âeského SVAZU CHOVATELÒ MASNÉHO SKOTU

Transkript

1 âeského SVAZU CHOVATELÒ MASNÉHO SKOTU ROâNÍK XVIII. B EZEN 2011 âíslo 1 Z OBSAHU: Exkurze do systému chovu masného skotu ve Francii Seriál: Jak se Ïije ãesk m chovatelûm masného skotu XII. díl Brahman posvátná kráva hinduismu V sledky prvních inseminací b ky masného skotu v letech Plánujeme zimovi tû

2 Vážené chovatelky a chovatelé, březen je nejenom měsícem knihy, ale rovněž i měsícem, kdy se vám do rukou dostává první číslo svazového zpravodaje, a proto jsem rád, že ani rok 2011 v tomto ohledu není výjimkou. Věřím, že zima je už téměř za námi a že období telení či jeho převážnou část, které je v chovech masného skotu se zimními měsíci neodmyslitelně spjato, jste úspěšně zvládli a že stejně tak úspěšný bude i zbytek chovatelského roku. Z hlediska finančního se však o přílišných pozitivech příliš hovořit nedá. Po loňském propadu ve výši podpor chovatelů masného skotu způsobených změnou v rozložení jednotlivých obálek v rámci národních doplňkových plateb, se zdá, že ani letošní rok nebude o mnoho lepší. Rýsuje se sice naděje, že ministerstvu zemědělství se podaří získat určité prostředky alespoň na podporu citlivých sektorů, na platbu na půdu v rámci TOP-UP však zřejmě už peníze nezbudou. Pozitivem, i když samozřejmě ne vše řešícím, je postupné zvyšování sazby v rámci jednotné platby na plochu, tzv. SAPS. O to více úsilí se snažíme vynaložit na přípravu opatření na podporu masného skotu v rámci tzv. článku 68. Tento článek, který umožňuje jednotlivým členským státům využít 3,5 % z přímých plateb na podporu citlivých sektorů, je od loňského roku využíván pouze na podporu mléka a my bychom chtěli, aby od roku 2012 byl využit i pro masný skot. Připravili jsme proto návrh opatření včetně finančního rozkladu, který jsme na Ministerstvo zemědělství předložili. O podporu našeho návrhu jsme rovněž požádali některé nevládní organizace, který s tím v zásadě vyjádřili souhlas a tak se zatím zdá, že máme poměrnou dobrou naději na úspěch. Než se nadějeme, budou tu i tradiční výběry plemenných býků. V prvním kole na vás bude čekat celkem 668 býků, kteří byli naskladněni do odchoven plemenných býků, dalších zhruba 260 je u chovatelů. Počet býků na jednotlivých odchovnách oproti loňskému roku vzrost zhruba o 50 kusů, totéž se dá říci o odchovu u chovatelů. Věřím proto, že bude z čeho vybírat. V dostatečném předstihu jsme zveřejnili kalendář základních výběrů a aukcí, který najdete na jiném místě tohoto zpravodaje či na webových stránkách svazu. Všem, kteří mají zájem o koupi plemenného býka proto doporučujeme, aby svazové stránky sledovali, průběžně zde budou doplňovány všechny důležité informace, zejména pak katalogy býků. Důležitou chovatelskou akcí bude druhý ročník národní výstavy hospodářských zvířat v Brně. Ta letošní se uskuteční opět na konci června, konkrétně Rozměr expozice masného skotu by měl zůstat zhruba na stejné úrovni s tím, že přibude ukázka nových masných plemen. Na jiném místě tohoto Zpravodaje a také jako přílohu najdete všechny podstatné organizační pokyny. Jedno je však jisté již nyní soutěžit budou pouze zvířata, která budou předvedena a kterých bude v rámci dané kategorie dostatečný počet. Je proto více než vhodné, abyste se v rámci jednotlivých klubů domluvili, jaké kolekce jste schopni připravit tak, aby se nestalo, že nějaký chovatel bude své zvíře připravovat a poté až na výstavišti zjistí, že nemá do ringu soupeře. Toho jsme v minulosti byli bohužel svědky a vězte, že nikdo z vás by nechtěl na podobném místě být... Pokud někdo bude potřebovat další doplňující informace, neváhejte kontaktovat pracovníky svazu, kteří vám je ochotně sdělí. Na výběrech býků, či v Brně na výstavě, se s vámi na viděnou těší Kamil Malát

3 ãasopis âeského svazu chovatelû masného skotu Praha ãíslo 1/2011 roãník XVIII. OBSAH Aktuálnû... 4 Aktivity âschms 2010/ Exkurze do systému chovu masného skotu ve Francii... 6 Elektrické ohradníky Jak se Ïije ãesk m chovatelûm masného skotu Eduard Kraml: Je potfieba to nûkam smûfiovat Ivan a Ivana Míchalovi, FARIM s.r.o.: U nás se krávy mají dobfie Skupina ãesk ch chovatelû na v pravû v Belgii Plánujeme zimovi tû Kfiest zimovi tû na Farmû Ranãice Skot, kter se u nás nepase Brahman posvátná kráva hinduismu Národní v stava hospodáfisk ch zvífiat Brno Porovnání v krmnosti a jateãné hodnoty b kû plemen ãeské strakaté a masn simentál Porovnání rûstu a vlastností jateãnû upraveného tûla mezi b ky plemen charolais a masn simentál PlísÀová a prionová onemocnûní Velká pfiíleïitost nebo velké riziko? V sledky I. inseminací b ky masného skotu v letech Termíny základních v bûrû a draïeb v roce Recept SmaÏené b ãí Ïlázy Adresa svazu Tû nov 17, Praha 1 Tel.: info@cschms.cz, âíslo úãtu: /0800 IâO: DIâ: CZ pfiedseda: Ing. Miroslav Vráblík Akátová 1132, Trhové Sviny vrablik@cschms.cz, tel.: fieditel: Kamil Malát Tû nov 17, Praha 1 info@cschms.cz, malat@cschms.cz, tel.: tajemník: Ing. Jana ehofiová Tû nov 17, Praha 1 rehorova@cschms.cz, tel.: plemenná kniha, fakturace: Anna Stará Krátká 167, Lovosice stara@cschms.cz, tel.: Kontakty na pracovníky svazu inspektofii svazu: západní âechy Karel Melger Velké Dvorce 64, Pfiimda melger@cschms.cz, tel.: stfiední a severní âechy ing. Hubert Herrmann Matou ova 10, Praha 5 herrmann@cschms.cz, tel.: jiïní âechy ing. Vít âepelák Horská 69, âesk Krumlov cepelak@cschms.cz, tel.: v chodní âechy Jan Kopeck fieditel plemenné knihy Osík 201, Osík u Litomy le kopecky@cschms.cz, tel.: Morava Bc. Radek Dobe Voskovcova 2, Olomouc dobes@cschms.cz, tel.: Titulní strana hlavní fotka: Stádo plemene shorthorn chovatelů manželů Vacíkových v Roupově (foto: Karel Melger) Titulní strana malá fotka: Plemenice aubrac z chovu pana Petersíka (foto: Karel Melger) Vnitřní obálka Herefordské stádo (foto: Jan Čepelák) Vydavatel nenese odpovûdnost za údaje a názory autorû ani jazykovou správnost pfiíspûvkû. Zpravodaj âschms je zapsán v evidenci MK âr pod evidenãním ãíslem MK âr E Tisk: Ekonoprint, Praha Neprodejné. Pro ãleny âschms a PK zdarma. 3

4 , Do ukonãení NOP od IBR zb vají necelé dva roky Aktuálnû Dva roky zb vají do ukonãení národního ozdravovacího programu od IBR (NOP), kter v âeské republice bûïí od roku Za tuto dobu se podafiilo zv it poãet úfiednû prost ch hospodáfiství od IBR z 19,02 % na 62,71 %. I kdyï lze hovofiit zatím o úspû nosti celé akce, je nutné upozornit i na problémy, které jsou s realizací NOP spojeny a také na finanãní stránku celé akce pro ty chovatele, ktefií signalizují, Ïe nestihnou ozdravování dokonãit do konce NOP, tj. do KaÏdému z tûchto chovatelû je nutné pfiipomenout finanãní nároãnost, která po uvedeném termínu zatíïí v hradnû jeho rozpoãet: Vakcinování v eho skotu star ího 6 mûsícû. Cena vakcinaãní dávky cca 100 Kã. První a druhé závûreãné vy etfiení v eho skotu star ího 6 mûsícû. Cena jednoho vy etfiení ge ELISA testem 100 Kã. Odbûry krve soukrom m veterinárním lékafiem pro závûreãná vy etfiení pfiíspûvek státu na 1 odbûr (dotace) 13 Kã. Je potfiebné ve stanoveném termínu ujednotit nákazovou situaci na bázi prost ch a ozdraven ch (nákazovû nerizikov ch) hospodáfiství. Nejednotná nákazová situace je pfiekáïkou v obchodování, ale i pfii vyuïitelnosti genofondu chovatelsky v znamn ch zvífiat. Hranice pro testování BSE se zv í, ne v ak pro âr Potû ující zpráva, ne v ak pro âeskou republiku, pfii la z posledního stálého v boru pro potraviny a zdraví zvífiat, kter se konal v Bruselu dne 15. února. Na nûm se odborníci z ãlensk ch státû dohodli, Ïe od 1. ãervence 2011 dojde ke zv ení vûkové hranice pro testování na BSE u poraïeného skotu na 72 mûsícû. Toto rozhodnutí v ak platí pouze pro 22 ãlensk ch státû s v jimkou Rumunska, Bulharska, âeské republiky, Slovenska a Polska. Doposud byla hranice pro povinné testování 48 mûsícû pro ãlenské státy EU-15 plus Slovinsko a Kypr, a 30 mûsícû pro EU-12. âeské republice, Slovensku a Polsku doporuãil EFSA v posledním vûdeckém stanovisku, aby souãasn systém sledování BSE v tûchto zemích pokraãoval v nezmûnûné podobû aï do doby, neï bude plnû potvrzen klesající trend v poãtu pozitivních pfiípadû BSE. Nutno zmínit, Ïe koneãné schválení je tû podléhá Evropskému parlamentu, kter má tfii mûsíce ãas vyjádfiit kladné ãi záporné stanovisko t kající se tohoto rozhodnutí. V zásadû by s tím mûl b t Ïádn problém. A jak se k tomuto návrhu staví na e Státní veterinární správa? PoÏádali jsme je o vyjádfiení tiskového mluvãího ing. Dubna a zde je jeho reakce: PoÏádali jsme o zv ení vûku na vy etfiování taktéï, se souhlasem MZe, a rozporovali jsme stanovisko EFSA, které vycházelo s nesprávn ch údajû. Tuto záleïitost sledujeme, máme v hrady, nesouhlasíme. Co k tomu v souãasné dobû dodat? KaÏdému je jasné, Ïe u nás je trend niï ího v skytu nabíledni, dva roky nic, nicménû neodpovídající stanovisko EFSA vzala EK jako v chodisko, a s tímto stanoviskem nesouhlasíme a podnikáme kroky k nápravû. Vakcinace proti bluetongue uï jen dobrovolná Letos se jiï ãtvrt m rokem vakcinují pfieïv kavci, tj. zejména skot a ovce proti katarální horeãce ovcí. JelikoÏ se jiï nevyskytl dal í pfiípad tohoto onemocnûní, nebude po dokonãení jarní vakcinace v nafiízené vakcinaci pokraãováno. Vzhledem ale k moïnému obchodování se zemûmi, kde negativní zku enost s katarální horeãkou nemûli a poïadují, aby byla zvífiata vakcinována, umoïàuje nyní SVS âr, aby takovíto chovatelé mohli zvífiata vakcinovat, a k tomu je nezbytná forma Nafiízení Státní veterinární správy mimofiádná veterinární opatfiení, která si mûïete stáhnout na na ich webov ch stránkách v sekci Dotace, programy/formuláfie a pfiíruãky. Seznam nov ch ãlenû svazu a plemenné knihy od ZdeÀka Bûlohlávková, Lí nice Jan Meduna, Pístina, StráÏ nad NeÏárkou Matûj Dudek, Bûlá, Velk Hlavákov Martin Nejdl, Kvaslice, Klatovy DruÏstvo vlastníkû LibeÀ-Vtelno, Mûlnické Vtelno Ing. Martin Kouba, Îìár, Protivín Roman Îaloudek, Ptenín MEDITO s.r.o., Praha Jana Klemensová, Dolní Bene ov Zábfieh Katefiina Grégrová, Topûlec Farma Kozák s.r.o., Milevsko Alena Streerová, Drslavice, Klatovy Mgr. Miroslava Sedláková, Hrutov, Li ov Miroslav Faflák, ml., Kyjov, Krásná Lípa Jaroslav Tájek, Zvíkov, Li ov VANES PROJEKT, s.r.o., Pfiimda Václav Vacík, ml., Roupov, Pfie tice Miroslav Faflák, ml., Kyjov, Krásná Lípa Hana Nemleinová, âeská Kamenice Du an Kubík, Tfiebãice, Nepomuk CK STAVBY s.r.o., Îeleã u Tábora Petr Bartonûk, Uniãov ZD Krásná Hora nad Vltavou, a.s., Krásná Hora n.vltavou Milan Kotalík, Písek Semice Hana Svobodová, Sedli tû, LibáÀ Ing. Pavel Vrba, Nûmãice Úlíkov Natalija Karpenková, PlzeÀ Adriana Roithová, Dvory nad LuÏnicí 4

