ROâNÍK XIV. âerven 2007 âíslo 2

Transkript

1 âeského SVAZU CHOVATELÒ MASNÉHO SKOTU ROâNÍK XIV. âerven 2007 âíslo 2

2 Vážení chovatelé, i přesto, že červnové číslo zpravodaje by mělo dle kalendářních měsíců být prvním letním, při pohledu z okna alespoň nyní, když píši tento úvodník se zdá, že léto už je aspoň půl roku. Jak už je zvykem, dovolte mi krátce, abych se stručně zamyslel na nejdůležitějšími událostmi, které se od vydání březnového čísla staly a které by vás mohly zajímat. Za stěžejní oblasti svazové práce v tomto období bych považoval dva zásadní okruhy. Prvním z nich je před necelým měsícem ukončený první turnus výběrů plemenných býčků. I přesto, že by se mohlo zdát, že po mnoho let, co testace v odchovnách běží, jsou výběry býků už rutinní a zaběhlou činností, vždy nás všechny něčím překvapí. Oproti minulým letům lze letošní první turnus charakterizovat obrovským zájmem chovatelů a vysokými prodejními cenami býků. Prodejní ceny skutečně letos trhaly všechny rekordy. Již v prvním týdnu jsme byli svědky absolutně nejvyšší částky za kterou kdy byl během aukce prodán plemenný býk. Stalo se tak na OPB Kundratice, kdy býk plemene charolais byl vydražen za neuvěřitelných Kč! Ani ostatní plemena na jiných odchovnách však nebyla výjimkou. Velmi často se ceny vyšplhaly vysoko nad Kč. Ceny byly sice vysoké, na druhou stranu to však svědčí o faktu, že čeští býci jsou kvalitní a že zájem o masná plemena se neustále zvyšuje. Nejlépe však výběry vždy zhodnotí řeč čísel, a proto vám na stránkách tohoto svazového zpravodaje přinášíme okomentované základní tabulky z výběrů. Přehledy budou také zveřejněny na našich webových stránkách. Tím druhým okruhem jsou činnosti spojené s prezentací a propagací kvalitního hovězího masa. Velmi kladně lze z tohoto pohledu hodnotit naši účast na výstavě v Přerově, kde se dnes již tradiční steaky na grilu setkaly opět s velkým úspěchem a rovněž svazová prezentace byla velmi vysoko hodnocena. Kromě přímého kontaktu s lidmi na výstavě, jsme se zaměřili také více na osvětu, která by pomohla přimět spotřebitele více hledět na to, jaké maso kupují a co se vlastně mohou před nákupem masa z etikety balíčku dozvědět, aby nebyli po nákupu a přípravě masa zklamáni. Podařilo se nám navázat spolupráci s redakcí MF Dnes, která v pátek 18. května otiskla rozsáhlý článek o hovězím mase, který byl z velké části postaven na našich informacích. V rámci této činnosti jsme také vypracovali rozsáhlý průzkum jak je to se značením hovězího masa na pultech obchodních řetězců a jestli odpovídá značení na etiketách platné legislativě. Vzhledem k tomu, že komplexních informací k těmto otázkám moc publikováno nebylo (možná spíše žádné), snažili jsme se vypracovat skutečně seriózní, vyvážený a maximálně objektivní průzkum u všech řetězců, jak si jednotlivé řetězce počínají při plnění svých zákonných povinností při značení hovězího masa. Jak se nám to podařilo můžete posoudit sami na jiném místě tohoto zpravodaje. Jak jsem však již mnohokráte uvedl, náš svaz je pouze jedním z mnoha střípků mozaiky, která se musí poskládat, aby se situace změnila. Aby naše úsilí mělo smysl, který s projeví ve zvýšeném zájmu spotřebitelů po kvalitním hovězím, musí nám s tímto pomoct i ostatní články řetězce, zejména pak chovatelé, zpracovatelé a v neposlední řadě vychovaní a vzdělaní spotřebitelé. Jen tak se nám podaří uspět. Na závěr mi dovolte vás informovat o důležitých krocích, které jsme podnikli při přípravě národní výstavy masného skotu. Pro komerční vystavovatele je jistě dobrou zprávou, že díky úspěšnému jednání našeho svazu se pro vystavovatele podařilo snížit ceny za plochu oproti roku 2005 cca o 450 Kč za m 2. Kromě toho jsou již dnes v dostatečném časovém předstihu k dispozici ke stažení na našich stránkách propozice na výstavu, veterinární podmínky a rovněž je zde elektronická přihláška pro komerční vystavovatele. Přeji příjemné a pohodové dny ve vaší nelehké práci. Kamil Malát

3 Zpravodaj âschms obãasník âeského svazu chovatelû masného skotu Praha ãíslo 2/2007 roãník XIV. Kontakt na pracovníky svazu: pfiedseda: Karel eba Prackovice nad Labem 32, Prackovice nad Labem tel.: fieditel: Kamil Malát Tû nov 17, Praha 1 info@cschms.cz, malat@cschms.cz, tel.: tajemník: Ing. Jana ehofiová Tû nov 17, Praha 1 rehorova@cschms.cz, tel.: plemenná kniha, fakturace: Anna Stará Krátká 167, Lovosice stara@cschms.cz, tel.: inspektofii svazu: západní âechy Karel Melger Velké Dvorce 64, Pfiimda melger@cschms.cz, tel.: stfiední a severní âechy ing. Hubert Herrmann Matou ova 10, Praha 5 herrmann@cschms.cz, tel.: jiïní âechy ing. Vít âepelák Horská 69, âesk Krumlov cepelak@cschms.cz, tel.: v chodní âechy Jan Kopeck Osík 201, Osík u Litomy le kopecky@cschms.cz, tel.: Morava ing. Pavel Kriegler Dubovko 277, Vizovice kriegler@cschms.cz, tel.: OBSAH Aktuálnû... 4 Aktivity âschms Termíny v bûrû plemenn ch b kû... 7 Znaãení hovûzího masa na pultech obchodních fietûzcû... 8 Velká poptávka po plemeni aberdeen-angus V stava Pfierov VyuÏití plemen charolais a piemontese pfii uïitkovém kfiíïení ve stádû ãeského strakatého skotu Masn simentál v Rade ínské Svratce Svûtov kongres charolais Mezinárodní genetické hodnocení masného skotu Interbeef Základní v bûry b kû masn ch plemen Konference Den masa Vodit ãi nevodit? ToÈ otázka V tah z veterinárních podmínek pro skot na v stavu PragaAgro Recept: hovûzí kostiãky se penátem Skot v dûjinách v tvarného umûní Rozbor nûkter ch v sledkû KUMP Adresa svazu Tû nov 17, Praha 1 tel.: info@cschms.cz, ãíslo úãtu: /0800 IâO: DIâ: CZ Na internetov ch stránkách svazu naleznete nejaktuálnûj í informace o dûní ve svazu a jeho aktivitách. Titulní foto: Karel Melger Býk plemene Limousine z chovu Nečtinské zemědělské a.s. Foto vnitřní obálka: Karel Melger Vydavatel nenese odpovûdnost za údaje a názory autorû ani jazykovou správnost pfiíspûvkû. Zpravodaj âschms je zapsán v evidenci MK âr pod evidenãním ãíslem MK âr E Tisk: Ekonoprint, Praha Neprodejné. Pro ãleny âschms a PK zdarma. Zpravodaj âschms 2/2007 3

4 Dotaãní tituly v roce 2007 Kamil Malát Leto ní rok je z hlediska nûkter ch podpûrn ch programû, velmi atypick. Velk ok vyvolala v jarním období pfiedev ím informace, Ïe jiï tento rok bude zru en model národních doplàkov ch plateb (TOP-UP), kter podporoval chov pfieïv kavcû pfies VDJ a Ïe se platby rozpustí na plochu. Po nedávné neoficiální informaci a prohlá ení ministra Gandaloviãe se zdá, Ïe alespoà pro tento rok zûstane zpûsob v platy pfied VDJ zachován v obdobné podobû jako loni. Hlavní zmûnou je v ak to, Ïe VDJ se nebudou vypoãítávat k , ale dle stavû k 31. bfieznu 2007, neboè to byl nejzaz í termín akceptovateln Bruselem, aby tento zpûsob schválil. BohuÏel se v ak zdá, Ïe tento model je leto ní rok skuteãnû naposledy. Systém spojení plateb s jednotliv mi komoditami (coupling) totiï není v souladu s bruselsk mi pravidly a âr jej musí zmûnit. Je tak více neï pravdûpodobné, Ïe od pfií tího roku bude opût model jin odpojen od produkce nad jehoï podobou se jiï nyní zaãíná intenzivnû diskutovat. Velmi obdobné diskuze se bohuïel stále vedou mezi Bruselem a na ím Ministerstvem zemûdûlství také nad národními dotacemi. Aã by se mohlo zdát, Ïe národní dotace jsou záleïitosti o kter ch si rozhoduje suverénnû kaïd stát sám, opak je pravdou. Zjednodu enû fieãeno, loni do lo ke zmûnám podoby tzv. vodítek, které definují základní mantinely jak se mohou národní peníze vyplácet. Nûkteré ãeské dotaãní programy, které jsou uvedeny v zásadách, které MZe âr jiï nûkdy v únoru zvefiejnilo, EU stále lustruje a Ïádá si dal í a dal í vysvûtlení a informace. Jako nejproblematiãtûj í se obecnû Bruselu zdají dotace investiãního charakteru, mezi které patfií napfi. dotace na nákup plemenn ch b kû (titul 2.A.c). Diskuze nad národními dotacemi je tû nejsou u konce, a jak jsem jiï uvedl v minulém zpravodaji, stále je bohuïel moïné, Ïe nûkteré na dotaãní tituly, které EU âeské republice neschválí, nebudou finanãní prostfiedky vypláceny. Nejhor í v ak je to, Ïe neexistuje termín, do kterého musí b t rozhodnuto. A tak nejistota stále trvá... Informace pro chovatele plemene charolais nabídka spolupráce V rámci spolupráce mezi zpracovateli a chovateli jsme byli osloveni jedním ze zpracovatelů, který má zájem pro své odběratele nakupovat kvalitní jatečná zvířata plemene charolais. Požádal jsem o písemné vyjádření konkrétní poptávky s uvedením všech nutných informací, které vám tímto podstupuji. Pokud vás nabídka zaujme, kontaktujte nás (písemně em na adresu info@cschms.cz) co nejdříve! My budeme zájemce evidovat a poté jejich seznam předáme. Uveďte co možná nejvíce detailů včetně kontaktní osoby a spojení na ní. Pokud se nepodaří zvířata zajistit, program pravděpodobně skončí. Akce CHAROLAIS : 1. Pravidelný odběr = 3 až 5 kusů 2. Ffrekvence odběrů = 1x až 2x za měsíc 3. Mladí býci (do 24 měsíců = A) 4. Hmotnost v živém = 600 kg a více 5. Podíl krve CHAROLAIS = 90 % a více 6. Cena = více jak 80 Kč / JUT v jak třídě U2 7. Splatnost za zvířata = standardní splatnost je 40 dní Ozdravování od IBR úspû né V lednu loàského roku byl spu - tûn národní ozdravovací program od IBR (infekãní bovinní rhinotracheitidy). Po roce a pûl od zahájení národního programu eliminace IBR, jsou v sledky povzbudivé: z 22 % hospodáfiství prost ch IBR v roce 2006 jich je k uï 35,3 %. Stavy k byly následující skot byl chován v hospodáfistvích v celkovém poãtu kusû skotu. Krav, jaloviãek a jalovic bylo chováno v hospodáfistvích celkem kusû. B kû pak bylo v 5726 hospodáfistvích celkem kusû. Pfiíznivé v sledky dosavadního prûbûhu lze pfiiãíst skuteãnosti, Ïe v fiadû zejména drobn ch stád skotu nebyla laboratorním pro- etfiením zji tûna Ïádná pozitivní zvífiata. Tato stáda se tudíï neozdravovala a po nezbytn ch závûreãn ch vy etfieních byla pfievedena do hospodáfiství prost ch. Na zv ení procenta prost ch stád mûlo a je tû v roce 2007 bude mít vliv to, Ïe v ãásti testovan ch stád byl zji tûn mal poãet pozitivních zvífiat. âást tûchto stád skotu jiï ozdravila a zb vající ozdraví do konce roku 2007 metodou bez vakcinace, která je rychlá a levná. Urãitû lze po více neï roce od zahájení Národního ozdravovacího programu od IBR uvést, Ïe v sledky vstupních vy etfiení ukázaly, Ïe v âr je pfiíznivûj í nákazová situace, neï se zpoãátku pfiedpokládalo. Podafiilo se získat pfiehled o nákazové situaci a podafiilo se zahájit ozdravování ve v ech vût- ích hospodáfistvích. Za dûleïité lze povaïovat i to, Ïe se chovatelé skotu i ti, kdo skotem obchodují, pfiesvûdãili o nutnosti a prospû - nosti chovy ozdravovat. zdroj: SVS âr 4 Zpravodaj âschms 2/2007

