KONCEPCE INFORMANÍHO VZDLÁVÁNÍ NA VYSOKÝCH ŠKOLÁCH

Transkript

1 ASOCIACE KNIHOVEN VYSOKÝCH ŠKOL ESKÉ REPUBLIKY Odborná komise pro informaní vzdlávání a informaní gramotnost KONCEPCE INFORMANÍHO VZDLÁVÁNÍ NA VYSOKÝCH ŠKOLÁCH V ESKÉ REPUBLICE Doporuující materiál Asociace knihoven vysokých škol R PRAHA Únor 2008 AKVŠ R 2008

2 Tento dokument byl vytvoen leny komise IVIG AKVŠ a mže být voln šíen a kopírován s ohledem na autorský zákon. V pípad použití celého dokumentu nebo jeho ástí je možné využít nap. následující bibliografickou citaci: Asociace knihoven vysokých škol eské republiky. Koncepce informaního vzdlávání na vysokých školách v eské republice: doporuující materiál Asociace knihoven vysokých škol R [online]. Praha : Odborná komise IVIG AKVŠ R, 2008 [cit. RRRR-MM-DD]. Dostupné na www:< 2

3 OBSAH Úvod Význam a cíle informaního vzdlávání Východiska Informaní gramotnost jako soubor klíových kompetencí v informaní spolenost Klíoví aktéi a aktuální veejnpolitické dokumenty na poli informaní gramotnosti Klíoví aktéi Aktuální veejnpolitické dokumenty Úrove informaní gramotnosti vysokoškolských student Charakteristika situace na vysokých školách Pilotní przkum úrovn informaní gramotnosti student na VŠ v R Priority Opatení Závr Seznam píloh Píloha 1 Standardy informaní gramotnosti vysokoškolského studenta... Píloha 2 Vybrané zahraniní iniciativy v oblasti informaní gramotnosti... Píloha 3 Modelový akní plán pípravy projektu informaního vzdlávání... Píloha 4 lánek o pilotním przkumu úrovn informaní gramotnosti vysokoškolských. student

4 ÚVOD Podporovat aktivity vysokoškolských knihoven v oblasti informaního vzdlávání 1, pispívat k rozvoji informaní gramotnosti student, vytváet zázemí pro pracovníky knihoven, kteí s informaním vzdláváním zaínají, usnadnit jim tvorbu jejich koncepce a spolupracovat s pedagogy pi zaleování informaního vzdlávání do uebních program vysokých škol, to vše je cílem Odborné komise pro informaní vzdlávání a informaní gramotnost (dále jen IVIG), která pracuje v rámci Asociace knihoven vysokých škol od roku Pipravit modelovou koncepci rozvoje informaního vzdlávání a informaní gramotnosti na vysokých školách plánovali lenové komise IVIG už ped nkolika lety. Bylo ale poteba postavit ji na základ jasn vymezených pojm z oblasti informaní gramotnosti a reálných cíl informaního vzdlávání. Proto nejdív zaali pipravovat teoretická východiska a analýzu souasného stavu na vysokých školách. Vytvoili model informaní gramotnosti podle zahraniních definic, formulovali standardy informan gramotného vysokoškolského studenta a pipravili a realizovali projekt pilotního przkumu stavu informaní gramotnosti vysokoškolských student na osmi univerzitách a fakultách. Na tchto základech, analýze stavu v zahranií a vlastních praktických zkušenostech postavili tuto koncepci. Jako píloha je uveden modelový akní plán pípravy projektu informaního vzdlávání. Koncepce je urena akademickým funkcionám, vysokoškolským pedagogm a vysokoškolským knihovníkm a má sloužit jako vysvtlení významu informaní gramotnosti, zdvodnní implementace informaního vzdlávání do uebních plán, popis priorit a píslušných opatení a návod, jak postupovat pi píprav projekt na podporu informaní gramotnosti. 1 Definice pojmu informaní vzdlávání viz DOMBROVSKÁ, Michaela; LANDOVÁ, Hana; TICHÁ, Ludmila. Informaní gramotnost - teorie a praxe v R. Národní knihovna, 2004, ro. 15,. 1, s Dostupné i na WWW: 4

5 1 VÝZNAM A CÍLE INFORMANÍHO VZDLÁVÁNÍ Rostoucí význam informací v souasné spolenosti a rozvoj nástroj, které umožují jejich sdílení, vede ke zvyšování nárok na obany. Draz je kladen pedevším na orientaci v dostupných informaních zdrojích a na znalosti a dovednosti spojené jak s vyhledáváním a hodnocením informací, tak s jejich využitím v rzných životních situacích. Neopominutelnou souástí je respektování autorství a etické zacházení s informacemi.tato skutenost vyvolává etné diskuze o potebných zmnách v naší vzdlávací soustav, které se týkají i univerzitních studijních program. Vysoké školy jsou posledním lánkem vzdlávacího etzce, který mže pispt k píprav na celoživotní uení, orientaci ve stále vtším množství poznatk a informací, jejich hodnocení a efektivnímu využívání. Dosavadní systém výuky na vysokých školách pestává odpovídat nárokm na studium a pozdjší odbornou, pípadn vdeckou innost, ale i nárokm každodenního života ve spolenosti. Instituce poskytující vyšší vzdlávání by mly studentm vytvoit pedpoklady pro kvalifikované ešení problém pi studiu i v jejich osobním život a usnadnit jim uplatnní na trhu práce. Mly by jim umožnit pipravit se na svt sdílení informací, rychlých zmn a komplexních souvislostí. To vyžaduje zmnu stylu výuky a použití metod založených na využití informaních zdroj. Zaazování rznorodých forem informaního vzdlávání do vysokoškolského studia je zcela v souladu s trendy, které v této sfée vzdlávacího systému nastupují a stává se i jedním z dležitých kritérií hodnocení kvality jednotlivých vysokých škol. S tím souvisí i otázka akreditací nových obor a obnovování akreditací obor již zavedených. Studijní plán každého oboru by ml zahrnovat co nejširší škálu prvk, které povedou ke zvýšení informaní gramotnosti student. Informaní vzdlávání je dlouhodobý proces, který vede ke zvyšování úrovn informaní gramotnosti a který by ml prolínat celým vzdlávacím systémem od základních až po vysoké školy. Jeho jednotlivé stupn by na sebe mly plynule navazovat. Tato koncepce proto vychází, mimo jiné, i z rámcových vzdlávacích program, které jsou sestaveny pro základní školy a pro gymnázia 2. Významnou souástí této koncepce jsou i Standardy informaní gramotnosti studenta vysoké školy 3, jako dokument, který charakterizuje cílový stav, k nmuž v procesu informaního vzdlávání smujeme. 2 Podrobnosti v kapitole Viz Píloha.1 5

