ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY SPRÁVNÍHO OBVODU OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ HODONÍN 3. ÚPLNÁ AKTUALIZACE TEXTOVÁ ČÁST

ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY SPRÁVNÍHO OBVODU OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ HODONÍN 3. ÚPLNÁ AKTUALIZACE TEXTOVÁ ČÁST Prjekt prvních Územně Analytických Pdkladů ORP Hdnín byl splufinancván z prstředků Evrpské unie, Evrpskéh fndu pr reginální rzvj v rámci Integrvanéh Operačníh Prgramu Městský úřad Hdnín Odbr Rzvje Města, listpad 2014

Obsah A. LEGISLATIVNÍ RÁMEC...3 B. ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKY SPRÁVNÍHO OBVODU...4 B.1. SOCIODEMOGRAFICKÉ CHARAKTERISTIKY... 4 B.1.1. Čejč... 4 B.1.2. Čejkvice... 5 B.1.3. Dlní Bjanvice... 6 B.1.4. Dubňany... 7 B.1.5. Hdnín... 8 B.1.6. Jsefv... 9 B.1.7. Karlín... 10 B.1.8. Lužice... 11 B.1.9. Mikulčice... 12 B.1.10. Mutěnice... 13 B.1.11. Nvý Pddvrv... 14 B.1.12. Petrv... 15 B.1.13. Prušánky... 16 B.1.14. Ratíškvice... 17 B.1.15. Rhatec... 18 B.1.16. Starý Pddvrv... 19 B.1.17. Sudměřice... 20 B.1.18. Terezín... 21 C. NÁVAZNOST NA POLITIKU ÚZEMNÍHO ROZVOJE ČR... 22 C.1. DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA... 22 C.2. TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA... 24 D. ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ... 26 D.1. SOUHRNNÉ HODNOCENÍ PODLE TEMATICKÉHO ČLENĚNÍ... 26 D.1.1. Hrninvé prstředí a gelgie... 26 D.1.2. Vdní režim... 26 D.1.3. Hygiena živtníh prstředí... 27 D.1.4. Ochrana přírdy, krajiny a památek... 27 D.1.5. Zemědělský půdní fnd a pzemky určené k plnění funkcí lesa... 28 D.1.6. Veřejná dpravní a technická infrastruktura... 28 D.1.7. Scidemgrafické pdmínky... 28 D.1.8. Bydlení... 28 D.1.9. Rekreace a cestvní ruch... 29 D.1.10. Hspdářské pdmínky... 29 D.2. CELKOVÝ PŘEHLED SILNÝCH A SLABÝCH STRÁNEK, PŘÍLEŽITOSTÍ A HROZEB... 30 D.2.1. Silné stránky... 30 D.2.2. Slabé stránky... 30 D.2.3. Příležitsti... 30 D.2.4. Hrzby... 30 D.3. VYHODNOCENÍ VYVÁŽENOSTI VZTAHU ÚZEMNÍCH PODMÍNEK... 31 D.4. URČENÍ PROBLÉMŮ K ŘEŠENÍ V ÚPD... 32 D.4.1. Urbanistické, dpravní, hygienické a envirnmentální závady... 32 D.4.2. Střety záměrů na prvedení změn v území s limity využití území... 33 E. KARTOGRAMY... 35 2

A. Legislativní rámec Pstup zpracvání územně analytických pdkladů včetně rzbru udržitelnéh rzvje vychází z pžadavků zákna č. 183/2006 Sb., které jsu z hlediska bsahu rzbru udržitelnéh rzvje upřesněny v 4 vyhlášky č. 500/2006 Sb.: (1) Územně analytické pdklady přizvané úřadem územníh plánvání (dále jen územně analytické pdklady bcí ) a územně analytické pdklady přizvané krajským úřadem (dále jen územně analytické pdklady kraje ) bsahují a) pdklady pr rzbr udržitelnéh rzvje území zahrnující zjištění a vyhdncení stavu a vývje území, jeh hdnt, limity využití území, zjištění a vyhdncení záměrů na prvedení změn v území, b) rzbr udržitelnéh rzvje území zahrnující 1. zjištění a vyhdncení udržitelnéh rzvje území s uvedením jeh silných a slabých stránek, příležitstí a hrzeb; závěrem těcht tematických zjištění a vyhdncení udržitelnéh rzvje území je vyhdncení vyvážensti vztahu územních pdmínek pr příznivé živtní prstředí, pr hspdářský rzvj a pr sudržnst splečenství byvatel území, 2. určení prblémů k řešení v územně plánvacích dkumentacích zahrnující zejména urbanistické, dpravní a hygienické závady, vzájemné střety záměrů na prvedení změn v území a střety těcht záměrů s limity využití území, hržení území například pvdněmi a jinými rizikvými přírdními jevy. (2) Pdklady pr rzbr udržitelnéh rzvje území dále zahrnují údaje území, zjištění vyplývající z průzkumů území a další dstupné infrmace, například statistické údaje. Obsah pdkladů pr rzbr udržitelnéh rzvje území, které jsu sučástí územně analytických pdkladů bcí zpracvaných zpravidla digitální technlgií způsbem umžňujícím výměnu dat pr jejich využití v územně analytických pdkladech kraje ( 29 dst. 4 stavebníh zákna), je stanven v části A přílhy č. 1 k tét vyhlášce. Obsah pdkladů pr rzbr udržitelnéh rzvje území, které jsu sučástí územně analytických pdkladů kraje je stanven v části B přílhy č. 1 k tét vyhlášce. (3) Údaj území bsahuje textvu část, graficku část a dále infrmace jeh vzniku, přízení, zpracvání, případném schválení neb nabytí účinnsti (dále jen pasprt údaje území ). Textvá část bsahuje ppis údaje území, grafická část bsahuje zbrazení údaje území včetně pužitéh měřítka a legendy. Správnst pužitéh údaje území se ptvrzuje v pasprtu údaje území, jehž bsah je stanven v přílze č. 2 k tét vyhlášce. (4) Grafická část územně analytických pdkladů bsahuje (a) výkres hdnt území, zejména urbanistických a architektnických, (b) výkres limitů využití území (c) výkres záměrů na prvedení změn v území (d) výkres prblémů k řešení v územně plánvacích dkumentacích (dále jen prblémvý výkres ) Územně analytické pdklady mhu být dplněny dalšími výkresy, schématy, tabulkami, grafy či kartgramy. 3