5 Aktivity âschms 2010/2011 Prosinec fieditel svazu se v Chrudimi zúãastnil v roãní ãlenské schûze Svazu marginálních oblastí pracovní schûze inspektorû (Hradi tko) jednání pracovní skupiny pro ozdravovací program IBR (Karel eba) schûze ãlenû klubu plemene charolais (Sokolov) pfiedseda se zúãastnil jednání pracovní skupiny pro hovûzí maso v rámci uskupení Copa Cogeca v Bruselu fieditel se zúãastnil jednání rady SEUROP pfii Ministerstvu zemûdûlství vánoãní v bor v restauraci Aston (Praha) fieditel svazu jednal s pracovníky Ministerstva zemûdûlství na téma harémového pfiipu tûní v chovech BTPM a evidence v ÚE fieditel se zúãastnil spoleãného jednání pfiedstavenstva a dozorãí rady âmsch a.s. Dal í prosincové aktivity Tisk a rozeslání 4. ãísla svazového zpravodaje spoleãnû s PF 2011 Administrace a vyplácení dotací na kontrolu uïitkovosti Informování o dotaãní politice a zdravotních opatfieních t kající se masného skotu Leden pracovní schûze inspektorû (Hradi tko) pfiedseda se zúãastnil jednání pracovní skupiny (PS) pro pfieïv kavce schûze salernské sekce klubu francouzsk ch rustikálních plemen (Stachy) probûhlo dal í jednání t kající se problematiky harémového pfiipu tûní v chovech BTPM a evidence tohoto systému v ÚE (Malát, Kopeck ) pfiedseda a fieditel se zúãastnili mezinárodního setkání k problematice spoleãné zemûdûlské politiky pro rok 2013 ve Var avû schûze ãlenû klubu plemene Limousine (Kunín u Nového Jiãína) pfiedseda a fieditel se v Praze-Uhfiínûvsi zúãastnili jednání Unie chovatelû pfiedseda se zúãastnil jednání kulatého stolu (MZe Praha) semináfi Aktuální problémy v chovech masného skotu (StfiíteÏ u Jihlavy) Dal í lednové aktivity Zpracování podkladû pro vytvofiení V roãní zprávy âschms za rok 2010 Kontrola BOZP Aktualizace plemenn ch hodnot a databáze sluïby webkump Únor pracovní schûze inspektorû (Hradi tko) schûze klubu chovatelû francouzsk ch rustikálních plemen (Buãick Ml n) schûze klubu chovatelû plemene Piemontese (ZD Skály Bene ov) schûze v boru a grémia rad PK âschms (Hradi Èko) v Brnû probûhlo jednání t kající se organizace národní v stavy hospodáfisk ch zvífiat (Malát, Kopeck ) pfiedseda se zúãastnil jednání kulatého stolu (MZe Praha) Dal í únorové aktivity Pfiíprava materiálû pro první ãíslo svazového zpravodaje 2011 Administrace ãlensk ch poplatkû na rok 2010 Podání návrhu na zmûnu metodiky odchovu na OPB âinnosti spojené s pfiípravou v stavu NVHZ v Brnû ( ) 5

6 Exkurze do systému chovu masného skotu ve Francii Jana ehofiová, âschms KdyÏ mi byla nabídnuta stáï ve Francii, kde budu mít moïnost poznat tamûj í systém odchovu masného skotu, neváhala jsem ani minutu. Seznámit se se zemí, z níï pochází polovina registrovan ch masn ch plemen chovan ch na na em území, byla jedineãná pfiíle- Ïitost. Základní pfiehled Zaãnu v ãtem pár ãísel. Francie se dûlí do 100 krajû (departementû) a 22 regionû (plus 4 zámofisk ch). Odchovává se zde kolem 20ti masn ch plemen skotu v celkovém poãtu více neï 4 miliony kusû. Témûfi kaïd region má své specifické plemeno, které se v nûm koncentruje, a po kterém je téï v nûkter ch pfiípadech pojmenován (Aquitaine, Limousin apod.). Dal ím specifikem Francie je, Ïe v echna zde chovaná masná plemena jsou pûvodní. Kromû ne pfiíli roz ífieného belgického modrého, do této zemû nebylo Ïádné plemeno importováno. Jako exportní zemû v ak Francie zaujímá na mezinárodním trhu v znamné postavení. Zvífiata urãená pro plemenitbu jsou vyváïena do celého svûta, napfi. do Velké Británie, Polska, panûlska ãi Nûmecka, a to v prûmûrném poãtu 50 tisíc kusû za rok. Jako jedna z mála zemí se Francie mûïe pochlubit vût ím procentuálním zastoupením ãistokrevn ch zvífiat neïli kfiíïencû. V ãistokrevné formû vyváïí i zástavové kusy (800 tisíc aï 1 milion roãnû), které odtud, stejnû jako od nás, putují nejvíce do Itálie a panûlska. Francouzská plemena se dûlí na intenzivní (specializovaná masná), z nichï nejpoãetnûj í je charolais (1,5 mil. kusû), druhé místo zaujímá limousine (cca milion kusû) a tfietí blonde d Aquitaine (pûl milionu kusû), extenzivní (rustikální) salers, aubrac, gasconne, parthenaise, bazadaise a udrïitelná (tzv. genové rezervy ) pûvodní plemena, která nebyla konkurenceschopná a vyskytují se tedy jen v poãtech nûkolika set kusû, ale které by si Francie chtûla uchovat, napfi. armoricaine, béarnaise, bretonne pie noir, casta, ferrandaise, lourdaise, maraîchine, mirandaise aj. Existují téï syntetické linie vy lechtûné speciálnû na koneãné kfiíïení jako je INRA 95 nebo Charolais Excelence. Díky velké rozmanitosti produkãních systémû vlastní Francie nejvût í celosvûtové rezervy tûchto plemen, co se t ká poãtu a zároveà rûznosti druhû zvífiat. Jak jsem zmínila, Francie produkuje pfieváïnû ãistokrevná zvífiata. Pokud se kfiíïí, tak v pozici matky je rustikální nebo mléãné plemeno a v pozici otce intenzivní masná plemena. Specializovaná masná plemena jsou pfiizpûsobená na vyuïití pfii kfiíïení samic, které mají sníïenou zmasilost s cílem zv it uïitkov potenciál produktu. Rustikální plemena jsou zase velmi dobfie pfiizpûsobená na nároãné podmínky (teploty, nadmofiská v ka atd.) a na skromné moïnosti zásobování krmivem. KfiíÏením s uïitkov mi plemeny jsou velmi dobfie zhodnocena. Systém chovu masn ch plemen Chov masn ch plemen má ve Francii dlouholetou tradici, proto i systém, kter je organizován je velmi propracovan, to v ak nebrání tomu, aby se dále vyvíjel. Do roku 1966 se záleïitosti jednotliv ch plemen fie ily v rámci plemenn ch knih. V roce 1966 byl schválen revoluãní zákon o lechtûní hospodáfisk ch zvífiat (Loi sur l Élevage), kter umoïnil zavedení kontroly uïitkovosti, inseminace, selekce, propagace aj. Po jeho zavedení vznikly pro kaïdé plemeno tzv. UPRy (UPRA neboli Unite Promotion de la RAce Plemenná podpûrná organizace), tvofiené chovateli, plemenáfisk mi spoleãnostmi a sdruïeními obchodníkû s Ïiv m skotem. Ty mûly za úkol fiídit lechtitelskou práci a propagovat plemeno a jeho produkty doma a v zahraniãí. V roce 2006 se UPRy po schválení Zákona o zemûdûlském smûfiování (Loi d Orientation Agricole) zmûnily na selekãní podniky a organizace (Organisme et entreprise de sélection, O.E.S.), které mají stejné zamûfiení, jako UPRy, ale sdruïují kromû jejich pûvodních ãlenû i obchodníky s masem (jatka, obchodní organizace), odbûratele (fiezníky, super- 6 Gaskoňské stádo patřící Groupe Gasconne (foto: Jana Řehořová)