6 2 VÝCHODISKA 2.1 Informaní gramotnost jako soubor klíových kompetencí v informaní spolenosti Gramotnost znamená v peneseném významu soubor klíových kompetencí, tedy konkrétních znalostí i dovedností. Funkní gramotnost je schopnost takové znalosti i dovednosti použít. Informaní gramotnost pak klade draz na kontext rozvoje informaních a komunikaních technologií a z toho plynoucí význam orientace ve svt informací. Pro rozvoj oblasti informaního vzdlávání je významná rámcová shoda na obsahu pojmu informaní gramotnost. Východiskem pro následující model se stala definice podaná v rámci mezinárodního projektu IALS/SIALS 4, kde byla funkní gramotnost definována jako schopnost aktivn participovat na svt informací a dále rozlenna do tí složek: gramotnost literární, jako schopnost nalézt a porozumt informaci z textu, gramotnost dokumentová, jako schopnost vyhledat a využít pesn definovanou informaci a numerická gramotnost, jako dovednost pracovat s ísly a grafy. Za významnou složku navíc považujeme jazykovou gramotnost jako schopnost porozumní a dorozumní se v mateském i cizím jazyce. Dále k funkní gramotnosti pipojujeme gramotnost v oblasti informaních a komunikaních technologií (dále jen ICT gramotnost), jako schopnost uživatelské práce s poítaem (a dalšími nástroji) a sítmi (zejména internetem). Piemž ICT gramotnost je vždy podporou ostatních složek a sama o sob nezvyšuje informaní pínos pro konkrétního lovka. Informaní gramotnost je tak funkní gramotností v informaní spolenosti. Obr. 1: Model informaní gramotnosti 5 INFORMANÍ GRAMOTNOST Etický pístup a právní povdomí k využívání informací Rozvíjet informaní gramotnost proto znamená vycházet z doporuení, která vyplývají z výzkum funkní gramotnosti: pesun drazu z faktografie na obecnjší kompetence, rozvoj komunikaních dovedností a draz na výuku cizích jazyk, zejména anglitiny. Navíc to však znamená také rozvíjení schopností práce s informaními a komunikaními technologiemi, což je dležitou podmínkou uplatnní v informaní spolenosti. Z praxe knihovník a informaních pracovník vyplývá poteba zdraznit ješt jeden aspekt práce s informacemi, který však samotnou informaní gramotnost pesahuje, a to etický pístup a znalost právních aspekt, které s informacemi souvisí. Tedy povdomí o tom, že 4 Informace na: 5 DOMBROVSKÁ, Michaela; LANDOVÁ, Hana; TICHÁ, Ludmila. Informaní gramotnost - teorie a praxe v R. Národní knihovna, 2004, ro. 15,. 1, s Dostupné i na WWW: 6

7 použité zdroje je teba citovat a užívat je v souladu s autorským právem. Tento princip byl doplnn k výše uvedenému modelu informaní gramotnosti v roce Klíoví aktéi a aktuální veejnpolitické dokumenty na poli informaní gramotnosti Klíoví aktéi V problematice informaní gramotnosti z pohledu veejnpolitické praxe je nutné vymezit klíové aktéry, kteí se podílejí na tvorb a realizaci relevantních politik, nebo jsou jejich uživateli. Jedná se o následující instituce a jednotlivce: a) Aktéi instituce Ministerstvo školství, mládeže a tlovýchovy R 6 je iniciátorem a realizátorem Národního programu rozvoje vzdlávání, který je urující politikou eské republiky v oblasti vzdlávání. Je garantem kurikulární politiky a vypisuje programy pro rozvoj celoživotního vzdlávání. Ministerstvo kultury R 7 se vnuje problematice innosti knihoven, které poskytují veejné knihovnické a informaní služby. Zajišuje otázky týkající se píslušné legislativy (nap. pedkládá knihovní zákon), evidence knihoven a jejich rozvoje (programy finanní podpory). Vypisuje programy pro další vzdlávání knihovník. Ministerstvo práce a sociálních vcí R 8 uruje politiku zamstnanosti a podílí se na organizaci rekvalifikaních kurz a celoživotního vzdlávání. Vzdlávací instituce zejména školy (základní, stední, vysoké a další) a instituce, které realizují vzdlávání na všech stupních, vetn celoživotního vzdlávání, a mohou pispt k rozvoji informaní gramotnosti. Knihovny slouží jako brána k informacím pro obany, jako informaní centra, poádají kurzy rozvoje informaní gramotnosti, kurzy práce s informacemi, umožují svým návštvníkm pístup k informaním zdrojm, pístup na internet. Profesní sdružení zejména Asociace knihoven vysokých škol R 9 (a její odborná komise pro informaní vzdlávání a informaní gramotnost), Svaz knihovník a informaních pracovník 10 (a jeho odborná sekce Klub školních knihoven), Konference rektor vysokých škol a další. Mohou poskytovat metodickou i finanní podporu. Nestátní neziskové organizace rozvoj obanské spolenosti a rozvoj informaní gramotnosti spolu úzce souvisí. Informan gramotný oban se mže aktivn úastnit života v informaní spolenosti. Soukromé firmy jako zamstnavatelé a zárove instituce, které mohou ovlivovat tvorbu národních politik. Média informují o problematice informaní gramotnosti a mají silný vliv na popularizaci informaního vzdlávání. 6 Viz 7 Viz 8 Viz 9 Viz 10 Viz 7

8 b) Aktéi jednotlivci Tvrci relevantních politik (zejména politiky informaní a vzdlávací) politici, úedníci, experti. Vytváejí podmínky pro praxi informaního vzdlávání a oporu pro rozvoj informaní gramotnosti. Pedagogové uvádjí do praxe kurikula a relevantní politiky na všech stupních vzdlávacích institucí. Knihovníci pispívají k rozvoji informaní gramotnosti uživatel knihoven, tvoí, realizují a propagují projekty informaního vzdlávání. Uživatelé zejména žáci, studenti, úastníci celoživotního vzdlávání, uživatelé se specifickými potebami (zahraniní studenti, zdravotn znevýhodnní apod.), jsou cílovými skupinami projekt informaního vzdlávání Aktuální veejnpolitické dokumenty Z veejnpolitických dokument jsou pro oblast informaní gramotnosti klíové následující: Strategie celoživotního uení eské republiky 11 (2007): dokument definuje základní pojmy z pohledu eské republiky i Evropské unie, analyzuje souasný stav v oblasti celoživotního uení v R, definuje priority dalšího vývoje a pedkládá návrhy ešení. Koncepce rozvoje knihoven v eské republice na léta obsahuje ást týkající se poslání knihoven: Knihovny se ve svém poslání podílejí zejména na: celoživotním vzdlávání, podpoe nezávislého rozhodování a duchovního rozvoje a uspokojování kulturních poteb všech oban bez rozdílu, vytváení infrastruktury pro oblast vzdlávání, výzkumu a vývoje. Dílí cíle dle autor zmínné koncepce jsou: zvyšovat úlohu knihoven v procesu celoživotního vzdlávání, podpoit v knihovnách dostupnost služeb a prostedk pro podporu vzdlávání na internetu, vytváet v knihovnách multimediální víceúelová pracovišt, umožující pístup ke školení a zaízení pro práci s digitálními dokumenty, zajistit dostupnost tchto služeb i pro obyvatele v malých obcích, vytvoit podmínky pro zajištní informaní výchovy uživatel ke zvýšení jejich funkní gramotnosti a tím i schopnosti efektivn vyhledávat a využívat informaní zdroje. Rámcový vzdlávací program: osvojení strategie uení, motivace pro celoživotní uení, podncování k tvoivému myšlení, logickému uvažování, ešení problém a schopnost spolupracovat uvádí už Rámcový vzdlávací program pro základní vzdlávání a podobn i Rámcový program pro gymnázia Stejn tak klíové kompetence jsou shodné i pro vysokoškolské vzdlávání. Návaznost je tedy zejmá, ale je teba urit úrovn, jakých by mli dosáhnout žáci základních škol, studenti gymnázií a následn vysokoškolští studenti. Koncepce poukazuje na tuto návaznost, ale teprve praktické zkušenosti a spolupráce se stedními školami umožní navázat na schopnosti a dovednosti student v píslušných oblastech, v jednotlivých oborech a ve vyšší úrovni. 11 Dostupné na: 12 Dostupné na: 13 Dostupné na: 14 Dostupné na: 8

