âeského SVAZU CHOVATELÒ MASNÉHO SKOTU

Transkript

1 âeského SVAZU CHOVATELÒ MASNÉHO SKOTU ROâNÍK XVI. âerven 2009 âíslo 2 Z OBSAHU: Austrálie zemû masnému skotu zaslíbená VzhÛru za piemonty do podhûfií Alp Beef Expo 2009 Seriál: Jak se Ïije ãesk m chovatelûm masného skotu V. díl Patnáct let chovu gasconne v âr V sledky I. turnusu v bûrû ve v sledcích

2 Vážené chovatelky a chovatelé, za pár dní se nám rok přehoupne do své druhé poloviny, ale ještě před tím, že se tak stane, nás čeká několik velmi významných událostí. V době, kdy se Vám do rukou dostal tento časopis, zbývá již jen několik málo dní do otevření bran brněnského výstaviště, kde se letos uskuteční první ročník Národní výstavy hospodářských zvířat. Jak již dobře víte, náš svaz tuto akci od prvopočátku podporuje a jsme velmi rádi, že i chovatelé ji přijali za svou, což vyjádřili počtem zvířat, která by měla být v Brně prezentována. I přesto, že klademe větší důraz na kvalitu zvířat, než jejich kvantitu, můžeme s potěšením konstatovat, že počet přihlášených zvířat podle posledních informací předčil naše představy a sliby, které jsme prezentovali při jednáních výstavního výboru nebyly plané. Jsme tomu rádi o to více, že letošní rok je skutečně atypický z hlediska umístění výstavy, termínu, ale také snahou uspořádat výstavu, kde i masný skot bude důstojně předváděn na ohlávce. Děkujeme proto ještě jednou všem chovatelům našeho svazu a jako poděkování Vám do tohoto zpravodaje přikládáme pozvánku na výstavu, kterou po předložení na podkladně můžete proměnit na volnou vstupenku do areálu brněnského výstaviště. První turnus skončil, ať žije druhý by se s nadsázkou dalo parafrázovat známe rčení. Býků je mnoho a se vzrůstajícím zájmem o odchov býků u chovatelů, tak roste i počet dní, po které se výběry a aukce konají. Období mezi výběry se tak postupně zkracuje, a tak letos bude druhý turnus zahájen ani ne po měsíci od skončení předchozího kola výběrů. Důležitou zprávou je to zejména pro ty chovatele, kteří potřebují plemeníka do své chovu a ještě neměli čas jej nakoupit či nenašli toho vhodného. A na závěr jsem si nechal zprávu, která se z imaginárního světa dostala do toho reálného. Poté, co jsme si prošli bolestivou cestu, když se rodila na svět svazová kuchařka o hovězím mase nejprve ve formě časopisu a poté knihy, jsme tuto cestu absolvovali podruhé, tentokráte s knihou o masném skotu. Porodní komplikace však tentokráte nebyly tak velké jako ty předporodní. Vysoké nároky na odbornost připravované knihy a naše preciznost způsobila, že čas potřebný na přípravu knihy se nám protáhl více, než bychom si sami přáli. Věřte však, že zpoždění ve vydání knihy nebylo způsobeno naší leností či nečinností, ale okolnostmi, které takovýto typ publikace vyžaduje. Věříme však, že toto zpoždění bude kompenzováno vysokou kvalitou publikace a že se kniha stane důležitou pomůckou a studnicí informací pro všechny chovatele a zájemce o masný skot. Detaily o knize a o způsobu její objednávky najdete na jiném místě tohoto zpravodaje. Vážení chovatelé, těším se s Vámi všemi na viděnou na Národní výstavě hospodářských zvířat v Brně. Den masného skotu je naplánován hned na první den, tj. čtvrtek 25. června. Nenechte si ujít tento chovatelský svátek a navštivte náš stánek a expozici zvířat v pavilonu F. V rámci naší propagace chystáme také, dnes již tradiční, grilování steaků z kvalitního hovězího masa. Na své si tedy přijdou nejenom oči, ale i Vaše chuťové buňky! Brzy na viděnou se za kolektiv pracovníků svazu těší Kamil Malát

3 ãasopis âeského svazu chovatelû masného skotu Praha ãíslo 2/2009 roãník XVI. OBSAH Aktuálnû... 4 Aktivity âschms Austrálie zemû masnému skotu zaslíbená... 6 VzhÛru za piemonty do podhûfií Savojsk ch Alp Beef Expo 2009 a systém chovu masného skotu ve Velké Británii Svûtov kongres charolais Jak se Ïije ãesk m chovatelûm masného skotu Ing. Jan Tup, Farma Prak: Jde mi o princip Skot, kter se u nás nepase Masn shorthorn plemeno, které dobylo svût Patnáct let chovu gasconne v âr Bakteriální choroby skotu (III. ãást) V sledky I. turnusu základních v bûrû plemenn ch b kû ve v sledcích Galerie néjlépe hodnocen ch b kû Recept Svíãkové medailonky na divoko Adresa svazu Tû nov 17, Praha 1 Tel.: info@cschms.cz, âíslo úãtu: /0800 IâO: DIâ: CZ pfiedseda: Karel eba Prackovice nad Labem 32, Prackovice n. Labem cschms2@quick.cz, tel.: fieditel: Kamil Malát Tû nov 17, Praha 1 info@cschms.cz, malat@cschms.cz, tel.: tajemník: Ing. Jana ehofiová Tû nov 17, Praha 1 rehorova@cschms.cz, tel.: plemenná kniha, fakturace: Anna Stará Krátká 167, Lovosice stara@cschms.cz, tel.: Kontakty na pracovníky svazu inspektofii svazu: západní âechy Karel Melger Velké Dvorce 64, Pfiimda melger@cschms.cz, tel.: stfiední a severní âechy ing. Hubert Herrmann Matou ova 10, Praha 5 herrmann@cschms.cz, tel.: jiïní âechy ing. Vít âepelák Horská 69, âesk Krumlov cepelak@cschms.cz, tel.: v chodní âechy Jan Kopeck fieditel plemenné knihy Osík 201, Osík u Litomy le kopecky@cschms.cz, tel.: Morava ing. Pavel Kriegler Dubovsko 277, Vizovice kriegler@cschms.cz, tel.: Titulní strana hlavní fotka: Gasconnský plemenný býk na chovu společnosti Rašelina, a.s. (foto: Vít Čepelák) Titulní strana malá fotka: (foto: Kamil Malát) Vnitřní obálka (foto: Karel Melger) Vydavatel nenese odpovûdnost za údaje a názory autorû ani jazykovou správnost pfiíspûvkû. Zpravodaj âschms je zapsán v evidenci MK âr pod evidenãním ãíslem MK âr E Tisk: Ekonoprint, Praha Neprodejné. Pro ãleny âschms a PK zdarma. 3

4 Aktuálnû Nová kniha o masném skotu je na svûtû Publikace o masném skotu je po nûkolikamûsíãních peãliv ch pfiípravách v prodeji. Kniha s názvem Masn skot od A do Z je v pofiadí tfietí komplexní publikací vûnovanou masnému skotu. Na více neï 400 stranách naleznete kapitoly vûnované problematice reprodukce, krmení a v Ïivy, technologie a techniky ustájení a chovu, chorob, masné uïitkovosti vãetnû hodnocení SEUROP systémem, lechtûní ve stádech masného skotu, bezrohosti ãi dvojího osvalení u masn ch plemen, ekonomiky chovu, ekologického zemûdûlství atd. Vedení autorského kolektivu se tentokráte ujala Ing. Radka Zahrádková, Ph.D. z V zkumného ústavu Ïivoãi né v roby v Praze Uhfiínûvsi. Na psaní knihy se kromû ní podíleli pracovníci ze kolství a v zkumu, zástupci svazu, tak i odborníci z rûzn ch specializovan ch firem. Vûfiíme, Ïe irok autorsk kolektiv lidí, jak z odborn ch institucí, tak i ryzích praktikû, je zárukou vysoké kvality a odbornosti této knihy. Tato kniha je urãena nejenom chovatelûm, ale také studentûm odborn ch zemûdûlsk ch kol, pracovníkûm v zemûdûlství a v neposlední fiadû v em zájemcûm o masn skot. Kniha si klade za cíl navázat na obû pfiedcházející publikace a roz ífiit je o nové vûdecké, ale i praktické poznatky, které se od doby vydání pfiede- l ch knih podafiilo v tomto oboru nashromáïdit. Dûkujeme autorûm, ktefií se podíleli na psaní této knihy, ale rovnûï za finanãní podporu v em firmám, které se rozhodly umístit svûj inzerát do knihy a v raznû tak pfiispûly k financování nákladû spojen ch s vydáním knihy. V echny získané prostfiedky byly pouïity k tomu, abychom knihu maximálnû zlevnili a mohli ji tak nabízet za více neï pfiíznivou zavádûcí cenu 199 Kã. Kniha byla vydána v dostateãném nákladu, pfiesto v ak neváhejte a objednejte si ji je tû dnes! Uãinit tak mûïete prostfiednictvím on-line objednávky na na ich webov ch stránkách ãi em zaslan m se v emi potfiebn mi údaji (zejména zasílací a fakturaãní adresou) na adresu info@cschms.cz. Premiérovû budeme knihu také nabízet v ãervnu na Národní v stavû hospodáfisk ch zvífiat v Brnû. (km) Platby LFA se od pfií tího roku zmûní JiÏ nûkolikráte jsme vás informovali o tom, Ïe na pûdû Evropské komise se pfiipravují zmûny v definicích LFA oblastí (kromû horsk ch). Tyto zmûny by v ak mûly zaãít platit nejdfiíve v roce 2014 do té doby Seznam nov ch ãlenû svazu a plemenné knihy od AGROFARMA 2007 Dubnice s.r.o., Úvalno Roman Macek, Raková, Vizovice LOUDY s.r.o., LouãeÀ ZEMùDùLSKÉ DRUÎSTVO CHY KY, Chy ky Jan Zatloukal, Velké Dvorce, Pfiimda IKL FRAMING, s.r.o., Nepfiejov, Nadûjkov zûstává v platnosti souãasn systém. Co je ale aktuální mnohem více je to, Ïe jiï od pfií tího roku dojde pro platbu LFA k nav ení minimálního zatíïení TTP ze souãasn ch 0,2 VDJ/ha TTP na 0,3 VDJ/ha TTP. DÛvodem pro tuto zmûnu je snaha Ministerstva zemûdûlství o zmírnûní poklesû stavu skotu, která vypl vá z dlouhodobû neutû eného stavu v sektoru chovu skotu. I kdyï se nakonec podafiilo vyjednat mnohem niï í zv ení neï bylo pûvodnû plánováno (uvaïovalo se i o hodnotách 0,5 aï 0,6 VJD/ha), mûïe se pro nûkteré chovatele jednat o v raznou zmûnu se kterou je nutno poãítat a v dostateãném pfiedstihu se jí pfiizpûsobit. Je rovnûï moïné, Ïe dojde také ke zmûnû v termínu pro zji Èování prûmûrného zatíïení TTP. Evropská komise totiï vyjádfiila nesouhlas s jedin m datem, ke kterému je v âeské republice intenzita poãítána. Toto je v ak zatím ve stádiu diskusí a není zatím nic definitivního. (km) 4

