METODIKA pro řešení nezaměstnanosti pro obce a města na základě zkušeností ze zahraničí Tento projekt je spolufinancován z prostředků Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a ze státního rozpočtu. Projekt Centrum zaměstnanosti Mikroregionu Velkomeziříčsko - Bítešsko, č. projektu CZ.1.04/5.1.01/77.00446
Metodika vznikla jako výstup projektu Centrum zaměstnanosti Mikroregionu Velkomeziříčsko - Bítešsko, č. CZ.1.04/5.1.01/77.00446, který probíhá od prosince roku 2012 a byl spolufinancován z prostředků Evropského sociálního fondu a ze státního rozpočtu. Projekt realizovalo Město Velké Meziříčí ve spolupráci s dalšími partnery (komuna Vansbro ve Švédsku, Úřad práce ČR) a spolupracujícími organizacemi (Mikroregion Velkomeziříčsko- Bítešsko, Soukromá vyšší odborná škola sociální v Jihlavě a Kraj Vysočina). Všem, kteří se na tvorbě a realizaci projektu i metodiky podíleli, patří velký dík. Děkujeme také vedení města a zastupitelům města, kteří se zasadili o realizaci a podporu projektu Centra zaměstnanosti Mikroregionu Velkomeziříčsko-Bítešsko. Bc. Hana Mužátková finanční manažerka Mgr. Jana Prehradná konzultantka Mgr. Eva Sedmíková konzultantka Bc. Petra Sotolářová manažerka a administrátorka projektu Ing. Bc. Josef Švec osoba odpovědná za projekt 3
Obsah Obsah 4 Úvodní slovo 5 1 Centrum zaměstnanosti Mikroregionu Velkomeziříčsko-Bítešsko 6 1.1 Základní informace 6 1.2 Důvod vzniku Centra zaměstnanosti 7 2 Identifikace přístupů a dobré praxe u zahraničního partnera 10 2.1 Komunikace a spolupráce 11 2.2 Konzultace a podpora nezaměstnaných 13 2.3 Dluhové poradenství 15 2.4 Semináře v rámci projektů 15 Projekt Mladí k práci regionu Dalarna 15 Vstupní dotazník 17 2.5 Flexibilní formy práce 18 Flexibilní formy práce 18 Zkrácené úvazky 18 Práce na dálku a práce z domova ( teleworking a homeworking ) 19 Pružná pracovní doba 20 2.6 Motivace dlouhodobě nezaměstnaných k založení vlastního podnikání 21 2.7 Veřejně prospěšné práce 21 2.8 Sociální podnikání 22 3 Popis služeb Centra zaměstnanosti 23 3.1 Poradenství při hledání vhodného zaměstnání 25 3.2 Sestavení životopisu a motivačního dopisu 26 3.3 Příprava na přijímací pohovor 26 3.4 Interní databáze Centra zaměstnanosti 27 3.5 Vyhledávání volných míst pomocí internetových portálů práce 29 3.6 Pomoc při zlepšování sebeprezentace 29 3.7 Dluhové poradenství 30 3.8 Spolupráce se zaměstnavateli, úřadem práce a dalšími partnery 32 3.9 Poradenství při zakládání samostatně výdělečné činnosti 36 3.10 Zprostředkování pracovně právního poradenství 38 Závěr 41 Použité zdroje informací 42 Seznam příloh 45 Poznámky 47 4
Dokument Metodika pro řešení nezaměstnanosti pro obce a města na základě zkušeností ze zahraničí popisuje funkce a kompetence Centra zaměstnanosti Mikroregionu Velkomeziříčsko-Bítešsko, důvod jeho vzniku a postup, který byl při jeho zřizování aplikován. Tato metodika tedy může posloužit jako návod pro vybudování podobného centra i v jiných obcích a městech. Je zde popsána spolupráce obce, státní správy, zaměstnavatelů v regionu a uchazečů o práci. Obsažena je kapitola popisující dobrou praxi u zahraničního partnera komuny Vansbro ve Švédsku, která sloužila jako vzor a zdroj inspirace pro práci s nezaměstnaností. Metodika byla zpracována na základě sdílení a předávání zkušeností s touto partnerskou komunou, se kterou tým Centra zaměstnanosti úzce spolupracuje. Tento zahraniční partner byl vybrán na základě svého úspěšného boje s nezaměstnaností, jako nositel nových klíčových postupů a metod, které by měly napomoci odstranit bariéry pro nalezení zaměstnání cílových skupin osob. A v neposlední řadě jako komuna, se kterou Velké Meziříčí pojí přátelství již od roku 1968. Švédské království je stát s jedním z nejlépe fungujících sociálních systémů na světě a především oblasti řešení nezaměstnanosti se aktivně věnuje a to s hmatatelnými a měřitelnými výsledky. Metodika je pro přehlednost členěna do několika kapitol, nejdůležitější kapitolou této metodiky je kapitola 3., která popisuje jednotlivé služby Centra zaměstnanosti a poskytuje návod k realizaci stejné či obdobné aktivity. Problém nezaměstnanosti a potřeba odborného poradenství v oblasti trhu práce byl, je a bude stále aktuální. 5
