âeského SVAZU CHOVATELÒ MASNÉHO SKOTU

Transkript

1 âeského SVAZU CHOVATELÒ MASNÉHO SKOTU ROâNÍK XV. ZÁ Í 2008 âíslo 3 Z OBSAHU: Charolaisk kongres aneb jak to v echno zaãalo a skonãilo Seriál: Jak se Ïije ãesk m chovatelûm masného skotu II. díl Virové choroby skotu (II. ãást) Podmínky pro odchov plemenn ch b ãkû v sezonû Senzorické hodnocení hovûzího masa

2 Vážené chovatelky a chovatelé, letní měsíce pomalu končí a s nimi i doba prázdnin a dovolených. Přišel čas na další číslo svazového zpravodaje. Hned v úvodu se Vám omlouvám za mírné zpoždění v jeho vydání. Světový kongres chovatelů plemene charolais nás zaměstnal natolik, že nebylo možné se v obvyklé době věnovat přípravě podkladů. Nicméně věřím, že po dobách, kdy byl zpravodaj vydáván v dosti nepravidelných intervalech, nebudete toto zpoždění vnímat dramaticky a přijmete jej s pochopením. Pojďme se společně podívat na hlavní události, které nás zaměstnávaly od vydání posledního, červnového čísla. Mezi nejdůležitější a časově nejnáročnější bych zařadil zmíněný Světový kongres chovatelů plemene charolais. I přesto, že kongres se týkal pouze jednoho plemene, jednalo se pro náš svaz a české chovatele o natolik prestižní záležitost, že si určitě zaslouží pozornost i po svém skončení. Zhodnocení kongresu a jeho dílčích částí proto věnujeme na následujících stránkách velký prostor. Nechybí samozřejmě fotografie z české části kongresu, o které se pohotovými záběry postaral náš inspektor, Karel Melger. Prostřednictvím jeho snímků můžete alespoň přeneseně prožít atmosféru, která během kongresu panovala. Díky patří všem, kteří se na přípravě české části organizačně podíleli a zejména vám, chovatelům, kteří jste kvalitně připravili svá zvířata a umožnili tak zahraničním návštěvníkům prezentovat kvalitní českou genetiku. O tom, že se obě výstavy (v Přerově a na Cunkově), konané v rámci kongresu, stejně jako návštěvy farem setkaly s velkým zájmem a úspěchem, svědčí mnoho děkovných a obdivných ů, které jsme po skončení kongresu obdrželi. Druhá velice důležitá událost, kterou je třeba vzpomenout, se sice týká všech chovatelů skotu, ale tak příjemná už rozhodně není. Mnozí již zřejmě tuší, že mám na mysli povinnou nouzovou vakcinaci proti onemocnění bluetongue, které nadělalo vrásky nejednomu chovateli. Hlavním problémem, jinak jistě účelného kroku, je fakt, že vakcinace začala pro chovatele masného skotu v naprosto nevhodnou dobu; v období, kdy finišují přípravy na prodej zástavového dobytka. Česká republika je poslední zemí Evropy, která vakcinaci zahájila. Proč až tak pozdě, když ostatní země již vakcinaci a následnou revakcinaci provedly nebo ji dokončují? Proč nebyl dodržen původní časový harmonogram, který počítal s tím, že se s vakcinací začne někdy počátkem léta? Toto jsou zásadní otázky, které si spolu s chovateli klademe. Jako ve většině případů byl hlavní problém sehnat na vakcinaci potřebné peníze. Původní plán, že výběrové řízení vypíše Státní veterinární správa, vzal za své a do celého procesu se vložilo samo Ministerstvo zemědělství. To hledalo optimální model tak dlouho až došlo k tomuto nepochopitelnému a neomluvitelnému zpoždění. Nejsmutnější však na tom všem je to, že jsou nám, ale i veřejnosti od orgánů státní správy předkládány informace a tiskové zprávy o tom, jak se podařilo státnímu aparátu získat na vakcinaci peníze, jak vše perfektně běží a jak se pečuje o českého chovatele, který nebude muset ze své kapsy na vakcinaci vydat ani korunu. O tom, že chovatel bude muset vynaložit ze svého další nemalé finanční prostředky na technické zabezpečení vakcinace a manipulaci se zvířaty se už však nikde nedočteme. Je ještě vcelku pochopitelné, že pro úspěch státem řízených akcí ke zdolání nemocí je nutné se podřídit rozhodnutí bez ohledu na vlastní názor. Ale to, že je samotnou státní správou a jejími mediálními výstupy naprosto zbytečně a hlavně zcela neoprávněně přiživován obraz českého sedláka natahujícího ruku po další dotaci, je nepřijatelné. Doufám, že i přes nepřízeň, která v současné době v chovu masného skotu panuje, se nám společně podaří tyto problémy překlenout a že opět přijde doba, která bude tomuto odvětví více přát. Přeji pevné nervy a hodně štěstí ve Vaší nelehké práci! Kamil Malát

3 OBSAH ãasopis âeského svazu chovatelû masného skotu Praha ãíslo 3/2008 roãník XV. Aktuálnû... 4 Aktivity âschms Jak se Ïije ãesk m chovatelûm masného skotu... 6 Farma Trojmezí a Pastviny: Farmafiení na konci svûta... 6 Sokolovská uhelná: Dvû krávy na tfii hektary Charolaisk kongres aneb jak to v echno zaãalo a skonãilo PrestiÏní v stava a aukce charolais na 35. svûtovém kongresu Jak se organizuje galaveãer na Kongresu Charolais âeské Charolais dny Pfierov Virové choroby skotu (II. ãást) Sonografická predikcia mramorovania mäsa hovädzieho dobytka Vliv pohlaví, vûku a délky zrání na senzorické hodnocení hovûzího masa.. 36 Termíny základních v bûrû a draïeb v roce Nabídka u ních známek Zee Tags pro skot...39 II. turnus 2008 základních v bûrû b kû v ãíslech Galerie nejlépe hodnocen ch b kû II. turnus Podmínky pro odchov plemenn ch b ãkû v sezonû Chov masného skotu pro odborníky jin ch profesí Recept Sekaná s olivami a moravsk m uzen m Adresa svazu Adresa svazu Tû nov 17, Praha 1 Tel.: info@cschms.cz, âíslo úãtu: /0800 IâO: DIâ: CZ pfiedseda: Karel eba Prackovice nad Labem 32, Prackovice n. Labem cschms2@quick.cz, tel.: fieditel: Kamil Malát Tû nov 17, Praha 1 info@cschms.cz, malat@cschms.cz, tel.: tajemník: Ing. Jana ehofiová Tû nov 17, Praha 1 rehorova@cschms.cz, tel.: plemenná kniha, fakturace: Anna Stará Krátká 167, Lovosice stara@cschms.cz, tel.: Kontakty na pracovníky svazu inspektofii svazu: západní âechy Karel Melger Velké Dvorce 64, Pfiimda melger@cschms.cz, tel.: stfiední a severní âechy ing. Hubert Herrmann Matou ova 10, Praha 5 herrmann@cschms.cz, tel.: jiïní âechy ing. Vít âepelák Horská 69, âesk Krumlov cepelak@cschms.cz, tel.: v chodní âechy Jan Kopeck Osík 201, Osík u Litomy le kopecky@cschms.cz, tel.: Morava ing. Pavel Kriegler Dubovsko 277, Vizovice kriegler@cschms.cz, tel.: Titulní strana hlavní fotka: Sokolovská uhelná, právní nástupce a.s. (foto: Karel Melger) Titulní strana malá fotka: Jan Zatloukal (foto: Karel Melger) Vnitřní obálka: Ing. Alois Seidel (foto: Karel Melger) Vydavatel nenese odpovûdnost za údaje a názory autorû ani jazykovou správnost pfiíspûvkû. Zpravodaj âschms je zapsán v evidenci MK âr pod evidenãním ãíslem MK âr E Tisk: Ekonoprint, Praha Neprodejné. Pro ãleny âschms a PK zdarma. 3

4 Aktuálnû KniÏní zpracování svazové kuchafiky Po velkém úspûchu se itového vydání svazové kuchafiky, kdy bylo na novinov ch stáncích prodáno více neï v tiskû, bude v nejbliï ích dnech k dispozici také kniïní forma této kuchafiky. KniÏní publikace s názvem Hovûzí kuchafika Pfiemûna trávy na hovûzí aneb Z pastviny na talífi tak bude vhodn m fie ením pro ty, ktefií preferují kvalitní knihu pfied trafikov m vydáním. Obsah knihy bude sice témûfi identick, forma v ak dûstojnûj í, a proto by tato kniha nemûla chybût v knihovnû Ïádné pofiádné hospodynû! Publikaci budeme nabízet na v stavách a jin ch akcích s úãastí svazu. Objednat si ji budete moci rovnûï na na ich webov ch stránkách spolu s ostatními propagaãními pfiedmûty. Kalendáfi âschms 2009 a chovatelsk záznamník Tradiãní svazov kalendáfi pro rok 2009 je jiï od srpna hotov. Kromû zajímav ch fotografií zde opût najdete také 12 nov ch receptû vãetnû fotek. Pro ãleny na eho svazu jsme dále nechali zhotovit také praktické chovatelské záznamníky kapesního formátu. Budete tak mít stále u sebe nejdûleïitûj í chovatelské údaje o va ich zvífiatech jako napfi. seznam plemeníkû ve stádû, deník telat, záznamy o narození a odstavu telat, údaje o zdravotním stavu zvífiat apod. Chovatelské záznamníky a kalendáfie jsou k dostání pfies inspektory svazu, které neváhejte s tímto poïadavkem kontaktovat nebo si jej pfiípadnû mûïete vyzvednout osobnû na sekretariátu svazu v Praze na Tû novû v budovû Ministerstva zemûdûlství. DoplÀkové platby v roce 2009 zase jen na ornou pûdu? V ichni bedlivû sledujeme, jak se vyvíjí debaty o rozpoãtu pro pfií tí rok pro resort zemûdûlství. Zatím je stav takov, Ïe celkov rozpoãet by mûl b t z leto ních 15,6 mld. Kã poníïen na 10,3 mld. Kã. Zfiejmû nejvíce by se pak krty dotknuly národních doplàkov ch plateb, tzv. top-up. V této oblasti by mûlo dojít k poníïení z leto ních 6,9 mld. Kã na 4 mld. Kã. Pokud tento stav zûstane koneãn, hrozí v razn propad v pfiíjmech z dotací. V této souvislosti se proto zaãíná znovu debatovat nad podobou systému vyplácení národních doplàkov ch plateb. Zatím se zdá, Ïe bude snaha maximálnû podpofiit citlivé komodity jako jsou napfi. pfieïv kavci, ale v platbách na plochu by do lo k v razné redukci. Zfiejmû proto jsou snahy nûkter ch skupin, bohuïel podporovan ch i rozhodnutím pfiedstavenstva AK z , opût zmûnit leto ní systém z v platy na zemûdûlskou pûdu opût pouze na ornou. To by pfii souãasné v i rozpoãtu znamenalo, Ïe na 1 ha orné pûdy by vycházelo cca 500 Kã, na ostatní zemûdûlskou pûdu by to byla nula. Pokud zûstane rozpoãet v navrïené v i a vyplácela-li by se platba na zemûdûlskou pûdu bylo by to cca 300 Kã/ha. V pfiípadû nekrácení TOP UP by se jednalo o ãástky cca 1588 Kã/ha orné pûdy a 1165 Kã/ha zemûdûlské pûdy. Z uvedeného je patrno, Ïe klíãové je nedopustit Ïádné krácení TOP UP. K tomu se i zavázala i vláda âr ve svém programovém prohlá ení. Z moïn ch 30 % nav ení jsou v souãasné dobû prostfiedky pouze na cca 17,7 %, tzn. Ïe chybí cca 2,79 mld Kã. I pfiesto, Ïe se o rozpoãtu stále jedná a v této fázi je primárním úkolem zabezpeãit maximální moïnou v i finanãní prostfiedkû, vyslovili jsme naprost nesouhlas s rozhodnutím pfiedstavenstva AK a poïadujeme, aby AK své stanovisko je tû pfiehodnotila, aby bylo zaruãeno, Ïe koneãnému rozhodnutí o zpûsobu v platy pfiedcházela dostateãná diskuze podepfiená argumenty obou stran zemûdûlcû z produkãních i neprodukãních oblastí. (km, stav ke dni ) V roãní ãlenská schûze Datum a místo konání v roãní ãlenské schûze je jiï známo. Uskuteãní se na tradiãním místû na ich jednání v hotelu Skalsk DvÛr v blízkosti Bystfiice nad Pern tejnem ve dnech fiíjna Na základû pozitivní zku enosti z loàského roku, zaãne první den blok semináfiû aï po poledni. Pozvali jsme opût nûkolik odborníkû, takïe vûfiíme, Ïe semináfi bude kvalitní a Ïe si jej nenecháte ujít. Pozvánku s detailním programem samozfiejmû obdrïí v dostateãném ãasovém pfiedstihu v ichni na i ãlenové po tou. Doufáme v hojnou úãast, kterou potvrdíte svûj aktivní zájem o dûní v na em svazu. Seznam nov ch ãlenû svazu a plemenné knihy od Ing. Pavel Ráli, Radostná pod Kozákovem NADE, s.r.o., Krásno Vladimír Zhasil, Odry Franti ek Brabec, Srubec Václav Páník, TouÏim Vladimír Nedorost, Kaplice Jan ediv, Kaplice Josef BrÛna, Javorník Václav Kadlec, Telã Ing. Pavel Hromek, Kelníky Ing. Karel Kaln, Habfií 4

