Mgr. Michal Kístek, M.Phil., Ph.D. Ústav eského jazyka Filozofická fakulta Masarykovy univerzity Prezentace moderního pojetí rétoriky prostednictvím televize (cyklus Mluvím, mluvíš...) A modern presentation of practical skills in rhetoric through a TV course Klíová slova: rétorika, stylistika, vcné texty, televizní kursy Anotace: Píspvek je vnován charakteristice televizního kursu veejné komunikace z 80. let 20. století; všímá si pedevším zpsobm rozvíjení komunikaních dovedností v rámci rzných profesních prostedí (uitelé, lékai apod.). Annotation: The article deals with characterization of a 1980s TV course in rhetoric; the focus is especially on the ways of developing skills in communication necessary for teachers, doctors etc. Prezentace moderního pojetí rétoriky prostednictvím televize (cyklus Mluvím, mluvíš...) Ptidílný cyklus Mluvím, mluvíš..., který r. 1986 vyrobilo ostravské studio s. televize, pedstavuje v eském kontextu ojedinlý pokus seznámit širší veejnost s moderní koncepcí rétoriky (stranou ponecháváme poady vnované jiným aspektm jazyka, jako nap. Tajemství ei z 60. let 20. stol., pipravované K. Pechem). Autorem námtu a scénáe byl J. Hubáek ten spolen s M. Skarlandtovou také celý cyklus uvádl; na poadu se dále podíleli mj. režisér J. Flak a kameraman F. Bezdk. (Protože pisatel tohoto píspvku v dob, kdy cyklus vznikal, práv konil základní školu a s kompletním znním se seznámil teprve nedávno, prostednictvím videozáznamu, lze tento jubilejní lánek chápat také jako pokus o ponkud opoždnou recenzi i s pihlédnutím ke zmnám, které se od té doby odehrály.)
Cyklus je rozdlen do pti pibližn plhodinových díl I. Mluvit umí každý, II. íkáš pravdu?, III. Ten sloh!, IV. O správné dikci, V. Osobnost eníka. Vychází z pojetí rétoriky jako nauky o praktických komunikaních dovednostech, zmiuje se však také o vazbách mezi rétorikou a filozofií, sociologií, estetikou, pedagogikou apod. Zdraznna je nutnost rovnováhy ve tech základních rovinách projevu obsahové, slohové a zvukové. Každé z tchto rovin se pak cyklus podrobn vnuje - opomíjena tedy není ani jiná píbuzná disciplína, která má s rétorikou nkteré styné body a které se J. Hubáek rovnž vnuje, totiž stylistika. Koncepce celého cyklu vychází z dlouholetých teoretických i praktických zkušenosti J. Hubáka enickým projevm byly vnovány jak nkteré z jeho knižních prací (Hubáek, 1983), tak skripta (Hubáek, 1980 viz také seznam literatury uvedený v tchto pracích) a zamuje se na n i ve své pedagogické innosti - cyklus obsahuje nap. nap. úryvek ze semináe J. Hubáka o jazykové kultue a také procviování rzných výslovnostních jev se studenty. Protože draz je v celém cyklu kladen pedevším na rozvíjení praktických komunikaních dovedností, jak bylo pipomenuto výše, odpovídá tomuto zamení také výbr odborné literatury, doporuené k dalšími studiu. Z publikací dostupných v dob, kdy cyklus vznikal, autor vybral položky pokrývající co nejširší okruh témat vztahujících se k rétorice krom prakticky orientovaných prací (Dohalská, aj., 1985, Hubáek, 1983, Toman, 1981) je pipomenuta také práce vnující se vývoji rétoriky (Kraus, 1981) a jedno z klasických dl antického období (Quintilianus, 1985). Akoliv za dobu, která od vzniku cyklu uplynula, vznikly nové práce zamující se na podobnou problematiku (nap. Kohout, 1995, Lotko, 1997), nkdy orientované jen na jeden její dílí úsek (Gruber, 1998), i pepracované verze starších publikací (Kraus, 1998), lze íci, že výbr výše uvedených pti prací je pínosný a velice promyšlený. Pokud ponecháme stranou pasáže vztahující se k reáliím doby, v níž tyto práce vznikaly (to platí pedevším pro první ti z nich), mohou stále poskytnout uživatelm fundované a srozumiteln podané informace. Lze íci, že cyklus pln využívá možností, které televizní zpracování nabízí nejde jen o vystupování samotných prvodc poadem, tedy J. Hubáka a M. Skarlandtové, kteí svým vystupováním prakticky demonstrují obecné teoretické zásady a psobí tak jako mluvní vzory. Jedná se také o pelivý výbr host a ukázky doprovázející výklad. Divákm se pedstavují hosté z rzných profesí, v nichž je veejná komunikace v rzných podobách souástí pracovní nápln editelka mateské školky, uitel odborného uilišt, tajemnice Sboru pro obanské záležitosti a podobn. Každý z nich se dlí o své praktické