7 markety) a spotfiebitele. Ti v ichni se nyní podílí na smûru lechtûní toho kterého plemene. Smyslem je, aby se do lechtitelské práce zapojily v echny subjekty, které se zab vají uplatnûním plemene na trhu. Jednou za ãas se zástupci ãlenû setkávají na schûzích, kde si sdûlují názory a poznatky ze sv ch praxí a snaïí se dohodnout, kam by za dané trïní situace mûl v voj plemene spût, aby bylo konkurenceschopné. Velké mnoïství v bûrov ch kritérií je odpovûdí na potfieby chovatelû, zpracovatelû a spotfiebitelû. Cíle v bûrû francouzsk ch programû na genetické zlep ení zahrnují tfii základní pohledy: ulehãení porodû (hodnocené prostfiednictvím kontroly hmotnosti pfii narození a prûbûhu porodu), uïitkové vlastnosti (ty zahrnují kontrolu v vinu a morfologii, kontrolu efektivity vyuïití Ïivin a kontrolu finálního produktu hmotnost, zmasilost, stupeà vykrmení a kvalita masa), matefiské vlastnosti (hodnocené prostfiednictvím kontroly morfologie rûstu jalovic, plodnosti, schopnosti telení a produkce matefiského mléka). Souhrn tûchto vlastností je poãítan pfies INRA (Národní agentura pro zemûdûlsk v zkum) a volnû pfiístupn v em uïivatelûm. V kaïdé etapû v bûru jsou syntetické indexy poãítané na základû hodnoty ekonomické váhy jednotliv ch vlastností v rûzn ch francouzsk ch systémech produkce. KaÏdému plemeni tak dovoluje zhodnotit jeho silné stránky a v bûr orientovat v souladu s jeho vyuïitím a potfiebami vyuïití na trhu. Kvalifikovan systém hodnocení zvífiat pomáhá rozli it nejlep í jedince a orientovat se na jejich roz ífiení. KaÏd kupující se ale mûïe rozhodnout na základû vlastní kombinace vypoãítan ch indexû a pro kaïdé kritérium podle dûleïitosti, které jim pfiikládá, berouc do úvahy místní podmínky chovu ve Francii nebo v zahraniãí. JiÏ ãtyfiicet let pokraãují programy v bûru v neustálém zlep ování s cílem dosáhnout co nejvût í pfiesnosti genetick ch vyhodnocení a kvality chovn ch zvífiat, a co nejlépe tak pomoci chovatelûm. V souãasné dobû se pozornost soustfiedí na: nárûst kontrol po odstavu, kritéria reprodukce, dlouhovûkosti a temperamentu, které jsou zaznamenané v chovech. zhodnocení v sledkû poráïky (hmotnost, zmasilost, stupeà vykrmenosti) v kalkulaci genetick ch indexû díky efektivnosti a letit m zku enostem v systému identifikace a sledování i díky rozvoji registrování pfiíbuzenstva, pokrok genomiky (Sélection Assistée par Marqueurs, SAM) pro lep í kvalitu masa, rozvoj mezinárodních hodnocení v rámci systému Interbeef. Jak se vyuïívají genetické informace. Národní program sbûru a zpracování informací od farmy aï po národní banku údajû umoï- Àuje zabezpeãit pfiehled o zvífiatech a produktech, ale také získat uïiteãné technické a ekonomické informace pro programy genetického zlep ování kaïdého plemene a zabezpeãit pfiístup kaïdého uïivatele anebo kupce k tûmto informacím. Aktualizované informace o genetick ch hodnotách b kû podle v sledkû inseminace jsou získávané prostfiednictvím katalogu inseminaãních b kû nebo na webov ch stránkách Chovatelského institutu (Institut de l Elevage) jehoï úlohou je publikovat oficiální genetické informace. Dále chovatel dostává v sledky, které mu pomáhají pfii jeho v bûru a pfii obchodovaní s plemenn mi zvífiaty: Samostatné dokumenty (FIVA pro krávy a FIT pro b ky) umoï- Àují posoudit genetické hodnoty rodiãû budoucích chovn ch plemen. Systém kvalifikace urãen kaïdou asociací pro jednotlivá plemena umoïàuje rozpoznat nejlep í chovné jedince v daném plemeni. âistokrevná plemena zaruãují zápis zvífiat do plemenné knihy. Pfii exportu kaïdého chovného zvífiete je vydan rodokmen, kter je v souladu s legislativou EU. Maso značky Label Rouge plemene gasconne (tmavý kus nahoře je z krávy, oblíbené pochoutky Francouzů) (foto: Jana Řehořová) BGTA (Bilan génétique du troupeau allaitant Genetická bilance masného stáda) udává pro kaïd kontrolovan chov index IBOVAL, zji tûn na základû hodnot sebran ch na farmû v rámci kontroly uïitkovosti. Pfiedstavuje obraz genetické úrovnû chovu a nástroj umoïàující analyzovat v voj genetické úrovnû, analyzovat dopad v bûru na zootechnické v sledky a fiídit pfiipafiování. Tento uïiteãn nástroj slouïí téï kupcûm, kter m ulehãuje rozhodnutí, jak m smûrem mají orientovat v bûr v stádû. Tento dokument vzniká ve spolupráci nûkolika organizací, které fungují v systému identifikace a genetického zlep ení francouzsk ch chovû ve smyslu definovaném ministerstvem zemûdûlství. Jejich vyjmenováním lze demonstrovat propracovanost francouzského systému chovu masného skotu. Chovatelsk ústav (Etablissement de l Elevage, zkr. EdE) zaji Èuje registraci a potvrzení pfiíbuznosti skotu Bovin Croissance provádí kontrolu uïitkovosti na farmách (váïení zvífiat) Krajské informaãní centrum (Centre Régional Informatique, zkr. CRI) správa a uloïení vloïen ch údajû Národní agentura pro zemûdûlsk v zkum (Institute National de la Rechrche Agronomique, zkr. INRA) poãítá indexy Chovatelsk institut (Institut de l Elevage) ovûfiuje, ífií a zvefiej- Àuje indexy Selekãní organizace (Organisme de selection, zkr. OS) stanovuje smûr selekce, bodové (vizuální) hodnocení dospûl ch kusû 7

8 a hodnocení plnûní plemenného standardu Organizace zab vající se selekcí a umûlou inseminací (Entreprise de sélection (ES) a entreprise de mise en place (CEIA) d insémination animale) selekce plemeníkû a jejich roz ífiení prostfiednictvím inseminaãních dávek. Jak to chodí v praxi Groupe Gasconne. Má cesta zaãala na jihu ve mûstû Foix, necel ch 100 km od hranic s Andorou. Jean-Pierre Gajan, fieditel Asociace plemene gasconne (Groupe Gasconne) kter se stal m m prvním prûvodcem, mi, kromû tohoto, u nás známého plemene, ve Francii chovaného specifick m zpûsobem, pfiedstavil i systém chovu masn ch plemen skotu obecnû, o nûmï jsem se zmínila jiï v textu v e. V místním zemûdûlském centru mi bylo vysvûtleno, jak probíhá váïení a bonitování zvífiat v rámci kontroly uïitkovosti. Zemûdûlské centrum je v kaïdém departementu (kraji) a zamûstnává, mimo jiné, techniky, ktefií jezdí váïit do chovû zvífiata ve 120ti a 210ti dnech. Pfii druhém váïení, tj. v dobû odstavu, provedou vizuální hodnocení, kde se hodnotí více parametrû neïli u nás. Po jeho provedení se rozhodne, zda mûïe b t tele zapsáno do plemenné knihy (musí b t zároveà splnûna podmínka dvou pfiedchozích generací zapsan ch v PK; u zvífiat urãen ch na export se vyïaduje zápis 3 pfiedchozích generací). Chovatel sám zaznamenává hmotnost pfii narození. MÛÏe provádût i dal í váïení, ale technik podle denních pfiírûstkû zpûtnû kontroluje, zda jsou udané hodnoty pravdivé. Sebrané údaje se posílají do Chovatelského institutu (Institut de l élevage) v PafiíÏi, v nûmï se poãítají plemenné hodnoty. Ty jsou pak poslány zpût technikûm, ktefií je pfietlumoãí chovatelûm. Zamûstnanci selekãních organizací (asociací) provádí hodnocení jalovic ve dvou letech, hodnocení krav a v bûr b ãkû na odchovny. Plemenní b ci jsou odchováváni na odchovnách, kde je systém odchovu stejn jako u nás, nebo u chovatelû zde jsou jedinci pouze bonitováni a je zkontrolován pûvod rodiãû. Pokud si chce chovatel ponechat jalovice na obnovu stáda, je povinné váïení v 1,5 a ve 2 letech z tûchto hodnot se pak poãítá index pro kfií- Ïení. Pro zápis do PK musí b t jalovice obonitovány ve 2 letech, krávy v 5ti letech a b ci na stanici nebo u chovatelû. Chovatelsk institut poãítá téï údaje, dle nichï lze posoudit ekonomiku chovu. Jako podklady mu slouïí hmotnosti zvífiat, ceny prodejû, mnoïství spotfiebovaného krmiva aj. Institut z tohoto spoãítá, jak si chov stojí. Údaje jsou posílány opût zpátky technikûm, ktefií chovatelûm pak majitelûm radí, co a jak zlep it. VyuÏití této sluïby je dobrovolné, ale bezplatné, je souãástí kontroly uïitkovosti. Technici provádûjící vizuální hodnocení musí bûhem prvních tfií let absolvovat jednou za rok pfiezkou ení pro ovûfiení odbornosti, poté se interval testû prodluïuje na jednou za pût let. Po obecn ch informacích jsme pfie li k plemeni Gasconne. Jeho zástupci se vyskytují témûfi po celé Francii (v 72 regionech), nejvíce (85 % populace) se chová v pûti jiïních regionech. Z více neï 22 tisíc krav chovan ch na francouzském území je do kontroly uïitkovosti zapojena polovina. Asociace chovatelû plemene gasconne má 10 zamûstnancû. U svého administrativního zázemí ve vesnici Villneuve du Paréage má asociace vlastní odchovnu, kde je odchováno 150 b kû roãnû. Nabíráni jsou b ãci narozeni Tržiště zvířat ve městě Laissac, kde je týdně zobchodováno 1500 kusů masného skotu (foto: Jana Řehořová) v únoru, ktefií se prodávají na jediné aukci v dubnu, aby li do stád v prûbûhu dubna a kvûtna. 60 % gasconnû tráví léto v horách, 40 % zûstává v níïinách. Stáda se pfiehánûjí z níïin do hor, jakmile je tepleji a je co spásat, tzn. bûhem kvûtna a ãervna. Pfiehánûní stád do hor se naz vá transhumance a úãastní se jej chovatel, kterému pomáhají dobrovolníci z vesnice a okolí. Aãkoli se stádo Ïene po cestû, zvífiata se ãasto rozutíkají do pfiilehl ch lesû ãi luk a nûkdy je i dvacet nahánûãû málo. Pfievod stáda trvá, vzhledem k pfiev ení, které je nutné pfiekonat, ãasto i tfii dny. Dobrovolníci jsou bûhem nich odmûàováni formou obãerstvení. BûÏné je, Ïe v horách jsou spojena aï tfii rûzná stáda, u kter ch se v hlídání stfiídají jejich majitelé a profesionální honáci. Krávy daného stáda jsou odli eny barvou popruhu a tvarem zvonce, kter mají kolem krku. B ci se ve stádech stfiídají po pár t dnech tak, aby byl pfiítomen vïdy pouze jeden. Podle data narození lze pak urãit, po kterém jaké tele je. U gasconnû jsem se setkala se znaãkou Label Rouge, která je Testovaní býci plemene Blonde d Aquitaine na stanici Midatest v Soualu (foto: Jana Řehořová) 8