B. Základní charakteristiky správníh bvdu B.1. Scidemgrafické charakteristiky B.1.1. Čejč Pčet byvatel 1265 1268 ve věku 0 14 13,8 % 14,7 % ve věku nad 65 15,4 % 14,5 % Průměrný věk 41,8 40,8 zaměstnanst 10,3 % 15,2 % Výměra bce 1329 ha Lesní půda 58 ha (4,4%) Zemědělská půda 1099 ha (82,7%) Vdní plchy 14 ha (1%) Zastavěné plchy 25 ha (1,9%) Vinice 69 ha (5,2%) Keficient Eklgické Stability 0,22 Archelgické naleziště Příznivé živtní pdmínky Hspdářský rzvj Sudružnst splečenství byvatel Špatné Dbrý Dbrá První zmínka bci z rku 1222, kdy patřila klášteru cisterciaček Prta Celi u Tišnva. Během husitských válek ves pustne a rku 1459 se uvádí vylženě jak pustá. V rce 1771 byla ves sídlena jednak Mravskými Slváky, jednak francuzskými klnisty. Jejich třicet chalup rku 1782 vyhřel, hned však byly bnveny. V katastru Čejče se jihvýchdně d Hrákvy farmy, bývaléh Státníh statku, půvdně dvůr Čenkv, se dříve rzkládal slané Čejčské jezer, tzv. Bezedňák, které však byl vysušen v 19. stletí z důvdu pěstvání cukrvé řepy [2] [3]. Ve 20. stletí se v důsledku zanášení dvdňvacíh kanálu jezer pět naplnil, avšak rku 1965 byl z rzhdnutí tehdejších kmunistických plitiků pět dvdněn. Na jihvýchd d bce, na území bce, chráněné lkality: Čejčský a Čejkvické Špidláky, výchdně tzv. Výchz, kde byl ve vystupující vrstvě bjeven méně kvalitní uhlí - lignit. V dřívějších dbách se zde vyskytval mře, z tht důvdu se zde vyskytují slanmilné rstliny. 4

B.1.2. Čejkvice Pčet byvatel 2485 2500 ve věku 0 14 14,3 % 13,8 % ve věku nad 65 17 % 16,0 % Průměrný věk 41,7 41,1 zaměstnanst 10,6 % 11,8 % Výměra bce 2500 ha Lesní půda 116 ha (4,6%) Zemědělská půda 2150 ha (86%) Vdní plchy 27 ha (1,1%) Zastavěné plchy 50 ha (2%) Vinice 357 ha (14,3%) Keficient Eklgické Stability 0,38 Archelgické naleziště Příznivé živtní pdmínky Hspdářský rzvj Sudružnst splečenství byvatel Dbré Dbrý Dbrá První písemná zmínka bci pchází z rku 1248, kdy se uvádí jak majetek řádu templářů. Písemně dlžené pčátky vinařství v Čejkvicích spadají d 13. stl. Čejkvice patří mezi nejvýznamnější vinařské bce v České republice. Průměrná teplta vzduchu je 9,2 C, cž řadí Čejkvice k nejteplejším místům v republice. 5

B.1.3. Dlní Bjanvice Pčet byvatel 2972 2971 ve věku 0 14 17,1 % 17,0 % ve věku nad 65 14,9 % 14,2 % Průměrný věk 39,7 39,1 zaměstnanst 13,7 % 18,2 % Výměra bce 1991 ha Lesní půda 708 ha (35,6%) Zemědělská půda 1145 ha (57,5%) Vdní plchy 7 ha (0,4%) Zastavěné plchy 41 ha (2%) Vinice 94 ha (4,7%) Keficient Eklgické Stability 0,73 Archelgické naleziště Příznivé živtní pdmínky Hspdářský rzvj Sudružnst splečenství byvatel Dbré Špatný Dbrá První písemná zmínka bci pchází z rku 1196. Sučástí vesnice jsu i krásné vinné sklepy na Hrním knci, V předních, Pd řechama a Pd Čaganvem. Z velké části mají bhaté zdbení žuder slváckými ranmenty. Vinařství má staletu tradici, bzvláště v pěstvání ryzlinku, který býval jedním z nejlepších v Rakusk-Uhersku. V rce 1907 zde byl zalžen nejstarší vinařské družstv Zádruha. Základní umělecká škla má až tři sta žáků, kteří se učí zpívat, tančit i malvat. Známá je mládežnická dechvka, mladá cimbálka a pěvecké sbry dětí. Kulturní živt v bci je bhatý, pravidelné kncerty jsu navštěvvány četnými psluchači, stejně jak vystupení chtnických představení. V klí je k výběru nemál cyklstezek. 6

B.1.4. Dubňany Pčet byvatel 6391 6388 ve věku 0 14 13,6 % 13,1 % ve věku nad 65 17,2 % 16,3 % Průměrný věk 41,9 41,5 zaměstnanst 16,1 % 20,0 % Výměra bce 2257 ha Lesní půda 416 ha (18,4%) Zemědělská půda 1409 ha (62,4%) Vdní plchy 161 ha (7,1%) Zastavěné plchy 64 ha (2,8%) Keficient Eklgické Stability 0,53 Archelgické naleziště Příznivé živtní pdmínky Hspdářský rzvj Sudružnst splečenství byvatel Dbré dbrý Špatná První zmínka Dubňanech pchází z rku 1349 (ale již v rce 1222 je dlžena existence sady Jarhněvice). Městem se Dubňany staly v rce 1965. Na západ a jihzápad d města se táhne severjižně rientvaný řetězec rybníků sahající až k kraji Hdnína. Asi 1,5 km severvýchdně d města (d bývalé budvy nádraží směrem na Kyjv) se nachází cenná archelgická lkalita, na níž byly nalezeny základy vyhřeléh rmánskéh kstela pstavenéh ve 13. stletí, byly dkryté v září 1927 a pzůstatky hřbitva (nalezeny zbytky lidských kster). 7

B.1.5. Hdnín Pčet byvatel 25049 25259 ve věku 0 14 12,9 % 12,7 % ve věku nad 65 17,4 % 16,1 % Průměrný věk 42,5 41,8 zaměstnanst 13,8 % 15,3 % Výměra bce 6331 ha Lesní půda 1151 ha (57%) Zemědělská půda 3608 ha (18,2%) Vdní plchy 355 ha (5,6%) Zastavěné plchy 250 ha (3,9%) Vinice --- Keficient Eklgické Stability 1,86 Archelgické naleziště Příznivé živtní pdmínky Hspdářský rzvj Sudružnst splečenství byvatel Dbré Dbrý Špatná Hradisk zalžené pravděpdbně Břetislavem I. v 11. stletí. Hrad bnvila a zalžila při něm měst králvna Knstancie v rce 1228. V rce 1301 zde Václav II. přijal uhersku šlechtu, která sem přišla pr nvě zvlenéh uherskéh krále. Během husitských válek přešl d ruku šlechty, v 17. stletí byl něklikrát dbyté a téměř zpustl. Rku 1742 jej dbyla pruská armáda. Kncem 18. stletí zalžena tvárna na tabák. 8