zkušenosti s veejným vystupováním a píslušná oblast komunikace je také doprovázena ilustraní ukázkou. Ukázky samy se v cyklu vyskytují pomrn asto a lze je rozdlit do tí skupin: jednak to jsou ukázky zaznamenané v autentických prostedích (mateská školka, uilišt, vysokoškolská uebna, ordinace) práv ty bývají spojeny s vystoupením host. Do cyklu jsou také zaazeny ukázky z dobových televizních program, v nichž se objevují enická vystoupení (Nemocnice na kraji msta, Synové a dcery Jakuba skláe) tedy stylizované materiály, a ukázky vytvoené ve spolupráci s ostravskými herci pro tento poad (nap. rzné typy chyb eníka pi veejných projevech). To vše pispívá k rozmanitosti poadu a nabízí divákm možnost pevnji si osvojovat i samostatn ovovat prezentované teoretické poznatky. Závrem jsou pak praktické rady eníkm shrnuty do deseti bod, které jsou zameny nejen na enická vystoupení v užším slova smyslu, ale také na rozvoj osobnosti lidí, kteí se veejnému vystupování vnují. Je zde pipomenuta napíklad zásada být vnímavý k okolí, poteba být motivován, tj. být pesvden o užitenosti svého sdlení, umt vystupovat, naslouchat jiným a hledat pouení. Jak ukazuje i tchto nkolik vybraných zásad, celková koncepce poadu je svou povahou nadasová; doba, v níž cyklus vznikl, se v nm projevuje spíše okrajov, v nkterých technických bodech (oslovování J. Hubáka slovy soudruhu doktore, skutenost, že jedním z host byl také pracovník ideologického oddlení krajského výboru komunistické strany). K nadasovému vyznní pispívají ti hlavní faktory: 1) komplexnost pojetí zvolené problematiky. Seriál se krom enických dovedností samých vnuje také mj. obecným otázkám jazyka a jeho fungování ve spolenosti, problematice stylu a stylizace, etickým hlediskm enických projev, pedevším ve vztahu ke zpsobm argumentace - nejedná se tedy o návody typu snadno a rychle, ale o pipomenutí skutenosti, že kultivované a situaci adekvátní vyjadování je pedevším záležitostí systematického, všestranného a dlouhodobjšího zdokonalování osobnosti eníka (viz také body pipomenuté výše). Dalším dležitým faktorem je 2) praktická orientace cyklu zamení na situace, v nichž se denn ocitá množství lidí, kteí v rámci své profese alespo základní znalosti pravidel veejné komunikace potebují (uitelé, lékai, veejní pracovníci). S praktickou orientací cyklu souvisí také 3) zamení na vcné texty hned úvodem je zaazena ukázka slavnostního projevu, konkrétn pípitku na svatební hostin, a doprovází ji komentá prvodce, který upozoruje, že projevy tohoto druhu jsou velice nároné. Naprostá vtšina ukázek je vnována typm projev, které se v každodenní
komunikaci vyskytují astji a v nichž se mnohem výraznji než estetická funkce uplatují jiné funkce jazyka nap. rzné druhy odborn sdlné funkce (referát, výklad rzného stupn náronosti apod.). Velice názorná je v tomto ohledu konfrontace dvou text na stejné téma zánt okostice. Nejprve je citován text Karla apka, který beletristickou formou líí zkušenosti trpícího pacienta, a bezprostedn poté následuje naprosto odlišné ztvárnní téže problematiky videozáznam ze zubní ordinace, kdy léka vysvtluje studentm prbh tohoto onemocnní. Tyto dv ukázky patí k materiálm, jež jsou využity jako názorný materiál k výkladu o stylu, slohotvorných initelích, slohových postupech a dalších píbuzných pojmech. Pestože od vzniku televizního cyklu Mluvím, mluvíš... uplynulo tém dvacet let, lze íci, že poznatky v nm obsažené jsou stále využitelné a inspirativní; navíc se jedná o poad, který je v oblasti tohoto zpsobu zprostedkovávání informací o moderní rétorice prkopníkem. Literatura: DOHALSKÁ, M., aj. 1985. Mluvím, mluvíš, mluvíme : kapitoly z moderní rétoriky. Praha : Horizont. GRUBER, D. 1998. enické triky. 3., pepracované a doplnné vydání. Ostrava : Repronis. HUBÁEK, J. 1980. Kultura mluvené ei. Ostrava : Pedagogická fakulta. HUBÁEK, J. 1983. Jak mluvit a pednášet. Ostrava : Profil. KOHOUT, J. 1995. Rétorika : umní mluvit a jednat s lidmi. Praha : Management Press. KRAUS, J. 1981. Rétorika v djinách jazykové komunikace. Praha : Academia. KRAUS, J. 1998. Rétorika v evropské kultue. 2., pepracované vydání. Praha : Academia. LOTKO, E. 1997. Kapitoly ze souasné rétoriky. Olomouc : Vydavatelství Univerzity Palackého. QUINTILIANUS, M. F.: Základy rétoriky. Pel. V. Bahník. Praha, Odeon 1985. TOMAN, J. 1981. Jak dobe mluvit. 3., upravené vydání. Praha : Svoboda. Tento píspvek vznikl v rámci projektu Kontrastivní studium vcných text (GA R 405/02/0349).
Bibliografický údaj: KÍSTEK, M. Prezentace moderního pojetí rétoriky prostednictvím televize (cyklus Mluvím, mluvíš...). In Bogoová, I. (ed.). Sborník prací FF OU vnovaný životnímu jubileu prof. PhDr. Jaroslava Hubáka, CSc. a doc. PhDr. Nadždy Bayerové, CSc. Ostrava : Filozofická fakulta OU 2004, s. 283-286.