SIMULACE DYNAMICKÉHO CHOVÁNÍ UZAVENÉHO REGULAýNÍHO OBVODU

Podobné dokumenty
POUŽITÍ REAL TIME TOOLBOXU PRO REGULACI HLADIN V PROPOJENÝCH VÁLCOVÝCH ZÁSOBNÍCÍCH

Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologíı Ústav automatizace a měřicí techniky v Brně

Prostedky automatického ízení

Návrh a simulace zkušební stolice olejového čerpadla. Martin Krajíček

Daniel Honc, František Dušek Katedra řízení procesů a výpočetní techniky, FCHT, Univerzita Pardubice

U Úvod do modelování a simulace systémů

ZÁKLADY AUTOMATICKÉHO ŘÍZENÍ

Praha technic/(4 -+ (/T'ERATU"'P. ))I~~

Modelování a simulace Lukáš Otte

Úloha 5 Řízení teplovzdušného modelu TVM pomocí PC a mikropočítačové jednotky CTRL

Nastavení parametrů PID a PSD regulátorů

Identifikace a řízení nelineárního systému pomocí Hammersteinova modelu

Vývojové práce v elektrických pohonech

Prostředky automatického řízení Úloha č.5 Zapojení PLC do hvězdy

ZÁKLADY AUTOMATICKÉHO ŘÍZENÍ

Automatizace je proces při němž je řídicí funkce člověka nahrazována činností

Osnova přednášky. Univerzita Jana Evangelisty Purkyně Základy automatizace Kvalita regulačního pochodu

Odbratel PST. Zdroj CZT. Tepelná sí PST SCZT

Robustnost regulátorů PI a PID

Nespojité (dvou- a třípolohové ) regulátory

Modelování polohových servomechanismů v prostředí Matlab / Simulink

KNIHOVNA MODELŮ TECHNOLOGICKÝCH PROCESŮ

František Dušek, Daniel Honc Katedra řízení procesů a výpočetní techniky, FCHT, Univerzita Pardubice

Klasické pokročilé techniky automatického řízení

CITLIVOSTNÍ ANALÝZA DYNAMICKÝCH SYSTÉMŮ I

2. M ení t ecích ztrát na vodní trati

Řízení tepelné soustavy s dopravním zpožděním pomocí PLC

Srovnání PID regulace a anisochronního řízení na PLC Tecomat Foxtrot

The Optimization of Modules for M68HC08 Optimalizace modulů pro M68HC08

Verifikace modelu VT přehříváků na základě provozních měření

DUM 19 téma: Digitální regulátor výklad

obr. 3.1 Pohled na mící tra

PROSTŘEDKY AUTOMATICKÉHO ŘÍZENÍ

VYUŽITÍ METOD PŘÍMÉHO HLEDÁNÍ OPTIMA PŘI PREDIKTIVNÍM ŘÍZENÍ

PROTOKOL O LABORATORNÍM CVIČENÍ - AUTOMATIZACE

Ṡystémy a řízení. Helikoptéra Petr Česák

Studium závislosti výpočetního času algoritmu GPC prediktivního řízení na volbě typu popisu matematického modelu v regulátoru

Aplikovaná numerická matematika

MODELOVÁNÍ. Základní pojmy. Obecný postup vytváření induktivních modelů. Měřicí a řídicí technika magisterské studium FTOP - přednášky ZS 2009/10

Řízení modelu letadla pomocí PLC Mitsubishi

27. asové, kmitotové a kódové dlení (TDM, FDM, CDM). Funkce a poslání úzkopásmových a širokopásmových sítí.

DIPLOMOVÝ PROJEKT ELEKTRONICKÁ ZA ÍZENÍ PRO OSOBNÍ AUTOMOBILY

Instalaní manuál. SET Potvrzovací tlaítko, slouží pro potvrzení výbru funkce v OSD menu

Pedání smny. Popis systémového protokolování. Autor: Ing. Jaroslav Halva V Plzni Strana 1/6

2. PÍKLAD DÍLÍ ÁSTI SOUSTAVY - DÍLÍ ÁST SDÍLENÍ TEPLA

Abychom se vyhnuli užití diferenčních sumátorů, je vhodné soustavu rovnic(5.77) upravit následujícím způsobem

Osnova přednášky. Univerzita Jana Evangelisty Purkyně Základy automatizace Stabilita regulačního obvodu

Analýza lineárních regulačních systémů v časové doméně. V Modelice (ale i v Simulinku) máme blok TransfeFunction