B.1.6. Jsefv Pčet byvatel 418 416 ve věku 0 14 12 % 12,3 % ve věku nad 65 14,8 % 14,4 % Průměrný věk 40,6 39,5 zaměstnanst 13,6 % 15,4 % Výměra bce 708 ha Lesní půda 12 ha (1,8%) Zemědělská půda 656 ha (92,7%) Vdní plchy 3 ha (0,5%) Zastavěné plchy 8 ha (1,1%) Vinice 102 ha (14,4%) Keficient Eklgické Stability 0,24 Archelgické naleziště Příznivé živtní pdmínky Hspdářský rzvj Sudružnst splečenství byvatel Špatné Špatný Špatná Nynější ves Jsefv byla zalžena v rce 1782 na území bývaléh panskéh pplužníh dvra, pstavenéh v místech zaniklé vesnice Kukvice, která ležela při ptku Prušánka a patřila k nejstarším sadám na Pdluží. Kukvice se pprvé připmínaly v suvislsti s kstelem a faru v Mikulčicích rku 1383. V letech 1468 až 1470 byla bec vypálena Uhry, znvu pak bnvena před rkem 1528. Kukvice definitivně zanikly za třicetileté války. Na místě kukvickéh dvra pak vznikla rku 1782 nvá ves nazvaná k pctě císaře Jsefa II. Jsefvem. Obyvatelé nvé vsi byli svbzeni d rbty, cž byl v té dbě zvláštnstí. V pčátcích své existence tvřil Jsefv s Dlními Bjanvicemi splečnu samsprávnu bec. Odlučení bcí se uskutečnil v rce 1867. V rce 1877 byla přestavěna kaplička d pdby nynějšíh kstela, ve stejném rce byla pstavena jedntřídní škla. K rku 1880 byl v bci 42 dmů s 249 byvateli. Významnu událstí v bci byl zavedení elektrickéh prudu a světlení. V letech 1954 až 1960 byly vybudvány kanalizace, hřbitv a chdníky. Jsefv je tradiční blastí pěstvání vinné révy. 9

B.1.7. Karlín Pčet byvatel 234 236 ve věku 0 14 11,1 % 12,7 % ve věku nad 65 20,9 % 20,3 % Průměrný věk 44,8 43,9 zaměstnanst 9,9 % 23,2 % Výměra bce 224 ha Lesní půda 4 ha (1,7%) Zemědělská půda 187 ha (83,5%) Vdní plchy 1 ha (0,6%) Zastavěné plchy 5 ha (2,2%) Vinice 9 ha (4%) Keficient Eklgické Stability 0,14 Archelgické naleziště Příznivé živtní pdmínky Hspdářský rzvj Sudružnst splečenství byvatel Dbré Špatný Špatná V katastru Karlína bývala zaniklá bec Šenstras, připmínaná v rce 1292 a zpustlá za českuherských válek. Ještě v rce 1492 byl v Šenstrasu dvůr a kstel. Karlín v rce 1792 zalžil kníže Alis z Lichtenštejna a název dstal p jeh manželce Karlině (Karline Engelberte Felicitas zu Manderscheid- Blankenheim), se kteru se ženil v rce 1783. Charlttenfeld byl pzději pčeštěn na Karlín. Severně d bce hspdářský dvůr Karlv. 10

B.1.8. Lužice Pčet byvatel 2906 2874 ve věku 0 14 14 % 13,7 % ve věku nad 65 17,3 % 16,4 % Průměrný věk 42,2 41,7 zaměstnanst 12,6 % 18,1 % Výměra bce 762 ha Lesní půda 80 ha (10,4%) Zemědělská půda 547 ha (71,8%) Vdní plchy 5 ha (0,7%) Zastavěné plchy 35 ha (4,6%) Vinice 47 ha (6,1%) Keficient Eklgické Stability 0,62 Archelgické naleziště Příznivé živtní pdmínky Hspdářský rzvj Sudružnst splečenství byvatel Špatné Dbrý Dbrá Obec Lužice leží v úrdné krajině jižní Mravy, bklpena višňvými, brskvvými a jablňvými sady a úrdnými vinicemi, 4 km jihzápadně d města Hdnína. K pdzemnímu bhatství patří naleziště rpy, zemníh plynu a lignitu. Název bce se dvzuje d četných vdních plch, které se zde v dávných dbách rzlévaly (luže, luže). Dminantu bce je kstel. Byl dstavěn v rce 1874 (před tím byla bec přifařena d Mikulčic) a je zasvěcen velkmravským věrzvěstům Cyrilu a Metději. jstarší dlžená písemná zmínka bci je z rku 1250. 11

B.1.9. Mikulčice Pčet byvatel 1951 1929 ve věku 0 14 15 % 14,6 % ve věku nad 65 15,3 % 14,9 % Průměrný věk 41,1 40,5 zaměstnanst 13,6 % 19,7 % Výměra bce 1530 ha Lesní půda 302 ha (19,7 %) Zemědělská půda 1042 ha (68,1%) Vdní plchy 26 ha (1,7%) Zastavěné plchy 34 ha (2,2%) Vinice 30 ha (1,9%) Keficient Eklgické Stability 0,61 Archelgické naleziště Příznivé živtní pdmínky Hspdářský rzvj Sudružnst splečenství byvatel Špatné Dbrý Špatná Tři kilmetry jihvýchdně d nynější vsi se při řece Mravě nacházel v 6. 10. stletí slvanské blatné hradisk, jedn z hlavních center Velké Mravy. Areál hradiště s pzůstatky 12 kstelů a knížecíh paláce je chráněn jak nárdní kulturní památka Mikulčice-Valy; d rku 1963 je zde zřízen Památník Velké Mravy. jstarší písemná zmínka vsi pchází z rku 1131 (Miculcici). Mderní bec Mikulčice existuje d 1. ledna 1951, kdy dšl ke slučení půvdních bcí Mikulčic a Těšic. 12

B.1.10. Mutěnice Pčet byvatel 3633 3655 ve věku 0 14 14,4 % 14,6 % ve věku nad 65 14,6 % 13,7 % Průměrný věk 40,6 39,8 zaměstnanst 14,1 % 16,4 % Výměra bce 3238 ha Lesní půda 371 ha (11,4%) Zemědělská půda 2433 ha (75,1%) Vdní plchy 167 ha (5,2%) Zastavěné plchy 59 ha (1,8%) Vinice 292 ha (9%) Keficient Eklgické Stability 0,41 Archelgické naleziště Příznivé živtní pdmínky Hspdářský rzvj Sudružnst splečenství byvatel Špatné Dbrý Dbrá První písemná zmínka bci pchází z rku 1349. Jižně d bce stávala ve středvěku vesnice Kapanice. Písemná zmínka Mutěnicích z rku 1367 uvádí, že Mutěnjce patřili řádu Jhanitů se sídlem ve Straknicích. Z téhž rku je záznam v Mravských zemských knihách v Brně, že Alžběta Herburská, jeptiška z kláštera augustiánek v Brně, darvala mutěnickému faráři pzemky. 13