9 udûlována i masu z jin ch plemen (nejen plemen masného skotu). O této znaãce v jimeãné kvality je zmínka ve Zpravodaji 4/2009. Proto se podmínkami pro její udílení nebudu zab vat podrobnû. Producentovi jej udílí vïdy asociace toho kterého plemene a administrativní procedury pro její získání trvají ãtyfii mûsíce, bûhem nichï se zji Èuje, zda je zázemí chovu správnû uzpûsobeno. Tím to v ak nekonãí. Pro získání oznaãení Label Rouge musí projít kontrolou technikem asociace je tû kaïd kus individuálnû. Nelehkost procedur dosvûdãuje fakt, Ïe za plemeno gasconne získá tuto znaãku v prûmûru jen 200 zvífiat roãnû. Maso z gasconnû je prodáváno i pod jin mi znaãkami, které téï udûluje asociace. Jsou to Race Gasconne pro maso stfiední kvality, urãené do supermarketû a Cadet Gascon, kterou je oznaãováno maso prodávané pfiímo od chovatelû. MIDATEST. Dal í zastávkou mé cesty byla inseminaãní stanice ve mûstû Soual, jenï je jednou ze stanic patfiících uskupení MIDATEST, regionálního sdruïení chovû pro genetické zlep ení a zlep ení úrovnû umûlé inseminace na jihozápadû Francie (v regionech Aquitaine a Midi-Pyrenées). Jedná se o centra produkující semeno, která se pfiímo nebo ãásteãnû podílí na selekãních programech masn ch a mléãn ch plemen skotu a taktéï na zachování (konzervaci) mizících plemen. Na celkem ãtyfiech chovn ch stanicích je roãnû sledováno 1600 zvífiat prostfiednictvím 61 zamûstnancû. Roãnû tyto stanice produkují 4 miliony inseminaãních dávek, které jsou prodávány do Francie a po celém svûtû. V Soualu funguje zároveà kontrolní i odbûrová stanice pro b ky plemen Gasconne, Aubrac a Blonde d Aquitaine. V ãásti, kde probíhá individuální kontrola a kontrola plodnosti, stojí 250 b kû. (V ostatních kontrolních stanicích se kontrolují jateãní, odstavové ãi maternální vlastnosti b ãkû a jaloviãek). Dále se zde produkují testovací dávky a dávky b kû urãen ch pro inseminaci. Kapacita této ãásti je 80 b kû. V ostatních produkãních poboãkách b ky vybírají a pfiipravují nebo ãekají na jejich v sledky. Testování potomkû se provádí jen u poãetnûj ích a intenzivních plemen. Francie reprezentuje jedny z nejv znamnûj ích programû v bûru masn ch plemen skotu na svûtû. Tato snaha genetického zlep ování zaãala v 70t ch letech minulého století a umoïnila rozvoj skuteãn ch strukturovan ch programû v bûrû b kû, které tvofií: V bûr pfiedkû a individuální pfiipafiování Individuální kontroly na farmách pfied odstavením a kontroly chovn ch stfiedisek po odstavení Kontroly potomstva, matefiské kvality a uïitkov ch vlastností v bûru b kû na základû jejich genetické hodnoty (ne pouze na základû jejich fenotypu), s cílem jejich rozsáhlého roz ífiení umûlou inseminací. Roz ífiení tohoto genetického procesu se dûje díky umûlé inseminaci (kaïdoroãnû je inseminováno 600 tisíc masn ch krav a 450 tisíc krav-kfiíïenek). Polovina umûl ch inseminací je realizována v chovech, kde se míra inseminace blíïí 40 %. V bûrové programy spoãívají na velmi dûleïitém základû: na více neï kravách, jejichï potomci jsou kaïd rok oficiálnû kontrolovány na farmách, a z nichï je zapsan ch v plemenné knize. Nejlep í b ci, narození po cíleném pfiipafiování nebo oznaãení na farmû jsou vybíráni, vyuïívajíc: Kontrolu uïitkovosti na farmû od narození do odstavu: v voj a zmasilost ( telat roãnû) Individuální kontrolu na stanicích po odstavení (pfies 2000 b kû roãnû) Kontrolu potomstva budoucích inseminaãních b kû (pfiibliïnû 110 b kû roãnû), která se zamûfiuje na uïitkové vlastnosti (napfi. kostra potomka) a matefisk ch kvalit potomka (snadnost telení a mléãnost) Aubrac a salers. Má cesta pokraãovala v oblasti s chovem plemen aubrac a salers, kde se m m prûvodcem stal Francois Nolorgues, sám chovatel ãistokrevného 110ti Mladí býci plemene aubrac (foto: Jana Řehořová) 9

10 Salerská kráva s den starým teletem (foto: Jana Řehořová) hlavého stáda plemene aubrac, s jehoï vybran mi zástupci získal ãetná ocenûní, a zamûstnanec selekãní organizace (asociace) tohoto plemene, kde se stará, mj. o odbyt. První kroky vedly na trïi tû zvífiat ve mûstû Laissac, kam jsou svá- Ïena zvífiata z oblasti Centrálního masivu, aby byla kaïdé úter exportována na francouzská jatka nebo do zahraniãí. T dnû je zde zobchodováno 1500 zvífiat. Následovala náv tûva vybran ch chovû s plemenem aubrac, na kter ch mi pan Nolorgues demonstroval typické zástupce a podmínky, v kter ch je toto plemeno chováno. Poãty jeho zástupcû se od roku 1988 zdvojnásobily. Momentálnû je ve Francii chováno 144 tisíc krav, z nichï je zapsáno v plemenné knize. Jeho pfiednostmi je snadné telení (98 % snadn ch porodû, 88 % bez pomoci) a prokázané zji - tûní, Ïe u 75 % krav je délka mezidobí krat í neï 385 dní. Plemeno pochází z horské oblasti, proto má v borné adaptaãní schopnosti, mezi které se fiadí kvalitní konãetiny a dobrá konverze (i na ne pfiíli v Ïivné pastvû, není tfieba dokrmovat). Osobnû jsem se mohla pfiesvûdãit i o v sledcích kfiíïení aubraca s intenzivními masn mi plemeny, jmenovitû s charolais, kdy b ãci mûli prûmûrnû 43 kg pfii narození, 168 kg ve 120ti a 278 kg ve 210ti dnech (jaloviãky 40 kg, 155 kg a 246 kg). Díky své adaptabilitû na el aubrac domov kromû zemí Evropy 10 i na Novém Zélandu, v Litvû ãi na Sibifii, kde pfiekonal teploty 40 C. Ze zástupcû plemene salers, které se ve Francii téï tû í popularitû, jsem díky patnému poãasí, shlédla pouze jeden chov, kde byly mj. pfiítomny dvû krávy, které se loni úãastnily v stavy Sommet de l Elevage v Clermont Ferrand. Na vemeni jedné z nich, která byla ãerstvû otelená, byla dobfie patrná mléãnost, charakteristická vlastnost tohoto téï velmi odolného plemene s rozvinutou kostrou. Za nevlídného poãasí se naskytlo více ãasu na zkoumání chuèov ch vlastností salerského masa, které není tak libové, jako maso z aubraca, ale zato je Èavnatûj í a je nositelem v borné chuti. Limousine. Po dobrém jídle a dobrém spánku na francouzském venkovû jsem se vlakem pfiesunula severozápadnû do mûsta Limoges, kde mne ãekal zástupce spoleãnostu KBS Genetics. Jak uï správnû tu íte, ãekala mû exkurze v kraji plemene limousine. I zde, jako zatím v ude, sly ím, Ïe toto plemeno je nejlep í. Vzhledem k necelému milionu ve Francii chovan ch krav je to moïná uvûfiitelnûj í neï u Gasconne, Aubraca ãi Salerse, ale vnímám to tak, Ïe kaïdé plemeno má svá specifika, pro která si jej ten kter chovatel vybral sobû na míru, tedy aby mu nejlépe vyhovovalo. Vzhledem k tomu, Ïe u nás je toto plemeno známé, soustfiedila jsem se spí e na systém zpracování a odbytu. Exkurzi v pár chovech jsem si ale nemohla nechat ujít. U dvou chovatelû se ve stádû pohybovali zástupci typu limousina MIX, kter je kompromisem mezi zmasilostí a rámcem, má dobré osvalení a dostatek mléka. I pfies dlouholet a rozsáhl systém odchovu nejsou chovatelé a lechtitelské organizace zajedno v tom, jak typ zvífiat lechtit zda spíãe men í a více osvalen typ VIANDE nebo rámcovûj í ELEVAGE, typ MIX je tedy dobr m kompromisem. Jasné jsou v ak tendence lechtûní na snadnost telení, ovladatelnost a ranost. Dal í pfiednosti, které o plemeni limousine sly ím, je odolnost a dobrá chodivost. Plemeno limousine stoupá ve Francii na popularitě (foto: Jana Řehořová)

