Obsah Úvod Základní pojmy Globální krize a exitové strategie Eurozóna během krize a instituce Pohádka o Řecku, Irsku a Euru Hrozí

Transkript

1 NEJASNÁ ZPRÁVA O KONCI EUROZÓNY Petr Teplý Institut ekonomických studií FSV UK Ústav translatologie FF UK v Praze 29. listopadu 2011

2 Obsah Úvod Základní pojmy Globální krize a exitové strategie Eurozóna během krize a instituce Pohádka o Řecku, Irsku a Euru Hrozí rozpad Eurozóny? Závěr 29. listopadu 2011 Nejasná zpráva o konci EUROZÓNY 2

3 Přednášející PhDr. Petr Teplý, Ph.D. Education 2000 JKU in Linz, Austria, University of Otago, New Zealand 2006 State University of New York, New Paltz, USA 2009 Ph.D. in Finance, Charles University, Czech Rep Lecturer at Charles University in Prague Lecturer at University of Economics in Prague Research interests: banking, finance, risk management, financial stability, public finance, RIA (Co)author of over 60 articles and 10 books Guest lectures in New Zealand, Turkey, USA Presentations at Harvard University, State University of New York, China, Dubai, India, Nepal, London, Paris, Singapore etc. Job experience CSOB Bank, Czech Rep Spencer Clarke, New York, USA EEIP, a.s., Czech Rep. 3

4 1. Úvod volby v USA neúči účinný tlak na Čínu Proč to Američané zkoušeli na Číňany?

5 1. Úvod Proč tlačit na svého největšího věřitele? Není to jako Don Quiojote s větrnými mlýny? Tady je odpověď

6 1. Úvod Globální politická governance PRINCIPÁL AGENTI PRINCIPALŮV CÍL Regulace Zdroj: Petr Teplý (2010)

7 1. Úvod Cíle politiků jsou jednoduché Zdroj: Petr Teplý (2011)

8 1. Úvod Masivní záchranné stimuly po celém světě Banky a krize 2007/2009 Zdroj: The Economist 8

9 1. Úvod a k tomu ještě neefektivní regulace finančních trhů (nejen) díky politikům

10 1. Úvod Kdo zaplatí nedokonalou regulaci? Politici Firmy Regulátor Krátkodobé cíle (volební cyklus) Maximalizace zisku Absence osobní zodpovědnosti Zaplatí to daňový poplatník! Zdroj: Petr Teplý (2011) 10

11 1. Úvod vítejte na evropském Titaniku! Co bude dál? Hrozí rozpad Eurozóny?

13 1. Základní pojmy Peníze jsou??? 13

14 1. Základní pojmy Teoretická vs. empirická definice Teoretická definice o Peníze aktivum, jež je všeobecně zúčastněnými subjekty přijímáno a používáno při placení zboží a služeb či při splácení dluhu. o Tato definice souvisí s třemi funkcemi peněz: 1) prostředek směny, 2) zúčtovací jednotka 3) uchovatel hodnoty. Empirická definice o je spjata s potřebou predikce ekonomických veličin, jejichž vývoj je množstvím peněz ovlivněn (např. inflace). o Empirická definice se týká měnových (peněžních) agregátů a peněz z makroekonomického hlediska Zdroj: Černohorský, Teplý (2011) 14

15 1. Základní pojmy Peníze = virtuální zápisky v účetnictví bank!!!! openíze v českých bankách (cca 40 mld. Kč, tj. pouze 1 % aktiv českých bank!) o Virtualizace peněz má vliv na zadlužování domácností (bankovky dojdou, ale peníze na kreditní kartě jsou k dispozici) o Důležitost finanční gramotnosti (začít již u dětí!) 15

16 1. Základní pojmy Centrální banka ocentrální banky (CB) hrají důležitou roli na finančním trhu, zejména ve vztahu ke komerčním bankám, vládním institucím a ostatním centrálním bankám. ocentrální bankéři svou politikou ovlivňují úrokové sazby, objem úvěrů a nabídku peněz, což vše má vliv na finanční trhy a makroekonomické indikátory (např. agregátní výstup a inflace). o V současnosti centrální banky mají dvě hlavní funkce: provádění monetární politiky a regulace bank a jiných finančních institucí o Např. Česká národní banka (ČNB), Evropská centrální banka (ECB), americký FED, anglická Bank of England (BOE) atd. 16