5 DÛleÏité upozornûní pro ãleny âschms a PK V stava PragaAgro 31. bfiezen byl dle stanov a sazebníkû âschms a PK poslední termín pro úhradu ãlensk ch poplatkû za ãlenství v âschms a/nebo PK pro tento rok. Dûkujeme v em chovatelûm, ktefií v termínu vklad uhradili. I pfiesto, Ïe jsme nûkolikrát povinnost avizovali a ãleny upomínali, k z celkov ch 694 ãlenû vklad uhradilo jen 277 (238 fiádn ch a 37 zájmov ch). RovnûÏ i pfies to, Ïe jsme upozoràovali, Ïe nebudeme nikoho individuálnû upomínat, udûlali jsme pro leto ní rok v jimku, jelikoï tento zpûsob bûïí teprve prvním rokem a není zcela dobfie zaïit. V prûbûhu dubna jsme proto ãlenûm, ktefií nezaplatili byla poslána poslední v zva a sloïenka s ãástkou, kterou mají zaplatit s apelem k bezodkladné úhradû. Pokud tak neuãiní, vystavují se dle 8 odst. 1 Stanov nebezpeãí vylouãení. Pro úplnost pfiipomínám, Ïe pfií tí rok bude termín dle sazebníkû stanoven pevnû bez jak chkoliv v jimek. V souvislosti s ãlensk mi vklady mi dovolte pfiipomenout je tû následující okruhy problémû, které se leto ní rok objevily: Pokud jiï nemáte o ãlenství v âschms ãi v PK zájem, Ïádáme Vás rovnûï o písemné sdûlení o vystoupení ze svazu, abychom Vás mohli z na í evidence vymazat. Jinak nemáme moïnost dohledat, Ïe va e firma se pfiestûhovala, slouãila, pfiejmenovala, zanikla, skot nechová apod. UpozorÀujeme, Ïe fiádné ãlenství je nepfievoditelné. Pokud tedy do lo k pfievodu na jinou spoleãnost nebo se firma slouãila ãi pfiejmenovala a zároveà zmûnila IâO, je to dle stanov pro nás nov ãlen a je tedy nutné se do svazu v pfiípadû zájmu pfiihlásit znovu (ãlánek 4 âlenství ve Svazu 6 písm. 1). NemÛÏeme tedy název firmy v databázi prostû jen pfiepsat a vést ji pod nov mi identifikaãními a kontaktními údaji! Ve keré tyto zmûny nám vïdy neprodlenû nahlaste. Kamil Malát Jak jsem jiï avizoval v editorialu tohoto zpravodaje, ve velkém pfiedstihu jsme poïádali Mûstskou veterinární správu v Praze o stanovení veterinárních podmínek pro v stavu PragaAgro, jejichï v tah naleznete na konci tohoto Zpravodaje. Tyto podmínky a také propozice na v stavu naleznete na stránce 6. národní v stavy masného skotu opût na na ich webov ch stránkách v menu: 6. národní v stava v ãásti,pfiipojené dokumenty ( Samozfiejmû, Ïe pozdûji budou tyto dokumenty také odeslány v em vystavovatelûm po tou. Pro komerãní vystavovatele je také na webu k dispozici elektronická pfiihlá ka na v stavu: Pokud nemáte pfiístup na internet, kontaktujte nás a my vám tyto informace za leme po tou. (km) MZe schválilo svazové dokumenty Na konci kvûtna byla oficiálnû zakonãena etapa velké práce na eho svazu s aktualizací svazov ch dokumentû (stanovy, lechtitelské programy, fiády plemenn ch knih a metodiky). Rozhodnutím MZe âr vstoupily v platnost zmûny v ech dokumentû, které svaz z dûvodu nabytí úãinnosti novely plemenáfiského zákona musel pfiepracovat a na konci roku je pfiedloïit k posouzení Ministerstvu zemûdûlství. V echny tyto dokumenty najdete nyní na na ich webov ch stránkách v sekci,svazová legislativa a lechtitelské programy. (km) V roãní ãlenská schûze âschms V pfiedstihu si Vás dovoluji informovat, Ïe leto ní v roãní ãlenská schûze se bude konat v termínu záfií 2007 v tradiãních prostorách Hotelu Skalsk DvÛr. Pozvánky budou samozfiejmû vãas odeslány. Zpravodaj âschms 2/2007 5

6 Aktivity âschms Bfiezen SchÛzka inspektorû (Hradi Èko pod Medníkem) editel se zúãastnil spoleãného jednání Unie chovatelû a komoditní rady pfii AK ve VÚÎV v Praze-Uhfiínûvsi SchÛzka rady plemenné knihy MS projednávání zmûny plemenného standardu plemene Masn simentál (Malát, Melger, Kopeck ) SchÛze v boru a grémia rad PK âschms (Hradi Èko pod Medníkem) Tisková konference o hovûzím mase âschms (Malát), AK (ing. Veleba), âszm (ing. Kloud), Masa Planá (ing. Kasper), SVS (Dr. Brychta) Snûm Agrární komory ve Velké Bystfiici Dal í bfieznové aktivity: Tisk a rozeslání prvního ãísla zpravodaje pro rok 2007 Jednání se SZIFem na téma úãasti a podpory na národní v stavû masného skotu v Praze-LetÀanech Jednání s firmou Hedva o podobû vázanek s logem svazu Administrace ãlensk ch poplatkû pro rok 2007 Duben Pracovní porada zamûstnancû svazu (Hradi Èko pod Medníkem) editel se zúãastnil jednání v roãní ãlenské schûze âeského strakatého skotu ve Vûtrném Jeníkovû Ve VÚÎV Praha-Uhfiínûves probûhlo jednání Klubu francouzsk ch rustikálních plemen editel jednal s p. Míkou o 6. národní v stavû masného skotu SchÛze ãlenû klubu Hereford na OPB Cunkov editel se zúãastnil VâS Hol t nského svazu SchÛze ãlenû klubu Masn simentál na OPB Cunkov editel se úãastnil schûzky âmsch na Hradi tku Organizaãní zaji Èování mezinárodního kongresu plemene charolais v roce 2008 a jednání s hejtmanem Karlovarského kraje ohlednû spolupráce na organizování kongresu (Malát, trudl) V roãní ãlenské schûze Slovenského svazu chovatelû masného skotu v Trenãínû (Malát, Kopeck, trudl) Zaãátek v bûrû plemenn ch b kû na odchovnách a draïby editel se na MZe zúãastnil porady k vypofiádání pfiipomínek k novele vyhlá ky o oznaãování Klub Galloway a Highland v Roupovû Organizaãní zaji tûní kongresu Charolais 2008 v Karlov ch Varech (jednání Moser, Magistrát KV) Malát, trudl Dal í dubnové aktivity: Pfiipomínkování návrhu zákona, kter m se mûní zákon ã. 166/1999 Sb., o veterinární péãi a o zmûnû nûkter ch souvisejících zákonû (veterinární zákon) âinnosti spojené s pfiípravou a realizací svazového stánku a prodeje steakû na v stavû v Pfierovû Pfiíprava materiálû pro dal í ãíslo svazového zpravodaje Úãast na v bûrech plemenn ch b kû Pfiíprava ãlánku o správném znaãení hovûzího masa v supermarketech Kvûten Konec prvního turnusu v bûrû b kû na odchovnách a draïeb Zaji tûní masa pro pfiípravu steakû na v stavû v Pfierovû ( ehofiová) Pracovní porada na âmsch na Hradi tku (Malát) iklûv ml n, prezentaãní akce fy Bohemia Breeding (Malát) Pracovní porada zamûstnancû svazu (Hradi Èko pod Medníkem) Pracovní cesta ku pfiíleïitosti 25. v roãí od zaloïení Britské asociace chovatelû plemene belgické modrobílé v Anglii (Malát) V stava Pfierov 2007 (Kopeck, Melger, ehofiová) V MF Dnes vy el ãlánek o správném znaãení masa, na nûmï se autorsky podílel Kamil Malát Jednání pracovní skupiny AK k pfiípravû akcí vûãi obchodním fietûzcûm (Malát) SchÛze v boru a grémia rad PK âschms (Hradi Èko pod Medníkem) Konference na âzu Den masa 2007, kde byl jedním z pfiedná ejících pfiedseda svazu Karel eba ( ehofiová) Semináfi v rámci pracovního zasedání World Fleckvieh federace v Jihlavû (Malát, Kopeck ) Jednání pracovní skupiny AK k pfiípravû akcí vûãi obchodním fietûzcûm (Malát) V stava Rade ínská Svratka s prezentací masného simentála (Malát, Kopeck, ehofiová) Dal í kvûtnové aktivity: Úãast na v bûrech plemenn ch b kû âinnosti spojené s pfiípravou a realizací svazového stánku a prodeje steakû na v stavû v Pfierovû Pfiíprava materiálû pro druhé ãíslo svazového zpravodaje Administrace dodateãnû do l ch poplatkû pro rok Zpravodaj âschms 2/2007

7 Termíny základních v bûrû a draïeb v roce 2007 II. turnus II. turnus býci narození V počtech býků nejsou započítáni býci odročení v I. turnusu 2007 Naskladnûní dle plemen V počtech býků nejsou započítáni býci odročení v I. turnusu 2007 AA Aberdeen angus BA Blonde d Aquitaine GS Gasconne BM Belgické modré PI Piemontese MS Masn simentál CH Charolais HE Hereford LI Limousine GA Galloway Zpravodaj âschms 2/2007 7