9 Aktualizace Dlouhodobého zámru vzdlávací a vdecké, výzkumné, vývojové, umlecké a další tvrí innosti pro oblast vysokých škol 15 : zásadní dokument MŠMT v oblasti vysokých škol. Aktualizace pro rok 2008 obsahuje následující body relevantní pro oblast rozvoje informaní gramotnosti: 1) zvýšení úrovn kvality a konkurenceschopnosti VŠ v oblasti vzdlávání a výzkumu vedoucího k inovacím; 2) rozvoj a doplnní studijních program; 3) celoživotní vzdlávání; 4) distanní a kombinované formy vzdlávání a 5) rozvoj znalostí a profesionalizaci ízení VŠ. Aktivity v oblasti informaní gramotnosti v eské republice jsou inspirovány zahraniními projekty a iniciativami a již regionálními i mezinárodními, pípadn uskuteovanými v rámci velkých nadnárodních organizací (viz Píloha 2). 2.3 Úrove informaní gramotnosti vysokoškolských student Charakteristika situace na vysokých školách Programy informaního vzdlávání na vysokých školách v eské republice se v posledních letech rychle rozvíjejí stávají se komplexními, rozmanitjšími a zamují se na další cílové skupiny. Nejde již pouze o úvodní pednášky pro studenty 1. roník, mnohé školy se snaží systematicky pracovat i se studenty z vyšších roník, zejména s tmi, kteí pipravují bakaláskou i diplomovou práci. Již tradiní cílovou skupinou jsou studenti doktorského studia. Pozornost zaíná být vnována studentm kombinovaných a distanních studijních program. Cílovými skupinami, které jsou v možnosti zapojení do informaního vzdlávání dosud opomíjené, jsou zejména zdravotn postižení studenti a zahraniní studenti studující programy v jiném než eském jazyce. Garanty dílích pednášek i ucelených kurz v oblasti informaního vzdlávání jsou nejastji knihovny jednotlivých vysokých škol (fakult). Pípady fungující spolupráce mezi knihovníky a pedagogy a spolené zajišování aktivit informaního vzdlávání jsou stále spíše výjimené. Vzdlávání uživatel si získává stále dležitjší pozici ve struktue služeb vysokoškolských knihoven. Znamená to však i nároky na personální, technické a finanní zajištní tchto aktivit. Na zahájení i další rozvoj program informaního vzdlávání je ale možné využít grantových prostedk (Fond rozvoje vysokých škol; Rozvojové projekty MŠMT). Rozvíjí se i spolupráce mezi vysokými školami, výmna zkušeností a sdílení dobré praxe a to zejména na platform Odborné komise pro informaní vzdlávání a informaní gramotnost IVIG v rámci Asociace knihoven vysokých škol. 16 Bariéry Na základ zmínných šetení a dlouhodobého sledování prostedí eských vysokých škol byly krom pozitivních trend identifikovány rovnž bariéry bránící dalšímu rozvoji informaní gramotnosti: nepochopení základních pojm v celé šíi a zamení hlavn na informaní a komunikaní technologie (dále jen ICT), 15 Aktualizace pro rok 2008 dostupná na: 16 Informace dostupné na: 9

10 nedocenní významu zalenní informaního vzdlávání do uebních osnov ze strany managementu, chybí užší spolupráce pedagogy, a tak nositeli a šiiteli informaní gramotnosti na vysokých školách jsou poád pevážn knihovníci, podceování etického pístupu k využívání informací a z toho vyplývající dsledky - plagiátorství a porušování autorských práv, nedostatený draz na význam celoživotního uení. Trendy V letech 2000, 2003 a 2006 byla uskutenna dotazníková šetení mapující rozvoj aktivit v oblasti informaního vzdlávání na eských veejných vysokých školách. Srovnání výsledk z jednotlivých šetení ukazuje pozitivní vývoj srovnatelný s trendy na zahraniních univerzitách. Za významné je možné považovat zejména: postupná implementace prvk informaního vzdlávání do výuky, zohlednní problematiky informaní gramotnosti v dlouhodobých plánech univerzit, zjevné úsilí o vytváení koncepcí a strategií pro rozvoj informaní gramotnosti, zvyšující se draz na propagaci informaního vzdlávání, vytvoení nových pracovních pozic specialist na vzdlávací aktivity knihoven Pilotní przkum úrovn informaní gramotnosti student na VŠ v R 17 Przkum úrovn informaní gramotnosti vysokoškolských student, který v letech 2004 a 2005 postupn probíhal na vybraných univerzitách a byl zamen na služby knihoven ukázal, že oproti standardm informaní gramotnosti vysokoškolského studenta, které v przkumu vyjadují ideální stav a tedy 100 procentních bod, dosahují eští studenti v prmru pouze 53 procentních bod. Žádoucí stav je pitom alespo 70 procentních bod 18. Tohoto výsledku dosahují pouze studenti, kteí zamýšlejí ukonit studium s doktorským titulem a kteí v prbhu studia absolvovali v njaké form kurz zamený na práci s informacemi. Obecn platí, že informaní gramotnost se zvyšuje se stupnm studia (kterým student plánuje své studium zakonit) a je vždy vyšší u tch, kteí absolvovali kurz zamený na práci s informacemi. Kurz práce s informacemi absolvovalo 23% respondent všech fakult a tém ti tvrtiny z tchto student ho považují za dležitý. Studenti technických smr mají výrazn vyšší numerickou gramotnost ve srovnání se studenty smr humanitních. Naopak ICT gramotnost je vícemén shodná pro studenty všech fakult. Zda se jedná o studenta i studentku pitom u celkové informaní gramotnosti nehraje významnou roli, rozdíl se projevuje jen u jednotlivých složek (u ICT gramotnosti a numerické ve prospch student, u literární gramotnosti ve prospch studentek). Pilotní przkum prokázal korelace mezi jednotlivými složkami informaní gramotnosti. ICT gramotnost tvoí základ ostatním složkám informaní gramotnosti (ti, kdo mají vyšší ICT gramotnost, mají vyšší i ostatní gramotnosti). ICT je významným nástrojem pro práci s informacemi. Nadto przkum prokázal, že ICT gramotnost není pro vysokoškolské studenty problém. Nízké hodnoty jsme zaznamenali pedevším u gramotnosti literární a dokumentové (se kterými pak koreluje také gramotnost jazyková). Pro aktéry informaního vzdlávání to znamená soustedit se zejména na aktivní práci s dokumenty a zdroji informací, a to v jazyce mateském i cizím. Przkum prokázal nízkou 17 Výsledky przkum byly publikovány viz [Dombrovská, 2006] v Píloze Podrobnosti k hypotézám przkumu a bodovému hodnocení - viz [Dombrovská, 2006] v Píloze 4. 10

