K sučasným aspektům švédské plitiky zaměstnansti Aktivní plitika zaměstnansti byla ve Švédsku dluhu dbu pilířem bje prti nezaměstnansti. Názry na její účinnst se liší, existují mnhá tvrzení, která pukazují na přeceňvání tét plitiky v minulsti. Nicméně bude mţné přinejmenším suhlasit s tím, ţe sehrála pdstatnu rli v bji prti nezaměstnansti během krize v první plvině 90. let minuléh stletí, kdy míra nezaměstnansti pprvé v pválečné histrii překrčila dvucifernu desetiprcentní hranici. V sučasném glbalizvaném světě větší výknnst vykazuje americký trh práce, pr který je charakteristická vyšší prduktivita práce, větší mbilita a pruţnst pracvní síly, tudíţ i niţší míry nezaměstnansti a vyšší míry zaměstnansti. Aktivní plitika zaměstnansti patří vedle klektivníh vyjednávání a výraznéh vlivu veřejnéh sektru k základním kamenům švédskéh trhu práce. Pr švédsku plitiku zaměstnansti jsu charakteristické výrazné zásahy d trhu práce, cţ se prjevuje právě v aktivní plitice tht trhu. Kncem devadesátých let představvaly výdaje na aktivní plitiku zaměstnansti více neţ 40 % z celkvých výdajů na plitiku zaměstnansti, cţ byl asi 10 prcent více, neţ dpvídal průměru zemí OECD i Evrpské unie 1. Pr srvnání, USA vydávaly také přibliţně 10 % méně na aktivní plitiku trhu práce ze svých celkvých výdajů na plitiku zaměstnansti, Japnsk pak dknce více neţ 20 prcentních bdů méně. Z phledu histrie aktivní plitiky zaměstnansti, mnh z centrálních patření dnešní švédské plitiky zaměstnansti existval a byl puţíván v průběhu celéh minuléh stletí. Pčátky mderní aktivní plitiky zaměstnansti můţeme vysledvat právě v bdbí p 2. světvé válce, kdy se mnh lidí citl bez práce v důsledku strukturálních změn, k nimţ dšl ve výrbě. V tét dbě (v rce 1948) byla ve Švédsku zalţena instituce AMS (Arbetsmarknadsverket, dnes Arbetsförmedlingen 2 ). Tut institucí byl jiţ na pčátku její činnsti vytvřen něklik prgramů, jejichţ cílem byl přešklit hrţenu pracvní sílu a zvýšit její mbilitu. Pzději se aktivní plitika zaměstnansti stala důleţitým nástrjem v bji s nezaměstnanstí, s udrţením nízké míry tevřené nezaměstnansti a plitiky udrţení plné zaměstnansti. Celý systém prgramů, které fungují v sučasné dbě, se utvářel pstupně a i nadále se mění. AMS dnes nabízí různé frmy prgramů, d rekvalifikačních kurzů a mţnstí krátkdbých praxí v reálném pracvním prstředí p za pmci dtací uměle vytvřená 1 Zdrj: OECD Emplyment Outlk; v Kprnická, K.: Švédský stát blahbytu a jeh trh práce, 2005. 2 Státní úřad, který má pd dhledem a je aktivně zapjen d uplatňvání švédské plitiky trhu práce. Ing. M. Richtervá 1
místa ve veřejném sektru. Jejich zprstředkvání nabízejí nezaměstnaným švédské úřady práce AMS (Arbetsförmedlingen). Nabízené prgramy aktivní plitiky zaměstnansti patří d jedné ze dvu hlavních skupin, buďt mezi rekvalifikační kurzy neb mezi prgramy dtvaných pracvních míst. Sučasná pasivní plitika zaměstnansti ve Švédsku 3 Pasivní plitika zaměstnansti sestává především z dvu typů dávek. Jednak t jsu dávky přiznanéh pjištění v nezaměstnansti vyplácené některu nezaměstnanecku pjišťvnu, které se suhrnně značují jak A-kassa (nezaměstnanecká pjišťvna). V sučasnsti jich ve Švédsku existuje 33, jedntlivé pjišťvny jsu zaměřeny na určitý kruh pvlání a existují při různých dbrvých rganizacích jak SEKO 4, Svenska Kmmunalfackförbund 5, neb Lärarförbundet 6. Druhým typem dávek je tzv. KAS (kntant arbetsmarknadsstöd) nebli "htvstní pdpra v nezaměstnansti". KAS byla zavedena v rce 1974 jak dplněk k dávkám v nezaměstnansti vyplácených z nezaměstnaneckých pjišťven a nahradila tehdy některé frmy dávek vyplácených na místní úrvni. Byla vyplácena těm, kd nepřispívali d ţádné nezaměstnanecké pjišťvny (nebyli členem ţádné z nich) neb d ní nepřispívali dstatečně dluhu dbu, aby splnili pdmínky nezaměstnaneckéh pjištění a měli nárk na vyplácení dávek v nezaměstnansti. Pdpra byla zrušena v rce 1998, kdy dstala jinu administrativní frmu, které se začal říkat základní pjištění (grundförsäkring). Výše dávky základníh pjištění představvala v rce 2004 320 švédských krun na 1 pracvní den, cţ dpvídá přibliţně 7 000 švédských krun měsíčně a představuje méně neţ 50 % většiny vyplácených mezd. Dba vyplácení dávky je 30 týdnů. Pdmínku pr vyplácení základníh pjištění je splnění tzv. pracvních pdmínek, krmě registrace na pracvním úřadu a aktivníh vyhledávání pracvníh místa musí být sba hledající práci připravena přijmut "vhdné" pracvní míst. Základní pjištění má na starsti veřejná nezaměstnanecká pjišťvna Alfa, která byla zřízena 1. ledna 1998, aby dplnila činnst statních nezaměstnaneckých pjišťven na pracvním trhu. Pjištění A-kassa, které se dnes nazývá dbrvlným pjištěním příjmu, existuje nejdéle a je nejrzsáhlejší. Pr t, aby nezaměstnaná sba mhla pbírat takvu dávku, musí krmě pdmínek, jeţ jsu vyţadvány u základníh pjištění (pracvních pdmínek), splnit také 3 Přehled patření pasivní plitiky zaměstnansti pdává Björklund et al. 2006, dplněn infrmacemi z webvých stránek dbrvých rganizací. 4 SEKO je dbrvá rganizace pr sluţby a kmunikace, sdruţující 140 000 členů z devíti dvětví; těmi jsu státní správa, energetika, brana, pštvní sluţby, námřní dprava, telekmunikace, dprava, vězeňství, silnice a ţeleznice. 5 Svenska Kmmunalfackförbund nebli Švédský dbrvý svaz bcí sdruţuje přibliţně 500 000 zaměstnanců bcí, krajských zastupitelstev i sukrméh sektru. 6 Lärarförbundet, Odbrvý svaz učitelů, rganizuje učitele a veducí pracvníky všech typů škl (šklek, základních a středních škl, zvláštních škl, vyských škl, hudebních škl aj.). Ing. M. Richtervá 2