1.1 Základní informace Hlavním cílem Centra zaměstnanosti Mikroregionu Velkomeziříčsko Bítešsko je poskytování informací, rad či služeb, které mohou přispět k rychlému a efektivnímu řešení problémů spojených s hledáním pracovního uplatnění či související s nezvladatelnou zadlužeností. Cílem Centra zaměstnanosti není nabídnout lidem přímo práci, ale naučit je práci aktivně vyhledávat, získávat a následně si ji udržet. Inspirovali jsme se čínským příslovím: Daruješ-li člověku rybu, nakrmíš ho na jeden den, naučíš-li ho lovit, dáš mu potravu pro celý život. Služby Centra zaměstnanosti jsou určeny pro ty, kteří se ocitají v nepříznivé sociální situaci, jako je: - Ztráta zaměstnání - Dlouhodobá nezaměstnanost - Potřeba změny dosavadního zaměstnání - Absence pracovních zkušeností - Absence zkušeností s hledáním zaměstnání Centrum poskytuje v rámci tematických seminářů nebo formou individuálních konzultací tyto služby: 1. Poradenství při hledání vhodného zaměstnání, přičemž cílem je získat pracovní místo a dlouhodobě si je udržet. 2. Pomoc při sestavení životopisu a motivačního dopisu při oslovení zaměstnavatele (i v angličtině). 3. Příprava na přijímací pohovor. 4. Zařazení uchazečů o zaměstnání do interní databáze Centra zaměstnanosti. 5. Pomoc s hledáním volných pracovních míst pomocí internetových portálů (založení emailové schránky pro kontakt se zaměstnavatelem, registrace na internetových portálech, nácvik práce s PC, vyhledávání nabídek práce pomocí internetu). 6. Pomoc při zlepšování sebeprezentace (zvýšení sebevědomí, rozvoj soft skills ). 7. Poradenství při neúnosném zadlužení. 8. Poskytování informací o pracovních příležitostech na základě spolupráce s potenciálními zaměstnavateli a Úřadem práce. 9. Poradenství při zakládání samostatně výdělečné činnosti. 10. Zprostředkování pracovně právního poradenství. Všechny výše uvedené služby jsou poskytovány od listopadu 2013, jejich podrobný popis naleznete v kapitolách 3.1 až 3.10. 6
Konzultanti Centra zaměstnanosti se snaží podporovat především aktivitu a samostatnost klientů. Poradenství zahrnuje jak individuální konzultace, tak i semináře zaměřené na pracovní tematiku a problematiku nezaměstnanosti. Věnujeme se také potížím, které jsou s problematikou nezaměstnanosti spojeny (zadluženost, orientace v tíživé situaci, získání představy o možnostech uplatnění na trhu práce, psychická podpora, možnost poradenství ohledně životopisu či průvodního dopisu, zprostředkování schůzky nebo kontaktu na odborníky v daných problematikách atd.). Všechny služby Centra zaměstnanosti jsou poskytovány zdarma. Úřední hodiny: Pondělí a Středa: 08.00-17.00 Úterý, Čtvrtek, Pátek: 08.00-13.00 Pro využití služeb Centra zaměstnanosti je vhodné se předem objednat na určitý termín. Realizační tým projektu Centrum zaměstnanosti Mikroregionu Velkomeziříčsko - Bítešsko je tvořen třemi pracovníky s plným úvazkem. Jsou to dva konzultanti a manažer/administrátor. S nimi spolupracuje ještě jeden zaměstnanec na úvazek částečný - finanční manažer. Pro práci konzultanta je důležité mít zkušenosti v oblasti práce s lidmi, výbornou schopnost komunikovat a ovládat cizí jazyk, protože projekt je postaven na spolupráci se zahraničním partnerem. Nutností je samozřejmě schopnost práce na PC, řidičský průkaz (konzultanti musejí být v kontaktu se zaměstnavateli v celém mikroregionu). Výhodou jsou zkušenosti z jiných projektových činností, z oblasti personalistiky, atp. Manažer a administrátor projektu využije navíc zkušenosti z oblasti organizování a kontroly projektu, vedení lidí, komunikace a dokumentace. 1.2 Důvod vzniku Centra zaměstnanosti Mikroregion Velkomeziříčsko-Bítešsko zaujímá značnou část Českomoravské vrchoviny. Je tvořen 56 obcemi, které jsou soustředěny kolem největších obcí mikroregionu měst Velkého Meziříčí, Velké Bíteše a dále městysů Měřína a Křižanova. Mikroregion protíná od západu k jihovýchodu nejdůležitější dopravní tepna ČR, dálnice D1 mezi Prahou a Brnem. Díky této dopravní tepně je mikroregion snadno dostupný z dalších částí naší země, přesto však má nezaměstnanost vyšší než ostatní města ležící v blízkosti dálnice D1. (Zdroj: Drápela, M. a kol., Průvodce Mikroregionem Velkomeziříčsko-Bítešsko, 2009) 7
Nezaměstnanost se v jednotlivých částech mikroregionu významně liší. Oblasti dále od dálnice D1 trpí vyšší nezaměstnaností proti dvěma dominantním městům Velkému Meziříčí a Velké Bíteši i jejich okolí. Úroveň obecných znalostí obyvatel mikroregionu slibujících vysokou přizpůsobivost a tím i zaměstnatelnost je nízká, ať už se jedná o znalost cizích jazyků, práci s počítačem či komunikační dovednosti. Avšak lidé, kteří chtějí uspět na trhu práce, si začínají uvědomovat, jak je důležité se celoživotně vzdělávat. (Zdroj: Kvalita života - Integrovaná regionální rozvojová strategie na léta 2004-2013, dokument Mikroregionu Velkomeziříčsko- Bítešsko). Čím lépe budou lidé motivováni k aktivitě, tím lepší mají šanci na pracovním trhu uspět. Je nutné dodat, že snižování nezaměstnanosti obecně mívá za důsledek vyšší spokojenost obyvatel, lepší životní úroveň, ekonomický rozvoj a nižší kriminalitu. Centrum zaměstnanosti má zájem uplatňovat pouze ověřené a fungující postupy a nenahrazuje pomoc a agendy státu, tj. k problematice nezaměstnanosti přistupuje koordinovaně, společně se státní správou (Úřadem práce). Jednou z možností, jak podpořit zaměstnanost v tomto mikroregionu, může být zlepšování znalostí a dovedností při hledání práce - znalost zdrojů nabídek práce, orientace na trhu práce, znalost standardů pro získání zaměstnání jako např. komunikace se zaměstnavatelem, podklady pro přijetí do nového zaměstnání, osobní pohovor, rozvoj soft skills (termín soft skills je dále rozveden v kapitole 3.6 Pomoc při zlepšování sebeprezentace) a další. Důležitou inspirací ze zahraničí je především efektivní spolupráce mezi státní správou (Úřad práce), územní samosprávou (obce), občany, zástupci škol a trhem práce (zaměstnavatelé v mikroregionu). Kraj Vysočina má v porovnání s ostatními kraji nezaměstnanost dlouhodobě vyšší. Přímo v Mikroregionu Velkomeziříčsko-Bítešsko byla v roce 2012 průměrná míra registrované nezaměstnanosti 12,1 %, což je 3,1 % nad průměrem míry nezaměstnanosti v celém Kraji Vysočina (9,0%). (Zdroj: Zpráva o situaci na krajském trhu práce, 2013, Úřad práce ČR, Krajská pobočka v Jihlavě) Záměrně neuvádíme konkrétní srovnání míry nezaměstnanosti v Mikroregionu Velkomeziříčsko-Bítešsko a v oblasti Dalarna ve Švédsku, kde leží komuna Vansbro. Způsoby výpočtu se totiž různí a jakékoli srovnávání by mohlo být zavádějící. V průběhu realizace projektu (2012 2014) se dokonce v České republice změnil způsob počítání míry nezaměstnanosti a zavedl se nový výpočet pro ukazatel nezaměstnanosti. 8
Ministerstvo práce a sociálních věcí přešlo na nový ukazatel nezaměstnanosti v ČR s názvem Podíl nezaměstnaných osob. Nový ukazatel vyjadřuje podíl nezaměstnaných ze všech obyvatel v daném věku, zatímco dosavadní míra nezaměstnanosti poměřovala uchazeče o zaměstnání pouze k ekonomicky aktivním osobám. Za poslední čtvrtletí roku 2012 MPSV zveřejňuje data podle stávající i nové metodiky paralelně, od ledna 2013 již zveřejňuje údaje pouze podle nového výpočtu. (Zdroj: Holý, Dalibor. Změna výpočtu ukazatele registrované nezaměstnanosti [online]) Proto při uvádění statistických údajů ohledně nezaměstnanosti je vždy nutné upozornit na výchozí data pro daný výpočet. 9
Švédské království má celkem 9 555 893 obyvatele (údaje z roku 2012), v provincii Dalarna žije 276 505 obyvatel. Samotné Vansbro, ležící právě v provincii Dalarna, má pouze 2 026 obyvatel a je sdruženo s okolními lokalitami do komuny nebo municipality o 7 000 obyvatelích. Vansbro a Velké Meziříčí mají mnoho společného obě lokality jsou ve vnitrozemí, v čisté přírodě, s dlouhou historií, zemědělství v oblasti se tradičně orientuje na pěstování brambor, a významná podobnost je v oblasti průmyslu obě místa se stala regionálně důležitým průmyslovým městem s významnými zaměstnavateli. Další informace včetně prezentace formou videa jsou k nalezení přímo na stránkách komuny Vansbro: http://www.vansbro.se/. V této kapitole jsou představeny konkrétní přístupy švédské komuny Vansbro k řešení zaměstnanosti a dalších otázek, které s touto tematikou úzce souvisí. Informace o těchto aktivitách získal realizační tým projektu během návštěv, které proběhly v počáteční fázi projektu. Pracovníci Centra zaměstnanosti přímo na místě zjišťovali, jak konkrétně spolupracují místní instituce a které z jejich aktivit jsou přínosné pro rozvoj komunity a proaktivní politiky. Inovativní řešení popsaných problémů pak spočívá v přenosu osvědčených metod z praxe od tohoto zahraničního partnera do České republiky a jejich rozšíření mezi cílové skupiny. Platí, že úspěšné zkušenosti a postupy nelze přenést zcela automaticky, vždy je nutné přihlédnout ke specifikům daného prostředí (ekonomická situace, legislativa, vyspělost společnosti, mentalita a tradice, stávající úroveň přístupu k nezaměstnaným atd.). Úspěšné zahraniční metody a postupy je nutné pochopit, upravit pro naše podmínky, zavést do praxe, ve zkušebním období ověřit výsledky a případně zavést nápravná opatření. Projektový tým Centra zaměstnanosti se zaměřuje na níže uvedené aktivity a hledá cesty, jak nejlepší zkušenosti uvést do praxe v ČR. Výsledkem je souhrn služeb, které poskytuje Centrum zaměstnanosti (podrobně jsou rozvedeny v kapitole 3 Popis služeb centra zaměstnanosti). Nutno dodat, že ve Vansbro jsou služby pro nezaměstnané poskytovány většinou přímo na úřadu práce. Problematiku podpory zaměstnanosti pak řeší i v rámci projektové činnosti (takové projekty jsou pak úzce zaměřené na různé cílové skupiny, např. mladí nezaměstnaní, začínající podnikatelé atp.). 10
Ve Velkém Meziříčí vzniklo Centrum zaměstnanosti mimo úřad práce jako samostatná jednotka, která bude svojí činností podporovat zaměstnanost a rozšíří tak služby, které nezaměstnaní na místním úřadu práce dostávají. Úřad práce ve Velkém Meziříčí nemá dostatek prostoru ani času pro poskytování individuálních konzultací v rozsahu, v jakém je mohou poskytnout konzultanti Centra zaměstnanosti. Důležitá je tedy úzká spolupráce mezi oběma subjekty, aby se model práce s cílovými skupinami přiblížil švédskému modelu, kde vše probíhá v rámci návštěv úřadu práce. 