Přednáška č. 3 UMÍSŤOVÁNÍ AUTOBUSOVÝCH A TROLEJBUSOVÝCH ZASTÁVEK 1. Všeobecné požadavky Umístění a stavební uspořádání zastávky musí respektovat bezpečnost a plynulost provozu: a) stavebně přiměřeným řešením oddělením pohybu chodců, vozidel a cyklistů b) zabezpečením přehledu o výstupu a nástupu cestujících ze stanoviště řidiče c) vyřešením bezbariérového přístupu pro osoby s omezenou schopností pohybu a orientace d) zabezpečením plynulého a hospodárného pohybu chodců s případným osazováním zábran proti jejich nežádoucímu pohybu e) vyřešením případných cyklistických pruhů nebo pásů v okolí zastávky f) kvalitním povrchem vozovek a čekacích ploch g) účinným odvodněním h) dopravním značením Zastávky a stanice všech druhů dopravy zapojených do integrovaného systému MHD v určitém městě mají umožňovat časově co nejkratší přestup jak mezi linkami MHD navzájem, tak i na ostatní druhy dopravy (včetně letecké a taxislužby). Přestupová vzdálenost mezi zastávkami má být co nejmenší. Doporučuje se, aby vzdálenost nejbližších míst jednotlivých zastávek při přestupu (pěší dostupnost) nepřekročila 100 m. Zastávky a stanice MHD musí mít vyřešenu návaznost na pěší trasy. Zastávky se mají umísťovat: a) ve směrově a výškově přímých a přehledných úsecích pozemních komunikací; b) v místech, kde je možné zabezpečit mimoúrovňový příchod a odchod cestujících nebo přístup bez úrovňového křížení s ostatní dopravou; c) tak, aby v návrhovém období vyhovovaly požadavkům na ochranu životního prostředí (hluk, emise). Nejmenší vzdálenost mezi zastávkami v jednom směru stejné linky MHD má být 500 m. V exponovaných místech (centrum města apod.) a v místech kde to přepravní situace vyžaduje, je možné tuto vzdálenost zmenšit. 2. Umísťování zastávek v příčném řezu pozemní komunikace Autobusové a trolejbusové zastávky se navrhují vpravo ve směru jízdy: a) mimo jízdní pruh na - samostatných autobusových nebo trolejbusových pruzích nebo pásech - zastávkových pruzích fyzicky oddělených - zastávkových pruzích bez fyzického oddělení - náležitě rozšířených nouzových, zastavovacích nebo parkovacích pruzích b) na jízdním pruhu c) na tramvajovém pruhu jen autobusové zastávky MHD Zastávky v intravilánu se mají navrhovat v místech s možností zřízení zastávkového pruhu. Umísťování zastávek v příčném řezu místních komunikací se řídí podle ČSN 73 6110 a ČSN 73 6425 (tabulka č. 2). V návaznosti na křižovatku a na průtazích se mají zastávky navrhovat mimo jízdní pruh. 1
Funkční třída místní komunikace Umísťování zastávek linkové osobní dopravy a trolejbusových zastávek v příčném řezu místních komunikací: Způsob uspořádání směrově Fyzicky oddělený zastávkový pruh Zastávkový pruh bez fyzického oddělení 1 ) Na jízdním pruhu Na tramvajovém pruhu A1 výjimečně A2 je možné není dovoleno není dovoleno vyloučeno B1 zřizuje se při zřizuje se při není dovoleno 2 ) v n 80 km/h v možné n < 80 km/h výjimečně 3 ) možné 3 ) B2 - zřizuje se výjimečně 3 ) možné C1 možné zřizuje se výjimečně 3 ) možné C2 doporučuje se možné - zřizuje se výjimečně 4 ) možné C3 - zřizuje se výjimečně 4 ) vyloučeno D1 5 ) - možné možné vyloučeno 1) Mohou se použít i náležitě rozšíření přidružené pruhy. 2) Na novostavbách. 3) Při rekonstrukcích ve stísněných podmínkách. 4) Když zůstane nejmenší volná šířka 3 m. 5) Doporučují se jen vozidla s minimálním dopadem na životní prostředí. 3. Umísťování zastávek v podélném směru pozemní komunikace 3.1 Autobusové a trolejbusové zastávky se mají umísťovat: a) v mezikřižovatkovém úseku: - na směrově nerozdělených komunikacích se umísťují za zastávkou pro opačný směr - na směrově rozdělených komunikacích se doporučuje umístění za zastávkou pro opačný směr b) v blízkosti křižovatky - se doporučuje umísťovat zastávky za křižovatkou, přitom lze provést zastávku s přímým vjezdem tak, že se hrana zastávkového pruhu prodlouží až po okraj křižující komunikace - v případě umístění zastávky před křižovatkou lze provést zastávku s přímým výjezdem tak, že se hrana zastávkového pruhu prodlouží až po okraj křižující komunikace 3.2 Autobusové a trolejbusové zastávky se nemají umísťovat: a) na dvoupruhových komunikacích, není-li zajištěna délka rozhledu pro předjíždění dle ČSN 73 6110; Délka rozhledu pro předjíždění na místních komunikacích D p v m Návrhová rychlost v km/h 100 80 70 60 50 40 30 Délka rozhledu D p v m 590 440 370 300 240 180 120 b) v prostoru a v rozhledovém poli úrovňové křižovatky; c) v místech sjezdů na sousední nemovitosti (vjezdy a výjezdy z pozemků a budov) a zaústění účelových komunikací; d) v úsecích, kde velikost a délka klesání komunikace, používané i těžkými nákladními vozidly, nezaručuje, že tato vozidla zastaví před zastávkou. 2