5 âerven Aktivity âschms spu tûní internetové aplikace webkump sluïby umoïàující on-line pfiístup k datûm z kontroly uïitkovosti semináfi a pfiehlídka plemenn ch b kû, pofiádané spoleãností Natural (Hradi tko pod Medníkem) fieditel a pfiedseda se zúãastnili schûze Unie chovatelû schûze ãlenû klubu Masn simentál na Hradi tku pod Medníkem schûze v boru a grémia rad PK âschms (Hradi Èko pod Medníkem) zaãátek II. turnusu základních v bûrû plemenn ch b kû a draïeb Dal í ãervnové aktivity: âinnosti spojené s pfiípravou Charolaiského kongresu (2008) Úãast na v bûrech plemenn ch b kû Dokonãování, tisk a rozeslání druhého ãísla zpravodaje pro rok 2008, poprvé v celobarevném provedení Vytvofiení plakátu masn ch plemen skotu chovan ch v âr Vyhlá ení v sledkû 1. kola a spu tûní 2. kola fotosoutûïe âschms o nejlep í fotografii masného skotu Informování o aktuálních opatfieních pro onemocnûní bluetongue na území âr Administrace dodateãnû do l ch poplatkû pro rok 2008 âervenec konec II. turnusu základních v bûrû plemenn ch b kû a draïeb pracovní porada zamûstnancû svazu (VraÏkov) fieditel se zúãastnil jednání SVS o novele zákona o léãivech fieditel se zúãastnil schûzky o elektronické identifikaci KfiemeÏsk veletrh Angusská asociace ve spolupráci s âschms ( ehofiová) fieditel a pfiedseda se zúãastnili pracovního jednání na téma nouzová vakcinace proti bluetongue (Praha-Lysolaje) Dal í ãervencové aktivity: âinnosti spojené s pfiípravou Charolaiského kongresu Aktualizace vyhledávací databáze plemenn ch b kû na a databáze webkump Sledování a informování o aktuálním v voji opatfiení pro onemocnûním BT v âr Tvorba kalendáfie na rok 2009 Pfiíprava materiálû pro tfietí ãíslo svazového zpravodaje PrÛbûh 2. kola fotosoutûïe âschms o nejlep í fotografii masného skotu V bûr a objednávka nov ch svazov ch propagaãních pfiedmûtû Administrace dodateãnû do l ch poplatkû pro rok 2008 Srpen pracovní schûze inspektorû (Hradi Èko pod Medníkem) fieditel se zúãastnil semináfie pofiádaného Krajsk m informaãním stfiediskem pro rozvoj zemûdûlství a venkova Jihoãeského kraje (KIS JK) pfii Regionální agrární komofie Jihoãeského kraje (RAK JK), aby informoval o problematice vakcinace v chovech krav BTPM XXXV. mezinárodní kongres chovatelû plemene charolais (pfiedseda, fieditel, tajemnice, inspektofii svazu) Agrokomplex SK (Nitra) v rámci kongresu Charolais âeské charolais dny (Pfierov) v rámci kongresu Charolais V stava a aukce jalovic a b kû plemene charolais (Cunkov) v rámci kongresu Charolais 2008 Dal í srpnové aktivity: Finální pfiípravy a úãast na kongresu Charolais 2008 Informování o opatfieních (vakcinaci) pro onemocnûní bluetongue v âr Pfiíprava materiálû pro tfietí ãíslo svazového zpravodaje Vydání a zaãátek distribuce kalendáfie na rok 2009 PrÛbûh 2. kola fotosoutûïe âschms o nejlep í fotografii masného skotu Tvorba letákû pro plemena charolais a highland Uzavfiení pfiíjmu plateb ãlensk ch vkladû pro rok 2008, vyfiazení nezaplativ ích ãlenû 5

6 Jak se Ïije ãesk m chovatelûm masného skotu VáÏení chovatelé, v rámci nového cyklu, kter jsme odstartovali v minulém ãísle Zpravodaje, Vám dnes pfiedstavím dva chovy ze Západních âech. Jejich spoleãn m jmenovatelem je nejen oblast hospodafiení, ale i plemeno, které chovají a co nejvíce Ïe se oba rozhodly pfiivítat delegáty ãeské ãásti Kongresu Charolais Uplynulo nûkolik let od doby, kdy na zasedání organizaãního v boru v Mexiku pfiihlásil pfiedseda klubu chovatelû plemene charolais, ing. Milan trudl, PhD. s tehdej ím pfiedsedou âschms ing. Janem Chytilem na pofiadatelství mezinárodního Kongresu Charolais v roce 2008 âeskou republiku. Pak se zaãaly dít vûci. Zástupci maìarsk ch chovatelû charolais tvrdili, Ïe oni jiï pfied tím zaslali pfiihlá ku Svûtové charolaiské asociaci ve Francii a kongres by se tedy mûl konat u nich Celou situaci nakonec alamounsky rozfie ili francouzi, ktefií podpofiili my lenku, Ïe se kongres bude konat ve tfiech zemích Stfiední Evropy k Maìarsku a âeské republice se pfiidalo je tû Slovensko a pfiípravy na XXV. Kongres chovatelû plemene charolais mohly zaãít. Od samého poãátku, kdy byl kongres u nás jist, se ing. trudl snaïil pfiesvûdãit ãeské chovatele charolais, aby prezentovali své chovy. Byly to ale nakonec pouze dvû spoleãnosti v západních âechách, co byly ochotné pfiedstavit svûj chov Farma Trojmezí a Pastviny a spoleãnost Sokolovská uhelná. Jim tedy patfií ocenûní a následující fiádky. Pfiíjemné poãtení pfieje Jana ehofiová Farma Trojmezí a Pastviny: Farmafiení na konci svûta Druhá spoleãnost, která pfiivítala delegáty ãeské ãásti Charolaiského kongresu, je tvofiena dvûma farmami, patfiícími jednomu majiteli: Farma Trojmezí a.s. a Farma Pastviny s.r.o. Zajímavostí je, Ïe hospodáfiství se nachází v nejzápadnûj ím v bûïku âeské republiky, k nûmeck m sousedûm je to odsud pár metrû. Hovofiila jsem s panem Miroslavem Pickou, zootechnikem, kter zde pracuje jiï od roku Tehdy bylo je tû v e jinak Hrdý zootechnik (foto: Jana Řehořová) V dobû, kdy zde pan Picka zaãal pracovat, nesla farma název Agrokombinát, státní podnik Cheb, od tûpn závod A ve své dobû se jednalo o jeden z nejvût ích agrokombinátû v republice. Po revoluci z podniku vzniklo mnoho mal ch subjektû. Zámûrem tehdej ího fieditele bylo v e zprivatizovat. âást b valého podniku si rozebrali soukromû hospodafiící rolníci. Pan Picka si tehdy s dvûma kolegy také zaloïili spoleãnost. Po tfiech letech provozu bylo potfieba pro její dal í pokraãování získat do pronájmu více pozemkû. Byl vytvofien privatizaãní projekt, pro jehoï schválení si úfiedníci vymínili zahrnutí tehdej- ího velkokapacitního kravína. To pan Picka s kolegy odmítli, takïe jejich projekt nepro el. Pozemkov fond zamítnul pronájem pozemkû a s podnikáním byl konec. Tehdy se objevil první vût í zájemce se sv m spoleãníkem. V roce 1997 podnik zprivatizovali a vytvofiili z nûj dva PH Hranice a Bioland s.r.o. S jejich vznikem jsou spojeny poãátky místního chovu skotu BTPM. V roce 2003 pfievzal farmy souãasn majitel a pfiidûlil jim nová jména, která mají dodnes. Obû úzce spolupracují a fiídí je stejn management. Momentálnû je zde zamûstnáno 13 pracovníkû, z nichï jsou dva administrativní. O stáda se starají dva pastevci a zbytek zaji - Èuje provoz (krmení, opravy atd.). V roce 1997 zde byl na rozloze kolem 1000 ha zaveden v reïimu ekologického zemûdûlství chov plemene Aberdeen Angus. Souãasn vlastník, kter zde hospodafií od roku 2004, nav il rozlohu obhospodafiovan ch pozemkû na 1300 ha. Zásadní zmûna, se kterou souãasn majitel pfii el, byla v mûna plemene. Bylo zvoleno plemeno charolais díky tomu, Ïe vychází vstfiíc poïadavkûm trhu dlouhodobû lépe neï ostatní plemena. V roce 2004 se základem nového chovu stalo 200ks jalovic nakoupen ch po peãlivém v bûru v nejlep ích oblastech Francie, doplnû- 6

7 Na povahu jsem lepší zvířata nezažil, jsou přítulná a klidná (foto: Jana Řehořová) né byly o cca 150 jalovic ãeské produkce. Od samého zaãátku je pro reprodukci pouïívaná piãková francouzská genetika. Bylo dovezeno 9 ks plemenn ch b kû a kaïdoroãní nákup inseminaãních dávek je peãlivû pfiipravován s ohledem na potfiebu zlep ení vlastností populace. V ichni zástavoví b ãci jsou vyvezeni do zahraniãí na v krm, pfieváïná ãást jaloviãek se uplatàuje pro roz ífiení základního stáda vlastního chovu. V souãasné dobû se na pastvinách obou farem pohybuje kolem 800 kusû dobytka z toho je 330 krav, 210 telat, 130 jalovic do 2 let, 70 jalovic nad 2 roky, 24 plemenn ch b kû a nûkolik kusû hovûzího Ïíru (poãty jsou orientaãní, pozn. aut.). Cílem majitele je dostat se na 500 matek základního stáda. KdyÏ uváïíme souãasné dvû generace jalovic a fakt, Ïe letos se jich pfiipou tí 100, pfií tí rok se poãítá s pfiipou tûním kusû, tak cíl nav ení poãtu kusû základního stáda není tak vzdálen. PouÏívaní plemeníci byli nakoupeni na na ich odchovnách a ve Francii. V loàském roce spoleãnost zaãala s vlastním odchovem. Na odchovnu b ky nikdy nedávali, neboè chov je mlad a teprve v loàském roce se telily krávy (pfied tím hlavnû prvotelky) a byl tedy první vhodn ãas pro v bûr b ãkû na odchovny. Pan Picka se rozhodl rovnou pro vlastní odchov. V sledkem bylo 8 vybran ch b ãkû, z celkem 11ti testovan ch, coï lze povaïovat za velk úspûch. Na otázku, zda budou ve vlastním odchovu pokraãovat, se mi ov em dostává negativní odpovûdi: Nebudeme, protoïe v souãasnosti je na ãeském trhu b kû dostatek. Vyzkou eli jsme si, Ïe to umíme, coï je dobré, takïe v dal- ím odchovu mûïeme kdykoli pokraãovat. Dva odchované b ky si chtûjí urãitû ponechat a zbylí jsou k dispozici pro pfiípadné zájemce. Pokud se nenajde kupec, ve vlastním stádû se neztratí. V rámci ekologického systému hospodafiení jsou vyhledávány pouze pfiirozené fiíje. Inseminací se pfiipou tí v dubnu a pak stále aï do doby, neï jdou krávy na pastvinu. Vzhledem k tomu, Ïe pfied nástupem na pastvu není moïné vy etfiit bfiezost, pou tí se b ci ve stádû na v echny kusy. (V zimovi ti se pou tí b ci jen na krávy jalové z pfiede lého období a nebo na ty, které pfii ly o tele. U krav s telaty se sledují fiíje.) B ci jsou odstavováni zaãátkem ãervence a jsou poté oddûlenû aï do opûtovného vyhnání na pastvu. Na dotaz, jak plemeníci sná í tak dlouhou dobu oddûlenû, odpovídá pan Picka s úsmûvem, Ïe dobfie: Je jich hodnû pohromadû, mají tam vytvofienou hierarchii, ani se neperou. Krávy s jalovičkami s prvními věžemi větrného parku Trojmezí (foto: Jana Řehořová) 7