11 úrove informaní gramotnosti vysokoškolských student a ukázal, že kurzy zamené na práci s informacemi i zasazení princip práce s informacemi do odborných kurz jsou jedním z ešení, jak celkovou úrove informaní gramotnosti zvýšit. 11

12 3 PRIORITY Priority v oblasti informaního vzdlávání na vysokých školách jsou postaveny na základ bariér identifikovaných v rámci pilotních przkum a pedstavují ešení nejpalivjších problém v rámci informaní gramotnosti. Priorita 1. Komplexní pojetí práce s informacemi Mimo základní kompetence související s nakládáním s informacemi, od jejich vyhledání až po ovení a užití v kontextu, má práce s informacemi i svj etický a právní rozmr. Dovednosti související s ovováním získaných informací, stejn jako respektování autorských práv a citaní etiky patí k základm úspšného vysokoškolského studia a následn i celoživotního vzdlávání. Motivování student k zodpovdnosti a etickému pístupu pi práci s informacemi vede ke zkvalitnní dílích výstup studia (nap. seminárních, bakaláských, diplomových a dizertaních prací). Krom toho se jedná i o klíovou souást prevence nežádoucích jev jako plagiátorství a porušování autorských práv. Opomíjeny by nemly být ani právní aspekty zpístupování informaních zdroj. Studenti by mli být seznámeni se základními pravidly vyplývajícími z licenních smluv, což jim umožní uvdomit si vlastnická práva vztahující se k informacím, které bhem studia využívají. Priorita 2. Implementace prvk informaního vzdlávání do výuky na vysokých školách na základ spolupráce knihoven a pedagog Znalosti a dovednosti související s informaní gramotností by mli studenti získávat v prbhu celého svého vysokoškolského studia. Prvky informaního vzdlávání (specializované semináe, pednášky i kurzy) mohou být integrované do jednotlivých studijních program, takže studenti mají možnost je bhem studia absolvovat. V ideálním pípad však bude informaní vzdlávání vsazeno pímo do výuky každého dílího odborného pedmtu, tak aby studenti práci s informacemi již od poátku považovali za samozejmou a nedílnou souást nejen studia, ale i další odborné innosti. Nejnovjší poznatky potvrzují, že znalosti a dovednosti v oblasti práce s informacemi jsou pijímány lépe a dlouhodobji práv v pípad, kdy jsou spjaté s konkrétními praktickými úkoly a studenti jsou motivováni je využívat pi každodenních studijních povinnostech. Pi zavádní prvk informaního vzdlávání do výuky hraje významnou roli lidský faktor. Pedagog znalý svého oboru a jeho zákonitostí, který si uvdomuje význam informaní gramotnosti a vlivu ICT, dokáže sám pipravovat informan gramotné studenty, ale také prosazovat zmny zpsobu výuky. Za ideální se považuje spolupráce pedagog specialist v daném oboru, odborník v práci se studenty a znalc akademického prostedí a knihovník, jako odborník na informaní zdroje a práci s nimi. Tato spolupráce umožuje zalenní prvk informaního vzdlávání pímo do výuky, což je považováno za nejefektivnjší. Priorita 3. Zptná vazba a vliv informaního vzdlávání na služby knihoven Kvalitn zpracovaný program informaního vzdlávání se v krátkém asovém horizontu odrazí i na využívání služeb nabízených knihovnou dané vysoké školy. Z przkum, uskutenných v uplynulých letech v zahranií vyplynulo, že vzdlávání student (i pedagog) v oblasti práce s informacemi má za následek zmny v charakteru požadovaných služeb. Mní se struktura referenních a rešeršních dotaz celkov jich ubývá, ale objevují se ve vtší míe velmi komplikované dotazy, se kterými si neporadili ani studenti, kteí prošli njakou formou informaního vzdlávání, a které tudíž vyžadují asistenci informaního 12

13 specialisty. Míra využívání elektronických informaních zdroj roste a s tím souvisí i rostoucí poet požadavk na meziknihovní výpjní služby a služby elektronického dodávání dokument. Tyto požadavky bývají kvalitnji zadávané, protože studenti vdí jaké údaje knihovník potebuje k vyhledání, pípadn objednání dokumentu, a také vdí kde tyto údaje hledat. Souasn se knihovníci a informaní pracovníci více vnují osobnímu kontaktu s uživateli a vnují pozornost rozvíjení poradenských a konzultaních služeb. Tmto zmnám, které jsou odrazem rozvíjejícího se systému informaního vzdlávání, je teba vnovat pozornost, pedvídat je a reagovat na n posílením jednotlivých služeb po technické i personální stránce. 13