B.1.11. Nvý Pddvrv Pčet byvatel 189 187 ve věku 0 14 12,7 % 11,8 % ve věku nad 65 20,1 % 17,1 % Průměrný věk 44,4 42,7 zaměstnanst 9 % 14,9 % Výměra bce 297 ha Lesní půda --- Zemědělská půda 279 ha (94,2%) Vdní plchy 2 ha (0,5%) Zastavěné plchy 6 ha (2%) Vinice 4 ha (1,3%) Keficient Eklgické Stability 0,11 Archelgické naleziště Příznivé živtní pdmínky Hspdářský rzvj Sudružnst splečenství byvatel Dbré Dbrý Dbrá Jihvýchdně d bce v trati Kstelisk stával městečk Ptvrv, které dle první písemné zmínky patřil v rce 1261 velehradskému klášteru. Za česk-uherských válek v 15. stletí byl zničen. Území pak náležel čejkvickému panství. Nvý Pddvrv zde v srpnu rku 1783 zalžil 24 klnistů, kteří přišli pravděpdbně z klních bcí. V rce 1790 zde byl 24 dmů a 143 byvatel. Na becní pečeti bývala znázrněna radlice a skřivan. V rce 2010 byla jižně d bce zpřístupněna nvá rzhledna Na Pdluží. 14

B.1.12. Petrv Pčet byvatel 1336 1326 ve věku 0 14 11,6 % 11,5 % ve věku nad 65 16,2 % 15,8 % Průměrný věk 41,7 41,4 zaměstnanst 14 % 16,7 % Výměra bce 1165 ha Lesní půda 116 ha (10%) Zemědělská půda 927 ha (79,5%) Vdní plchy 29 ha (2,5%) Zastavěné plchy 24 ha (2,2%) Vinice 68 ha (5,8%) Keficient Eklgické Stability 0,56 Archelgické naleziště Příznivé živtní pdmínky Hspdářský rzvj Sudružnst splečenství byvatel Dbré Dbrý Špatná Petrv, který leží vedle Strážnice, je významná vinařská bec mikrreginu Strážnick. Pyšní se vinnými sklepy nazývanými Plže, které byly v rce 1983 prhlášeny Památkvu rezervací lidvé architektury. V areálu je přesně 63 vinných sklepů. Petrvská vína můžete chutnat přím v jednm z těcht vinných sklepů. První zmínky Plžích pchází z dby 15. stletí. jstarší sklepy vznikly už ve stletí pátém. Sklepy, které až pzději začaly služit jak vinné, stavěli sami byvatelé bce ještě dnedávna. V průměru mají sklepy délku asi 15 metrů, šířku tři metrů. Nad sklepem je hlína, která zajišťuje ve sklepě stálu tepltu a klima ideální pr uskladnění nejen vína, ale i jiných zemědělských pldin. Sklepy jsu typické kamennými strpy tvarvanými d klenby. Průčelí sklepů s typickým neb lmeným blukem bývá zdbené pdezdívku mdré barvy a rnamenty vinné révy p stranách, nad kny a nad vchdem. Každé průčelí je specifické, tvřené jedinečnými tvary a bluky. Vnitřní místnsti mají ve stěně větrací tvr. Chdby se svažují směrem dlů. Na začátku bývá lisvna, na knci místnst, kde se skladuje vín. První místnst čast služí také k psezení. Vinné sklepy v Plžích vytvářejí uličky, které se spjují ve 2 centra. Hrní centrum je středvým bdem různých akcí, které se během rku v Plžích přádají. Za zmínku stjí například Den Vinařů. 15

B.1.13. Prušánky Pčet byvatel 2201 2166 ve věku 0 14 15,3 % 14,0 % ve věku nad 65 16,4 % 15,4 % Průměrný věk 40,9 40,6 zaměstnanst 12,4 % 18,2 % Výměra bce 1414 ha Lesní půda 21 ha (1,5%) Zemědělská půda 1254 ha (88,7%) Vdní plchy 21 ha (1,5%) Zastavěné plchy 39 ha (2,7%) Vinice 176 ha (12,4%) Keficient Eklgické Stability 0,27 Archelgické naleziště Příznivé živtní pdmínky Hspdářský rzvj Sudružnst splečenství byvatel Špatné Dbrý Dbrá 16

B.1.14. Ratíškvice Pčet byvatel 4074 4081 ve věku 0 14 14 % 13,6 % ve věku nad 65 15,5 % 14,9 % Průměrný věk 41,5 41,0 zaměstnanst 10,5 % 13,6 % Výměra bce 1259 ha Lesní půda 419 ha (33,3%) Zemědělská půda 648 ha (51,5%) Vdní plchy 10 ha (0,8%) Zastavěné plchy 48 ha (3,8%) Vinice 85 ha (6,7%) Keficient Eklgické Stability 0,98 Archelgické naleziště Příznivé živtní pdmínky Hspdářský rzvj Sudružnst splečenství byvatel Dbré Dbrý Špatná Ratíškvice patří mezi nejstarší bce v krese Hdnín. O nejvzdálenější minulsti svědčí mnhé archelgické nálezy z jejíh katastru. Byla nalezena mamutí stlička a mamutí kst z bdbí mladšíh palelitu, kamenný přeslen z mladší dby kamenné, hliněná nádba s nářadím z dby brnzvé, hliněné nádby mhylvé kultury, užitkvá nádba z dby železné, mnhé keramické nálezy pcházely z mladší dby hradištní a z db slvanskéh sídlení. Ratíškvice bklpuje z velké části rzsáhlý smíšený les Dubrava. Název vypvídá spíše histrické pdbě lesa, nebť převaha dubvých prstů byla ptlačena, a t ve prspěch lesů brvých. Nicméně i dnes zde najdeme svědky časů minulých statné dubvé slitery. Les nejenm blahdárně vlivňuje klima klí bce, ale je i rájem hubařů. V bci a jejím klí se nachází řada vdních plch, mkřadů a tůněk. jvětší z nich je vdní nádrž Hliník vzniklá v místě těžiště jílů pr místní cihelnu. Nádrž má plchu necelých 5 ha a dsahuje v některých místech hlubky až 15 m. V sučasnsti je Hliník především pklidným zákutím rybářů. 17

B.1.15. Rhatec Pčet byvatel 3571 3534 ve věku 0 14 12,9 % 12,7 % ve věku nad 65 18,4 % 17,1 % Průměrný věk 43,1 42,5 zaměstnanst 11,9 % 17,3 % Výměra bce 1745 ha Lesní půda 409 ha (23,5%) Zemědělská půda 930 ha (53,3%) Vdní plchy 101 ha (5,8%) Zastavěné plchy 59 ha (3,4%) Vinice 12 ha (0,7%) Keficient Eklgické Stability 0,60 Archelgické naleziště Příznivé živtní pdmínky Hspdářský rzvj Sudružnst splečenství byvatel Dbré Dbrý Špatná Histrie bce sahá hlubk d minulsti. Pdnětem k sídlení byl zřejmě bchdní spjení Mravy s hrními Uhry čemž svědčí míst kde se d pradávna nacházel přívz pas rhatecký veducí na slvenský břeh řeky Mravy v místech kde dnes tvří řeka státní hranici mezi Česku a Slvensku republiku. V minulsti byl také místem s častými vpády z Uher, místem krvavých bjů Rhatec a vstup na Mravu. Tudy vedla i důležitá bchdní cesta z tehdejších Uher (Slvensk) i d Strážnice přes mst, který zde stával. 18