8 Rozdûlení do stád se bûhem roku se rûznû kombinuje. Po vyhnání na pastvu jsou kusy rozdûleny do 40ti aï 50ti hlav ch stád a do kaïdého je dán jeden b k (harémy nedûlají). KdyÏ jsou b ci staïeni, stáda jsou spojena podle kategorií. Období telení vychází na Pastvinách a Trojmezí pûknû obvykle od 1. ledna do konce dubna. V echny matky se telí zásadnû uvnitfi. Asistuje se u více neï 90 % porodû, jin mi slovy u v ech, které se podafií zachytit. Ne u kaïdého je uï potfieba vypomáhat, ale pfied dvûma lety, kdyï se telily prvotelky, bylo potfieba pomoci témûfi u kaïdého porodu a bylo provedeno 13 císafisk ch fiezû. Loni lo císafisk m fiezem 12 telat a letos uï jen dvû. Telení se zlep- uje. Letos se telilo 30 jalovic a císafisk fiez nebyl ani jeden. Pan Picka to vysvûtluje tím, Ïe se podafiilo pustit dobré b ky. Pfii dotazu na veterináfie ne etfií chválou: Sehnali jsme doktora, kter je ochotn tyto zákroky (císafiské fiezy, pozn. aut.) provádût a je jedin z irokého okolí. Ze zaãátku nemûl zku enosti, ale nebál se do toho jít a na na ich kravách se v e nauãil. Nyní uï nejsou pfii zákroku Ïádné komplikace a zvládá jej i za 45 minut. Potvrzuje tím fakt, Ïe ãe tí veterináfii se císafisk ch fiezû u skotu ãasto obávají, neboè s nimi nemají pfiíli zku eností a ne kaïd je ochotn riskovat nedostatek praxe. Porodní hmotnost telat. KdyÏ podnik pfie el z chovu plemene Aberdeen Angus na charolais, bylo tfieba se plno vûcí nauãit. Jednou z nich bylo, jak zvífiata nakrmit pfied porodem. Problém byl pfiedev ím u prvotelek, kde byla nûkterá telata skuteãnû nadmûrná. Nev hodou je, Ïe chov se nachází v oblasti s málo úrodnou zemûdûlskou pûdou v nadmofiské v ce okolo 600 m a prûmûrn m roãním sráïkov m úhrnem 800 mm a v blízkosti se nenachází nikdo, kdo by pûstoval obilí farmy tedy nemají slámu. Po sta- Ïení krav z pastvy je jim namísto slámy podáváno hor í seno. Není to ono. Sláma by byla lep í, ale musela by se dováïet z pfiíli velké dálky, polemizuje nad sloïitou situací pan Picka. Co se t ká krmení, tak je jinak farma plnû sobûstaãná. Do porodu krávy dostávají seno, po porodu se zkrmují senáïe. Do pfiedloàska zde vyrábûli senáïe obyãejn m zpûsobem jako hromady na zemi (navozili, u lapali, pfiikryli). Letos byla pofiízena nacpávaãka, takïe se senáïe jiï dûlají modernû, formou fóliov ch vakû. Otelen m kravám a jalovicím bylo zkrmováno maãkané obilí. Vzhledem k tomu, Ïe farmy hospodafií v ekologickém systému, tak jiï nemohou, dle norem platn ch od , zkrmovat konvenãní obilí shání tedy obilí ekologické, aby mohli znovu maãkat. V systému ekologického zemûdûlství je farma od roku 1998, tedy od dob pfiedchozího majitele. PÛvodní majitel se pro tuto formu hospodafiení rozhodl pravdûpodobnû z dûvodu v hodnûj- ích dotací. Nov majitel jiï dûvody nefie il a pfiebral farmu v systému, ve kterém fungovala. Na otázku, zda by bylo hospodafiení rentabilní i bez dotací, se mi dostává záporné odpovûdi. Bez dotací by se hospodafiit nedalo, jsou velice dûleïitou souãástí rozpoãtu, fiíká pan Picka a fiadí se tak názorovû mezi vût inu ãesk ch chovatelû. Ptám se pana Picky je tû na to, jak vnímá plemeno charolais, neboè vím, Ïe jej díky finanãním aspektûm vybral nov majitel. Ve Stádo krav bez telat (foto: Jana Řehořová) 8

9 Výstavní kusy(foto: Jana Řehořová) srovnání s plemenem Aberdeen Angus jsem na povahu lep í zvífiata nezaïil jsou pfiítulná a klidná. I kdyï se poru í hrazení, neuteãou. Na druhou stranu angusové byla divoãej í, tvrdá a odolná zvífiata, která nemûla prakticky Ïádné zdravotní problémy, a 90 % porodû bylo samostatn ch. Nemohu fiíci, které plemeno jsem si oblíbil více. S nov m majitelem nepfii lo jen nové plemeno. Mnoho vûcí se dalo do pohybu. Bylo v raznû investováno do oblasti technologie chovu a ustájení v zimním období, skladování pícnin, modernizace a posílení strojového parku, lidsk ch zdrojû a dal ích. Investice zaãínají pfiiná et své ovoce v podobû kaïdoroãnû se zlep ující ekonomické prosperity spoleãnosti. V loàském roce bylo díky tomu moïné zahájit projekt Vûtrného parku Trojmezí. Jedná se v první fázi o v stavbu pûti vûtrn ch elektráren s kapacitou 4,5 MW. V souãasné dobû jiï stojí a elektfiinu vyrábûjí tfii elektrárny. O peníze na opravy a rekonstrukce se Ïádalo v rámci Operaãního programu. Letos byly schváleny dal í Ïádosti v rámci Operaãního programu EU a chystá se stavba tfií nov ch seníkû. Ptám se i na plány s rozlohou pastvin. Zatím se hospodafií na plo e pfiesahující 1300 ha. Hodnû pozemkû je pronajat ch od pfiilehl ch obcí, ãást je majetkem Agentury ochrany pfiírody a krajiny âeské republiky (chránûné oblasti kvûli luïnímu potoku, kde Ïije perlorodka fiíãní) a ãást je pronajatá od pozemkového fondu. Dvû tfietiny pozemkû je jiï ve v soukromém vlastnictví a v nákupu se stále pokraãuje. Pan Picka konstatuje, Ïe oni o pozemky ani tak bojovat nemusí, ale jiïnûji, kolem Chebu ãi Franti kov ch Lázních, kde je úrodná pûda, byly o pozemky velké boje a to hlavnû díky zájmu ze stany nûmeck ch investorû. Hovofiíme téï o znaãení, neboè je mezi chovateli stále aktuálním tématem. Zde se nejvíce osvûdãily doplàkové kovové známky, které krávy neztrácejí pokud ztratí plastovou, lze je podle kovové identifikovat. Tyto kovové doplàky inspekce oficiálnû neuznává, ale jako pomûcku si ji pan Picka nemûïe vynachválit. Dávají je pouze jaloviãkám, b ãkûm ne. Kolegynû pana Picky se oz vá s tím, Ïe známky jsou rok od roku hor í. Pan Picka zmiàuje, Ïe ani kusy dovezené z Francie nemûly nastfielené kdovíjak kvalitní známky vydrïely o pár mûsícû déle, ale pak se zaãaly také ztrácet. Zásadní problém, kter farmy fie í jiï od svého vzniku, je doplnûní minerálních sloïek do krmné dávky. Oblast, kde se nachází, se vyznaãuje nedostatkem hofiãíku, selenu, zinku a fosforu v pûdû, a tedy i v rostlinách. DÛsledkem nedostatku tûchto látek jsou nadmûrné poãty zadrïen ch lûïek po porodu ãi Ïivota neschopná telata. Zvolit minerální pfiíkrm pfiijateln v ekologick ch podmínkách a vpravit jej do lizû takov m zpûsobem, aby jej umûl organismus krav vyuïít, se jeví se jako nelehk úkol. Klasické lizy jsou v dan ch podmínkách nevyhovující, je tfieba míchat speciální minerální smûsi. Pan Picka si pochvaluje firmu Tekro, která jim v tomto ohledu vchází maximálnû vstfiíc a tyto lizy pro nû vyrábí. Na zamûstnancích farem je pak provádût pravidelné odbûry vzorkû krve a sledovat, jak vymy len systém funguje. Problém je tû není vyfie en. Stále se pracuje na nov ch postupech. Ná rozhovor se ch lí ke konci a pan Picka vyslovuje své první pfiání, ve kterém mu s radostí vyhovuji. Chce, aby bylo zmínûno, jak je spokojen s na ím svazem. Za hlasitého pfiizvukování kolegynû si velmi pochvaluje spolupráci s inspektorem âschms pro Západní âechy, Karlem Melgerem, kter je dle jeho slov velice vstfiícn, trpûliv a ochotn. Jsou s ním na farmách velice spokojeni. Dûlá ãest svému pfiedchûdci, ing. Josefu Dufkovi, kterého pan Picka téï vzpomene: V e, co vím o masném dobytku, vím od pana Dufky Na závûr odlehãíme a bavíme se o tom, jak krávy utíkají z poru en ch ohrad. Pan Picka si pochvaluje, Ïe charoláci nikam neuteãou a dál se klidnû pasou na místû, Ïe by ode li, se stane v jimeãnû. To s angusy to bylo jiné. Ti jak nalezli malou skulinku, hned byli pryã. ProtoÏe se farma nachází v tûsné blízkosti hranic s Nûmeckem, ptám se, zda dobytek nûkdy utekl do Nûmecka nebo naopak, zda nûkdy uvítali náv tûvu od sousedû. Pfied revolucí sem zabloudila jedna nûmecká jalovice. A co se t ká útûku od nás ven, tak pan Picka vypráví, jak jim pfied 10ti lety utekli do Nûmecka dva plemenní b ci. Farmáfi, ke kterému se zabûhli, je ve svém stádû nechal chvíli skákat a pak si pro nû, na v zvu celníkû, pan Picka do el. Spravila to basa piv pro pfiekvapivû, nûmeckého farmáfie. 9