14 4 OPATENÍ Uplatnní následujících opatení mže být významným nástrojem pi zvyšování úrovn informaní gramotnosti, a to jak obecn, tak v rámci jednotlivých institucí. Opatení 1. Implementace Standard informaní gramotnosti studenta vysoké školy 19 V souvislosti s potebou zalenit prvky informaního vzdlávání do výuky na vysokých školách je teba definovat ideální stav, kterého chtjí všichni aktéi dosáhnout. Tento stav pedstavují Standardy informaní gramotnosti studenta vysoké školy. Jedná se o doporuující dokument Asociace knihoven vysokých škol R, který je výsledkem spolupráce odborník, knihovník a uitel. Struktura standard odpovídá definici informaní gramotnosti popsané výše a po píslušných úpravách je pipravená pro využití na všech vzdlávacích stupních. Standardy informaní gramotnosti studenta vysoké školy jsou pipraveny k implementaci do profil absolvent jednotlivých obor. Opatení 2. Efektivní spolupráce aktér Pro dosažení spoleného cíle je žádoucí, aby klíoví aktéi spolupracovali efektivn a ve shod. To se týká shody na definici informaní gramotnosti, na obsahu standard informaní gramotnosti a na píprav vzdlávacích program. Je dležité, aby se strategie ke zvyšování informaní gramotnosti pijaté na jednotlivých, na sebe navazujících úrovních vzdlávacího systému, doplovaly a nepekrývaly. Významná je spolupráce knihoven s vedením školy a pedagogy a zptná vazba od student a profesních organizací, resp. zamstnavatel. Pro sdílení dobré praxe mezi univerzitami jsou dležité nap. spolené projekty, školení a semináe pro aktéry. Opatení 3. Cílená tvorba vzdlávacích projekt Každý vzdlávací projekt by ml respektovat poteby, resp. specifická omezení cílové skupiny (dle typu a formy studia). Napíklad rozlišovat bakaláské, magisterské a doktorské studium, pizpsobit se rzným potebám u kombinovaného i distanního studia a vyhovt specifickým potebám nkterých skupin. Je také nezbytné zohlednit obor studia a vhodn volit praktické píklady, oborové informaní zdroje, vetn oborové terminologie ve zvoleném cizím jazyce. Krom tradiních forem výuky (semináe, pednášky, kurzy) je teba zvážit i další formy výuky e-learning, píp. kombinace obou (blended learning). 20 Opatení 4. Aktivní propagace informaního vzdlávání Aktéi zainteresovaní na tvorb vzdlávacích projekt by mli informaní vzdlávání zárove aktivn propagovat, zejména ve vlastních institucích. Cílem je také zapojit co nejvíce institucí do spolupráce a zprostedkovat informace odborné i laické veejnosti o pínosech a synergických dopadech informaního vzdlávání. Vhodnými formami propagace jsou nap. prezentace zainteresovaným cílovým skupinám, vystoupení na konferencích a psaní odborných i popularizujících lánk k tématu. 19 Standardy informaní gramotnosti vysokoškolského studenta viz Píloha Návrh modelového akního plánu je souástí Pílohy 4. 14

15 Opatení 5. Zajištní zptné vazby pravidelnými przkumy úrovn informaní gramotnosti Pro zajištní zptné vazby a získání komplexních informací je teba provádt pravidelné przkumy úrovn informaní gramotnosti. Jedná se jak o przkumy celostátní pro možnost srovnání mezi jednotlivými institucemi i srovnání s výchozím stavem, tak o przkumy v rámci jedné instituce umožující dílí úpravy a doladní výuky. Aby bylo možné porovnávat výsledky z rzných let, rzných úrovní a rzného rozsahu, je žádoucí zachovat strukturu dotazníku tak, jak byl použit v pilotních przkumech. 15

16 ZÁVR Text koncepce obsahuje zdvodnní významu informaní gramotnosti a cíle informaního vzdlávání na vysokých školách. Pedkládá teoretická východiska a popisuje stav a úrove informaní gramotnosti vysokoškolských student založený na przkumech. Jádrem koncepce je definování priorit a opatení pro rozvoj informaní gramotnosti student vysokých škol. Tato ást je pedevším teoretická a strategická a slouží jako základní rámec pro propagaci a rozhodování o informaním vzdlávání. Pro ty, kdo se rozhodli pracovat na programech informaního vzdlávání na svých univerzitách a ve svých podmínkách, jsou ureny pílohy: standardy informan gramotného vysokoškolského studenta, píklady dobré praxe, výsledky przkum informaní gramotnosti na vysokých školách a zejména modelový akní plán pípravy projektu informaního vzdlávání. Akní plán je pedlohou pro vlastní koncepce a strategie na vysokých školách (ve vysokoškolských knihovnách) a píkladem postupu pi jejich tvorb a realizaci. Víme, že tato koncepce nebude pouze pehledem souasného stavu v oblasti informaního vzdlávání, ale zárove poslouží jako podklad pro tvorbu praktických aktivit a krok ke zvyšování úrovn informaní gramotnosti. Vysokoškolské studium je dležitým obdobím v rámci celoživotního vzdlávání a píprava student pro praktický život je urující pro jejich uplatnní v profesním i osobním život. Informaní vzdlávání je významným nástrojem, kterým vysokoškolští pedagogové a knihovníci pispívají ke zvyšování vzdlanosti oban eské republiky v souasné informaní spolenosti. Autoi 16

17 Seznam píloh Píloha 1 Píloha 2 Píloha 3 Píloha 4 Standardy informaní gramotnosti vysokoškolského studenta Vybrané zahraniní iniciativy v oblasti informaní gramotnosti Modelový akní plán pípravy projektu informaního vzdlávání lánek o pilotním przkumu úrovn informaní gramotnosti vysokoškolských student 17

18 PÍLOHA 1 Standardy informaní gramotnosti vysokoškolského studenta 21 Tyto standardy, ustanovující znalosti, schopnosti a dovednosti informan gramotného vysokoškolského studenta, se týkají pouze jeho studia a odborné práce v oboru. V tomto smyslu informan gramotný vysokoškolský student: 1. je schopen porozumt odborným textm svého studijního oboru, abstrahovat z nich podstatné myšlenky a zárove sám psát odborné texty s využitím poznatk z informaních zdroj, které cituje s ohledem na autorský zákon a podle zásad tvorby bibliografických citací, 2. zná a sleduje klíové informaní zdroje svého studijního oboru, na základ pokroilých zpsob vyhledávání a s ohledem na právní i morální aspekty této innosti z nich umí získat relevantní informace a takto vyhledané informace rzného typu a formátu organizuje a uchovává pro další využití pi své odborné práci, 3. využívá prameny numerických a technických informací, vyhledává a zpracovává numerická a technická data a používá je pi své odborné práci, 4. ovládá mateský jazyk a dokáže se v nm slovn i písemn vyjadovat, zná a používá odbornou terminologii svého studijního oboru v mateském i cizím jazyce, zejména anglitin, na úrovni potebné k práci s odbornými s odbornými informaními zdroji a komunikaci v rámci komunity daného oboru, 5. používá bžn dostupné informaní a komunikaní technologie potebné k vyhledání, získání, zpracování a prezentaci informací (rzného typu a formátu), které se týkají jeho studia a odborné práce, 6. je si vdom morálních a právních aspekt využívání informací a pracuje s informacemi v souladu s autorskou etikou a autorským právem. AKVŠ Asociace knihoven vysokých škol eské republiky. Standardy informaní gramotnosti vysokoškolského studenta [online]. Praha : Odborná komise IVIG AKVŠ R, 2007 [cit ]. Dostupné na www: < 18

