H δ+ A z- K z+ Obr. E1

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "H δ+ A z- K z+ Obr. E1"

Transkript

1 ELEKTROCHEMIE Elektrochemie je část fyzikální chemie studující roztoky elektrolytů a děje na elektrodách do těchto roztoků onořených. Studuje tedy roztoky obsahující nabité částice - ionty. Pojmy elektroda, elektrolyt, elektrolýza, ion, anion, kation zavedl M. Faraday asi kolem roku 183. Pro fyzikálněchemický ois roztoků elektrolytů a rocesů v nich robíhajících je nutné kromě obecných zákonitostí robraných již dříve brát do úvahy i secifické zákonitosti těchto soustav. 1. Elektrolytická disociace Základní dějem určujícím secifické chování elektrochemických soustav je elektrolytická disociace, což je roces rozkladu elektrolytu v roztoku na nabité ionty - kationty (kladně nabité ionty) a anionty (záorně nabité ionty). Na disociaci elektrolytu se odílejí molekuly rozouštědla, které umožňují řekonání elektrostatických sil mezi ionty a tím i jejich oddálení a tedy disociaci. Pro elektrolyt tyu K m A n lze roces disociace zasat rovnicí K m A n m K z n A z-. S interakcí mezi iontem a molekulou rozouštědla souvisí ojem solvatace nebo okud je rozouštědlem voda ojem hydratace. Tyto ojmy vyjadřují skutečnost, že náboj iontu zůsobí, že určitý očet molekul rozouštědla s iontem vytvoří asociát (vodíkové atomy vody nesoucí částečný kladný náboj se orientují k záornému náboji aniontu, zatímco kyslíkový atom ke kationtu viz schéma na Obr. E1) a tím tyto molekuly jsou vyloučeny z translačního ohybu roztokem. K z δ- O H δ A z- Obr. E1 H δ Pro každý ion je očet molekul rozouštědla různý a je vyjádřen solvatačním nebo hydratačním číslem. Příklady jsou uvedeny v následující tabulce. Ion Li Na K Rb F - Cl - I - Hydratační číslo ,7 Pro kvantitativní vyjádření disociace zavádíme ojem stueň disociace α definovaný jako odíl látkového množství elektrolytu disociovaného na ionty a celkového látkového množství tohoto elektrolytu v roztoku, tj.. α množství disociovaných K množství celkové K A Protože se na disociaci elektrolytu odílí rozouštědlo je logické, že stueň disociace elektrolytu závisí nejen na koncentraci, ale i na tyu rozouštědla. Podle stuně disociace rozeznáváme elektrolyty silné ro něž α1 s (u vodných roztoků do této skuiny atří anorganické kyseliny, KOH, NaOH, LiOH a všechny soli) a elektrolyty slabé s α<1 (u vodných roztoků sem atří některé organické kyseliny, hydroxid amonný). Při velmi vysokém zředění musí být každý elektrolyt úlně disociovaný tj. α1, neboť v roztoku budou kationty a anionty úlně odděleny molekulami rozouštědla.. Elektroneutralita roztoků elektrolytů Pro roztok elektrolytu jako celek latí odmínka elektrické neutrality, která říká, že kladné a záorné náboje se v roztoku musí komenzovat. To lze ro elektrolyt K n A m disociující dle rovnice K m A n m K z n A z- zasat ve tvaru m z n z -, kde z je kladné a z - je záorné číslo. m n m A n 1

2 3. Chemické otenciály v roztocích elektrolytů, standardní stavy Existence iontů v roztocích elektrolytů odmiňuje elektrostatickou silovou interakci mezi nimi i ři vysokých zředěních. Navíc je zde interakce mezi iontem a molekulami rozouštědla, tj. efekt solvatace iontu. Méně odstatné jsou v roztocích elektrolytů interakce mezi nedisociovanými molekulami a lze je roto v rvním řiblížení zanedbat. Tyto jevy vedou k volbě standardního stavu ro rozouštědlo (složka 1) jako stavu čistého kaalného rozouštědla za teloty a tlaku soustavy. Pro elektrolyt (složka ) se naoak volí hyotetický standardní stav, ři němž by elektrolyt měl v roztoku o koncentraci 1M (1 mol/dm 3 ) stejné interakce jako v roztoku nekonečně zředěném. Pro tento standardní stav lze sát * c. γ C μ (T, P,C) μ (T,P,c 1M) RT. ln γ C 1 ro c M O c Podíl c Cr O c označuje relativní koncentraci (je