STUDIJNÍ OPOR RA PODNIKÁNÍ V CESTOVNÍM RUCHU Lenka Švajdová Ostrava 2011
Název: Autoři: Vydání: Počet stran: Tisk: Podnikání v cestovním ruchu a volnočasových aktivitách Ing. Bc. Lenka Švajdová, Ph.D. první, 2011 44 Vysoká škola podnikání, a. s. Vydala: Vysoká škola podnikání, a. s. v Ostravě Michálkovická 1810/181 710 00 Ostrava Slezská Ostrava Vysoká škola podnikání, a.s. v Ostravě ISBN 978 80 7410 027 7
O OBSAH Úvod... 5 VÝSTUPY Z UČENÍ... 6 1 Cestovní ruch a volnočasové aktivity... 7 1.1 Cestovní ruch a volnočasové aktivity... 8 1.1.1 Definice cestovního ruchu... 8 Činitele rozvoje a rozmístění CR... 8 1.1.2 Selektivní (stimulační) faktory... 8 1.1.3 Lokalizační faktory... 9 1.1.4 Realizační faktory... 9 1.1.5 Systém cestovního ruchu... 10 1.1.6 Předpoklady rozvoje cestovního ruchu... 11 1.1.7 Typologie a formy cestovního ruchuu... 12 Druhy cestovního ruchu:... 12 Formy cestovního ruchu... 13 1.1.8 Cestovní ruch x volnočasové aktivity... 14 1.2 Nové trendy cestovního ruchu... 15 1.2.1 Trendy v produktech nabízených CR... 16 1.3 Geografie cestovního ruchu......... 19 1.3.1 Geografie CR v Evropě... 19 1.3.2 Geografie cestovního ruchu v Americe... 20 1.3.3 Geografie cestovního ruchu v Asii... 20 1.3.4 Geografie cestovního ruchu v Austrálii a Oceánii... 20 2 Marketing v cestovním ruchu a volnočasových aktivitách... 23 2.1 Marketingové plánován... 24 2.1.1 Proces marketingovéhoo plánování... 25 2.2 Marketingový výzkum... 26 2.2.1 Obsah marketingovéhoo výzkumu... 26 2.2.2 Problémovéé oblasti marketingovéhoo výzkumu... 28 2.3 Marketing služeb... 28 2.3.1 Charakteristika služeb... 28 2.3.2 Efektivní marketingové řízení služeb... 29 2.4 Marketing v cestovním ruchuu a volnočasových aktivitách... 31 2.4.1 Marketingový mix cestovního ruchuu a volnočasových aktivit... 31 2.5 Chování spotřebitele... 37 Závěr... 43
Použitá literatura a další zdroje... 44
Úvod Úvod Vážení student čtenáři, Do rukou se Vám dostáváá opora k volitelnému modulu Podnikání v cestovním ruchu. Tato opora by Vám ve dvou obšírnějších a komplexně zaměřených kapitolách měla, nabídnou základní informace k problematice podnikání v perspektivním a důležitém sektoru států s vyspělými ekonomikam v cestovním ruchu. V úvodu každé kapitoly jsou uvedeny informace a znalosti, které jejím prostudováním získáte. Součástí každé kapitoly, je také část věnovaná kontrolním otázkám a nezbytnou součástí je také zadání dílčích aktivit pro získání zápočtu z Vámi zvoleného modulu. Věřím, že prostudováním opory s využitím doporučené literatury a praktickou aplikací těchto teoretických poznatků při zpracování úkolů, získáte konkrétní znalosti a dovednosti pro jejich nebojácné využití v praxi, třeba při realizaci samostatné podnikatelské činnosti v oblasti cestovního ruchu. Lenka Švajdová 5
Podnikání v cestovním ruchu VÝSTUPY Z UČENÍ Po úspěšném absolvování modulu budou student schopni Definovat základní formy a typy cestovního ruchu a volnočasových aktivit. Rozpoznají příležitosti a hrozby pro rozvoj cestovního ruchu a volnočasových aktivitt z hlediska geografie cestovního ruchu Identifikovat nové trendy v oblasti cestovního ruchu Definovat specifika marketing služeb Umět zpracovat marketingový plán a realizovat marketingový výzkum Znám specifika chování spotřebitelů služeb cestovního ruchu a volnočasových aktivitt 6
Cestovní ruch a volnočasové aktivity 1 Cestovní ruch a volnočasové aktivity ÚVOD Tato kapitolaa s názvem cestovní ruch a volnočasové aktivity je zaměřena na charakteristiku cestovního ruchu a volnočasových aktivit obecně. Věnuje se rovněž Novým trendům cestovního ruchu a geografii cestovního ruchu, která hraje při rozvoji výše zmiňovaných aktivit důležitou roli. CÍLE KAPITOLY Po prostudování této kapitoly a vypracování úkolů budete UMĚT: porozumět významu cestovního ruchu a volnočasových aktivit pro rozvoj regionů. vnímat vliv předpokladů pro rozvoj cestovního ruchu na lokalizaci zařízení poskytujících služby cestovního ruchu a volnočasovýc ch aktivit, stejně tak jako vliv změn ve společnosti na cestovní ruch potažmo rozvoj nových trendů cestovního ruchu. analyzovat podmínky pro rozvoj cestovního ruchu a volnočasových aktivit. Po prostudování této kapitoly a vypracování úkolů ZÍSKÁTE: Možnosti rozvoje nových trendů cestovního ruchu pro konkrétní oblast informace o potenciálu rozvoje cestovního ruchu a volnočasových aktivit pro konkrétní oblast Po prostudování této kapitoly a vypracování úkolů BUDETE SCHOPNI: identifikovat a interpretovat možnosti rozvoje cestovního ruchu a volnočasových aktivit. posuzovat úroveň přítomnosti a rozvoje nových trendůů cestovníhoo ruchu. 7