2.1 Komunikace a spolupráce V rámci řešení situace na trhu práce je ve švédské komuně Vansbro klíčovým bodem neustálá komunikace s hlavními zaměstnavateli, ale i s drobnými živnostníky a proaktivní politika vedoucí k tvorbě nových pracovních míst. Probíhá efektivní spolupráce obce s Úřadem práce, regionem, státní správou, funguje sdílení zkušeností, společné řešení problému. Komuna Vansbro má bohatý a dobře rozvinutý průmysl. V roce 2013 působilo v obci přibližně 500 aktivních subjektů, které přispívají k vytvoření přínosného podnikatelského prostředí. Komuna Vansbro prostřednictvím sdružení s názvem Näringslivssamverkan (v překladu přibližně Spolupráce s průmyslem ) spolupracuje od roku 2006 se soukromým sektorem. Sdružení je vlastněno z jedné šestiny právě municipalitou Vansbro, zbývajících pět šestin tvoří zástupci za podnikatele z různých oblastí zemědělství, průmysl, obchod, atd. Díky tomuto sdružení mohou místní podnikatelé právě v přímé spolupráci s obcí ovlivňovat a zlepšovat podmínky pro jejich práci. Sdružení se podílí na rozvoji podnikání a služeb, poskytuje poradenství pro podnikatele začínající i stávající, pomáhá řešit různé obchodní záležitosti, propaguje místní podniky, pravidelně komunikuje se zaměstnavateli, zájemcům o založení nového podnikání poskytuje informace o dostupných pozemcích, prostorech, pomáhá rozvíjet podnikatelské záměry, celkově vytváří příležitosti pro spolupráci mezi podniky. Sdružení ve spolupráci s dalšími obcemi a krajským úřadem pořádají jedenkrát za měsíc setkání s regionálními zaměstnavateli. Místní obyvatelé i návštěvníci mají možnost setkat se se zaměstnavateli a zjistit informace o dostupných pracovních místech a zjistit možnosti a předpoklady do příštího období. Město dále podporuje místní podnikatele například bezplatnou inzercí novinových článků, možností dočasného snížení daní nebo finanční podporou pro nově začínající podnikatele. 11
Näringslivssamverkan úzce spolupracuje i s úřadem práce. Pan Oskar Lundgren, vedoucí tohoto podnikatelského sdružení ve Vansbro, a pan Reine Johansson, pracovník úřadu práce v městě Mora (město 70 kilometrů severně od Vansbro), objíždějí všechny místní podniky dvakrát ročně a pracují na statistikách a prognózách zaměstnanosti pro danou oblast. Všechny výsledky prezentují na internetových stránkách a podrobně zpracovaná statistika je tak dostupná veřejnosti. Pro ilustraci uvádíme příklad: za měsíc říjen 2013 byla nezaměstnanost pro komunu Vansbro 7,1%. Toto číslo vyjadřuje počet registrovaných nezaměstnaných podělených počtem všech obyvatel ve věku 16 až 64 let. Těchto 7,1% nezaměstnaných je ještě dále ve statistice rozděleno na dvě skupiny 3,4% byli nezaměstnaní zařazení do některého ze zvláštních programů na podporu zaměstnanosti, 3,7% pak nezaměstnaní, kteří zvláštní podporu nevyužívají nebo nepotřebují využít a hledají si práci aktivně sami. Být v neustálém kontaktu se zaměstnavateli je klíčovým faktorem pro zvyšování zaměstnanosti. Podniky ve Švédsku nemají povinnost hlásit volná pracovní místa na úřad práce (stejně je to v ČR). Povinnost ohlásit změnu ve stavu personálu platí teprve tehdy, propustí-li zaměstnavatel více než 5 zaměstnanců najednou. (V ČR vyplývá povinnost hlásit hromadné propouštění ze zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce - 62 64, pokud se propouští ve lhůtě 30 kalendářních dnů nejméně a) 10 zaměstnanců u zaměstnavatele zaměstnávajícího od 20 do 100 zaměstnanců, b) 10 % zaměstnanců u zaměstnavatele zaměstnávajícího od 101 do 300 zaměstnanců, nebo c) 30 zaměstnanců u zaměstnavatele zaměstnávajícího více než 300 zaměstnanců.) Aktivita pracovníků úřadu práce a jejich snaha informace získávat a aktualizovat je tedy nutná. Další velkou inspirací v oblasti spolupráce mezi podnikatelským sektorem, obcí a občany je veletrh pracovních příležitostí. V době, kdy probíhá festival Träffa Dalarna - Seznamte se s Dalarnou, je v oblasti Vansbro zvýšený pohyb turistů i místních obyvatel. Toho využijí pracovníci ze sdružení podnikatelů a uspořádají paralelně s ostatními akcemi v místě i veletrh, na kterém se prezentují místní zaměstnavatelé, kteří mohou přímo na této akci oslovit potenciální nové zaměstnance. Festival Träffa Dalarna probíhá každoročně v září, jeho cílem je propagovat oblast Dalarna jako skvělé místo pro život po kulturní, společenské, sportovní i pracovní stránce. Obecně se totiž Švédsko potýká s problémem malého osídlení a stárnutí populace, a je tedy jejich cílem neustále se snažit o získání nových obyvatel a tím i nové pracovní síly. 12
