ K VYKONÁNÍ MATURITNÍ ZKOUŠKY V OBORU DOPRAVNÍ STAVITELSTVÍ. MOSTNÍ STAVBY ( 55 hodin )

SILAD s dvojstranným skluzovým vagonem

Vize železnice jako moderní, ekologické a bezpečné formy dopravy budoucnosti

I/14 RYCHNOV NAD KNĚŽNOU, OBCHVAT AKTUALIZACE

ČVUT Fakulta dopravní

Rozvoj železničního spojení mezi Jihočeským krajem a Rakouskem

Zatraktivnění železničního spojení Praha/Beroun Příbram se zaměřením na úsek Zdice - Příbram

Obnovovací stroj SVM 1000 CZ

Českosaský projekt vysokorychlostní tratě Praha Drážďany

Zelenáa čistá Ostrava Strategie ekologizace a modernizace MHD v Ostravě

SEMINÁŘ PRO ZASTUPITELE

Nevyužit. Ostrava Ing. Josef Bosáček

Transkript:

Miroslav Valenta 17.1.2008, Kladno Historie První myšlenky již v šedesátých letech Koncept návrhu: Značné podélné sklony (až 40 ) Provoz převážně osobních vlaků Výsledkem je možnost lepšího kopírování terénu při trasování vyšší rychlosti při nižších nákladech na výstavbu 1

Historie Původně se uvažovalo s nezávislou trakcí pohon vozidel plynovými turbínami Z důvody energetické krize a značné spotřeby paliva přechod na elektrickou trakci Experimentální vozdilo X4300 TGS dosáhlo v říjnu 1972 Vmax pouze 252 km/h stavba prototypu TGV 001 Historie Jako první z rodu elektrických jednotek bylo vyvinuto testovací vozidlo Z7001 Zébulon Během dvacetiměsíčních testů ujeto cca milion km rychlostí V > 300 km/h, přičemž Vmax=309km/h 2

Historie V první polovině roku 1978 dodány dva předsériové exempláře Sofie a Patrik Vykonáno na 15 000 změn oproti sériovým jednotkám První sériová jednotka dodána 25. dubna 1980 v té době byl také otevřen první úsek trati LGV Sud- Est; Paris - Lyon LGV Původně byly tratě LGV navrhovány na rychlost vyšší než 200 km/h, poté 250 km/h Nyní jsou vlaky TGV provozovány rychlostí až 320 km/h (nejnovější jsou navrhovány na 350 km/h) 3

LGV Návrhové parametry Poloměr směrového oblouku R > 4000m Nově se navhrhuje R > 7000m Podélný sklon až 40 Bezstyková kolej (kolejnice UIC 60) Úklon kolejnic 1:40 Pružné bezpodkladnicové upevnění (Pandrol Fastclip) Střídavá napájecí soustava 25 kv 50 Hz Provoz na LGV Provozovány osobní vlaky Výjimku tvoří TGV La Poste (od 1983) rychlá přeprava poštovních zásilek Nižší negativní účinky na trať Nedochází k narušování jízd osobních vlaků vlaky nákladními 4

Síť LGV LGV Belgium LGV Nord-Europe LGV Atlantique LGV Est LGV Sud-Est LGV Rhône-Alpes LGV Méditerranée 5

Síť LGV V současnosti je v provozu 7 tratí LGV Sud-Est -Paříž - Lyon; výstavba 1975 až 1983 (St. Florentin - Lyon 1981); délka 538 km; traťová rychlost 270 km/h LGV Atlantique - Paříž - Le Mans, Tours; výstavba 1985 až 1990; délka 282 km; traťová rychlost 300 km/h LGV Nord-Europe - Paříž - Lille - Calais; výstavba 1989 až 1993; délka 333 km; traťová rychlost 300 km/h LGV Rhône-Alpes - Montanay Junction - Valence; výstavba 1990 až 1994; délka 115 km; traťová rychlost 300 km/h Síť LGV V současnosti je v provozu 7 tratí LGV Méditerranée - Valence - Nimes, Marseille; výstavba 1996 až 2001; délka 251 km; traťová rychlost 300 km/h LGV Belgium - Lille - Brusel; výstavba 1993 až 1997; délka 84 km; traťová rychlost 300 km/h LGV Est -Paříž - Strasbourg; výstavba 2002 až 2007; délka 350 km; traťová rychlost 350 km/h (provoz pouze na 320 km/h) 6