CW01 - Teorie měření a regulace

Automatizační technika. Regulační obvod. Obsah

VLASTNOSTI KOMPONENT MICÍHO ETZCE -ÍSLICOVÁÁST

Kompaktní mikroprocesorový regulátor MRS 04

PREDIKTIVNÍ ŘÍZENÍ NELINEÁRNÍHO SYSTÉMU

EXPERIMENTÁLNÍ STAND ŘÍZENÝ REAL TIME TOOLBOXEM NA TESTOVÁNÍ MEMBRÁN

Příloha A návod pro cvičení 1. SESTAVENÍ MODELU V PROSTŘEDÍ MATLAB SIMULINK Zapojení motoru

Nejjednodušší, tzv. bang-bang regulace

CW01 - Teorie měření a regulace cv. 7.0

Obr. 1 Činnost omezovače amplitudy

Konstrukce a kalibrace t!íkomponentních tenzometrických aerodynamických vah

Základní pojmy; algoritmizace úlohy Osnova kurzu

Využití neuronové sítě pro identifikaci realného systému

Ivan Švarc. Radomil Matoušek. Miloš Šeda. Miluše Vítečková. c..~"f~ AKADEMICKÉ NAKlADATEL.STVf. Brno 20 I I

Práce s PID regulátorem regulace výšky hladiny v nádrži

k DUM 08. pdf ze šablony 1_šablona_automatizační_technika_I 03 tematický okruh sady: regulátor

NÁVRH LQG ŘÍZENÍ PRO FYZIKÁLNÍ MODEL KULIČKY NA TYČI

Rozšíření modelů technologických procesů

VÝVOJ ŘÍDICÍCH ALGORITMŮ HYDRAULICKÝCH POHONŮ S VYUŽITÍM SIGNÁLOVÉHO PROCESORU DSPACE

Fakt. Každou soustavu n lineárních ODR řádů n i lze eliminací převést ekvivalentně na jednu lineární ODR

Prostedky automatického ízení

Osnova přednášky. Univerzita Jana Evangelisty Purkyně Základy automatizace Vlastnosti regulátorů

Vlastnosti členů regulačních obvodů Osnova kurzu

DISKRÉTNÍ FOURIEROVA TRANSFORMACE P I NELINEÁRNÍ ULTRAZVUKOVÉ SPEKTROSKOPII

AUTOMATICKÁ IDENTIFIKACE PARAMETRŮ VENTILŮ

Technická za ízení budov. erpadla KSB pro vytáp ní a chlazení budov

Vysoká škola Báňská. Technická univerzita Ostrava

Návrh frekvenčního filtru

Simulace (nejen) fyzikálních jevů na počítači

Ústav technologie, mechanizace a řízení staveb. CW01 - Teorie měření a regulace 10.2 ZS 2010/2011. reg Ing. Václav Rada, CSc.

POPIS, IDENTIFIKACE SYSTÉMU A NÁVRH REGULÁTORU POMOCÍ MATLABU V APLIKACI FOTBAL ROBOTŮ

1 Motory s permanentními magnety

Měřicí a řídicí technika Bakalářské studium 2007/2008. odezva. odhad chování procesu. formální matematický vztah s neznámými parametry

Ladící pípravek DisplayKit

ZPĚTNOVAZEBNÍ ŘÍZENÍ, POŽADAVKY NA REGULACI

Prostředky automatického řízení

Profilová část maturitní zkoušky 2015/2016

Obsah. Gain scheduling. Obsah. Linearizace

i β i α ERP struktury s asynchronními motory

Odpružená sedačka. Petr Školník, Michal Menkina. TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI Fakulta mechatroniky, informatiky a mezioborových studií

Úvod do modelování a simulace. Ing. Michal Dorda, Ph.D.

Témata profilové maturitní zkoušky z předmětu Souborná zkouška z odborných elektrotechnických předmětů (elektronická zařízení, elektronika)

DIPLOMOVÁ PRÁCE Nelineární řízení magnetického ložiska

Automatické měření veličin

Programovatelná řídící jednotka REG10. návod k instalaci a použití 2.část. Řídící jednotka regulace podtlaku TPR

GRAFICKÉ ROZHRANÍ V MATLABU PRO ŘÍZENÍ DIGITÁLNÍHO DETEKTORU PROSTŘEDNICTVÍM RS232 LINKY

FAKULTA INFORMAČNÍCH TECHNOLOGIÍ

Věta 12.3 : Věta 12.4 (princip superpozice) : [MA1-18:P12.7] rovnice typu y (n) + p n 1 (x)y (n 1) p 1 (x)y + p 0 (x)y = q(x) (6)