tzv. pdmínku členství, tedy platit členský příspěvek d nezaměstnanecké pjišťvny v průběhu 12 měsíců. Pjišťvny jsu úzce svázány s dbrvými rganizacemi. Příspěvky jsu prt většinu zahrnuty v příspěvku, který je kaţdý měsíc placen dbrvé rganizaci. Pr členy dbrů je pvinné být členem jejich nezaměstnanecké pjišťvny, ale je také mţné být členem takvé pjišťvny bez členství v dbrvé rganizaci. Mţné je i zřídit pjištění příjmu u veřejné nezaměstnanecké pjišťvny Alfa. I kdyţ v tét suvislsti pznamenejme, ţe v psledních 20 letech byl přes 90 % výdajů nezaměstnaneckých pjišťven pkryt příspěvky d státu, čímţ členské příspěvky nabyly spíše na symblickém významu. Výše kmpenzace z pjištění příjmu se v průběhu času měnila. V 80. letech dpvídala nejvyšší hranice něc mál přes 90 prcent příjmu, pté klesla a d rku 1997 leţela na hranici 80 prcent. Avšak p celu dbu existvala hrní hranice denní dávky, která v rce 2004 činila 730 švédských krun na den, cţ dpvídal zhruba 16 000 krunám za měsíc. Celkvá dba vyplácení dávky činila p dluhu dbu 60 týdnů (d rku 2001 pr starší nezaměstnané sby 90 týdnů). Celkvě vzat, pbíral v psledních letech dávky v nezaměstnansti přibliţně 75 prcent tevřeně nezaměstnaných; asi 65 prcent měl pjištění příjmu (A-kassa) a přibliţně 10 prcent z nich základní pjištění (nebli KAS). Pdíl nezaměstnaných, kteří pbírají dávky, se d 60. let d plviny 90. let minuléh stletí zdvjnásbil. Jinu frmu htvstní dávky, kmpenzující ztrátu příjmu v nezaměstnansti, je předčasná penze. V bdbí mezi 1972 aţ 1991 byl mţné dejít předčasně d důchdu z důvdů suvisejících s pracvním trhem. Nárk na dchd d předčasné penze z těcht důvdu měli ti, kteří pbírali dávky z nezaměstnanecké pjišťvny A-kassa p dbu 90 týdnů a dvršili věk 60 let. T, ţe plitika zaměstnansti je ve Švédsku rzsáhlá, vyplývá také ze skutečnsti, ţe celkvé výdaje na tut plitiku vyjádřené pdílem na HDP jsu vyské. I při puţití uţší definice plitiky zaměstnansti, která nezahrnuje výdaje bcí, dsáhly tyt výdaje téměř 2 prcent z HDP v 70. letech 20. stletí a téměř 2,5 prcenta v 80. letech. Během krize v 90. letech vyšplhaly aţ k téměř 6 prcentům HDP. Sučasná pdba švédské aktivní plitiky zaměstnansti Švédsku je jiţ dluhu dbu v mezinárdních kruzích věnvána velká pzrnst právě z důvdu rzsáhlé aktivní plitiky zaměstnansti. T byl případ i velké části 90. let, kdy slabý Ing. M. Richtervá 3
trh práce vedl k rzsáhlým výdajům jak na aktivní, tak pasivní patření plitiky zaměstnansti. Avšak v psledních letech nemá Švédsk mezi zeměmi OECD v tmt hledu jiţ ţádné zvláštní pstavení. Evrpské země vykazují klem rku 2000 jiţ menší dchylky ve výdajích na plitiku zaměstnansti vyjádřené pdílem na HDP. 7 Na tmt místě také pznamenejme dvě zajímavé suvislsti. Jak jiţ naznačuje výše uvedené, sciální výdaje v zemi nepřevyšují průmět tzv. EU-15. Avšak na druhé straně výdaje na znalsti ve skandinávských zemích představují 11 % HDP a jsu vyšší neţ v statních sciálních mdelech 8. A zmiňme ještě další zajímavu klnst, ţe přes všechny změny zůstává švédský stát největším zaměstnavatelem v zemi a zaměstnává asi zhruba 10 % aktivníh byvatelstva. 9 Záruka získání práce a rzvje (Jbb- ch utvecklingsgarantin). Zaveden: 2. 7. 2007 Účel: Nabídnut dluhdbě nezaměstnaným sbám individuálně přizpůsbená patření ze strany státu, aby c nejrychleji získaly práci. Osba účastnící se prgramu pbírá aktivační příspěvek, v některých případech můţe pbírat příspěvek na pdpru rzvje (utvecklingsersättning). Jedná se příspěvek, který je vyplácen mladým lidem účastnícím se v tmt prgramu, pkud nemají nárk na pbírání dávek v nezaměstnansti. 10 Cílvá skupina: Osby, které i) pbírají příspěvek v nezaměstnansti, vyuţily 300 dní z pdpůrčí dby a nesplňují pdmínky pr přiznání nvé dby.. ii) iii) nepbíraly příspěvek v nezaměstnansti, ale byly p sbě jducích 18 měsíců nezaměstnané a hledaly práci u ÚP neb se účastnily prgramu PZ, neb se účastnily prgramu záruky získání práce pr mladé lidi p dbu 15 měsíců, pkud se přiřazení uskuteční hned p účasti v prgramu záruky získání práce. 7 Björklund et al, 2006. 8 Pick, 2006. 9 Steiner, 2005. 10 Na tent příspěvek má práv účastník prgramu určenéh pr mladé lidi (Jbbgaranti för ungdmar viz dále v textu), kteří nemají práv pbírat dávky v nezaměstnansti. Tedy pr abslventy švédskéh gymnázia v délce studia minimálně 3 let, jeţ bdrţeli závěrečné vysvědčení; jeh výše je dvzena d příspěvku na studium pbíranéh během studia. Příspěvek nepdléhá dani z příjmu. Ing. M. Richtervá 4