Podnikání v cestovním ruchu 1..1 Cestovní ruch a volnočasové aktivity 1..1.1 Definice cestovního ruchu Cestovní ruch (dále též CR) se stal postupně neodmyslitelnou součástí existence hospodářsky vyspělého světa a lze jej charakterizovat jako specifickou formu mechanického pohybu obyvatelstva, jejíž intenzita a rozsah stále roste. Představuje významný společenský a kulturní fenomén a je jedním z důležitých zdrojů ekonomické prosperity stále většího počtu zemí a regionů. Cestovní ruch se podstatným způsobem podílí na tvorbě HDP, pozitivně ovlivňuje platební bilanci státu, tvoří příjmy státního rozpočtu, má vliv na příjmy místních rozpočtů, a jeho rozvoj podporuje investiční aktivity. CR bývá také častoo označován za nejvýznamnější odvětví, ve kterém vzniká nejvícee pracovních příležitostí. Cestovní ruch představuje rozsáhlý trh, který vyžaduje uspokojení různorodých potřeb, a tím vbuduje pozornost podnikatelů, veřejné i státní správy, i velmi dynamicky se rozvíjející segment ekonomiky. K základním rysům cestovního ruchu tedy patří: Dočasnost změny místa stálého bydliště a dočasnost pobytu mimo něj Nevýdělečný charakter cesty a pobytu (jsou obvykle realizovány ve volném čase) Vztahy mezi lidmi, jež cestovní ruch vyvolává. Činitele rozvoje a rozmístění CR Z ekonomického i geografického hlediska se činitele rozvoje a rozmístění cestovního ruchu dělí na: Činitele, které stimulují vznik cestovního ruchu ve funkci poptávky a klasifikují se jako selektivní (stimulační) faktory Činitele, které vytvářejí možnosti pro jeho lokalizaci ve vztahu nabídky teritoria a klasifikují se jako lokalizační podmínky Činitele, které umožňují jeho faktickou realizaci a klasifikují se jako realizační podmínky. Jejich společným jmenovatelem je to, že se projevují vždy v prostorovém, územním uspořádání. 1.1.2 Selektivní (stimulační) faktory V cestovním ruchu zaujímají prvotní postavení a člení se dále na faktory objektivní a subjektivní. Objektivní faktory - Politické mír a mírové uspořádání světa, příznivé mezinárodní klima, ve vztahu k jednotlivým zemím pak vnitropolitická situace (stabilita či nestabilita) a charakter politického systému. V rámci mezinárodního cestovního ruchu mají 8
Cestovní ruch a volnočasové aktivity značný vliv i státní hranice ovlivňující možnost volného pohybu po území státu (vízová politika). - Dosažená životní úroveň obyvatelstva souvisí s objemem fondu volného času, kdy zkracování pracovní doby a prodlužování dovolených umožňuje zapojovat do CR stále větší počet obyvatel, vzdálenější i nové destinace. U většiny populace ve vyspělých zemích je účast na CR, také otázkou životního stylu. - Urbanizační spojené s růstem role města (velikost a hustota sídel) v životě společnosti - Demografické hustota, věková struktura populace, vzdělanost, zvyky, mentalita, porodnost úmrtnost aj. - Faktor životního prostředí problémy stavu, znehodnocování a vývoje životního prostředí Subjektivní faktory Patří zde řada psychologických pohnutek (vlastní zkušenosti a zážitky, poznatky o místních kulturách atd.) ), které ovlivňují rozhodování obyvatel k účasti na CR a jeho směřování. Podstatnou a důležitou roli má propagace a reklama, které mají dopad na vytváření mondénnosti a módnosti některých oblastí a středisek. V relativně krátké době můžou tyto skutečnosti zvýšit přísun návštěvníků do dané destinace a postupně vyvolat i značné změny v rozmístění mezinárodního CR v širších oblastech. 