5 Aktivity âschms 2009 Bfiezen pracovní schûze inspektorû (Hradi tko) pfiedseda svazu, fieditel a ing. Vrablík se zúãastnili snûmu Agrární komory v Olomouci pracovní jednání k národní v stavû hospodáfisk ch zvífiat (Malát, Kopeck, Kriegler) pfiedná ka pro studenty âzu o chovu masného skotu (Malát) v Ústí nad Orlicí se konal klub chovatelû plemene limousine na OPB Cunkov se konalo spoleãné zasedání klubu chovatelû masn simentál a hereford v roãní ãlenská schûze Svazu ãeského strakatého skotu (Vûtrn Jeníkov) Malát v stavní v bor k národní v stavû hospodáfisk ch zvífiat (Malát, Kopeck, Kriegler) v Hradi tku pod Medníkem se konalo mimofiádné jednání revizní komise âschms pracovní schûze inspektorû (Hradi tko) Dal í bfieznové aktivity: âinnosti spojené s pfiípravou nové publikace Masn skot od A do Z Tisk a rozeslání prvního ãísla zpravodaje pro rok 2009 Zpracování podkladû pro vytvofiení V roãní zprávy plemenn ch knih âschms za rok 2008 (Kopeck, Malát) âinnosti spojené s pfiípravou Národní v stavy hospodáfisk ch zvífiat a zemûdûlské techniky v Brnû ( ) Administrace ãlensk ch poplatkû pro rok 2009 Duben v Kamenici nad Lipou probûhla v roãní schûze Asociace chovatelû plemene aberdeen angus schûze v boru a grémia rad PK âschms (Hradi tko) v roãní ãlenská schûze Svazu hol t nského skotu (Vûtrn Jeníkov) Malát fieditel svazu jednal s kandidátem do Evropského parlamentu ing. Ja em semináfi k 15ti letému v roãí chovu plemene Gasconne v âr (VÚÎV Uhfiínûves), jednání pracovní skupiny PRV na MZe (Malát) fieditel svazu jednal s prezidentem AK ing. Velebou o problémech v chovu masného skotu a o pfiipravované akci na kontrolu pûvodu a znaãení hovûzího masa v obchodních fietûzcích zaãátek prvního turnusu základních v bûrû plemenn ch b kû a draïeb fieditel a místopfiedseda svazu ing. trudl se zúãastnili V roãní ãlenské schûze Zväzu chovateºov mäsového dobytka na Slovensku Dal í dubnové aktivity: Kontrola âpi nad dodrïováním povinností âschms ve vztahu k odchovu plemenn ch b kû âinnosti spojené s pfiípravou nové publikace Masn skot od A do Z Vydání a rozeslání V roãní zprávy plemenn ch knih âschms za rok 2008 Pfiíprava materiálû pro druhé ãíslo svazového zpravodaje âinnosti spojené s pfiípravou Národní v stavy hospodáfisk ch zvífiat a zemûdûlské techniky v Brnû ( ) Aktualizace plemenn ch hodnot a databáze sluïby webkump Administrace ãlensk ch poplatkû pro rok 2009 Kvûten technické zasedání organizace Charolais International v Austrálii (Malát) pracovní schûze inspektorû (Osík) klub chovatelû piemontese organizoval náv tûvu genetického centra Anaborapi a chovû plemene piemontese v Itálii ukonãení prvního turnusu v bûrû plemenn ch b kû jednání pracovní skupiny pro hovûzí maso pfii organizaci Copa-Cogeca v Bruselu (Vrablík) náv tûva v stavy Beef Expo 2009 v Malvern, Worcestershire a exkurze po britsk ch chovech masného skotu (Kriegler, Melger, ehofiová) v Bernarticích se konalo jednání skupiny pro maso a mléko pfii AK (Malát), v stavní v bor k národní v stavû hospodáfisk ch zvífiat (Kopeck ) OPB Cunkov nav tívila za úãasti svazu zahraniãní delegace zástupcû zemûdûlského kolství EU (Malát) probûhl Klub chovatelû francouzsk ch rustikálních plemen Buãick Ml n fieditel svazu se zúãastnil v stavy ãeského strakatého skotu v Rade ínské Svratce Dal í kvûtnové aktivity: Dokonãení nové publikace Masn skot od A do Z Pfiíprava certifikátû pro ãleny plemenn ch knih Zpracování a uvefiejnûní v sledkû prvního turnusu základních v bûrû Pfiíprava materiálû pro druhé ãíslo svazového zpravodaje âinnosti spojené s pfiípravou Národní v stavy hospodáfisk ch zvífiat a zemûdûlské techniky v Brnû ( ) 5

6 Austrálie zemû masnému skotu zaslíbená Kamil Malát, âschms Úvod Îádné zemûdûlské dotace, velká stáda skotu, minimální byrokracie, chov u nás neznám ch plemen, velká chovatelská hrdost. Zhruba takto by se ve struãnosti dal charakterizovat chov masného skotu v Austrálii, konkrétnû v ãásti Queensland. V tomto ãlánku se chci s vámi podûlit o poznatky, které jsem získal bûhem svého krátkého pobytu o této zemi, chovu masného skotu a také o plemeni charolais, kvûli kterému jsem se primárnû na druh konec svûta vydal. Austrálie je sice nejmen ím ze v ech osídlen ch svûtadílû, av ak souãasnû je est m nejvût ím státem zemûkoule s rozlohou pevniny km 2. Krajina nesk tá pfiíli mnoho obmûn, neboè témûfi dvû tfietiny tvofií rozsáhlá pou tní oblast, tzv. Západoaustralská plo ina. Orná pûda tak zaujímá jen 6,5 %, louky a pastviny 54 % a lesy 19 % plochy zemû. A tak právû masn skot spolu s chovem ovcí patfií ke stû- Ïejním pilífiûm australského zemûdûlství. V oblasti rostlinné v roby jsou nejroz ífienûj ími plodinami p enice, jeãmen, oves, r Ïe, cukrová tfitina, bavlna, lu - tûniny, brambory, sorgo, zelenina, ovoce, sluneãnice, fiepka, sója, vinné hrozny, chmel a tabák. RovnûÏ australská fauna a flóra je díky dlouhému geografickému odlouãení zcela unikátní: 85 % rostlin, 84 % savcû, Plemeno brahman je nejpopulárnějším australským plemenem (foto: internet) více neï 45 % ptákû a 89 % procent pfiíbfieïních ryb je endemick ch (tj. vyskytujících se pouze na urãitém území). Jméno Austrálie je odvozeno z latinského slova Australis znamenajícího na jihu. Povûst o neznámé jiïní zemi (terra australis incognita) je datováno aï do fiímsk ch ãasû. V dne ní dobû je 95 % obyvatel Austrálie britského nebo irského pûvodu (potomci importovan ch trestancû a pfiistûhovalcû z nové vlny, ktefií zde hledali zlato) a pouze asi obyvatel je pûvodních. Ti do Austrálie pfii li zhruba pfied lety, pravdûpodobnû z jihov chodní Asie. Trocha historie Historické prameny hovofií o tom, Ïe první skot byl do Austrálie dovezen evropsk mi osadníky poprvé v roce Tehdy se jednalo pouze o 6 kusû. V prûbûhu následujících let, bezprostfiednû po prvním osídlení, byl rûst poãtu dobytka pomal, a tak v roce 1800 ãítal celkov poãet dovezeného skotu pouh ch 1044 kusû. Av ak bûhem následujících padesáti let se situace zmûnila a nárûst poãetních stavû byl velmi rychl. V roce 1850 se uï uvádí, Ïe stavy dosáhly celkové úrovnû kusû a pfied rokem 1900 se vy plhaly aï na 8,6 milionû kusû. Nicménû dopad 6 Brahman se chová i v červené formě (foto: internet)