8 Znaãení hovûzího masa na pultech obchodních fietûzcû aneb jak je to s dodrïováním zákonn ch povinností Text: Kamil Malát, âschms Foto: Jana ehofiová, Kamil Malát, âschms Koncem bfiezna se znovu rozhofiel konflikt mezi ãesk mi producenty hovûzího a vepfiového masa a dovozci stejného produktu ze zahraniãí. Asi není potfieba znovu zmiàovat, Ïe pûvodcem tohoto problému bylo rozhodnutí fietûzce Interspar odebírat a prodávat v polovinû sv ch marketû hovûzí a vepfiové maso z Rakouska. DÛvodem pro to byl údajnû fakt, Ïe ãesk dodavatel, kter masem fietûzec zásoboval, ukonãil svou ãinnost a ve v bûrovém fiízení na nového dodavatele vyhrála spoleãnost z Rakouska. Toto rozhodnutí vyvolalo velkou vlnu reakcí, protestních akcí a rûzn ch diskusních vystoupení. Na jedné stranû stáli zemûdûlci, ktefií se sv mi protesty snaïili upozornit jednak na vzrûstající dovoz masa ze zahraniãní podporovan likvidaãními praktikami obchodních fietûzcû, ale také na celkov stav ãeského zemûdûlství, kter od roku 1990 vykazuje neustál propad a v neposlední fiadû na nezájem ãesk ch politikû se nûjak m zpûsobem podílet na fie ení vzniklé situace. Na druhé stranû barikády stáli zástupci obchodních fietûzcû a jejich obranné reakce za tièované spoleãn m a pfiedev ím voln m evropsk m trhem. Mezi tûmi znesváfien mi tábory pak stál ãesk spotfiebitel, kter se ve zmûti jednotliv ch prohlá ení jen tûïko orientoval. Bûhem diskuzí zaznûlo mnoho argumentû, mnohdy zásadnû protichûdn ch. Velmi ãasto se v ak také zmiàovala otázka znaãení hovûzího masa na pultech v ech obchodních fietûzcû. Na tento pokud zorganizovala Agrární komora ve spolupráci se Svazem zpracovatelû masa a âesk m svazem chovatelû masného skotu tiskovou konferenci, kde byly uvedeny informace k této problematice. Bylo poukázáno na to, Ïe ne vïdy je znaãení masa v pofiádku, i pfiesto, Ïe zástupci fietûzcû tvrdí, Ïe z jejich strany je v e v pofiádku. Napfiíklad generální fieditel ãeského Intersparu Martin Hru ka v diskusním pofiadu Studio STOP v âeském rozhlase 6 k tomu, Ïe fietûzec Interspar uvádí na balíãcích s hovûzím masem podstatnû ménû údajû neï nafiizuje legislativa uvedl: Pravda to samozfiejmû není a troufnu si fiíct, Ïe není Ïádn z fietûzcû, kter by si dovolil nedodrïovat nûkteré z tûchto nafiízení. Já myslím, Ïe by se tady naopak na ly desítky drobn ch prodejcû, ktefií to prostû nedodrïují, protoïe ta pani, která vám balí maso v tom mal m fieznictví, vám tûïko na ten pytlík napí e pûvod b ka, místo narození, zemi pûvodu a podobnû, kdeïto v tûch fietûzcích samozfiejmû toto v echno je povinnû a je to uvedeno. Já jsem si s sebou ty podklady vzal. Co s tím dûláme, je samozfiejmû rozdíl, jak to maso je znaãené. KdyÏ je to maso prodávané v pultu, tam ta povinnost toho prodávajícího je mít to na viditelném místû, jedná se teda teìko o hovûzí maso, oznaãené, mít tam pûvod toho hovûzího masa, samozfiejmû oznaãení b k, kráva, zemi pûvodu, bourání a tak dále, ten cel popis prostû tûch náleïitosti, které k tomu musíme dát, ten tam vlastnû umístûn je. Co se t ká toho masa, které potom je balené dál a prodávané v tûch balíãcích, tak tam v echny tyto aspekty, nebo v echny tyto nafiízení musí b t uvedeny na tom balíãku a také tam jsou. Vzhledem k tomu, Ïe by bylo zavádûjící dûlat celkové závûry pouze dle v sledkû od jedno prodejce, udûlal ná svaz vlastní v zkum, aby zjistil, jak jednotlivé obchodní fietûzce plní své zákonné povinnosti. V mûsíci dubnu jsme nav tívili prodejny celkem 11 obchodních fietûzcû, které prodávají hovûzí maso: Albert, Billa, Delvita, Globus, Hypernova, Interspar, Lidl, Kaufland, Penny, Plus a Tesco. Jednalo se pfieváïnû o praïské prodejny. Sledovali jsme, jak m zpûsobem prodejci uvádûjí na mase údaje, které jim ukládá legislativa, jak jsou tyto informace viditelné (umístûní etikety), ãitelné (velikost písma), pfiehledné (grafické rozvrïení) a srozumitelné (struktura informací). Celkov dojem z jednotliv ch fietûzcû jsme vyjádfiili poãtem hvûzdiãek, pfiiãemï 5 hvûzdiãek je maximum a tudíï nejlépe znaãené maso a jedna naopak minimum, tedy zcela nevyhovující. Legislativa Abychom v ak mohli ãtenáfie seznámit s v sledky, je nutné nejprve uvést legislativní rámec, kter povinnosti urãuje. V souãasné dobû platí vyhlá ka ã. 264/2003 Sb., která novelizovala vyhlá ku ã. 326/2001 Sb.. Ve vyhlá ce jsou v 3 zcela jednoznaãnû uvedeny údaje, které musí prodávané balené, zabalené ale i nebalené hovûzí maso pfii uvádûní do obûhu obsahovat. Maso se musí oznaãit tûmito pûti základními údaji: a) slovy mlad skot, mlad b k, b k, volek, jalovice nebo kráva, b) registraãním ãíslem zvífiete nebo skupiny zvífiat, c) ãíslem schválení jatek, v nichï bylo zvífie poraïeno, nebo skupina zvífiat poraïena, a názvem zemû, kde se tato jatka nacházejí; údaje se uvedou ve tvaru Místo poráïky: (název zemû) (ãíslo schválení), d) ãíslem schválení bourárny, kde bylo jateãnû opracované tûlo bouráno, a název zemû, kde se tato bourárna nachází; údaje se uvedou ve tvaru Místo bourání: (název zemû) (ãíslo schválení), e) názvem zemû, kde se zvífie narodilo, kde bylo vykrmeno a kde bylo poraïeno; v pfiípadû, Ïe název zemû je ve v ech pfiípadech totoïn, mohou se údaje uvést slovy PÛvod: a dále se doplní název zemû, U baleného masa musí se tyto údaje uvádûjí na etiketû, u pfiedem nezabaleného ãerstvého hovûzího masa se poïadované údaje v písemné podobû umís- 8 Zpravodaj âschms 2/2007

9 Èují na viditelném místû v prodejnû. V minulosti byly je tû ve vyhlá ce 326/2001 Sb. kromû v e uveden ch bodû dal í dvû povinnosti, které se v ak ve vyhlá ce ã. 264/2003 Sb. nevykytují datum poráïky a stáfií zvífiete. Tyto dva body byly v ak vy krtnuty, aby na e legislativa byla v souladu s právem evropské unie. Vyhlá ka dále charakterizuje jednotlivé kategorie skotu mlad skot jsou zvífiata samãího i samiãího pohlaví s pfiejímací hmotností jateãnû opracovaného tûla nad 160 kg a ve vûku od 8 do 12 mûsícû vãetnû; nejãastûji uvádûnou kategorií je mlad b k, kter m se rozumí nekastrovaná zvífiata samãího pohlaví star í neï 12 mûsícû a do 24 mûsícû vãetnû; b kem pak nekastrovaná zvífiata samãího pohlaví ve vûku od 9 mûsícû, volkem kastrovaná zvífiata samãího pohlaví star í neï 12 mûsícû, jalovicí neotelená zvífiata samiãího pohlaví star í 7 mûsícû a krávou zvífiata samiãího pohlaví, která se jiï otelila. Nesmíme v ak zapomínat ani na legislativu evropskou. V rámci EU je problematika znaãení hovûzího masa fie ena Nafiízením evropského parlamentu a Rady (ES) ã. 1760/2000 ze dne 17. ãervence 2000 (nafiízení o systému identifikace a evidence skotu, o oznaãování hovûzího masa a v robkû z hovûzího masa). Toto nafiízení udává, obdobnû jako ãeská vyhlá ka, jak mi údaji musí hovûzí maso b t povinnû oznaãeno pfii jeho obchodování mezi ãlensk mi státy EU. Povinnû zvefiejàované údaje jsou velmi obdobné na emu právu, oproti ãeské vyhlá ce v ak zde není zakotvena povinnost uvádûní kategorie zvífiat. KaÏd ãlensk stát má právo upravit si oznaãování hovûzího masa, pokud bylo vyrobeno (pora- Ïeno, bouráno) na jeho území (napfi. ãeská vyhlá ka ã. 326/2001 novelizovaná vyhlá kou ã. 264/2003), ale toto oznaãení se pak vztahuje na dan trh, nemûïe v ak b t vyïadováno pfii obchodování v rámci EU. V praxi to znamená, Ïe pokud není na mase z jiného ãlenského státu uvedena kategorie zvífiat, nelze to bohuïel povaïovat za poru ení legislativy, neboè na toto maso se nevztahuje legislativa národní, ale nadfiazené právo, coï je v tomto pfiípadû právû nafiízení ã. 1760/2000. V sledky testu ALBERT + HYPERNOVA (AHOLD Czech Republic) Nedostatky ve znaãení: Na balíãku chybí uvedení kategorie a pohlaví skotu je uvedeno pouze, Ïe se jedná o skot mlad í 30 mûsícû. JelikoÏ se v ak jedná o dovozové maso v rámci EU, je z hlediska legislativní povinnosti v pofiádku. Pro ãeského spotfiebitele v ak uvedené informace jsou témûfi nevyuïitelné. Celkov dojem: ** Zpravodaj âschms 2/2007 9

10 BILLA Nedostatky ve znaãení: Na balíãku nebyly shledány Ïádné nedostatky. Poznámka: Oproti zákonné povinnosti je navíc uvedeno také ãíslo posledního chovatele a stáfií zvífiete. Celkov dojem: ***** DELVITA Nedostatky ve znaãení: Na balíãku je uvedeno, Ïe se jedná o kategorii mlad b k, stáfií 23 mûsícû. B k s ãíslem CZ se v ak narodil , poraïen byl , a tak je nesprávnû uvedena kategorie nejedná se o mladého b ka, ale jen b ka a rovnûï stáfií v dobû poráïky bylo 25 mûsícû a nikoliv 23. Dále chybí kód zemû, ve které se nachází jatka i bourárna. Celkov dojem: *** GLOBUS Nedostatky ve znaãení: Îádné nedostatky nebyly shledány. Poznámka: Jako zajímavost bych v ak uvedl tabuli, která slouïí o pûvodu prodávaného masa, kde je automaticky uvedeno, Ïe se vïdy jedná pouze o kategorii mlad b k. Celkov dojem: **** 10 Zpravodaj âschms 2/2007

11 HYPERNOVA telecí maso Nedostatky ve znaãení: Na títku telecího masa pûvodem z Holandska je uvedeno, Ïe informace o pûvodu masa jsou uvedeny uvnitfi balíãku. Jsou zde v ak pouze nûkteré (zcela chybí ãíslo zvífiete, i kdyï títek uvádí, Ïe ãíslo je uvnitfi balíãku) a navíc informace nejsou v ãeském jazyce. Celkov dojem: ** INTERSPAR Nedostatky ve znaãení: Na balíãku masa je hned nûkolik nesrovnalostí: 1. je uvedeno, Ïe zvífie se narodilo v âr, av ak jeho registraãní ãíslo, které je na balíãku ( ), neexistuje 2. pouïit formát ãísla zvífiete se vûbec v âr nepouïívá 3. jako místo poráïky je uvedeno pouze Rakousko zcela zde chybí ãíslo schválení jatek Poznámka: Namísto správného v razu vykrmeno, je pouïito slovo vypûstován. Nedostatky ve znaãení: Na tabuli pfii prodeji nebaleného mase je uvedeno ãíslo CZ a vûk zvífiete 24 mûsícû. Dle údajû ústfiední evidence v ak toto zvífie bylo narozeno a poraïeno jiï Celkov dojem: * Nedostatky ve znaãení: Uvedené ãíslo CZ se v ústfiední evidenci nevyskytuje. Zpravodaj âschms 2/

12 LIDL Nedostatky ve znaãení: Îádné nedostatky nebyly shledány. Poznámka: Oproti zákonné povinnosti bylo toto maso oznaãeno také ãíslem posledního chovu. Celkov dojem: **** KAUFLAND Nedostatky ve znaãení: Neodpovídá kategorie zvífiete oznaãení. Zvífie s ãíslem CZ se narodilo , poraïené bylo , coï odpovídá vûku 26 mûsícû, a tak se nejedná o mladého b ka, ale pouze o b ka. Nedostatky ve znaãení: U druhého balíãku z prodejny Kaufland zase bylo uvedeno, Ïe se zvífie narodilo, bylo vykrmeno a poraïeno v âeské republice. Dle u ního ãísla se v ak o ãeské zvífie vûbec nejedná. Celkov dojem: ** 12 Zpravodaj âschms 2/2007

13 PENNY Nedostatky ve znaãení: Îádné nedostatky nebyly shledány. Celkov dojem: **** PLUS Nedostatky ve znaãení: Îádné nedostatky nebyly shledány. Poznámka: Oproti zákonné povinnosti bylo toto maso od dodavatele oznaãeno také ãíslem posledního chovu, ale i jménem a adresou chovatele, kter je tímto ãíslem registrován. Navíc bylo uvedeno také stafií zvífiete a datum narození. Celkov dojem: ***** TESCO Nedostatky ve znaãení: Îádné nedostatky nebyly shledány. Poznámka: Oproti zákonné povinnosti bylo toto maso od dodavatele oznaãeno také ãíslem posledního chovu, uvedeno bylo také stafií zvífiete. Celkov dojem: **** Zpravodaj âschms 2/