1.1.3 Lokalizační faktory Lokalizační podmínky v rozvoji CR zaujímají rozhodující postavení při konkrétní lokalizaci jeho realizacee a rozhodují o funkčním využití konkrétní oblasti (střediska) z hlediska přírodních možností, kvality a charakteru společenských atraktivit či podmínek. Rozdělují se na: Přírodní podmínky a atraktivity Ve vztahu k rozmístění cestovnímu ruchu jsou stacionární, do značné míry konstantní a uplatňují se zpravidla v plošně rozsáhlejších areálech. Řadí se zde klimatické poměry, hydrologické poměry, reliéf a morfologické poměry, rostlinstvoo a živočišstvo. Společenské podmínky a atraktivity Charakteristické pro společenské podmínky a atraktivity je hlavně uspokojení poptávky účastníků po vzdělání, poučení a zábavě. Typickým rysem je značná územní koncentrace převažuje střediskové (bodové) rozmístění. Řadíí se zde kulturně historické památky, architektonicky zajímavé a významné objekty, sportovní zařízení, kulturní zařízení, umělecké sbírky, kulturní, sportovní, společensko zábavní a jiné akce. 1.1.4 Realizační faktory Realizační podmínky mají dominující postavení pro konečnou fázi uskutečňování různých forem cestovního ruchu; umožňují oblasti (středisku) cestovního ruchu dosáhnout (pomocí dopravy) a využít (prostřednictvím ubytovacích, stravovacích i jiných zařízení). 9
Podnikání v cestovním ruchu 1..1.5 Systém cestovního ruchu Cestovní ruch spadá do mnoha vědních disciplín, existuje: Ekonomie cestovního ruchu Geografie cestovního ruchu Sociologie cestovního ruchu Psychologie cestovního ruchu Cestovní ruch lze charakterizovat jako otevřený a dynamický systém, který tvoří dva podsystémy, a to subjekt cestovního ruchu a objekt cestovního ruchu včetně vzájemných vazeb. SCHEMA 1.1 Systém cestovního ruchu Subjekt cestovního ruchu Subjekt cestovního ruchu reprezentuje účastník cestovního ruchu charakterizován z několika hledisek: Ekonomického Statistického Ze statistického hlediska dělíme subjekty cestovního ruchu na: Návštěvníka Turistu Výletníka Stálý obyvatel jako potenciální zákazník a může být 10
Cestovní ruch a volnočasové aktivity Z ekonomického hlediska je subjektem cestovníhoo ruchu je každý, kdo uspokojuje svoje potřeby spotřebou statkůů cestovníhoo ruchu v době cestování a pobytu mimo místo trvalého bydliště a obvykle ve volném čase. Je nositelem poptávky a spotřebitelem produktu cestovního ruchu. Objekt cestovního ruchu Objekt cestovního ruchuu je všechno, co se může stát cílem změny místa pobytu účastníka cestovního ruchu. Jde o přírodu, kulturu, hospodářství apod. Objekt cestovního ruchu je tak nositelem nabídky. Objekt cestovního ruchu je tvořen: Cílovým místem Podniky a institucemi cestovního ruchu Okolí systému cestovníhoo ruchu Ekonomické prostředí Je pro rozvoj cestovního ruchu velmi významné. Jde zejména o pozitivní anebo negativní vlivy ekonomického růstu, nezaměstnanosti, inflace, stability měny a úrokové míry. Politické prostředí Ovlivňuje rozvoj cestovního ruchu, tvoří zejména mírové podmínky v jednotlivých státech a ve světě jako celku, společenské zřízení státu, bariéry cestovníhoo ruchu. Sociální prostředí Má podstatný význam pro rozvoj cestovního ruchu a je dáno společenským zřízením. To vlivňuje např. rozdělování HDP, pracovní a mimopracovní podmínky, dále i sociální politika státu. Technicko technologické prostředí Označujeme dopravní infrastrukturuu a další technickou informačně technologickou vybavenost umožňující rozvoj cestovního ruchu. Ekologické prostředí Závislost cestovního ruchu na životním prostředí je větší než v kterékoliv jiné aktivitě. Trvale udržitelný rozvoj cestovního ruchu. 1..1.6 Předpoklady rozvoje cestovního ruchu Existence a rozvoj cestovního ruchuu souvisí s celou řadouu předpokladů. Rozvíjí se v návaznosti na lidskou společnost, zejména s tím, jak roste její hospodářská, sociální a kulturní úroveň. Základním předpoklademm rozvoje cestovního ruchu je svoboda člověka cestovat. K dalším předpokladům patří volný čass a dostatek volných finančních prostředků. 11