10 Sokolovská uhelná: Dvû krávy na tfii hektary První z farem, které se rozhodly pfiivítat delegáty XXXV. kongresu charolais je farma patfiící známé tûïební spoleãnosti, v souãasnosti nesoucí název Sokolovská uhelná, právní nástupce, a.s. Pokud pravidelnû ãtete ná zpravodaj, tak o tomto chovu jiï nûco málo víte. Je specifick tím, Ïe krávy se zde pasou na pûdû zrekultivované po probûhlé dûlní ãinnosti. Jaké to je, hospodafiit v netradiãním prostfiedí a dal ích tématech jsem hovofiila s ing. Milanem trudlem, PhD., vedoucím oddûlení zemûdûlsk ch rekultivací a pfiedsedou klubu chovatelû plemene charolais v jedné osobû. Ing. Štrudl se svými svěřenkyněmi (foto: Jana Řehořová) Nejprve mû zajímá osobní pfiíbûh ing. trudla. Jak se k takové zajímavé ãinnosti vlastnû dostal? Po dokonãení studia na vysoké kole zemûdûlské se zamûfiením na Ïivoãi nou v robu, mûl nastoupit ke státním statkûm Sokolov. Ty se ale po roce 1989 rozpadly. Nastoupil tedy jako zootechnik do státního podniku Rekultivaãní v stavba. Po nûkolika letech se, v rámci zamûstnanecké reorganizace, dostal na svûj souãasn post. Spoleãnost Rekultivaãní v stavba pûvodnû nepatfiila pod Sokolovskou uhelnou (dále jen SU, pozn. aut.). Byl to samostatn státní podnik pro rekultivace, kter se pfiiãlenil k SU, vzniklé spojením dvou státních podnikû tûïících uhlí, aï v rámci privatizaãního projektu. Rekultivace patfiily v SU pûvodnû mezi divize, pozdûji mezi sekce; spadaly nejprve pfiímo pod technického fieditele, poté pod tûïební divizi. âasem do lo ke slouãení oddûlení Ïivoãi né a rostlinné v roby se pfied nûkolika lety slouãilo do souãasného oddûlení zemûdûlsk ch rekultivací. Trocha historie. Zahlazování ãinnosti dûlních spoleãností patfiilo vïdy mezi jejich základní povinnosti. První rekultivace (pfieváïnû lesnické) se provádûly uï ve tfiicát ch letech minulého století. Intenzivnûji zaãaly od let padesát ch. Za komunismu rekultivace platil stát. V roce 1992 byl vydán zákon, Ïe tûïební spoleãnosti si musí vytváfiet rezervy na rekultivace samy. KaÏdá tuna uhlí se pfii prodeji zatíïila urãitou ãástkou, aby bylo na tvorbu rezerv. I kdyï skonãí tûïba, musí b t dostatek financí na dodûlání rekultivací. Zemûdûlské rekultivace provádûné v SU za komunismu byly zamûfieny ãásteãnû na rostlinnou v robu. Po revoluci, kdy skonãily státní dotace, se toto pfiestalo vyplácet. V nosy na rekultivované zemûdûlské pûdû se nemohly rovnat v nosûm na klasické orné pûdû a rostlinná v roba se stala nerentabilní. Byly zde ale plochy, o které je ze zákona jejich vlastník povinen se postarat. Pfiem lelo se, jak zemûdûlsky rekultivované plochy smysluplnû vyuïít. Jako jedin rozumn zpûsob se jevilo pofiízení chovu krav BTPM. Bylo rozhodnuto o zavedení chovu plemene charolais. A proã právû jeho? Ing. trudl vzpomíná: Byla to náhoda. Tehdej í inseminaãní technik se znal s ing. tráfeldou (souãasn fieditel plemenáfiské spoleãnosti Natural, a.s., pozn. Skromná vegetace na Lítovské výsypce (foto: Jana Řehořová) Mám dost pro všechny (foto: Jana Řehořová) aut.). V roce 1993 pfii el s tím, Ïe tráfelda jede do Francie se podívat na charoláky. Tak jsem si vyfiídil sluïební cestu a vydal se také. Plemeno charolais jsem poprvé spatfiil na aukci plemenn ch b kû spoleãnosti Charolais Optimal, kde mi okamïitû padlo do oka. Pûkná zvífiata na trudla udûlala takov dojem, Ïe od té chvíle jiné plemeno nechtûl. Pfiiznává, Ïe to nebylo tak jednoduché. Ve firmû se objevily i hlasy proti a preference jiného plemene. Pfii la tedy na fiadu argumentace: zcela racionálnû se zvaïovalo, které plemeno lépe odpovídá trïní poptávce. Plemeno charolais v tomto hledu nemûlo konkurenci. Na odbyt jde bez problémû ve v ech kategoriích jak zástav, tak uïitkové kfiíïení. Dal ím argumentem pro byla klidná povaha, trudl jej oznaãuje za vzácnû klidné plemeno. Nakonec tedy zvítûzilo a byla nakoupena první zvífiata. Na jafie roku 1994 bylo dovezeno 130 jalovic a plemenn b k z Francie. Postupnû se pak stádo roz ifiovalo z vlastního odchovu. Pfied pûti lety se poãet kusû ve stádû jednorázovû nav il nákupem 90ti bfiezích jalovic od Jana Zatloukala, aby se dosáhlo cílového stavu. Základní stádo má v souãasnosti kusû. Chov se jiï roz ifiovat nebude, neboè by byl problém jej uïivit. Dvû krávy na tfii hektary. U pastvin na rekultivacích je potfieba vût í plocha. Ing. trudl vzpomíná na knihu o chovu masného skotu od ing. Josefa Dufky, kde se psalo, Ïe na dvou hektarech se upasou tfii krávy s telaty. Na rekultivacích je to spí e na- 10

11 opak: na tfiech hektarech se moïná upasou dvû krávy s telaty. I ménû. Porost je fiídk a díky patn m vodním pomûrûm (nedrïí vodu, lehce vysychá) pomaleji dorûstá. Tím, Ïe je porost fiid í, uïiví ménû krav. I pfiesto, Ïe rekultivace zaãaly v padesát ch letech minulého století, neuplynula zatím doba potfiebná k vytvofiení obvyklé vrstvy humusu. To bude trvat stovky let. Celková rozloha pastvin je cca 650 ha, z toho okolo 400 ha jsou rekultivace a zbytek je pûda od zemûdûlského pûdního fondu. Rekultivace jsou pfieváïnû ve vlastnictví Sokolovské uhelné, nûco je pronajaté od men ích soukrom ch vlastníkû (kter m se, vzhledem k rozloze a neúrodnosti nevyplatí vlastní chov a je pro nû v hodnûj í pûdu pronajímat). O odkoupení pronajat ch pozemkû SU do budoucna, aï budou nabídnuty státem k odprodeji, neuvaïuje. Jejím cílem je hospodafiení na vlastních rekultivovan ch pozemcích. V souãasné dobû se dodûlává 100 ha rekultivací, ãasem je tû nûjaké pfiibudou. Pronajatá pûda, která ubude, je orná. Bude se tedy muset hledat náhrada pro rostlinnou v robu obiloviny a fiepku. Krmivová základna je dobrá, pokud nejsou extrémní v kyvy poãasí. Stáda se bez problémû upasou a zb vá i na dostateãné zásoby na zimu; ãást pozemkû se dokonce mulãuje. V zimû se zkrmuje senáï a krmná sláma, krávy po otelení dostávají maãkan jeãmen jako pfiíkrm. Krávy pfied otelením jsou na slámû, aby trochu shodily, neboè z pastvin jsou nûkdy aï pfiíli vykrmené. Ideální je, kdyï jdou krávy do zimovi tû v listopadu a zaãnou se krmit fiízenû. V odpovûdích na téma pfiirozená plemenitba a inseminace vyslovuje ing. trudl své, pro nûkteré moïná pfiekvapivé, názory na lechtûní. Pro statistické zvy ování kvality populace se inseminují v echna zvífiata (jalovice, které si nechají a krávy, které zûstanou jalové, a které nevybrakují; krávy s telaty se neinseminují díky obtíïné zjistitelnosti fiíje) bez ohledu na v i plemenn ch hodnot. Vysvûtluje dûvody: KdyÏ je prûmûrná kráva, ale inseminuje ji piãkov b k, tak jaloviãka, co se narodí, je kvalitnûj í, nûï matka. Pokud dáte dohromady prûmûr plus prûmûr, vznikne zase jen prûmûr nebo podprûmûr. Po skonãení inseminace, zaãátkem bfiezna, nastupují plemenní b ci, ktefií jsou pak vypu tûni ve stádech na pastvinu a stahují se v polovinû ãervna. Vzhledem k tomu, Ïe se nehospodafií v ekologickém systému, tak se pro dosaïení turnusu pouïívají látky pro synchronizaci fiíje. Po jejich první aplikaci se za 30 dní dûlá raná diagnostika na bfiezost. Bfiezí kusy se dají stranou a ty které, zûstaly jalové se opût píchnou a za tfii dny se fiíjící se kusy inseminují. Pak jiï nastupují b ci. Plemenní b ci. DÛkazem, Ïe v e popsan postup se osvûdãuje, je kaïdoroãní vysok poãet b ãkû, ktefií splàují podmínky pro naskladnûní na odchovny. Z loàsk ch 130 narozen ch b ãkû splàovalo podmínky pro naskladnûní na odchovny 55 kusû. V echny naskladnit nechtûli, takïe probûhlo druhé kolo v bûru, v nûmï bylo vybráno nejlep ích 37 kusû. Kvalitní v bûr dokazuje fakt, Ïe pfii základních v bûrech pro lo 30 b kû. Letos se pfii prodeji plemeníkû díky vysoké domácí nabídce tak nedafiilo, takïe v ichni je tû nejsou prodaní. PouÏijí se ve vlastním stádû, kde byli tak jako tak potfieba noví b ci. Ne v echny kategorie jsou na tom ale jako leto - ní plemenní b ci. Poslední dva aï tfii roky je trend rostoucího zájmu o jalovice, coï je dáno pravdûpodobnû velkou poptávkou b val ch zemí SSSR. Zájem je tak obrovsk, Ïe jej Francie není zdaleka schopná ji pokr t. S odbytem této kategorie problém není, spí e naopak, pochvaluje si trudl. VraÈme se k plemeníkûm. Ve stádech skáãe prûmûrnû 12 b kû. Za ideálních podmínek by jich nebylo potfieba v ech 12, ale ve chvíli, kdy je potfieba, aby b ci skákali, tak se ãasto vyskytne problém (kulhání apod.). trudl vyslovuje praktick názor: Je lep í mít tfii v záloze, neï aby se jeden nedostával. Spokojenost (foto: Jana Řehořová) 11