11 Prodej velice světlého masa z čtyřměsíčních limousinských telat pod značkou Label Rouge (foto: Jana Řehořová) Je pozitivní dozvûdût se o soustfiedûní se na ovladatelnost zvífiat, neboè povûsti o povaze limousina mluví o opaku. Aãkoli Francouzi nemají na tuto vlastnost index, vyfiazují z chovu zvífiata, která jsou Ïivûj í a v chovech, které jsem mûla moïnost vidût, byla v echna opravdu jako beránci. Jako nûkteré na e chovy, i zde se snaïí lechtit na bezrohost. Zaãali pfied 6ti lety importem embryí z Kanady. Z celkového poãtu stád má v ak status bezrohé jen jedno procento, coï je ale v místních pomûrech 100 chovû. Majitelé jednoho z nav tíven ch chovû Gaec Lagrafeui Puech jsou mi povûdomí a za krátko si vzpomenu, Ïe je bylo moïné vidût na loàském Sommet de l Elevage. MnoÏství získan ch ocenûní na stûnách stáje dává tu it, Ïe jsou na v stavách pravideln mi hosty. Chlubí se, Ïe v loàském roce vyhrála jejich zvífiata kráva a b k i ampionát ve Velké Británii. Bylo to poprvé, kdy zvítûzila 2 zvífiata ze stejného chovu. Preferují také typ limousina ELEVAGE, kter je vût ího rámce. V ímám si evidentnû nové fotovoltaické elektrárny, které je nyní moïné spatfiit témûfi po celé Evropû. Chovatelé si povzdechnou, Ïe jen vyfiizování papírû zabralo rok, pfiitom stavba samotné elektrárny jen 6 mûsícû. A cena? 1,3 milionû eur. V echna zvífiata, která si prohlíïím, jsou ve stájích. Chvíli si pfiipadám jako dûleïitá náv tûva, neï se dozvím, Ïe je to proto, Ïe druh den se budou zvífiata váïit a ãím krat í dobu to potrvá, tím ménû budou chovatelé spoleãnosti, která tuto suïbu vykonává, platit. Na závûr se dozvídám, Ïe v tomto chovu témûfi neinseminují, sází na kvalitní plemeníky (na 170 krav mají b kû). Jak jste moïná sly eli, ve Francii je populární maso z krav. Z tohoto chovu prodávají 25 vyfiazen ch krav roãnû na maso za 3,05 3,30 eur/kg v mrtvém. V limousinské oblasti se mi naskytla moïnost seznámit se blíïe se zpracováním a prodejem masa, oblastí, v níï máme hodnû co dohánût. Vzhledem k tomu, Ïe je limousine povaïováno za plemeno produkující maso vysoké kvality v jakémkoli vûku, je v oblasti, kde se odchovává nabízeno nûkolik jeho kategorií. 96 % populace plemene limousine je nositelem specifického genu F94L (ostatní plemena mají pouze 5 8 %). Tento gen zpûsobuje ukládání tuku mezi svaly a ne pod kûïí, tzv. mramorování, maso je jemné, kfiehké, Èavnaté a má v razné chuèové vlastnosti. Telecí maso svûtlé barvy z telat poráïen ch ve stáfií 4 mûsíce o Ïivé hmotnosti kg. Telata konzumují pouze matefiské mléko. Cena za kus se pohybuje kolem 1700 eur. Telecí ze Saint Etienne maso rûïové barvy z telat star ch 8 10 mûsícû a váïících kg v Ïivém prodávan ch vût inou je tû pfied odstavením. Tato telata jsou zároveà intenzivnû pfiikrmována. Telecí z Lyonu maso z telat poráïen ch ve vûku mûsícû pfii Ïivé hmotnosti kg. Podobnû jako u pfiedchozí kategorie jsou telata do vûku 7 8 mûsícû na matefiském mléce, ale jsou ménû pfiikrmována, vût inou pouze trávou z pastvy. Po odstavení pfiichází intenzivní v krm smûsí sena, koncentrátû anebo kukufiiãnou siláïí. Mladí b ci kusy staré mûsícû s jateãnou hmotností kg. Vyfiazené krávy a jalovice nûkteré z nich jsou poraïeny mladé, pouze po jednom ãi dvou teleních (z rûzn ch dûvodû, závisejících na daném chovateli). Maso z nich je odborníky povaïováno za vysoce kvalitní. Nicménû obvykle se vyfiazená kráva otelí 7 aï 8 krát, ale pfiesto díky vypracovanému systému dokrmu pfiiná í na jatkách velmi uspokojiv v sledek. Zástavov skot více neï tisíc kusû (41 % kaïdoroãnû vyprodukovan ch limousinsk ch telat) je prodáváno na dokrmení do zahraniãí ve formû zástavového skotu. Hodnû siln m záïitkem pro mne byla exkurze na jatka fungující ve mûstû Limoges, která patfií spoleãnosti La Groupe Beauvallet, která má poboãky po celé Francii a v Polsku. Limogeská jatka fungují jiï 10 let. T dnû je zde zabíjeno 100 telat první jmenované kategorie (tj. ve vûku 4 mûsícû), 300 jalovic a krav a 5 10 b kû (mlad ch, dospûl ch a poráïí se i volci). Z masn ch plemen skotu je poráïeno pouze plemeno limousine, dále ovce a prasata. V dobû, kdy jsem jatka nav tívila, byla zpracovávána nejmlad í kategorie telat. Zabití, opracování, odvû ení a porcování, to v e jsem mohla spatfiit na automaticky fungující lince, kde místo robotû s mechanickou pfiesností v e vykonávali lidé. Pfiední ãást jateãného trupu se nechává zrát 4 dny, zadní 8 dní, poté následuje pfieprava k fiezníkovi, kter maso nechává zrát dal ích 8 dní. KaÏd jateãnû opracovan trup visící v chladicím boxu má na sobû etiketu s cca 20ti údaji. Mimo místa a ãísla poráïky, údajích o zvífieti (datum a zemû narození, zemû odchovu, plemeno, kategorie aj.) a hmotnosti odvû eného kusu se dozvíme do jaké tfiídy zmasilosti a protuãnûlosti jateãnû upraven trup spadá podle systému SEUROP. Zpracování je vyladûno do detailû. A jak je to s odbytem? Vyrazili jsme se podívat do místních supermarketû, trïnice a k fiezníkûm. K dostání jsou tfií Jatka ve městě Limoges (foto: Jana Řehořová) 11

12 hlavní druhy hovûzího obyãejné, nesoucí znaãku kvality Label Rouge (Blason Prestige) a ekologicky vyprodukované. V ichni fiezníci tvrdili, Ïe s odbytem není problém, a Ïe udají v echny zmínûné druhy. Maso znaãky prestiïní znaãky Label Rouge vychází v prûmûru o 15 % dráï neï neznaãkové. Ekologicky vyprodukované maso je nejdraï í. Jednotlivé ceny masa vychází vzhledem k platûm, jaké Francouzi mají, podobnû, jako u nás. Charolais. Poslední zastávka vedla do jednoho z nejlep ích padesáti chovû plemene charolais, nejvíce poãetnû zastoupeného plemene ve Francii, kterého se zde pohybuje pfies 1,8 miliónu kusû. Nav tívenou farmu obhospodafiuje pan Albert Merlet, zástupce francouzsk ch chovatelû masn ch plemen v zahraniãí a b val fieditel francouzské charolaiské asociace. Pan Merlet pfiestavil typick lechtitelsk chov se 120 matkami základního stáda, kde produkuje plemenná, ale i jateãná zvífiata (b ci, ktefií nejsou uznáni do plemenitby vykrmuje do 18 mûsícû a hmotnosti 560 kg). PouÏívá se inseminace a 4 b ci na doskok, 25 % jalovic se ponechává na obnovu, pfiírûstky telat ãiní 1,5 kg (ale i 1,8 ãi 1,9 kg). I on, stejnû jako v ichni chovatelé, s kter mi jsem dosud hovofiila, pfiiznávají závislost na dotacích, bez nichï by nemohli fungovat. I plemeno charolais produkuje bezrohé zástupce, ale pan Merlet pfiiznává, Ïe to nejde tak rychle, jak by bylo potfieba. Bezroh ch charolaisk ch stád je ménû neï 1 % z jejich celkového poãtu. Setkání jsme zakonãili, stejnû jako na vût inû dfiíve nav tíven ch farmách, rozhovorem o francouzském a ãeském systému chovu masn ch plemen. V echno jednou konãí Setkání s panem Merletem bylo vzácn m a pfiíjemn m zakonãením mého putování po Francii, cestû, která pro mne byla po profesní stránce velice obohacující. Podûkování patfií v em, ktefií mi tuto exkurzi umoïnili a tûm, ktefií mi v jejím prûbûhu vûnovali svûj ãas. Doufám, Ïe se mi v ãlánku podafiilo pfiedat Vám nûco z poznatkû a dojmû nabyt ch v zemi, která je v chovu krav BTPM vyhlá enou chovatelskou velmocí. Pár ãísel z chovu krav BTPM ve Francii Cena pûdy se ve Francii pohybuje mezi eur/ha. V Ïádan ch oblastech aï 7800 eur/ha. Míra dotací chovu majícího 100 masn ch krav ãiní v prûmûru eur/rok. Míra zdanûní je % PrÛmûrná velikost francouzské farmy s chovem masného skotu je 50 hektarû. Ceny zástavu se v roce 2010 pohybovaly v prûmûru kolem 2,7 euro/kg u b kû (220 kg) a 2,3 euro/kg u jalovic. Plemeníci ve vûku 2 aï 4 roky Albert Merlet, zástupce francouzských masných plemen pro zahraničí, se svým stádem (foto: Jana Řehořová) se prodávají v prûmûru za eur (v závislosti na plemeni), kvalitní plemeník stojí eur a známé jsou i kusy prodané za eur. Cenu plemeníka vytváfií pfiedev ím linie, z níï pochází. Francie byla první zemí, která v roce 1970 zavedla povinné a individuální znaãení hovûzího dobytka. Za 40 let bylo zaregistrováno pfies 110 milionû hovûzího skotu a individuální údaje o nûm jsou archivované a k dispozici. Je moïné téï konzultovat 28 milionû údajû o Ïivé hmotnosti skotu. Francie dodává na svûtov trh kaïd rok kolem 50 tisíc plemenného masného skotu, více neï 2 miliony inseminaãních dávek testovan ch b kû a nûkolik tisíc embryí. Tato genetika pfiispívá ke zvy ování produkce hovûzího dobytka ve více neï 80 zemích svûta. 12 Jalovice ze stáda Alberta Merleta (foto: Jana Řehořová)

13 Elektrické ohradníky aktualizace legislativních zmûn pro rok 2011 V záfií 2010 do lo ke zmûnû normy EN upravující technické poïadavky na konstrukci a provoz zdrojû impulsû pro elektrické oplocení. Zásadní zmûnou bylo sníïení maximální energie impulsu na 5 J pfii odporu 50 W 500 W. Prakticky ve stejné dobû byla pfiijata dal í zmûna této normy, která za splnûní urãit ch podmínek, umoïàuje nûkolikanásobné zv ení maximální energie pulsu. Do lo tak k paradoxní situaci, kdy jedna zmûna je nahrazena dal í zmûnou, která pr pfiiná í dal í zv ení bezpeãnosti elektrického ohradníku, nicménû se vrací k parametrûm star í normy. Jestli se jedná o podstatnou zmûnu, posuìte sami. PÛvodní norma, oznaãená jako verze A1, byla postavená na faktu, Ïe minimální odpor elektrického oplocení je 500 Ω. Tato hodnota byla stanovena na základû dlouhodob ch sledování funkãnosti elektrického oplocení pfii rûzné zátûïi zpûsobené vegetací a konstrukcí oplocení. V sledkem tohoto ovûfiování je fakt, Ïe odpor oplocení pfii ideálních podmínkách (v kon zdroje, kvality uzemnûní, kontakt nohou se zemí) je vïdy vy í neï 500 Ω. V praxi to znamená, Ïe v oblasti, kde jsou nejvût í ztráty zpûsobené vegetací, má zdroj impulsû dostatek energie k jejich vyrovnání. V e uvedenou verzi normy A1 nahradila po 09/2011 verze A11, která jako nejzásadnûj í zmûnu sníïila maximální energii na 5 J v rozmezí 50 Ω 500 Ω. Toto omezení postihuje bohuïel oblast ztrát energie na oplocení zpûsobenou vegetací, kde je obvykle potfieba naopak co nejvy í energie ke kompenzaci této ztráty. V termínu 09/2011 vstoupí oficiálnû v platnost modifikovaná verze normy s oznaãením A12, která vznikla jako kompromisní fie ení, které má do urãité míry opravit omezení hodnoty maximální energie pulsu. Vzájemné porovnání v ech verzí je naznaãeno ve druhém grafu. Nová verze normy A12 splàuje v echny poïadavky verze A11, ale navíc umoï- Àuje v kategorii inteligentních ohradníkû zv it v stupní energii aï na 15 J za pfiedem stanoven ch podmínek. zv ení energie pulsu mûïe nastat aï po minimálnû 15 sekundách ãasové prodlevy po zji tûní poklesu energie na elektrickém oplocení ohradníky s v konem pfievy ujícím 5 J energie, musí b t na v stupu vybaveny kontrolními funkcemi a signalizaãním zafiízením Zdroje impulsû pro elektrické oplocení splàující verzi A12 normy EN musí b t oznaãeny následujícím symbolem: Pfiímé linky ukazují poïadavky normy ve verzi A1 a modrá linka skuteãnou v konovou kfiivku jednoho silného zdroje impulsû jako pfiíklad. Na svislé ose je uvedena energie pulsu v J a na vodorovné ose odpor na oplocení v ohmech. Zelenû je vyznaãena oblast zatíïení vegetací a ãervenû zatíïení zpûsobeno zvífiaty, osobami + ostatní ztráty. Závûr: Nová norma neuãiní elektrické oplocení bezpeãnûj í, neï bylo v minulosti! Stávající zdroje impulsû pro elektrické oplocení vyrobené podle staré normy A1 a instalované na farmách lze dále pouïívat bez ãasového omezení. Bez omezení je lze i opravovat. Ing. Pavel Îìársk, AGROTRANS s.r.o. Pfiímé linky ukazují poïadavky normy ve verzi A1, A11 a A12, modrá a ãervená ãárkovaná skuteãnou v konovou kfiivku siln ch zdrojû impulsû jako pfiíklad, kter nevyhovuje poïadavkûm verze A11 i A12. Na svislé ose je uvedena hodnota energie pulsu v Joulech a na vodorovné ose odpor na oplocení v ohmech. Zelenû je vyznaãena oblast zatíïení vegetací a ãervenû zatíïení zpûsobeno zvífiaty, osobami + ostatní ztráty. 13