19 PÍLOHA 2 Vybrané zahraniní iniciativy eské aktivity v oblasti informaní gramotnosti navazují na zahraniní projekty a iniciativy a již regionální i mezinárodní, pípadn uskuteované v rámci velkých mezinárodních organizací. Za nejvýznamnjší lze považovat iniciativy následujících organizací: UNESCO (The United Nations Educational, Scientific and Cultural Organization): nabízí adu projekt zamených na integraci prvk informaního vzdlávání do uebních osnov a studijních program na všech úrovních a typech škol, s drazem na význam informaní gramotnosti pro celoživotní vzdlávání. IFLA (International Federation of Library Associations and Institutions): její sekce Information literacy usiluje o posílení mezinárodní spolupráce v oblasti rozvoje informaní gramotnosti ve všech typech knihoven. Dokument IFLA Guidelines on Information Literacy for Lifelong Learning poskytuje návrhy, zásady a postupy pro práci na programech informaní gramotnosti, které jsou použitelné s minimálním pizpsobením v každé knihovn. IAIL (International Alliance for Information Literacy): hlavním cílem této iniciativy je sdílení dobré praxe a poznatk v oblasti rozvoje informaní gramotnosti na mezinárodní bázi. ANZIIL (Australian and New Zealand Institute for Information Literacy): podporuje organizace, instituce i jednotlivce, kteí usilují o rozvoj informaní gramotnosti, a to zejména formou zalenní prvk informaního vzdlávání do vzdlávacího procesu. ENIL (European Network for Information Literacy): usiluje o vyvolání odborné diskuze s tématikou informaní gramotnosti na evropské úrovni, za úelem rozvoje a posílení informaní/znalostní spolenosti v Evrop. NORDINFOLIT (Nordic Forum for Information Literacy): jedná se o sdružení expert na poli informaní gramotnosti v severských zemích. NFIL (National Forum on Information Literacy): psobí v USA od r a sdružuje instituce a organizace (i zahraniní), které se vnují posilování pozice jednotlivc v rámci informaní spolenosti, a jejichž hlavním cílem je rozvoj informaní gramotnosti. EFIL (European Forum for Information Literacy): nejnovjší aktivita na evropském poli informaní gramotnosti sdružuje profesionály z oblasti vzdlávání a knihovnictví. Je platformou pro odbornou diskuzi a plánování dalšího rozvoje podpory informaní gramotnosti. Existují také zásadní dokumenty, které vzešly z jednání expert na mezinárodní úrovni a které urují hlavní trendy v oblasti informaní gramotnosti: Jedná se pedevším o: The Prague Declaration 23 (2003): tento dokument je výstupem akce nazvané International Meeting of Experts, konané v záí 2003 v Praze a jeho podnázev zní: Towards an Information Literate Society (Smrem k informan gramotné spolenosti). The Alexandria Proclamation on Information Literacy and Lifelong Learning 24 (2005) definuje informaní gramotnost jakožto klíový prvek úspšného celoživotního vzdlávání

20 Achieving an Information Society and a Knowledge-based Economy through Information Literacy 25 (2006): soubor doporuení pro rozvoj informaní gramotnosti v regionu stední a jihovýchodní Evropy. Dokument vychází z jednání zástupc zemí tohoto regionu, které se uskutenilo v benu 2006 ve slovinské Lublani Platform_Brochure.pdf 20

21 PÍLOHA 3 Modelový akní plán pípravy projektu informaního vzdlávání Pi píprav nového projektu v oblasti informaního vzdlávání je nezbytné mít na zeteli podmínky, za kterých tento projekt vzniká a za nichž bude dále fungovat. Následuje pehled dílích krok, které by neml žádný z tvrc nového vzdlávacího projektu opomenout. Jedná se o obecné zásady, které je teba pizpsobit podmínkám dané instituce. a) Stanovení cíle projektu Základem úspchu nového projektu je jasné urení cíle, kterého chceme dosáhnout. V pípad pípravy projektu v oblasti informaního vzdlávání se nabízejí dv základní možnosti: navrhujeme koncepci informaního vzdlávání pro celou vysokou školu, pro fakultu i pro katedru/ústav, navrhujeme dílí aktivitu v oblasti informaního vzdlávání. Dležité je zvážit jednotlivé typy dílích prvk informaního vzdlávání (i pro poteby ucelené koncepce). Ty mohou být následující: Exkurze krátká návštva knihovny, prohlídka prostor knihovny, seznámení se základními službami. Jednorázové instruktáže úvodní seznámení s informaními službami v rámci dané školy, ale i se službami ostatních knihoven a informaních center ve mst (regionu); instrukce související s využíváním informaního systému školy. Seminá, školení - prakticky zamená vzdlávací akce, pi níž jsou úastníci aktivn zapojeni a mají možnost okamžitého procviení získaných poznatk. Cyklus pednášek (nap. jako jedna ze služeb knihovny) cyklus monotematických pednášek, který poádá knihovna pro zájemce (vyuující, studenty, zamstnance); mže být vnován nap. práci s databázemi dostupnými v knihovn (knihovnách) dané vysoké školy. Pednášky v rámci jiných pedmt jedna z velmi vhodných a preferovaných forem informaního vzdlávání, která klade draz na uplatnní získaných znalostí a dovedností v oblasti práce s informacemi v praxi tj. pi studiu a ešení úkol se studiem spojených; tato forma informaního vzdlávání je velmi nároná na schopnost spolupráce dvojice vyuující student. Její uplatnní je vhodné pedevším ve vyšších ronících, poté, co studenti získali teoretické základy práce s informacemi a seznámili se s nkterými obecnými zákonitostmi této innosti. Kurzy zaazené do studijních program základní semestrální kurz informaního vzdlávání by ml být zaazen v poátku studia (nejlépe ve druhém semestru) jako souást studijního plánu všech student bez ohledu na studovaný obor. Kurz obvykle tvoí pednášky, semináe a praktická cviení. Na získané znalosti a dovednosti by mlo navazovat postupné seznamování se specifiky informaní práce u jednotlivých obor v rámci výuky odborných pedmt. Spolupráce vyuujícího odborného pedmtu, do njž je zaazována výuka o práci s informacemi, s knihovníkem dle posledních poznatk ideální a úinný postup. Informaní vzdlávání se stane zcela nenápadn a nenásiln souástí výuky odborného pedmtu, který je již souástí studijního programu. Hlavní úlohu zde hraje vysokoškolský pedagog a zárove odborník daného oboru, který na základ svých vlastních zkušeností s využíváním informací pi vdecké i pedagogické práci motivuje studenty k pravidelné a kompetentní práci s odbornými informacemi pi ešení každodenních studijních problém a úkol. Za velmi vhodnou je považována 21