7 dvou svûtov ch válek a vliv hospodáfiské krize zapfiíãinil, Ïe aï do roku 1950 zûstaly poãty skotu relativnû stabilní a pohybovaly se na úrovni zhruba 9,7 milionû kusû. Navzdory tomu, Ïe ve 30. letech 20. století bylo do Austrálie poprvé dovezeno plemeno Brahman (dnes nejdûleïitûj í australské plemeno), aï do 50. letech dominoval chov plemen odvozujících pûvod od tura domácího (Bos taurus) jako jsou hereford, aberdeen angus a shorthorn importovan ch z britsk ch ostrovû. AÏ koncem 50. let minulého století se zaãala stále více prosazovat plemena afrického a indického typu (Bos indicus), jeï se pro severní ãást kontinentu ukázaly jako vhodnûj í. Tyto typ dobytka hrál v znamnou roli v rozvoji chovu masného skotu v severní ãásti Austrálie a umoïnil nárûst obchodu s Ïiv m skotem s jihov chodní Asií. Teprve na sklonku 60. let se v Austrálii zaãala poprvé objevovat evropská plemena vût- ího rámce jako je charolais, limousine a simmental. Zpoãátku byla tato plemena urãena zejména ke kfiíïení s britskou populací, aby bylo dosaïeno lep- ích jateãních kvalit poráïen ch zvífiat. Díky této nové kombinaci plemen vzniklé kfiíïením, se poãty zvífiat v 60. a 70. letech prudce zvy ovaly, aï v roce 1976 dosáhly vrcholu, kdyï se vy plhaly aï na 29,8 milionû kusû. Po kaïdém nárûstu zpravidla pfiichází pád, a tak celkovû velmi vysoká úroveà svûtové produkce hovûzího masa zpûsobila, Ïe se svûtové ceny hovûzího masa bûhem let zhroutily. Sucho a pokraãující nízké v kupní ceny na poãátku 80. letech vedly k pokraãujícímu poklesu poãtu chovan ch kusû aï na 19,4 milionû v bfieznu Pro pfií tích pût let, zûstala velikost stád pomûrnû stabilní. Mezi lety 1989 a 2002 se poãty hovûzího dobytka postupnû opût navy ovaly aï na 24,7 milionû (vrchol v ãervnu 2002), ale poslední roky sucha opût v posledních dvou letech sníïily stáda masného skotu o témûfi 1,4 milionû kusû. Austrálie není Evropská unie, a tak se pfiesn poãet chovaného skotu nedá urãit pfiesnû na kusy. Není proto bez zajímavosti, Ïe zatímco údaj o poãtu skotu z roku 1850 je uveden s pfiesností na jeden kus, v dne ní dobû je poãet skuteãnû chovan ch zvífiat odhadován s pfiesností na tisíce. Údaj z ãervna roku 2006 tak hovofií o tom, Ïe se v zemi chovalo asi 28,8 miliónu kusû, z nichï 26 mil. kusû bylo masn ch plemen a jejich kfiíïencû a 2,8 mil. kusû bylo kusû urãen ch k produkci mléka. Ovcí se pak chovalo celkem témûfi 93 mil. kusû a prasat asi 2,7 mil. kusû. Dnes se v Austrálii chová více neï 50 masn ch plemen skotu mezi kter mi dominují plemena Brahman, Santa Gertrudis, Droughtmaster a dále kfiíïenci Brahmana s evropsk mi plemeny (Brangus, Bradford, Simbrah, Charbray apod.). Brahman a jeho kfiíïenci tvofií 95 % v echno skotu chovaného v oblasti Queenslandu. Evropská, resp. americká plemena v ãistokrevné formû, která známe z na ich podmínek, jsou zde chována také, jsou v ak ve v razné men inû. Struktura zemûdûlsk ch podnikû Jak jsem jiï uvedl v e, chov skotu je v Austrálii hlavní zemûdûlskou ãinností. Je to velmi rûznorodé odvûtví, od mal ch podnikû v jihov chodní ãásti zemû, kde je více úrodné pûdy a bohaté zásoby vody umoïàující vy í intenzitu chovu, aï po maximálnû extenzivní a poãtem zvífiat velmi rozsáhlé chovy, kde zvífiata poprvé uvidí ãlovûka aï k okamïiku, kdy jsou shromaïìována na jatky. Asi pro ãtvrtinu ze zhruba australsk ch farem je hlavním pfiíjmem zisk z prodeje masného skotu. Pfiíjmy zhruba dal í pûtiny farmáfiû jsou z v znamné ãásti pokryty z kombinace chovu masného skotu s chovem ovcí a pûstování obilovin. Chov masného skotu V roce 2003 bylo v Austrálii zemûdûlsk ch podnikû s chovem masného skotu, coï pfii celkovém poãtu cca 133 tis. ãiní 27 % Logo výstavy Beef Australia bylo k vidění na každém kroku a lákalo k návštěvě výstavy (zdroj: internet) z celkového poãtu. To je rozdíl oproti 5 % v roce 1960, 19 % v roce 1980, 15 % v roce 1990 a 25 % v roce Tento obecn trend smûrem k zv ení poãtu masného skotu koresponduje s poklesem poãtu farem s chovem dojeného skotu a chovem ovcí. Za posední dvû desetiletí, se prûmûrná velikost stáda zv ila o 52 %. Zatímco v roce 1980 to bylo prûmûrnû 218 zvífiat na farmu, v roce 1990 to bylo 301, v r a v r V 80. letech bylo 72 % stád s ménû neï 150 kusy a naopak je jen nûco málo pfies 1 % stád, kde je chováno více neï 2000 kusû. Od roku 1990 je patrn trend zvy ování prûmûrného poãtu chovan ch kusû na jedné farmû. Do tohoto obrazu pfiíli nezapadají farmy v oblasti okolo mûsta Rockhampton ve státû Queensland, které je hrdû naz váno Hlavním mûstem hovûzího (Beef capital of Australia). Uvádí se, Ïe v okruhu 500 km od toho Plastové figuríny krav a býků v nejrůznějších stylech byly k vidění po celém areálu rockhamptonského výstaviště (foto: Kamil Malát) 7

8 Brahman je nejenom název plemene, v hinduismu tento výraz označuje také nepopsatelný základ božské podstaty bytí, hmoty, energie, času a prostoru (foto: internet) systému evropsk ch dotací v rámci spoleãné zemûdûlské politiky EU a zejména jejich smysl se vût ina z nich radûji ani nesnaïí. Jak sami fiíkají, odbourání ve ker ch zemûdûlsk ch dotací v polovinû 80. letech bylo v první fázi pro mnohé australské farmáfie bolestivé, ale postupem doby se s tím nauãili Ïít a dnes jich drtivá vût ina tvrdí, Ïe to byl krok správn m smûrem. Stejnû jako v pfiírodû totiï pfieïili pouze ti silní a konkurenceschopní. Inu, v mnoh ch ohledech sociální rozmûr evropského pojetí zemûdûlského podnikání je protinoïcûm zkrátka cizí. A upfiímnû se jim ani nedivím mûsta je chována tfietina ve kerého masného skotu Austrálie. RovnûÏ prûmûrná velikost zdej- ích farem velmi v raznû pfievy- uje australsk prûmûr. Mûli jsme moïnost hovofiit moïná s vûbec nejvût ím australsk m chovatelem masného skotu, kter chová více neï 500 tis. kusû masného skotu na pozemcích, jejichï rozloha pfiesahuje 1,2 mil. hektarû. Jen pro porovnání: tato plocha je je tû o zhruba 300 tis. hektarû vy í, neï je celková plocha TTP v celé âr. Díky tomu, Ïe v Austrálii je povinnost oznaãovat skot aï v okamïiku jeho prodeje (na jatka ãi do dal ího chovu), v pfiípadû tohoto chovatele platí, Ïe jeho zvífiata vidí poprvé ãlovûka aï v okamïiku, kdy jsou shromaïìována z obrovsk ch pastvin na prostor odkud jsou transportována k prodeji. ShromaÏìování dobytka probíhá zpravidla tak, Ïe honáci na koních jej pfied sebou Ïenou nûkolik dlouh ch dnû a na to v e dohlíïí z v ky helikoptéra, která rovnûï slouïí jako první pomoc pfii pfiípadn ch problémech. I z tohoto pfiíkladu je patrné, jak odli ná zemû Austrálie je. Na australském venkovû (ãi spí e samotách) se Ïije naprosto jin m Ïivotn m stylem, uznávají se jiné hodnoty a cel Ïivot plyne mnohem poklidnûj ím tempem neï u nás a v maximálním souladu s pfiírodou. Starosti, které mají ãe tí zemûdûlci vypl vající ze stovek na ich a evropsk ch zemûdûlsk ch pfiedpisû hovofiících napfi. o podmínce oznaãit narozená telata do 72 hodin ãi povinnosti zlikvidovat uhynulá telata prostfiednictvím kafilérie, jsou jednûmi z pfiíkladû, nad kter mi tamní farmáfii nevûfiícnû kroutí hlavou. Pochopit pak sloïitost V krm skotu V roba hovûzího masa pro la za posledních 30 let v raznou promûnou. Obdobnû jako to známe ze zámofií, se skot v dne ní Austrálii masivnû vykrmuje v tzv. feedlotech. Zatímco v USA se první typy tûchto specializovan ch v krmen zaãaly budovat uï ve 20. letech minulého století, v Austrálii se s tímto konceptem zaãalo poprvé experimentovat teprve okolo roku První komerãní feedlot v Austrálii byl uveden do provozu v polovinû 60. let na Darling Downs v Queenslandu. Tento zpûsob v krmu se zrodil na základû poptávky zákazníkû ze zahraniãí, ktefií vyïadovali trvale vysokou kvalitu a celoroãní dodávky. Austral tí spotfiebitelé tradiãnû preferují libové hovûzí maso, zatímco nûkteré trhy, zejména Japonsko, preferují vysokou úroveà mramorování 8 Charolais je nejpočetnější evropské plemeno chované v Austrálii (foto: Kamil Malát)

9 Sochy býků vítají návštěvníky Rockhamptonu přijíždějící ze všech směrů (foto: Kamil Malát) (viz ãlánek ze zpravodaje o plemeni Wagyu). Pro splnûní tûchto poïadavkû, spolu s rostoucí domácí poptávkou, je dobytek po pobytu na pastvinách pfied poráïkou nebo exportem intenzivnû dokrmován na bázi krmné dávky, jejíï základ tvofií jeãmen a ãirok. Doba krmení touto krmnou dávkou se pohybuje od cca 30 dnû aï do 300 dnû v závislosti na úrovni poïadavkû na mramorování a hmotnost vyïadovan ch konkrétním zákazníkem. Navzdory doãasnému uzavfiení japonského trhu pro australské chovatele v roce 1996, se poãet feedlotû rozrostl na 830 licencovan ch v krmen. Od té doby znaãn poãet pfiedev ím men ích v krmen zaniklo ãi pfii lo o licenci, coï mûlo za dûsledek, sníïení poãtu feedlotû na 710 v ãervnu 2000 a dále na 575 v bfieznu Oãekává se, Ïe v pfií tích letech se poãet opût mírnû zv í a nakonec ustálí zhruba na 600. V kontrastu s klesajícím poãtem feedlotû, stoupla v roce 2004 celková kapacita na rekordní v i kusû, pfiiãemï témûfi polovina z nich byla v Queenslandu a více neï tfietina v New South Wales. Z celkové kapacity v krmen pochází 55 % vykrmeného skotu z 23 nejvût- ích feedlotû, kaïd s poãtem nebo více ustájovacích míst a 17 % z 481 feedlotû s kapacitou men í neï 1000 kusû. Vût ina z dobytka ve feedlotech je obvykle urãena pro japonsk trh, coï pfiedstavuje více jak 50 % vykrmovan ch zvífiat; 37 % produkce pak zûstává na domácím trhu. PoráÏky Poãet poráïeného skotu se zvy- oval postupem doby stejnû, jak se zvy ovaly poãty chovan ch zvífiat. V posledních letech se poráïky skotu pohybují zhruba na úrovni 7,8 aï 8,5 milionû kusû skotu roãnû, coï je nûco málo pfies 2,0 milionû tun hovûzího a telecího masa. Mléãn skot se na tomto podílel zhruba 1,7 miliony kusû. PrÛmûrná hmotnost jateãnû opracovaného tûla je 232 kg, zatímco v roce 1950 to bylo pouh ch 171 kg. V roba hovûzího masa Podle FAO byla v roce 2003 Austrálie desát m nejvût ím chovatelem skotu na svûtû, po zemích, které Ïebfiíãku vévodí: Indie (226 mil. ks), Brazílie (190 mil. ks), âína (103 mil. ks) a Spojené státy americké (96 mil. ks). Navzdory tomu, Ïe australská populace skotu tvofií pouze asi 2 % populace skotu na celém svûtû a na svûtové v robû hovûzího masa se podílí pouze 4 %, je Austrálie v souãasné dobû nejvût- ím svûtov m v vozcem hovûzího masa a její podíl na svûtovém obchodu s hovûzím masem tvofií 25 %. Zatímco stavy skotu v prûbûhu 20. století v Austrálii zaznamenaly mnohé v kyvy, export hovûzího z Austrálie konstantnû roste. V roce 1901 vyvezla Austrálie celkem tun hovûzího masa (asi 25% celkové produkce), v roce 2004 jiï bylo z Austrálie exportováno tun hovûzího a telecího masa, coï odpovídá 44 % celkové produkce hovûzího a telecího masa. RovnûÏ struktura zemí se velmi v raznû zmûnila. Zatímco na poãátku minulého století byly hlavními destinacemi pro australské hovûzí Velká Británie, Jihoafrická republika a Filipíny, dnes jsou hlavními odbûrateli Japonsko, USA a zemû jihov chodní Asie. Naopak do Kanady, která byla v minulosti v znamnou destinací, se objem dovozu masa v posledním období prudce sníïil (aï o 87 %). Pokud jde o farmáfiské ceny, není jistû bez zajímavosti, Ïe cena za tunu masa urãeného na v voz ãinila v roce % toho, co chovatelé obdrïeli v roce V voz hovûzího masa dosahuje roãního obratu zhruba 4 mld. AUD, coï je asi 3,5% podíl na celkovém v vozu zboïí z této zemû, zatímco prodej Ïivého skotu na zahraniãní trhy vynesl dal ích 460 mil. AUD. V voz Ïivého skotu Zatímco ve v vozu hovûzího masa je Austrálie pouze jednou z nejdûleïitûj í zemí, v exportu Ïivého skotu zaujímá ve svûtovém mûfiítku první pfiíãku. UÏ poãátkem minulého století, kdy byl skot je tû ve velké mífie do Austrálie dováïen nov mi osadníky, jeho v voz jiï dominoval. Postupem ãasu se pomûr mezi dovozem a v vozem Ïivého skotu prohluboval, aï dospûl do situace, kdy v roce 2004 Austrálie vyvezla 683 tis. kusû zvífiat roãnû a dovezla pouze 4 kusy (pro plemenitbu)!!! Stejnû jako u nás, vût ina z Ïivého dobytka vyvezeného do zahraniãí jsou kfiíïenci masn ch plemen, ktefií jsou obvykle urãeni k poráïce v zemi urãení a jen v jimeãnû jsou re-exportováni do dal ích zemí. Zatím rekordní v e exportu dosáhla Austrálie v sezónû , kdy bylo vyvezeno celkem kusû skotu. I pfiesto, Ïe export Ïivého skotu z Austrálie do Indonésie poslední dobou klesá, zûstává Indonésie stále nejvût ím odbûratelem australského skotu. S pokraãující globalizací se zejména v posledních letech rûzné mezinárodní události po- Sídlo australského svazu chovatelů plemene brahman v Rockhamptonu vypadalo skutečně impozantně (foto: Kamil Malát) 9