14 Jak se Ïije ãesk m chovatelûm masného skotu Zdravím v echny chovatele a ostatní ãleny Svazu, bfieznové ãíslo by mûlo vycházet v jarním období, ale letos to vypadá, Ïe se zima své vlády jen tak nevzdá. Teploty hluboko pod nulou nás aï na svûtlé v jimky provází bezmála ãtvrt roku. Do rubriky o chovatelích masného skotu jsem tedy vybrala majitele plemen, která jsou svou odolností vûãi nepfiízni poãasí charakteristická. Oba v ekologii pûsobící farmáfii mají zázemí na umavû u obce Stachy, jen pár kilometrû od sebe. Pfiesto je zpûsob jak m chovají svá plemena jin. Více se dozvíte na následujících fiádcích. Pfiíjemné poãtení pfieje Jana ehofiová Eduard Kraml: Je potfieba to nûkam smûfiovat Farmu manïelû Kramlov ch najdeme v ãásti obce Stachy zvané Jirkalov. Vût ina obhospodafiované plochy je umístûna v Chránûné krajinné oblasti umava. V zimû zde teploty sahají hluboko pod nulu a i v dal ích roãních obdobích odpovídá poãasí horskému prostfiedí. Z masn ch plemen skotu bylo proto zvoleno odolné a nenároãné plemeno pûvodem z v e poloïen ch oblastí centrální Francie, salers. Historie Eduard a RÛÏena Kramlovi mají zázemí ve 400 let staré chalupû, kterou ob valo nûkolik v zemûdûlství pûsobících generací pfiedkû pana Kramla. Ten pfievzal hospodáfiství po svém otci, kterému se dafiilo pûsobit soukromû i za dob socialismu. Rodina mohla b t hrdá na to, Ïe si nezadala se systémem. Nebylo to ale ãasto jednoduché, napfiíklad s vy ím stupnûm vzdûlání se dûti mohly rozlouãit. Pan Eduard se vyuãil se automechanikem, coï vyuïil pfii údrïbû zemûdûlsk ch strojû na statku, kde se v poãtu nûkolika kusû chovaly dojné krávy. Pûtiãlenná rodina Ïila z prodeje mléka a jateãních b kû. Paní RÛÏena pochází také z vesnice, ale z níïe poloïeného kraje, kterému se fiíkalo zahrada JiÏních âech, kde byla specializace hlavnû na ovocnáfiství pûstování tfie ní a jablek. Na prav provoz na statku zvyklá nebyla. Rodiãe pracovali v JZD a doma mûli jen pár domácích zvífiat. Pfiíchod do pravého hospodáfiství pro ni byl trochu ok, ale zorientovala se a, i kdyï si vyzkou- ela i Ïivot ve mûstû, nyní by uï nemûnila. Vlastní zemûdûlské ãinnosti se pan Kraml zaãal vûnovat v roce Prostfiedky vydûlané v rámci pobytu v zahraniãí investoval do nákupu strojû a 12ti salersk ch jalovic z Francie. Ty daly základ zdej ímu masnému stádu, které se od té doby jiï rozrûstalo samo. AÏ v roce 2009 byl z dûvodu obmûny krve z Francie dovezen dvoulet b k. S budováním masného stáda se redukovalo dojné stádo po rodiãích. Plemeno salers snáší dobře zimu a pobyt na sněhu, hodí se do podhorských a horských oblastí (foto: Růžena Kramlová) 14

15 Volba plemene Vzhledem k poloze farmy v podhorské oblasti ve v ce m n. m., kde se prûmûrné roãní teploty pohybují kolem 6,4 C hledali Kramlovi odolné rámcové plemeno, s dobrou uïitkovosti, které se bude snadno telit a bude chovatelsky a v Ïivovû nenároãné. V bûr konzultovali s ing. Goldou a profesorem Ÿíhou z V zkumného ústavu v Rapotínû. Ti po osobní náv tûvû doporuãili plemeno salers, které tenkrát v âeské republice je tû nebylo. Kramlovi a jejich soused, pan Josef Sova z Bláhova byli prvními, u kter ch bylo moïné jej spatfiit. Rapotínsk v zkumn ústav stál o import salersû, pasoucích se ve Francii v nadmofiské v ce m n. m., aby bylo moïné ovûfiit, jak se jim bude dafiit v na ich horsk ch podmínkách. Kramlovi museli postavit zimovi tû, testaãní stáj a zajistit v Ïivovou základnu, aby mohlo b t toto plemeno na jejich farmû kontrolované v konkurenci ostatních plemen. První rok byly pracovníky Rapotína u Kramlov ch a pana Sovy provedeny v plachy a pfienosy embryí pro rychlé roz ífiení chovu. Úspû - nost pfienosu byla necel ch 50 %. Skot byl ihned zapojen do kontroly uïitkovosti. Ekologie V rámci farmy Jirkalov je obhospodafiováno 103 hektarû, z nichï vlastní Kramlovi tfietinu. Ke zdûdûn m pozemkûm se dokoupilo, co se dalo, ale v rekreaãní oblasti, kde je pûda pfieváïnû v soukromém vlastnictví se pro zemûdûlské úãely pfiíli nakupovat nedá. Od roku 1999 se chov zapojil do ekologického systému hospodafiení. Produkce od té doby podléhá kontrole ekologického zemûdûlství a produkty jsou certifikovány jako biopotraviny. DÛvodem zmûny byly dotace a fakt, Ïe pûvodní hospodafiení nemûlo k ekologickému daleko, takïe pfiechod byl v podstatû formální. Dobytek, pasoucí se celoroãnû venku, je krmen trávou, senem a senáïí. B ci ve v krmu dostávají navíc na farmû vyprodukované obilí. Manželé Kramlovi se stádem jalovic (foto: Jana Řehořová) Odchov plemeníkû Selekce b kû probíhá tak, Ïe z 15ti aï 17ti roãnû narozen ch kusû se v 7mi mûsících vûku na základû v sledkû váïení a hodnocení matek vybírají ti nejlep í, ktefií jdou do testu a zbytek se dokrmí. Z leto ních 15ti b ãkû si chovatel do srovnávacího testu doma ponechal 5 ks a 2 b ãci byli posláni na OPB Maleã. Na odchov se vybírají jen ti nejlep í. B ky odchovával pan Kraml nejprve pouze doma, ale posledních pár let posílá vïdy dva kusy na odchovnu letos zkou í jiï ãtvrtou. DÛvodem je, aby ostatním chovatelûm a i v bûrové komisi ukázal, Ïe se salersk mi b ky je tfieba poãítat. A jedním dechem dodává, Ïe jeden z jeho b ãkû patfií nyní na OPB Maleã mezi nejlépe pfiirûstající kusy. Nechtûl bych, aby to vyznûlo, Ïe se chlubím, ale salers opravdu ve srovnání s ostatními plemeny nevychází na odchovnách vûbec patnû, nezapomíná na pokoru pan Kraml. Aãkoli ekologick systém odchovu nedovoluje krmit tak, jako systém normální, mohou se b ãci pochlubit prûmûrn m pfiírûstkem od narození gramû jen z ovsa a ze sena. Jejich vrstevník na OPB pfiirûstá pfies 2 kg/den. Za dobu svého pûsobení putovalo z farmy, jak do ãistokrevn ch, tak do komerãních chovû, pfies 30 plemenn ch b kû. Stádo PÛvodnû mûli Kramlovi kfií- Ïenky, které se postupnû vyfiazovaly, takïe nyní jsou témûfi v echna zvífiata ãistokrevná. Základní stádo se udrïuje na poãtu kusû. Dále zatím jít nechceme, fiíká pan Kraml. DÛvodÛ je nûkolik pfies udrïení pfiehledu o kvalitû zvífiat, schopnosti b ka uskákat to, po moïnost obhospodafiování v minimálním poãtu lidí. Zatím na hospodáfiské práce staãí pan Kraml s manïelkou a v létû si najímá brigádníka. Paní RÛÏena navíc zastane nemalou administrativní agendu od evidence a úãetnictví po vyfiizování dotací, chod penzionu a nedávno otevfiené bourárny. âásteãné nadûje v pokraãovateli mají Kramlovi v synovi, kter studuje stfiední zemûdûlskou kolu v Písku. Uvidíme, zda k tomu bude, zda ho to bude bavit. Kdyby ano, dalo by se uva- Ïovat o roz ífiení, uzávírá toto téma chovatel. Nejlep í krávy a jalovice jsou kaïdoroãnû inseminovány semenem francouzsk ch b kû. Inseminátor dojíïdí z daleka, ale Kramlovi to komentují tak, Ïe na takovou ãinnost je potfieba dûvûra. Jeden b k se v inseminaci pouïívá maximálnû dva roky. Francouzská genetika je pro pana Kramla vzorem. Pfii v bûrû b kû pro inseminaci studuje nabídkové katalogy, neboè jak fiíká: Nad plemenafiinou je potfieba pfiem let. V ímat si, jak se to dûlá a nûkdy i kopírovat. Kvalitní inseminace je znát. VÏdy jsme se snaïili, abychom ná chov nûkam smûfiovali. Zvy ovali kvalitu zvífiat i podmínky, v kter ch jsou odchovávána, dodává. Kusy nezabfiezlé po inseminaci 15