bezrozměrná, rotože c dosazujeme jako molární koncentraci) a číselně je rovna molární koncentraci. Protože elektrolyt je v roztoku alesoň částečně disociován na ionty, je nutné zavést veličiny vystihující aktivity a aktivitní koeficienty iontů. Jelikož není možné zjistit odděleně aktivitu kationtů a aniontů (vzhledem k odmínce elektroneutrality není možné dostat roztok, kde by byly ouze kationty, oř. anionty) zavádí se ojmy střední aktivita elektrolytu a, střední aktivitní koeficient elektrolytu γ, a střední relativní koncentrace elektrolytu C r, které oisují neideální chování složek v roztoku elektrolytu. Pro obecný elektrolyt K m A n, který disociuje dle rovnice K m A n m K z n A z- latí následující definice a a m K.a n (mn) A a γ (mn) γ m n K. γ A C (mn) r C m n rk. C ra Debye - Hückelova teorie Pro roztoky elektrolytů vytvořili Debye a Hückel teorii ro výočet středního aktivitního koeficientu elektrolytu. Tato teorie bere do úvahy ouze elektrostatické interakce mezi ionty v roztoku. Pro zředěné roztoky a elektrolyt disociující na kation s nábojem z a anion s nábojem z - odvodili vztah lnγ 1, IS z z IS. 3 3 ε r.t 1 1,59 ri 1 ionty c z i i IS ε r.t kde ri je oloměr iontové atmosféry v [m], ε r je relativní ermitivita rozouštědla, IS je iontová síla (rozměr [mol.m -3 ]). Součet v druhé rovnici se rovádí řes všechny ionty řítomné v roztoku, což ukazuje vliv dalších elektrolytů v roztoku na střední aktivitní koeficient daného elektrolytu v roztoku. Iontová síla se zvětšuje, když se koncentrace iontů v roztoku zvětšují. Pokud je rozouštědlo voda (ε r 78,54) a telota je 98 K, ak ri3.1-1 m a ln γ,371 z z IS 1,313 Pro malé hodnoty iontové síly IS<5 mol/m 3 lze oužít zjednodušený vztah lnγ z z -. IS,5 IS

3 Dle osledních dvou vztahů je střední aktivitní koeficient daného elektrolytu jednotkový ro nulovou iontovou sílu. To odovídá volbě standardního stavu ro elektrolyt. Se zvětšováním iontové síly se aktivitní koeficient odle Debye-Hückelova vztahu zmenšuje (viz. Obr. E). 1 Debye-Huckel z z - 1 γ - Reálná závislost Debye-Huckel z z - Obr. E Iontova sila - IS Debye-Hückelův vztah latí ro zředěné roztoky elektrolytů, do hodnot iontové síly asi 1 mol/m 3. Pro vyšší hodnoty iontové síly se kromě elektrostatických interakcí mezi ionty ulatňují další silové interakce jako jsou tvorby iontových asociátů (nař. K A - K ) i solvatace iontů molekulami rozouštědla. Pak se střední aktivitní koeficient může znovu zvětšovat (viz Obr. E, čárkovaná křivka). Pro tyto efekty dosud obecná teorie nebyla vytvořena. Střední aktivitní koeficienty elektrolytů lze určit z kryoskoických měření nebo měření osmotického tlaku v roztocích elektrolytů nebo omocí elektrochemických článků. Vedení elektrického roudu roztoky elektrolytů Přítomnost nabitých iontů v roztocích elektrolytů je říčinou, že tyto roztoky vedou elektrický roud o vytvoření gradientu elektrického otenciálu. Ve srovnání s vodiči rvního druhu - kovovými vodiči, mají roztoky elektrolytů - vodiče druhého druhu mnohem nižší vodivost a dochází v nich k chemickým změnám účinkem elektrického roudu. Elektrolýza- Faradayovy zákony Elektrolýza oisuje jednu z chemických změn vyvolaných gradientem elektrického otenciálu a to chemické reakce robíhající na elektrodách. Po řiojení elektrického naětí k roztoku elektrolytu, rojde roztokem elektrický roud I a kationty jsou transortovány k záorné elektrodě katodě, anionty ak ke kladné elektrodě anodě. Zde dojde k elektrodovým reakcím. Nař. v roztoku soli NiCl katoda Ni e Ni(s) anoda Cl - Cl e Na tyto reakce lze ohlížet jako na chemické reakce, ouze s tím rozdílem, že látkové množství elektronů určujeme na základě náboje rošlého roztokem. Je známo, že 1 mol elektronů nese náboj jeden Farad - F tj C/mol. Pro obecnou elektrodovou reakci M z z e M a růchod náboje