Osba, která je přiřazená dle prvníh bdu, můţe být přiřazení uskutečněn aţ 20 dní předtím, neţ budu sptřebvány dny pbírání příspěvku v nezaměstnansti, pkud sba nesplní pţadavky pr přiznání nvé dby.. Ppis (pdmínky): Přiřazení můţe být uskutečněn jen tehdy, pkud prgram zcela pkrývá nabídku práce jedince. Pkud dtyčný částečně pracuje, můţe být přiřazení uskutečněn puze v rzsahu zbývající části nabídky práce. ÚP zmapuje, jaká patření v rámci záruky účastník ptřebuje, aby psílil svji pzici na TP a nabídne takvu pdpru, aby byly splněn plán činnstí jedince. Prgram je rzdělen d třech fází, které mhu bsahvat následující činnsti. Během první zprstředkvatel práce psuzuje uchazečvy mţnsti najít práci. Hlavními činnstmi v tét fázi jsu tudíţ aktivity zaměřené na vyhledávání práce s vedením (caching). Tyt činnsti jsu přizpůsbeny uchazečvým ptřebám a pskytují účinnu pdpru při vyhledávání práce. Tat fáze trvá nejdéle 150 dní a uchazeč pbírá buď aktivační příspěvek neb příspěvek na pdpru rzvje. Pkud během první fáze práci nenalezne, nastupuje druhá fáze, během níţ je uchazečvi pskytvána další pdpra frmu například praxe, pracvníh výcviku neb zesílenéh výcviku. Tyt činnsti jsu zprstředkvávány ve splupráci se zaměstnavateli na pracvišti. Praxe můţe prbíhat maximálně šest měsíců. Cílem pracvníh výcviku je pskytnut dluhdbě nezaměstnanému uchazeči mţnst pršklení na určitém pracvišti. Cílem je začlenění d pracvníh trhu p té, c byla příslušná sba dluhu dbu mim pracvní trh. I pracvní výcvik můţe prbíhat maximálně šest měsíců. Účelem zesílenéh pracvníh výcviku je ujasnit určitu pracvní schpnst neb pskytnut delší dbu pr pracvní výcvik, který můţe prbíhat maximálně 12 měsíců. Pkud uchazeč nenalezne práci ani p 450 dnech v tmt prgramu, je mu přidělena některá z trvalých veřejně prspěšných prací. Uchazeč se můţe tht prgramu účastnit tak dluh, dkud nebude zaměstnán neb dkud nezačne abslvvat nějaký kurz, který nepravňuje k pbírání aktivačníh příspěvku neb příspěvku na pdpru rzvje. Dba účasti v prgramu: Uchazeč se můţe tht prgramu účastnit tak dluh, dkud nebude zaměstnán neb dkud nezačne abslvvat nějaký kurz, který nepravňuje k pbírání aktivačníh příspěvku neb příspěvku na pdpru rzvje. Aby byl zaměstnavatelům, kteří se na tmt prgramu účastní, usnadněn zaměstnávání uchazečů, pbírají různé příspěvky buď v průběhu trvání prgramu (zaměstnávání uchazeče) neb v případě, ţe uchazeče, jeţ se prgramu účastnil, přijmu; v tmt případě mu příspěvek pkrývá náklady spjené s jeh přijetím. Zaměstnání neb účast v kurzu musí trvat více neţ jeden měsíc, aby jedinec mhl pustit prgram. Ing. M. Richtervá 5
Tmu, kd dmítne patření v rámci prgramu, jiné patření PZ, vhdnu práci, zanedbává neb nevyvíjí činnsti veducí k hledání práce, můţe být přiřazení d prgramu pzastaven. Přiřazení d prgramu můţe být dknce zrušen, i kdyţ jedinec splnil nvé pracvní pdmínky neb.. Náhrada náleţející účastníkvi: Účastník bdrţí aktivační příspěvek neb příspěvek na pdpru rzvje. Ten, kd má pjištění v nezaměstnansti bdrţí pdpru dpvídající 65 % předešléh denníh výdělku, maximálně 680 kr na den. Ostatní dstanu 223 švédských krun na den. Osba, která se prgramu účastní hned pté, c jí sknčila účast v záruce získání práce pr mladé lidi, bude pbírat příspěvek na pdpru rzvje namíst aktivační příspěvku, dkud nedsáhne věku 25 let. Náhrada náleţející tmu, kd prgram rganizuje: Finanční pdpra za více náklady je pskytvána tmu, kd pskytuje pracvní výcvik neb zesílený výcvik. Zaměstnavatelům, kteří se na tmt prgramu účastní, náleţí finanční příspěvek také v případě, ţe uchazeče, jeţ se prgramu účastnil, přijmu; v tmt případě mu příspěvek pkrývá náklady spjené s jeh přijetím. Pdpra zaměstnání (Anställningsstöd) Pdpra zaměstnání je pskytvána zaměstnavateli s cílem pdprvat zaměstnání sb, které mají prblémy s nalezením regulérní práce. Pdpra zaměstnání je pskytvána v pdbě zvláštní pdpry, pdpry zaměstnání dluhdbě nemcných a "instegsjbb". Ppis (pdmínky): ÚP přiřadí sbu hledající práci. Pdpra zaměstnání můţe být pskytvána puze tehdy, pkud mzda a jiné zaměstnanecké výhdy jsu v suladu s klektivní smluvu neb jsu bdbné výhdám dle klektivních smluv v rámci danéh dvětví. Pdpra nesmí být pskytvána, pkud k výpvědím pr nedstatek práce dšl během psledních devíti měsíců. Pdpra zaměstnání nesmí být také vyplácena zaměstnavateli, který jiţ dstává jiný příspěvek na stejné patření. Frmu zaměstnání můţe být jak zaměstnání na dbu neurčitu tak zaměstnání na zkušební lhůtu. Neb jiné časvě mezené zaměstnání. Mzdvé náklady, z nichţ se pdpra vypčítá, tvří hrubá mzda včetně nemcenské a mzdy vyplácené během dvlené a záknné sciální příspěvky (avgifter). Pdpra je vyplácena puze za dny nrmální týdenní pracvní dby, za které zaměstnavatel vyplácí mzdu neb Ing. M. Richtervá 6