V době před festivalem a tedy i před veletrhem pracovních příležitostí objíždí pracovníci sdružení podnikatelů a úřadu práce místní podniky a informují je o možnosti propagovat jejich volná místa na veletrhu. Všichni podnikatelé, kteří mají potřebu ve své firmě obsadit nějakou pozici, se veletrhu účastní. Mimo období veletrhu se obvykle nabídka volných pracovních míst pohybuje kolem počtu 3-4. Ale v době veletrhu, kdy jsou firmy vybízeny k inzerování i potenciálních míst, která nejsou přímo volná, ale byla by přínosem pro firmu, dosáhne počet inzerovaných pracovních míst např. až 40 (jako tomu bylo v roce 2013). Současně s podnikateli se na veletrhu prezentuje i úřad práce, podává bližší informace o možnostech zaměstnání v oblasti, o situaci současné i prognóze do budoucna jak bude vysoký počet odchodů do důchodu v oblasti apod. Sdružení podnikatelů Näringslivssamverkan vedle jiných činností také aktivně podporuje Program Young Enterprise na místní střední škole (VCU). Pro žáky pořádá město olympiády a setkání, které podporují místní mladé vynálezce a jejich inovativní myšlenky. Je zde viditelná návaznost školy na budoucí uplatnění studentů, což je velmi důležitý předpoklad pro další rozvoj služeb a průmyslu. 2.2 Konzultace a podpora nezaměstnaných Individuální konzultace pro nezaměstnané probíhají ve Švédsku běžně, jsou poskytovány přímo na úřadu práce. Nezaměstnaní dostávají příležitost při hledání práce rozšiřovat svoje dovednosti a aktivně si zvyšovat šance na získání zaměstnání. Na jednotlivá témata nebo otázky mají lidé k dispozici specialisty např. kouče osobnostního růstu. Jednotlivým žadatelům je však takový kouč přidělen až po zvážení jeho konkrétní situace a potřeb. Obsahově jsou konzultace zaměřeny převážně na předávání a rozvíjení soft skills, orientaci na trhu práce, zvládání stresu, sebepoznání a sebehodnocení, přípravu na výběrová řízení, založení vlastního podnikání. Konzultování jednotlivých případů má na starosti pracovník na částečný úvazek, placený je municipalitou Vansbro. Všechny tyto služby jsou poskytovány rovnou na úřadu práce, klienti nemusí přecházet do žádné další instituce. Přestože tyto konzultace jsou určeny výhradně pro jednotlivce, probíhá paralelně i podobné poradenství zacílené na firmy. Nezaměstnaní se na úřad práce evidovat nemusí (taková povinnost neexistuje ani v ČR). Je to pro ně ale výhodné, protože jedině registrovaní a aktivní nezaměstnaní mohou pobírat podporu. Registrace probíhá výhradně elektronicky. Formulář k vyplnění je dokonce dostupný online a klient tak nemusí osobně na úřad, může vše vyplnit z domova a na úřad se dostaví až na smluvenou schůzku s pracovníkem úřadu. 13
Pokud nemá klient možnost vyplnit formulář z domu, má přístup k veřejnému internetu a PC v prostorách úřadu práce. V registračním formuláři jsou kontaktní informace uchazeče o zaměstnání, jeho dosažené vzdělání, kvalifikace, praxe, další dovednosti a schopnosti jako např. jazykové znalosti, řidičské oprávnění atd. Uchazeč také vyplní, o jaká povolání má zájem. Pracovník úřadu pak může při hledání uchazečů na volnou pozici ze systému vyfiltrovat právě vhodné adepty pro dané místo. Elektronická registrace je na jednu stranu vnímána pozitivně, protože usnadňuje práci jak úředníkům, tak klientům. Na druhou stranu ale úředníci pociťují nedostatek kontaktu s klienty, poznají je až na další schůzce a teprve po osobním setkání může úředník lépe vyhodnotit situaci uchazeče o práci a jeho možnosti. Stejně tak klienti musí pracovat nejdříve jen s počítačem a lidský kontakt a motivaci v nepříjemné životní situaci by uvítali. Registrace uchazečů je samozřejmě vázána na zákon o ochraně osobních údajů a do materiálů o uchazeči může nahlížet pouze uchazeč sám nebo daný úředník. Vše probíhá v přísně chráněném prostředí. Po každé návštěvě uchazeče na úřadu vytvoří úředník zápis o průběhu hledání práce. Do dalšího setkání dostane klient obvykle plán činností, jako např. seznam firem, které má kontaktovat, a při další schůzce opět s úředníkem vyhodnotí úspěšnost a domluví se na dalším postupu hledání zaměstnání. Úředník tak může podle konkrétní situace rozhodovat o četnosti schůzek s klientem, o jejich náplni, o další podpoře pro klienta ve formě kurzů atp. Mladí lidé věkové kategorie 18-25 mají obvykle první tři měsíce vyhrazené na samostatné hledání zaměstnání. Teprve když nejsou sami úspěšní po těchto třech měsících, mají nárok na program garantovaného zaměstnání jsou zapojeni do některého z projektů na podporu zaměstnanosti, jako např. projekt Mladí k práci, nebo získají možnost zapojit se v některé firmě jako stážista a posléze se uchytit na stálo, nebo alespoň získat dobré reference od zaměstnavatele. Tyto stáže tak napomáhají mladým absolventům získat pracovní zkušenosti a praxi. Jiné skupiny nezaměstnaných, jako např. rodiče s dětmi nebo nezaměstnaní lidé vyššího věku nemají ve Švédsku žádné jiné výhody než ostatní skupiny nezaměstnaných. Obecně mají nezaměstnaní nárok na finanční podporu po dobu 300 pracovních dnů, pokud mají odpracováno alespoň 6 měsíců za rozhodné období předešlé dva roky. Po uplynutí doby 300 pracovních dnů mají nezaměstnaní nárok na zvláštní programy podpory (kurzy zaměřené na rozvoj soft skills, na zahájení vlastního podnikání atp.). 14
