2. Měření základních optických vlastností materiálů. index lomu a disperze propustnost, absorpce kvalita optických prostředí



Podobné dokumenty
Měření indexu lomu pevných látek a kapalin refraktometrem

FYZIKA 4. ROČNÍK. Disperze světla. Spektrální barvy. β č β f. T různé f různá barva. rychlost světla v prostředí závisí na f = disperze světla

sin n sin n 1 n 2 Obr. 1: K zákonu lomu

ENERGIE MEZI ZÁŘENZ VZORKEM

Průchod paprsků různými optickými prostředími

Geometrická optika. Zákon odrazu a lomu světla

Interakce světla s prostředím

PaedDr. Jozef Beňuška ODRAZ A LOM SVĚTLA aneb Zákony při průchodu světla rozhraním

Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně

Světlo jako elektromagnetické vlnění Šíření světla, Odraz a lom světla Disperze světla

Geometrická optika. Vznikají tak dva paprsky odražený a lomený - které spolu s kolmicí v místě dopadu leží v jedné rovině a platí:

Laboratorní práce č. 10 Úloha č. 9. Polarizace světla a Brownův pohyb:

ZÁKLADNÍ POJMY OPTIKY

Interference. 15. prosince 2014

Průchod paprsků různými optickými prostředími

Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK

FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM FJFI ČVUT V PRAZE. Úloha 9: Polarizace. Abstrakt

Inovace předmětu K-Aplikovaná fyzika (KFYZ) byla financována z projektu OPVK Inovace studijních programů zahradnických oborů, reg. č.

N N. λ λ = = dn látky kterou je možné MĚŘENÍ INDEXU LOMU

VLNOVÁ OPTIKA. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Optika - 3. ročník

KABELY. Pro drátové okruhy (za drát se považuje i světlovodné vlákno): metalické kabely optické kabely

n(ω) = ε r (ω)µ r (ω). látky, atd. V rámci praktika budou použity 2 metody, a sice měření indexu lomu kapalin

Forenzní analýza skel. Lubor Fojtášek oddělení chemie a fyziky Kriminalistického ústavu Praha

FYZIKA II. Marek Procházka 1. Přednáška

Fyzikální praktikum Závislost indexu lomu skla na vlnové délce. Refraktometr

Refraktometrie, interferometrie, polarimetrie, nefelometrie, turbidimetrie

HODNOCENÍ PŘÍSTROJŮ PRO MĚŘENÍ JAKOSTI ZIMNÍCH KAPALIN DO OSTŘIKOVAČŮ V PROVOZU

8 b) POLARIMETRIE. nepolarizovaná vlna

L A B O R A T O R N Í C V I Č E N Í Z F Y Z I K Y

Spektrometrické metody. Reflexní a fotoakustická spektroskopie

METODY BEZ VÝMĚNY ENERGIE MEZI ZÁŘENÍM A VZORKEM

Aplikovaná optika. Optika. Vlnová optika. Geometrická optika. Kvantová optika. - pracuje s čistě geometrickými představami

ODRAZ A LOM SVTLA. Odraz svtla lom svtla index lomu úplný odraz svtla píklady

FYZIKA 4. ROČNÍK. Optika. Základní vlastnosti světla. Optika - nauka o světle; Světlo je elmg. vlnění, které vyvolává vjem v našem oku.

Ústav fyzikálního inženýrství Fakulta strojního inženýrství VUT v Brně GEOMETRICKÁ OPTIKA. Přednáška 10

VLIV ZMĚNY FÁZE VLNOVÉHO POLE NA ZMĚNU BARVY INTERFERENČNÍHO POLE V METODĚ POLARIZAČNÍ INTERFEROMETRIE

23. Mechanické vlnění

C V I Č E N Í 4 1. Představení firmy Splintex Czech 2. Vlastnosti skla a skloviny 3. Aditivita 4. Příklady výpočtů

Fyzika II. Marek Procházka Vlnová optika II

Prorážka DOC. ING. PAVEL HÁNEK, CSC. Uvedené materiály jsou doplňkem přednášek předmětu 154GP10

Úloha 5. Měření indexu lomu refraktometrem, mikroskopem a interferometrem

Fyzikální praktikum ( optika)

Obr. DI-1. K principu reverzibility (obrácení chodu paprsků).