nemcensku. V případě práce na částečný pracvní úvazek se pdpra zkracuje pměrně k pracvní dbě. Zvláštní pdpra zaměstnání: Osbě můţe být přidělen zaměstnání se zvláštní pdpru zaměstnání, pkud uknčila fázi jedna záruky práce a rzvje. Pdpra je vyplácena ve výši 85 % mzdvých nákladů, nejvýše však 750 kr za den a můţe být vyplácena nejdéle 12 měsíců. Pdpra zaměstnání dluhdbě nemcných: Zaveden: 1. 3. 2004 na některých místech v zemi, d r. 2006 existuje v celé zemi Osba, které je nejméně 20 let a která a je zaměstnaná, můţe být přidělen zaměstnání s pdpru zaměstnání, pkud suvislá dba nemcenské je minimálně 24 měsíců a nemůţe se vrátit d své práce. Tat sba musí mít dhdu se svým zaměstnavatelem takvém vlnu ze (ledighet) svéh zaměstnání za účelem zaměstnání s pdpru zaměstnání. Pdpra zaměstnání pr dluhdbě nemcné je vyplácena ve výšce 85 prcent mzdvých nákladů, avšak nejvýše 750 kr na den. Pdpra můţe být vyplácena nejdéle 6 měsíců a musí být vyplácena v suladu s předpisy EU státním příspěvku. Instegsjbb Zaveden: 2. 7. 2007 Pdpra ve frmě instegsjbb můţe být vyplácena nezaměstnaným sbám nahlášeným na ÚP, kterým byl udělen pvlení k pbytu během psledních 18 měsíců. D těcht 18 měsíců se nepčítá dba, p kteru sba nemhla pracvat z důvdu péče dítě mladšíh 2 let. Můţe se jednat přiřazení zaměstnání na částečný neb celý pracvní úvazek a zahrnvat pradenství. Osba, které je prgram přidělen, musí studvat, neb mít ptvrzen, ţe můţe studvat švédštinu pr přistěhvalce (sfi). Studium lze kmbinvat se zaměstnáním. Pdpra je vyplácena ve výši 50 % mzdvých nákladů veřejným zaměstnavatelům, avšak nejvýše 500 kr za den, a 75 % mzdvých nákladů sukrmým zaměstnavatelům neb veřejným zaměstnavatelům prvzujícím ziskvu činnst, nejvýše však 750 krun na den. Ing. M. Richtervá 7
Přiřazení můţe trvat nejdéle šest měsíců. Pdpra vyplácená při zaměstnání přesahujícím plviční pracvní úvazek nesmí být nikdy delší neţ šest měsíců, ale jinak můţe být přiřazení d tht prgramu prdluţen (v rámci 18-ti měsíční dby). D těcht 18 měsíců se nepčítá dba, kdy sba nemhla pracvat z důvdu péče dítě mladšíh 2 let. Záruka získání práce pr mladé lidi (Jbbgaranti för ungdmar). Zaveden: 3. 12. 2007 Cílvá skupina: Mladí lidé mezi 16 25 lety, kteří byli p dbu tří p sbě jducích měsíců nezaměstnaní a nahlášení jak nezaměstnaní u ÚP. Také ta sba, která pracuje méně neţ dpvídá její nabídce práce, můţe být přidělena d tht prgramu, za předpkladu, ţe má nárk na pjištění v nezaměstnansti. Účel: Zvláštní patření PZ v raném stadium nezaměstnansti, jejichţ účelem je, aby mladí lidé získali práci dpvídající jejich nabídce práce, neb aby se mhli účastnit vzdělávacíh kurzu, který nepravňuje pbírat aktivační příspěvek neb příspěvek na pdpru rzvje. Opatření mhu být následující: Zmapvání schpnstí a mţnstí Pradenství hledně studia a práce Činnsti veducí k vyhledávání práce s vedením (caching) Praxe Kurzy Paralelně s praxí a abslvváním kurzu musí být čtyři hdiny týdně věnvané činnstem veducím k vyhledání práce. Kurzy v rámci prgramu mhu být buď kratší dbrně zaměřené kurzy neb kratší teretické kurzy, jejichţ účelem je, aby jedinec začal abslvvat vzdělávání, které nepravňuje k pbírání aktivačníh příspěvku neb příspěvku na pdpru rzvje. Dba účasti v prgramu: Účastník se můţe účastnit jedntlivých aktivit, dkud i) nenastupí zaměstnání buď bez neb se státní pdpru ii) iii) nezačne abslvvat vzdělávání, které nepravňuje k pbírání aktivačníh příspěvku neb příspěvku na pdpru rzvje, neb dkud se prgramu záruky získání práce neúčastnil celkvě p dbu 15 měsíců Ing. M. Richtervá 8
Právě začínající zaměstnání neb vzdělávání musí trvat více neţ jeden měsíc, aby se jedinec mhl prgram záruky práce pustit. Praxe v rámci tht prgramu smí prbíhat nejdéle tři měsíce. Obsahem úvdní fáze tht prgramu, která bvykle nepřekrčí tři měsíce, jsu činnsti, které zahrnují hlubší zmapvání uchazečvých schpnstí a mţnstí, pradenství hledně studia a práce a činnsti vyhledávání pracvníh místa s vedením. Pté můţe uchazeč v rámci tht prgramu, který pbírá aktivační příspěvek neb příspěvek na pdpru rzvje, abslvvat praxi u zaměstnavatele. Cílem tét praxe je jak zlepšit mţnsti mladých získat práci, tak usnadnit zaměstnavateli jejich zaměstnání. Praxe můţe trvat maximálně tři měsíce a během ní musí být mladým uchazečům pskytnut prstr na činnsti zaměřené na vyhledávání pracvníh místa v rzsahu nejméně čtyř hdin týdně. Zaměstnavateli nenáleţí během praxe ţádný příspěvek. V rámci prgramu mhu být nabídnuty jednak kratší dbrně zaměřené kurzy, které zvýší mţnst buducíh zaměstnání, neb kratší tereticky zaměřené kurzy, jeţ mhu příslušnému uchazeči usnadnit začít bvyklý vzdělávací prces neb se d něj vrátit. Pr pzastavení přiřazení d tht prgramu platí bdbné pdmínky jak u prgramu záruky získání práce a rzvje. Rekvalifikační kurzy (Arbetsmarknadsutbildning). Zaveden: půvdně 1916 Ppis: Rekvalifikační kurzy jsu dbrně zaměřené kurzy které zajišťují úřady práce splu s dalšími aktéry, například přes vzdělávací splečnst neb vysku šklu. Účel: Kurzy mají jedinci usnadnit získat a udrţet si práci a zárveň předcházet tmu, aby na trhu existval nedstatek pracvní síly. Účelem tht prgramu je, aby uchazeč získal takvé kmpetence, které bude mci na trhu práce lépe uplatnit, a zaměstnavatel najal více kmpetentní pracvní sílu. Prtţe tyt kurzy mají vést k získání práce, je ţáducí, aby byly rientvané na určité pvlání. Pr rekvalifikační kurzy je charakteristická rychlá změna jejich zaměření, která je výsledkem reakce na pţadavky měnícíh se trhu práce. V pslední dbě převaţvaly kurzy zaměřené na zpracvatelský průmysl, zdravtnictví a blast dpravy. Kurzy jsu hraničené dbu šesti měsíců, ale je-li ptřeba k dsaţení příslušnéh cíle kurzu delší čas, je ji mţné překrčit. Účastnit se jej můţe kaţdý d dvršení 25. rku věku. Pr mladší uchazeče je určen prgram Záruka získání práce pr mladé lidi (Jbbgarantin fr ungdmar). Během abslvvání kurzu pbírá uchazeč aktivační příspěvek. Ing. M. Richtervá 9