Q systémem, tj. Q/F molů elektronů, se na základě stechiometrie vyloučí Q/(zF) molů látky M. Náboj lze určit z roudu rocházejícího elektrolytem n zf Q Idτ τ M kde integrace se rovádí za dobu růchodu roudu roztokem. Tuto zákonitost objevil M. Faraday v olovině 19 století a nazývá se Faradayův zákon. Protože vážení atří k nejřesnějším fyzikálním metodám, oužívá se elektrolýzy ro velmi řesné určení náboje a roudu v řístrojích zvaných coulometry, kde se nař. v coulometru na Ag sestávajícího z Pt elektrod onořených do roztoku AgNO 3 a zaojených do série s daným obvodem, váží vyloučené stříbro za určitý čas. Vodivost elektrolytů Pro elektrolyty latí Ohmův zákon 3

4 UR.I Pro růchod elektrického roudu elektrolytem s růřezem A a délkou L íšeme R ρ.l /A, kde ρ je secifický odor. Častěji se oužívá secifická vodivost κ1/ρ [S/m]. Pak G κ.a/l, kde G je vodivost [S]. Odor (vodivost) elektrolytu se měří s využitím konduktometru, jehož hlavní část je vodivostní nádobka sestávající ze dvou Pt elektrod s lochou A a se vzdáleností L. Pro měření se využívá můstků se střídavým roudem, aby se otlačila elektrolýza. Protože je obtížné určit velmi řesně rozměry oužívaných elektrod a jejich vzdálenost, rovede se s danou nádobkou nejrve kalibrační měření odoru (vodivosti) R z (G z ) u elektrolytu se známou hodnotou secifické vodivosti κ z. Tím se určí odorová konstanta nádobky K odle vztahu K L/A R z κ z a ak κ K/R Poř K L/A κ z /G a ak κ KG Ke kalibraci konduktometru, tj. určení K se oužívá 1 M roztok KCl, jehož vodivost je řesně roměřena. Moderní tyy konduktometrů mají již kalibraci zahrnutu a na disleji je ukazována římo měrná vodivost. Molární vodivost Zkušenost ukazuje, že měrná vodivost elektrolytů závisí na jejich koncentraci. Proto se zavádí ojem molární vodivost Λ. Pro elektrolyt K m A n disociující odle rovnice K m A n m K z n A z- se oužije definice κ κ Λ mz C n z C kde C je molární koncentrace elektrolytu. Tato definice znamená, že molární vodivost je vztažena na jednotkovou koncentrací zlomků iontů (nař. CO 3 - /, SO 4 - /, ale OH - /1) Molární vodivost závisí rovněž na koncentraci, ale méně než měrná vodivost. Tato závislost je různá ro silné a slabé elektrolyty (viz Obr. E3). Λ Silny elektrolyt Slaby elektrolyt Obr. E3 C,5 Pro silné elektrolyty latí exerimentální závislost Λ Λ k c.c,5, kde k c je exerimentální konstanta (ro každý elektrolyt jiná) a Λ je molární vodivost ři nekonečném zředění. Pro slabé elektrolyty Arrhenius vyjádřil stueň jejich disociace α vztahem Λ α α( C). Λ Stueň disociace závisí silně na koncentraci, roto i molární vodivost slabých elektrolytů závisí silně na koncentraci, jak je zřejmé z Obr. E3. Kohlrausch zjistil, že ři vysokém zředění se kationty a anionty ohybují nezávisle (silově se vzájemně neovlivňují). Pak latí 4

5 Λ Λ Λ -. V osledním vztahu Λ (Λ - ) je molární vodivost kationtu (aniontu) ři nekonečném zředění. Z tohoto vztahu vylývá, že ro každý kationt a aniont dostaneme nezávisle na tyu elektrolytu stejnou hodnotu Λ a Λ -. Rychlosti iontů, řevodová _čísla Elektrický roud v roztoku elektrolytu je řenášen ionty. Kation a anion mají obecně různé rychlosti a tedy řenesou různé množství náboje. Souvislost mezi nábojem řeneseným ionty a jejich vlastnostmi, lze odvodit z bilance rošlého náboje. Pro elektrolyt K m A n disociující v roztoku na kationty K z s koncentrací c.α.m a anionty A z- s koncentrací c.α.n lze ro bilanční lochu o růřezu A a jednotku času sát: Tok kationtů ke katodě: tj. náboj řenesený za jednotku času kationty bilanční lochou (všechny kationty, které jsou v objemu Av řejdou za jednotku času bilanční lochou A směrem ke katodě) Q ' F C. α.m.z.a v. Tok aniontů k anodě: tj. náboj řenesený za jednotku času anionty bilanční lochou (všechny anionty, které jsou v objemu Av - řejdou za jednotku času bilanční lochou A směrem ke katodě) Q - ' F C. α.n.z -.A. v -., kde v a v - jsou rychlosti ohybu kationtu a aniontu ke katodě a k anodě. Q znamená náboj za jednotku času. Celkový náboj řenesený bilanční lochou: Q'Q ' Q - ' C. α.a.f.