Síť LGV V následujících letech se plánuje zprovoznění těchto tratí: LGV Perpignan-Figueras - Perpignan - Figueras (Španělsko); výstavba 2004 až 2009 LGV Aquitaine - Tours - Bordeaux; výstavba 2006-2013; délka 361 km LGV Rhin - Rhône - Lyon - Dijon - Mulhouse; předpoklad uvedení do provozu v roce 2011 HSL-Zuid - Brusel - Amsterdam; předpokládaný termín uvedení do prvozu v roce 2008 Trať Haut-Bugey - rekonstrukce tratě mezi Bellegarde a Bourg-en-Bresse (Paříž - Ženeva; bude otevřena v roce 2009 Lyon Turin Ferroviaira - Lyon - Turín V roce 2015 je plán provozovat na prodloužené trati LGV Est do Vídně a poté do Bratislavy Výstavba LGV Většinou novostavby Napojení na konvenční síť Výstavba nových stanic na zelené louce Příkladem je stanice TGV Haute- Picardie na LGV Nord - Europe mezi Lille a Paříží: Vybavena čtyřmi kolejemi a dvěma nástupišti Traťová rychlost 300 km/h Geograficky je orientována mezi městy Saint Quentin a Amiens Přezdívka la gare des betteraves (beet station, 7

8

Výstavba LGV V kompetenci Réseau ferré de France (RFF) Problémy návrhů především s ekology RFF tak vytvořila politiku ohleduplnosti k ŽP: voda - společné dědictví, které je nutné chránit hluk - veřejný nepřítel číslo 1 krajina - co nejlepší sladění trasy se siluetou terénu životní prostředí - zachování různorodosti prostředí odpad - identifikace, třídění a recyklování Na základě této politiky zřízeny krajské komise LGV Est Zatím poslední otevřená trať LGV První úvahy již v roce 1986 Zařazení mezi veřejně prospěšné stavby Výstavba 2002 2007 (slavnostní otevření 10.7.) Zkrácení cestovní doby ze 4h na 2h 20min Spolufinancování z krajů a EU Celkové náklady cca 3, 125 miliardy 9

LGV Est technické parametry Délka Nové stanice Traťová rychlost Napájecí systém Zářezy Násypy Křížení s PK Křížení s tratěmi Ekodukty Délka kolejnic Štěrkové lože Počet pražců cca 300 km 3 - Champagne-Ardenne, Meuse, Lorraine 350 km/h 25 kv - 50 Hz 49 * 10 6 m 3 34 * 10 6 m 3 221 20 24 cca 1288 km 3,1 * 10 6 t cca 1 * 10 6 Viaduc de Jaulny 20 700 000 10

11

12

Zabezpečovací zařízení Na LGV je proto nainstalováno zabezpečovací zařízení TVM Existují dva typy: TVM - 300 TVM - 430 Traťové oddíly o délce přibližně 1500 m Permisivní význam návěsti Stůj 13

Vozový park V provozu více než 400 jednotek (včetně Eurostar) Hnací vozidla na obou koncích jednotky Vícesystémová vozidla (dvuo až čtyřsystémová Zvláštností jsou Jacobsovy podvozky mezi vloženými vozy 14

Typ TGV Sud- Est TGV Atlantique Vmax [km/h] 270, reko 300 300 Kapacit a 345 485 Délka [m] 200,2 237,5 Hmotnost[t] 385 444 Výkon[kW] 6 450 8 800 Napájecí systém 25 kv 50 Hz + 1,5 kv ss 25 kv 50 Hz + 1,5 kv ss TGV Réseau 300 377 200 383 8 800 25 kv 50 Hz + 1,5 + 3 kv ss TGV Duplex 320 512 200 386 8 800 25 kv 50 Hz + 1,5 kv ss Thalys TGV POS Eurostar 300 320 300 377 377 794 /596 200 200 394/ 319 385 423 752 /665 8 800 9 600 12 240 25 kv 50 Hz + 15 kv 16,7 Hz + 1,5 + 3 kv ss 25 kv 50 Hz + 15 kv 16,7 Hz + 1,5 kv ss 25 kv 50 Hz + 1,5 + 0,75 kv ss 15

TGV Sud-Est TGV Atlantique 16

TGV Réseau TGV Duplex 17

Thalys TGV POS 18

Eurostar Linky TGV Relace Počet spojů t c [h] s [km] v c [km / h] Paris Lyon 24 1:57 294 151 Paris Genéve 7 3:22 276 82 Paris Grenoble 8 2:56 460 153 Paris Marseille 16 3:10 501 158 Paris Nice 5 5:40 907 160 Paris Bordeaux 23 3:04 544 179 Paris - Nantes 22 2:08 287 134 Paris - Toulouse 5 5:30 533 97 19

Linky TGV Relace Počet spojů t c [h] s [km] v c [km / h] Paris Luxemburg 5 2:06 381 181 Paris Frankfurt 1 3:49 610 160 Paris Nancy 10 1:30 162 108 Paris Strasbourg 15 2:20 476 207 Paris Lille 24 0:59 203 206 Paris Bruxelles 26 1:22 260 190 Paris Amsterdam 5 4:11 466 111 Paris - London 15 2:21 522 222 Děkuji za pozornost 20