Dba účasti v prgramu: Účast v rekvalifikačních kurzech můţe pkračvat tak dluh, dkud není dsaţen cíle. Učňvská místa (Lärlingsplatser) Zaveden: 1. 1. 2006 Ppis: Odbrně zaměřené vzdělávání v kmbinaci se studiem něklika předmětů. Účel: Místa pr učně mají uspkjit ptřebu dbrné kvalifikace pdniků a zárveň sniţvat nezaměstnanst a zvýšit vzdělanstní úrveň mladých lidí. Cílvá skupina: Nezaměstnaní mladí lidé ve věku 20 aţ 24 let, kteří nemají úplné základní neb středšklské vzdělání. Uvedení d zaměstnání (Arbetsplatsintrduktin) Zaveden: Na zkušku v některých bcích d 1. 9. 2003, řádná činnst v 11 krajích d rku 2007 Ppis: Speciálně vyšklený referent ÚP půsbí jak pradce sbě hledající práci, která nemá ţádnu neb jen mezenu zkušenst na švédském trhu práce. Pdpra můţe být pskytvána před nástupem d zaměstnání, v úvdní fázi zaměstnání neb během praxe, která předchází zaměstnání a prbíhá dle strukturvané pracvní metdiky v šesti krcích. Pdpra můţe být pskytvána také zaměstnavateli. Cílvá skupina: Osby hledající práce, kterým je nejméně 20 let a které se účastní neb účastnily bcí rganizvanéh intrduktinsprgram, neb které jsu či jim hrzí rizik, ţe budu dluhdbě registrvané na ÚP. Ppis (pdmínky): Uvedení d zaměstnání má být nabídnut puze tehdy, pkud se ukáţe, ţe je vhdné jak pr jedince, tak z hlediska celkvé perspektivy trhu práce. Dba účasti v prgramu: Uvedení d zaměstnání můţe být pskytván nejvýše šest měsíců. Pkud k tmu existují zvláštní důvdy, můţe být patření pskytván delší dbu. Pdpra je během dby jejíh pskytvání výrazně mezvána. Náhrada náleţející účastníkvi: Během dby uvádění d zaměstnání má být účastník zaměstnán a mzda je mu vyplácena zaměstnavatelem. Aktivační příspěvek je vyplácen puze v případech, kdy je zaměstnání zahájen kratším bdbím praxe. Ing. M. Richtervá 10
Praxe (Arbetspraktik). Zaveden: Praxe nahradila d 1. 1. 1999 dvě bdbná patření API (arbetsintrduktin) a ALU (arbetslivsutveckling) Ppis: Praxe na nějakém pracvním místě. Praxe můţe být uskutečněna jak u sukrmých, tak veřejných rganizací. Obvykle prbíhá na plný úvazek a je hraničena dbu šesti měsíců. Tent prgram můţe abslvvat také uchazeč před tím, neţ začne sám pdnikat. Účel: Praxe je prgramem plitiky zaměstnansti, jehţ účelem je umţnit nezaměstnaným získat praxi na určitém pracvním místě. Cílem je pět zvýšit mţnst získat práci. Pdmínky: Praxe můţe být uspřádána tím, s nímţ ÚP uzavře dhdu. V dvětvích, kde je práce sezónníh charakteru, můţe být praxe uskutečněna puze, pkud bude určena na delší dbu, neţ je bvyklá sezóna. Ten, kd praxi přádá, musí vystavit vysvědčení p uknčení praxe. Zaměstnání na zkušku (Prva på-platser) a psuzení kvalifikačních předpkladů (yrkeskmpetensbedömning). Jde určitu frmu praxe. Cílem tht prgramu je nezaměstnaným, kteří nemají ţádnu, neb jen malu zkušenst na trhu práce, pskytnut mţnst včasnéh kntaktu s pracvním ţivtem v blastech, které dpvídají jejich zkušenstem a vzdělání. Prgram má být puţit krátce pté, c úřad práce zhdntí prfil uchazeče, jeh zkušensti a přání. Prgram vznikl z iniciativy knfederace zaměstnavatelů Svenskt Näringsliv (která představuje rganizaci zaměstnavatelů, jeţ zastupuje pdniky ve Švédsku; byla zalţena v rce 2001 spjením Sveriges Industriförbund (Federace švédskéh průmyslu) a Svenska Abetsgivarensföreningen (Švédskéh svazu zaměstnavatelů) a za pdpry dalších rganizací. K nim patří Sveriges Kmmuner ch Landsting (rganizace sdruţující Švédské bce a kraje; jde rganizaci zaměstnavatelů a člensku rganizaci švédských 290 bcí a 18 krajů splu s reginy Skåne a Västra Götaland), Arbetsgivarverket (státní úřad, který představuje rganizaci zaměstnavatelů řízenu svými členy, jimiţ je 270 úřadů a dalších zaměstnavatelů s napjením na státní sektr; dává d suladu plitiku zaměstnavatelů a pdepisuje klektivní smluvu s 240 tisíci státních zaměstnanců), Landsrganisatinen i Sverige (Švédské knfederace dbrvých svazů; jde základnu pr splupráci patnácti švédských dbrvých svazů, sdruţujících různé prfese d zdravtních sestřiček a pečvatelek přes mechaniky p dělníky), TCO (je celstátní rganizace 16 různých Ing. M. Richtervá 11
dbrvých svazů, která sdruţuje klem 1,2 milinů lidí; její členvé pracují jak inţenýři, učitelé neb eknmvé, ale také jsu zaměstnanci bcí, státních úřadů neb bank a pjišťvacích splečnstí; přes 60 % tvří ţeny a asi plvina členů připadá na sukrmý sektr, druhá pak na veřejný) a SACO (Sveriges akademikers centralrganisatin; Švédská celstátní rganizace vyskškláků, která sestává z 24 samstatných dbrvých a zaměstnaneckých svazů a sdruţuje téměř 600 tisíc studentů, vědců, vlastníků pdniků neb zaměstnanců, vyskšklsky vzdělaných). Prgram můţe trvat nejvýše tři měsíce a měl by prbíhat především frmu na plný úvazek. Je třeba, aby se úřad práce před pkynem k nástupu d prgramu pradil s příslušnu dbrvu rganizací, jeţ se účastní místníh vyjednávání se zaměstnavatelem. Ţáducí je, aby nastávající zaměstnavatel měl pdepsanu klektivní smluvu. Cílvu skupinu: tht prgramu jsu sby, které pstrádají neb mají jen mezenu zkušenst na trhu práce a kteří byli na úřadu práce zaregistrváni v nedávné dbě. Tent prgram je také určený pr nvě příchzí přistěhvalce s pvlením k pbytu, které pravňuje k zaregistrvání d evidence byvatelstva, v prvním rce jejich pbytu. Prgram by tak měl urychlit a zefektivnit jejich uchycení se na pracvním trhu. Přípravná patření (Förberedande insatser), rehabilitace zaměřená na pracvní živt (arbetslivsinriktad rehabilitering), pradenství neb zprstředkvání práce (vägledning eller platsförmedling), přípravné neb rientační kurzy (förberedande eller rienterande utbildningar). Přípravná patření (Förberedande insatser) Zaveden: 1. 