B.1.16. Starý Pddvrv Pčet byvatel 979 980 ve věku 0 14 15,5 % 16,6 % ve věku nad 65 16,5 % 16,1 % Průměrný věk 41,0 40,0 zaměstnanst 14,8 % 22,0 % Výměra bce 546 ha Lesní půda 154 ha (28,2%) Zemědělská půda 341 ha (62,5%) Vdní plchy 2 ha (0,4%) Zastavěné plchy 17 ha (3,1%) Vinice 44 ha (8%) Keficient Eklgické Stability 0,64 Archelgické naleziště Příznivé živtní pdmínky Hspdářský rzvj Sudružnst splečenství byvatel Dbré Špatný Dbrá První písemná zmínka bci pchází z rku 1704. Obec se nachází v nadmřské výšce 220-250 m. Oblastně se řadí d Mravskéh Slvácka. Obec je známa svu flklrní a vinařsku tradicí. I když jsu zmínky sídlení z rku 1209, skutečné zalžení bce se datuje d rku 1779 pd názvem POTWOROV. Název bce Starý Pddvrv vznikl někdy v rce 1870 s tím, že d rku 1924 byl uzákněn. Půvdní městečk s tvrzí - Ptwrwitz ležící západně směrem k dnešnímu Nvému Pddvrvu, byl zničen v patnáctém stletí za války českéh krále Jiříh z Pděbrad s uherským králem Matyášem. Městečk patřil velehradskému panství, p jeh zpustšení jej klášter pnechal blízkým Čejkvicím a rku 1562 uzavřel smluvu s pány z Víckva, aby Ptwrwitz zůstal trvale při čejkvském panství. Ještě v 70. letech 20. stletí byly patrné branné valy klem bývalé tvrze, které však byly v rámci kultivace zemědělské půdy naprst zničeny. 19

B.1.17. Sudměřice Pčet byvatel 1258 1267 ve věku 0 14 16,9 % 16,2 % ve věku nad 65 16,8 % 15,5 % Průměrný věk 40,5 40,0 zaměstnanst 9,8 % 14,8 % Výměra bce 933 ha Lesní půda 9 ha (0,9%) Zemědělská půda 774 ha (83%) Vdní plchy 40 ha (4,3%) Zastavěné plchy 22 ha (2,3%) Vinice 45 ha (4,8%) Keficient Eklgické Stability 0,29 Archelgické naleziště Příznivé živtní pdmínky Hspdářský rzvj Sudružnst splečenství byvatel Dbré Dbrý Dbrá Sudměřice jsu nejjižnější bcí na výchdním břehu řeky Mravy na území České republiky. Přes území Sudměřic prcházela Jantarvá cesta z Říma ke břehům Baltu četné nálezy římských mincí. Při stavbě bchvatu Sudměřic našli archelgvé pzůstatky pravěkéh sídlení z pzdní dby kamenné (asi 3000 let před naším letpčtem), kdy na výhdném místě, na návrší nad zaplavvanu blastí stála sada s dřevěnými kůlvými dmy. Ve službách Přemyslvých stáli bratři Pardus a Sudmír, rd Tvrdišvců, kteří se zaslužil dbytí zdejší krajiny a král jim ji dal za dměnu. Ochranu cesty d Uher svěřil zvláště Sudmírvi, který zalžil rku 1262 phraniční ves Sudměřice. Sudmír zemřel asi klem rku 1264, Pardus dva rky pzději. 20

B.1.18. Terezín Pčet byvatel 395 400 ve věku 0 14 12,4 % 11,3 % ve věku nad 65 18,5 % 19,0 % Průměrný věk 42,2 42,2 zaměstnanst 7,8 % 14,2 % Výměra bce 374 ha Lesní půda 4 ha (1%) Zemědělská půda 311 ha (83,2%) Vdní plchy 2 ha (0,5%) Zastavěné plchy 9 ha (2,4%) Vinice 21 ha (5,6%) Keficient Eklgické Stability 0,10 Archelgické naleziště Příznivé živtní pdmínky Hspdářský rzvj Sudružnst splečenství byvatel Špatné Dbrý Špatná Katastrální území bce Terezín patří d blasti staréh sídelníh území, t je území, které byl sídlván již d starší dby kamenné. Dklady pravěkém a časně středvěkém sídlení katastru jsu však velmi spradické. Terezín patří mezi nejmladší bce v krese Hdnín. Obec byla zalžena v dbě rzpadu feudálníh systému, který se nedal udržet ani násilnými metdami. zájem nevlníků, zastalst výrby, hlad p půdě na jedné a nevyužité půdní fndy na druhé straně, t vše pdnítil úvahy dílčí refrmě. Tak vzniká i bec Terezín. Je jedním z knkrétních výsledků tereziánských refrem a změn v hspdaření. Vznik bce je datván rkem 1774 a název byl převzat ze jména císařvny Marie Terezie. Půvdně zalžená sada se nacházela 400 m severněji d sučasné plhy bce, ale časté záplavy z Kbylskéh jezera a nezdravá vda přinutily sadníky, aby rku 1796 přestěhvali své usedlsti d dnešní plhy. Také jmén bce pdlehl změnám. Půvdní Terezín se z neznámých důvdů mění d rku 1889 na Terezv a v rce 1910 je pět úřední cestu změněn na Terezín. Název Terezv se však spradicky udržuje až d dnešních dnů. Půvdními byvateli byli sadníci z Hvran, dsídlenci z Chrvatska a něklik Francuzů. 21

C. Návaznst na plitiku územníh rzvje ČR jvyšším aktuálním územně plánvacím dkumentem, platným pr celé území ORP, je Plitika územníh rzvje ČR 2008, která byla prjednána a schválena vládu ČR dne 20. 7. 2009 usnesením č. 929. Důležitu sučástí plitiky územníh rzvje je vymezení rzvjvých blastí a s celstátníh významu stejně jak vymezení specifických blastí. Dále plitika mim jiné vymezuje plchy a kridry dpravní a technické infrastruktury reginálníh významu. C.1. Dpravní infrastruktura Správní území ORP Hdnín se nenachází v žádné rzvjvé blasti, avšak jím prchází rzvjvá sa OS11 Lipník nad Bečvu Přerv Uherské Hradiště Břeclav hranice ČR/Rakusk. Jedná se území vlivněné připravvanu rychlstní silnicí R55 v úseku Přerv Uherské Hradiště Břeclav, železničními tratěmi č. 270 v úseku Lipník nad Bečvu Přerv (III. tranzitní železniční kridr), č. 330 Přerv Břeclav (II. tranzitní železniční kridr) a splupůsbením center Přerv, Uherské Hradiště, Veselí nad Mravu, Hdnín a Břeclav. Zdrj: PÚR ČR 2008 Správním bvdem ORP Hdnín prchází také železniční větev VIB. Transevrpskéh multimdálníh kridru, který sleduje trasu kridru knvenční železniční dpravy. Napak nevede zde žádný navrhvaný kridr vyskrychlstní železniční dpravy, ani žádný další kridr knvenční dpravy železniční. 22