Podnikání v cestovním ruchu 1..1.7 Typologie a formy cestovního ruchu 1. 1.7.1 Typologie cestovního ruchu Cestovní ruch lze diferencovat do různých podob. Nejčastěji se setkávámee s členěním CR dle druhů a forem, které se neustále vyvíjí v rámci poptávky účastníků cestovního ruchu a možnostech na straně nabídky. Druhy cestovního ruchu berou v úvahu jevový průběh CR a zohledňují způsob jeho realizace a jeho účinků, zatímco formy cestovního ruchu vycházejí ze zaměření na uspokojování určitých konkrétních potřeb účastníka a jsou stanoveny především z hlediska motivace účasti na CR. Druhy cestovního ruchu: Druhy cestovního ruchuu rozlišujeme z hlediska místa realizace, z hlediska vztahu k platební bilanci, z hlediska délky pobytu, způsobu organizace, způsobu financování, počtu účastníků. Druhy cestovního ruchu lze dále také rozdělit dle kritérií jako: věk účastníků, rozdělení podle charakteru místa pobytu, rozdělení z hlediska dopadu na životní prostředí, intenzita turistických proudů, způsob dopravy, způsob ubytování, způsob stravování apod. Základní druhy cestovníhoo ruchu z hlediska: Místa realizace: domácí CR cestování domácího obyvatelstva po území jejich státu zahraniční CR se vyznačuje překročením hranic státu výjezdový (outgoing)= pasivní cestovní ruch příjezdový (incoming)= aktivní cestovní ruch tranzitní CR= průjezd účastníků CR přes území určitého státu, vlastní cíl účasti na CR je realizován na území dalšího státu Kombinací těchto základních pojmů vzniká ještě: vnitrostátní cestovní ruch zahrnuje domácí i příjezdový CR na území jednoho státu národní cestovní ruch veškerý cestovní ruch osob jednoho státu tj. domácí i výjezdový CR mezinárodní cestovní ruch veškerý CR spojený s pohybyy účastníků CR mezi státy. Jedná se o zahraniční cestovní ruch více států a regionů. K tomuto pojmu se řadí ještě cestovní ruch světový a cestovní ruch světa. Vztahu k platební bilanci Zahraniční cestovní ruch pasivní výjezdový cestovní ruch obyvatel určitého státu do zahraničí. Jedná se o vývoz devizových prostředků což v konečném efektu znamená pasivní vliv na platební bilanci státu. 12
Cestovní ruch a volnočasové aktivity Zahraniční cestovní ruch aktivní příjezdový cestovní ruch zahraničních návštěvníků do určité země. Jedná se o dovoz devizových prostředků do státu, což má v konečném důsledku kladný vliv na platební bilanci státu. Délky pobytu krátkodobý= do tří dnů pobytu mimo místo trvalého bydliště dlouhodobý= doba pobytu delší než tři dny, ale kratší než 1rok cestovním ruchu a 6 měsíců u domácího cestovního ruchu v zahraničním Způsobu organizace organizovaný CR= účast na CR je zprostředkována přes cestovní kancelář, agenturu či jinou organizaci. neorganizovaný CR= účast na CR si účastník zajišťuje sám Způsobu financování: komerční (volný CR)= účast na CR si účastník hradí sám, není ničím omezován sociální (vázaný CR)= účast na CR vázaná splněním určité podmínky, část nákladů hrazena z jiných zdrojů (zaměstnavatel, pojišťovna), ostatní náklady si hradí účastník sám Počtu účastníků individuální CR= účastník CR cestuje sám, maximálně se svou rodinou kolektivní CR= (skupinový, klubový, masový CR) služby cestovního ruchu zajišťují formálněě či neformálně utvořenému kolektivu. se Formy cestovního ruchu Formy cestovního ruchu se pořád vyvíjejí a dávají věcný předpoklad pro vznik stále nových typů. Zpravidla tyto formy kladou specifické požadavky na styl realizace a zabezpečení služeb, zejména tedy na jejich kvalitu a rozsah. Mezi nejrozšířenější formy CR patří: Rekreační cestovní ruch základní forma CR, sloužící k regeneraci fyzických i duševních sil účastníka CR Kulturně poznávací cestovní ruch forma CR s výchovnou a vzdělávací funkcí zaměřena na poznávání kultury, umění, historických objektů, tradic, zvyků apod. Obvykle v kombinaci s rekreační formou. Zdravotně orientovaný cestovní ruch lázeňský CR pobyty lázeňské a rekreační, které jsou spojeny s místem přítomnosti léčivých přírodních zdrojů a jsou pořádány souvislosti s léčením nemocí, jejich následků na rekonvalescenci apod. zdravotní turismus forma CR zaměřena rekonvalescenci, regeneraci psychických i fyzických sil účastníka také se zaměřenímm na prevenci 13