[m.z.v n. z -.v - ] Vzhledem k odmínce elektroneutrality m.z n.z - ak I Q' C. α.m.z.a.f.[v v - ] Pro secifickou vodivost κ dostaneme na základě oslední rovnice vztah [ v v ] Cαmz F[ u u ] Cα [ Λ Λ ] 1 L L I LCαmz F κ mz ρ RA UA U kde u v /(U/L) a u - jsou ohyblivosti iontů, které jsou rakticky nezávisle na sádu elektrického naětí U/L mezi elektrodami. Závisí jen na koncentraci elektrolytu. Mezi kationty a anionty mají z hlediska ohyblivosti významné ostavení H s u 36,3 m /(sv) a OH - s hodnotou,5 m.s -1 /V. Ostatní ohyblivosti jsou menší než 1 m.s -1 /V. Abnormální ohyblivost rotonu se vysvětluje vytvářením a rozadem vodíkových vazeb, které dominuje nad řenosem samostatné částice H. Q - Q Obr. E4 Další veličinou určující odíl kationtů a aniontů na řenesení náboje v roztoku elektrolytu jsou řenosová čísla, která měří odíl náboje řeneseného kationtem t a aniontem t - omocí rovnic 5

6 Q u Λ t Q Q u u Λ Q u Λ t Q Q u u Λ Převodová čísla jsou exerimentálně dostuná a měří se nař. Hittorfovou metodou (viz Obr. E4). U této metody máme řístroj sestávající ze tři vzájemně roojených rostor, katodového, středního a anodového, v nichž je elektrolyt. Když je na elektrody řiveden náboj (roztokem rojde roud), dojde v katodovém a nodovém rostoru k elektrolýze, která změní množství elektrolytu. Měříme celkový náboj rošlý těmito rostory Q a úbytky elektrolytu v katodovém Δn K a anodovém rostoru Δn A- Tyto úbytky budou záviset na tyu elektrolytu. Nař. ro HCl dostaneme z bilance náboje v katodovém rostoru: vybití Q/F/1 molů rotonů na katodě elektrodovou reakcí, tvorba Q/F/ molů H t.q/f/1 molů rotonů řijde do katodového rostoru ze středního rostoru t -.Q/F/1 - molů aniontů odejde z katodového rostoru do středního rostoru Celková změna v katodovém rostoru je (1-t ).Q/F/z molů rotonů a t -.Q/F/z - molů aniontů a tedy Δn K t -.Q/F molů elektrolytu. Analogickým ostuem ro anodový rostor dostaneme úbytek elektrolytu Δn A t.q/f. Úbytky množství elektrolytu se exerimentálně stanoví. Pokud známe náboj, je ak možné vyočítat řevodová čísla. Náboj lze stanovit z roudu a času nebo z údaje coulometru zaojeného do série s měřící aaraturou. Ve středním rostoru se množství elektrolytu nemění a může sloužit ro referenční měření. Převodová čísla, stejně jako ohyblivosti iontů závisejí na koncentraci elektrolytu. Pro některé elektrolyty jako je KCl a KNO 3 jsou řevodová čísla kationtu a aniontu téměř stejná rovná řibližně,5. Této vlastnosti se využívá ři konstrukci solných můstků. Chemické rovnováhy v roztocích elektrolytů, iontové rovnováhy Podobně jako v chemické termodynamice charakterizujeme i v roztocích elektrolytů chemickou rovnováhu omocí odovídající rovnovážné konstanty a rovnic, které ji oisují. Vzhledem k tomu, že ro ionty v roztoku a elektrolyt volíme standardní stav látky ři telotě a tlaku systému a c 1 mol/dm 3 budou hodnoty těchto konstant záviset na tyu rozouštědla a tedy v různých rozouštědlech budou různé. Při výočtech je rovněž v řadě říadů nutné zahrnout vliv interakcí iontů a tedy očítat s aktivitními koeficienty elektrolytů. Tyto rovnováhy zahrnují rocesy jako je disociace vody, disociace slabých kyselin a zásad, hydrolýsu solí a rozustnost solí. Disociace vody Secifické ostavení v oblasti iontových rovnováh má voda, která je jednak rozouštědlem ro řadu elektrolytů, jednak sama částečně disociuje. Iontové rovnováhy ve vodě oisují rovnice - H O(l) H OH (Disociace) K v a ( H ) a( OH ) a ( H O) ro T 98 K H H O H 3O (rotolýza) K Pro nedisociovanou vodu jako rozouštědlo volíme standardní stav čistá kaalná voda za teloty a tlaku systému. Vzhledem k malému stuni disociace vody lze aktivitu vody ovažovat v zředěných roztocích za konstantní a rovnu rakticky 1. Je zřejmé, že v důsledku rotolytické reakce se bude H, roton, v roztoku vyskytovat jen ve formě hydroxoniového ionu H 3 O nebo jeho vyšších asociátů. Pro jednodušší zůsob záisu iontových rovnováh se většinou racuje ouze s označením H. K v