22 spolupráce daného pedagoga s knihovníkem zejména v oblasti informování student o nových informaní zdrojích, pípadn informaních zdrojích okrajových, se kterými není daný pedagog detailn obeznámen. Dále mohou být konzultována témata seminárních prací tak, aby pi jejich zpracování byli studenti vedeni k tomu, aby využívali rzné typy informaních zdroj. Knihovník také mže pispt s informacemi o službách, které mohou studenti pi studiu využívat. V souasné dob je možné využívat rzné formy výuky, nap. i za využití ICT. Je nutné zvážit, jakou formu výuky chceme využívat pro daný vzdlávací projekt: tradiní, online, kombinovaná. b) Definice cílové skupiny Které cílové skupiny se bude navrhovaný vzdlávací projekt týkat a pro koho bude pedevším uren? Pesné stanovení cílové skupiny je velmi dležité, jelikož umožní stanovení pesnjšího obsahu a cíle výuky, výchozích znalostí, požadavk na výstupy, odpovídající formy výuky apod. V prostedí vysoké školy se nabízejí následující cílové skupiny: studenti - dle typu, formy a oboru studia (nap. magisterské kombinované, bakaláské prezenní), pedagogití pracovníci, odborní a vdetí pracovníci, zamstnanci. V úvahu je teba brát i specifické poteby píslušník výše uvedených cílových skupin. Mže se jednat nap. o: pohybový i smyslový handicap, jazykovou bariéru u zahraniních student a hostujících pedagog. c) Partnei projektu Pro poteby sestavení kvalitního pracovního týmu je poteba definovat partnery, kteí se na vzniku a fungování nového vzdlávacího projektu budou podílet. Zástupce každého z partner by ml být v týmu zastoupen a mly by být jasn stanoveny kompetence jednotlivých len týmu. Partnerem pi ešení projektu v oblasti informaního vzdlávání mže být nap.: vedení vysoké školy, fakulta i katedra dané vysoké školy, jednotliví pedagogové, knihovna VŠ/fakulty/katedry, další odborná pracovišt dané vysoké školy (nap. poradenské centrum, pedagogické centrum, zahraniní oddlení, ICT oddlení), jiná vysoká škola (eská i zahraniní) v roli spoluešitele i konzultanta, profesní organizace i odborné pracovišt v roli konzultanta. 22

23 d) Excerpce výchozích dokument Zejména pro poteby obhajoby a propagace nového zámru je dležité pipravit pehled relevantních dokument 26, které podtrhují význam pipravované aktivity v oblasti informaního vzdlávání. Výbr klíových bod z tchto dokument tvoí spolu s výsledky analýzy stavu na dané vysoké škole dležitý podklad pro vyjednávání nap. s vedením vysoké školy i fakulty. e) Návrh postupu Postup pípravy a start nového vzdlávacího projektu by se mly odehrát v nkolika krocích. Tyto kroky by mly být uinny ve stanoveném poadí a žádný by neml být vynechán. Protože nepracujeme v ideálních podmínkách a asto je ve he i asová tíse, píp. nedostatek finanních prostedk, následující výet mže posloužit jako inspirace pro situaci v konkrétní instituci: Zmapování situace (pilotní studie): uskutenní malého przkumu cílové skupiny a zjištní jejich postoje k využívání informaních zdroj, služeb knihoven, použití informací pi ešení studijních úkol. Mají tito studenti zájem nauit se v této oblasti nco nového? Zámr by ml být konzultován také s pedagogy a s vedením školy. Rámcová koncepce: Výsledky przkumu by mly pispt k vytvoení rámcové koncepce vzdlávacího projektu. V rámci ní by mly být formulovány hlavní cíle projektu, jeho teoretická východiska (standardy, doporuující dokumenty aj.). Význam zaazení prvk informaního vzdlávání do studijního programu by ml být zdraznn i v širším kontextu s obecnými trendy ve vysokoškolském vzdlávání. Vyzdvižena by mla být zejména píležitost uzpsobení stylu výuky možnostem, které nabízí široká škála informaních zdroj - tedy zalenní prvk informaního vzdlávání pímo do výuky odborných pedmt 27. Mla by být vysvtlena i návaznost na jiné projekty, které byly v souvislosti s touto problematikou uskutenny. V závru této fáze by již mla být urena definitivní podoba pracovního týmu, který se bude zabývat vytváením konené verze koncepce informaního vzdlávání. Prezentace zámru: V okamžiku, kdy je vytvoena rámcová koncepce, je nutné zaít s prezentací pipravovaného projektu. Tato prezentace by mla probíhat na všech úrovních. Mla by se konat zejména setkání vedení VŠ, pedagog a zástupc knihovny, pi nichž by všechny skupiny mly možnost vyjádit svj názor na plánované zmny ve výuce. S pipravovanou zmnou ve výuce by mli být seznámeni i studenti, nejlépe prostednictvím vyuujících odborných pedmt. Zpracování podrobné koncepce: V této fázi projektu by již mlo být k dispozici dostatené množství informací pro vytvoení podrobné koncepce daného projektu. Ta musí zohledovat všechna teoretická východiska a zárove respektovat specifické podmínky dané školy/fakulty/katedry. V podrobné koncepci je definován rozsah a forma výuky a její zajištní (personální, finanní, technické a prostorové). Tento dokument by ml být doplnn osnovami kurz nebo pednášek, píp. výukovými materiály (i jejich návrhy). Dále nastává proces pipomínkování a schvalování koncepce píslušnými akademickými orgány. I v této fázi by pedkladatelé koncepce mli pokraovat v její prezentaci a obhajob. Zkušební výuka: Po schválení konené verze vzdlávacího projektu následuje fáze zkušebního zaazení do výuky. Je možné uspoádat ukázkové pednášky pro studenty 26 Výet základních dokument je k dispozici v kapitole 2.2.2, resp. v Píloze 2. této koncepce. 27 V souladu s Prioritou 2. této koncepce. 23

24 i vyuující. Další variantou jsou volitelné pednášky nebo semináe poádané na vybrané katede, fakult nebo na celouniverzitní úrovni. U všech forem zkušební výuky je velmi dležitá zptná vazba poslucha (nap. dotazník, anketa). Jejich ohlasy a pipomínky mohou pispt k pípadným korekcím v koncepci ješt ped zahájením regulérní výuky. Zahájení výuky: Po zvážení všech pipomínek, které se objevily bhem zkušební výuky, a jejich pípadném zohlednní v konené verzi koncepce je možné zahájit bžnou výuku tak, jak byla strukturována a schválena. I nadále by mla probíhat diskuse o problémech, které se objevily až v souvislosti se zahájením výuky. Je vhodné uspoádat další odborné semináe, kde budou prezentovány výsledky práce na nové koncepci informaního vzdlávání i první zkušenosti se samotnou výukou mezi odbornou (tj. knihovnickou) veejností. Administrativní a didaktické zabezpeení výuky a klasifikace: informaní vzdlávání, a jako souást výuky odborného pedmtu, nebo jako pedmt samostatný má být vedeno ve výukovém plánu fakulty/univerzity identickým zpsobem jako ostatní pedmty. Pokud je pedmt zaazen do studijního systému (zapoet, zkouška, pop. státní závrená zkouška), garant pedmtu zajistí kvalifikovaného examinátora, který zaruí odbornou i právní správnost dané zkoušky. Další kroky: Schválením konené verze koncepce informaního vzdlávání a zahájením výuky zaíná nejdelší fáze práce související s informaním vzdláváním na dané škole. Je nutné sledovat nejnovjší poznatky a trendy v oblasti práce s informacemi, tyto zmny zachytit a co nejrychleji je zaadit do výuky. Tato skutenost by mla být jak pro knihovníky podílející se na výuce, tak pro vyuující jednotlivých pedmt motivací pro hledání stále nových metod a forem, jak pedávat studentm relevantní informace. f) Personální zajištní Pro vznik nového vzdlávacího projektu je dležitá rozvaha jeho kvalifikovaného personálního zajištní. Zásadní je zodpovdt si následující otázky: Kolik pracovník je poteba k zajištní projektu zvoleného rozsahu? Kolik partner (VŠ, fakult, kateder) se na daném projektu podílí a kolik pracovník každý z partner k zajištní projektu poskytne? Kdo bude koordinátorem/ garantem celého projektu? Jaká bude struktura týmu zodpovdného za daný projekt otázky odpovdnosti, hierarchie aj. Jakou kvalifikaci a jaké kompetence by mli mít jednotliví pracovníci podílející se na projektu? Máme takto vybavené pracovníky k dispozici nebo bude nezbytné doplnit stávajícím zamstnancm kvalifikaci? Je vzhledem k situaci vhodnjší pijmout nové zamstnance s požadovanými znalostmi a dovednostmi? Pokud využijeme stávající zamstnance, kdo pak pevezme jejich dosavadní pracovní úkoly, píp. jejich ást? Je možné oekávat vliv nového vzdlávacího projektu na dosavadní služby knihovny? Jakým zpsobem je možné se na tyto zmny po stránce personální pipravit? Otázky personálního zajištní velmi úzce souvisejí s možnostmi financování nov vznikajícího projektu. 24