Podnikání v cestovním ruchu Profesně orientovaný cestovní ruch kongresový CR účast na kongresových akcích, výstavách, veletrzích apod. obchodní CR pracovní, obchodní cesty incentivní CR turistika motivační, za odměnu, zpravidla pro partnery apod. zaměstnance Sportovně orientovaný cestovní ruch rychle a neustále se vyvíjející forma CR, která se dotýká širokého spektra populace (např.: sportovně zaměřené pobyty) Lovecký cestovní ruch velmi úzká a specifická forma cestovního ruchu zaměřující se na speciální klientelu s vysokými požadavky na odbornost a bezpečnost. Pro ČR je typická hlavně rybolovná turistika. Venkovský cestovní ruch je forma CR zahrnující rekreační aktivity a pobyty na venkově. Řadí se zde také agroturistika, ekoagroturistika, ekoturistika. Jako další formy cestovního ruchu jsou uváděny: Seniorský CR, Mládežnický CR, dobrodružný CR, CR se společenskými motivy (návštěvy, události, společenské akce), CR mimo veřejné formy (chataři, chalupáři), a specifické formy CR (nákupní, politický, industriální, náboženský turismus. 1..1.8 Cestovní ruch x volnočasové aktivity Hranice mezi cestovním ruchem a volnočasovými aktivitami není zcela konkrétní a jasná. Jak aktivní účast na cestovním ruchu tak i volnočasových aktivitách vyžaduje vedle splnění nezbytných ekonomických a jiných podmínek, např. svoboda cestovat, především volný čas. Volný čas se tak stává nezbytným a klíčovým faktorem rozvoje jak cestovního ruchu, tak volnočasových aktivit. Volný čas je část mimopracovní doby, v níž člen společnosti nevykonává žádnou nutnou činnost a kterou podle vlastního rozhodnutí využívá pro oddech, rozvoj osobnosti a pro různé formy zájmové činnosti. Důležitým rysem volného času je jeho relativní stálost. Společnost má zájem na zvětšování volného času na vzdělávání, rozvoj duševních a tělesných schopností člověka a na naplňování jeho sociálních funkcí. Mezi tradiční volnočasové aktivity patří: Návštěva turistických destinací/atraktivit Návštěva kulturních zařízení /organizací (divadla, a expozice/festivaly) Návštěva aktivní/pasivní sportovních akcí Rekreace a sport Nákupy Návštěva stravovacích zařízeníí kina, výstavy 14
Cestovní ruch a volnočasové aktivity 1..2 Nové trendy cestovního ruchu Tak jako ve všech ostatních oblastech i v rámci cestovního ruchu se začínají projevovat nové trendy, které můžeme chápat ať již novými přístupy při řízení dílčích částí marketingového mixu či obecně změnami na trhu, které si tyto nové trendy vyžadují. Obecné trendy a charakteristiky cestovního ruchuu jsou: V posledních 3 letech docházelo k pravidelnému meziročnímu nárůstu cca o 10 miliónů turistů. Převládá cestování za účelem dovolené cca 70% z celkového počtu. Klesá průměrná délka pobytu Rostou výdaje turistů meziročně cca o 5 mld. Eur. Klesají průměrné výdaje na 1 cestu, ale rostou průměrné výdaje na 1 přenocování. Zvýší se poptávka po kvalitě, vhodnosti a bezpečnosti. Zvýší se poptávka po jednoduché dopravě Zvýší se poptávka po relaxačních zařízeních Zvýší se poptávka v mimosezonních měsících. Zvýší se poptávka po aktivní dovolené Nové destinace ve střední a východní Evropě. Mezi trendy ovlivňující zákazníka patří: Zdraví turisté dávají přednost aktivní dovolené, lázním, wellness a fitness centrům před letní dovolenou; Volný čas zákazníci dávají přednost levnějším produktům a preferují větší počet krátkodobějších dovolených; Životní styl chování turistů je ve volném čase více individualizované, převládá zvýšený zájem o menší ubytovací jednotky (menší rodinné hotely, farmy), projevuje se trend návratu k jednoduchému např. jsou preferovány bungalovy před hotely; Informační technologie rozšiřování internetu a jeho využíváníí turisty nejen k získávání informací, ale i k nákupuu turistických produktů a služeb, možnost nákupu přes internet má za následek ještě pozdější rezervace, pro zákazníky jsou důležité spolehlivé on line rezervace; Jistota a bezpečí turisté se více vyhýbají destinacím, které jsou považovány za méně bezpečné, při výběru destinace hraje větší úlohu kvalitaa vody (jezera, bazény, ale i vody z vodovodní sítě). Mezi trendy ovlivňující cestovní kanceláře se řadí: Demografie výrazný nárůst seniorů, kteří požadují kvalitu, pohodlí, bezpečnost a produkty zaměřené také na jednotlivce; 15