7 Na základě aktivity rotonu v roztoku se zavádí ojem H charakterizující kyselost nebo zásaditost roztoku H -log[a(h 3 O )] V čisté vodě a(h 3 O )a(oh - )K v a ak H7. Pro kyselé roztoky je H mezi a 7 a ro zásadité je hodnota H mezi 7 a 14 ři 98 K. U roztoku elektrolytů ve vodě dochází k obtížím s oužitím definice H, rotože není možné měřit individuální aktivity iontů, ale ouze střední aktivity elektrolytu. Podle Debye-Huckelovy teorie je γ (HA) je stejné, ro jakoukoliv HA i vodu. Ale okud budeme mít vedle sebe HCl a H SO 4 je γ (H SO 4 ) ro stejnou iontovou sílu nižší a vznikne otázka jaký střední aktivitní koeficient oužít. Proto se definuje raktická stunice H omocí elektrochemického článku, jak bude ukázáno ozději. 1 α.1 C(NaCl)M C(NaCl),5M.1 1E-6 1E-5 1E-4 1E Obr E5 C AN Disociace kyselin Rovnováhy ve vodném roztoku kyseliny HA oisují následující rovnice ( H ) a( A ) ( H ) r ( A ). - a C r C γ ( HA) HA(l) H A K d a( HA) C r ( HA) γ ( HA) - H O(l) H OH K v C r ( H ) C r ( OH ). γ ( H O) H H O H3O KP V ředcházejících rovnicích C r c/c je bezrozměrná relativní koncentrace a c 1M. Pro slabé kyselinyjako CH 3 COOH je ři 98 K K d 1,76.1-5, zatímco ro silnou kyselinu HCl je K d 1 3. Při ráci se zředěnými roztoky γ(ha) 1, rotože nedisociované kyseliny je málo a tedy se volí stav nekonečného zředění a rotože rozhodující jsou elektrostatické interakce mezi ionty. Ve většině říadů lze také zanedbat řísěvek iontů vzniklých disociací vody k iontové síle. Použitím stuně disociace lze ak sát ( H ) r ( A ). γ ( HA) ( HA), C r C CrANα γ K d C r ( HA) 1α kde C ran je relativní analytická koncentrace kyseliny (získaná z navážky kyseliny a objemu roztoku). Podle Debye-Huckelova vztahu je stejný střední aktivitní koeficient disociované vody a disociované kyseliny HA. Na jeho hodnotu má vliv iontová síla roztoku, ři jejímž zvětšování se zmenšuje (v rámci Debye-Huckelovy aroximace viz Obr E5). Při raktickém oužití ředcházejících rovnic očítáme buď disociační konstantu dané kyseliny nebo z její hodnoty ak stueň disociace za různých odmínek. V druhém říadě je nutné rovést iterační výočet sočívající z odhadu hodnoty iontové síly (zahrnutím koncentrací iontů vzniklých disociací silných elektrolytů v roztoku), výočtu středního aktivitního koeficientu, stuně disociace. Na základě tohoto stuně disociace vyočteme novou hodnotu iontové síly a celý ostu oakujeme. Disociace slabé zásady Rovnováhy ve vodném roztoku zásady BOH oisují následující rovnice 7

8 BOH(l) B OH H O(l) H Veličiny v ředcházejících vzorcích mají analogický význam jako u disociace slabé kyseliny. Hydroxid amonný má disociační konstantu ři 5 C K d 1, Podobně jako v říadě slabé kyseliny je možné oložit γ(boh)1. Postuy ři výočtu iontových rovnováh jsou obdobné jako u disociace slabé kyseliny. Hydrolýza Ve vodných roztocích jsou soli silné elektrolyty a tedy jsou úlně disociovány. Pokud jde nař. o sůl slabé kyseliny nebo slabé zásady, nemůže anion odvozený od slabé kyseliny nebo kation od slabé zásady existovat v roztoku bez molekul nedisociované slabé kyseliny nebo slabé zásady, rotože v rovnováze musí být slněny odmínky iontové rovnováhy slabé kyseliny nebo slabé zásady. Tvorbu molekul slabé kyseliny nebo slabé zásady lze osat hydrolýzou aniontu slabé kyseliny A - nebo kationtu slabé zásady B í. Pro sodnou sůl slabé kyseliny NaA lze nasat NaA Na A K A K H h K O(l) Analogicky