Optimalizace regulačního algoritmu MR tlumiče

Sdílení laboratoří mezi TUL a HS Zittau/Goerlitz

Operativní řízení odtoku vody z nádrže za průchodu povodně Starý, M. VUT FAST Brno, Ústav vodního hospodářství krajiny

Verifikace matematického modelování

Transkript:

SIMULACE DYNAMICKÉHO CHOVÁNÍ UZAVENÉHO REGULAýNÍHO OBVODU František Dušek, Daniel Honc KPVT FCHT Univerzita Pardubice tel: 049-6037125 e-mail: frantisek.dusek@upce.cz Abstrakt Optimální nastavení parametr$ diskrétní regulace nelineární soustavy pi respektování dalších nelinearit regulaþního obvodu se provádí obvykle experimentáln. Cílem tohoto píspvku je ukázat pouåití simulaþního experimentu pro usnadnní procesu odladní konkrétního regulaþního algoritmu a nastavení jeho parametr$. Byl vytvoen spojitý dynamický nelineární matematický model pr$tokového ohívaþe. Z namených þasových pr$bh$ tí vstupních a jedné výstupní veliþiny byly v MATLABu (vyhledání minima funkce více promnných) nalezeny hodnoty 8 neznámých parametr$ modelu. V prostedí SIMULINK byl vytvoen simulaþní model uzaveného regulaþního obvodu respektující spojitý model ízené soustavy, zp$sob realizace ízení píkonu pedehívaþe šíkov modulovanými pulsy a diskrétní nelineární regulaþní algoritmus. Model byl sestaven tak, aby umoånil pouåít namené pr$bhy vstupních poruchových veliþin a porovnat pr$bh skuteþné regulace se simulovaným pr$bhem. Tento model byl pouåit pro ovení chování pouåitého nelineárního regulaþního algoritmu a odhad nastavení jeho parametr$. ízená soustava a její model ízenou soustavou jsou pr$tokový pedehívaþ refluxu O2 a nástiku O1 poloprovozní rektifikaþní kolony pro rozdlování smsi metanol-voda. Poåadavkem je, aby výstupní teplota ohívaného média sledovala pr$bh ídicí veliþiny - åádané teploty (obecn závislé na koncentraci). Principiální schéma zaízení je na obr. 1. Základem ídicí jednotky J je mikroprocesor Philips 87C752 (2 kb EPROM, 64 B RAM blíåe viz nap. [1],[2]), který zajiš"uje: / mení dvou regulovaných T,T a dvou åádaných P,P teplot (4 0-5 V) / mení dvou pr$tok$ Q,Q (2 pulsy 0-300 Hz) / mení stavu þty dvoupolohových pepínaþ$ Schéma zapojení regulace teploty nástiku a refluxu O1 J T 1 Q 1 VA Q 2 T 2 O2 P 1 P 2 CH CH chladiþ VA vaák O1 pedehívák nástiku O2 pedehívák refluxu R nastavení refluxu (zptného toku) P nastavení åádané/akþní T mení teploty Q mení pr$toku AJ analogová jednotka J ídicí jednotka s 83C752 R AJ Figure 1 Nové zapojení regulace pedehívaþ$ 47