Zdrj: PÚR ČR 2008 Zdrj: PÚR ČR 2008 Rzvj silniční dpravy je ve správním bvdu ORP Hdnín významným tématem, nebť jím prchází záměr kridru republikvéh významu rychlstní silnice R55, který je vymezen v úsecích Olmuc Přerv a dále Napajedla Uherské Hradiště Hdnín Břeclav. Hlavními úkly pr územní plánvání je řešení územních suvislstí upřesněnéh kridru R 55 s cílem minimalizvat negativní vliv na ptačí blast Bzenecká Dubrava Strážnické Pmraví. 23

Zdrj: PÚR ČR 2008 Zajímavým faktem je, že v PÚR není vymezen záměr kridru vdní dpravy průplavu Dunaj Odra Labe, jehž trasa je dsud v územně plánvací dkumentaci zakreslvána a evidvána jak buducí vdní cesta. C.2. Technická infrastruktura Správní bvd ORP Hdnín je rvněž zatížen vedeními technické infrastruktury. Je zde navrhvána plcha pr nvu elektricku stanici 400/110 kv a kridr pr připjení vyvedení výknu z elektrické stanice (dále TR) Rhatec d přensvé sustavy vedením 400 kv Otrkvice-Rhatec a zasmyčkvání vedení V424 d TR Rhatec. Rvněž ORP prtínají VVTL plynvdy. V rámci plitiky územníh rzvje je zde navrhván i Kridr pr zdvjení VVTL plynvdu DN 700 PN63 v trase z klí bce Hrušky v Jihmravském kraji k bci Libhšť v Mravskslezském kraji včetně výstavby nvé kmpresrvé stanice u bce Libhšť a navazujícíh zdvjení trasy VVTL plynvdu DN 700 PN 63 v Mravskslezském kraji v trase z klí bce Libhšť (Příbr) k bci Děhylv. Jedná se psílení a zálhu stávající přepravní cesty, která svým významem přesahuje území jednh kraje. Také přes správní bvd prchází rpvd Družba, u kteréh je plitiku navržen kridr pr zdvjení ptrubí rpvdu Družba ve střední se řeky Mrava mezi Rhatcem a Hlíčí Klbuky, Klbuky Rajhrad, Radstín Kralupy centrální tankviště rpy (dále CRT) lahzeves, CTR lahzeves Litvínv. 24

Zdrj: PÚR ČR 2008 Zdrj: PÚR ČR 2008 Plitika územníh rzvje ČR 2008 zárveň značuje blast Hdnínska za území vykazující relativně vyšší míru prblémů, zejména z hlediska udržitelnéh rzvje území, a t na částech území ORP Hdnín, Kyjv a Veselí nad Mravu. 25

D. Rzbr udržitelnéh rzvje území D.1. Suhrnné hdncení pdle tematickéh členění D.1.1. Hrninvé prstředí a gelgie Hrninvé prstředí a gelgie patří v správním bvdu ORP Hdnín k vysce prblémvým kruhům. Na velké části území se vyskytují lžiska nerstných survin, chráněná lžiskvá území i dbývací prstry, ve kterých se těží především lignit, cihlářské surviny a také rpa a zemní plyn. Vytěžená lžiska se dále pužívají jak pdzemní zásbníky plynu a pdzemní úlžiště rpy, cž výrazně zvyšuje strategický význam celéh území. V klí Dubňan jsu rzsáhlá pddlvaná území, která jsu pzůstatkem dlvání lignitu. Jak lžiska, tak i pddlvané území jsu výraznými limity územníh rzvje bcí. Skr plvina bcí je při plánvání zastavitelných plch ve střetu lžisky nerstných survin. Týká se t i návrhu rychlstní silnice R55 a některých dalších navrhvaných silnic. Tyt střety je nutné řešit především na úrvni zásad územníh rzvje a v detailu pak při přizvání územních plánů měst. Při dalším urbanistickém rzvji je tak nutné hledat vhdná řešení, při kterých budu minimalizvány zábry pddlvanéh území a minimalizvány střety s lžisky nerstných survin. D.1.2. Vdní režim Ohržení záplavami patří ve správním bvdu ORP Hdnín rvněž k významným prblémům, které se plně prjevily při nedávných katastrfálních pvdních. Nachází se zde rzsáhlé záplavvé území řeky Mravy, které svu aktivní zónu hržuje více než desetinu bcí. Celkvě má zastavěné území uvnitř záplavvéh území Q100 více než 16% bcí, včetně největšíh města Hdnína. V těcht bcích je nutné v územních plánech eliminvat návrhy zastavitelných plch v záplavvém území a řešit ptřebná prtipvdňvá patření pr chranu zastavěnéh území, ppř. silniční a železniční sítě. Ve správním území ORP Hdnín se nachází velké mnžství vdních zdrjů, cž přispívá k dbré úrvni zásbvání pitnu vdu. jvětší z nich jsu v Rhatci a jižně d Mikulčic. Ve dvu bcích byly nalezeny knflikty mezi zastavěným územím a chrannými pásmy vdních zdrjů a rvněž střety se zastavitelným územím. Tyt knflikty je nutné dřešit v rámci územních plánů dtčených bcí. 26

D.1.3. Hygiena živtníh prstředí Prakticky celé správní území ORP Hdnín spadá d území se zhršenu kvalitu vzduší. Skr 30% bcí trpí exhalacemi z průjezdné dpravy na silnicích I. třídy, které jsu navíc dprvázeny i zvýšenu hlučnstí a prašnstí. Tent stav zhršují v smi bcích i průjezdné kmunikace II. třídy. Pměrně vyské je v správním bvdu ORP mnžství stacinárních zdrjů znečištění i prcent zasažení byvatel jejich emisemi. V rámci ORP jsu hygienicku stanicí vydány pvlení pr překrčení hladin hluku pr některá zařízení ČEZ EHO - Fluidní ktle FK1 a FK2 silnice I. třídy č. 55 v Petrvě, v úseku km 99,200 100,720 ZP Mikulčice a. s. - technlgické zařízení na zpracvání vce a zeleniny D.1.4. Ochrana přírdy, krajiny a památek D správníh bvdu ORP Hdnín zasahuje na výchdě území CHKO Bílé Karpaty, která však má na zbytek území zanedbatelný vliv. Tat CHKO je zárveň i bisféricku rezervací UNESCO. Pdél tku řeky Mravy se rzkládají dva přírdní parky Strážnické Pmraví a Mikulčický luh, zahrnující v sbě zbytky lužních lesů. Velká část území je pkryta evrpsky významnými lkalitami, na výchdě pak d bvdu zasahuje rzsáhlá ptačí blast Bzenecká Dubrava - Strážnické Pmraví, další ptačí blasti jsu na Mikulčicku a Čejkvicku. V evrpsky významné lkalitě Hdnínská dubrava se nachází velké mnžství významných krajinných prvků registrvaných, ve správním bvdu ORP najdeme dále něklik přírdních rezervací a památek. Celé území je rvněž pkryt sítí územníh systému eklgické stability d skladebných prvků nadreginálních p lkální. Byla nalezena řada střetů mezi záměry dpravními a skladebnými prvky ÚSES. Ochrana památek je ve správním bvdu ORP Hdnín reprezentvána především nárdní kulturní památku Mikulčice, kde najdeme vykpávky pzůstatků velkmravskéh hradiště. Atraktivní je rvněž vesnická památkvá rezervace Petrv Plže, kde se nachází jedinělý subr půvdních vinných sklepů z 18. a 19. stletí. 27