10 Plemeno senepol a jeho kříženci (na obrázku senepol x charolais) vyniká extrémní odolností vůči nepříznivým klimatickým podmínkám (foto: Kamil Malát) mûrnû v raznû projevují i na australském masném prûmyslu. I kdyï se situace pozdûji opût stabilizovala, asijská ekonomická krize v roce 1997 zpûsobila Austrálii propad v obchodu s Ïiv m skotem o více neï pûtinu. Nicménû, pokles dodávky hovûzího masa do Asie byl ãásteãnû kompenzován zv ením v vozu Ïivého skotu do severní Afriky. Toto zv ení poptávky ze zemí severní Afriky se objevilo poté, co v Evropû propukla aféra kolem BSE (bovinní spongiformní encefalopatie neboli nemoc ílen ch krav) a pozdûji také slintavka a kulhavka. Tradiãní dodavatelé z Evropy tak nebyli schopni splnit zdravotní poïadavky na skot z dûvodu v skytu ohnisek tûchto onemocnûní a museli africk trh nedobrovolnû pfiepustit napfi. také Austrálii. Spotfieba hovûzího a telecího masa Bûhem posledních 40 let pro ly stravovací návyky AustralanÛ mnoha zmûnami. Stejnû jako jinde ve svûtû, patfií mezi hlavní pûvodce tûchto zmûn mûnící se pohled na zdravotní prospû nost potravin, jiné ceny surovin ãi marketing a propagace v robkû. I pfies to v echno zûstává hovûzí a telecí maso nadále jedním z nejoblíbenûj ích mas na jídelníãku AustralanÛ. Spotfieba hovûzího a telecího masa vzrostla z 40 kg na osobu na konci 60-t ch let aï na úctyhodn ch 70 kg v období let Takto vysoká spotfieba Dražba jatečného skotu v Gracemere poblíž města Rockhampton (foto: Kamil Malát) byla v té dobû ovlivnûna rekordní v robou hovûzího, která následnû zaznamenala v razn propad ceny, kter zpûsobil nárûst zájmu spotfiebitelû. O deset let pozdûji, coï odráïí mûnící se názory na ãervené maso, klesla spotfieba na 39 kg. Tento trend pokraãoval aï do poloviny 90. let, kdy pfii el mírn propad na 36 kg na osobu a rok a zhruba na této úrovni se drïí dodnes. Spotfiebitelské preference hledající alternativní zdroje bílkovin znamenaly nárûst spotfieby kufiecího masa (z 24 kg aï na dne ních 35 kg/osobu/rok) a naopak sníïení obliby skopového masa (z 22 kg na dne ních 14 kg/ /osobu/rok). Jen pro srovnání, spotfieba vepfiového masa zûstala relativnû konstantní okolo Skot čekající na dražbu v Gracemere (foto: Kamil Malát) 20 aï 22 kg na osobu a rok, stejnû tak spotfieba ryb a mofisk ch plodû, která zûstává dlouhodobû zhruba na úrovni kg na osobu a rok. Rockhampton hlavní mûsto hovûzího Mûsto Rockhampton se pfiízviskem hlavní mûsto hovûzího py ní zcela zaslouïenû. V echny pfiíjezdové cesty do mûsta jsou lemovány sochami b kû rûzn ch plemen a v kaïdém krámku se suven ry zde narazíte na nûjak pfiedmût s kravskou tématikou. Sídlo tu mají také mnohé chovatelské asociace (napfi. Brahman). KaÏdé tfii roky se zde také koná specializovaná v stava masného skotu s názvem Beef Australia. I pfiesto, Ïe první roãník se uskuteãnil teprve v roce 1988 a v stava tak nemá dlouhou tradici, dokázala se mezi chovateli velmi rychle etablovat a dnes je nej- 10

11 dûleïitûj í chovatelskou akcí v celé Austrálii. Leto ního roãníku se úãastnilo pfies 2000 zástupcû celkem 34 plemen. Nejvíce bylo zastoupeno plemeno Brahman, nejménû kusû pak mûlo plemeno belgické modré. Velmi zajímavé bylo pozorovat, jak v stavou Ïije skuteãnû celé mûsto a v ichni náv tûvníci. UÏ pfii pfiíletu na rockhamptonské leti tû byl na kaïdém kroku plakát, samolepka ãi jiná upoutávka upozoràující na konání v stavy. Ve vestibulu leti tû ãekal velik informaãní stánek, kde byly kolemjdoucím pfiedávány propagaãní letáky a jiné informace o v stavû. DokáÏete si nûco také pfiedstavit tfieba u nás v Brnû aï se zde bude konat bude národní v stava hospodáfisk ch zvífiat? Na v stavû pak ze v ech chovatelû doslova ãi ela ohromná chovatelská hrdost a kaïd, kdo nebyl obleãen v kovbojském odûvu (tedy jako napfiíklad já) pûsobil trochu jako exot. Pfiedvádûní zvífiat zaãínalo kaïdé ráno jiï v 7 hodin ráno, a aby se stihla bonitovat v echna plemena, hodnocení probíhala soubûïnû ve ãtyfiech pfiedvadi tích. Je pravdou, Ïe ne vïdy byla zcela plná, ale pokud se hodnotila v znamnûj í plemena jako tfieba Brahman, tribuny doslova praskaly ve vech. V stavi tû bylo je tû o pûlnoci plné lidí, ktefií si uïívali neopakovatelnou atmosféru. Závist je Přehlídka býků charolais na výstavě Beef Australia (foto: Kamil Malát) o klivá vlastnost, ale v tomto pfiípadû by si jistû posteskl nejeden ãesk chovatel. Charolais v Austrálii V dne ní dobû patfií plemeno charolais k nejdûleïitûj ím plemenûm evropské provenience chovan ch v celé Austrálii. Bylo prvním kontinentálním evropsk m plemenem importovan m na území Austrálie. Stalo se tak v roce 1969, kdy byly dovezeny inseminaãní dávky z Velké Británie a také Ïivá zvífiata z Nového Zélandu, odkud bylo v minulosti dovezeno do Austrálie velké mnoïství zvífiat. Od roku 1970, kdy se v Austrálii narodilo první charolaiské tele, se poãty zvífiaty neustále zvy ovaly, a tak dnes australská populace ãítá zhruba Ocenění vítěze v kategorii starších býků plemene charolais (foto: Kamil Malát) krav registrovan ch v plemenné knize, které pocházejí od 800 chovatelû z celé zemû. Vzhledem k místním podmínkám austral tí chovatelé preferují spí e zámofisk typ charolais pfied francouzsk m. Na francouzsk typ genetiky se zamûfiují ti, ktefií hospodafií v intenzivnûj- ích oblastech. Za posledních deset v raznû narostl také poãet kfiíïencû narozen ch po charolaisk ch b cích, neboè ti vzhledem ke sv m kvalitám nacházejí na australském trhu velmi dobré uplatnûní. Austrálie se tak fiadí mezi zemû, kde je plemeno charolais, mimo svou domovinu, nejroz ífienûj í. Také proto se leto ní rok konalo technické zasedání mezinárodní asociace chovatelû plemene charolais (Charolais International) právû v Austrálii. Hlavním cílem tûchto konferencí, které se konají kaïdé dva roky, je zhodnotit uplynulé období, seznámit se s místními podmínkami chovu a také utu- Ïit vzájemné vztahy. Klub chovatelû plemene charolais, resp. âesk svaz chovatelû masného skotu je ãlenem této organizace jiï 8 let. Zejména díky velmi povedenému kongresu, kter mi jsme mûli tu ãest loàsk rok na na em území pofiádat, jsme tak v tomto klubu bráni jako rovnocenn ãlen v em chovatelsky vyspûl m zemím, kter m vévodí takové chovatelské velmoci jako je USA, Kanada, Francie a samozfiejmû také Austrálie. 11