14 BIO HOVùZÍ (nabízení více obchodními fietûzci) Nedostatky ve znaãení: Îádné nedostatky nebyly shledány. Poznámka: Oproti zákonné povinnosti je biohovûzí oznaãeno také ãíslem posledního chovu. Celkov dojem: **** Závûr Mezi jednotliv mi obchodními fietûzci jsou ve znaãení masa ãasto velmi v razné rozdíly. Obecnû se dá uvést, Ïe znaãení masa je nejlep ích u tûch prodejcû, které odebírají maso od ãesk ch zpracovatelû. Jednak proto, Ïe nebyly shledány nedostatky ve znaãení vypl vající z legislativy, ale zejména proto, Ïe tito zpracovatelé velmi ãasto dobrovolnû uvádûjí dal í nepovinné údaje, které pomáhají lépe identifikovat pûvod produktu a umoïàují jeho snaz í dohledatelnost. Naopak u obchodníkû, ktefií nabízejí maso z dovozu dost ãasto údaje chybûjí, nebo jsou neúplné ãi spotfiebiteli neumoïàují snadnou dohledatelnost. Na závûr nûkolik praktick ch rad, které Vám pomohou vybrat a zakoupit to správné hovûzí maso: Ovûfiení pûvodu: V echna hospodáfiská zvífiata chovaná v âr jsou evidována v povinné ústfiední evidenci. Chovatelé zvífiat stejnû jako ostatní subjekty, které se skotem obchodují (napfi. zpracovatelé), jsou ze zákona povinni ve keré zmûny (narození, úhyn, nákup, prodej apod.) hlásit do 7 dnû povûfiené osobû, která ústfiední evidenci vede. Díky této evidenci je naprost pfiehled o v ech pohybech zvífiat. To umoïàuje naprosto jednoznaãnou dohledatelnost pûvodu masa zvífiat v tuzemsku chovan ch, vykrmovan ch a také poraïen ch. Podle u ního ãísla zvífiete, které musí b t uvedeno na balíãku masa ãi v prostorách prodejny, lze na portále zjistit datum narození a poráïky zvífiete, jeho pohlaví a plemennou pfiíslu nost. MÛÏete tak snadno zkontrolovat, jestli údaje deklarované prodejcem jsou správné ãi nikoliv. Kromû portálu mnozí ãe tí zpracovatelé na sv ch webov ch stránkách umoï- Àují rovnûï dohledat pûvod masa jedincû poraïen ch dan m jateck m provozem, mnohdy dokonce i v roz ífiené podobû napfi. vãetnû pfiesného jména chovatele, kde se zvífie narodilo a kde bylo odchováno, poráïkové hmotnosti apod. V bûr masa: Pfii koupi hovûzího masa první a opravdu prioritní zásadou je koupit maso ze zvífiete mladého a skuteãnû vykrmeného. MoÏná se zeptáte, jaké jiné maso se dá koupit? MÛÏete koupit maso ze zvífiete, které prvotnû bylo chováno pro jednostrannou produkci mléka. Typick m pfiíkladem jsou v tomto pfiípadû staré, vyfiazené krávy (toto maso mûïe b t v obchodû krásnû naaranïováno, ale zklamání, které Vás ãeká pfii jeho pfiípravû a konzumaci radûji ponechte jin m). Kráva, jako kategorie skotu, je obecnû chována pro produkci mléka v dojen ch systémech. Pfiednostnû proto u sv ch obchodníkû vyïadujte maso z masn ch plemen. Nevûdí-li, co to je, pouãte je! Tato plemena, která jsou zámûrnû lechtûna pro produkci masa (krávy se nedojí a mléko je vyuïíváno pouze pro v Ïivu telat), jsou odchovávána v souladu s pfiírodou pastvením zpûsobem témûfi celoroãnû venku, velmi ãasto v reïimu ekologického zemûdûlství. BohuÏel legislativa neukládá povinnost zvefiejàovat údaje o plemeni. Ovûfiit si to v ak mûïete na v e zmínûném portálu kde i plemenná pfiíslu - nost je uvedena. Informace o masn ch plemenech pak naleznete na stránkách âeského svazu chovatelû masného skotu Maso z b ka ãi krávy: V âr je souãástí devítimístného u ního ãísla zvífiete v posledním trojãíslí tzv. kodex. Od roku 2004 jsou tyto kodexy pfiidûlovány na základû krajû a pohlaví. Z kodexû je pak zcela zjevné, zda se jedná o zvífie samãího ãi samiãího pohlaví. Pro b ky se totiï v posledním trojãíslí jejich unikátního ãísla vïdy na prvním místû vyskytuje 0 zatímco u jalovic a krav je to 9. Na základû tohoto jednoduchého triku pozná i laik na první pohled, jestli údaje uvádûné prodejcem jsou prav- 14 Zpravodaj âschms 2/2007

15 divé ãi nikoliv. Deklaruje-li tedy prodejce, Ïe nabízí maso z mladého b ka a zároveà na tabuli visí ãi na etiketû je uvedeno jeho ãíslo s kodexem obsahující ãíslici 9, je zcela evidentní, Ïe nûco není v pofiádku. Stejnû tak, zaãíná-li kodex jin m ãíslem neï 0 ãi 9 a je uvedeno, Ïe jedná o mlad skot, není to pravdiv údaj, neboè se musí jednat o zvífie narozené pfied rokem âísla schválení: legislativa nafiizuje uvádût údaje o místech, kde bylo zvífie poraïeno a rozbouráno pouze ãíseln m kódem, kter v ak pro laiky není pfiíli srozumiteln. Pokud má nûkdo skuteãn zájem dohledat, jaké podniky se pod tûmito ãísly skr vají (a nenajde tyto údaje na webov ch stránkách zpracovatele), tak seznam schválen ch podnikû je k dispozici vïdy v aktuální podobû na stránkách Státní veterinární správy, která tyto podniky schvaluje: sekce schválené subjekty. KuchyÀská úprava masa: KaÏdé maso, a tedy i kvalitní hovûzí, potfiebuje pfied kuchyàskou úpravou vyzrát. Jde o cel komplex procesû v mase, které zaruãí jeho kfiehkost a chutnost. Doba zrání je u rûzn ch mas rûznû dlouhá, hovûzí maso by Foto: Karel Melger Foto: Karel Melger Îluté visaãky jsou pfiidûlovány zvífiatûm samiãího pohlaví, horní trojãíslí oznaãuje tzv. kodex. U jalovic a krav zaãíná vïdy ãíslicí 9. B ci mají visaãky ãervené a jejich kodex zaãíná vïdy ãíslicí 0. mûlo, dle odborn ch doporuãení, zrát cca 10 dní. Vyzrálé maso je 2 3x kfiehãí, neï maso nevyzrálé, a proto lze doporuãit, abychom si kvalitní hovûzí maso koupili cca 1 t den pfied jeho kulináfisk m vyuïitím. Koupené maso doma pouze mechanicky doãistíme, zabalíme do potravináfiské folie a v lednici ho mûïeme nechat dal ích 5 10 dnû dozrát, bez obavy, Ïe se zkazí. Velká poptávka po plemeni Aberdeen-angus v Evropû Miroslav Vráblík Mezinárodní zájem o plemeno Aberdeen-Angus stále trvá. Boom v exportu skotu Aberdeen-angus roz ífiily zásilky do Belgie, Estonska, Nûmecka, ecka, Itálie a v carska. Dodavatelem byla Velká Británie a celkem bylo letos na jafie vyvezeno pfies 300 kusû. Dal í zájemci jsou v Polsku a Rumunsku. Do tûchto zemí také smûfiuje zv ená propagace ze strany Britské Asociace Aberdeen-Angus informuje Ron McHattie, v konn fieditel. Dal í velká zásilka smûfiuje do Ruska. Graham Truscott (Angus Australia) oznámil, Ïe Rusko pfiedloïilo objednávku na 1500 jalovic a 30 b kû Aberdeen-angus. Tato zásilka je souãástí pfiestavby masn ch stád a jsou oãekávány dal í nákupy. Podle neoficiálních informací je v Rusku vytãen úkol na zásadní zv ení sobûstaãnosti v produkci hovûzího masa. Rusko se v posledních letech stává v znamn m zákazníkem na evropsk ch trzích s mléãn m i masn m skotem a informace z Austrálie dokreslují velikost a váïnost tohoto projektu. Foto: Karel Melger Je potû itelné, Ïe se na mezinárodních obchodech podílí i chovatelé z âeské republiky. Koncem loàského roku exportovali 150 jalovic a 4 plemenné b ky Aberdeen-angus zákazníkovi do Chorvatska. Na základû pfiedbûïn ch jednání se také v roce 2007 pfiedpokládá export velk ch kolekcí zvífiat. Zpravodaj âschms 2/

16 V stava Pfierov 2007 Jana ehofiová, âschms Po dvou letech se opût otevfiely brány pfierovského v stavi tû, aby ve dnech uvítaly náv tûvníky na pátém roãníku Národní v stavy hospodáfisk ch zvífiat a zemûdûlské techniky. Hezké poãasí, kvalitní a dobfie pfiipravená zvífiata, rekordní úãast nejen náv tûvníkû, ale i vystavujících firem, tak lze nûkolika slovy popsat prûbûh leto ní v stavy. Zpravodaj âschms 2/2007 S trochou nadsázky by se dalo fiíci, Ïe Pfierov letos slavil 100 let, neboè první zemská v stava dobytka a v robkû mlékafisk ch se konala v tu konala jiï v ãervnu roku Kdyby na i pfiedkové, ktefií v stavu organizovali pfied sto lety mohli shlédnout její leto ní prûbûh, byli by dozajista spokojeni. Podobnû jako vût ina náv tûvníkû. Podle zpráv organizátorû pro lo branami pfierovského v stavi tû na náv tûvníkû, ktefií mohli na plo e m 2 obdivovat kolem 1100 plemenn ch zvífiat dojného a masného skotu, prasat, ovcí a koz, koní, ale napfi. i p trosy a drobná hospodáfiská zvífiata. Také poãtem vystavovatelû byl leto ní roãník v novodobé historii rekordní pfies 170 vystavovatelû hospodáfisk ch zvífiat, 120 vystavovatelû zemûdûlské techniky (z toho 83 pfiím ch), a dal ích 70 vystavovatelû plemenáfisk ch, krmiváfisk ch ãi jin ch sluïeb pro zemûdûlce. Úvodní slovo V stavu zahájil ministr zemûdûlství âr Mgr. Petr Gandaloviã. Spoleãnû s ním v stavu otevfieli a pronesli krátké úvodní slovo i námûstkynû hejtmana olomouckého kraje MVDr. Jitka Chalánková, prezident Agrární komory âr ing. Jan Veleba, primátor mûsta Pfierova ing. Jifií Lajtoch, a také ing. Lumír Grussmann fieditel akciové spoleãnosti Genoservis, která byla hlavním pofiadatelem v stavy. Masn skot Dnem masného skotu byl hned první den v stavy. Po slavnostním zahájení následovala v hale G pfiehlídka více neï 100 kusû vybran ch zástupcû masn ch plemen. Letos byly vybrány opravdu pûkné kousky, a proto to také pfii hodnocení nemûl francouzsk bonitér Patrick Chevalier vûbec jednoduché. Z jeho úst ãasto zaznûlo, Ïe se mu líbí v echna zvífiata, ale Ïe musí stanovit pofiadí. A to tedy bylo letos následující: za nejlep í zvífie masného skotu byl zvolen plemenn b k Kolja VFU (ZLI-325), po otci ZLI-229 Eleazar od VFU Brno ZP, tento b k se stal téï celkov m vítûzem za plemeno limousine. Majitelem nejlep í kolekce masného skotu bylo zvoleno ZD Podlesí Roãov se sv mi zástupci plemene masn simentál. ampiónkou v kategorii mlad ch jalovic se stala jalovice plemene charolais ze ZD Pozovice s u ním ãíslem , po otci ZCH-699 Jumper. ampiónkou v kategorii star ích jalovic se stala zástupkynû plemene blonde d Aquitaine Norma z Rochova ( ), po otci ZBA-298 Infant od Antonína Èastného, SZ z Vûdlic. V kategorii krav byla zvolena ampiónkou kráva s u ním ãíslem po otci ZCH-208 Agronome od ing. Hatláka z Mezibofií, která se stala zároveà vítûzkou plemene charolais. Vítûzem plemene masn simentál se stala mladá jalovice s ãíslem , po otci ZSI-283 Lykke Sirius od Franti ka Koláfie ze Stolic. Za plemeno aberdeen angus zvítûzila jalovice s ãíslem po otci ZAA-321 Finesa Red Jordan od spoleãnosti Tegro, s. r. o. Tû enov. Cenu za vítûze plemene blonde d Aquitaine si odnesla kráva Loutna RF ( CZ) po otci ZBA 215 Fallou z RF CHROUST. Vítûz plemene piemontese byla star í jalovice s ãíslem CZ, po otci ZPI-334 Kazan ET od Marie Tesárkové z Vlestûjova. Vítûzem plemene belgické modré se stala mlad í jalovice s ãíslem CZ, po otci ZBM-227 Bivouac ET 0718 du Vivier z MZLU Brno- ZP, Îabãice. Za plemena highland a galloway byla Foto: Jana Řehořová