Mladí z kategorie 18 25 získají tuto zvláštní podporu po 14 měsících neúspěšného hledání. Výjimkou jsou skupiny imigrantů. Ti dosáhnou na podporu v nezaměstnanosti jedině za předpokladu, že absolvují program SFI Švédština pro imigranty. Otázka přistěhovalců je ve Švédsku v roce 2013 velice aktuální a výrazný počet imigrantů se očekává i do budoucna. Podpora handicapovaných obyvatel je ve Švédsku na vysoké úrovni, stát dotuje a poskytuje postiženým nejen finanční dávky, ale také vybavení na péči o postižené, jako jsou různá polohovací lůžka, invalidní vozíky apod. 2.3 Dluhové poradenství Součástí služeb pro občany komuny Vansbro je zprostředkování rozpočtového a dluhového poradenství. Pracovníci na úřadech poskytují kontakty na poradce, kteří pak zajišťují individuální řešení problémů, praktické rady ohledně dluhů, finanční výpočty, žádosti o oddlužení, vyjednání nových platebních podmínek s věřiteli, atp. 2.4 Semináře v rámci projektů Komunikace a předávání potřebných dovedností a znalostí nezaměstnaným probíhá také formou seminářů na různá témata. Např. v rámci projektu W7 Dalarna poskytovali ve Vansbro kurzy praktické obchodní školy, kde se klienti učili základy založení vlastního podnikání, finance a účetnictví, marketing apod. Jiné semináře předávají nezaměstnaným praktické užitečné rady jako např. jak uspořit peníze, jak snížit výdaje za energie. Semináře jsou pro nezaměstnané pořádány nejen kvůli předávání informací, ale také proto, že nezaměstnaní jsou vedeni k aktivitě a snaze udržovat si pracovní návyky a režim. První obecný seminář je dokonce povinný. Na absolvování a tedy projevení vlastní aktivity v oblasti hledání práce je vázána výplata podpory. Bez účasti na prvním semináři tedy nezaměstnaní dávky podpory v nezaměstnanosti nedostanou. Projekt Mladí k práci regionu Dalarna Za poslední roky vzrůstá ve Švédsku počet mladých lidí, kteří nedokončí školu. Opustí tak nejen vzdělávací systém. Nejsou totiž schopni kvůli nedostatečné kvalifikaci sehnat práci a nemají často ani zájem ji shánět. Švédský systém zdravotního a sociálního pojištění je placen z daní zaměstnaných. Nezaměstnaní si žádné pojištění platit nemusí a neplatí pro ně ani žádná povinnost se registrovat na úřadu práce. Proto je těžké odhadnout, kolik lidí se vlastně nachází takto mimo systém nebo registr. Tito mladí lidé obvykle žijí u rodičů a neplatí tak ani nájem, a proto je velice obtížné je přesvědčit, že je nutné se zapojit do trhu práce. 15
Proto vznikl projekt zabývající se vrácením mladých lidí do škol, aby dokončili svoji kvalifikaci, nebo jsou během účasti na projektu motivováni k hledání práce. Jedná se o projekt Mladí k práci (pod původním švédským názvem Unga till arbete ), který je úzce zaměřený na věkovou skupinu 18-25 let. Je velice úspěšný a proběhl nejen původně plánovaný rok, ale už i další dva přídavné. Oproti plánu podpořit v projektu 680 osob se podařilo během tří let podpořit téměř 2500 osob, z nichž se velké procento úspěšně vrátí do školy (23%), nebo si najde zaměstnání (37% podpořených osob z projektu). Žadatelem o projekt byl Region Dalarna, jehož součástí je i komuna Vansbro. V projektu přímo pracují tři lidé, kteří dále najímají oblastní pracovníky. Ti jsou částečně placeni z projektu, částečně z rozpočtu obce. Každý má na starosti menší území a v něm vede svoje skupiny zúčastněných mladých lidí. Při najímání pracovníků do tohoto projektu nejsou stanoveny přímé požadavky na kvalifikaci. Vedoucím kurzů se mohou stát lidé vzdělaní v sociálních službách i lidé, kteří například získali praxi v práci s lidmi během jiných povolání. Nejdůležitější je schopnost komunikovat s účastníky, motivovat je a vést k vlastní aktivitě. Práce výhradně s mladými lidmi má svoje specifika, pro činnost Centra zaměstnanosti je ale velkou inspirací a proto představíme tento projekt a jeho práci do detailu. Informace o tomto projektu nám předával pan Göran Ehn, zaměstnanec Regionu Dalarna, jeden z pracovníků na tomto projektu. Jak již bylo řečeno, do projektu mohou vstoupit lidé mladí, nezaměstnaní, s nedokončeným vzděláním nebo ti, kteří dlouhodobě nemohou práci najít i s dokončenou kvalifikací. V počátku projdou čtyřtýdenním cvičením ve skupině 13 až 15 osob. Zúčastní se exkurzí na možná pracoviště v okolí, na školy, dostanou finanční poradenství, informace o zdravotnickém systému a péči o zdraví (týká se také životního stylu a zásad zdravého přístupu k životu a k práci), jsou poučeni o genderové rovnosti, a hlavně jsou motivováni ke zdravému sebevědomí a k uvědomění si vlastní důležitosti pro sociální systém a trh práce. Vedoucí kurzů pracuje takovými metodami, aby účastník musel vyvíjet vlastní aktivitu a sám došel k závěru, že pro něj bude nejlepší se vrátit do školy nebo si nalézt vhodné zaměstnání. Po prvních čtyřech týdnech si mohou účastníci zažádat o stáž ve firmě. To je v regionu Dalarna častá praxe a zaměstnavatelé stáže poskytují. Když se účastník kurzu osvědčí jako dobrý stážista, je pravděpodobné, že ve firmě získá stálé místo. Pokud neuspěje, může pokračovat v práci ve skupině, kde dostane další podporu pro další období, může vyzkoušet více stáží, s vedoucím kurzu každý týden probere svoje možnosti, pro a proti své dosavadní činnosti. Průměrně se mladí lidé účastní projektu po dobu 19 týdnů, než najdou vhodné zaměstnání nebo se vrátí k přerušenému studiu. 16