12 VzhÛru za piemonty do podhûfií Savojsk ch Alp Jana ehofiová, âschms a kol. Nebo snad do Ligursk ch nebo Kottick ch? Na první pohled má tato zemûpisná otázka pramálo co dûlat v odborném ãasopisu, kter se zab vá masn m skotem, nicménû to, Ïe v echna tato pohofií mezi sebou svírají piemontskou níïinu, jiï mnohé napovídá. Druh kvûtnov t den se skupina ãesk ch chovatelû zúãastnila pracovního setkání s odborníky Anaborapi (volnû pfieloïeno jako Národní asociace chovatelû plemene piemontese). Místem setkání bylo malé mûsteãko Carru, kde Anaborapi sídlí a kde je pomyslná Mekka piemontského lechtûní. Cílem v pravy byla také náv tûva nûkolika farem. O piemontech obecnû Pro pochopení v ech souvislostí je tfieba se alespoà krátce zastavit v historii: v období pfied cca Předkové plemene piemontese pochází z Pakistánu (zdroj Anaborapi) Plemeno piemontese pochází ze zebu (zdroj Anaborapi) Plemeno piemontese bylo využíváno k tahu (zdroj Anaborapi) tisíci lety, z dûvodû, které dodnes neznáme, se na své pouti uchytilo v alpské pasti velké etnikum pocházející ze západního Pakistánu. Tito lidé s sebou pfiivedli mimo jiné i skot, kter byl pfiíbuzn se zebu. Kombinací s místními plemeny pak vznikla dne ní typická italská plemena, z nichï nejv znamnûj í je plemeno piemontese. Stejnû jako ostatní plemena si i piemonti pro li obdobím trojstranné uïitkovosti (maso mléko tah) a v souãasné dobû (cca posledních 50 let) se oficiální lechtûní soustfiedí pouze na masnou uïitkovost (i kdyï se v znamná ãást zvífiat dojí a z jejich mléka se vyrábí speciální s ry). Oblast, ve které se plemeno chová, je oblastí velk ch extrémû na jedné stranû superúrodné roviny piemontské níïiny (s cenou pûdy od 60 tisíc do 100 tisíc eur za ha) a na druhé stranû pro zemûdûlství prakticky bezcenné horské pastviny (almy), na kter ch v dobû na í náv tûvy leïel je tû metr snûhu. Starší býci na inseminační stanici (foto: Pavel Káčer) lechtûní = ANABORAPI ANABORAPI je polostátní organizací, která je z cca 60 % financována státem a plnû odpovídá za lechtûní piemontského skotu. ZaloÏena byla v roce 1960, a dnes je v plemenné knize zapsáno 3800 chovû se 115 tisíci krávami a s asi jalovicemi (prûmûrná velikost farmy je kolem 30 ks krav). Systém lechtûní je zcela zcentralizován a není zde Ïádn prostor pro konkurenci. ANABORAPI zaji - Èuje ãinnosti, které jí urãuje zcela jasnû logika vûci tj. kontrolu uïitkovosti a dûdiãnosti, v poãet plemenn ch hodnot a vedení plemenné knihy, ale souãasnû fiídí a vlastní i jedinou testaãní stáj b kû a i jedinou inseminaãní stanici piemontsk ch b kû v Itálii. Ta vyrábí úctyhodn ch 500 tisíc inseminaãních dávek roãnû. Pro informaci: 60 % chovatelû piemontského skotu v Itálii inseminuje! Systém plemenáfiské práce, se kter m nás seznámil éf inseminaãní stanice, je velmi pragmatick a na na e zvyklosti je aï neobvykle silnû podfiízen ekonomice. V chovech jsou získávána pouze data o reprodukci (prostfiednictvím oblastních chovatelsk ch organizací), v testaãní stáji jsou pak doplnûna daty o rûstové schopnosti a osvalení zvífiat. Celá selekce je velmi silnû orientována na inseminaãní genetiku. Systém, kter známe u nás, tj. objektivní sbûr velkého mnoïství dat z chovû zde byl pouïíván v minulosti, ale pro velkou finanãní nároãnost byl ukonãen. Napfiíklad vûbec není sledována mléãnost dcer s odûvodnûním, Ïe s mléãností nejsou u tohoto plemene problémy (vzhledem k tomu, Ïe velká ãást populace, která se pase v horách, se dojí, jsme tuto otázku otevfieli u chovatelû a ti nám velmi ochotnû sdûlovali, které linie b kû jsou mléãné a které ne ). Centrem lechtûní je v tomto systému celkem logicky testaãní stáj: od jednoho b ka se vykoupí ve vûku kolem 40 dnû do testu maximálnû 20 synû. B ãci jsou bráni do testu v takto raném vûku ze zdravotních a ekonomick ch dûvodû. Roãnû se testuje zhruba 216 b kû, tj. cca 20 linií. Ve zcela srovnateln ch a objektivních podmínkách stráví b ci cel rok a na závûr je vybráno do inseminaãní testace roãnû kolem 30 b kû. Od kaïdého z tûchto b kû je vyrobeno dávek a b ci jsou poraïeni. Tím je zaruãena pro relativnû malou 12

13 populaci genetická variabilita. B k se testuje v chovech na 500 inseminaãních dávkách toto první potomstvo kaïdého inseminaãního b ka sledují inspektofii ANABORAPI a vyhodnocují jeho kvalitu a následnû i kvalitu dcer. Na základû tohoto vyhodnocení se b k buì potvrzuje pro inseminaci, anebo se skartuje a jeho dávky se zniãí. Pro pouïití se v slednû kvalifikuje cca 20 % b kû z inseminaãní testace, tj. asi 6 b kû roãnû. Díky ochotû na ich hostitelû jsme se mohli pfiesvûdãit, Ïe systém odchovu je velmi precizní a dává kaïdému zvífieti stejné podmínky pro vyniknutí. Krmení je individuální a pfiírûstek je normovan. B ãci jsou vybíráni se zámûrného pfiipafiování a jde o ta nejlep í zvífiata roãníku. Navíc je populace po jednom b kovi dostateãnû velká na to, aby bylo moïno objektivnû posoudit nejen zvífie jako takové, ale souãasnû i jeho otce. A jak jsou nastaveny selekãní priority pro plemeno, kde se ãást zvífiat chová absolutnû intenzivnû na kukufiici a vojtû - kové senáïi (v rovinách kde je velmi vysoká cena pûdy) a ãást se polovinu roku pase ve v - kách kolem 1800 m n. m. bez jakéhokoliv pfiíkrmu? První prioritou je telení zvífiata s indexy pod 90 jsou automaticky vyfiazována z chovu (v dobfie veden ch chovech je kolem 5 % císafisk ch Býci čerstvě vybraní do inseminace (foto: Jana Řehořová) fiezû u jalovic a 0 % u krav a ztráty telat jsou do 5 %). TotéÏ platí o telení dcer. Osvalení v ichni plemenní b ci jsou homozygotnû nositeli genu pro dvojí osvalení a osvalení v kombinaci s jemností kostry má jasnou pfiednost pfied rámcem (Ïádoucí jsou stfiednûrámcové matky s hmotností kolem 600 kg). RÛst do plemenitby jsou preferována zvífiata, která dosahují roãních hmotností kolem 500 kg (selekãní cíl je poráïet 650 kg b ky ve vûku kolem 16 mûsícû). Co a jak v ãíslech Na závûr obecné ãásti moïná trochu ekonomiky a ãísel. Cena mûsíãního ãistokrevného telete je 800 eur, cena odstaveného telete 1500 eur, 650kg b k á 3,8 eur za kilogram Ïivé váhy, 450kg jalovice á 4 eura. Cena plemenného b ka kolem 3000 eur. Cena odchovu b ka v testaãní stáji 600 eur (do 1500 eur doplácí stát). A lechtûní? Italové sledují a vyhodnocují co nejlevnûji to, co je pro nû ekonomicky dûleïité z velkého poãtu dat vytváfií pro chovatele sice jednoduché, ale srozumitelné indexy. A vûfií ve zdrav rozum chovatelû a jejich schopnost vybrat si do stáda kvalitní plemenice i bez indexû a v poãtû. V Itálii Ïije 60 miliónû obyvatel, kaïd z nich zkonzumuje v prûmûru 23,5 kg hovûzího roãnû. Tuto Na genetické stanici nám vysvětlili systém testace a šlechtění (foto: Pavel Káčer) poptávku nejsou ital tí producenti schopni uspokojit. Nesobûstaãní jsou z neuvûfiiteln ch 90 %. Z tohoto objemu je polovina dovezena do zemû v jateãních pûlkách a polovinu tvofií maso z importovaného zástavu. DováÏí se pfiedev ím plemena blonde d Aquitaine, charolais, limousine a belgické modré, a to pfieváïnû v ãistokrevné formû. KfiíÏence Italové pfiíli nemusí. Dávají pfiednost uniformitû tvrdí, Ïe u ãistokrevn ch zvífiat si mohou b t jistí, jak m zpûsobem budou pfiirûstat. Pro âeskou republiku je Itálie hlavním odbyti tûm pro zástavov skot. Náv tûvy chovû Vût ina italsk ch chovû ozdrvavuje od IBR. S ozdravovaním se zapoãalo teprve nedávno. IBR negativita a cena je dûvod pro odbûr b ãkû do testu ve vûku jednoho aï dvou mûsícû, jak jiï bylo zmínûno. V âeské republice jsme, co se ozdravování od IBR t ká, ve zcela opaãné situaci, a tak nám zástupci Anaborapi vybrali pro exkurzi v okolí jediné dva prosté chovy. Dále jsme nav tívili farmu pfiedsedy této asociace a farmáfie, kter svá zvífiata pase ãást roku v horách. V echny chovy, do nichï jsme zavítali, byly ãistokrevné a nacházely se v provincii Cuneo. Vzhledem k velmi vysoké cenû níïinné pûdy v zemûdûlsky intenzivní oblasti, kde jsme se pohybovali, tu je vût ina dobytka odchovávána uvnitfi. V prvním IBR prostém chovu, kter se nacházel v oblasti Caramagna Piemonte aãítal 40 matek, hospodafiil pan Edoardo Luino, majitel první navštívené farmy prosté IBR (foto: Jana Řehořová) 13

14 Telata jsou na farmě Racconigi záhy přesunuta do oddělených boxů a ke kravám jsou pouštěna jen 2x denně (foto: Jana Řehořová) Edoardo Luino. JiÏ první pohled na ustájená zvífiata napovídal, Ïe zde není v e zcela v pofiádku. Na mnoha zvífiatech byly patrné stopy po provedení císafisk ch fiezû. Chovatel se nám svûfiil, Ïe nemá to srdce zmûnit budoucím matkám systém krmení pfied otelením, a nûkteré jalovice navíc pfiipou tí jiï v 9ti mûsících (vût inou v 15ti mûsících vûku). V sledkem bylo nelichotiv ch 40 % císafisk ch fiezû u jalovic a 2 3 % u krav. V echna zvífiata mají u pana Luina stále stejn objem a sloïení krmné dávky dávky (seno, siláï, minerály). TelatÛm se pfiidává speciální koncentrát. Krávy jsou v dobû, kdy jsou krmena, pfiivázány, aby sv m potomkûm neujídaly. Pan Luino obhospodafiuje 170 ha, ale ty mu slouïí pro v robu sena, které prodává. Zvífiata na nich nepase. První chov, kter jsme nav tívili nebyl, vzhledem k ne pfiíli dobfie zvládnutému managementu, dobrou vizitkou, ale exkurze, které následovaly, mûly, co do kvality odchovu, rostoucí tendenci. Na dal í farmû v oblasti Racconigi nás uvítala rodina Brugiafreddov ch. O 310 kusû dobytka a 38 ha pûdy se zde starají otec a dva synové. Vzhledem k vysok m cenám pûdy si farma nemûïe dovolit pfiikupovat pozemky, a tak se snaïí z rozlohy, kterou mají, získat maximum. Dafií se jim dokupovat jen 35 % sena, v produkci ostatního krmení jsou sobûstaãní. Do 18 mûsícû vûku krmí dobytek koncentrátem, pak podávají seno, kukufiiãnou siláï a trávu. Co se t ká obtíïnosti porodû, tak u 14 % jalovic a 3 % krav se provádí císafiské fiezy. Telata mají oddûlené spoleãné boxy, kde jsou krmena speciální dávkou. Dvakrát dennû jsou pou- tûna pod krávy, aby se napila. V brzké dobû zde plánují postavení dal í budovy a roz ífiení poãtû dobytka, nákup pûdy si dovolit nemohou. Zeptali jsme se pana Brugiafredda na systém dotací, kter pobírají. Referenãním obdobím na stanovení sazby na VDJ byly roky 2001 a Od té doby se ãástka vplácená na farmu nezmûnila. Chovatel se vyjádfiil ve smyslu, Ïe pro trh by bylo zdravûj í, kdyby se hospodafiilo zcela bez státní podpory. Farma byla velice dobfie vedená. Chovatel v plemenáfiské práci preferuje tûïká zvífiata velkého tûlesného rámce. Kritériem pro b ka, kter m pfiipou tí, je, Ïe musí mít v roce hmotnost minimálnû 500 kg. 14 Stádo čeká na farmě v Saluzzu na přesun do hor, kde tráví 5 měsíců v roce (foto: Jana Řehořová)