12 Zrekultivovaná krajina poznáte rozdíl? (foto: Jana Řehořová) V dobû, kdy se pfiipou tí, je kolem 30 kusû krav a jalovic na jednoho b ka. Po staïení b kû z pastvin se stáda spojují v 50 aï 60ti hlavá. B ci jsou od pûlky ãervna do doby, neï jsou v bfieznu pfiipou tûni v zimovi ti, oddûlenû. V hoda rozlehlosti pastevní plochy je moïnost vytvofiení vût- ího poãtu stád. Pokud se b k osvûdãí (aktivnû skáãe a jsou po nûm telata), tak lze kaïd rok vybrat skupinu, s níï nemá nic geneticky spoleãného. B ci se zde drïí, dokud jsou dobfií a skáãí. Neprodávají se po pár letech, jak tomu b vá zvykem. Dokud za to stojí, skáãí klidnû do vûku sedmi, osmi let. Porody. Období telení vychází od poloviny prosince do konce bfiezna. KdyÏ s plemenem zaãínali, platilo, Ïe plemeno má statisticky vy í v skyt tûï ích porodû. V souãasné dobû, kdy se v âr hodnû pouïívá inseminace (daleko více neï ve Francii), tak uï procento tûïk ch porodû není tak vysoké. trudl je stále pfiesvûdãen o tom, Ïe plemeno charolais není pro nûkoho, kdo se stádem nechce mít Ïádné starosti chce jej jen nakrmit, pustit do stáda plemenné b ky, aby se mu narodilo plno telat a ráno jen pfiijít a spoãítat je. Na tento zpûsob odchovu plemeno charolais vhodné není. Nahlas ale uvaïuje, Ïe ani u plemen se snadnûj ími porody si toto nikdo napfi. v plemenném odchovu nedovolí, neboè kaïdé v pofiádku narozené tele je velice cenné. Charolais vyïaduje pfii porodech více práce, ale následn efekt pfii zpenûïení práci zaplatí. Vracíme se ke zdej ím postupûm. Je snaha, aby u porodu vïdy nûkdo byl aby pomohl, kdyï je tfieba. Obãas se stává, Ïe tele zûstane po narození zabalené v plodov ch obalech. Pokud to jde dobfie, kráva je pfii olizování protrhne sama, ale pokud se toto nestane, tele mûïe zadusit. Pokud se pfiijde o tele, díky tomu, Ïe není moïné jej z krávy dostat, tak se s tím vyrovnáme lépe, neï kdyï jej ztratíme proto, Ïe se udusí v plodovém vaku, shrnuje trudl. Jak je to s úhynem telat? Ing. trudl si povzdechne: Letos byl patn rok, co se t ká úhynu telat. TûÏko fiíci proã, asi se se lo více faktorû. BûÏnû je v roce 250 Ïivû odchovan ch telat. Norma byla do 8 % úhynu, coï se nûkolik let zpátky nepfiekroãilo, aï letos. Jiné svûtlo na situaci vrhá fakt, Ïe letos obvyklou normu úhynu pfiekroãily i chovy v okolí. Vliv mûly pravdûpodobnû poslední dvû mírné zimy, které zpûsobily rûzné zdravotní obtíïe. Nehledû na souãasnou ãi minulou situaci je cílem do budoucn zv it poãet Ïivû odchovan ch telat. Zimovi tû, které se pouïívá, pûvodnû nemûlo b t zimovi tûm. KdyÏ se nakupovaly první kusy z Francie, tak se pro první várku 60ti zvífiat nepodafiilo sehnat karanténu. Vytvofiili si zde tedy svou. Jak uï tam zvífiata byla, pfii- la idea, Ïe by tam mohla b t i pfies zimu a zimovi tû bylo na svûtû. Zaãalo se s roz ifiováním zpevnûné plochy, s nímï se stále pokraãuje. Stfie ní krytina byla instalována teprve pfied ãtyfimi roky. Ze strany, z které fouká vítr, jsou dvû kûlny s pln mi stûnami, dal í stavby mají jen stfiechu. Zvífiata jsou zde spokojená, a to je to hlavní. Kolik lidí je potfieba na provoz chovu? V létû se o krávy stará dennû zootechnik, dennû jeden ãlovûk rozváïí vodu a dal í dva lidé operativnû pfiestavují ohradníky, apod. V zimû je u porodû 24 hodin nûkdo. Dle zásad bezpeãnosti práce by mûli b t u porodu vïdy dva lidé. Jsou zde ãasto kontrolováni inspektory na bezpeãnost práce, a proto toto pravidlo, které se napfi. na men- ích farmách nemusí dodrïovat tak striktnû, dodrïují. V zimû se u zvífiat prostfiídává celkem 8 pracovníkû (ve smûnném provozu po dvou), v létû se stará 3 5 lidí (1 zootechnik a traktoristé a chovatelé skotu v jedné osobû). Aktuální problém, kter se v chovu fie í, mají spoleãn s vût- inou ãesk ch chovatelû. Je jím oãkování proti bluetongue, díky kterému se zvífiata budou prodávat pozdûji neï obvykle a v echna naráz, coï postaví nabízející do nev hody. A zajímavost na závûr. Hovofiíme o doktorandském studiu, které ing. trudl dokonãil teprve nedávno. Na my lenku dodûlat si doktoranturu jej pfiivedl ing. Dimitrovsk z V zkumného ústavu meliorací na Zbraslavi, kter na Sokolovsko jezdí ohlednû lesnick ch rekultivací jiï od padesát ch let minulého století. Za téma disertaãní práce si trudl zvolil v zkum související se svou profesí: Rizikové prvky v pûdû sokolovského regionu (v skyt v pûdû a jejich potenciální moïnost pfiestupu do rostlin a vody a pfiípadnû i do potravního fietûzce). V sledkem práce bylo pozitivní zji tûní, Ïe sokolovsk region je, co se t ká normy pro maximální koncentrace rizikov ch prvkû v pûdû, hluboko pod hranicí. Pfiestup do rostlin, a tedy i potravního fietûzce, je tedy téï nerizikov. Spojily se dvû uïiteãné vûci. Potvrdila se zdravotní nezávadnost rostlinné i Ïivoãi né produkce na rekultivacích a panu trudlovi pfiibyl dal í vûdeck titul. 12

13 Rekultivace Jak bylo zmínûno v úvodu, ing. trudl zastává post vedoucího oddûlení zemûdûlsk ch rekultivací. Mnoh m z nás nejsou postupy okolo rekultivací zajisté niãím dûvûrnû znám m, a proto vyuïívám situace a zji Èuji alespoà základní informace. Po skonãení tûïby je potfieba krajinû vrátit pokud moïno její pûvodní ráz. Na poãátku je projekt, vypracovan projekãní kanceláfií. V nûm je popsáno, jak se dûlá nejprve technická rekultivace, kdy se pfiipraví terén, a co kter rok vykonat v rámci navazující zemûdûlské rekultivace (nebo jin ch typû rekultivací), aby na konci byla pastvina. Dvacet zamûstnancû oddûlení zemûdûlsk ch rekultivací, kterému velí ing. trudl, projekt realizuje. Rekultivace je stavba jako jakákoli jiná vede se stavební deník, dûlají se kontrolní dny, apod. Na rekultivacích se pracuje neustále jak se tûïí, tak vznikají nové v sypky a cel proces se opakuje. V sokolovském revíru jsou provádûny rekultivace lesnické, zemûdûlské, vodní a ostatní. Základem tûchto rekultivací je rekultivace technická, která pfiedchází vlastní rekultivaci biologické, tj. lesnické nebo zemûdûlské. V rámci technické rekultivace jsou provádûny práce na úpravû terénu (vytvarování ploch, odvodnûní aj.). Nejãastûji (v 80 %) poté následuje rekultivace lesnická, realizovaná pfieváïnû na svazích, která slouïí ke zpevnûní krajiny. Realizuje se v 5ti letém biologickém cyklu (v sadba, oïínání, okopání atd.) Zemûdûlská rekultivace se provádí buì s pouïitím ornice sejmuté pfii záborech pûdy ve vrstvû cca 35 cm. (DÛlní spoleãnosti, kdyï zaãínají tûïit, tak musí nejprve skr t vrstvu ornice, kterou odvezou na deponii, kde se stfiíká proti plevelûm a mulãuje se, aby se dala pozdûji pouïít, pozn. aut.) a nebo bez ornice, rovnou na cyprisov ch jílech, z nichï je tvofiena vût ina zdej- ích v sypek. Pfii pouïití ornice je realizován 5ti let agrocyklus, bez ornice 8let. Biologick cyklus zahrnuje organické a anorganické hnojení, setí obilovin (pfii zafiazení do systému orné pûdy) ãi jetelotravní smûsky (pfii zafiazení do trvalého travního porostu). KdyÏ je rekultivace ukonãená, pûda je pfievedena do pûdního fondu a pobírají se na ní dotace. Rekultivovaná pûda je zde vedená vût inou jako pastviny, od ãehoï se odvíjí v e dotace. Bylo by téï moïné vést ji jako ornou pûdu a dûlat rostlinnou v robu to se v ak z hlediska v nosû zemûdûlsk ch plodin, jak bylo zmínûno v úvodu, neosvûdãilo. Zajímavostí je zrekultivovaná oblast Lítov, kde se vegetaci pfiíli nedafií. DÛvodem je sloïení pûdních vrstev, které mají zv - enou kyselost a vysok obsah hliníku, coï je pro rostliny letální (smrtelné, pozn. aut.). Rostliny zde pfiesto ãásteãnû rostou. Nûkde se stromky i tráva chytly pfiirozen m náletem, ale krajina stále pûsobí spí nehostinnû. Za nûkolik desítek let je moïné, Ïe zde bude v ude normální porost. V tûsné blízkosti kofienového vlásku si rostliny totiï dokáïou upravovat pûdní prostfiedí a dokáïou se naopak i pfiizpûsobit. Dal ím fie ením je, Ïe se nebude ãekat, a zaveze se vrstva ornice, ãímï se proces zatravnûní urychlí. Vodní (hydrická) rekultivace. Na v sypkách se pfii jednotliv ch rekultivacích stále budují men í vodní nádrïe, jako navrácení vodních ekosystémû do krajiny, dále slouïí k zachycení pfiívalov ch de ÈÛ a k úpravû povrchov ch vod. Nûkteré mohou v budoucnu slouïit i k rybolovu. Cenná jsou dále velká jezera ve zbytkov ch jámách lomû, která umoïàují irokou kálu rekreaãních aktivit. První, jiï hotové, je jezero Michal (zatopen dûl o men í rozloze ha) pûvodnû projektované jako pfiírodní koupali tû, kterému bylo díky velké náv tûvnosti dostavûno zázemí investovalo se do sportovi È, tobogánu, parkovi tû, restaurace aj. Rekultivace, která je v souãasné dobû rozpracovaná, je projekt na velké jezero v místû b valého dolu Medard. I s pfiilehl mi bfiehy bude mít jezero rozlohu 485 ha, objem 136,5 mil. m 3 a maximální hloubku 50 m; jeho napu tûní se plánuje v letech 2010 aï Velká plocha jezera není vhodná pro klasické koupali tû. Pfii vût ím vûtru se budou tvofiit velké vlny. Je tedy zam - leno na vodní sporty. Plánuje se u nûj velké zázemí s kempy, restauracemi aj. Poslední velká zbytková jáma, která vznikne po zakonãení tûïby na Sokolovsku po lomech Jifií a DruÏba po roce 2036 by mûla po zatopení dát vzniknout jezeru o plo e 1322 ha s objemem vody 515 mil. m 3 a maximální hloubce 93 m. U obou tûchto dûl se uvaïuje o napu tûní z fieky Ohfie. Zvědavé jalovičky (foto: Jana Řehořová) 13