ro chlorid slabé zásady BCl BCl B B H a a - - a( ) a( HA) HA(l) OH OH K a A ) a( H O) ( ) C r ( OH ) C r ( HA) H O K v r ( A ) K (HA) C () () C r ( H ) C r ( BOH ) K v BOH l H K h r ( B ) K ( BOH ) O l OH - - H K d a H ( B ) a( OH ) ( BOH ) v O H O a K C 3 Cl C d Tyto hydrolytické reakce jsou základem funkce roztoků ro udržování H (tlumivé roztokyufry) řiravované nař. ze směsi kyseliny octové a octanu sodného o dostatečně vysokých koncentracích. r d ( B ) r ( OH ). ( BOH ) γ ( BOH ) r ( H ) r ( OH ). γ ( H O) C K C P r C C d γ ( BOH ) 5 C(A - )/C(HA) H 4 C(A - )/C(HA)1 C(A - ).5M 3 Obr E C(H ) [M] Funkce ufrů sočívá na rinciu osouvání rovnováhy iontové reakce. Naříklad u ufru složeného z kyseliny octové a octanu sodného řídavkem silné kyseliny snížíme obsah OH - v důsledku disociace vody (viz Obr. E6), ale to je vykomenzováno snížením obsahu A - a řírůstkem HA. Jsou-li analytické koncentrace kyseliny a octanového aniontu dostatečně vysoké ve srovnání s koncentrací řidané silné kyseliny C(HCl), ak se o jejím řidání tyto koncentrace téměř nemění a relativní koncentrace OH - (H ) iontů v roztoku zůstává rakticky konstantní. 8

9 Podobně se zvýšení koncentrace OH - zůsobené řidáním silného hydroxidu k ufru komenzuje snížením koncentrace HA a zvýšením koncentrace A -. Pokud namícháme směs o dostatečně vysokých koncentracích HA a A - (alesoň 1x vyšší než u řidané kyselinyhydroxidu) ak se jejich oměr změní jen málo a tedy koncentrace OH - rovněž. Platí řibližná rovnice ( ) C an A log K log ( ) log ( ) ( ), ( ) ( ( ) C A C HCl C HA C A ) h Cr OH an ff an an an Can HA kde C an označuje analytické molární koncentrace (určené z navážky a objemu roztoku) soli a kyseliny. Rozustnost solí, součin rozustnosti Rozustnost solí vyjadřuje rovnováhu mezi evným elektrolytem a elektrolytem v roztoku, kde je lně disociován na ionty. Poisuje tedy říad, kdy v systému máme kromě roztoku i určité množství evné soli (a to je nezbytné, jinak by nešlo mluvit o rovnováze). Koncentrace elektrolytu v roztoku je v takovém říadě koncentrace nasyceného roztoku a ři dané telotě nemůže být řekročena. Tuto rovnováhu ro říad elektrolytu K m A n vyjadřuje rovnovážná konstanta K s nazývaná součin rozustnosti z z z m z n m n KmAn() s mk na KS Cr( K ) Cr ( A ) γ Aktivita evného elektrolytu je jednotková, neboť byl ro něj zvolen standardní stav čisté evné látky za teloty a tlaku soustavy. Při oužití těchto rovnic očítáme buď součin rozustnosti K s nebo na základě jeho znalosti ak rozustnost látek za určitých odmínek. 1E-4 Rozustnost AgCl [M] 1E-5 1E-6 1E-7 1E-8 1E-9 Pridani KNO 3 Pridani NaCl 1E-1 Obr. E7 1E-4 1E C(NaCl), C(KNO 3 ) [M] Rozustnost elektrolytů lze ovlivnit osouváním rovnováhy rozouštěcí reakce (viz Obr. E7). To lze rovést zvýšením teloty, která zvyšuje hodnotu K S nebo omocí řídavku silných elektrolytů. Pokud řidáme elektrolyt, který má solečný kationt K z (nebo aniont A z- ), ak se v důsledku le Chatelierova rinciu musí snížit koncentrace aniontu A z- (nebo aniontu K z ), aby součin rozustnosti zůstal stejný. To odovídá snížení rozustnost daného elektrolytu Naoak okud řidáme silný elektrolyt jehož kationt a aniont jsou různé od iontů studovaného elektrolytu, ak se zvýší iontová síla roztoku, tím se sníží hodnota středního aktivitního koeficientu (odle Debye-Huckelova vztahu). Důsledkem je zvýšení relativní koncentrace A z- a K z tak, aby součin rozustnosti zůstal stejný (závisí na telotě a zanedbatelně na tlaku). ELEKTROCHEMICKÉ ČLÁNKY Tato část elektrochemie studuje termodynamiku a kinetiku dějů robíhajících na elektrodách, které jsou onořeny do roztoků elektrolytů a navzájem roojeny vnějším vodičem. Na ovrchu elektrody robíhá řenos náboje z elektrody na ionty, nebo z iontů na elektrodu. Katoda je ak elektroda odevzdávající elektrony a anoda je elektroda řijímající elektrony. Dvojice elektrod v roztoku elektrolytu tvoří elektrochemický článek. Používá-li se článku jako zdroje elektrické energie, mluvíme o galvanickém článku. článku, kde se chemická řeměna vyvolá vynaložením energie z vnějšího zdroje se označuje článek elektrolytický. 9