15 Albino Pistonemu se vyplácí býky vykrmovat (foto: Jana Řehořová) Předseda Anaborapi Albino Pistone (foto: Jana Řehořová) Tfietí chov, do nûhoï jsme byli pozváni, patfiil pfiedsedovi Anaborapi, panu Albino Pistonemu. Nacházel se v oblasti Cavallermaggiore. V kryt ch halách je zde odchováváno 320 kusû dobytka, z toho je 140 krav. K farmû patfií 80 ha pozemkû, z nichï 50 ha sloïí pro v robu krmení a na 30 ha se pûstují rajãata. O v e se starají tfii lidé. Pan Pistone zvífiata pouze vykrmuje. B ci jsou vykrmení v 18ti mûsících pfii hmotnosti 700 kg (prûmûrné mûsíãní pfiírûstky jsou 1,2 1,3 kg). Neprodává b ky do pfiirozené plemenitby, neboè rozdíl v cenû plemeníka a vykrmeného zvífiete je zanedbateln a odchov plemeníkû je pro nûj tedy neekonomick. Za jateãného b ka utrïí 2450 eur. V chovu se pfiipou tí pouze inseminací. Jalovice jsou zapou- tûny ve 14ti mûsících a jsou u nich 3 % císafisk ch fiezû. U krav probíhají porody témûfi bez obtíïí, u 15 % z nich je potfieba pomoci. Telata jsou pfiikrmována jiï od 15 dnû vûku. Na chovu Albina Pistoneho bylo vidût, jak funguje spolupráce mezi Anaborapi a chovateli, pokud ti o to mají zájem. Pan Pistone nám ukazoval na míru vytvofiené pfiipafiovací plány, podle kter ch pfiipou tí, a za v e mluví miziv podíl obtíïn ch porodû, ve srovnání s ostatními chovy. Na poslední farmû v Saluzzu, kde hospodafií pan Giovanni Giovanni Dalmasso se dvěma ze tří synů (foto: Jana Řehořová) Dalmasso se Ïenou a tfiemi syny jsme koneãnû spatfiili zvífiata na pastvinû. Rodina vlastní 20 ha v níïinû a pfiibliïnû 60 ha v horách, kam se zvífiata kaïd rok odváïí kamionem, aby se zde pásla pût mûsícû v roce. Pastevní období zaãíná, kdyï v horách roztaje sníh. Letos, kdy byla jedna z nejhor ích zim za posledních nûkolik let, to bude asi aï v ãervnu. Se zvífiaty se do hor do svého druhého domova pfiesouvá i celá rodina, aby na svá zvífiata dohlédla. Stádo se nepfiehání, pastva se posouvá dle elektrického ohradníku. V horách své piemonty Dalmassovi i dojí a z mléka vyrábí s ry. Proto pfii inseminaci preferují b ky z mléãn ch linií. Chovatel vypráví o sv ch pfiedcích, ktefií také spásali dobytek v horách vlastnili pouze horskou usedlost, v létû, kdy se pfiesunovali do níïiny, si pronajímali statky vût inou na rûzn ch místech. Vedli tedy ãásteãnû koãovn Ïivot. Pan Dalmasso v tomto jiï nechtûl pokraãovat, a tak pro své syny, ktefií po nûm chov pfievezmou, upravil podmínky pro stabilní Ïivot jiï jen na dvou místech. Ve stádû rodiny Dalmassov ch se pase 220 kusû piemontû, z toho 100 krav. Zvífiata se zde na rozdíl od ostatních chovû, které jsme nav tívili, nevykrmují. Prodávají se telata nebo zástav. Mûsíãní tele se zpenûïuje za 800 euro, odstaven 7-mi mûsíãní kus za 1200 euro. Jalovice jsou zapou tûny aï ve 20 mûsících a porody jsou zcela bez komplikací. Piemonti chovaní v horách se vyznaãují lep í chodivostí a vy í odolností. Pan Dalmasso je na svá zvífiata py n a tvrdí Ïe chovy, které od nûj nakupují, jsou vïdy spokojeny. Konec dobr, v echno dobré Na závûr na í exkurze jsme jako perliãku v místní restauraci vyzkou eli piemontské maso, známé sv mi vybran mi kvalitami. Podáváno bylo, pro Italy netypicky, maso z piemontsk ch krav. Tento druh masa nemají domácí spotfiebitelé v oblibû. Italové preferují maso z mlad ch zvífiat svûtlé a libové. Italské krávy proto vût inou konãí na francouzském trhu, kter je na tom zcela opaãnû a tento typ masa upfiednostàuje. Nám kravské maso velice chutnalo a domû jsme tak odjíïdûli s hfiejiv m pocitem nejen u srdce, ale i v Ïaludku. Náv tûva italsk ch chovû, odchovny a genetického centra pro nás byla cennou zku eností, o kterou jsme rádi, Ïe se s Vámi mûïeme podûlit. Dalmassovi chovají odolný horský typ piemontů (foto: Jana Řehořová) 15

16 Beef Expo 2009 a systém chovu masného skotu ve Velké V Británii Jana ehofiová, âschms Bûhem tfií kvûtnov ch dní jsme mûli moïnost poznat britsk systém chovu masn ch plemen, nav tívit nûkolik chovû a v stavu Beef Expo 2009, která se letos konala v mûstû Malvern, hrabství Worcestershire v ãásti Británie zvané Wales. Progam byl nabit a obû strany jak anglická, tak na e byly nedoãkavé dozvûdût se o tom, jak se to dûlá u tûch druh ch i otevfiené sdûlení ve ker ch informací. DruÏba mohla zaãít. Chov masného skotu ve Velké Británii Nemusím zajisté pfiipomínat, Ïe chov masného skotu patfií v âeské republice stále mezi odvûtví s krátkou historií. KdyÏ nepoãítáme první importované plemeno, Hereford, dovezené v sedmdesát ch letech minulého století, nechovají se u nás mas- Àáci je tû ani dvû desetiletí. Ve Velké Británii mají krávy bez trïní produkce mléka historii o poznání del í. Témûfi tfiicet masn ch plemen, lokálních a tzv. kontinentálních (dovezen ch z Evropy) se na území Spojeného království pohybuje jiï mnoho desítek let. Kofieny nûkter ch plemen, napfi. populárního shorthorna, py nícího se prvenstvím drïitel nestar í plemenné knihy na svûtû, sahají aï k poãátkûm devatenáctého století. RÛzné stádium v voje, v kterém se na e zemû, nejen v tomto ohledu, nacházejí, nedovolují moïnost úplného srovnání systémû odchovu. V urãit ch ohledech srovnávat lo, napfiíklad co se t ká povinností dodrïovat normy a pfiedpisy dané EU, a tak jsme vyzvídali, hodnotili, abychom se o získané informace mohli podûlit s Vámi, na imi váïen mi ãleny. Jak bylo zmínûno, krávy bez trïní produkce mléka se ve Velké Británii jiï nûjak pátek pohybují. Danny Wylie s býkem plemene britské modré (foto: Karel Melger) Plemena, která byla vy lechtûna na ostrovû jsou napfiíklad jiï zmínûn shorthorn, nám znám highland, hereford, populární Aberdeen Angus ãi maliãk, ale tvrd dexter. Lokálních plemen je pfievaha. Z Evropy pak byla dovezena plemena, která se pohybují i u nás, ale která si Angliãané ãasto upravili Krasavec Gretnahouse Archangel, farma Newroddidge (foto: Karel Melger) k obrazu svému nejv raznûji probûhla úprava u plemene Belgické modré, které je jiï dva roky oficiálnû pfiejmenováno na Britské modré. AngliãanÛm vadily tûïké porody a men í pohyblivost pûvodních zástupcû, a tak tyto vlastnosti zmûnily tak, Ïe se nyní mohou py nit snadn m telením, dobrou chodivostí, krátk m obdobím bfiezosti a klidn m temperamentem. Dal í zajímavostí bylo na britském území nejvíce chované plemeno, limousine, které bylo lechtûno (na dobrou pohyblivost, ménû v raznou kostru a vût í osvalení) tak, Ïe, podle zástupce limousinské asociace, pana Richarda Saunderse, se na nûj jezdí dívat chovatelé z Francie a kupují si jej do chovû, neboè v voj tohoto plemene probíhá spí e zde neï v zemi pûvodu. Inu, kdoví. KdyÏ uï jsem zmínila nejpoãetnûji zastoupené plemeno, druh m nejvíce chovan m mas- Charolais a kříženec CHxBM na farmě Newroddidge (foto: Jana Řehořová) 16