8. 2000 Ppis: Účelem přípravných patření je usnadnit uchazečům hledajících práci vlbu zaměstnání. Opatření mají být individuálně přizpůsbena a mhu mít charakter pradenství, rehabilitační neb jen rientační a puţita především u uchazeče, který se ptřebuje připravit na jiný prgram plitiky zaměstnansti neb jinu práci. Přípravná patření mhu sestávat z činnstí spadajících d rámce zprstředkvání práce neb pradenství jak například kurzů vyhledávání práce neb kurzů pr výběr pvlání na celý úvazek; činnstí spadajících d rámce rehabilitace zaměřené na pracvní ţivt, tzn. patření pr sby se zdravtním pstiţením, které má za následek sníţenu pracvní schpnst, neb s jinými důvdy, které vedu k tmu ţe ptřebují navíc pdpru a pmc s pevným umístěním na trhu práce; Ing. M. Richtervá 12
hlubší zmapvání uchazečvých schpnstí a mţnstí a pradenství pr ty, pr něţ je t aktuální, v bdbí nejdéle 12 týdnů; přípravné neb rientační kurzy, cţ jsu především kurzy, které pskytují přípravu na jiný prgram plitiky zaměstnansti, např. rekvalifikační kurzy. Kurz švédštiny pr přistěhvalce (sfi), financvaný bcí. Lze vyuţít i řádnéh vzdělávacíh systému (vzdělání na základní neb středšklské úrvni), KmVuxu neb flkhögskla 11, ale puze pr sby se zdravtním pstiţením a sníţenu pracvní schpnstí a dluhdbě zaregistrvané přistěhvalce. Pdmínky: Kurz švédštiny pr přistěhvalce nesmí být puţit jak přípravné patření pr nvé přistěhvalce během dby, p níţ se účastní bcí rganizvanéh intrduktinsprgram. Dba účasti v prgramu: Časvý harmngram pr patření je bvykle šest měsíců, s jistými výjimkami pr určité skupiny uchazečů a některá patření. Pr dluhdbě registrvané přistěhvalce neb sby zdravtně pstiţené se sníţenu pracvní schpnstí můţe trvat déle, pkud k tmu existují zvláštní důvdy. Prjekt se zaměřený na plitiku zaměstnansti Zaveden: 1. ledna 2001 Ppis: Opatření ve splupráci mezi ÚP a dalšími aktéry trhu práce Pdmínky: Prjekt musí být slučitelný s hlavními zásadami plitiky zaměstnansti. Úřad práce musí uzavřít dhdu s tím, kd bude na prjektu splupracvat. Z dhdy musí být zřejmý cíl prjektu, bsah, rzsah a financvání, frmy splupráce ÚP a smluvená pdpra pr th, kd bude ve splupráci s ÚP prjekt přádat. Musí být také zřejmé, jak bude prjekt sledván a hdncen. Prstředky určené na prjekt nesmí být puţity k zajištění účastníků. Pdpra při začátku pdnikání (Stöd till start av näringsverksamhet). Zaveden: 1. 7. 1984 Ppis: Aktivační příspěvek je vyplácen na zajištění pdnikatele během pčáteční fáze ţivnstenské činnsti. Cílvá skupina: Pdpra je určená sbám, které jsu neb kterým hrzí rizik nezaměstnansti, jejichţ předpklady k prvzvání ţivnstenské činnsti byly psuzeny jak dbré a které mhu prstřednictvím ţivnstenské činnsti dsáhnut trvaléh 11 Instituce pr vzdělávání dspělých. Ing. M. Richtervá 13
zaměstnání. Osby v určitých blastech mhu pdpru dstávat, i kdyţ nejsu neb jim nehrzí rizik nezaměstnansti. Pdmínky: Pdpra d začátku prvzvání ţivnstenské činnsti nesmí být pskytvána pdnikatelům v zemědělství a dpravě, výjimku lze udělat v případě prvzvání taxi sluţby. Pdpra nesmí znevýhdňvat jinéh pdnikatele z hlediska knkurenceschpnsti. Dba účasti v prgramu: Pdpra je vyplácena bvykle nejdéle šest měsíců, ale tut dbu je mţné prdluţit, pkud k tmu existují zvláštní důvdy. Pdpru lze prdluţit např. z důvdu nemci pţdění pvlení z úřadu. Různé další pdpry a patření Příspěvek na přestěhvání neb djíţdění d práce, pkud suvisí s plitiku zaměstnansti Frmy: Cestvné (Respenning): za cestu, ubytvání (v případě návštěvy jinéh místa, pkud je návštěva psuzena jak nezbytná k tmu, aby se zaměstnání uskutečnil) a stěhvání (v případě zaměstnání na jiném místě na dbu nejméně šest měsíců) vyplácí se sbám, které jsu nezaměstnané neb jimţ rizik nezaměstnansti hrzí, jeţ hledají práci prstřednictvím ÚP a nemhu ji najít v klí bydliště; sbám s kvalifikvaným dbrným vzdělání, které dstaly zaměstnání u pdniku právněnéh pbírat příspěvek z důvdu nedstatku pracvní síly s pţadvaným vzděláním Příspěvek na djíždění (pendlingstöd): vyplácen za denní a týdenní djíţdění; v případě, ţe se předpkládá, ţe zaměstnání bude trvat nejméně šest měsíců Nystartsjbb Zvláštní patření určená sbám se zdravtním pstižením, které má za následek mezenu pracvní schpnst Příspěvek na mzdu (lönebidrag) Zaveden: půvdně 1980 Ppis: Finanční pdpra zaměstnavateli při zaměstnání sby se zdravtním pstiţením, které má za následek mezenu pracvní schpnst. Můţe být vyplácena při vstupu d Ing. M. Richtervá 14