17 1. Základní pojmy Měnová politika Zdroj: Řežábek (2011) 17

18 1. Základní pojmy Pokles klíčových sazeb ve světě 18

19 1. Základní pojmy Což ale nestačilo -> silná intervence CB během krize: TISKNUTÍ PENĚZ!!!! Zdroj: Economist (2011), FITCH (2011) 19

20 1. Základní pojmy pokles důvěryhodnosti centrálních bank (trhy chápou vliv politiků) Zdroj: Economist (2011) 20

21 1. Základní pojmy A co inflace a komoditní bublina? Zdroj : The Economist 21

22 1. Základní pojmy Co jsou země PIIGS? Proč tato zkratka? PIIGS = Portugal, Ireland, Italy, Greece, Spain Krize odhalila slabiny těchto ekonomik, tyto země jsou dlouhodobě nekonkurenceschopné (kromě Irska, to má problémy díky realitií bublině a finančnímu sektoru) Zdroj: PIMCO (2011) 22

24 3. Globální krize a exitové strategie Bankroty států byly, jsou a budou 24

25 3. Globální krize a exitové strategie Fiskální náklady krize jsou nicotné ve srovnání s náklady souvisejícími se stárnutím obyvatelstva 25

26 3. Globální krize a exitové strategie Žít na dluh = budoucnost většiny vyspělých zemí včetně ČR 26

27 3. Globální krize a exitové strategie Český účet krize = ztracené 3 roky Zdroj: MFČR (2011) 27

28 3. Globální krize a exitové strategie Fáze a výhled globální krize Impacts Firstorder Secondorder Transmission mechanism Cross-Product Contagion: Derivatives and Structured Products NOTIONAL ECONOMY Asset-Dependent Real Economies REAL ECONOMY Outcome De-risking De-leveraging Consolidation of Consumption and Homebuilding Period Thirdorder Cross-Border Linkages Trade and Capital Flows REAL ECONOMY Export and Vendor Financing Risks Zdroj: Teplý, Černohorský (2008) 28

29 3. Globální krize a exitové strategie Kdy přijde další krize? 8 1st oil shock 2nd oil shock recession in the US Internet bubble and 9/11 Securitization crisis and Fall of Lehman years 8 years 7 years 5 years 200 % pts 3.1 pts 3.0 pts 2.4 pts 5,9 pts (p) World growth (current exchange rate) Payment incident index (base 100= world average ) statistikcy do 5 let pokles růstu HDP o 6 %... Zdroj: Coface (2010) 29

30 3. Globální krize a exitové strategie...nebo počkejme na další TOP budovu!!! 30

31 3. Globální krize a exitové strategie Magický trojúhelník exitových strategií (ES) a finanční stability [slide z 3/2010] Monetární politika Fiskální politika Finanční sektor Nutnost koordinace všech tří části trojúhelníka pro efektivní ES resp. stabilitu Potřeba koordinace i na mezinárodní úrovni ale těžko realizovatelné G0 G2 Důležitost konkurenceschopnosti ekonomiky 31 G20

32 3. Globální krize a exitové strategie Načasování a forma exitu/řešení krize Skylla a Charybdis při exitu/řešení krize např. nebezpečí inflace/cenových bublin vs. recese Tvůrci hospodářské politiky nevyřešili všechny tři vrcholy Magického trojúhelníku: proto je tu další krize a další přijdou 32

34 4. Eurozóna během krize a instituce Evropská investiční banka (EIB) 100% vlastněná vládami EU-27 Projektové financování EIB inkorporováno podle EU Treaty (1958) Autonomní instituce nemaximalizující zisk EIB netiskne peníze!!! (na rozdíl od ECB) Minimální objem špatných úvěrů (delikvencí) v portfoliu Nejvyšší rating (AAA), 0% riziková váha, samofinancovatelná instituce Kapitál a rezervy tvoří více 70% závazků (pasiv) Zdroj: 34

35 4. Eurozóna během krize a instituce Objem úvěrů EIB = 406 mld. EUR (2010) Zdroj: 35

36 4. Eurozóna během krize a instituce Struktura úvěrů EIB Zdroj: 36

37 4. Eurozóna během krize a instituce Evropský systém centrálních bank (1/3) Evropský systém centrálních bank (ESCB) se skládá z: Evropské centrální banky (ECB) a Národních centrálních bank všech 27 členských států EU. To znamená, že ESCB zahrnuje i národní centrální banky těch členských států EU, které dosud euro nezavedly, a to buď z důvodu jejich zvláštního postavení (Dánsko, Velká Británie), nebo proto, že se na ně vztahuje výjimka. K těm patří v současnosti Švédsko a sedm z dvanácti členských států, které k EU přistoupily od května Zdroj:

38 4. Eurozóna během krize a instituce Evropský systém centrálních bank (2/3) Národní centrální banky zemí mimo eurozónu jsou vázány zásadami měnové politiky zaměřené na stabilitu cen. Členství v ESCB znamená, že s Eurosystémem v různé míře spolupracují v několika oblastech, jako je účast v platebním systému TARGET2 a podpora při sběru statistických údajů. Kromě toho evropský mechanismus směnných kurzů II (ERM II) vytváří rámec pro spolupráci s Eurosystémem v oblasti měnové a kurzové politiky. Institucionálním fórem pro takovou spolupráci je Generální rada ECB. Zdroj: 38

39 4. Eurozóna během krize a instituce Evropský systém centrálních bank (3/3) Zdroj: 39

40 4. Eurozóna během krize a instituce Evropská centrální banka (1/2) Evropská centrální banka (ECB) odpovídá od 1. ledna 1999 za provádění měnové politiky v Eurozóně, Eurozóna vznikla, když v jedenácti členských státech EU byla v lednu 1999 převedena odpovědnost za měnovou politiku z národních centrálních bank na ECB. Řecko se k eurozóně připojilo v roce 2001, Slovinsko v roce 2007, Kypr s Maltou v roce 2008, Slovensko v roce 2009 a Estonsko v roce Pro vstup do eurozóny muselo všech těchto sedmnáct států splnit kritéria konvergence. Ta budou muset splnit i ostatní členské státy předtím, než přijmou euro. Kritéria konvergence stanovují ekonomické a právní podmínky pro úspěšnou účast v Hospodářské a měnové unii. Zdroj: 40

41 4. Eurozóna během krize a instituce Evropská centrální banka (2/2) Přijetím Lisabonské smlouvy se ECB stává orgánem Evropské unie (článek 13). Smlouva vymezuje činnost ECB jednoznačně: funkce centrální banky pro euro (články 127 až 133 a 282 až 283 Smlouvy o fungování Evropské unie). ECB sídlí ve Frankfurtu nad Mohanem. ECB má cca 1560 zaměstnanců (stav k roku 2009) a je vskutku evropská: Její pracovníci pocházejí ze všech 27 zemí Evropské unie (EU). Evropský měnový institut a ECB zpočátku přijímaly mnoho zaměstnanců z národních centrálních bank členských států EU, ale v současnosti ECB přijímá také odborníky z dalších sektorů. Zdroj: 41

42 4. Eurozóna během krize a instituce Klíč pro upisování základního kapitálu ECB důležitý klíč pro finanční pomoc v EU Zdroj: 42

43 4. Eurozóna během krize a instituce Úkoly ECB (1/2) Zdroj: 43

44 4. Eurozóna během krize a instituce Úkoly ECB (2/2) Zdroj: 44

45 4. Eurozóna během krize a instituce (Ne)závislost ECB Zdroj: 45

46 4. Eurozóna během krize a instituce Co může nyní zachránit dočasně Eurozónu? 46

47 4. Eurozóna během krize a instituce Tisknutí peněz ECB = jediný aktuální efektivní krátkodobý nástroj na záchranu EMU ale dlouhodobě neudržitelné!!! (nedůvěra trhů a vyšší inflace) 47

48 4. Eurozóna během krize a instituce Pomoc ECB zemím PIIGS Nákup dluhopisů Úvěry bankám Zdroj: FITCH (2011) 48

49 4. Eurozóna během krize a instituce Rostoucí pomoc ECB (nejen) pro PIIGS Zdroj: PIMCO (2011) 49

50 4. Eurozóna během krize a instituce Rozhodovací orgány ECB Zdroj: 50

51 4. Eurozóna během krize a instituce Politický tlak na centrální banky (ECB ) Já vím! O tom nepochybuji! Jsem nezávislý! Zdroj: Teplý (2011) 51

52 4. Eurozóna během krize a instituce Jak zachránit finanční sektor - teoreticky Zdroj: Oliver Wyman (2010)

53 4. Eurozóna během krize a instituce vysoké náklady na záchranu finančních institucí v EU 174% HDP Zdroj: Evropská komise (2011) 53