Do projektu se přihlašují mladí lidé evidovaní na úřadu práce (zřizovaný státem), nebo ti, kteří pobírají dávky sociální podpory (zřizovatelem sociálních služeb je obec). Nutno dodat, že pokud chtějí tito mladí lidé po třech měsících evidence na úřadu práce pobírat finanční podporu v nezaměstnanosti nebo dávky sociální podpory, je pro ně účast na projektu povinná. Pokud nedocházejí na kurzy a plánovaný program, nedostanou žádné dávky a ocitnou se mimo veškerý systém. Účast na projektu je pro ně tedy výhodná. Kurzy tohoto projektu probíhají v různých prostorách obvykle má každá obec nějaké vlastní školicí středisko, místnost, kde se mohou účastníci setkávat a spolupracovat. Kurz je vždy vyhlášen od konkrétního data, skupina začíná pracovat najednou. Pokud se objeví žadatel o kurz, který do žádné skupiny nezapadá, je možné s ním po kratší dobu pracovat individuálně a pak ho do skupiny začlenit. Skupinová práce je důležitá hlavně kvůli nutnosti začlenit mladé účastníky do sociálních vztahů, naučit je spolupracovat, sdílet, podporovat druhé a těžit ze setkávání s lidmi. Vstupní dotazník Dotazník vyplňuje pracovník projektu při pohovoru s účastníkem. Je to důležité z toho důvodu, že při takovém pohovoru navážou kontakt a při další spolupráci se lépe znají. Pracovník tak získá nejen informace o klientově jménu, kvalifikaci nebo rodinném zázemí, ale také jeho postoje ke všem oblastem, kterých se otázky týkají. Vyplnění dotazníku trvá 30 až 45 minut. Účastníci projektu odpovídají na otázky nejen při vstupu do projektu, ale také na konci. U většiny otázek jsou tedy kolonky pro vyplnění odpovědi předtištěné dvakrát, pro lepší přehlednost jsou rozlišeny barevně. Při vstupu do projektu jsou vyplněny modré části modrou barvou, při ukončení projektu odpoví účastník na stejné otázky, ale pracovník vyplní odpovědi červeně do červených kolonek. Je potom snadné vidět rozdílné postoje a posun účastníka projektu. Podrobný popis celého dotazníku projektu Mladí k práci uvádíme v příloze. 17
2.5 Flexibilní formy práce Švédský model podpory zaměstnanosti je mimo jiné podpořen motivací zaměstnavatelů k poskytování flexibilních forem práce. Tohle je velmi obsáhlé téma a proto zde jednotlivé flexibilní formy práce rozvedeme i v širších souvislostech, představíme je nejdříve obecně, za popisem pak následují poznatky plynoucí ze švédské zkušenosti. Flexibilní formy práce V České republice nejsou zatím flexibilní formy práce příliš rozšířené. Chybí vyšší podpora ze strany státu, který by zaměstnavatele podněcoval k využití flexibilních forem práce. Zaměstnavatelé jsou odkázáni v této problematice na zákoník práce, ostatní netradiční formy práce jsou předmětem dohody mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem. Je důležité si uvědomit, že flexibilní formy práce představují významnou konkurenční výhodu a bez jejich implementace budou organizace ztrácet cenný lidský kapitál již v blízké budoucnosti (Zdroj: Junová, Blanka. Čas pro změnu, 2012). Zkrácené úvazky Zkrácený úvazek představuje flexibilní formu práce, při které zaměstnanec pracuje pouze část týdenního pracovního úvazku, přičemž délka pracovní doby závisí na potřebách zaměstnavatele a zaměstnance. Zaměstnanec má nárok na poměrnou část mzdy i dovolené a některé benefity (Zdroj: Junová, Blanka. Čas pro změnu, 2012). V České republice není práce na zkrácený úvazek stále příliš rozšířená, avšak zájem o zkrácené úvazky ze strany rodičů je obrovský. Počty reakcí na takové pozice bývají troj- i vícenásobně vyšší než u pozic na plný úvazek. Počet pozic na kratší úvazek dosahuje v České republice u nově obsazovaných míst necelých 5%, totéž platí o možnosti práce z domova (Zdroj: Dlouhá, Petra. Buď práce, nebo dítě. Další možnosti přibývají jen pomalu, 2013). Během posledních let se nabídka těchto forem práce u nás zvýšila, nicméně pořád jich je méně než v západní Evropě. A přitom více nabídek práce na částečný úvazek pomáhá ekonomice snižuje nezaměstnanost. Především pro matky či otce na rodičovské dovolené je velmi přínosné, když mohou sladit svůj osobní i profesní život. Částečné úvazky umožňují neztratit pracně získané znalosti a zkušenosti a navíc v kombinaci s možností práce z domova je přínosná i pro firmy. Zaměstnanci pracující na zkrácený úvazek jsou většinou výkonnější, neboť méně ztrácí čas vedlejšími činnostmi. Nejvíce žen na zkrácený úvazek pracuje v Nizozemí (76,5 %), Německu (45,5 %), Rakousku (43,8 %), Velké Británii (43,3 %), Belgii (42,3 %), Švédsku (40,4 %), Dánsku (39 %) a Lucembursku (36 %). Nejméně žen na zkrácený úvazek pracuje v Bulharsku (2,6 %), Slovensku (5,4 %), Maďarsku (8,0 %), Litvě (9,3 %) a Česku (9,9 %). (Zdroj: Gola, Petr. Zkrácené úvazky zvyšují zaměstnanost, 2013). 18