17 udûlena cena sympatie oba ocenûné kusy pocházely od VÚCHS Rapotín. Za plemeno highland to bylo tele s ãíslem CZ, po otci ZHG-194 Baldur BR a za plemeno galloway získalo ocenûní tele s ãíslem CZ, po otci ZGA-270 Kongo VÚCHS B. Plemeno salers mûlo na v stavû své zástupce, nicménû nebylo hodnoceno, neboè podle p. Chevaliera se ve Francii toto plemeno nechová pouze v masn ch systémech (z jeho mléka se vyrábí s ry) a necítil se tedy kompetentní jej hodnotit. Za jednotlivá plemena se dále udûlovaly ceny v kategoriích mlad ch a star ích jalovic a krav. Zástupci masn ch plemen byli po celou dobu trvání v stavy k vidûní ve venkovním ustájení s pfiístfie kem, kde mûli neustále k dispozici dostatek kvalitního sena a ãerstvé vody a vypadali více neï spokojenû, nehledû na zmûny poãasí a neutuchající pfiízeà zvûdav ch náv tûvníkû. Ti byli uneseni nejen krávami s telátky; zaslouïenou pozornost vzbuzoval jiï zmínûn b k Kolja, ãestn drïitel ocenûní nejlep í zvífie masného skotu a vítûz plemene limousine. Stánek âschms se nacházel v pavilonu P, kde vystavovaly firmy zab vající se zemûdûlsk mi sluïbami a plemenáfiské spoleãnosti. Soustfiedili jsme se na kontakt s chovateli a na propagaci a osvûtu t kající se hovûzího masa. V jedné ãásti stánku byli inspektofii, pfiipraveni promluvit si s chovateli a ochotnû zodpovûdût v echny zvídavé dotazy náv tûvníkû. Ve druhé ãásti, jiï tradiãnû vûnované steakûm na Foto: Jana Řehořová Foto: Karel Melger grilu, si poté pfii ly na své chuèové buàky pfiíchozích. Maso z b ãkû plemen aberdeen angus a galloway k pfiípravû zdravé pochoutky tentokrát pocházelo z chovu Tegro, s.r.o. Tû enov a zpracováno bylo na jatkách Mostky a od pana Petery z Dubové Hory a jatek MimoÀ. Finální úpravu masa porcování, úpravu, marinování a vakuování si vzal na starost opût Libor Kunt z firmy Astur Stra kov. Z pûvodních 150 kg, zbylo po zpracování 120 kg steakû a 30 kg ofiezu, za kter nám firma dodala své kvalitní a chutné uzeniny, jenï poté slouïily jako obãerstvení pro náv tûvníky stánku i pro pfiípadné zájemce o koupi. Kromû tradiãních steakû, které si náv tûvníci mohli zakoupit téï vakuovû balené, jsme na stánku nabízeli novinku su ené hovûzí, tzv. jerky. Na ãeském trhu se jedná o zatím ne pfiíli známou pochutinu, a proto jsme ãasto zodpovídali dotazy typu o co se jedná, a jak to chutná, jeï jsme rádi zodpovûdûli a názornû pfiedvedli. Zájem o steaky, které neslouïily jen jako obchodní artikl, ale téï jako pozornost pro hosty, byl takov, Ïe poslední den po poledni se jiï na mnoho zájemcû nedostalo. Za celou dobu v stavy se jich prodalo témûfi 400 ks. Steaky se tedy opût setkaly s více neï kladn m ohlasem. Pokud ná stánek nav tívila rodina s dûtmi kaïd si pfii el na své. Pro maminky jsme jako letáky pfiipravili nûkolik receptû z hovûzí kuchafiky âschms, která bude k dostání od zaãátku ãervence tohoto roku na novinov ch stáncích po celé âr. Tyto letáky jsme rozdávali spolu s materiálem Znáte hovûzí maso, obsahujícím struãn pfiehled hlavních pfiedností této komodity. Dûti pak mûly radost z pexesa s fotkami zástupcû v ech masn ch plemen. A tátové si odnesli kníïku, vydanou v loàském roce VÚÎV v Praze Uhfiínûvsi s názvem Chov krav bez trïní produkce mléka. A spoleãnû si pak dali ná v teãn, chutn a zdrav steak. Zájem byl téï o reklamní pfiedmûty, které jsme prodávali i rozdávali. Nûkolik jich bylo vûnováno napfi. fieditelce plemenné knihy ze v carska, jeï zapfiedla hovor s na ím fieditelem, panem Kopeck m a navázali druïbu. Svaz také pracoval na propagaci 6. národní v stavy masného skotu v Praze - LetÀanech. Osobnû jsem obe la nûkolik firem a pohovofiila s nimi o jejich pfiípadné úãasti. V sledky mohu povaïovat za pozitivní. Nûkolik firem úãast pfiislíbilo a ostatní o tom budou uva- Ïovat. Na závûr bych ráda podûkovala svazov m inspektorûm Karlu Melgerovi a Janu Kopeckému a jeho dcefii Alence, ktefií odvedli velk kus práce. Ochotnû hovofiili s chovateli a podávali informace zájemcûm z fiad laické vefiejnosti. Skvûl v kon podal téï ná dvorní kuchafi Libor Kunt a jeho kolegynû Marta Kube ová, ktefií jsou jiï sehran m t mem a skvûle zaji Èovali pfiípravu a prodej steakû i ostatních masn ch v robkû. Fungování stánku âschms v Pfierovû bych, myslím, Ïe nejen já, ohodnotila známkou v bornû. Vûfiím, Ïe po této v stavû pfiibudou noví konzumenti i lidé, ktefií budou ífiit osvûtu o tomto nejkvalitnûj ím druhu masa. Zpravodaj âschms 2/

18 VyuÏití plemen charolais a piemontese pfii uïitkovém kfiíïení ve stádû ãeského strakatého skotu BartoÀ, L., Zahrádková, R., Bure, D., Teslík, V. V zkumn ústav Ïivoãi né v roby, v. v. i., Praha-Uhfiínûves Jedním z v znamn ch zpûsobû produkce kvalitního hovûzího masa je uïitkové kfiíïení ve stádech dojeného nebo kombinovaného skotu b ky masn ch plemen. Obvykle se v tûchto pfiípadech vyuïívá tzv. jednoduché uïitkové kfiíïení, kdy se v dal í plemenitbû neuplatàuje samãí ani samiãí ãást potomstva. Dal í moïností je pak tzv. trojplemenné uïitkové kfiíïení, které lze jednodu e popsat tak, Ïe krávy plemene A jsou zapou tûny b ky plemene B a vzniklé kfiíïenky BA jsou dále zapou tûny plemeníky plemene C. Ve keré vzniklé potomstvo CBA je urãeno pro v krm a realizaci na jatkách. V souãasné dobû si mohou nûktefií v krmci skotu klást otázku, do jaké míry se jim zafiazovat kfiíïence s masn mi plemeny do v krmu vyplatí. Pomocí interpretace v sledkû exaktního v krmového experimentu se na tuto otázku snaïíme alespoà ãásteãnû odpovûdût. ZaloÏení a prûbûh experimentu Cílem následujícího ãlánku je popsat základní v sledky v krmového experimentu, ve kterém byly porovnávány parametry rûstové schopnosti, konverze Ïivin a sloïení jateãného tûla b kû ãeského strakatého skotu (C100), kfií- ÏencÛ F1 generace charolais x ãeské strakaté (CH50) a trojplemenn ch kfiíïencû piemontese x (charolais x ãeské strakaté) (PI50). Analyzovány byly v sledky celkem 29 b kû (8 CH50, 9 PI50 a 12 C100), ktefií v rámci jednoho plemene pocházeli po více otcích. Zvífiata byla ustájena v kotcích vybaven ch tenzometrick mi Ïlaby, které umoïàují pfiesné stanovení pfiíjmu krmiva jednotliv mi zvífiaty. B ci z kaïdé plemenné skupiny byli dále zafiazeni do dvou vyrovnan ch podskupin, kter m byly podávány smûsné krmné dávky zaloïené shodnû na kukufiiãné siláïi a vojtû kové senáïi, vojtû kovém senu, p eniãném rotu, ale se dvûma odli n mi zdroji zkrmovaného tuku. Obû krmné dávky mûly stejnou celkovou koncentraci Ïivin (prûmûrnû 390 g su iny, 27 g PDI-E, 2,6 MJ NEV a 85 g vlákniny na 1 kg smûsné dávky) a byly podávány ad libitum. Tato ãást experimentu t kající se dvou rûzn ch krmn ch dávek byla zamûfiena na ovlivnûní parametrû kvality masa a zejména profilu mastn ch kyselin. Vliv krmné dávky na znaky v krmnosti a sloïení jateãn ch tûl, na které je zamûfien tento ãlánek, zaznamenán nebyl, a proto zde tyto v sledky nejsou uvedeny. Po zástavu bylo zvífiatûm ponecháno dvoumûsíãní období pro jejich návyk na podmínky v krmu. Sledování bylo zahájeno v prûmûrném vûku b kû cca 10 mûsícû, kdy dosahovali v prûmûru 344 kg Ïivé hmotnosti. Po absolvování v krmu a po dosaïení plá- 18 Zpravodaj âschms 2/2007