14 Kamil Malát, âschms KdyÏ jsem se rozhodoval, jak m zpûsobem budu psát ãlánek o právû probûhlém svûtovém kongresu charolais, napadalo mû mnoho variant od ãistû strohého popisu jeho prûbûhu aï po detailní vypsání v ech podrobností, které bylo potfieba vyfie it v prûbûhu pfiíprav a organizace. První by bylo pfiíli neosobní, druhé pak nezáïivné a dlouhé, proto jsem zvolil zlatou stfiední cestu. Na následujících fiádcích se pokusím soustfiedit na to nejpodstatnûj í, co kongresu pfiedcházelo a jak probíhal. I kdyï letos pí eme rok 2008, je pfii hodnocení kongresu nutné se ohlédnout pomûrnû dost let nazpût. Pamûtníci z fiad pracovníkû svazu, ale i chovatelû si jistû vzpomenou na ru né diskuze, které panovaly poté, co byla v roce 2002 v Mexiku âeskou republikou podána Ïádost o pofiádání kongresu v na í zemi. Kandidatura podaná tehdej ím pfiedsedou svazu Janem Chytilem v ak byla pûvodnû my lena samostatnû pouze pro âeskou republiku. O moïnosti pofiádat kongres spoleãnû se Slováky a Maìary se v té dobû neuvaïovalo. Teprve v následujícím období Mezinárodní charolais asociace oficiálnû pfiifiknula pofiadatelství do stfiední a v chodní Evropy, tentokráte v ak ne pouze do âeské republiky, ale také na Slovensko a Maìarsko. I kdyï toto nebyl ná pûvodní zámûr, nezdál se tento nápad aï tak patn, neboè si musíme pfiiznat, Ïe na e zemû jsou samostatnû relativnû malé na to, aby byly natolik zajímavou destinací pro stovky zahraniãních úãastníkû, které jsme chtûli oslovit. A tak zaãaly první základní pfiípravy. Byl ustanoven organizaãní v bor (kter se v prûbûhu pfiíprav nûkolikráte zmûnil), byl vymy len program (kter se mnohokráte i dosti radikálnû zmûnil), bylo sepsáno mnoho zápisû z jednotliv ch jednání (jejichï závûry se dosti ãasto vûbec nectili), bylo vy- 14 Charolaisk kongres aneb jak to v echno zaãalo a skonãilo pracováno mnoho návrhû loga kongresu (vybralo se samozfiejmû to nejlep í) atd. Z uvedeného by se mohlo zdát, Ïe v organizaci panoval od prvopoãátku chaos. Je faktem, Ïe nûkdy nebyly diskuze snadné a nûkterá rozhodnutí byla poté otáãena o 180 stupàû. Jednu dobu se dokonce zdálo, Ïe se projekt spoleãného kongresu ukonãí, neboè se chovatelûm charolais nezdála my lenka spoleãného kongresu s ostatními zemûmi jako dobrá a chtûli projekt opustit. Nicménû, i tyto nálady byly pfiekonány a jelo se dál. I kdyï pomyslnému vozu se v té dobû zrovna moc jet nechtûlo. Pfiípravy, iniciativa a i zájem chovatelû o kongres se totiï nûkdy v roce 2005 dostaly na bod mrazu a nastalo hluché období moïná i více neï jednoho roku, kdy diskuze a dal í pfiípravy naprosto ustaly. Teprve se zvolením Milana trudla za nového pfiedsedu klubu charolais se situace zaãala postupnû obracet k lep ímu. Bylo v ak nutné zaãít s pfiípravami programu a celou organizací de facto z gruntu znova. Z poãátku neoficiálnû, poté i se v emi náleïitostmi, byl ustanoven základní dvouãlenn t m ve sloïení trudl- Malát, kter bude zodpovûdn za organizaci kongresu. A tak byl znovu vytvofien detailní program, kter se pak pfied jeho definitivním zvefiejnûním pouze modifikoval tím, Ïe do nûj byla zakomponována v stava v Pfierovû a na poslední chvíli také akce v Cunkovû. Z pûvodního nezájmu chovatelû o jakoukoliv speciální v stavu se díky nabídce firmy Genoservis a nûkolika málo stûïejních chovatelû podafiilo vytûïit maximum a v stavu lze nakonec hodnotit více neï pozitivnû. O tom se v ak více doãtete na jiném místû tohoto zpravodaje. Obdobné to bylo s v stavou v Cunkovû, kdy se také teprve aï po aktivním pfiístupu organizátorû podafiilo, Ïe se, doslova za pût minut dvanáct, i tato akce stala plnohodnotnou souãástí programu. Abychom ale byli schopni vûbec tak nabyt program do tak krátké doby vmûstnat, museli jsme poïádat jednak o prodlouïení ãeské ãásti kongresu o jeden den a rovnûï doslova obrat slovenské kolegy o jeden den, kter pûvodnû mûli delegáti strávit na území Slovenska (dûkujeme za vstfiícn pfiístup, bratfii!). Ke koordinaci tak velkého projektu bylo zapotfiebí vybrat nûkoho, kdo má s podobn mi projekty zku enosti a dokáïe spoleãné ãinnosti fiídit v dal ích dvou zemích. A tak jsme na návrh maìarsk ch kolegû a na základû pozitivních referencí vybrali maìarskou spoleãnost Altagra, která bude tyto ãinnosti spravovat. A opût následovalo mnoho spoleãn ch, mnohdy ne zrovna lehk ch, jednání, na kter ch jsme diskutovali spoleãné okruhy problémû. Jako vïdy pfii podobn ch projektech, nejvût í diskuze se vedly na téma financování stanovení v e ceny kongresu, spravování financí, vzájemné finanãní povinnosti vûãi ostatním partnerûm atd. V e se v ak dafiilo celkem obstojnû fie it, a tak jsme se mohli soustfiedit na to, abychom na na em území pfiipravili kvalitní program, kter bude vyváïenou kombinací odborného programu vztaïeného k plemeni charolais a kulturnû-turistického poznávání na í zemû. Bûhem mnoha diskuzí pfii jednání na klubech padalo mnoho návrhû. Nejprve, Ïe v stavu ano, pak zase ne a nakonec byly dvû. Jaké paradoxy! Jsem rád, Ïe se nenaplnily obavy nûkter ch chovatelû, Ïe koncept dvou v stav bude kontraproduktivní. Nakonec se ukázalo, Ïe obû akce, sv m charakterem dosti odli né, se vzájemnû vhodnû doplàují, mohou vedle sebe Ïít plnohodnotn Ïivot a mohou pfiispût k úspûchu kongresu jako akce celkovû. Ale nepfiebíhejme. Kongres oficiálnû zapoãal v Maìarsku. Zde byl pfiipraven pûtidenní program, kter byl zamûfien na náv tûvy farem, jedné men í v stavy, krátce se delegáti podívali po Budape ti, nav- tívili vinafiské sklepy v Tokaji a na

15 závûr spolu s tisíci obyvateli a náv tûvníky Budape ti oslavili svátek svatého I tvána zakonãen veãefií na lodi a famózním ohàostrojem, kter v Budape ti pfiichystalo mûsto na poãest této oslavy. Program zajímav, ale dle mého názoru zbyteãnû dlouh. Na Slovensku to bylo uï o dost rychlej í. Ve ãtvrtek dopoledne pfiíjezd, odpoledne pû í prohlídka Bratislavy, veãer hotelová veãefie na pfiivítanou, druh den celodenní pobyt v Nitfie na v stavû Agrokomplex a závûreãn stylovû zpracovan veãer v zámeãku Malanta poblíï Nitry. V sobotu ráno uï hurá do âech, tedy spí e na Moravu do Pfierova! Schengen je dobrá vûc, a tak jsme pfiijeli témûfi na ãas. NejdÛleÏitûj ími okamïiky, které mohou vïdy v raznû pomoci úspûchu akce, je první a závûreãn dojem. Také proto bylo první zastávkou v ãeské ãásti programu nejvût í pfiehlídka charolais v âr âeské charolais dny v Pfierovû. Tato akce byla naplánována jako tfiídenní akce s tím, Ïe delegáti svûtového kongresu se jí zúãastní v sobotu S men ím zpoïdûním, jsme na pfierovské v stavi tû dorazili chvíli po 11 hodinû. Po usazení na tribuny následovalo velmi stylové struãné pfiivítání v ech úãastníkû moderátorem akce panem Janãafiíkem, kter m sv m profesionálním vystupováním vhodnû propojoval jednotlivé ãásti programu. Za skupinou zvífiat z chovu pana Neumana se za mikrofon postavili zástupci organizátorû, aby úãastníky pozdravili a pfiivítali je za spoleãnost Genoservis vystoupil Lumír Grusmann, za svaz ná pfiedseda Karel eba. Pro rychl spád bylo zaji tûno simultánní pfiekládání, které bylo vyuïito rovnûï pfii následné prezentaci Jana Kaplana, ve které pfiítomné seznámil se základními principy lechtitelské práce v chovu masného skotu s dûrazem na plemeno charolais. Mûli jsme trochu obavu, jak budou delegáti reagovat, neboè mnozí z nich, po zku enostech z pfiedchozích zemí, kdyï sly eli slovo prezentace nadskakovali a dûsili se, jak bude následovat dlouh a nezáïivn projev. Myslím v ak, Ïe charismatické a pfiedev ím struãné a v stiïné vystoupení Jana Kaplana nikomu usnout nedovolilo a Ïe se podafiilo delegátûm pfiedat nejdûleïitûj í informace, které by pro pochopení na- eho systému plemenáfiské práce mûli znát. Po velmi zdafiilém obûdû následovalo pfiedvádûní a oceàování nejlep ích zvífiat a jejich chovatelû. Detaily v tomto místû zmiàovat není tfieba, neboè v echny potfiebné informace se dozvíte z jiného ãlánku v tomto zpravodaji. Díky nepfiíjemnému incidentu, kdy jeden z delegátû vyãerpaností z pfiedchozích dnû zkolaboval, nebylo ukonãení programu na pfierovském v stavi ti takové, jaké by si celá akce zaslou- Ïila, ale to uï je bohuïel Ïivot Na tûstí se podafiilo situaci za na í asistence a pomoci pfierovské záchranky vyfie it a ostatní delegáti mohli jiï bez svého australského kolegy pokraãovat na cestû do Karlov ch VarÛ, kde byl pro nû zaji tûn nocleh. V nedûli do lo k v raznému ochlazení, coï vût ina z nás pfiivítala s radostí. Pfiesto pro nûkteré z delegátû, byla cesta a pfiedchozí nároãn program na Slovensku a Maìarsku natolik vyãerpávající, Ïe nedûlní den pojali jako relaxaãní a odborného programu se nezúãastnili. Nechali si tak ujít prohlídku unikátního systému chovu masného skotu na plochách rekultivovan ch po tûïbû hnûdého uhlí, kter je v celosvûtovém mûfiítku jedineãn. Po uvítání a seznámení se spoleãností Sokolovská uhelná nad velkou ãernou dírou ( big black hole v originále), jak nûktefií z úãastníkû naz vali pohled z vyhlídky na dûl, jiï následovala prohlídka nûkolika stád, do kter ch mají sokolov tí svûj chov rozdûlen. Poté, co jsme v Maìarsku byli svûdky spí e prûmûrného skotu, mûli delegáti moïnost koneãnû vidût kvalitní charolaisk dobytek okomentovan vedoucím zemûdûlsk ch rekultivací spoleãnosti Sokolovská uhelná Milanem trudlem. Zahraniãní delegáti se zajímali nejenom o odborné vûci okolo charolais, ale i o podrobnosti kolem rekultivací. Sv m umem zabodoval rovnûï Robert Novák, hlavní zootechnik firmy, kdyï se do dáli rozuteklo stádo, které jsme v té chvíli zrovna nav tívili. A tak zatímco v Maìarsku mûli k pfiihnání zvífiat zpût k dispozici vïdy minimálnû jednoho pasáka a nûkolik pasteveck ch psû, u nás staãilo, aby Robert za své holky zavolal a pfiítomní se nestaãili divit nad poslu ností jeho svûfienkyà. Odborn program byl zakonãen obûdem na golfovém hfii ti spoleãnosti Sokolovská uhelná v Sokolovû, které rovnûï vzniklo na rekultivaci po tûïbû hnûdého uhlí. Delegáti tak mûli moïnost bûhem jedno dopoledne vidût dokonalou pfiemûnûnu krajiny od tûïby aï po opûtovné vyuïití pûdy skotem a lidmi. Po dobrém obûdû si je tû nûktefií do li na green, aby jim po nûkolika více ãi ménû profesionálních odpalech, lépe vytrávilo. Odpoledne pak bylo po krátké náv tûvû hradu Loket vûnováno prohlídce svûtovû známé skláfiské manufaktury Moser v Karlov ch Varech. O úspûchu této zastávky v programu svûdãí nekonãící fronty zahraniãních delegátû dychtících po nákupu nûãeho echt ãesk ho. S vyuïitím slevy, kterou jsme ve spolupráci s vedením spoleãnosti Moser, jakoïto na eho sponzora, získali, trvalo dlouhou dobu neï byl uspokojen i ten poslední zájemce o nákup kvalitního skla. A to je tû netu ili, Ïe jsme pro zástupce jednotliv ch zemí, které se kongresu zúãastnili, pfiichystali dar ve formû umûleckého kusu speciálnû vyrobeného pro tento kongres, jeï jim bude pfiedán bûhem závûreãného ceremoniálu v pondûlí veãer. Po návratu do hotelu a spoleãné veãefii následoval voln veãer, aby si mohli v ichni odpoãinout na dal í dlouh den. Pondûlní dopoledne bylo vûnováno náv tûvû jednoho z na ich nejvût ích chovû charolais vûbec spoleãnosti Farma Trojmezí a Pastviny v samotném cípu ãesko-barovsko-saské hranice aï za A í. Celá náv tûva toho podniku byla rozdûlena do nûkolika dílãích zastávek tak, aby delegáti mûli moïnost vidût cel zpûsob chovu charolais v tomto podniku. Bûhem perfektnû nachystané ná- 15