17 Kráva s teletem na farmě Nightingale (foto: Jana Řehořová) n m plemenem je charolais, následuje britské modré, Aberdeen Angus a masn simentál. Spotfieba hovûzího masa Nelze tvrdit, Ïe ãistokrevné chovy pfievaïují nad chovy smí en mi. Na Britsk ch ostrovech tvofií pfiibliïnû polovinu zástupcû masného skotu ãistokrevná zvífiata a polovinu kfiíïenci. Ve kerá produkce je spotfiebována na domácím trhu. Britové Ïádn masn dobytek nevyváïí. I pfiesto jsou sobûstaãní pouze ze 70 %. PrÛmûrná spotfieba hovûzího masa se pohybuje okolo 20 kg na osobu na rok. Nasytit témûfi 60 milionû obyvatel dá práci, a proto se hovûzí importuje zejména z Irska a dále ze zemí JiÏní Ameriky. V supermarketech je k dostání maso pfiedev ím z populárních kfiíïencû plemen hol t n a britské modré. Napfiíklad fietûzec Tesco nabízí tfii druhy kvality hovûzího: value, standart a finest (fiazeno od obyãejného k nejlep ímu). Ve finest, nejvy í, kvalitû lze dostat maso z ãistokrevn ch plemen, které je jinak urãeno restauracím. ZpenûÏování jateãních zvífiat ZpenûÏování zvífiat uãen ch na poráïku, probíhá podle systému SEUROP a to buì na jatkách, nebo prostfiednictvím aukcí. Základní cena se odvíjí od tfiídy R a kaïdá Hrdý začínající chovatel Paul Westway s plemenicí (foto: Jana Řehořová) tfiída v e ãi níïe s sebou nese zmûnu v kupní ceny o 10 pencí (cca 3 Kã). PrÛmûrná v kupní cena se nyní pohybuje kolem 2,85 liber za kilo mrtvé váhy (tj. cca 85 Kã/kg). Dfiíve b vala jatka v kaïdé vesnici. Bûhem posledních pár let ale vût ina z nich zanikla, neboè nebyla schopna plnit pfiísné normy dané EU. Nyní se tedy nachází pouze v kaïdém okrsku. Zvífiata chovatelé radûji zpenûïují na aukcích s odûvodnûním, Ïe hodnocení pro zatfiídûní je na vefiejnosti objektivnûj í, fiezník si nedovolí kus podcenit, a navíc se draïí. Aukce probíhají na rûzn ch místech kaïd t den a úãastní se jich minimálnû dva a maximálnû kolem dvaceti fiezníkû. Domácí poráïka Vlastní jatka zde farmy pfiíli nemají, neboè díky povinnosti v e po poráïce zlikvidovat správn m zpûsobem a objemu odpadu se tím chovatelé nechtûjí zab vat. Zvífiata si radûji nechávají zabít na jatkách a prodávají jejich maso ze dvora. Tento zpûsob prodeje se stal populárním zejména v posledních dvou letech, kdy spotfiebitelûm ãím dál více záleïí na pûvodu kupovaného masa. Preferováno je kvalitní maso z okrsku, kde Ïijí, Velká Británie jiï jako zemû pûvodu nestaãí. V souãasné dobû jde trh s hovûzím rostoucím odvûtvím. Podnikat v nûm je lukrativní. Zaãínají se v nûm angaïovat i lidé, ktefií mají téï ekonomické zájmy. Odchov plemenného materiálu Z dal ích obecn ch informací nás zajímalo, jak je to s odchovem plemenn ch zvífiat. Systém zde mají ponûkud jin neï my. Dne ní podoba je v sledkem v voje trvajícího desetiletí. Ve Velké Británii nemají odchovny plemenn ch b kû. Plemeníci a plemenné jalovice jsou tedy odchovávány pouze na farmách. Soustfiedili jsme se na informace o odchovu plemenn ch b kû. O tom, kter b k pûjde do plemenitby a kter na v krm rozhoduje sám farmáfi. B k urãen do plemenitby musí splàovat pûvod tfii pfiedchozí generace zapsané v plemenné knize. Chovatel je povinen o nûm zaznamenávat údaje prûbûh porodu, váhu pfii narození a hmotnost v 200 dnech. Na váïení ve 400 dnech pfiijede zamûstnanec spoleãnosti EBLEX (spoleãnost starající se o rozvoj a marketing pro v robce hovûzího a jehnûãího masa), zkontroluje zapsaná data a provede skenování osvalení hfibetu. Skenování se provádí speciálním pfiístrojem fungujícím na bázi ultrazvuku. Mûfií se jím hloubka/plocha svalu (hloubku zohledàuje britsk systém, plochu australsk viz. níïe) a míra protuãnûní v bederní oblasti. Skenování se provádí z dûvodu vût í objektivity získan ch údajû. ShromáÏdûná data se odesílají pfiíslu - n m asociacím, zastfie ujícím konkrétní plemena, které z nich poãítají plemenné hodnoty. Pan Robertson má zvířata jako beránky (foto: Jana Řehořová) Aby se b k stal plemenn m, musí b t schválen dan m chovatelsk m sdruïením, které jej zapisuje do plemenné knihy. Schválení je v podstatû formálním aktem. Zapsáni jsou v ichni b ci, pro které si chovatel pfieje status plemeníka. Nicménû je tfieba zmínit, Ïe chovatel peãlivû vybírá, která zvífiata k tomuto úãelu vybere a dal í selekce probíhá, kdyï je b k nabídnut ke koupi. Pro plemenitbu jsou urãeny jen ty nejlep í kusy. Zmínûn systém v bûru nefunguje odjakïiva. Velice dlouho byli b ci vybíráni státem povûfien mi institucemi. Pfied dvaceti lety se chovatelé rozhodli, Ïe jejich zku enosti i úroveà chovu masného skotu dosáhly míry, kdy jsou schopni si o tûchto záleïitostech rozhodovat sami a od té 17

18 doby probíhá v bûr dan m zpûsobem. KdyÏ jsme vyprávûli o na em systému v bûru, bylo nám fieãeno, Ïe vzhledem k dobû, jakou se u nás krávy bez trïní produkce mléka chovají, nejsme pro zpûsob, jak m se selektují zvífiata v Británii je tû zralí a Ïe je v e tak, jak má. Co se t ká pûsobení b kû ve stádû, tak pokud chovatel nechce produkovat plemenná zvífiata, ale jeho cílem je pouze komerãní kfií- Ïení, má v Británii moïnost vybrat si b ka jakého chce ve stádech mohou pûsobit i b ci, ktefií nejsou ãistokrevní. Angus versus dexter na farmě Westwayových v Melview (foto: Jana Řehořová) V poãet plemenn ch hodnot V kontrole uïitkovosti je v Británii zahrnuto pfies 1000 plemenn ch chovû v ech plemen, takïe mnoho producentû má dobr pfiístup k údajûm o zapsan ch plemenn ch zvífiatech. Dané chovy zaznamenávají informace o pûvodech sv ch zvífiat, uïitkovosti a systémech odchovu, které praktikují. Anal zou tûchto údajû se odhadují plemenné hodnoty. Pro v poãet plemenn ch hodnot se pouïívají dva modely britsk (zprostfiedkovává systém Signet) a australsk (zprostfiedkovává systém Breedplan). Oba modely poãítají hodnoty pro celou fiadu základních znakû ( více neï 14 znakû napfi. prûbûh telení, délku bfiezosti, rûst v 200, 400 a 600 dnech, jateãnou hodnotu a maternální znaky atd.) a kombinují je do indexû. Britsk model, kter se pouïívá pro plemena limousine a ta pûvodem z USA, se více soustfiedí na maternální znaky, australsk, kter se pouïívá napfi. pro plemena charolais a britské modré (celkovû pro 8 plemen), se zamûfiuje na znaky rûstové. Plemenné hodnoty poãítané britsk m modelem se aktualizují tfiikrát roãnû, australsk model poãítá nové údaje kaïd mûsíc. Data pro v poãet PH se sbírají hromadnû, ale vyhodnocení je na kaïdé chovatelské asociaci. Zatímco dílãí PH slouïí pro v bûr plemenného materiálu podle urãit ch konkrétních znakû, mohou b t také zkombinovány do selekãních indexû, podle kter ch se lze orientovat na urãit komplexní cíl lechtûní. Britsk model uvádí nûkolik takov ch indexû masnou hodnotu (Beef Value), hodnotu telení (Calving Value) a maternální hodnotu (Maternal Value), australsk systém poãítá dva základní indexy oba jsou finanãní: Terminal Production Index predikuje schopnost zvífiete tvofiit zisk prostfiednictvím sv ch pfiím ch potomkû a Self Replacing Index predikuje schopnost zvífiete pfiiná- et zisk v dal í generaci prostfiednictvím jeho dcer. Inseminaãní dávky a prodej plemenného materiálu Pokud je b k uznán jako plemenn, mohou od nûj b t odebírány inseminaãní dávky. Pro domácí trh lze b ka odebírat doma, semeno urãené na export musí b t odebráno na inseminaãní stanici. Zajímavé pro nás byl postup, jak se aplikuje pfii odbûru semene pro domácí trh. Odebran vzorek putuje na inseminaãní stanici, kde jej zpracují, rozdûlí a skladují. Vzorek téï pro- Plemeno limousine je nejpočetnější co do zastoupení v britských chovech (Beef Expo) (foto: Karel Melger) chází zdravotními testy. Pokud se zjistí, Ïe je pozitivní na nûjaké onemocnûní, otestuje se, zda je moïné pfienést jej semenem a pokud ano, virulentní ãástice se ze vzorku izolují a semeno je moïné v tuzemsku pouïívat. Pro dávky, které se vyváïejí, tento postup díky evropsk m pravidlûm, pouïít nelze. Co se t ká prodeje plemenn ch zvífiat, farmáfi je mûïe prodat pfiímo z farmy, nebo prostfiednictvím aukcí, které se konají v rámci v stav ãi samostatnû. Dotazovali jsme se, zda existuje ozdravovací program na IBR, jako v na í republice. Bylo nám fieãeno, Ïe ne. S IBRem problémy nemají. BûÏnou praxí je testování zvífiat na rûzná onemocnûní, ale IBR mezi nû nepatfií. Zvífiata se testují pouze, pokud mají jít na inseminaãní stanici nebo se prodávají do zahraniãí. Vût inou jsou IBR negativní. Ekologické zemûdûlství Jak vnímají brit tí farmáfii ekologick zpûsob hospodafiení? Rozhodovali se pro nûj v dobách, kdy odvûtví pfiíli neprosperovalo a bylo tak moïné pfiijít si na lep í peníze. V souãasné dobû se producentûm hovûzího masa dafií, a proto z ekologick ch systémû chovu lidé odcházejí. Cross Compliance Na nejedné farmû, kterou jsme mûli moïnost nav tívit, nebylo v e striktnû dle evropsk ch pfiedpisû. Divili jsme se, jak je to moïné, neboè kontroly, na které jsme u nás zvyklí, by v nûkter ch 18