nvéh zaměstnání, pkud se zaměstnanec vrací d své práce pté, c pbíral nemcensku neb aktivační příspěvek, také zaměstnanci, který měl v minulsti zaměstnání s příspěvkem na mzdu a jehţ pracvní schpnst se d tří let pté, c byl příspěvek napsledy vyplacen. Příspěvek na mzdu můţe být vyplácen také na zaměstnance, který přestupuje z chráněné práce u veřejnéh zaměstnavatele d jinéh zaměstnaní. Cílvá skupina: Osby se zdravtním pstiţením, které má za následek mezenu pracvní schpnst, u nichţ se předpkládá, ţe by bez příspěvku práci nesehnaly neb si ji nemhly udrţet Pdmínky: ÚP přidělí zaměstnance. Přidělení můţe být uskutečněn puze tehdy, pkud se má za t, ţe je práce vhdná ve vztahu k ţadatelvým ptřebám a můţe přispět k rzvji a zlepšení pracvních schpnstí zaměstnance a mzda a další zaměstnanecké výhdy jsu v suladu s klektivní smluvu neb srvnatelné s výhdami dle klektivních smluv v dvětví. Pracvní prstředí musí být vyhvující a splňvat právně zaktvené pţadavky. ÚP vyvíjí činnst k tmu, aby zaměstnanec přešel na zaměstnání bez příspěvku. Zárveň s přidělením na takvu práci je za účelem přechdu vypracván individuální plán činnstí. Dba účasti v prgramu: Příspěvek můţe být vyplácen nejdéle čtyři rky. Jeh vyplácení můţe být prdluţen, krmě psledníh rku, se zřetelem k pracvní schpnsti zaměstnance. První rzhdnutí vyplácení příspěvku můţe zahrnvat nejdéle jeden rk. Náhrada zaměstnavateli: Výše příspěvku je stanvena se zřetelem k rzsahu sníţení pracvní schpnsti zaměstnance a k výši základu dvzenéh z mzdvých nákladů, z nějţ se vypčítává. Mzdvé náklady při práci na celý úvazek nad 16 700 krun hrubéh se d základu pr výpčet příspěvku nezapčítávají. Základ pr výpčet příspěvku tvří hrubá mzda včetně nemcenské, mzdy vyplácené během dvlené, záknných sciálních příspěvků a příspěvků v suladu se záknem veřejném příspěvku a pplatků smluvníh pjištění v nezaměstnansti. Účel: Příspěvky jsu určeny jak sukrmým, tak veřejným zaměstnavatelům a jejich cílem je samzřejmě sníţit ptřebu mzdvých příspěvků. Chráněná práce Ppis: Chráněná práce se vyskytuje ve dvu frmách: u veřejnéh zaměstnavatele a u Samhall. Ing. M. Richtervá 15
Cílvá skupina: Zdravtně pstiţené sby, jejichţ pracvní schpnst je tak mezena, ţe by nemhly získat jinu práci a jejichţ ptřeba nemůţe být uspkjena jiným patřením. Splečné pdmínky: ÚP přidělí zaměstnance. Přidělení můţe být uskutečněn puze tehdy, pkud se má za t, ţe je práce vhdná ve vztahu k ţadatelvým ptřebám a můţe přispět k rzvji a zlepšení pracvních schpnstí zaměstnance a mzda a další zaměstnanecké výhdy jsu v suladu s klektivní smluvu neb srvnatelné s výhdami dle klektivních smluv v dvětví. Pracvní prstředí musí být vyhvující a splňvat právně zaktvené pţadavky. ÚP vyvíjí činnst k tmu, aby zaměstnanec přešel na zaměstnání bez příspěvku. Chráněná práce u veřejnéh zaměstnavatele (skyddat arbete hs ffentlig arbetsgivare, OSA) Zaveden: 1. 7. 1985 Ppis: Finanční příspěvek veřejnému zaměstnavateli, které pskytuje chráněnu práci zdravtně pstiţeným sbám. Cílvá skupina: Nezaměstnaní se sciálně zdravtním pškzením (cţ jsu čast sby se závislstí), nezaměstnaní s nárkem na patření v suladu se záknem příspěvku a sluţbách některým zdravtně pškzeným sbám neb sbám, které z důvdu dluhdbé a těţké psychické nemci neměli dříve kntakt s pracvním ţivtem neb se jej neúčastnily delší dbu. Pdmínky: ÚP přidělí zaměstnance. Přidělení nemůţe být uskutečněn, pkud je práce vyknávána v knkurenčním prstředí. Zaměstnavatel musí splu s ÚP, zaměstnancem a zástupcem dbrů pdepsat dhdu, která musí uvádět patření, jeţ budu rzvíjet pracvní schpnsti zaměstnance a mţnst získat práci na běţném pracvním trhu. Veřejná práce u veřejnéh zaměstnavatele se můţe kmbinvat s příspěvkem na pmcné prstředky na pracvišti a zvláštními patřeními pr sby s pškzením zraku a sluchu. Dba pbírání příspěvku: První rzhdnutí pbírání příspěvku můţe zahrnvat nejvýše jeden rk. Náhrada zaměstnavateli: Výše příspěvku je stanvena se zřetelem k rzsahu sníţení pracvní schpnsti zaměstnance a k výši mzdvéh základu pr výpčet příspěvku. Mzdvé náklady při práci na celý úvazek nad 16 700 krun hrubéh se d základu pr výpčet příspěvku nezapčítávají. Ing. M. Richtervá 16
Základ pr výpčet příspěvku tvří hrubá mzda včetně nemcenské, mzdy vyplácené během dvlené, záknných sciálních příspěvků a příspěvků v suladu se záknem veřejném příspěvku a pplatků smluvníh pjištění v nezaměstnansti. Chráněná práce u Samhall Zaveden: Samhall byla vytvřena 1980. Ppis: Samhall je státem vlastněná akcivá splečnst, která dispnuje pracvními místy asi na 250 místech v zemi a má za úkl pskytvat práci sbám se zdravtním pstiţením, které má za následek mezenu pracvní schpnst. Splečnst prvzuje výdělečnu činnst v dvětvích průmyslu a sluţeb. Účel: Samhall měla v rce 2007 pskytnut práci zdravtně pstiţeným zaměstnancům v rzsahu nejméně 24 milinů pracvních hdin. Nejméně 40 prcent zdravtně pstiţených sb, které jsu najati Samhall AB má náleţet mezi upřednstněné skupiny: sby s intelektuálním zdravtním pškzením, psychicky nemcné sby a sby více neţ jedním pškzením. Nejméně 5 