Problémem celého vyspělého světa včetně České republiky je bezpochyby stárnutí populace. Proto je nutné vytvářet podmínky pro prodlužování pracovní kariéry. Možnost práce na částečné úvazky může výrazně zlepšit zapojení starších pracovníků do trhu práce, protože někteří zaměstnanci by i po dosažení důchodového věku rádi pracovali, avšak práce na plný úvazek je pro ně již příliš náročná psychicky i fyzicky (Zdroj: Beranová, Bohumila. Kulatý stůl: Stárnutí obyvatel České republiky, 2012). Navíc řada firem si uvědomuje, že je dobré mít v pracovním týmu zkušené zaměstnance, kteří přinášejí potřebný klid a nadhled. Práci na částečný úvazek také často upřednostňují kreativní lidé, kteří potřebují ve své profesi více volnosti. Zaměstnanec pracující na částečný úvazek má samozřejmě nižší měsíční plat a jeho kariéra probíhá pomaleji. I ve vyspělých zemích si většinou partneři nemohou finančně dovolit, aby oba pracovali na částečný úvazek. Nejvíce mužů na zkrácený úvazek pracuje rovněž v Nizozemí (25,4 %). Dále potom v Dánsku (15,2 %), Švédsku (14 %), Velké Británii (12,6 %) a Irsku (11,8 %). Nejméně mužů na částečný úvazek pracuje v Bulharsku (2,2 %), Slovensku (2,8 %) a Česku (2,9 %). (Zdroj: Gola, Petr. Zkrácené úvazky zvyšují zaměstnanost, 2013). Na druhou stranu je třeba vzít v úvahu i fakt, že ze zkušeností zahraničního partnera ve Švédsku v současnosti vyplývá, že zájem rodičů o zkrácený úvazek je pouze krátkodobou záležitostí v době batolecího věku dítěte. Jakmile se dítě zařadí do předškolního vzdělávání, jejich zájem o zkrácené úvazky klesá a naopak vzrůstá počet těch, kteří si přejí mít pracovní úvazek plný. Zaměstnavatelé však už nejsou ochotni zpět plné úvazky poskytovat, protože práce na zkrácený úvazek je pro ně výhodnější z důvodu vyšší efektivity práce, vyšší flexibility při nárazové práci a lepší zastupitelnosti v případě nemoci, školení či dovolené. Centrum zaměstnanosti tedy může motivovat zaměstnavatele, aby zkrácené úvazky umožnili, pokud možno, právě na nutné přechodné období, jako je např. rodičovská dovolená. Práce na dálku a práce z domova ( teleworking a homeworking ) Jedná se o formu práce, při které zaměstnanec plní své pracovní úkoly na dálku, z odloučeného pracoviště (z domova, na cestě, od zákazníka apod.). Mezi výhody této formy práce patří snížení nákladů (cestování, pronájmy, energie, ), možnost spolupracovat s širokou škálou lidí a témat bez geografického omezení, vyšší flexibilita, sladění rolí v soukromém i pracovním životě, snížení stresu, udržení kvalifikované pracovní síly, vyšší efektivita a produktivita. Na druhou stranu je zapotřebí, aby daný pracovník disponoval vnitřní motivací a byl dostatečně disciplinovaný. 19
Nabídkou částečného úvazku kombinovaného s prací z domova může zaměstnavatel získat odborníka, který by jinak dal přednost konkurenci. Dostatek volného času může hrát při výběru zaměstnání pro kreativní zaměstnance velkou roli. Zvláště pokud mají i své jiné projekty. Firmám se také vyplácí dát šanci talentovaným studentům. Nové talenty získává řada firem již během studia. Práce na zkrácený pracovní úvazek umožňuje úspěšným studentům zvládnout školu i práci. Získají potřebné zkušenosti a v budoucnu mohou ve firmě patřit k vedoucím pracovníkům. Z diskuse se švédským partnerem vyplynulo, že tato forma práce je v jeho zemi využívaná spíše ve velkých městech, zatímco v menších komunách jako je Vansbro jen velmi málo, zejména z důvodu absence sociálního kontaktu na pracovišti. To je ale způsobeno jiným rozvrstvením obyvatelstva ve švédských komunách, protože hustota obyvatelstva je tam nižší, komuny jsou velmi rozlehlé, místní podniky mají nižší počty zaměstnanců, převládají malé živnosti, a lidé se běžně nesetkávají v přeplněných centrech měst. V ČR je situace odlišná, i malá města mají podniky s velkým počtem zaměstnanců, a i ve volném čase mají naši občané velké množství příležitostí pro socializaci. Proto jsou u nás velmi vhodné podmínky pro zavádění modelu práce na dálku a práce z domova. Tématu práce na dálku je věnován projekt nazvaný Koordinační centrum práce na dálku Třebíč, více na: http://pracenadalku.trebic.cz/. Pružná pracovní doba Poměrně široce využívanou formou práce je ve Švédsku pružná pracovní doba. Zaměstnanec si může volit začátek a konec pracovní doby dle svých osobních potřeb pod podmínkou, že bude přítomen v jasně vymezený čas a odpracuje daný počet hodin za týden. Ve většině organizací je daný přesně vymezený úsek pracovního dne, v němž je zaměstnanec povinen být na pracovišti (tzv. základní pracovní doba). Volitelná pracovní doba je flexibilní dle potřeb zaměstnance tak, aby se naplnil fond pracovní doby. Výhodou je možnost přizpůsobit si časový režim, vyšší flexibilita při nárazové práci, možnost sladění soukromých aktivit s pracovními povinnostmi dle individuálních potřeb. U této formy práce je však důležitá schopnost sebeřízení (hlídání fondu odpracovaných hodin). Flexibilní úvazky dávají zaměstnanci možnost spolurozhodovat o způsobu a formě vykonávané pracovní činnosti. Možnost volby výrazně snižuje vnímání stresu, zvyšuje motivaci a angažovanost. 20