54 4. Eurozóna během krize a instituce Institucionální reakce EU na krizi 1) Integrovaný dohled nad finančními trhy (ESFS) 2) Posílení fiskální disciplíny (aktualizace Paktu o stabilitě a růstu) 3) Posílení makro dohledu (ESRB/ECB) 4) Pakt euro plus (bývalý Pakt pro konkurenceschopnost) 5) Evropský semestr (Strategie Evropa 2020, fiskální konsolidace a strukturální reformy) 6) Evropský val (Euro bulwark) a) European Financial Stabilisation Mechanism (EFSM < 2013) b) European Financial Stability Facility (EFSF < 2013) c) European Stability Mechanism (ESM > 2013) Zdroj: Dědek (2011), 54

55 4. Eurozóna během krize a instituce Závěry Evropské rady ( ) ) 1) Provádění evropského semestru (Strategie Evropa 2020, fiskální konsolidace a strukturální reformy) 2) Posílení správy ekonomických záležitostí (aktualizace Paktu o stabilitě a růstu) 3) Zajištění nové kvality koordinace hospodářských politik: Pakt euro plus (je jeho odmítnutí českou vládou správné?) 4) Ozdravění bankovního sektoru (stress testing a paralela k stress testingu jaderných elektráren = jedná se spíše o uklidnění veřejnosti než o popis reality) Zdroj: Evropská komise (2011), P.Teplý 55

57 5. Pohádka o Řecku, Irsku a Euru Podcenění rizika zemí PIIGS! Řekové si půjčovali jako Němci, ale žili jako bohové! Source: Mejstřík, Teplý (2011) 57

58 5. Pohádka o Řecku, Irsku a Euru Pohádka se stejným koncem jménem bankrot

59 5. Pohádka o Řecku, Irsku a Euru ale rozdílné příčiny bankrotu Source: Fitch (2010), DB Research (2010)

60 5. Pohádka o Řecku, Irsku a Euru Banky zničily irského tygra Aktiva irských bank = 8xHDP, vládní bankovní garance = 2xHDP, náklady na sanaci tří největších bank > daňové příjmy Irska (33 mld. EUR v 2009) Mohlo Irsko řešit bankrot jinak než půjčkou od EU/MMF? Ne, protože záchrana bank je teoreticky možná ze 4 zdrojů: a) Rezervy centrální banky (nedostatečné) b) Daňové příjmy státu (nedostatečné) c) Tisk peněz (nelze/eurozóna) d) Půjčky ze zahraničí Zdroj: Teplý (2010): Banky zničily irského tygra, co bude dál? 60

61 5. Pohádka o Řecku, Irsku a Euru Řecko = dlouhodobá fiskální i vnější nerovnováha Zdroj: Fitch (2010) 61

62 5. Pohádka o Řecku, Irsku a Euru Budoucnost Řecka = diktatura (tj. jako vláda Junty v ) 1974) Source: Petr Teplý (2011) 62

63 5. Pohádka o Řecku, Irsku a Euru Důvody pro pochmurnou budoucnost Řecka Do roku 2013 eurozóna v současné podobě nevydrží a Řecko se vrátí do diktatury jako za junty v letech Ne náhodou nedávno vyměnili v Řecku velení armády, protože je to reálná hrozba. Řekové nikdy svoje dluhy nesplatí, protože nebudou mít z čeho pracovat nikdy pořádně nezačnou, respektive proč by se nyní měli měnit, když jim to desetiletí tak vychází? Jakákoliv pomoc Řecku je jako házení peněz do černé díry. Zbytek eurozóny může žit i bez Řecka. A řešení? Evropská centrální banka bude muset natisknout hodně peněz na záchranu zbytku eurozóny, daňoví poplatníci (nejen v Německu) už na to stačit nebudou. Source: Petr Teplý, www. penize.cz,

64 5. Pohádka o Řecku, Irsku a Euru A kdo bude další? 64

65 5. Pohádka o Řecku, Irsku a Euru Voličům sponzorů se to nelíbí A co bude dál? Hrozí rozpad Eurozóny? 65

67 6. Hrozí rozpad Eurozóny? Proč existuje EU? Jednotný vnitřní trh a 4 svobody (volný pohyb osob, zboží, služeb a kapitálu) a související úloha Eura 67

68 6. Hrozí rozpad Eurozóny? Eurozóna/Evropská měnová unie(emu) a krize Uvolněná fiskální politika v rámci EMU Rostoucí makroekonomické nerovnováhy v EMU Externí finanční turbulence a globální krize Přispělo Euro k současným problémům EMU? 1) Selhalo Euro jako projekt jednotné měny v EMU? 2) Nebo problémy vlád a finančních trhů v EMU na Euru nezávisí? 3) Hrozí rozpad EMU? Zdroj: Dědek (2011), Teplý (2011) 68