19 nované poráïkové hmotnosti cca 610 kg byli b ci postupnû poráïeni na experimentálních jatkách VÚÎV. Byl proveden jateãn rozbor a jednotlivá jateãnû upravená tûla (JUT) byla zku en m klasifikátorem zafiazena do tfiídy jakosti systému SEUROP. Po 24hodinovém vychlazení JUT následoval technologick rozbor prav ch pûlek na základní ãásti, u kter ch byla zji Èována hmotnost masa, kostí a lach a tuku oddûlitelného pfii bourání. Tabulka 1: V krmnost, spotfieba su iny a jateãná v tûïnost V krmnost a spotfieba Ïivin Základní údaje charakterizující v krm jsou uvedeny v tabulce 1. B ci byli poráïeni v Ïivé hmotnosti mírnû pfiesahující 600 kg a mezi prûmûry jednotliv ch skupin nebyly v razné rozdíly. Denní pfiírûstek od ukonãení navykacího období (v prûmûrné hmotnosti zvífiat 344 kg) do poráïky byl zaznamenán nejvy í u kfiíïencû CH50. Opût se potvrdila vynikající rûstová schopnost plemene charolais i jeho kfiíïencû. PfiírÛstek zb vajících skupin byl pfiibliïnû o 100 g dennû niï í. ProtoÏe náklady na krmiva ve v krmu tvofií nejvy í nákladovou poloïku, jsou z ekonomického hlediska dûleïité údaje o spotfiebû krmiva na den nebo na kilogram pfiírûstku. Tyto údaje jsou v provozních podmínkách u jednotliv ch zvífiat obtíïnû mûfiitelné a potfiebnou míru pfiesnosti mûfiení lze dosáhnout vût inou pouze s pouïitím speciálních krmn ch ÏlabÛ. Tyto Ïlaby, které jsou k dispozici v experimentální v krmové stáji VÚÎV Uhfiínûves, jsou umístûny na tenzometrick ch vahách a vstup do nich je kontrolován pomocí speciálních ãipû umístûn ch v uchu jednotliv ch zvífiat. PrÛmûrná denní spotfieba su iny krmiva za celé období v krmu byla nejniï í u skupiny PI50 (8,04 kg), následovali kfiíïenci CH50 (8,53 kg) a nejvy í denní spotfiebu mûli b ci C100 (8,90 kg). Jednoduch m pfiepoãtem zjistíme, Ïe nejniï í a tedy nejpfiíznivûj í konverzi su iny krmiva na 1 kg pfiírûstku Ïivé hmotnosti mají CH50 (6,15 kg), tûsnû za nimi následují PI50 (6,27 kg) a s daleko vût ím odstupem jsou C100 (6,98 kg). Vysok denní pfiíjem krmiva zvífiat dojen ch a kombinovan ch plemen v porovnání Znak Plemenná skupina CH50 PI50 C100 PoráÏková hmotnost (kg) Denní pfiírûstek (kg) 1,387 1,283 1,275 Denní spotfieba su iny (kg) 8,53 8,04 8,90 Spotfieba su iny na 1 kg pfiírûstku (kg) 6,15 6,27 6,98 Jateãná v tûïnost (%) 57,0 60,6 55,3 s plemeny masn mi je nûkdy vysvûtlován v raznûj ím rozvojem Graf 1: Zafiazení JUT b kû do tfiíd zmasilosti a protuãnûlosti v závislosti na plemenné pfiíslu nosti Tabulka 2: SloÏení jateãného tûla trávicího traktu plemen primárnû selektovan ch na vysokou produkci mléka. Konverze Ïivin krmné dávky zase souvisí se sloïením jateãného tûla vykrmovaného zvífiete, protoïe tvorba tukové tkánû u protuãnûlej ích kusû je v raznû nároãnûj í na spotfiebu zejména energie krmiva. Dal ím hodnocen m ukazatelem byla jateãná v tûïnost, která nab vá na v znamu v situaci, kdy jsou jateãná zvífiata na jatkách realizována na základû hmotnosti JUT. Nejvy í prûmûrnou jateãnou v tûïnost mûli PI50 (60,6 %), poté následovali CH50 (57,0 %) a nakonec C100 (55,3 %). Rozdíl 5 % mezi skupinou kfiíïencû s plemenem piemontese a b ky ãeského strakatého plemene uï lze povaïovat za pomûrnû v razn. SloÏení jateãného tûla Graf 1 udává, do jak ch tfiíd zmasilosti a protuãnûlosti systému SEUROP byla JUT b kû zafiazena. Je zfiejmé, Ïe nejlépe byla hodnocena skupina PI50, u které byla vût ina (n=5) b kû zafiazena Plemenná skupina Znak CH50 PI50 C100 Podíl masa celkem (%) 78,7 82,0 77,8 Podíl masa I. jakosti (%) 38,4 41,2 37,7 Maso z k ty (%) 23,4 24,8 22,9 Maso z plece (%) 8,7 9,4 8,5 Maso z nízkého ro tûnce (%) 4,5 5,0 4,5 Maso ze svíãkové (%) 1,8 2,0 1,9 Podíl kostí (%) 18,0 15,9 18,5 Podíl tuku (%) 5,9 3,6 6,3 Zpravodaj âschms 2/

20 do tfiídy jakosti U2 a zbytek do R2. Naopak nejhûfie byla klasifikována skupina C100, u které byli dva b ci zafiazeni do O a zbytek do R. V podílu masa celkem, podílu masa I. jakosti (z k ty, plece, nízkého ro tûnce a svíãkové) i podílu tuku oddûleného pfii bourání jednotliv ch partií (tabulka 2) se pomûrnû pfiesnû opakují tendence, které vyplynuly z v sledkû klasifikace SEUROP. Nejvíce masa a nejménû kostí a tuku obsahovaly JUT skupiny PI50, opaãná tendence byla zji - tûna u C100. Z v e uvedeného vypl vá, Ïe korektnû provedená klasifikace SEUROP je vûrohodn m odhadem skuteãného zastoupení jednotliv ch tkání v JUT skotu. Modelové porovnání nûkter ch ekonomicky dûleïit ch znakû Za modelového pfiedpokladu, Ïe by byl z kaïdé skupiny vykrmován jeden b k, kter by ve v krmu dosáhnul stejn ch v sledkû jako jsou prûmûry skupin z na eho experimentu (denní pfiírûstek, spotfieba krmiva, jateãná v tûïnost), a pokud by v krm probíhal od shodné zástavové hmotnosti 350 kg do poráïkové hmotnosti 600 kg, byly by dosaïené hodnoty ekonomicky zajímav ch znakû následující (tabulka 3). Nejkrat í dobu ve v krmu by strávil b k CH50, o 10 respektive 11 dnû déle by v krm trval u PI50 a C100. K dosaïení celkového pfiírûstku 250 kg Ïivé hmotnosti by CH50 spotfieboval kg krmiva (pfii prûmûru 0,39 kg su iny na 1 kg smûsné krmné dávky), PI kg krmiva a C kg krmiva. Po dosazení pfiíslu né hodnoty jateãné v tûïnosti a odeãtení 2 % hmotnosti za vychlazení by byla hmotnost JUT za studena 335 kg u CH50, 357 kg u PI50 a 325 kg u C100. Jako základ pro modelov v poãet váïeného prûmûru ceny 1 kg JUT pro jednotlivé skupiny byly pouïity skuteãné ceny v jednotliv ch tfiídách jakosti SEUROP v âr v t dnu od do , Tabulka 3: Modelov pfiíklad porovnání nûkter ch parametrû pfii shodné hmotnosti na zaãátku v krmu (350 kg) a pfii poráïce (600 kg) Plemenná skupina Znak CH50 PI50 C100 Délka v krmu (dny) Celková spotfieba krmiva (kg) Hmotnost JUT (kg) Cena za 1 kg JUT váïen prûmûr (Kã) 76,30 77,30 74,70 Cena za JUT celkem (Kã) které uvádí SZIF (U2 78,28, U3 77,56, R2 76,02, R3 74,70, O2 71,04, O3 70,57 Kã/kg JUT). Pfiíklad v poãtu této ceny pro PI50: [(78,28 x 5) + (76,02 x 4)] / 9 = 77,30. V na em pfiípadû by pak byla cena za celé JUT u CH Kã, u PI Kã a u C Kã. V na em modelu jsme se nepokou eli poãítat s konkrétními hodnotami nákladû na 1 kg krmiva, protoïe ty jsou v závislosti na konkrétních podmínkách velmi variabilní. ZároveÀ jsme nezapoãítali dal í nezbytné nákladové poloïky a na ím cílem ani nebylo poãítat celkovou rentabilitu v krmu. Z uveden ch údajû ov em vypl vá, Ïe ve znacích v krmnosti, klasifikace SEUROP a sloïení jateãného tûla mezi kfiíïenci s masn mi plemeny a b ky ãeského strakatého plemene existují nezanedbatelné rozdíly ve prospûch kfií- ÏencÛ. Zatímco v pfiírûstku Ïivé hmotnosti a konverzi krmiva dominovali b ci po otcích charolais, jateãná v tûïnost a sloïení JUT byly v raznû lep í u kfiíïencû s piemontese. Tyto rozdíly se navíc je tû více zv raznily v modelovém porovnání nûkter ch ekonomicky dûleïit ch parametrû. Pfiíspûvek byl zpracován v rámci fie ení projektu NAZV QF Leto ní rok se po dvouleté pauze bude na praïském v stavi ti v Praze - LetÀanech v termínu fiíjna 2007 konat 6. národní v stava masného skotu. Sledujte na e webové stránky, kde vás budeme prûbûïnû seznamovat se v emi dûleïit mi novinkami spojen mi s v stavou. 20 Zpravodaj âschms 2/2007

21 Masn simentál v Rade ínské Svratce Jana ehofiová, âschms Foto: Jana Řehořová Foto: Jana Řehořová Srdce Vysoãiny a neformální centrum chovu ãeského strakatého skotu, Rade ínská Svratka se po roce stala opût místem setkání chovatelû nejen plemene ãestr. 31. kvûtna 2007 zde pofiádal Svaz chovatelû ãeského strakatého skotu pfiehlídku potomstva ãeského strakatého skotu a masného simentála v rámci programu WSFF (World Simmental Fleckvieh Federation). Na v stavi ti, zelené louce, probûhla pfiehlídka po plemenn ch b cích ãestr a ukázky potomstva po dal ích b cích.vystaveno bylo více neï sto krav plemene ãestr a dále 50 kusû dal- ích kategorií skotu, vãetnû poãetné kolekce zvífiat plemene masn simentál. Souãástí celého v stavního dne byla i prezentace zemûdûlské techniky, v Ïiváfisk ch a dal ích firem. Cel den pfiálo poãasí, a tak mohli b t organizátofii spokojeni s hojnou úãastí náv tûvníkû, zvûdav ch nejen na vystavované kusy, ale téï na doprovodn zábavní program. Ale vraème se k vystavovan m kusûm. Své produkty lechtûní kombinovaného plemene ãestr zde prezentovaly v echny v znamné plemenáfiské spoleãnosti. Jak jiï bylo zmínûno, na v stavû bylo zastoupeno také plemeno masn simentál. Zvífiata pro tuto pfiíleïitost dodali následující chovatelé: jalovice pocházely od ZD Podlesí Roãov, Franti ka Habra, ml., SZ, BáÀovice, firmy M.I.L.O.S.Inc.âR Drouhaveã a ZP Îabãice (MZLU Brno), krávu ( CZ, po otci ZSI 031 Polled Herkules A7) s teletem ( , po otci ZSI 171 Jelec VodÀansk ) dodal pan Franti ek Koláfi ze StoÏic a plemenn b k Nonet umavsk P (po otci ZSI 136 Champion P) pocházel z chovu Statku Ka perské Hory, s.r.o. Zvífiata plemene masn simentál pfiedvádûna ani hodnocena nebyla, náv tûvníci si je mohli prohlédnout pouze v ohradách. Kromû zvífiat zde mûl ná svaz také stánek na propagaci masn ch plemen skotu s obãerstvením pro chovatele, ktefií se pfiijeli podívat, zástupce dal ích vystavujících organizací a v neposlední fiadû pro vefiejnost, která si opût odnesla letáky a informace o masném skotu a hovûzím mase. Premiéru zde mûl dvoustránkov informaãní leták o plemeni Masn simentál, kter nechal svaz udûlat ve spolupráci se zástupci klubu tohoto plemene. Lze se v nûmï se dozvûdût o historii plemene a od kdy a v jak ch aktuálních poãtech je chováno v âr, zmínûna je charakteristika plemene, v sledky KUMP, struãné informace o telatech, kravách a b cích a na závûr struãnû o masné uïitkovosti a chovn ch cílech. Pro ná svaz po byla v Rade ínské Svratce po roce druhá v stava, kde byl prezentován masn simentál jako samostatné plemeno. Zpravodaj âschms 2/2007

22 Galerie nejlépe hodnocen ch b kû bez rozdílu plemene OJ Z VESELÍČKA (ZTI 157), CZ 1. místo (85 bodů) OKOLÍK ET P (ZTI 104), CZ 2. místo (83 bodů) NEFF Z KALIŠTĚ (ZLI 506), CZ 3. místo (82 bodů) OKTÁVIUS Z PODLESÍ P (ZSI 428), CZ 4. místo (81 bodů) NITRON (ZTI 108), CZ 5. místo (80 bodů) OTAZNÍK VFU (ZLI 498), CZ 6. místo (80 bodů) OHNIVÁK P (ZSI 436), CZ 7. místo (80 bodů) ORFEUS Z PODLESÍ P (ZSI 427), CZ 9. místo (80 bodů) Všechna fota: Karel Melger 22 Zpravodaj âschms 2/2007

23 Galerie b kû s nejvy í prodejní cenou bez rozdílu plemene OLEANDR P (ZTP 053), CZ 1. místo (vydražen za Kč) OJ Z VESELÍČKA (ZTI 157), CZ 2. místo (vydražen za Kč) OSA RED ZDB (ZAA 603), CZ 3. místo (vydražen za Kč) OREGANO VFU (ZLI 496), CZ 4. místo (vydražen za Kč) NEFF Z KALIŠTĚ (ZLI 506), CZ 5. místo (vydražen za Kč) OPÁL RED Z RANČIC (ZAA 606), CZ 6. místo (vydražen za Kč) OSUD RED ZDB (AAP 682), CZ 7. místo (vydražen za Kč) OTAZNÍK VFU (ZLI 498), CZ 8. místo (vydražen za Kč) Všechna fota: Karel Melger Zpravodaj âschms 2/