prcent puští Samhall kvůli práci na běţném pracvním trhu. Pdmínky: ÚP přiřadí zaměstnance. Úřad splu se Samhall a zaměstnancem uzavřu dhdu, která stanví účel zaměstnání, ptřebu příspěvku, patření určená k rzvji a časvý plán k mţnému přechdu k zaměstnání na běţném pracvním trhu. Práci je třeba c nejdéle uzpůsbit tak, aby vyuţívala a rzvíjela zaměstnancvy schpnsti, zkušensti a zájmy a psílila mţnsti výhledvě získat práci na běţném pracvním trhu. Chráněnu práci u Samhall není mţné kmbinvat s jiným patřením. Dba v Samhall: Zaměstnání na dbu neurčitu neb zaměstnání d té dby, dkud zaměstnanec nepřejde k zaměstnání na běţném pracvním trhu. Krmě těcht patření existuje mnžství různých frem pdpr, jejichž účelem je sbám s mezenu pracvní schpnstí usnadnit vstup d pracvníh živta a jejich pracvní rehabilitace. Příspěvek na pmcné prstředky na pracvišti Příspěvek na sbníh pmcnéh asistenta Zvláštní knzultant pr uvedení d zaměstnání Zvláštní patření pr sby s pškzením zraku a sluchu (např. finanční příspěvek na literaturu ve znakvé řeči) Ing. M. Richtervá 17
Zvláštní pdpra d začátku živnstenské činnsti Chráněné zaměstnání Zaměstnání s cílem rzvje Důležité změny v rce 2007 Změny v nezaměstnaneckém pjištění - Mţnst získat náhradu dle pjištění ztráty příjmů p splnění "studijních pdmínek" je zrušena - Pracvní pdmínka je zpřísněna tak, ţe se vyţaduje 80 pracvních hdin (dříve 70) za kalendářní měsíc během šesti měsíců, alternativně 480 hdin (dříve 450) za šest p sbě jducích měsíců s minimálně 50 hdinami práce (dříve 45) za měsíc inm ramtiden k získání nárku na náhradu - Zvýšená částka vyplácená za jeden den během prvních 100 dní je zrušena Výše náhrady dle pjištění ztráty příjmu se mění, z 80 prcent p celu dbu na různu výši v různých intervalech v závislsti na dbě nezaměstnansti. Od března d července, před zavedením záruky získání práce a rzvje, je náhrada vyplácena ve výši 65 prcent v případě pjištění ztráty příjmu d 301. dne. Mţnst hraničit hledání gegraficky během prvních 100 dní je zrušena. T zárveň dává mţnst prdluţit dbu náhrady p 300 dnech. Při výpčtu dby náhrady se zapčítávají také dny pbírání aktivačníh příspěvku. Ten, kd dmítne přidělení d prgramu záruky práce pr mladé lidi ztrácí práv na dávky v nezaměstnansti. Změny v prgramech PZ Od 1. ledna 2007 byly zrušeny následující prgramy: všebecná a zesílená pdpra zaměstnání (allmänt ch förstärkt anställningsstöd, datrtek ch interpraktik). Během rku 2007 byly Ing. M. Richtervá 18
- zrušeny: záruka aktivity (aktivitetsgarantin), becní prgramy pr mladistvé (kmmunala ungdmsprgram) a záruka pr mladistvé (ungdmsgarantin) a - zavedeny: záruka získání práce a rzvje, instegsjbb a záruka práce pr mladé lidi Všebecná rzhdnutí v případě přiřazení d prgramu: Nejniţší věk pr přiřazení d prgramu se zvyšuje z 20 na 25 let a zárveň se zavádí Záruka práce pr mladé Praxe: Ruší se náhrada tmu, kd praxi přádá. Pdpra zaměstnávání (anställningsstöd): Pdpra zaměstnání pr dluhdbě nemcné, pravňující dba nemci pr pdpru se zvyšuje z 12 na 24 měsíců Nystartsjbb: Nystarsjbb můţe být vyplácen také účastníkvi záruky získání práce a rzvje Změny ve zvláštních patřeních pr sby se zdravtním pstiţením, které má za následek mezenu pracvní schpnst Výše mzdvých nákladů, která není hrazena příspěvkem na mzdu, OSA, zaměstnání s cílem rzvje a zabezpečené zaměstnání se zvyšují z 15 200 na 16 700 kr. Plitika zaměstnansti dalších aktérů pracvníh trhu V nastíněných suvislstech je třeba také zmínit a upzrnit na skutečnst, ţe aktivní a pasivní plitika zaměstnansti ve Švédsku nespadají puze pd rámec činnsti Arbetsmarknadsverket. Existují také další aktéři na pracvním trhu, kteří převzali iniciativu v rámci tzv. "rad jistty" (trygghetsråd), které jsu rvněţ financvány příspěvky z mezd. Nejstarší z nich, rada pr úředníky zaměstnané v sukrmém sektru, existuje d rku 1974 a její činnst je nejrzsáhlejší. Ve velké míře tat rada usilvala t, aby dplnila patření, která veřejná plitika zaměstnansti nabízí úředníkům, jeţ dstali výpvěď z práce neb kterým výpvěď hrzí. Rada můţe nabídnut htvstní dávky, a t speciální dstupné při prpuštění ze zaměstnání a dplňující průběţné denní dávky. Rada pr úředníky zaměstnané v sukrmém sektru také pskytuje frmu jisté zintenzívněné zprstředkvatelské činnsti, jejímţ cílem je najít zaměstnání prpuštěným úředníkům u jiných zaměstnavatelů v rámci klektivní smluvy. K aktivním patřením také patří příspěvek d začátku vlastníh pdnikání aj. příspěvky. Výše dávek v případě těcht rad je někdy jasně vyšší neţ v rámci veřejných předpisů pr pjištění v nezaměstnansti. Existence těcht rad ilustruje existenci i jiných frem řešení pjištění, které vznikly bez státních dtací. Ing. M. Richtervá 19
C je aktuálníh v sučasné aktivní plitice zaměstnansti ÚP?. Pracvní instruktři u sukrmých firem. Dsud největší bjem peněžních prstředků na největší pčet pracvních míst. Praktický rzvj dvednstí (Praktisk kmpetensutveckling) - čerstvě nezaměstnaní neb ti, kterým hrzí rizik, s předchzí zkušenstí v určitém pvlání - 3 měsíce, nejlépe na plný úvazek (mhu přádat sukrmí neb veřejní zaměstnavatelé, neziskvé rg.) Ing. M. Richtervá 20