D.1.5. Zemědělský půdní fnd a pzemky určené k plnění funkcí lesa Většina bcí ve správním bvdu ORP Hdnín je situvána v rvinaté krajině uprstřed zemědělské půdy s hrší dsažitelnstí lesů. Při návrzích zastavěných plch a dpravní infrastruktury je nutné dbát na minimalizaci zábrů plch lesa a stejně tak i kvalitníh zemědělskéh půdníh fndu. D.1.6. Veřejná dpravní a technická infrastruktura Plynfikvány je ve správním bvdu ORP Hdnín všechny bce. Plynfikace má výrazný příns ke kvalitě vzduší, který se však zřejmě bude snižvat v suvislsti s růstem ceny zemníh plynu. Všechny bce mají rvněž vdvd a kanalizaci. Díky dálnici D2 má celý správní bvd pměrně dbru dstupnst krajskéh města, hrší je dstupnst sídla ORP. Skr plvina bcí má železniční stanici neb zastávku. jdůležitější dpravní stavbu ve správním bvdu ORP je rychlstní silnice R55, která je většinu své trasy vedena ve stpě již vybudvaných bchvatů na silnici I/55. Prblémy s vedením začínají v ptačí blasti Bzenecká Dubrava - Strážnické Pmraví v klí Rhatce. Stabilizace trasy musí být prvedena v rámci zásad územníh rzvje a dále upřesněna v územních plánech bcí. Dále je nutné řešit bchvaty Hdnína na silnici I/51 (napjení R55 a hraničníh přechdu na Slvensk) a Petrva na silnici I/55. D.1.7. Scidemgrafické pdmínky Z hlediska scidemgrafických pdmínek je situace ve správním bvdu ORP Hdnín pměrně dbrá. Ve více než plvině bcí dluhdbě rste pčet byvatel, netýká se t však Hdnína, kde napak pčet byvatel klesl. Jen necelá čtvrtina bcí má však dbru věkvu strukturu. Převaha starších lidí je však signálem k rzšíření služeb senirům, především výstavbu a zřizváním různých frem penzinů a dmvů důstjnéh stáří. Mezi největší hrzby můžeme zařadit vyský relativní úbytek děti, cž přispívá k již uvedenému celkvému stárnutí ppulace. D.1.8. Bydlení Všechny bce ve správním bvdu ORP Hdnín mají schválený územní plán, cž je hlavním předpkladem dalšíh investičníh rzvje. celých 40% bcí má však dstatek zastavitelných plch pr bydlení a ještě méně pr bčansku vybavenst. Většina bcí má základní šklu i zdravtní středisk. 28

Růst nvé zástavby především v pdbě rdinných dmů není příliš intenzivní, takže jen asi v desetině bcí může tent nárůst znamenat narušení tradiční struktury bce vzhledem k předimenzvání zastavitelných plch pr bydlení. Stagnací nvé bytvé výstavby se vyznačuje skr 70% bcí. dstatek rzvjvých plch i malý rzvj bčanské vybavensti může vést ke snižvání atraktivity bcí pr mladé rdiny a tím může dcházet k dalšímu úbytku byvatel a stárnutí ppulace. D.1.9. Rekreace a cestvní ruch Rekreace a turistický ruch se na Hdnínsku příliš nerzvíjí, byť zde najdeme pměrně kvalitní přírdní prstředí. Turistický ptenciál má především nárdní kulturní památka Mikulčice a její klí, zvláště když by byla prhlášena za památku UNESCO a byl zrealizván prpjení se slvensku stranu pmcí mstu přes řeku Mravu. Dalším neméně zajímavým ptenciálem je rzšíření Baťva kanálu až d Hdnína, ppřípadě dále p řece Mravě. D.1.10. Hspdářské pdmínky Dříve výrazně průmyslvý a těžařský regin v sučasné dbě zažívá ústup ze slávy a stagnaci. Elektrárna Hdnín, která spaluje lignit, ztratila svůj význam pr elektrizační sustavu, zůstává však důležitým zdrjem tepla v lkalitě. Buducnst elektrárny je v rzšíření spalvání bimasy. Zajímavým dvětvím hspdářství se jeví využívání vytěžených lžisek pdzemních zásbníků zemníh plynu neb úlžišť rpy. Jen necelá třetina bcí má navržen dstatek zastavitelných plch pr výrbu, přitm skr 80% bcí trpí vysku nezaměstnanstí. Třetina především menších bcí se vyznačuje vyským pdílem zaměstnanců v zemědělství a lesnictví. Jen ve větších bcích vyšší ceny pzemků signalizují ptenciál pr rzvj investiční výstavby. Při rzvji hspdářství nelze spléhat na turistiku a cestvní ruch, nevyužitý ptenciál však má vinařská turistika a celkvý rzvj tht dvětví. 29

D.2. Celkvý přehled silných a slabých stránek, příležitstí a hrzeb D.2.1. Silné stránky Mezi nejvýznamnější silné stránky můžeme pčítat: Plynfikace bce Schválený územní plán Existence základní škly Existence zdravtníh střediska Kvalitní dpravní napjení (silnice I. třídy, železnice) Dstatek zastavitelných plch pr výrbu Kvalitní přírdní prstředí dané přítmnstí přírdníh parku D.2.2. Slabé stránky Mezi nejvýznamnější slabé stránky můžeme pčítat: dstatek zastavitelných plch pr bydlení Absence napjení na železnici Úbytek pčtu byvatel v dluhdbém hrizntu Zhršená kvalita vzduší vzhledem k existenci zdrje znečištění Vyský pdíl zaměstnansti v priméru (zemědělství, lesnictví) D.2.3. Příležitsti Mezi nejvýznamnější příležitsti můžeme pčítat: Rzvj služeb zaměřených na seniry Rzvj investiční výstavby vzhledem k vyšší hladině cen pzemků D.2.4. Hrzby Mezi nejvýznamnější hrzby můžeme pčítat: Vyský relativní úbytek dětí Omezení kvality bydlení vzhledem k malému rzvji bčanské vybavensti Narušení sciální struktury bce vzhledem k vyské nezaměstnansti Stagnace rzvje bce vzhledem k mezeným investicím d bydlení Výskyt starých eklgických zátěží Stárnutí ppulace 30