/ ovládání dvou polovodiþových relé - Solid State Relay (2 TTL) / softwarovou realizaci šíkov modulovaných puls$ (Pulse Width Moduled output) / realizaci dvou jednoduchých nelineárních diskrétních regulátor$ / realizaci logiky pepínání reåim$ MANUAL/AUTOMAT Pr$tokový ohívaþ (viz obr. 2) je typická soustava s rozloåenými parametry a pokud uvaåujeme i promnný pr$tok tak i s výrazným nelineárním chováním. V závislosti na pr$toku se mní dopravní zpoådní, zesílení i dynamika. Pesto se podailo sestavit pomrn jednoduchý spojitý matematický model ve form diferenþndiferenciálních rovnic s þasov promnnými parametry, který dostateþn pesn (pirozen pouze v pracovním rozsahu sledovaných veliþin a do úvahy picházejících frekvencí zmn) vystihuje charakteristické chování pr$tokového ohívaþe [3]. Tento model lze zapsat (pro oba pedehíváky) jednoduše v maticovém zápisu M Tp dt dt (1) - vektor T pedstavuje charakteristické teploty jednotlivých díl$ kaådé kapacity - vektor p zahrnuje vliv teploty okolí, píkonu topné spirály a okrajových podmínek Figure 2 Provedení pedehívaþ$ - þtvercová matice soustavy M je tridiagonální, kde prvky píslušných diagonál jsou tvoeny þtvercovými maticemi m 1,m a m 2. Rozmry tchto matic se liší podle popisovaného pedehívaþe. Vstupem modelu jsou þasové pr$bhy tí veliþin - pr$tok ohívaného média (promítne se do hodnot nkterých prvk$ matice M), jeho vstupní teplota (první prvek vektoru T) a píkon topné spirály (obsaåen v nkterých prvcích vektoru p). Výstupem modelu je výstupní teplota ohívaného média (poslední prvek vektoru T). Struktura modelu je dána zavedenými pedpoklady a konstrukþním ešením píslušného pedehívaþe. ýíselné hodnoty nkterých parametr$ jsou potom dány rozmry (délka, tlouš"ka atd.), nkteré hodnoty jsou známé fyzikální konstanty (hustota, tepelná kapacita) a nkteré hodnoty je nutno urþit (koeficienty prostupu tepla, tepelná kapacita a hustota izolace atd.). Nap. ve výsledném modelu pedhívaþe refluxu tvoeném 10 þtveicemi stejných diferenciálních rovnic bylo poteba urþit 8 neznámých hodnot parametr$. Identifikace neznámých parametr$ matematického modelu Cílem návrhu matematického modelu bylo dosáhnout maximální shody þasového pr$bhu výstupní teploty pedhívaþe a modelu pi známém pr$bhu vstupních veliþin. Tato situace je z hlediska urþení hodnot neznámých parametr$ píznivá nebo" umoåuje volit pímoþarý zp$sob identifikace, kdy se do identifikovaných hodnot promítne nepesnost pouåité struktury modelu i nepesnost urþení známých parametr$. V pípad, åe by nás zajímala skuteþná hodnota parametr$ (ve smyslu fyzikálního významu) není dále popsaný postup pouåitelný. 48

) >OPLQ@ (>:@ YVWXSQm WHSORWD SUÖWRN SÎmNRQ Y VWXSQm WHSORWD W>V@ H[S ]DÎm]HQm PRGHO Figure 3 Identifikace modelu pedehívaþe refluxu Pokud chceme nalézt neznámé parametry modelu takové, aby bylo dosaåeno maximální shody mezi výstupní teplotou menou na píslušném pedehíváku a výstupní teplotou modelu, m$åeme definovat kritérium shody nap. jako kvadrát rozdílu mezi þasovým pr$bhem skuteþné a poþítané výstupní teploty pro dané pr$bhy vstupních veliþin. Potom je cílem identifikace nalézt takové hodnoty neznámých koeficient$, které minimalizují dané kritérium. V našem pípad situaci komplikoval zp$sob realizace píkonu pedehívaþ$ ve form šíkov modulovaných puls$. Záznam experimentu bylo nutno mít ve form, která umoåovala urþit þasový okamåik, kdy došlo k vypnutí þi zapnutí topení pedhívaþe. Více viz [4]. Samozejm i výpoþet odezvy modelu bylo nutné provádt s respektováním této informace. Pokud úlohu definujeme tímto zp$sobem, je ešení s vyuåitím MATLABovské funkce fmins jednoduché. Druhá vc je þasová nároþnost ešení. V pípad identifikace parametr$ modelu pedehívaþe refluxu, kdy mené hodnoty pedstavovaly (25 min experimentu se vzorkováním 500 msec) 4 3000 hodnot, byla doba vyhledání minima kritéria (Pentium 133 MHz, 32 MB RAM, MATLAB 5.2) asi 30 minut. ýasové pr$bhy vstupní teploty, pr$toku, píkonu a odpovídající skuteþná výstupní a (na základ modelu s optimálními hodnotami parametr$) vypoþítaná teplota je na obr. 3. Regulaþní algoritmus Vzhledem k omezením daným pouåitým mikroprocesorem bylo nutné navrhnout regulaþní algoritmus co nejjednodušší. Byla pouåita diskrétní verze PI algoritmu s zahrnutím omezení akþní veliþiny a integrální sloåky (anti-windup). Pro potlaþení nelinearity byl aplikován princip adaptivního ízení Gain Scheduling, kde za vyjádení stavu systému byl povaåován pr$tok. Simulaþní model regulaþního obvodu Simulaþní model byl vytvoen ve dvou variantách. Jedna varianta s konstantními (volitelnými) hodnotami vstupních poruchových veliþin (vstupní teplota a pr$tok ohívaného média) a druhá varianta, kde se hodnoty tchto veliþin braly z datového souboru s namenými hodnotami. První varianta byla pouåita pro vyhledání optimálních hodnot parametr$ regulátoru. Pod pojmem optimální je myšleno subjektivní vyhodnocení regulaþního pochodu (pro vybraný pr$tok) takové, åe pi zmn åádané hodnoty dojde k cca 5-10% pekmitnutí. Druhá varianta byla pouåita pro porovnání skuteþného a simulovaného pr$bhu regulace pro stejný pr$bh poruchových veliþin a åádané výstupní teploty. Celkové simulaþní schéma této varianty 49