24 Galerie nejlépe hodnocen ch b kû dle plemen Plemeno AA: OSA RED ZDB (ZAA 603), CZ, 78 bodů Plemeno BM: OSMAN ET (ZBM 248), CZ, 76 bodů Plemeno BA: NORBERT RF (ZBA 475), CZ, 76 bodů Plemeno PI (2. místo): OSKÁREK BOVET ET (ZPI 492), CZ, 76 bodů Plemeno MS: OKTÁVIUS Z PODLESÍ P (ZSI 428), CZ, 81 bodů Plemeno CH: OJ Z VESELÍČKA (ZTI 157), CZ, 85 bodů Plemeno HE: OLEG Z PODLESÍ (HRF 351), CZ, 76 bodů Plemeno LI: NEFF Z KALIŠTĚ (ZLI 506), CZ, 82 bodů Všechna fota: Karel Melger 24 Zpravodaj âschms 2/2007

25 Svûtov kongres charolais 2008 se pozvolnu blíïí Kamil Malát, âschms Práce na organizaci mezinárodního kongresu charolais 2008 jsou v plném proudu. V minulém ãísle zpravodaje jsme vám pfiedstavili program kongresu, nyní bych vás rád opût informoval o tom, jak se v e vyvíjí. Pfiedpokládám, Ïe nejen mezi chovateli plemene charolais, je jiï notoricky znám m faktem, Ïe kongres se uskuteãní pfií tí rok v druhé polovinû mûsíce srpna za spolupráce maìarsk ch a slovensk ch kolegû. Termín konání se neúprosnû blíïí. Program je stanoven a nyní probíhají práce na jeho dolaìování a zabezpeãení v ech organizaãních detailû. Dovolte mi, abych vás ve struãností seznámil s dûleïit mi kroky, které byly doposud uãinûny. Aby v ãet byl kompletní a vy jste si mohli udûlat co nejobjektivnûj í pfiedstavu o tom, jak se vûci mají, je nutné vrátit se trochu do minulosti. Trochu historie neu kodí Vût ina ãlenû klubu chovatelû plemene charolais si jistû vzpomene na dobu, kdy se klub pod vedením ing. ehounka a pod taktovkou b valého pfiedsedy Svazu ing. Kozáka rozhodoval, zda se âeská republika pfiipojí k v zvû maìarské strany a bude se na kongresu organizaãnû podílet. Po mnoha diskuzích bez závûrû, pfie- lapování na místû ãi naopak rychlém a nûkdy ukvapeném pfiíjímání stanovisek (mnohdy bohuïel zcela protichûdn ch) se teprve v pomûrnû nedávné dobû situace stabilizovala. Ze zaãátku byla problémem nejednotnost názorû a pfiedev ím nevelk zájem ze strany chovatelû, ktefií neshledávali Ïádn dûvod, proã by se kongres na na em území mûl konat. Vûfiím, Ïe tyto nejistoty jsou nyní rozpt leny a Ïe na i chovatelé pochopili moïn komerãní v znam, kter pro nû v budoucnu mûïe kongres znamenat. Kromû pocitu dobfie vykonané práce okamïit efekt není pochopitelnû témûfi Ïádn. Ale je více neï zfiejmé, Ïe jako moïnost zlep ení povûdomí o kvalitách ãeského chovatelství a ãeského plemenáfiství zejména v rámci evropského trhu je tato pfiíleïitost naprosto jedineãná, a bylo by nemoudré a také nezodpovûdné se jí zfiíkat. Celá generace chovatelû, ktefií se zaslouïili o rozvoj chovu plemene charolais u nás a ktefií si právem zaslouïí, aby byli zviditelnûni, by byla ochuzena o moïnost prezentovat plody své práce pfied zraky stovek delegátû, ktefií do âr pfiijedou z celého svûta. Za to, Ïe kongres byl oficiálnû pfiiznán do stfiední Evropy, patfií velk dík pfiedev ím maìarsk m kolegûm. Je dobré si objektivnû pfiiznat Ïe bez nich, ktefií stáli na úplném zaãátku u zrodu my lenky na pofiádání spoleãného kongresu, by se asi âeská republika sama o pofiadatelství neucházela a ani by v té dobû s vlastní iniciativou nepfii la. DÛvodem není, absence my lenky, ale spí e jakási skromnost, která nám stále podvûdomû fiíká: jsme pfiíli malí a nev znamní na to, abych se mohli nûkomu ukazovat. Tyto úvahy jsou ale mylné a my se musíme nauãit umût prodat to kvalitní, co díky na í zruãnosti a poctivé práci vytváfiíme! Oãekávat, Ïe by bylo pofiadatelství kongresu pfiifiãeno v dohledné dobû pouze âeské republice, kdyï je termínov deficit, by asi bylo utopické. Spojení organizace se slovensk mi a maìarsk mi chovateli v daném okamïiku pfii- lo jako nejlep í moïnost, jak prezentovat chovatelskou práci ve stfiední a v chodní Evropû. Jak jsem jiï uvedl, velk mi tahouny my lenky na kongres byla vïdy maìarská asociace chovatelû plemene charolais. V dobû, kdy my jsme se je tû dohadovali, jestli kongres u nás ano ãi ne, oni mûli jiï hrubû nastínûn program na kterém pracovali. Na na í stranû nastal obrat aï po jmenování ing. trudla pfiedsedou klubu charolais. Ten je od samého poãátku velk m zastáncem kongresu a snaïí se pro tuto my lenku nûco konkrétního udûlat. Troufnu si tvrdit, Ïe teprve po jeho nástupu do funkce nabrala organizace kongresu na na em území ten správn smûr a intenzitu, a Ïe nyní jsme moïná o více neï krok pfied obûma zb vajícími zemûmi. A jak to tedy s organizací vypadá? Zhruba pfied rokem jsme spoleãnû zaãali fie it otázku, komu organizaãnû svûfiit pfiípravu a administraci kongresu. Padaly úvahy zabezpeãit v e vlastními silami, coï se v ak posléze (zejména vzhledem k pfiedpokládanému poãtu delegátû) ukázalo jako velmi riskantní, neboè by to ve svém dûsledku mohlo vést k organizaãním problémûm. Spoleãnû jsme se proto rozhodli, Ïe najdeme a vybereme agenturu, která má s pofiádáním takov chto akcí zku enosti, a která je schopna organizaci zabezpeãit. Pfii v bûru bylo jedním z kritérií také to, jestli má tato firma v rámci ostatních dvou státû kontakty, které by pomohly lépe sladit organizaci v dan ch zemích. Po dlouh ch a ne vïdy jednoduch ch jednáních jsme uzavfieli smlouvu, kde jsou specifikovány povinnosti jednotliv ch stran vãetnû finanãních otázek. Ty jsou totiï pfii mezinárodním projektu tohoto rozsahu Zpravodaj âschms 2/

26 vïdy nejkomplikovanûj í. I zde totiï platí, Ïe peníze jsou aï na prvním místû. Na ãeské stranû jsme zaãali pracovat s partnerem maìarské agentury cestovní kanceláfií E-tour, která se specializuje na zabezpeãování agroturistick ch zájezdû pro farmáfie. Spoleãnû jsme vytvofiili program, kter by odráïel zájem jednotliv ch chovatelû ãi firem prezentovat se v rámci kongresu. Jak jsem v ak jiï uvedl, v zaãátcích byl zájem na ich chovatelû témûfi nulov. âasem se v ak stupàoval a pfiihlásily se dal í zájemci z rûzn ch ãástí âeské republiky. Nakonec jsme dokonce museli vzhledem k velkému zájmu kongres o den prodlouïit, protoïe koneãn program by nebylo moïné vmûstnat do pûvodních dvou a pûl dnû. Na poãátku vyvstal problém, o nûmï se ãasto diskutovalo, zda bûhem kongresu pofiádat specializovanou v stavu charolais ãi nikoliv. Teprve v listopadu loàského roku se chovatelé definitivnû rozhodli, Ïe mají o pofiádání této v stavy zájem a zavázali se, Ïe pfiipraví dostatek zvífiat, které budou plemeno charolais dostateãnû kvalitnû reprezentovat. Kromû toho si dali velk závazek, kter je jim samozfiejmû ku cti, Ïe zvífiata budou na v stavû pfiedvádût, jak je to zcela bûïné po celém svûtû. První den kongresu se tedy bude odehrávat na pfierovském v stavi ti s finanãním a organizaãním zaji tûním firmy Genoservis. Z v stavi tû v Pfierovû se delegáti budou pfiesouvat aï do Karlovarského kraje, kde bude pfiipraven bohat odborn, ale i kulturní program. V rámci tohoto programu nav tíví chov na farmû Trojmezí a zejména chov spoleãnosti Sokolovská uhelná. ZpÛsob a systém chovu plemene charolais ve spoleãnosti Sokolovská uhelná je zcela unikátní i v celosvûtovém mûfiítku a vûfiíme, Ïe pro delegáty bude pfiínosn. Systém chovu je zaloïen na pastvû na zemûdûlsky rekultivovan ch v sypkách po pûvodní tûïbû uhlí. Delegáti budou mít moïnost vidût v robu od tûïby uhlí, pfies rûzné typy rekultivace aï po vyuïívání travních porostû plemenem charolais. V Karlov ch Varech v prostorách grandhotelu Pupp se bude také konat závûreãn slavnostností veãer. Jsme pfiesvûdãeni, Ïe impozantnost sálu v hotelu Pupp je ideálním místem pro zavr ení celého kongresu. Úpln závûr programu v ak bude patfiit prohlídce Prahy a spoleãné akci firem OPB Cunkov, Natural a Bovet, které uspofiádají draïbu plemenn ch b kû i jalovic. Propagace kongresu je nezbytná V rámci podpûrn ch ãinností k zabezpeãení kongresu rovnûï iniciujeme a absolvujeme rûzné schûzky s pfiedstaviteli rûzn ch úfiadû a firem, které by mohly b t nápomocny pfii organizaci kongresu. Jsme poctûni, Ïe oficiální zá - titu nad pofiádáním kongresu jiï pfievzal hejtman Karlovarského kraje i primátorka mûsta Karlovy vary. Velmi nadûjnû se také vyvíjí moïná spolupráce se svûtovû proslul m v robcem skla, spoleãností Moser. Podporu máme rovnûï i z agentury Czechtourism, jejíï hlavním úkolem je propagace zemû jako atraktivní turistické destinace. Velk dík také patfií jiï zmínûné spoleãnosti Sokolovská uhelná, která si akci vzala za svou a pfiislíbila pomoc pfii její organizaci. Neustále také probíhají informativní schûzky s pfiedstaviteli ostatních organizátorsk ch zemí, abychom si vyjasàovali dal í kroky a usmûràovali pfiípravy kongresu na území jednotliv ch státû. I pfiesto, Ïe jsou plnû v kompetenci jednotliv ch státû, je nutné znát i jejich program, aby kongres mûl logickou návaznost. V souãasné dobû intenzivnû fie íme otázky kolem pfiihla ování delegátû a úãastnick ch vkladû. Pfiedáváním materiálû a pfiipomínek se také podílíme na tvorbû oficiálních webov ch stránek kongresu na adrese Jediné, co na nich bohuïel v programové ãásti je tû chybí je ãeská ãást kongresu, a to i pfies to, Ïe ãeská strana tento program pfiedala jako první jiï na konci února! I z tohoto dûvodu jsme vytvofiili vlastní prezentaci kongresu na anglické verzi na ich webov ch stránek, a tam uvádíme v echny dûleïité informace, které by mohly potencionální delegáty zajímat. Tyto informace se t kají v hradnû ãeské ãásti kongresu. Je zde uveden detailní program vãetnû fotek a odkazû na www stránky míst, která budou v rámci programu a post-konference nav tívena. JelikoÏ ãasov prostor pro dostateãné poznání âeské republiky je pfiíli krátk, je pro delegáty pfiipravena také post-tour (post-konference), kterou budou moci pfiedem pfiihlá ení delegáti absolvovat po skonãení kongresu. Tato ãást je jiï koncipována spí e jako turistick program po nejzajímavûj ích místech âr, která delegáti nebudou moci nav tívit bûhem vlastního kongresu zejména jiïní âechy a jiïní Morava. Kromû programov ch ãástí obsahují webové stránky také dûleïité informace o ãeské historii a souãasnosti, nechybí ani praktické rady, které by mohly b t pro náv tûvníky âr zajímavé a uïiteãné. Dostupné jsou téï informace o spolupofiádajících firmách a jiné související odkazy. Ostatnû, pfiesvûdãit se mûïe kaïd sám na anglické verzi na ich webov ch stránek. Tolik k dosavadnímu prûbûhu pfiíprav Kongresu charolais I nadále budeme dûlat, co je v na- ich silách, aby v e vy lo dle plánu a my mohli smûle pfiivítat zahraniãní delegáty a pfiedstavit jim to nejlep í. Poslední velkou moïností, jak vhodnû zpropagovat kongres mezi zahraniãními chovateli, bude jiï za nûkolik dní na britsk ch ostrovech, kde se bude konat technické zasedání ãlenû mezinárodní asociace chovatelû plemene charolais, kde budou i na i zástupci samozfiejmû pfiítomni. Zprávy o tom, jak v e pokraãuje, oãekávejte na na ich webov ch stránkách a v dal ím ãísle zpravodaje. 26 Zpravodaj âschms 2/2007