16 v tûvy na v eteãné dotazy ochotnû odpovídal manaïer spoleãnosti Milan Zahradník a hlavní zootechnik chovu pan Miroslav Picka. Na poslední zastávce v Trojmezí byla kromû obûda pfiipravena i kolekce nejzajímavûj ích kusû farmy. Delegáti tak mûli moïnost obdivovat nejenom kvalitní genetiku plnû srovnatelnou s francouzsk mi zvífiaty, ale rovnûï vysokou kvalitu managementu farmy vãetnû perfektnû udrïovan ch pastvin. Pro mnohé bylo témûfi neuvûfiitelné, Ïe v ekologickém zpûsobu hospodafiení bez moïnosti pfiihnojování prûmyslov mi hnojivy, je moïné kvalitu udrïet na tak vysoké úrovni. Inu, kdyï je ikovn sedlák a dobré poãasí, mohou vypadat pastviny jak na Novém Zélandû I pfiesto, Ïe pondûlí je na na ich památkách standardnû zavírací den, tak na odpoledne jsme nachystali speciálnû objednanou prohlídku skvostu ãeské historie relikviáfie svatého Maura, kter je k vidûní na zámku v Beãovû. Po korunovaãních klenotech se relikviáfi fiadí na druhou pfiíãku v Ïebfiíãku nejhodnotnûj ích historick ch artefaktû v na í zemi. O tom, Ïe mu tato pozice právem náleïí, se v ichni delegáti pfiesvûdãili bûhem 45-ti minutové prohlídky s v kladem o jeho historii a sloïitostmi pfii jeho dvanáctiletém restaurování, jehoï vyvrcholením je prohlídka samotného relikviáfie. Po skonãení prohlídky jsme v ichni spûchali zpátky do hotelu, aby se v ichni mohli dûkladnû pfiichystat na závûreãn galaveãer dámy do veãerních atû, panové zase do oblekû. Pro tak vzácn okamïik jsme zvolili ty nejreprezentativnûj í prostory, jaké lze v na í zemi najít slavností sál karlovarského grandhotelu Pupp. Je moïné, Ïe farmáfie z celého svûta hostil sál ve své dlouhé historii vûbec poprvé. Pamûtníka, kter by nám to mohl potvrdit ãi naopak vyvrátit bychom asi hledali stûïí, a tak jsme se museli spokojit s tím, Ïe po hvûzdách svûtov ch pláten karlovarského filmového festivalu ãi ãesk ch miss, zde usednou na e stars chovatelé plemene charolais z 15 zemí svûta. Atmosféra sálu byla perfektní, scénáfi veãera do puntíku nachystán, pûvabná moderátorka pfiipravena, stoly prostfieny, jídlo uvafieno, delegáti, na i vzácní hosté a zástupci sponzorû na místech, tak na co ãekat dál?! Veãer mohl zaãít. Obávali jsme se, aby v e dobfie dopadlo, ale mezi delegáty a na imi hosty vládla pfiíjemná pfiátelská a uvolnûná atmosféra, která se nejlépe projevila pfii závûreãném tanci. Po úvodních uvítacích slovech, vystoupení folklorního souboru a struãn ch proslovech na ich hlavních hostû ministra zemûdûlství Petra Gandaloviãe a prezidenta Agrární komory Jana Veleby následoval, mimo servírování kvalitního menu, okamïik pro pfiedání jiï zmiàovaného umûleckého daru z dílny sklárny Moser. Umûní se nedá popsat, to se musí vidût, a proto se jen omezím na to, Ïe dar zástupcûm jednotliv ch zemí spolu s námi pfiedal fieditel marketingu spoleãnosti Moser, pan Sluneãko. Pak uï jen pár podûkování, pfiedstavení a pozvání na pfií tí kongres a volná zábava za doprovodu hudby mohla zaãít. Dlouh, ale podle reakcí delegátû, velmi zajímav a pfiíjemn veãer skonãil o pûlnoci. Mírn de tík ani malé zpoïdûní autobusu nikomu náladu nezkazilo, a tak se v ichni spokojeni vrátili zpût do nedalekého hotelu, aby naãerpali sílu na dal í program. Pro nûkteré byl na úter pfiipraven alternativní program ve formû pfiímé cesty smûr Praha spojené s náv tûvou pivovaru Kru ovice, na ostatní ãekala poslední destinace oficiální ãásti programu v stava a aukce v Cunkovû. Cesta z VarÛ do Cunkova je daleká, a proto si mnozí krátili cestu buì dospáváním ãi popíjením ãeského piva, které jsme bûhem celého kongresu v hojné mífie servírovali. Na Cunkov jsme dorazili tûsnû pfied polednem a program mohl zaãít. Kromû na ich delegátû ãekalo na tribunách dal ích 120 francouzsk ch chovatelû, ktefií pfiijeli na Cunkov speciálnû kvûli této akci. Mnohamûsíãní pfiípravy organizátorû, stejnû tak jako usilovná práce chovatelû s pfiípravou zvífiat a jejich vodûním se v krátkém okamïiku zúroãily. V novotou se bl skající a vonící hale, která bude slouïit jako odchovna plemenn ch b kû, bylo v e pfiipraveno a pfiehlídka mohla zaãít. Komentování se ujal na im chovatelûm jistû dobfie známí pánové, Patrik Reverse a Jan Kaplan, pfieklad do angliãtiny a francouz tiny zaji Èuje Boris Kasatkin. V e probíhalo dobfie. Po v stavû následoval obûd a po nûm aukce. Po prvotním ostychu se nakonec ruce zájemcû zvedly a prodaly se první kusy nejprve jalovice a pak i nejlep í b ci z leto ních v bûrû, ktefií byli speciálnû vybráni a schováni pro tuto akci. Dojetí, pfiedání cen, podûkování a úleva z dobfie provedené práce následovaly po vydraïení posledního kusu. Náv tûvníci pomalu opou tûli halu, delegáti odjeli smûr Praha, chovatelé a organizátofii zûstali, aby koneãnû v klidu posedûli a zhodnotili svou nároãnou práci. Já jsem se k nim na tomto místû téï pfiipojil bylo to prostû skvûlé, díky moc v em! Stfiedeãní prohlídka Prahy s prûvodcem vãetnû obûdu na lodi na Vltavû uï byla jen pro ty, ktefií si ji objednali a odlétali domû pozdûji. Stejnû jako více ménû turistická post-tour z Prahy do Vídnû pfies jiïní âechy a jiïní Moravu. Té se z více neï 130 delegátû úãastnilo jiï jen 25 úãastníkû, ktefií mûli dostatek ãasu (a moïná i penûz), aby ve stfiední a v chodní Evropû strávili témûfi mûsíc. Pro ty, ktefií si totiï zvolili i pre-tour pofiádanou maìarsk mi kolegy, zaãal program jiï 9. srpna a konãil 2. záfií. Tfii zemû sdílející podobnou komunistickou minulost a pfiesto tak odli né kulturnû i z hlediska chovu masného skotu a charolais zejména. A moïná, Ïe právû toto bylo na celém kongresu pro zahraniãní náv tûvníky to nejzajímavûj í. Poznat, vidût, porovnat tak by se dal charakterizovat cel prûbûh kongresu. A to, Ïe jsme byli nejlep í, to si musíme fiíkat i kdyby nás nikdo jin nepochválil. Pfii el totiï ãas na to, aby na i chovatelé byli hrdí a py ní na to, co mají a co umí a dokázali po letech dfiiny svou práci prodat. A Ïe se nemáme za co stydût a Ïe je co nabízet, tak také o tom nás tento kongres pfiesvûdãil! 16

17 Co na závûr? To nejdûleïitûj í ze v eho podûkování v em, ktefií se na zdaru celého kongresu a v ech jeho ãástí v âeské republice nûjak m zpûsobem podíleli. Samozfiejmû není moïné vyjmenovat v echny, protoïe lidí bylo skuteãnû dost. V takov ch pfiípadech se obvykle radûji nejmenuje nikdo, abychom nûkomu, koho vynecháme, neublíïili tím, Ïe na nûj zapomeneme nebo tím, Ïe si myslíme, Ïe jeho zásluhy jsou men í, Ïe si nezaslouïí b t v seznamu uveden. Pfiesto v ak já zvolím cestu vyjmenování firem a osob i za cenu, Ïe zde nebudou v ichni. Pfiedesílám v ak, Ïe ostatní neopomíjím z v e uveden ch dûvodû, ale prostû proto, Ïe by byl seznam pfiíli dlouh. Dûkujeme: v em chovatelûm, ktefií pfiipravili svá zvífiata aè na v stavy ãi pfii prohlídce farem Jan Zatloukal (Nová Ves), UFARMA spol. s r.o., Hana Nováková (Sirá), Mûcholupská zemûdûlská a.s., umavsk statek Dlouhá Ves s.r.o., ZP Hospfiíz a.s., DV Batelov, Ing. Adolf Neuman (Okfie ice), Josef Dvofiák (Ptáãov), AGROCHYT s.r.o. (Mohelno), Libor Konvalinka (Jimramovské Pavlovice), Vlastimil a Jitka Hatlákovi (Mezibofií), ZD Skály Bene ov, Josef evãík (Ludíkov), ZePo a.s. Horní Libchavy, Franti ek Lédr (Sopotnice), Ing. Josef R del (Hodslavice), Agro Huzová s.r.o., DruÏstvo Velk Újezd, Miloslav Koukal (Miliãín), Jasno spol. s.r.o. Jasenná, Genoservis a.s., Sokolovská uhelná, právní nástupce, a.s., Chov Charolais Slabce, spol. s r.o., Petr Tkáã, ing. Pavel Kozák (Milevsko), Bovet a.s. (Sloupnice), Agrokomplet 2000, spol. s.r.o. (JanÛv DÛl), Vlastmil Zobal (Bor u Bfieznice), ZD Opafiany, ZD Pozovice v em organizacím a osobám, které pfiipravovali ãi se spolupodíleli na zdaru obou v stav Genoservis, a.s., ing. Pavel Kozák (OPB Cunkov), Natural, spol. s.r.o., Bovet a.s., Genes Diffusion speciální dík patfií zástupcûm farem, které jsme nav tívili Milan Zahradník a Miroslav Picka (Farma Trojmezí a Pastviny), Milan trudl a Robert Novák (Sokolovská uhelná) a v em jich kolegûm, které do organizace zahrnuli v em sponzorûm, ktefií pfiispûli sv mi financemi ãi dary na zv ení úrovnû kongresu Moser, a.s., Sokolovská uhelná, právní nástupce, a.s., Alltechnology C.Z. s.r.o., Mikrop âebín a.s., âmsch, a.s., Z UD Masokombinát Poliãka, a.s. v em profesionálním pracovníkûm svazu, ktefií tvofiili dûleïit spojovací ãlánek mezi svazem a organizátory partnerûm kongresu: Ministerstvo zemûdûlství, Karlovarsk kraj a mûsto Karlovy Vary a v em ostatním, ktefií nûjak m zpûsobem pfiispûli ke zdárnému prûbûhu celé akce a které jsem v e nevyjmenoval. Dûkujeme bez vás by akce nemohla b t úspû ná! Plemenní býci z chovu společnosti Sokolovská uhelná, v pozadí elektrárna stejné firmy (foto: Karel Melger) 17