Podnikání v cestovním ruchu Vzdělání a vědomosti neustálý nárůst průměrné vzdělanosti, poroste poptávka po speciálních produktech s prvky umění, kultury a historie; Zkušenosti s cestováním zkušení turisté si sami zajišťují cestu podle svých potřeb a kladou větší důraz na kvalitu a na poměr kvality a ceny, zkušenosti stimulují turisty k návštěvám již navštívených destinací v minulosti, s kterými byli spokojeni; Doprava lepší dostupnost přímých vlakových a leteckých spojení stimuluje poptávku po prodloužených víkendech a krátkodobějších pobytech ve městech v zahraničí, přetížení silniční dopravy má negativní vliv na cesty soukromými vozy, klesá význam autobusové dopravy; Informační technologie díky technologickému pokroku dochází k rozšíření nabídky produktů pro turisty. E marketing se stává nezbytnou součástí propagace produktů a také celé organizace. 1..2.1 Trendy v produktech nabízených CR 1. 2.1.1 Spa Účast na lázeňském cestovním ruchu je charakteristická pobytem v lázních v převážné míře za účelem léčení, prevence či rehabilitace, ale také z důvodu poznání anebo navázání sociálních kontaktů. Lidé dnes chtějí atraktivní doprovodný program, bohatou nabídku kulturního, sportovního a jiného vyžití v místě. Důležitá je i celková atmosféra a vzhled lázeňského místa. Zvyšující se počet lázeňských klientů je doprovázen klesajícím počtem pobytových dnů. Tradiční tří až čtyřtýdenní léčebné pobyty jsou doplňovány týdenními či víkendovými programy. Kratší pobyty jsou vyhledávány čím dál více také mladší klientelou. Mezi nové komerčně zaměřené produkty v českých lázních patří také např. svatební pobyty či spojení pobytu v lázních s návštěvou hudebního či filmovéhoo festivalu. 1. 2.1.2 Wellness Wellness je nový trend, jak navodit optimální stav těla, mysli i duše v současné uspěchané době. Zvýšenýý důraz na zdravý životní styl umožnil vytvořit nabídku pobytů, při nichž se klienti učí základním principům zdravé výživy a pohybovým aktivitám, které potom mohou snadno přenést i do běžného života. Teenageři jsou perspektivní skupinou klientů. Mladí lidé se učí, jak zvládat stres, zdravě jíst či pečovat o pleť Novým trendem je také podnikové wellness, kdy jsou zaměstnancům nabízeny masáže přímo na pracovišti. Je to cesta k větší spokojenosti zaměstnance a tím i růstu jeho produktivity práce, ale i úspora financí. V důsledku technického pokroku jsou do wellness center zaváděny nové přístupové a identifikační systémy, Wi Fnabízeny produkty šité na míru, takže si zákazník sám naplánuje, jak bude jeho den vypadat. Od výběru procedurr přes hudbuu až po pokojovou teplotu. zóny, ale také speciální léčebné postupy jako např. světelná terapie. Jsou 16
Cestovní ruch a volnočasové aktivity 1. 2.1.3 Zážitkový turismus Účast na lázeňském cestovním ruchu je charakteristická pobytem v lázních v převážné míře za účelem léčení, prevence či rehabilitace, ale také z důvodu poznání anebo navázání sociálních kontaktů. Lidé dnes chtějí atraktivní doprovodný program, bohatou nabídku kulturního, sportovního a jiného vyžití v místě. Důležitá je i celková atmosféra a vzhled lázeňského místa. Zvyšující se počet lázeňských klientů je doprovázen klesajícím počtem pobytových dnů. Tradiční tří až čtyřtýdenní léčebné pobyty jsou doplňovány týdenními či víkendovými programy. Kratší pobyty jsou vyhledávány čím dál více také mladší klientelou. Mezi nové komerčně zaměřené produkty v českých lázních patří také např. svatební pobyty čispojení pobytu v lázních s návštěvou hudebního či filmovéhoo festivalu. 1. 2.1.4 Kongresová a incentivní turistika Kongresový cestovní ruch se řadí k nejefektivnějším typům turistiky, vyžaduje ale široký okruh služeb a aktivní přístup celého regionu. V současnosti kongresová turistika zaznamenává trend, kdy účastníci přicházejí s přáním navzájem se lépe poznat, neúčastnit se masového kongresu, ale menších jednání o velikosti 1000 250 osob. Dochází také ke zkracování délky kongresů, naopak důležitým determinantem je destinace, kde se akce koná. Perspektivní pro tento typ cestovního ruchu budou středně velké až malé konference, sympozia, semináře, workshopy, veletrhy a dlouhodobé menší semináře v lázeňských a horských střediscích. Mezi předpoklady pro rozvoj kongresové turistiky patří: Image destinace dobrá image je jedním z nejdůležitějších předpokladů pro to, aby se destinace mohla stát úspěšnou. Mezi základní faktory dlouhodobé image patří politická