25 g) Možnosti financování V rámci nového projektu je teba zajistit: pracovníky, prostory, technické vybavení, výukové materiály, další pomcky. Stanovení zdroje financování nového vzdlávacího projektu pedstavuje kritický bod celého postupu. Nabízejí se tyto základní možnosti financování: z rozpotu knihovny, z rozpotu fakulty/katedry, z grantových prostedk. Grantové finanní prostedky lze získat nap.: z interní grantové agentury dané VŠ (nap. Grantová agentura Univerzity Karlovy), z externích grantových agentur (Fond rozvoje vysokých škol, Grantová agentura eské republiky, Grantová agentura Akademie vd eské republiky), z grantových agentur jednotlivých ministerstev dle oborové specializace. Aktuální je získávání finanních prostedk z fond Evropské unie: nap. Operaní program rozvoje lidských zdroj (OP RLZ) 28. h) Evaluace Prbžná evaluace aktivit informaního vzdlávání umožuje pravidelné aktualizace a postupné dolaování pednášek, seminá, kurz i celkové koncepce informaního vzdlávání v dané instituci. Kritéria evaluace jsou následující: Výuka je spojena s ešením konkrétního problému: vztahuje se nap. ke konkrétnímu zadání práce nebo projektu (seminární, roníkové aj.). Jsou zaazeny prvky tzv. aktivního uení: tj. nejedná se o pouhý výklad i souvislý text, ale jsou zaazena cviení a píklady, na kterých je probírané téma ilustrováno 29. Jsou zaazeny prvky spolupráce pi uení (tzv. collaborative learning): studenti se ve skupinkách spolen uí pracovat nap. s katalogem nebo databází, navzájem si problémy vysvtlují a diskutují o nich. To vše pispívá k lepšímu pochopení daného tématu 30. Výukové materiály jsou dostupné v rzných formátech a na rzných médiích: je tak respektována skutenost, že se každý uí jiným zpsobem. Nkomu vyhovuje 28 Více informací o OP RLZ nap. na: nebo na 29 Tento typ výuky bývá v zahraniní literatue oznaován jako tzv. problem based learning 30 Toto kritérium je u vtšiny online dostupných materiál tžko dosažitelné. Aplikovat by se dalo snad jen u rozsáhlejších kurz uskuteovaných formou e-learningu, která knihovníkovi v pozici lektora umožuje vedení virtuálních diskuzí. 25

26 o dané problematice slyšet, jiný má lepší vizuální pam a další se nejvíc nauí, pokud si mže všechno sám vyzkoušet (tzv. learning by doing). Každý kurz má jasn stanovené cíle: tyto cíle by mly být zejmé nejen pednášejícímu, resp. tvrci výukového materiálu, ale i studentm. Pokud studenti pedem vdí, kam daná lekce i celý kurz, pípadn konkrétní materiál smuje, snáze se v nm orientují. Toto lze u elektronických kurz vyešit podrobným obsahem v úvodu dokumentu a pomocí map i interaktivního menu, které studentm umožní snadnou navigaci celým materiálem. Studenti mají možnost konzultací: žádný prvek informaního vzdlávání by neml konit ve chvíli, kdy vyuující opustí uebnu, resp. kdy student dojde na poslední stránku njakého výukového materiálu, ale mla by kdykoliv v budoucnu existovat možnost obrátit se na vyuujícího s dotazem (osobn, em. telefonicky). 26

27 PÍLOHA 4 lánek o pilotním przkumu úrovn informaní gramotnosti vysokoškolských student Dombrovská M. Pilotní przkum informaní gramotnosti vysokoškolských student zamené na služby knihoven IVIG 2004 (1.kolo) & IVIG 2005 (2.kolo). In Informaní gramotnost 4: Sborník píspvk z konference. Brno: MZK,

28 PILOTNÍ PRŮZKUM ÚROVNĚ INFORMAČNÍ GRAMOT- NOSTI VYSOKOŠKOLSKÝCH STUDENTŮ ZAMĚŘENÉ NA SLUŽBY KNIHOVEN IVIG 2004 (1. KOLO) & 2005 (2. KOLO) 1 Za tým spoluautorů a spolupracovníků Michaela Dombrovská, doktorandka Ústavu informačních studií a knihovnictví Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze Otázkou, jak studovat, měřit a zejména rozvíjet informační gramotnost vysokoškolských studentů se Odborná komise pro informační vzdělávání a informační gramotnost (komise IVIG) Asociace knihoven vysokých škol ČR 2 zabývá zhruba od roku V komisi IVIG hledáme spolehlivý nástroj, který nám umožní informační gramotnost definovat, zkoumat a vytvořit politiku vedoucí k jejímu rozvoji. Cesta za definicí byla podána v přehledné studii Informační gramotnost teorie a praxe v ČR, publikované v knihovnické revue Národní knihovna (2004/01) [1]. 3 Systémová definice informační gramotnosti jako struktury je postavená na rozložení informační gramotnosti na jednotlivé složky (a zároveň jejím uvedení do kontextu kompetencí pro 21. století), které jsou přesně definovány. Základem pro tuto definici (či posléze model, který ozřejmuje také vztahy mezi jednotlivými složkami a úlohy ICT 4 gramotnosti jako podpory pro ostatní složky) informační gramotnosti se stala definice funkční gramotnosti podaná v rámci mezinárodního srovnávacího výzkumu funkční gramotnosti IALS a jeho druhé vlny SIALS. 5 1 Úvodní část příspěvku se víceméně shoduje s textem publikovaným ve sborníku z brněnské konference Informační gramotnost 3 (2004) [2], a je to zejména proto, že k nezměněnému původnímu zadání byla doplněna data z druhého kola pilotního průzkumu. 2 Viz nebo 3 Viz 4 ICT = Information and Communication Technologies (Informační a komunikační technika/technologie). 5 Viz poznámka 2. 74