D.3. Vyhdncení vyvážensti vztahu územních pdmínek Ve vyvážensti vztahu územních pdmínek najdeme ve správním bvdu ORP Hdnín pměrně vyrvnané hdnty rzdíly. Většina bcí vykazuje puze jednu negativní územní pdmínku pr rzvj. jčastější zastupení má negativní hdncení pr sudržnst splečenství byvatel v území, následvána negativním živtním prstředím. Zásadním prblémem většiny bcí je úbytek byvatel spjený se stárnutím zůstavší ppulace. Plné vyvážensti pdmínek pr udržitelný rzvj dsáhly 3 bce ve správním bvdu Čejkvice, Nvý Pddvrv a Sudměřice, které leží v krajině bez silnéh vlivu velkých kmunikací, cž má pzitivní dpad na její přírdní prstředí. Obce Terezín a Karlín, které patří mezi bce s nejnižší úrvní vyvážensti pdmínek, trpí především svu plhu uprstřed zemědělské krajiny s absencí lesů a špatnu dpravní dstupnstí d centra ORP. Přest v Karlíně pčet byvatel dluhdbě rste, v územním plánu je však nedstatek zastavitelných plch pr bydlení, bčansku vybavenst i výrbu. jhůře dpadl z hlediska vyvážensti pdmínek pr udržitelný rzvj území Jsefv, silně dplácející na svu velikst, plhvé umístění a nízku bčansku vybavenst. 31

D.4. Určení prblémů k řešení v ÚPD D.4.1. Urbanistické, dpravní, hygienické a envirnmentální závady - Urbanistické závady Zastavěné území zasahuje d záplavvéh území Q100 Hdnín ZU3, ZU4, ZU5 vs. Q100 řeky Mravy Mikulčice ZU1, ZU2 vs. Q100 řeky Mravy - Dpravních závady Silnice křižuje úrvňvě železnici Hdnín ZD2 I/380 vs. trať 255 ZD3 I/431 vs. trať 255 Mutěnice ZD1 I/380 vs. trať 255 - Hygienické závady Silnice zatěžuje exhalacemi zastavěné území Čejč ZH2 II/380 vs. zastavěné území bce Čejkvice ZH7 II/422 vs. zastavěné území bce Dubňany ZH5 II/431 vs. zastavěné území města Hdnín ZH8 I/51, II/431, II/432 vs. zastavěné území města Mutěnice ZH3 II/380 vs. zastavěné území bce Petrv ZH9 I/55 vs. zastavěné území bce Prušánky ZH6 II/423 vs. zastavěné území bce Ratíškvice ZH4 II/432 vs. zastavěné území bce Terezín ZH1 II/380 vs. zastavěné území bce - Envirnmentální závady Silnice křižuje ÚSES Dubňany ZE 1 II/431 vs. bikridr Hdnín ZE 4, ZE 5 I/55 (návrh R55) vs. lkální bikridr 32

Lužice ZE 7 I/55 vs. bikridr ZE 8 II/423 vs. bikridr Rhatec ZE 9 I/55 vs. bikridr Sudměřice ZE 11 I/70 vs. bikridr Silnice prchází systémem Sudměřice ZE 11 I/55 vs. Strážnick ZE 11 I/55 vs. Bzenecká Dubrava Strážnické Pmraví Hdnín ZE 2 II/380 vs. Hdnínská dubrava ZE 3 II/431 vs. Hdnínská dubrava Čejč ZE 6 II/419 vs. Hvransk Čejkvick D.4.2. Střety záměrů na prvedení změn v území s limity využití území - Střety urbanistických záměrů s limity využití území Zastavitelné území zasahuje d CHLÚ Dlní Bjanvice usl6, usl7, usl8 návrh plch vs. CHLÚ Lužice usl10, usl11, usl14 návrh plch vs. CHLÚ Hdnín VII. Ratíškvice usl5 plchy rekreace vs. CHLÚ Zastavitelné území zasahuje d pddlvanéh území Lužice usl10, usl11 návrh plch vs. pddlvané území Dubňany usl1, usl2, usl4 návrh plch vs. pddlvané území Zastavitelné území zasahuje d záplavvéh území Q100 Rhatec usl15 plchy rekreace vs. Q100 řeky Mravy Zastavitelné území zasahuje d systému Dubňany usl3 návrh plch vs. hdnínská Dubrava 33

Zastavitelné území zasahuje d retenčníh prstru Hdnín usl9 plchy rekreace vs. retenční prstr - Střety dpravních záměrů s limity využití území Silnice vede přes CHLÚ Terezín dsl1 - návrh silnice II/380 Silnice křižuje ÚSES Petrv dsl15, dsl16 návrh bchvatu I/55 vs. bikridry Rhatec dsl13, dsl14 - návrh R55 vs. bikridry Hdnín dsl8, dsl9 vs. lkální bikridr Čejč dsl4, dsl6 návrh bchvatu II/380 vs. bikridr Silnice vede přes pddlvané území Mikulčice dsl10 návrh silnice vs. pddlvané území Čejč dsl7 návrh bchvatu II/380 vs. pddlvané území Silnice prchází velkplšným chráněným územím Petrv dsl15, dsl16 návrh bchvatu I/55 vs. CHKO Silnice prchází přes systém Čejč dsl5 - návrh bchvatu II/380 vs. Hvransk Čejkvick Silnice vede přes záplavvé území Q100 Hdnín dsl11 bchvat I/51 vs. Q100 řeky Mravy Silnice prchází zastavěným územím Hdnín dsl12 bchvat I/51 vs. zastavěné území Čejč dsl2, dsl3 návrh bchvatu II/380 vs. zastavěné území 34

E. Kartgramy A1. Ochrana přírdy, kultury a památek A2. Hrninvé prstředí a gelgie A3. Vdní režim B1. Pčet byvatel v rce 2014 B2. Změna pčtu byvatel v letech 2012 2014 B3. Změna pčtu byvatel v letech 2008 2014 B4. Změna průměrnéh věku byvatel v letech 2008 2014 B5. zaměstnanst v bcích B6. zaměstnanst bce vzhledem k průměru ORP B7. Změna nezaměstnansti v bdbí 2012 2014 B8. Změna nezaměstnansti v bdbí 2008 2014 C1. Územní pdmínky pr hspdářský rzvj C2. Územní pdmínky pr příznivé živtní prstředí C3. Územní pdmínky pr sudružnst splečenství byvatel území C4. Vyváženst vztahu územních pdmínek 35