stabilita, dobrá bezpečnostní situace, ekonomická a sociální vyspělost, historické a kulturní tradice, vysoká úroveň poskytovaných služeb. Sezónní image je výsledkem aktuálních politických, profesních, hospodářských, ekologických, zdravotních dalších vlivů kongresového turismu; Místo konání kongresu důležité je výhodné postavení daného města, dostatek ubytovacích kapacit, snadná dopravní dostupnost, také materiální a ekonomické podmínky; Služby spojené s kongresem účastníci kongresu požadují vysokou úroveňň a komplexnost služeb. Jedná se o služby související s jednáním (zabezpečení jednacích prostor, zpracování a tisk materiálůů atd.), služby související s pobytem účastníků (ubytování, stravování a přeprava) a ostatní služby (recepční služba, směnárenské služby, doprovodné akce); Doprovodné akce Druhotným motivem účasti na kongresové turistice je poznání města a nejbližšího regionu, kde se akce koná. Součástí programu proto bývají společenské a kulturní akce a místní výlety. 17
Podnikání v cestovním ruchu 1. 2.1.5 Incentivní turistika V incentivním cestovním ruchu, který bývá také nazýván jako pobídkový či motivační, se upouští od luxusních hotelů, ušetřené peníze za drahé ubytování se investují do jiných částí programů. Zmenšujee se také velikost skupiny. Velkou oblibu si získává kombinace dalšího vzdělání a incentivní cesty. Životní partneři těch, kteří incentivní cestu získají, se jí účastní také. Nejčastější formou incentivního cestovního ruchu je zájezd zaměstnanců placený organizací. Mezi incentivní aktivity patří tzv. teambuilding (budování kolektivu) anebo kurzy tmelení a firemní expedice. V incentivní turistice mají jasnou převahu tzv. out aktivity). door activities (aktivity prováděné v přírodě horská turistika, lety balónem, lanové 1. 2.1.6 Venkovská turistika Venkovská turistika, někdy je používán pojem zelená turistika, je formou cestovního ruchu, jejíž aktivity jsou spojeny s přírodou, krajinou a venkovským prostředím. Vyjadřuje zájem městských obyvatel o volnou, zachovalou přírodu a zároveň využívá celý kulturní a společenský potenciál krajiny ve venkovském prostoru. Formami venkovské turistiky jsou: Agroturismus je vázán na zemědělskou farmu a umožňuje zájemcům účastnit se prací souvisejících se zemědělskou výrobou či chovem zvířat; Ekoagroturismus má shodné prvky jako agroturismus, ale provozuje se na ekologicky zaměřených farmách; Ekoturismus zahrnuje putování přírodou a její pozorování, s ohledem na zachování přírodních zdrojůů a kulturních zajímavostí pro příští generace. Zájem o venkovskou turistiku roste díky většímu množství volného času a růstu životní úrovně většiny obyvatel, a tím se zvyšuje možnost trávit zejména víkendy na venkově. Stále více sílíí přesvědčení obyvatel, že pobyt ve venkovském prostoru je jedním z předpokladůů dobrého zdraví a dožití vysokéhoo věku. Turisté mají stále větší zájem o konzumaci přírodních, průmyslově neupravovaných potravin a to jak rostlinného, tak živočišného původu jako předpoklad dobrého zdraví. Roste počet seniorů, pro které je pobyt ve venkovském prostoru nejenn zdravý, ale i finančně méně náročný. Zvyšuje se propagace, reklama a kvalita poskytovaných služeb v rámci provozování venkovské turistiky. 1. 2.1.7 Seniorská turistika Životní úroveň stejně jako životní filozofie seniorů se během posledních let značně změnila. Zatímco v minulosti se senioři při vybírání zájezdů a dalších služeb cestovního ruchu orientovali takřka výhradně podle ceny, dnes si díky vyšším příjmům mohou dovolit kvalitní dovolenou. Zlepšila se i zdravotní péče, což také přispělo k tomu, že se dnešní senioři v důchodovém věku ještě vůbec necítí staří a chtějí nadále žít aktivně. 18