Měření pevnosti slupky dužnatých plodin

Laboratorní práce č.9 Úloha č. 8. Závislost indexu lomu skla na vlnové délce světla Měření indexu lomu refraktometrem:

Laboratorní práce č. 4: Úlohy z paprskové optiky

Aplikace spektroskopické reflektometrie při studiu elastohydrodynamického mazání

STANOVENÍ VODNÍHO POTENCIÁLU REFRAKTOMETRICKY

Seznam součástek. A. Seznam prvků soupravy GON. Rozměry (cm) nebo Poloměry* (cm) Značka Název prvku

2. Definice plazmatu, základní charakteristiky plazmatu

GRADIENTNÍ OPTICKÉ PRVKY Gradient Index Optical Components

2 STEJNORODOST BETONU KONSTRUKCE

11. STUDIUM JEVŮ GEOMETRICKÉ A VLNOVÉ OPTIKY POMOCÍ CENTIMETROVÝCH VLN

UŽITÍ MATLABU V KOLORIMETRII. J.Novák, A.Mikš. Katedra fyziky, FSv ČVUT, Praha

Digitální učební materiál

Neživá příroda I. Optické vlastnosti minerálů

5.1.3 Lom světla. vzduch n 1 v 1. n 2. v 2. Předpoklady: 5101, 5102

4.5.9 Vznik střídavého proudu

ODRAZ A LOM SVĚTLA. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Septima - Fyzika - Optika

Iterační metody řešení soustav lineárních rovnic

Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav techniky a automobilové techniky

Fyzikální praktikum FJFI ČVUT v Praze

L a b o r a t o r n í c v i č e n í z f y z i k y

Aplikovaná optika II přednáška (zk), Aplikovaná optika II cvičení (z) Mgr. Dušan Hemzal, Ph.D., Mgr. Jan Dvořák. předmět je součástí státnic

OVMT Přesnost měření a teorie chyb

Petr Šafařík 21,5. 99,1kPa 61% Astrofyzika Druhý Třetí

veličiny má stejný řád jako je řád poslední číslice nejistoty. Nejistotu píšeme obvykle jenom jednou

Přednáška č.14. Optika

2. Vyhodnoťte získané tloušťky a diskutujte, zda je vrstva v rámci chyby nepřímého měření na obou místech stejně silná.

PÍSEMNÁ ZPRÁVA ZADAVATELE

EXPERIMENTÁLNÍ METODY I 18. Vizualizace teplotních polí na povrchu těles

SPEKTROSKOPICKÉ VLASTNOSTI LÁTEK (ZÁKLADY SPEKTROSKOPIE)


Deskriptivní statistika 1

Popisná statistika. Zdeněk Janák 9. prosince 2007

stručná osnova jarní semestr podzimní semestr

Náhodný výběr 1. Náhodný výběr

Hranolový spektrometr

Viková, M. : MIKROSKOPIE II Mikroskopie II M. Viková

Lasery optické rezonátory

Sada Optika. Kat. číslo

1. Základy měření neelektrických veličin

Sklo. Jednofázová hmota s neuspořádanou strukturou na dlouhé vzdálenosti

Měření závislosti indexu lomu kapalin na vlnové délce

Studium tenkých mazacích filmů spektroskopickou reflektometrií

METALOGRAFIE I. 1. Úvod

Jednotkou tepla je jednotka energie, tj. 1 Joule (J). Z definice dále plyne, že jednotkou tepelného toku je 1 J/s ( neboli 1 W )

Povrchová plasmonová rezonance v blízké infračervené oblasti pro studium tvorby multivrstev polyelektrolytů

MĚŘENÍ ABSOLUTNÍ VLHKOSTI VZDUCHU NA ZÁKLADĚ SPEKTRÁLNÍ ANALÝZY Measurement of Absolute Humidity on the Basis of Spectral Analysis

Optické vlastnosti atmosféry, rekonstrukce optického signálu degradovaného průchodem atmosférou

Závislost slovních znaků

5 PŘEDNÁŠKA 5: Jednorozměrný a třírozměrný harmonický oscilátor.

Přehled trhu snímačů teploty do průmyslového prostředí

Plynově - chromatografická separace dusíkatých látek

LMF 2. Optická aktivita látek. Postup :

Budeme pokračovat v nahrazování funkce f(x) v okolí bodu a polynomy, tj. hledat vhodné konstanty c n tak, aby bylo pro malá x a. = f (a), f(x) f(a)


FYZIKA PRO IV. ROČNÍK GYMNÁZIA - OPTIKA 2. VLNOVÁ OPTIKA

Fyzika pro chemiky II. Jarní semestr Elektromagnetické vlny a optika Fyzika mikrosvěta Fyzika pevných látek. Petr Mikulík. Maloúhlový rozptyl

4.4. Vlnové vlastnosti elektromagnetického záření

Transkript:

. Měřeí základích optických vlastostí materiálů idex lomu a disperze propustost, absorpce kvalita optických prostředí

.1. Měřeí idexu lomu a disperze Sellmeierův vztah i ( ) = 1+ i B C i Coruův vzorec charakteristická disperze středí disperze relativí disperze Abbeovo číslo υ ( ) = 1+ = 0 d d Δ = δ = D = D B1 C1 a + + F C F Δ 1 D 1 C 0 + B C A, B, C, D,, a, b, Frauhoferovy čáry apř. D = 589. 3 m

.1.1. Vychylovací metody FRAUNHOFEROVA METODA metoda mi. deviace - využívá goiometru v praxi: měřeí id.lomu kapali (kyveta ve tvaru hraolu) měřeí disperze hraolů = δ mi + ϕ si ϕ si měřeí id.lomu pev.látek evýhoda musíme vyrobit hraol