10 Při onoření vodiče rvní třídy - kovu do roztoku elektrolytu, dojde na fázovém rozhraní mezi kovem a elektrolytem k vytvoření elektrické dvojvrstvy (viz Obr. E8). Na straně kovu může být jsou volné elektrony a kladně nabité atomy kovu. Na straně elektrolytu se k rozhraní s kovem a tedy k elektronovému filmu orientují záorné ionty a ty na sebe vážou ionty kladné z roztoku. Kladné ionty v kovu a vrtva záorně nabitých iontů v elektrolytu tak vytvářejí elektricko dvouvrstvu (vlastně kondenzátor). Potenciál mezi těmito dvěma vrstvami se s vzdáleností mění lineárně. Dále do elektrolytu ůsobí i chaotický ohyb iontů a otenciál se snižuje exonenciálně. Elektroda Elektrolyt Φ Lineární Obr. E8 Exonenc. Toto usořádání, tj. elektrodu onořenou do roztoku elektrolytu nazýváme oločlánek. Elektrický otenciál takového oločlánku tj. elektrickou ráci sojenou s řenesením náboje z nekonečna do vnitřku kovu, nelze rinciiálně určit, rotože ři růchodu náboje rozhraním kov/roztok dochází k chemickým změnám a energetické změny s nimi sojené nejsou oddělitelné od elektrické ráce. Pokud tento oločlánek sojíme vodivě s jiným, dochází k toku volných elektronů z místa jejich řebytku do místa jejich nedostatku a tím i narušení elektrické dvojvrstvy, což vede k ohybu iontů v roztoku elektrolytu. Systémem ak rojde elektrický roud. Galvanické články Mějme Zn elektrodu onořenou do roztoku ZnSO 4 o relativní molární koncentraci C r1 a Cu elektrodu onořenou do roztoku CuSO 4 o koncentraci C r. Oba dva roztoky elektrolytů jsou odděleny órézní řeážkou, která umožňuje jejich elektrické sojení, ale zabraňuje jejich nadměrnému míšení difuzí. V elektrochemii je zvykem zaisovat takový systém ve schématu (-)Zn Zn (C r1 ) Cu (C r ) Cu () kde svislé čáry označují fázová rozhraní a dvě čáry urostřed sojení bez difůzního otenciálu. Podle řijaté konvence, íšeme chemickou reakci v článku tak, že v levé části robíhá oxidace, v ravé části redukce. - Zn Zn e Cu e Cu Výsledkem je reakce Zn Cu Zn Cu Protože tato soustava je mimo rovnováhu, určuje směr reakce hodnota reakční izotermy ΔG r azn ( ) ΔGr ΔGr RTln acu ( ) (aktivity kovů jsou jednotkové ro standardní stav čistý kov za teloty a tlaku systému). Pokud roces robíhá vratně, tj. je odebírán velmi malý roud, je změna ΔG r systému rovna maximální možné elektrické ráci rovné w el -z.f.e, kde z je očet vyměněných nábojů (v našem říadě z) a E je elektromotorické naětí článku. Toto naětí musí být ro galvanický článek větší než nula. Pak íšeme 1

11 RT a( Zn ) E E ln > ( ) F a Cu V oslední rovnici je E standardní elektromotorické naětí článku, čili naětí ro stav, kdy člen obsahující aktivity je jednotkový (v uvedeném říadě oměr aktivity Zn a aktivity Cu je roven 1). Poslední rovnice se nazývá Nernstova rovnice. Pokud bychom z oslední rovnice dostali ro galvanický článek E<, ak by v článku robíhala oačná chemická reakce sočívající v redukci Zn a oxidaci Cu na Cu. Takový článek se zaíše ve schematu (-)Cu Cu (C1 mol/dm 3 ) Zn (C1 mol/dm 3 ) Zn () Jak je zřejmé z ředcházejících rovnic je elektromotorické naětí článku závislé na aktivitách látek ze kterých je článek tvořen a vzhledem k jeho zavedení omocí Gibbsovy energie rovněž na telotě a tlaku. Při odběru i velmi malého roudu dochází ke změnám aktivit látek v článku. Tento roces se zastaví až ři EV, kdy aktivity reagujících látek dosáhnou rovnovážných aktivit. Elektromotorické naětí není závislé na očtu vyměněných nábojů ři reakci robíhající v článku. Poločlánky