16 Roční jalovice (foto: Jana Řehořová) putují k b kovi na pastvinu. Na doskok fungoval vïdy piãkov b k z vlastního stáda. V roce 2009 se poprvé dovezl plemeník z Francie a letos si pan Kraml udûlal radost koupí dal ího plemeníka na v stavû SIMAGENA v PafiíÏi. PÛvodnû hledal v nûmeck ch chovech, ale tam jej Ïádn nezaujal. V ãesk ch chovech nakupovat nechtûl, neboè by nerad místní chovy pfiíbuzensky propojoval. (V rámci salerského klubu se chovatelé domluvili, Ïe bude kaïd z nich pfiipou tût jinou linii, aby nevznikala pfiíbuzná zvífiata.) A tak zvítûzila zemû pûvodu, která irokou chovatelskou základnou dává pfiedpoklad kvalitní genetiky. Zajímavostí je, Ïe na doskok byl dva roky pouïíván b k plemene charolais. Pan Kraml tak chtûl dokázat, jak se salerské krávy dobfie telí. I tûï í telata s podílem charolaiské krve se otelila bez asistence, ale oproti salersk m telatûm nebyla tak Ïivotaschopná. Jalovice má pan Kraml zvlá È od stáda krav s telaty. V souãasné dobû je jich 13. Z nich si vybírá pokraãovatelky rodu, které nahradí brakované krávy. Zbylé kusy jsou prodány jako plemenné do jin ch chovû. Zimu tráví na pastvinû bez pfiístfie ku. Krmeny jsou senáïí a pfiikrmovány jádrem. Období telení vrcholí v lednu a únoru. Rámcové krávy se telí bez pomoci a vût inou venku. KdyÏ jsou ale velké mrazy, zahánûjí Kramlovi kusy pfied porodem pro jistotu do stáje. Na samostatnost pfii porodech poukazuje pan Kraml tím, Ïe letos poprvé za 16 let, co je chovatelem salersû, pomáhal otelit se jalovici. Úhyny pfii porodech jsou témûfi mizivé, dochází k nim spí e v období po otelení, a to pfieváïnû ne Èastnou náhodou. Telata jsou velmi Ïivotaschopná. Krávy mají siln matefisk pud, patrn obzvlá È první dny po porodu, ale jinak jsou salerská zvífiata mírná a za kyblíkem rotu jdou kam je tfieba. Stavím, staví, stavíme U Kramlov ch se neustále nûco buduje. Po pfiedcích pfievzali statek, ale farmu jako takovou vybudovali o pár set metrû dále, tzv. na zelené louce. Aãkoli pan Kraml vûdûl, Ïe plemenn dobytek vyïaduje více práce, neï ten produkovan jen na maso, jeho chov byl v plánu od zaãátku. Pfiedstavu a inspiraci o tom, jak to má ve lechtitelském chovu vypadat, získal na zaãátku 90t ch let v Nûmecku. B ci ve v krmu jsou ustájeni ve stáji na volném ustájení, dále zázemí farmy ãítá zimovi tû s pfiístfie kem, kde jsou krmelce, kolka pro telata a voln pfiístup na pastvinu, dal í budovou je porodna. Pastviny byly nedávno upraveny dle nov ch pfiedpisû t kajících se hrazení, napájení a manipulaãních ploch. Pfii farmû druh m rokem funguje penzion U Dovu sluncí. Novinkou je nedávno zkolaudo- 16 Telata se vyznačují velkou životaschopností (foto: Růžena Kramlová)

17 vaná bourárna, díky které mohou provozovat prodej ze dvora. Mít vlastní bourárnu bylo snem pana Kramla odjakïiva, jeho Ïena si zase pfiála mal penzion. KdyÏ do lo ke zmírnûní veterinárních podmínek a zjistilo se, Ïe by bylo moïné získat na obû stavby dotace, sen se zaãal stávat realitou. Projekt byl nakonec ãásteãnû zafinancován pouze z pfiíspûvku na penzion, kter se spolu s bourárnou nachází ve stejném objektu (b valé ma tali pro dojn dobytek). Vybavení bourárny získal pan Kraml v hodnû pfii likvidaci jatek v Klatovech. Stavbu prûbûïnû konzultovali s veterináfii a hygieniky, takïe kolaudace v polovinû loàského roku probûhla bez problémû. Penzion byl zprovoznûn o rok dfiíve. Penzion má na starosti paní Kramlová s dcerou. Je koncipovan jako tfii apartmány s kompletním vybavením, neboè strava je prozatím v reïii hostû. Mimo apartmánû mohou hosté zajít i do herny, kde je moïné si zahrát ping pong, dûti se mohou vyfiádit na Ïínûnkách atd. Souãástí zafiízení je i sauna. KdyÏ mají hosté zájem, bere pan Kraml jejich dûti na exkurzi ke kravám, kde se mohou podívat na krmení a dozví se o chovu skotu. Zájemci si z dovolené mohou nyní odvézt i maso. VraÈme se ale k prodeji ze dvora, kter si pan Kraml vïdy pfiál: Je to finalizace nûãeho, co je málokdy k mání. Na certifikovan ch jatkách v HoraÏìovicích jsou poráïeny vyfiazené jalovice (kfiíïenky) ve stáfií mûsícû a b ci, ktefií jsou po odstavu v 7mi mûsících do vûku mûsícû na senû a ovsu. Na jatkách maso visí 2 dny, poté je ve ãtvrtích pfievezeno do bourárny, kde v chladícím boxu pfii 1 3 C zraje dal ích 7 8 dní. Poté následuje rozporcování profesionálním fiezníkem na ãásti, které paní Kramlová pfiipravuje pro zákazníky do 10 a více kilogramov ch balíãkû, obsahující od kaïdého nûco. Ze dvora jde jednorázovû i kg masa, fiíká hrdû chovatel. Hovofií o uceleném poráïkovém cyklu, kdy putují na jatka 3 kusy, které jsou najednou rozprodány. O maso je Na podzim jsou ve věku 7mi měsíců vybíráni do testu ti nejlepší býčci (foto: Růžena Kramlová) velk zájem. KaÏd, kdo jej ochutná, jej chce znovu. Lidé oce- Àují chuè, strukturu a kvalitu ãeského masa, o nûmï ãasto netu ili, Ïe u nás existuje. Specifikem a tahounem je maso z mlad ch zvífiat, které Kramlovi nabízí. To není bûïnû k dostání, neboè zvífiata se obvykle vykrmují do vy ích poráïkov ch hmotností, poodkr vají tajemství svého úspûchu. Vypadá to, Ïe za chvíli nebudou stíhat pokr vat objednávky. (Pokud to tedy pûjde tak, jak jsem byla svûdkem, Ïe si pán pfii el osobnû objednat 50 kg. A to mají za sebou teprve tfii poráïkové cykly.) Maso je zatím v plánu prodávat pfieváïnû pfies zimu. Prodejem v sezónû se zatím nechceme zatûïovat, i kdyï technologicky na to uzpûsobení jsme, vysvûtluje strategii chovatel. Pak se rozpovídá o zvy ujícím se zájmu farmáfiû o prodej ze dvora, kter zapfiíãiàují nízké v kupní ceny zástavu. U Kramlov ch se tak od zprovoznûní jejich bourárny dvefie témûfi netrhnou, jak se v nich ãasto stfiídají chovatelé hledající inspiraci a návod na podobnou stavbu. V stavy KdyÏ je fieã o lechtitelském chovu, ptám se, zda se jeho zástupci objevují na v stavách. Úãast byla zatím jen jedna (v Let- Àanech v roce 2005), ale rovnou s osmi zvífiaty (jalovicemi, krávami s telaty a b kem), která získala témûfi v echna udûlovaná ocenûní. Pan Kraml fiíká, Ïe v stavy jsou dûleïité pro prezentaci chovu, ale dobrá pfiíprava na nû je ãasovû a finanãnû nároãná. Letos se ale na národní v stavu do Brna i s ostatními chovateli tohoto plemene chystá. Salers se pfiedstaví ve vlastním stánku a k vidûní budou i jeho zástupci. Budoucnost Do budoucna má Eduard Kraml nespoãet plánû. Nyní se potfiebuje finanãnû zotavit po nedávn ch stavebních investicích, ale poté by rád roz ífiil jednu ze stájí, kde probíhá v krm. Pokud bude mít syn nebo nûkdo, kdo farmu Kramlov ch jednou pfievezme, zájem, je moïné nav it poãty ve stádû na celkov ch sto kusû. Zázemí je pro tomu odpovídající roz ífiení jiï pfiipravené neboè tûstí pfieje pfiipraven m a pan Kraml si jeho pfiízeà zajisté za svou chovatelskou pûsobnost zaslouïí. Pfiejeme mu i jeho rodinû do dal ích let jen to nejlep í! Informace o farmû a penzionu manïelû Kramlov ch najdete na tûchto internetov ch adresách

18 Farmu manïelû Míchalov ch najdeme v osadû Tejmlov na úpatí umavské hory Javorník. V nadmofiské v ce kolem 900 m n. m. se zde pase skot, kter se v zemi svého pûvodu jiï pfies 200 let zámûrnû uchovává v pûvodní formû. Stejnû jej udrïují i jeho ãe tí chovatelé, o nichï bude fieã. VáÏí si a obdivují jeho pfiírodní instinkty a pfiirozenou houïevnatost. Byla to láska na první pohled. Plemeno highland neboli skotsk náhorní skot Míchalovi poprvé spatfiili poãátkem osmdesát ch let na dovolené ve Skotsku. O vlastním chovu v té dobû ale nemohla b t fieã, neboè pob vali v emigraci v Nûmecku. Po roce 89 se vrátili zpût do âeské republiky, ale namísto do hlavního mûsta, odkud pocházeli, putovali rovnou na vysnûnou umavu. Zde si pofiídili statek, i kdyï v té dobû by se dalo hovofiit spí e o ruinû statku. Zde zaãal b t chov highlandû aktuální, neboè pfiilehlé svaïité pozemky bylo tfieba udrïovat. A vhodné bylo plemeno dobfie sná ející tuhé zimy, ne pfiíli tûïké, kvûli v udypfiítomnému riziku eroze. Pfiipravit zázemí a nav it rozsah okolních pozemkû ale trvalo dlouh ch est let. Vzhledem k vybudování farmy od nuly se poãáteãní investice dosud nevrátily a manïelé stále zároveà pracují i v jin ch oborech, neï je zemûdûlství. Zakládáme stádo S chovem masného skotu highland zaãali v roce Ivan a Ivana Míchalovi, FARIM s.r.o.: U nás se krávy mají dobfie Základní stádo bylo vystavûno na importech z Bavorska a JiÏního Hesenska, kde zaãínající chovatelé na li zvífiata odpovídající pûvodní charakteristice plemene. Vybrané kusy mûly velk podíl krve ze zemû pûvodu, Skotska. Po esti letech následoval dal í a zatím poslední dovoz nûkolika krav a jalovic. Importy z Nûmecka probûhly, dalo by se fiíci, za pût minut dvanáct, neboè trh s plemenn mi zvífiaty skotského náhorního skotu se zde jiï nasytil a chovatelé je jiï témûfi nenabízejí. Podíl ãistokrevn ch chovû rapidnû poklesl. Highlandi se vyu- Ïívají pro masnou produkci kfiíïením s plemenem limousine. Pfii v bûru zvífiat na farmu v Tejmlovû byla kromû pûvodû a kondice zvífiat zohledàována téï jejich barva. Toto plemeno má totiï nûkolik barevn ch rázû, které chtûli mít Míchalovi ve svém stádû zastoupeny. A podafiilo se. K vidûní jsou zbarvení od blond pfies ãervenou (zrzavou), brindle (Ïíhanou ãervenohnûdou) ãernou aï po dun ( edobéïovou). Jejich rozmanitost se hezky vyjímá v pfiírodním prostfiedí pfiirozen ch pastvin a pûsobí, jakoby se zde pásly odjakïiva. Od zaãátku pûsobení patfií farma do ekologického systému hospodafiení. DÛvodem této volby nebyly dotace, ale Ïivotní styl, kter vyznávají. Souãasnost Míchalovi obhospodafiují kolem 40ti hektarû, z nichï ve vlastnictví mají pfiibliïnû polovinu. Poãet 15 matek základního stáda je koneãn. Na rozsah pastvin v horské oblasti je z hlediska v Ïivy odpovídající. Trh s plemenn mi zvífiaty se v âeské republice jiï zaãíná nasycovat, ale nemám obavu o budoucnosti plemene highland vzhledem k vysoké kvalitû jejich masa, která je oceàována zejména i gurmány, fiíká pan Míchal. Rostoucí potenciál obchodu s plemenn mi zvífiaty mají v tomto ohledu v chodní zemû a poptávka z tûchto zemí je ãím dále ãastûj í. O tom svûdãí i skuteãnost, Ïe Míchalovi svoje zvífiata jiï nûkolikrát exportovali na Slovensko. Do masné produkce ve vût ím mûfiítku se zatím pou tût nechtûjí, na to mají ke v em sv m chovancûm pfiíli osobní vztah. Stádo mají spí e jako rodinu. KaÏd kus má své jméno a je pfiesnû znám svou povahou, pûvodem i potomky. Brakace se neprovádí. Ve stádû se pohybují i 14 aï 15ti leté kusy, ale jin zpûsob odchodu neï pfiirozenou cestou, nehrozí. Z farmy FARIM se kaïd rok prodávají jalovice a plemenní b ãci. Poptávka z ãesk ch chovû zatím pfievy uje nabídku. Ve stádû, které je rozdûlené na dvû men í, pûsobí v pfiirozené plemenitbû dva b ci. Ty téï není tfieba obmû- Àovat, neboè jejich potomci jsou z vût í ãásti prodáváni do jin ch chovû. KdyÏ si Míchalovi ponechají vlastní jalovice, dají je do stáda k druhému b kovi, aby nedocházelo k pfiíbuzenské plemenitbû. KdyÏ prodávají jaloviãky a b ãky, mohou je nabízet díky pûvodûm po dvou rûzn ch b cích ve smí en ch kolekcích. Ve stádě jsou zastoupeny všechny barevné rázy (foto: Ivana Míchalová) 18