HILGERŮV-CHANCEŮV REFRAKTOMETR V-hraol 1 δ γ

.1.. Refraktometrické metody (Totálí refraktometry) založey a úplém odrazu ebo a mezím úhlu lomu prostředí: 1, úplý odraz 1 1 α m α m si α = m 1 mezí úhel lomu 1 1 β m si β = m 1

rozhraí světlo x tma sledujeme dalekohledem se záměrým křížem ostré rozhraí světlo x tma je pro moochromatické světlo bílé světlo musíme použít filtry ebo kompezátory AMICIHO PŘÍMOHLEDNÝ HRANOL (kompezátor) polychromatické světlo koruové sklo 1.5 flitové sklo 1.7 1.8 otočý kolem horizotálí osy kompezace disperze

ABBEŮV REFRAKTOMETR DVOJHRANOLOVÝ měřeí id.lomu kapali malá spotřeba H 1 měřící H osvětlovací plochy PQ a LN evyleštěé, zrěé a plochu PR aášíme měřeou látku měřeí a průchod i odraz hraoly z flitového skla můžeme měřit id.lomu v rozmezí 1,3-1,7 kalibrovaý přímo v id.lomu pro určitou vlovou délku

ABBEŮV REFRAKTOMETR POLOKULOVÝ i pro měřeí pev.látek (jeda plocha vyleštěá) vhodé i pro měřeí aizotropích prostředí imerze (vhodý id.lomu) průchod 1 β m odraz 1 α m α m i pro málo průhledé vzorky

PULFRICHŮV REFRAKTOMETR lámavý úhel hraolu ο ϕ = 90 měřeí id.lomu pev.látek 1 β m γ δ = 1 cos γ

RUČNÍ A PONORNÉ REFRAKTOMETRY když eí potřeba velká přesost lámavý hraol i dalekohled pevou polohu využití: v cukrovarictví, staovováí kocetrací,...

.1.3. Iterferometrické metody velká přesost měřeí id.lomu plyů ebo velmi malých změ id.lomu kapali a pev.látek využití: lékařství, průmysl plyů, továra a žárovky, zkoumáí důlích plyů,... RAYLEIGHŮV INTERFEROMETR modifikace Yougova pokusu

MACHŮV-ZEHNDERŮV INTERFEROMETR JAMINŮV INTERFEROMETR

.1.4. Měřeí idexu lomu malých krystalů IMERZNÍ METODA zrka vzorku + dvě kapaliy jeda s větším a jeda s meším idexem lomu ež vzorek mícháme dokud imerze emá stejý idex lomu jako vzorek v případě aizotropích krystalů vhodá orietace potom změříme idex lomu imerze Metoda srováváí idexu lomu METODA BECKEHO LINKY

.1.5. Měřeí idexu lomu a tloušťky tekých vrstev Měřeí tloušťky vrstvy eoptické metody optické metody OPTICKÉ METODY měřeí změy absorpce během apařováí (kovové t.v.) posuutí iterferečího proužku itezity odražeého ebo propuštěého zářeí v závislosti a vlové délce světla ebo a úhlu dopadu změy stavu polarizace světla po iterakci s prostředím

INTERFEROMETRICKÉ METODY TOLANSKÉHO METODA vryp ebo odleptáí, apařeí Ag ebo Al vrstvy vícesvazková iterferece a klíové vrstvě iterferečí proužky stejé tloušťky d = ΔL L 0

SPEKTROSKOPICKÁ REFLEKTOMETRIE měřeí idexu lomu, tloušťky, extikčího koeficietu teké vrstvy měří se itezita odražeého případě propuštěého světla v závislosti a vlové délce obvykle se využívá kolmého ebo téměř kolmého dopadu a epolarizovaého světla i vícevrstvé struktury

ELIPSOMETRIE měřeí idexu lomu, tloušťky, extikčího koeficietu teké vrstvy měří se polarizačí stav odražeého zářeí obvykle velké úhly dopadu vícevrstvé struktury, velmi teké vrstvy SPETROSKOPICKÁ ELIPSOMETRIE

.. Měřeí propustosti (absorpce) 0 ) ( τ Φ Φ = t spektrálí propustost propustost (trasmitace) měřeí musíme provést korekci a odraz a rozhraích spektrofotometry (viz. jeda z dalších předášek) Φ Φ = τ τ τ d d d t ) ( ) ( 0 0 0 0 Φ t Φ

dφ = κ Φ dl moochrom. zářeí Φ0 dl Φt κ Φ = Φ e = Φ 10 0 κl κ L 0 Lambertův záko κ,κ - koeficiet absorpce L absorbace Φ0 = log Φ t 1 = log τ A = log(τ ) L absorpci obvykle měříme epřímo pomocí měřeí propustosti využití měřeí kocetrací roztoků absorbace přímo úměrá kocetraci látky Lambertův-Beerův záko A = ε () L c c ε () kocetrace látky molárí absorpčí koeficiet

.3. Měřeí jakostích ukazatelů optických materiálů stejorodost - šlíry bubliy zbytkový dvojlom