69 6. Hrozí rozpad Eurozóny? Je to o bankách (věřitelích) a politicích Banky poskytly PIGS stovky miliard EUR, nenechají je hned tak padnout ale měly by se podílet na restrukturalizaci dluhu PIGS/nést část ztrát Politici budou předstírat hledání řešení zejména s ohledem na své voliče, nikoliv pro dobro EU/EMU A kolik a komu vlastně dluží PIGS? 69

70 6. Hrozí rozpad Eurozóny? Věřitelé PIGS = propojenost Eurozóny Zdroj: Breugel (2011) 70

71 6. Hrozí rozpad Eurozóny? Struktura věřitelů PIGS a jak to vlastně začalo? Zdroj: Breugel (2011) 71

72 5. Pohádka o Řecku a Irsku Bankrot Řecka v květnu došla investorům trpělivost Řecko mělo zbankrotovat již dříve (+kritika ECB) 72

73 6. Hrozí rozpad Eurozóny? odstartoval záchranný plán EU o EUR 500 billion EU emergency fund with two facilities 1) An existing EU balance of payments facility, previously only available to non euro area members of the EU: this has now been expanded by EUR60bn, funded out of the existing EU budget and made accessible to euro area member states. = European Financial Stabilisation Mechanism (EFSM) 2) The second component is a new European Financial Stabilisation Facility (EFSF). The EFSF will access capital markets for up to EUR440bn through a specially created funding facility on the back of sovereign guarantees from euro zone member states, much of which will be available for on lending to those countries facing financing distress. o EUR 220 billion from the IMF, o EUR 30 billion already committed to Greece from the IMF Source: Fitch (2010) 73

74 6. Hrozí rozpad Eurozóny? ale nutná restrukturalizace díky PIIGS nutnost uklidnění investorů -> European Stability Mechanism (ESM) po 2013, ale neúplná dohoda (volby ve Finsku a Německu atd.) Source: DB Research (2011) 74

75 6. Hrozí rozpad Eurozóny? A jaká je budoucnost Eura? Je třeba rozlišovat mezi bankrotem státu a jeho vystoupením (Řecko) a koncem Eurozóny!!! Euro byl a je politický projekt (resp. nedokončený ekonomický projekt), Eurozóna v současné podobě nepřežije rok ) Selhalo Euro jako projekt jednotné měny v EMU? Věc názoru 2) Nebo problémy vlád a finančních trhů v EMU na Euru nezávisí? Věc názoru 3) Hrozí rozpad EMU? Ano, změna struktury nutná! 75

76 6. Hrozí rozpad Eurozóny? Oddělení zrna od plev v EMU Tumor se má odoperovat na začátku čím později to je, tím je nákaza vyšší a důsledky řádově horší Zdroj: Petr Teplý (2011) 76

77 6. Hrozí rozpad Eurozóny? Budoucnost EMU bude bolet Nicméně v případě neúspěchu restrukturalizace irských bank se dá očekávat obvyklý konec příběhu ztrát (nejen) ve finančním sektoru daňový poplatník opět zapláče a to nejen ten irský ale v rámci solidarity v EU například i ten český. Zdroj: Teplý (2010): Banky zničily irského tygra, co bude dál?

79 7. Závěr Co říci závěrem? [Déjà vu slidu z 3/2010] 1. Exit strategie neznamená pouze fiskální politiku ale i monetární politiku včetně angažovanosti finanční sektoru 2. Nutnost mezinárodní koordinace politik, ale v praxi těžko realizovatelné 3. Důležitost strategie konkurenceschopnosti ekonomiky 79

80 7. Závěr Pomoc Řecku = házení peněz do černé díry 80

81 7. Závěr Eurozóna v současné podobě nepřežije rok 2013! 81

82 5. Závěr a stejně to zaplatí daňový poplatník

83 Diskuse Děkuji za pozornost. Nějaké otázky? 83

84 Užitečné zdroje I 84

85 Užitečné zdroje II 85

86 Kontakt - PhDr. Petr Teplý, Ph.D. Senior Lecturer Institute of Economic Studies Faculty of Social Sciences Charles University Opletalova Prague Czech Republic Tel: teply@fsv.cuni.cz Associate Director EEIP, a.s. Thunovská Prague Czech Republic Tel.: petr.teply@eeip.cz 86