Obr. 1 Rozhledové pole pro předjíždění 3.3 Autobusové a trolejbusové zastávky se nesmí umísťovat: a) na nepřehledných místech, zejména ve směrových a vypuklých výškových obloucích komunikací, není-li zaručena délka rozhledu pro zastavení; Délka rozhledu pro zatavení na místních komunikacích D z v m podle ČSN 736110 Podélný sklon jízdního pásu v D z při návrhové rychlosti v n v km/h % 100 80 70 60 50 40 30 25 až 20-9 - - - - 35-8 - - - 50 35-7 - - - 50 35-6 - 100 70 50 35-5 - 90 70 50 35-4,5 150 90 70 50 35-4 150 90 70 50 35-3 140 90 65 50 35-2 140 90 65 50 35-1 140 90 65 45 35 0 140 90 65 55 35 25 20 15 1 130 80 65 45 35 2 130 80 65 45 35 3 130 80 60 45 35 4 130 80 60 45 35 4,5 120 80 60 45 35 5-80 60 45 30 6-80 60 45 30 7 - - - 45 30 8 - - - 45 30 9 - - - - 30 klesání stoupání 3
Obr. 2 Rozhledové pole pro zastavení b) v místech, kde by vozidla stojící v zastávce zakrývala dopravní značky nebo dopravní zařízení; c) v prostoru a v rozhledovém poli úrovňového křížení pozemní komunikace s dráhou; d) na mostech, v podjezdech a v tunelech; e) v takové vzdálenosti od mostů, kde by záchytné bezpečnostní zařízení zasahovalo do jejich prostoru (nejméně však 20 m); f) ve vzdálenosti menší než 50 m před a 50 m za čerpací stanicí pohonných hmot (k nejbližšímu stojanu čerpací stanice); g) v odbočovacích a připojovacích pruzích křižovatek; h) ve vzdálenosti menší než 100 m od začátků a konců účelových pruhů obslužných dopravních zařízení a přídatných pruhů pro pomalá vozidla; i) na dvoupruhových pozemních komunikacích v místech, kde by při zastavení vozidla v zastávce zůstala volná šířka menší než 3,0 m; j) tak, aby v mezikřižovatkovém úseku byla vzájemná vzdálenost: - konců zastávek menší než šířka přechodu zvětšená o 2 m při zastávkách na jízdním pruhu na směrově nerozdělených čtyřpruhových komunikacích (viz obr. 3); - konců zastávek menší než šířka přechodu zvětšená o 2 m na směrově nerozdělených dvoupruhových komunikacích, je-li alespoň jedna z protisměrných zastávek umístěna na zastávkovém pruhu (viz obr. 4); - konců stojících vozidel menší než 30 m na dvoupruhových komunikacích, jsou-li výjimečně obě protisměrné zastávky umístěny na jízdním pruhu (viz obr. 5). Jsou-li výjimečně zastávky na dvoupruhových směrově nerozdělených komunikacích umístěny čelem proti sobě a je-li mezi nimi situován úrovňový přechod, musí se z důvodu bezpečnosti chodců zřídit ochranný střední dělicí ostrůvek, který znemožní ostatním vozidlům předjíždět autobus stojící v zastávce (viz obr. 6). 4
Obr. 3 Zastávky na čtyřpruhové směrově nerozdělené komunikaci obě na jízdním pruhu Obr. 4 Zastávky na dvoupruhové směrově nerozdělené komunikaci jedna na jízdním pruhu Obr. 5 Zastávky na dvoupruhové směrově nerozdělené komunikaci obě na jízdním pruhu 5
Obr. 6 Zastávky na dvoupruhové směrově nerozdělené komunikaci čelem k sobě 4. Umísťování přechodů pro chodce Přechod pro chodce se umístí do vhodného místa umožňujícího bezpečný a logický přístup cestujících na obě protisměrné zastávky. Přechody pro chodce se mají navrhovat před koncem zastávky (myšleno ve směru jízdy). Jsou-li výjimečně situovány na začátku zastávky, musí být ve vzdálenosti nejméně 5,0 m od začátku nástupní hrany a mezi přechodem a začátkem zastávky se umísťuje zábradlí. Místo přechodu se upraví bezbariérově tak, že se vnější hrana obrubníku sníží na 0,02 m nad vozovku, s nájezdovou rampou ve sklonu nejvíce 12,5 % (1:8) a zřízením obrubníku o šířce nejméně 0,30 m s odlišnou strukturou povrchu, vnímatelnou slepeckou holí. 5. Úprava dopravního značení komunikace 5.1 Pokud v prostoru zastávky není zajištěna délka rozhledu pro předjíždění, musí se zajistit zákaz předjíždění vodorovnou dopravní značkou Podélná čára souvislá č. V 1a v šířce 0,125 m a v minimální délce 30 m. Vodorovné dopravní značení je vhodné podle místních podmínek doplnit svislou dopravní značkou Zákaz předjíždění č. B 21a, jejíž platnost se ukončuje křižovatkou nebo svislou dopravní značkou Konec zákazu předjíždění č. B 21b. 5.2 Vnější okraje jízdního pruhu se vyznačí vodorovnou značkou Vodící čára č. V 4. 5.3 Přechod pro chodce se vyznačí vodorovnou dopravní značkou Přechod pro chodce č. V 7. V mimokřižovatkovém úseku v místě, kde by řidič přechod neočekával, je vhodné doplnit svislou dopravní značku Přechod pro chodce č. IP 6. 6