19 pfiípadech zajisté radikálnû zasáhly. Brit tí chovatelé odvûtili, Ïe uï se v tom takzvanû nauãili chodit. Ví, kam aï si mohou dovolit zajít a vláda si zároveà uvûdomila, Ïe nemûïe jít proti farmáfiûm, Ïe je potfiebuje na své stranû. Tato pozitivní zmínka o vládû v ak byla jediná, kterou jsme sly- eli. Jinak na ní Britové nadávají. Napfiíklad kvûli neochotû investovat peníze do zamezení ífiení tuberkulózy lesní zvûfií, coï je momentálnû na pofiadu dne. Vláda pr radûji následnû vybíjí dobytek, neï aby se postarala o prevenci a zamezila pfienosu. Oznaãování dobytka Na Britsk ch ostrovech platí pravidlo oznaãit tele do tfiech t dnû vûku a to také dvûma u ními známkami. V chovech se téï pot kají se ztrátovostí, a tak vym lejí rûzné finty, jak na zvífiatech známky udrïet. Povinností je, aby mûl dobytek dvû známky nemusí b t stejné. Lze kombinovat plastové známky s kovov mi a s ãipy. Pokud se na jatka dostane neoznaãené zvífie, majitel za nûj nedostane zaplaceno. Jak se stát draïitelem ãi bonitérem Na Beef Expu jsme byli svûdky pro na ince nev ední podívané. Mladí lidé se snaïili pfied porotou vydraïit rûzné pfiedmûty, napfi. smeták, prachovku ãi ohlávku a porota je hodnotila za jejich um. Toto v e s cílem vybrat nejlep ího draïitele, kterému se tak otevfie cesta k tomu, aby se stal opravdov m draïitelem zvífiat, coï patfií mezi prestiïní povolání, stejnû jako b t bonitérem. Jako u nás, ani zde neexistuje Ïádná regulérní kola, kde by vás nauãili hodnotit zvífiata. Pro mladé lidi, ktefií Výstava Beef Expo 2009 (foto: Karel Melger) Všechna plemena byla předvedena na ohlávce, i highland (Beef Expo) (foto: Karel Melger) by se tímto jednou chtûli zab vat, se pofiádají soutûïe v bonitování, na které mohou trénovat u farmáfiû. Postup je stejn, jak na tréninku, tak pfied porotou na soutûïi. ZvífiatÛm jsou udûleny známky A, B, X a Y a hodnotitel má poté pár minut na vysvûtlení proã tu kterou známku udûlil. Pokud se objeví talent, je moïné, aby byl stanoven bonitérem uï napfiíklad ve 25ti letech. Pokud se nûkdo chce stát hodnotitelem pozdûji, musí mít povûst, b t znám mezi chovateli daného plemene a pfiedev ím lidem pûsobícím v dané chovatelské asociaci ti jej uznávají na základû jeho schopností a zku eností nebo jej téï mohou odmítnout. Oficiálnû se ãlovûk stává bonitérem, kdyï jej asociace zapí e na tzv. seznam bonitérû jeho kopií se pak mohou prokazovat, neboè Ïádn jin doklad nedostávají. Chovy masného skotu Abychom nezûstali pouze u teorie, mûli jsme moïnost nav- tívit nûkolik chovû masného skotu a vyslechnout, jak to chodí v praxi. âekala nás stáda se zástupci plemen charolais, britské modré, aberdeen angus a masn simentál. Jako prvního nás pfiivítal chovatel jménem Danny Wylie, py nící se jedním z nejlep ích stád plemen charolais a britské modré v zemi. Na farmû Newroddidge, kde hospodafií, bylo moïné spatfiit téï pûvodní ostrovní plemeno shorthorn. Pan Wylie je potomkem nûkolika generací farmáfiû. Na rozloze 130ha v souãasné dobû chová 220 kusû dobytka. Îiví se prodejem plemenn ch i jateãních zvífiat. Pro plemenné b ky nachází odbyt za cenu 6 16 tisíc liber, podle toho, zda je prodává pfiímo z farmy ãi pfies aukci. Ve zobchodovávání vyprodukovan ch kusû je Danny jako doma. Dává k dobru nejednu historku o tom, jak zvífiata prodává pfies mobil pouze tím, Ïe je vyfotografuje mobilním telefonem a fotku po le zájemci. Vyhnul se i krizi v období, kdy Británii pfied lety postihla epidemie slintavky a kulhavky neváhal a svá zvífiata natoãil na video, které rozeslal potenciálním kupcûm, a podafiilo se mu zbavit témûfi v eho, co mûl na prodej. Pochlubil se nám ãtyfilet m charolaisk m krasavcem, b kem nesoucím jméno Gretnahouse Archangel, kter ve svém vûku ohromoval v kou 164 cm v kfiíïi (!). Tohoto plemeníka spoluvlastní se sousedním farmáfiem, jehoï stádo jsme mûli téï moïnost vidût, panem Peterem Mallaberem. Ten zaãal s chovem masného skotu nedávno a stále si zároveà drïí pûvodní stádo hol t nského skotu. Spoluvlastnictví plemenn ch b kû je v Anglii ãast m jevem. Spojuje pfiíjemné s uïiteãn m rozdûlí se náklady a b k pûsobí na více zvífiatech. Danny Wyllie patfií mezi pár chovatelû, ktefií zvífiata odchovává extenzivnû (vykrmovaná zvífiata dostávají spí e siláï neï proteiny), vût ina britsk ch farmáfiû jsou pfiíznivci vykrmování, jak jsme mûli moïnost vidût na dal í farmû, patfiící Donu Marshallovi. Zde byla zvífiata odchovávána pro úãast na v stavách. PrestiÏ, kterou chovu pfiiná í získaná ocenûní, hrdû vystavená ve stáji, je v ak draze vykoupena utrpením pfiekrmen ch zvífiat, ãasto trpí- Zástupci australského plemene Murray Grey, vyšlechtěného z plemene shorthon a Aberdeen Angus (Beef Expo) (foto: Jana Řehořová) 19

20 Soutěž v dražení (Beef Expo) (foto: Karel Melger) cích problémy s konãetinami a celkovou zátûïí organismu. Nicménû byli jsme rádi i za tuto zku enost. Druh den jsme se vydali do angussk ch stád. Plemeno Aberdeen Angus patfií poãetnû v poslední dobû k nejrychleji rostoucím. Je to dáno pfiedev ím rostoucí poptávce po znaãkovém mase, kam angusské maso, díky sv m kvalitám a v borné reklamnû patfií. Abyste za maso v supermarketu dostali dobrou cenu, je poïadován minimálnû 50% podíl angusské krve, a tak komerãní stáda, tvofiená pfieváïnû kfiíïenci britského modrého a hol t na pouïívají pro koneãné kfiíïení angusské b ky. Dal í z vlastností, které mûïe toto pûvodní plemeno nabídnout souãasné trïní poptávce je raná jateãní zralost. Nav tívili jsme v znamn chov produkující plemenná zvífiata, veden tfiemi generacemi rodiny Robertsonov ch v Nightingale. Chov byl zaloïen pfied více neï tfiiceti lety importem jalovic z Kanady. Cílem bylo vy lechtit zvífiata odli ná od kontinentálního typu dobytka a b ky vhodné pro koneãné kfiíïení. Trvalo to nûkolik generací, ale v sledek stojí za to. Zvífiata Robertsonov ch pûsobí ãi pûsobila na více neï 200 farmách ve Velké Británii a byla exportována do Rumunska, Maìarska, Nûmecka a Dánska. Pan Robertson, zakladatel farmy, která prodává kolem 50ti plemenn ch b kû roãnû, zastává názor, Ïe smysl má liniové lechtûní, tvofiení tzv. chovn ch rodin. Podle nûj pouze tento zpûsob poskytuje jednotn trvající kladn v sledek. Heterozní efekt povaïuje za krátkodobû pfiínosn v jimeãné zvífie v první generaci pfiiná í po druhé generaci nev razné v sledky. Mnoho zákazníkû vlastní z farmy Nightinghale 2 6 plemeníkû, jeden farmáfi dokonce 25 (!). B ci se prodávají ve 12 15ti mûsících vûku, aby pûsobili v komerãních i plemenn ch chovech. O farmu, kde se na 140 hektarech pohybuje 140 kusû se stará pfieváïnû dcera pana Robertsona se sv m synem. Dobytek je odchováván pfiirozenû v duchu hesla, Ïe velk dobytek musí b t dobr a dobr dobytek musí b t funkãní. Jalovice se telí ve dvou letech a jsou krmeny pouze trávou a trvaní siláïí. Telata, která se rodí na jafie jsou odstavována v sedmi mûsících, poté je jim zkrmována senáï a kilo koncentrátu dennû a to aï do Vánoc, po Vánocích pfied odchodem na pastvu dostávají jen senáï. Dobytek je na farmû Nigtingale velice krotk, s dobrou povahou. V britsk ch chovech není lechtûní na povahu pfiedepsáno, ale stalo se jak msi nepsan m pravidlem, Ïe v echna problematická zvífiata jsou vyfiazována. SniÏují se tak nároky na pracovní sílu a manipulace se zvífiaty je velice snadná. Dal í angusská farma, kterou jsme nav tívili, patfiila manïelûm Kirsty a Paulovi Westwayov m, hospodafiících v Melview. Chovem dobytka si mladí manïelé plní svûj Ïivotní sen. Hospodafiit zaãali teprve pfied tfiemi roky, ale jiï nyní má farma dobrou ekonomickou perspektivu. Hospodafií bez dotací, a proto se musí soustfiedit na generování zisku. Jejich cílem je produkce plemenného materiálu a kfiíïenek plemen AA x hol t n pro tzv. Blade Farming. âást farmy pronajímají jako penzion a fungují téï jako pfiekupníci dobytka se zamûfiením na export. Zvífiata pro svûj chov nakupili ze dvou domácích farem, z nichï jednou je v e zmínûná farma Nightingale. Na 50ti hektarech se zatím pase 20 ãist ch angusek a oãekává se narození 30 embryí ze piãkov ch americk ch a kanadsk ch krav. B ãci jsou odchováváni pro plemenitbu, jaloviãky se ponechávají na obnovu stáda. B ãky odstavují v 6ti mûsících, poté jsou krmeni koncentrátem, siláïí a senem. Z farmy jsou prodáváni ve 13 15ti mûsících, pokud se prodávají na aukci, nabízí se ve stáfií 18 mûsícû. Letos se Paul Westway mûïe pochlubit jiï 20ti prodan mi b ky, urãen mi pro pûsobení ve stádech. Pro inseminaci, kterou v hradnû pouïívají, si Westwayovi vybírají b ky z celého svûta. Hledí na základní tfii parametry: snadnost telení, hmotnost ve 400 dnech a oblast vysokého ro tûnce. Zajímavost, kterou u nás opravdu nemáme a nechali jsme si ji proto detailnû vysvûtlit, je systém tzv. Blade Farmingu, kter je v Británii v poslední dobû velice populární. Užitkové stádo Evansových (foto: Jana Řehořová) Roãnû jím projde na 50 tisíc kusû dobytka (z ãehoï je kfiíïencû AA x hol t n, ãist ch hol t nû a 5000 ostatních kfiíïencû). Westwayovi mají v tomto systému za úkol roãnû vyrobit 70 jalovic AA x hol t n, na coï mají smlouvu s fietûzcem Tesco, kter od nich odebírá maso do kategorie Tesco s Finest range (tzn. maso nejlep í kvality). Smluvní poãet je rozdûlen do dvou skupin, které jsou pfiipraveny kaïdého pûl roku, aby byl zaji tûn trval pfiísun penûz. Garantovaná v kupní cena 3 libry za kilo v mrtvém umoïàuje pfiímo kontrolovat náklady na odchov a získat maximální profit, kter ãiní 130 liber za kus. A nyní jiï k systému odchovu: telata se nakupují ve vûku 12ti t dnû (ve hmotnosti 125 kg) od jatek, která je po vykrmení vykoupí zpût. Následuje 6 mûsícû pouze na pastvû (pravidlo daného 20