18 Jan tráfelda, Natural, spol. s r.o. Dne 26. srpna 2008 v rámci XXXV. Svûtového kongresu charolais probûhla na OPB Cunkov prestiïní v stava a aukce charolais. Témûfi tisícovce náv tûvníku se pfiedstavila padesátka nejlep- ích jalovic, b kû a krav, peãlivû vybraná, aby prezentovala úroveà chovu plemene v âeské republice. Obrovské úsilí v ech, ktefií akci pfiipravovali pfiineslo ovoce v pozitivních ohlasech nejen v âesku, ale i v zahraniãí. âe tí chovatelé charolais nûkolik let váhali, zda se úãastní 35. svûtovém kongresu charolais. Na jafie 2007 se ledy pohnuly. V emi na imi chovateli oblíben genetik pan Patrick Reverse z Charolais Optimal nav tívil Odchovnu plemenn ch b kû v Cunkovû. Motivoval fieditele Naturalu, mnohaletého zástupce Charolais Optimal ing. Jana tráfeldu. Pfiesvûdãil ing. Pavla Kozáka z OPB Cunkov. Pro vûc se nadchl ing. Jan Kaplan, plemenáfisk guru" charolais. Do kvartetu organizátorû se pfiipojil Bovet a.s. s fieditelem MVDr. Petrem Krontorádem. Akci zafiadil do programu kongresu âesk svaz chovatelû masného skotu a Klub chovatelû charolais. Pfiedseda svazu Karel eba, fieditel Kamil Malát, fieditel PK Jan Kopeck a pfiedseda klubu charolais ing. Milan trudl podpofiili skutkem, úãastí i radou na í akci. Ministerstvo zemûdûlství pfiislíbilo podporu. Bylo rozhodnuto: rozjedeme to! DvoustupÀová selekce toho nejlep ího vykrystalizovala ve v bûr plemenic z chovû Bovet, Ostr ing. Kozáka, zemského chovu charolais Pozovice, rodinné farmy manïelû Hatlákov ch z Mezibofií, z farmy Capouchov ch s jalovicemi z Boudova Veselíãka a ze Sokolovské uhelné. Svou hfiivnu sloïil i Patrick Reverse: ve Francii vybral ãtyfii elitní jalovice ve stáfií jeden a pûl roku, které Genes Diffusion Optimal zakoupila a Natural na jafie 2008 importoval do âech. 18 PrestiÏní v stava a aukce charolais na 35. svûtovém kongresu O kvalitû tûchto jalovic mluví napfi. to, Ïe vybíral mezi vítûzkami v stavy Concours National Charolles 2007, nebo to, Ïe Patrick vypracoval na v echny jalovice pfiipafiovací plán pro embryotransfer a pro následnou inseminaci. ZároveÀ je Genes Diffusion Optimal pfiipraven od kaïdé jalovice jeden v plach odkoupit zpût do Francie. Kolo ãasu nebylo jiï moïno zastavit; byl stanoven den D: , v poslední den programu 35. svûtového kongresu ve stfiední Evropû probûhne PrestiÏní v stava charolais v Cunkovû. Následnû se pfiidala my lenka nûkteré jalovice a b ky nabídnout v draïbû. S nejlep ími b ky leto - ního roãníku z odchoven se k Bovetu a OPB Cunkov pfiidal Agrokomplet 2000 JanÛv DÛl, Sokolovská uhelná, ZD Opafiany a Vlastimil Zobal z Boru u Bfieznice. Místo ãinu, Odchovna plemenn ch b kû v Cunkovû se stala dûji tûm a následnû i jevi tûm na í prestiïní akce. Zbrusu nová hala pro odchov a testaci stovky plemenn ch b kû v premiéfie poskytla svûj impozantní prostor pfiedvadi ti a tribunám pro náv tûvníky. Pracovníci konstrukãních firem Wolf System, Vlastimil Racek, Wasserbauer z Rakouska a generálního dodavatele NEW, s. r. o. pod vedením stavitele Fuky dokonãovali poslední detaily budovy. Do haly doslova vtrhl realizaãní t m, zametalo se, stavûly se tribuny, pfiedvadi tû, zakrátko jiï byl zapojen k obveselení budovatelû mohutn ozvuãovaní systém a jako vrchol ãtyfii metrové plazmové displeje. V pûvodní budovû odchovny bylo shromáïdûno a ustájeno 46 kusû jalovic, krav a b kû. O etfiovatelé z fiad pofiadatelsk ch firem peãlivû nacviãovali vodûní, myli a amponovali, stfiíhali a naãesávali uï nûkolik dní. Aã zku ení profesionálové, pfiece jen se síly vyãerpávaly. Proto byli velkou posilou nejen fyzickou ale i morální dva chovatelé limousine, ktefií pfii- li z pfiátelské kolegiality pomoci. Adolf Loos ze Svaté Katefiiny a Pavel Kaãírek z Kostelce, ti oddfieli tu nejtûï í práci spoleãnû s Vlastou Zobalem a jeho synem. Vymydlení charoláãci na speciálních lûïkách, opeãovávaní celou noc, jsou pfiipraveni na v stavu Ráno. Poslední zametání, pfiípravy, ãisté dïínsy, svazové triãko a ãepice. Pavel Kozák, Patrick Reverse, Jan tráfelda a Petr Krontorád uï mají kravaty: V devût hodin pfiijíïdí ãtyfii autobusy chovatelû charolais a specialistû pfiímo z Francie. Dal í stovky ãesk ch chovatelû a zájemcû o plemeno, zemûdûlcû z blíï i dál. Ministerstvo, veterináfii, lidí rychle pfiib vá. V deset hodin pfiijíïdûjí pracovnû odûní jezdci v ãele s Karlem Spáãilem na westernov ch koních a zvou v echny, ktefií si prohlédli vystavované charolais na stání, aè je následují do pfiilehlé jezdecké haly. Zde bravurnû pfiedvádûjí cutting, oddûlení jednoho kusu z patnáctihlavého stáda a jeho následnou izolace. KéÏ bych mûl u svého stáda takového jezdce a konû, pfieje si vût ina pfiítomn ch praktick ch chovatelû. Av ak ãas nepfie lapuje na místû. PfiijíÏdí tfii autobusy s úãastníky svûtového kongresu a v stava a pfiedvádûní charolais je zahájena. Zhasly plazmy s videoprezentací chovatelû a pofiadatelû. Uvítání a pfiedstavení svého chovatelství se ujímá hostitel ing. Pavel Kozák. Rozsvítilo se 8 KW reflektorû a jako na koncertû svûtov ch rockov ch skupin v praïské arénû vchází postupnû letos odstavení b ãci a jaloviãky. Komentáfie se ujímá ing. Jan Kaplan, francouzky komentuje Patrick Reverse a do angliãtiny pfiekládá dr. Boris Kasatkin. Show nabírá spád, následují star í jalovice a posléze deset impozantních, kolem 1000 kg váïících dam, elitních krav, dárkyà embryí, tûch nejlep ích z na í populace. Na podium vstupují dal í hodnotitelé: Arne Hansen z Norska a Jim Bruce z Austrálie. Vyhla ují vítûze kategorií: Kategorii mlad ch b ãkû vyhrál

19 geneticky bezroh Patrik z Cunkova, narozen 3. prosince 2007, po otci Superior, otec matky Paladin. Jeho chovatelem je ing. Kozák. Mezi mlad ími jalovicemi vybrali hodnotitelé Primu z Ostrého ET (narozená , otec Pinay ZCH 809), také z chovu ing. Kozáka. V kategorii bfiezích jalovic zvítûzila Oliva z Mezibofií, z chovu ing. Vlastimila. Hatláka, po otci Impairovi, nar Nejlep í kravou nakonec vyhlásili Karlu Bovet ET z Bovetu Sloupnice (otec Ibob, otec matky Cardinal). Dopolední show konãí a kolem tisícovky úãastníkû se odebírá k obûdu. Cel 600kilogramov peãen b k je bûhem dvou hodin snûden a leïet nezûstaly ani sponzorské tûdré ochutnávky s rû z mlékárny v Pfií ovicích a blízk ch Sedlãanech ãi uzeniny z Masny Vimperk nebo víno ze ZP Îabãice. Nervozita potenciálních zájemcû v odpolední aukci, prodávajících chovatelû a organizátorû jim nenechá se pofiádnû najíst. Aukce zaãíná pfiesnû podle programu tfiicet minut po jedné odpolední. V kotli je 450 zájemcû a pozorovatelû. Na 60 cm zv ené podium vstupuje do záfie reflektorû první draïená jaloviãka. Je nejistá, jako i její vodiã. Komentáfi a draïba opût probíhá ve tfiech jazycích. Pochopit vyvolávací cenu a její zvy ování v draïbû v ak mûïe i hluch. Na ãtyfiech plazmov ch obrazovkách ãísla hovofií zcela jasnû. DraÏitelé jsou v ak vyvedeni z míry. Organizátor aukce zvolil mezinárodní styl: Ïádné zálohy ãi draïební terãíky, Ïádná registrace. Îádné pomalé komentáfie ãi rozhodování! Aukce je prestiïní, je ctí na ní nabídnout jalovice a b ky na prodej. Je pod úroveà organizátorû i draïitelû skládat zálohu. DraÏí se rukou a za ní si kaïd stojí. Mlad í jaloviãky jsou vydraïeny. Nûktefií majitelé neprodali a jsou paradoxnû rádi. Dali do draïby to své nejlep í pro prestiï v stavy. KdyÏ neprodáme zûstane doma, tím lépe, získáme dal í potomstvo. Pozornost aukce se vypíná ke ãtyfiem jeden a pûl roãním francouzsk m jalovicím. Vyvolávací cena 3000 euro je jen rychl start. Zde uï nejde jen o prestiï, hraje se o vysokou genetiku. Nejen ve v sledcích jejich kontroly uïitkovosti a sloïení pfiedkû v pûvodu. Jde hlavnû o odhad plemenn ch hodnot jejich matefisk ch vlastností. Nezasvûcení v údivu pfiihlí- Ïejí, draïitelé se vrhnou po hlavû do adrenalinu boje o vítûzství v draïbû. Za pár minut je jasno: V echny jsou prodány v cenách od 3300 do 4600 euro. Následuje aukce esti b kû, tûch nejlep ích z leto ních testû. Zájem draïitelû je vlaïnûj í neï u jalovic. Je po sezónû, plemenice jsou bfiezí nebo jalové, chovatelé mají starosti s prodejem zástavu ãi s oãkováním na bluetongue. Pfiesto i b ci rozpálí draïbu. Na pódium pfiichází Poutník z Boru, veden sv m milujícím chovatelem Vlastou Zobalem. Poutník je geneticky bezroh m synem Paladina, prvního bezrohého zlep ovatele ve Francii. Vlastimil Zobal by si nejradûji nechal Poutníka doma, b k ho poslouchá na nejmen í pokyn a vûrnû mu dûvûfiuje. Ale aukce se bleskovû rozjíïdí. Húúú upozor- Àuje pomocník draïitele, Francouz Jean-Marie. Jan tráfelda z Naturalu chce Poutníka koupit za 3600 EUR pro inseminaãní stanici v Hradi tku. Ááá kfiiãí dal í francouzsk skrutátor Vincent nabídku konkurenta. UÏ jen mrknutím zvy uje éf Naturalu o dal ích sto eur. A znovu protinabídka a vítûzí RVES Bublava. Poutník si pûjde uïívat slastí pfiirozené plemenitby a umûlá inseminace je mu odepfiena. Aãkoliv se na aukci v echny nabízené kusy neprodaly, opak se stal hned po aukci. Zbytek byl prodán po telefonu bûhem jednoho t dne. A tím máme záïitek první mezinárodní v stavy a aukce za sebou a na i chovatelé získali zku enosti a sebevûdomí pokraãovat dál. V genetice a lechtûní, ve v stavách i aukcích! Nejen v charolais! Angus na náv tûvû u Charolais Svûtov kongres Charolais je v znamná akce, a proto jsem byl velmi poctûn, kdyï mû kolegové oslovili s poïadavkem, abychom na tuto v znamnou akci pfiipravili b ka na roïni. VÛbec nikdo nemûl problém s tím, Ïe se na bílém kongresu bude podávat ãerné maso. Musím se pfiiznat, Ïe jsme cítili velkou zodpovûdnost a trochu i trémy, aby v e klaplo. Podafiilo se. Bylo pfiíjemné sly et z úst pfiedsedy klubu a i dal ích úãastníkû chválu a uznání. To vyjádfiili i zahraniãní úãastníci (pfiedev ím Francouzi), ktefií si vystáli dlouhou frontu na roïnûnou dobrotu. Myslím, Ïe je to dobr pfiíklad spolupráce mezi chovateli, byè jejich plemena soupefií na trhu. DÛleÏité je, Ïe chovatelé z âeské republiky odvedli kus dobré práce a dokázali jí prezentovat. A pro zvûdavé... B ãek se narodil v na em chovu v Libnovû po otci AAP 223. Byl to ãistokrevn Aberdeen Angus. PoráÏková váha ve vûku 17 mûsícû byla 616 kg, zrál 3 t dny, pekl se 22 hodin a snûden byl za 1 den. Ing. Miroslav Vráblík, M.I.L.O.S. Inc. 19

20 Fota Karel Melger Cunkov PrestiÏní v stava a aukce charolais Cunkov 26. srpna 2008