19 Poãty chovatelû tohoto plemene v âr rostou. Ti, kdo si jej vybírají upfiednostàují jejich extenzivní vlastnosti (nenároãnost a sobûstaãnost), vyuïití k spásání chud ích pastvin, svahû a v podhorsk ch oblastech, fiíká pan Míchal, a pokraãuje: Vût ina se na první pohled do tohoto atraktivního plemene zamiluje, jako my kdysi, mnozí si od nich slibují zatraktivnûní okolí penzionu ãi jiné provozovny. Potenciál zákazníkû farmy je tedy roz ífien o tuto, pro jiná plemena atypickou poptávající skupinu. Systém chovu Nenároãnost plemene nevyïaduje Ïádné zvlá tní vybavení ani v Ïivu. V zimû se zvífiata zdrïují v prostoru zimovi tû, kde jsou umístûna pfienosná krmi tû na senáï a seno, mají zde i pfiístup k napajedlûm s vodou která protéká, tudíï nezamrzá. Díky velmi dobré toleranci k mrazivému poãasí a snûhu není v tomto období pfiístfie ek potfieba. Ten by se hodil spí e na léto, kdy se zvífiata potfiebují skr t pfied sluncem, coï je zatím fie eno v sadbou jednotliv ch stromû (solitérû) a aleje. A tím se dostáváme k problémûm, které mají chovatelé s místním obecním zastupitelstvem. To jim od poãátku odmítá vyjít vstfiíc pfii Ïádostech o stavbu pfiístfie ku pro zvífiata, pfiiãemï v stavbu tzv. rodinn ch domû ve stejné lokalitû na zelené louce podporuje. K dobru dávají historku o udûleném povolení na v stavbu stodoly o rozmûru 4x4x6 metry (tedy Mladší ze dvou chovných býků (foto: Ivana Míchalová) Mladí býčci 18 a 20 měsíců (foto: Ivana Míchalová) velikosti garáïe pro jedno auto), jejíï rozmûr byl ovûfien expertem. Obec je naklonûna v stavbû domû, ale ne zázemí pro zemûdûlství. Aãkoli je Javorník pûvodní zemûdûlskou oblastí, podot ká paní Míchalová. Pastviny pro mnohé pfiedstavují nevyuïité stavební parcely. V takto nehostinné atmosféfie Míchalovi hospodafií. V místû se jim ale líbí natolik, Ïe my lenka na zmûnu nikdy nepadla. Nití celého rozhovoru je nad ení a vfiel vztah k odchovávanému plemeni. Pan Míchal vypráví o tom, jak je pro nûj neustál m pfiínosem pozorování pfiírodních instinktû, kter mi tato zámûrnû ne lechtûná zvífiata opl vají. Od hierarchick ch struktur, pfies obranné reflexy po chování pfii patném poãasí Paní Míchalová s úsmûvem dodává, Ïe jedinou prací chovatele higlandû je chodit a poãítat narozená telata. âímï dokresluje jeho sobûstaãnost. U porodû se neasistuje, maximálnû se vypomûïe, kdyï má tele problémy s pitím. V stav se Míchalovi neúãastní. Zvífiata jsou schopni prodat i bez prezentování se na nich a navíc zastávají názor, Ïe pro toto velmi pfiírodní plemeno je pfievoz na takovou akci více stresující záleïitostí neï pro ostatní plemena. Plány do budoucna Rádi bychom vybudovali pfiístfie ek, aby se krávy mûly v létû kam schovat, pfiipomíná chovatel. Na otázku ohlednû agroturistiky se mi dostává záporné odpovûdi. Aãkoli komplex, kter ob vají, by poskytoval moïnost pro stavbu penzionu, nechtûjí jej. Turistika uï není, co b vala, fiíká pan Míchal, kterému se souãasn zpûsob pohodlného cestování nezamlouvá. ManÏelé by rádi pûsobili tak, jako doposud a tak dlouho, co to pûjde. A nemyslí jen na sebe. V chovu higlandû navázali pfii nedávné náv tûvû kontakt s asociací chovatelû ve Skotsku a sami se aktivnû podílí na ãinnosti klubu chovatelû tohoto plemene u nás. Aãkoli se Vám mohou zdát z chovatelského hlediska, na které jste v tûchto reportáïích zvyklí, ne zcela typiãtí, vûzte, Ïe i oni patfií do kály ãesk ch chovatelû. Pfiejeme jim v jejich ãinnosti hodnû tûstí! O skotském náhorním skotu a dûní na farmû FARIM se více dozvíte na www. highland-cattle.eu 19

20 Skupina ãesk ch chovatelû na v pravû v Belgii Pokud by se podobn ãlánek o nákupu zvífiat v zahraniãí vûnoval jinému neï belgickému modrobílému plemeni, bylo by jej v dne ní dobû zbyteãné vûbec sepisovat. V pfiípadû tak málo poãetného plemene jak m belgické modré u nás je, je to v ak témûfi raritní záleïitost a pozornost si tato událost, myslím, zaslouïí. Proto dovolte, abychom se i s ostatními ãtenáfii podûlili o tom, jak se skupina ãesk ch chovatelû vypravila do Belgie, aby zde poprvé v novodobé historii nakoupila plemenná zvífiata do sv ch chovû. Plemeno belgické modré získává i v na í republice na oblibû, a proto se nûkolik na ich chovatelû rozhodlo vypravit se do zemû pûvodu plemene, aby zde vybrali nûkolik plemenn ch jalovic. Po první seznamovací náv tûvû, která byla zrealizována loni na podzim (reportáï z této cesty jsme pfiinesli ve zpravodaji 4/2010), jsme se koncem ledna do Belgie vypravili znovu, tentokráte v ak jiï ryze obchodnû. Bûhem dvou nároãn ch dní jsme nav tívili celkem sedm chovû, které se mohou chlubit statutem I4, coï pfielo- Ïeno do ãeské terminologie znamená IBR prost chov. V na ich podmínkách, kde probíhá národní ozdravovací program od IBR a kdy máme prost ch cca 60 % chovû by se mohlo zdát, Ïe obdobnû by tomu mohlo b t i v zemích západní Evropy a Ïe poïadavek na v bûr zvífiat z I4 farem nebude problémem. V pfiípadû Belgie je v ak opak pravdou. Zde je takto certifikovan ch pouze asi 10 % chovû, takïe vybrat z nich farmy, jeï nabízí plemenn materiál, není zase tak jednoduché. Jako první jsme nav tívili znám chov Elevage de la Bocheroule, odkud pochází mnoho vynikajících plemeníkû, ktefií se nesmazatelnû zapsali do historie plemene. Za v echny jmenujme napfi. b ky Lascar de la Boucheroule, Nomade de la Boucheroule ãi u nás známého Milana 3645 Boucheroule (ZBM- 224). Na této farmû bylo k vidûní zhruba 250 kusû skotu, pfiiãemï o kvalitû zvífiat jsme se pfiesvûdãili ihned po vstupu na farmu, kde náv tûvníky vítala velká tabule s fotkou vítûzky nûkolika národních v stav (Brusel, Tournai) krávy Merveille de la Bocheroule. Kvalita je v ak drahá, a tak finanãní poïadavky chovatele byly pro nás neakceptovatelná (8000 EUR za jednu z bfiezích jalovic je opravdu pfiíli mnoho), a proto jsme se posunuli o nûkolik desítek kilometrû na farmu Elevage de Tohogne. Tuto farmu ve stejnojmenné vesnici Tohogne vede se sv m otcem pan Guy Gaillard. RovnûÏ i tento chov patfií ke piãce mezi belgick mi farmami, a tak zde rozhodnû bylo Skupina českých chovatelů v Belgii (foto: Kamil Malát) z ãeho vybírat. Pro toho, komu zní jméno farmy aspoà trochu povûdomû pfiipomeàme, Ïe z této farmy pochází napfi. i u nás vyuïívan b k Artic de Tohogne (ZBM- 200), jehoï dávky byly v minulosti do na í republiky dovezeny pro úãely komerãního kfiíïení. Nejprve jsme si prohlédli kolekci mlad ch jalovic a poté i star ích, bfiezích jalovic. PfiestoÏe nabízená zvífiata byla velmi kvalitní, tak i ceny za nû byly na pfiijatelné úrovni. Proto se pro nás stal tento chov favoritem a ve finále jsme zde vybrali nejvût í poãet zvífiat. Dal ím nav tíven m chovem byla farma Elevage du Ronchy chovatele pana Edouarda Materne. Tento chov nám byl sympatick pfiedev ím z dûvodu, Ïe praktikuje pro nás standardní chov masného skotu, kter v Belgii není zase aï tak bûïn tzn. sezónní telení a následn pastevní odchov telat spoleãnû pod matkami. Na rozdíl od mnoha jin ch chovatelû v celé Skupina plemeníků společnosti Genetique Avenir Belgimex (foto: archiv autora) 20