[data(:,1) data(:,2)] Q mereny prutok [data(:,1) data(:,3)] T1 merena vstupni teplota PWM in Realizace PWM PWM out u y w P PS regulátor upravený - polohový I Q Tin E Tout Ohrivac P I Simulace regulacniho prubehu Q Gain Scheduling [data(:,1) data(:,4)] zadana vystupni teplota (merena) Figure 5 Celkové schéma simulaþního modelu je na obr. 4. Vzhledem ke struktue modelu tvoené sériovým zapojením deseti stejných þtveic diferenciálních rovnic bylo sestavení modelu soustavy (blok Ohrivac v obr.4) v SIMULINKu relativn jednoduché. Ponkud sloåitjší, ale stále pímoþará, byla realizace diskrétního regulaþního algoritmu, který je tvoen dvma bloky v schématu na obr.4. Blok PS regulátor realizuje diskrétní PI regulátor (interval vzorkování 2 sec) s respektováním omezení akþní veliþiny, omezením integrální sloåky a promnnými hodnotami parametr$. Blok Gain Scheduling zajiš"uje aplikaci principu adaptivního ízení Gain Scheduling pepínáním pedpipravených parametr$ regulátoru podle aktuální hodnoty pr$toku. SIMULINKové schéma tchto blok$ je na obr. 5. C A A Blok PS regulátor upravený - polohový (umístný v celkovém schématu) B Blok Gain Scheduling (umístný v celkovém schématu) C Blok Omezení 0-200/I (umístný v bloku A) B Obrázek 4 Schéma blok$ regulátoru 50

Nejnároþnjší byla realizace pevodu hodnoty akþního zásahu regulátoru na šíkov modulované pulsy s periodou 2000 msec. Tento blok (viz schéma na obr. 6) musí zajistit pepnutí výstupní hodnoty PWM out v takovém þase od zaþátku periody, který je úmrný aktuální hodnot vstupu PWM in. Konkrétn, je-li pi dané period hodnota vstupu 120 (z intervalu 0-200), potom má dojít k pepnutí výstupu z hodnoty W na hodnotu 0 po 1200 msec od poþátku periody. Problémem je, åe tento Figure 6 Schéma bloku Realizace PWM okamåik se neshoduje s þasovým okamåikem výpoþtu pi promnném kroku výpoþtu. Toto vynucení výpoþtu v poåadovaném þase zajiš"uje zdánliv zbyteþná slepá vtev v dolní þásti schématu na obr. 6. Závr Aþkoliv p$vodním zámrem bylo vyuåít simulaþní model pouze pro odladní regulaþního algoritmu a pro poþáteþní odhad nastavení hodnot parametr$ regulátoru, nakonec se ukázalo, åe model vystihuje chování reálného uzaveného regulaþního obvodu natolik dostateþn, åe nalezené hodnoty parametr$ regulátoru nebylo poteba v reálném zaízení mnit. Na obr.6 je ukázán pr$bh skuteþného a simulovaného regulaþního pr$bhu pi zmn åádané hodnoty výstupní teploty a zmn pr$toku.. Pouåití MATLABu a SIMULINKu usnadnilo vytvoení nelineárního regulaþního obvodu s jednoduchým mikroprocesorem. Literatura [1] 80C51-Based 8-Bit Microcontrollers. Philips 1997 [2] Http://www.semiconductors.philips. com [3] Dušek,F.-Honc,D.: Pr$tokový ohívaþ - matematický model. In: 12.konferencia PROCESS CONTROL 99, Tatranské Matliare 31.5.-3.6.1999, Slovak Republic [4] Honc,D.- Dušek,F.: Pr$tokový ) >OPLQ@ YVWXSQm WHSORWD SUÖWRN Y VWXSQm WHSORWD W>V@ H[S ]DÎm]HQm PRGHO Figure 7 Skuteþný a odpovídající simulovaný pr$bh regulace - reflux ohívaþ - experimentální zaízení. In: 12.konferencia PROCESS CONTROL 99, Tatranské Matliare 31.5.-3.6.1999, Slovak Republic 51