27 Mezinárodní genetické hodnocení masného skotu Interbeef Z. Veselá, L. Vostr V zkumn ústav Ïivoãi né v roby, v.v.i., Praha - Uhfiínûves Cílem tohoto ãlánku je seznámit ãtenáfie a chovatele masného skotu se souãasn m stavem genetického hodnocení masného skotu ve svûtû a jeho dopadem na situaci v âeské republice. âlánek se opírá pfiedev ím o informace pfiednesené na pracovním setkání Interbullu vûnovaného mezinárodnímu genetickému hodnocení masného skotu, které se konalo bfiezna 2007 v PafiíÏi pfii pfiíleïitosti mezinárodní zemûdûlské v stavy Salon International de l Agriculture. Setkání se zúãastnilo okolo padesáti zástupcû rûzn ch zemí (Francie, Irsko, Velká Británie, Nûmecko, védsko, Dánsko, Norsko, Itálie, v carsko, Polsko, Maìarsko, âeská republika, Maroko, USA, Kanada, Nov Zéland). První den byly pfiedneseny pfiíspûvky shrnující genetické hodnocení masného skotu v jednotliv ch zemích: Irsko, Francie, védsko, Dánsko, Norsko a âeská republika. Shrnutí tûchto pfiíspûvkû vám zprostfiedkujeme v tomto ãlánku. Dal ím bodem jednání bylo pfiedání informací o souãasném stavu práce na mezinárodním genetickém hodnocení masného skotu. Také tyto informace vám budou zpfiístupnûny v na em ãlánku. Genetické hodnocení masného skotu v zahraniãí Irsko V souãasné dobû jsou provádûny 4 oddûlená genetická hodnocení, která dále slouïí ke konstrukci selekãního indexu. První hodnocenou skupinou znakû je masná uïitkovost. Odhad plemenné hodnoty je provádûn víceznakov m animal modelem pro v echna plemena spoleãnû a je hodnoceno 7 znakû, které jsou souãástí lechtitelského cíle (hmotnost JOT, zmasilost, protuãnûní, odstavová hmotnost, hmotnost vyfiazen ch krav, pfiíjem krmiva, kvalita telat hodnoceno u jedincû, ktefií jsou vyvá- Ïeni do zahraniãí) a 8 selekãních hledisek (Ïivá hmotnost a 7 lineárnû popisn ch znakû zevnûj ku). Odhadnutá dûdivost se pohybuje od 0,31 pro protuãnûní po 0,59 pro zmasilost u znakû lechtitelského cíle a 0,28 aï 0,36 pro lineárnû popisné znaky zevnûj ku. Do odhadu plemenn ch hodnot jsou zahrnuta v echna plemena i kfiíïenci. Plemena jsou zohlednûna pomocí skupin pfiedkû v rámci matice pfiíbuznosti. Pro kaïdou vlastnost jsou jiné skupiny vrstevníkû (SRO). V modelu jsou zohlednûny pevné efekty: pohlaví/vûk, SRO, hodnotitel (popisné znaky zevnûj ku), rekombinace a heterózní efekt. Do druhé skupiny patfií znaky související s porodem. Odhad plemenné hodnoty je provádûn sire- MGS modelem pro obtíïnost porodu (pfiím a maternální efekt), délku bfiezosti a mortalitu. Koeficienty dûdivosti dosahují hodnot 0,23 pro pfiím efekt pro obtíïnost porodu, 0,04 pro maternální efekt pro obtíïnost porodu, 0,39 pro délku bfiezosti a 0,01 pro mortalitu. V modelu pro odhad plemenné hodnoty jsou zohlednûné pevné efekty: SRO, plemeno matky/pofiadí bfiezosti, plemeno matky/pohlaví, rekombinace (matky a telete) a heterózní efekt (matky a telete). Tfietí skupinu tvofií znaky související s matefiskou plodností: mezidobí, pfieïitelnost a vûk pfii prvním otelení. Odhad plemenné hodnoty je provádûn víceznakov m animal modelem. Odhadnuté koeficienty dûdivosti jsou 0,05 pro mezidobí, 0,02 pro pfieïitelnost a 0,28 pro vûk pfii prvním otelení. V modelu pro odhad plemenné hodnoty jsou zohlednûny pevné efekty: vûk, SRO, heterózní efekt a rekombinace. âtvrtou skupinou jsou znaky, které jsou podkladem pro maternální odstavovou hmotnost. Odhad plemenné hodnoty je provádûn víceznakov m sire-mgs modelem zahrnujícím odstavovou hmotnost, Ïivou hmotnost a hmotnost JOT. Koeficient dûdivosti je 0,05. V modelu pro odhad plemenné hodnoty jsou zohlednûny pevné efekty: pohlaví*vûk, SRO, rekombinace a heterózní efekt. Samostatnou skupinou je genetické hodnocení popisn ch znakû zevnûj ku, které zahrnuje 14 lineárnû popisn ch znakû. Norsko V souãasné dobû je v Norsku provádûn odhad plemenn ch hodnot pro porodní hmotnost (pfiím i maternální efekt), hmotnost ve vûku 200 dní (pfiím i maternální efekt), hmotnost ve vûku 365 dní (pfiím i maternální efekt), hmotnost JOT, zmasilost a protuãnûní. Dánsko V Dánsku jsou na farmách zaznamenávány tyto znaky: porodní hmotnost, odstavová hmotnost (200 dní), roãní hmotnost, obtíïnost porodu, mezidobí, hodnocení osvalení, stavby tûla a konãetin. Na jatkách jsou zaznamenávány hmotnost jateãného tûla a klasifikace podle SEUROP. V odchovnách je zaznamenáván pfiírûstek v testu, hmotnost ve vûku 8 mûsícû a plocha M.L.D. védsko Ve védsku jsou odhadovány plemenné hodnoty pro obtíïnost porodu (pfiím i maternální efekt), porodní hmotnost (pfiím a maternální efekt), pfiírûstek od narození do odstavu (pfiím a maternální efekt), pfiírûstek po odstavu, hmotnost JOT, zmasilost a protuãnûní. Plemenná hodnota pro obtíïnost porodu je odhadována víceznakov m animal modelem spoleãnû s porodní hmotností telat. V modelu jsou zohlednûny pevné efekty stádo/rok, pohlaví, vûk Zpravodaj âschms 2/

28 matky a pro porodní hmotnost dále sezóna, jedináãci/dvojãata a vûk pfii váïení. Plemenná hodnota pro znaky rûstu je odhadována víceznakov m animal modelem a zohledàuje pevné efekty: stádo/rok, pohlaví, vûk matky, sezónu telení, jedináãci/dvojãata a pro porodní hmotnost vûk pfii váïení. Plemenná hodnota pro znaky jateãné kvality je odhadována spoleãnû s korelovan mi znaky porodní hmotností a odstavovou hmotností. Pevné efekty zohlednûné v modelu pro znaky jateãné kvality jsou: stádo*rok, vûk matky, dvojãata/jedináãci a sezóna poráïky. Do budoucnosti plánují ve védsku vytvofiení systému pro odhad plemenné hodnoty pro znaky matefiské plodnosti mezidobí, vûk pfii prvním otelení a datum otelení. Plemenné hodnoty jsou publikovány na 2 úrovních. 1. Národní úroveà plemenné hodnoty zvífiat, která pocházejí ze vzájemnû pfiíbuzensky provázan ch chovû. 2. ÚroveÀ chovu plemenné hodnoty zvífiat, která pocházejí z neprovázan ch chovû. Do budoucna ve Francii plánují zavedení odhadu plemenn ch hodnot pro poodstavové vlastnosti (rûst, stavba tûla) a plodnost. Mezinárodní genetické hodnocení masného skotu Se vzrûstající v mûnou genetického materiálu mezi rûzn mi zemûmi, vzrûstá i potfieba mezinárodního srovnání genetického potenciálu plemeníkû mezi jednotliv mi zemûmi. V souãasné dobû jiï existuje nûkolik mezinárodních genetick ch hodnocení masného skotu. Obvykle se t ká zemí, které praktikují podobnou kontrolu uïitkovosti a jejichï podmínky prostfiedí a chovu masného skotu jsou velmi podobné. Jako pfiíklad mû- Ïeme uvést Australii a Nov Zéland (Breedplan); USA a Kanadu; Francii, Itálii a Lucembursko (Iboval). Nicménû tato mezinárodní a proto je dûleïité pro mezinárodní genetické hodnocení masného skotu vyvinout mnohem sloïitûj í postup se zohlednûním interakce genotypu a zemû. Princip Princip mezinárodního genetického hodnocení zohledàujícího interakci mezi genotypem a zemí spoãívá ve vytvofiení samostatn ch v sledkû pro zemû zahrnuté do v poãtu. Hodnocení jedinci pak mohou mít v jednotliv ch zemích odli né pofiadí. Interakce genotyp a zemû (prostfiedí) vysvûtluje, proã i pfiestoïe si chovatel v zahraniãí vybere plemeníka s nejvy í plemennou hodnotou odhadnutou pro zemi, ze které plemeník pochází, mohou b t po tomto plemeníkovi v âeské republice odchováni jedinci silnû podprûmûrní. Francie Ve Francii jsou odhadovány plemenné hodnoty pro porodní hmotnost (pfiím a maternální efekt), obtíïnost porodu (pfiím a maternální efekt), hmotnost ve vûku 120 dní (pfiím a maternální efekt), hmotnost ve vûku 210 dní (pfiím a maternální), hodnocení osvalení pfii odstavu, lineární popis zevnûj ku (19 znakû), hmotnost JOT, vûk pfii poráïce, zmasilost. Plemenná hodnota je odhadována pro v echna plemena spoleãnû. V modelové rovnici jsou zohlednûny pevné efekty: skupina vrstevníkû, pohlaví, vûk matky, sezóna otelení, plemeno otce (u plemene Aubrac), systém chovu (u plemene Salers). Princip mezinárodního genetického hodnocení zohledàujícího interakci genotyp x zemû NÁRODNÍ HODNOCENÍ MEZINÁRODNÍ HODNOCENÍ hodnocení nezohledàují interakci genotypu a zemû (prostfiedí). To znamená, Ïe v echna zvífiata jsou hodnocena, jako by pocházela ze stejné zemû a pofiadí jejich plemenn ch hodnot je ve v ech zúãastnûn ch zemích stejné. Tento zjednodu en postup je v ak moïn pouze mezi zemûmi a znaky, u nichï skuteãnû interakce genotypu a zemû neexistuje nebo je zanedbatelná. BohuÏel ve vût inû pfiípadû tomu tak není Historie V roce 1999 byl zahájen projekt EUBEEVAL (EUropean project for international BEef EVALuation), na kterém spolupracovali Irish Cattle Breeding Federation (ICBF Irsko), Meat and Livestock Commision (MLC Velká Británie) a Institut de l Elevage (IE Francie). Cílem tohoto projektu bylo vytvofiit prototyp mezinárodního genetického hodnocení. Hodnocení bylo zamûfieno na plemena Cha- 28 Zpravodaj âschms 2/2007