Cestovní ruch a volnočasové aktivity Senioři požadují převážně kvalitu ubytování (pohodlné lůžko, výborné osvětlení), stravování (možnost speciálního stravovacího režimu diety, švédské stoly), dále preferují vyšší záruku bezpečnosti, výběr vhodných druhů sportovních aktivit, využívání mimosezónních slev a cestování za účelem poznávání. 1. 2.1.8 Dobrodružná turistika Jedná se o formu cestovního ruchu, která je spjata s aktivní účastí turistů na dobrodružných aktivitách, jež mají především sportovní charakter. V některých případech i s určitou mírou kontrolovaného rizika. Motivem účasti je získání neobvyklých zážitků, hledání hranic svých možností a touha zažít něco neobvyklého. Typickými aktivitami jsou horolezectví, vysokohorská turistika a trekking. Velmi oblíbené jsou zájezdy a pobyty s prvky extrémních sportů v extrémních podmínkách (pobyty v jeskyních, v přírodě na přežití např. v polárních oblastech, na Sahaře apod.) a zájezdy a pobyty s prvky adrenalinových sportů (paragliding, canyoning, rafting, bungee jumping, skoky volným pádem ze skal padákem, lety balonem, potápění, jeskyňářství, extrémní lyžování apod.) 1..3 Geografie cestovního ruchu Geografie cestovního ruchu se zabývá studiem zákonitostí a činitelů a faktickým rozmístěním cestovního ruchu v oblastech rozličné velikosti a ekonomické váhy. V tomto rámci se orientuje na: Vyhodnocování činitelů (faktorů a podmínek) rozmístění a jejich lokalizační váhy obecně i v konkrétních oblastech (střediscích) Analýzu cestovního ruchu jako specifické formy migrace populace mezi oblastmi jejího vzniku a oblastmi jejího uspokojování ve vnitrostátním i mezinárodním měřítku. Hodnocení vlivu cestovníhoo ruchu na změny ve struktuře a rozmístění hospodářství v oblasti jeho realizace. Vyhodnocení oblastí pro různé formy cestovního ruchu na základě přírodních a společenských předpokladů Vymezení oblastí cestovního ruchu pro praktické hospodářské účely a použití Geografie cestovního ruchu je vědou hraniční a syntetickou; navazuje na poznatky z jiných přírodních a společenských věd a využívá jich ke svým analýzám. 1..3.1 Geografie CR v Evropě V evropských zemích s rozvinutou tržní ekonomikou byl cestovní ruch budován a funguje jako integrální součást široce rozvinutého sektoru služeb, a to jak v zemích s otevřeným 19
Podnikání v cestovním ruchu demokratickýmm systémem, tak i v zemích, kde se dočasně v politice uplatňovaly pravicové totalitní režimy. Významnou úlohu v tomto rozvoji mělo i tradiční uplatnění některých oblastí zejména alpské oblasti (vysokohorská turistika) a centrální středomoří se svým subtropickým podnebím a kulturněhistorickými atraktivitami. Přestože existují ve vybavenosti jednotlivých zemí značné rozdíly je možno Evropu celkově klasifikovat jako region s širokým komplexem podmínek vhodným pro uspokojení diferencované poptávky pop různých formách cestovního ruchu. 1..3.2 Geografie cestovního ruchuu v Americee Severní Amerika Severní Amerika představuje druhou největší oblast realizace cestovního ruchu na světě. Rozmístění cestovního ruchu v Severní Americe je v rozhodující míře odvozeno z přírodních předpokladů, místy se uplatňují i extrémní přírodní poměry. Množství kulturně historických památek a atraktivit je relativně menší, třebaže řada z nich má světovou hodnotu. Pro USA i Kanadu je typická kvalita nabízených služeb a vysoká úroveň materiálního vybavení. Jižní Amerika V Jižní Americe je cestovní ruch omezen na relativně malou část regionu. Rozvoj omezuje řada skutečností např. charakter přírodních poměrů, labilita vnitropolitických poměrů nedostatečná infrastruktura či zdravotní rizika. K přitažlivosti Jižní Ameriky přispívá i barvitý folklor místního obyvatelstva a především pozůstatky původních říší, které obývaly tuto oblast před objevením Ameriky. 1..3.3 Geografie cestovního ruchuu v Asii Asie disponuje širokou škálou přírodních a společenských atraktivit; část jejího území je pro realizaci cestovního ruchu nevhodná, především z důvodůů klimatických. Ani oblasti klimaticky i jinak vhodné nejsou plně využity. Celkového rozvoji cestovního ruchu brání řada skutečností. 1..3.4 Geografie cestovního ruchuu v Austrálii a Oceániii Tato oblast má pro rozvoj cestovního ruchu je příznivé přírodní předpoklady. V této oblasti převažuje domácí cestovní ruch, pro mezinárodní cestovní ruch je tato oblast příliš odlehlá. Reference a chování lidí a s nimi i nabídka služeb a produktů cestovního ruchu se neustále vyvíjejí. Zatímco dříve nabídka určovala poptávku, dnes je tomu právě naopak. Stále větší nasycení trhu, rostoucí zájem spotřebitelů o sebe sama, vyšší disponibilní 20