Standardní elektromotorické naětí se rinciiálně dá určit v galvanickém článku, kde záornou elektrodou je standardní vodíková elektroda, což je Pt elektroda okrytá Pt černí onořená do roztoku s a (H )1 a ofukovaná lynným H s fugacitou f11,3 kpa. Takovému stanovení odovídá nař. článek (-)Pt H (f11,35 [kpa]) H (a1) Zn (a1) Zn () S rovnicí Zn H Zn H. Nernstova rovnice ro tento článek RT a( H ) RT a ( H ) E E ln E ln E F a( Zn ) a( H ) F f ( ) ( H ) a Zn 11,35 Ačkoliv nemůžeme určit naětí oločlánku, je tento ojem velmi důležitý ro ois galvanických článků Každý takový článek si lze ředstavit jako sestavený minimálně ze dvou oločlánků. Pokud budeme mít článek sestavený jako výše ze standardní vodíková elektrody (-) a standardního oločlánku Zn Zn (), ak z rovnice uvedené výše můžeme určit hodnotu E ro takový článek. Podle dohody je standardní elektromotorické naětí vodíkové elektrody rovno V. Na základě dohody lze tedy naměřenou hodnotu E interretovat jako standardní redukční otenciál ro oločlánek Zn Zn. Tento ostu nám umožní určit standardní redukční otenciál E ro různé tyy oločlánků. Pro každý oločlánek definujeme elektrodovou reakci jako redukci oxidované formy (Ox) na redukovanou (Red). Pak ro redukční otenciál oločlánku E P íšeme RT a(red) Ox ze Red E E ln zf a( Ox) Pro referenční vodíkovou elektrodu ak íšeme f ( H ) RT 11,35 H e.5h ( g) EH ln 1. F a( H ) Pro standardní odmínky tj f(h )11,3 kpa a a 1 je E H V. Pro zjištění elektromotorického naětí libovolného oločlánku ak oužíváme článek (-)Pt H (f11,3 kpa) H (a1) OX RED (), kde robíhá reakce.5z H (g) Ox z H Red 11

12 a elektromotorické naětí tohoto článku je rovno EE P - E H. Pokud elektromotorické naětí měříme ro jednotkové aktivity oxidované i redukované formy, dostaneme naětí E E P, které se nazývá standardní redukční elektrodový otenciál a jeho hodnoty, které jsou menší i větší než nula jsou tabelovány. Tyy oločlánků Elektrody rvního druhu Na těchto elektrodách (oločláncích) se římo vyměňují ionty mezi elektrodou a roztokem. Rozeznáváme elektrody kationtové, které oisuje schéma M z a(m z ) M a rovnice z z RT 1 M ze M E E ( M / M ) ln z zf a( M ) Aktivita kovu je jednotková. K těmto elektrodám atří elektrody kovové (měděná elektroda onořená do roztoku měďnatých iontů) i elektroda vodíková, kde však Pt má funkci nosiče a řenos náboje robíhá mezi molekulami H a rotony. Dále do této skuiny atří elektrody aniontové, které oisují rovnice A z- a(a z- ) A z z RT A ze A E E ( A/ A ) ln( a( A )) zf K těmto elektrodám může atřit nař. elektroda fluoridová nebo chloridová, realizované Pt drátkem okrytým Pt černí v říslušném elektrolytu Elektrody druhého druhu Skládají se ze tří fází, kovu, jeho málo rozustné soli a z elektrolytu se stejným aniontem jako málo rozustná sůl. Sem atří nař. elektroda argentochloridová osaná schématem KCl a(cl - ) AgCl (s) Ag a tedy rovnicemi RT AgCl() s e Ag Cl E E ( AgCl / Ag / Cl ) ln ( acl ( )) F V oslední rovnici je E (AgCl/Ag/Cl - ) standardní redukční otenciál argentchloridové elektrody, který má ři 98 K hodnotu, V. Potenciál této elektrody E P závisí na aktivitě Cl - iontů v roztoku elektrolytu. Někdy se oužívá rovněž nasycená argent-chloridová elektroda. Pak ro ois je nutné řidat další reakci KCl (s) K Cl - K s a(k ).a(cl - ) U nasycené argentchloridové elektrody je ři konstantní telotě a(cl - ) konstantní, daná maximální rozustností KCl a tedy i otenciál nasycené argentochloridové elektrody je konstantní roven,1736 V ři 98 K. Podobná elektroda je kalomelová elektroda nebo nasycená kalomelová elektroda osaná schématem KCl a(cl - ) Hg Cl Hg a tedy rovnicemi RT HgCl() s e Hg Cl E E ( HgCl / Hg / Cl ) ln ( acl ( )) F U této elektrody je standardní redukční otenciál roven,68 V. I u nasycené kalomelové elektrody je aktivita chloridových iontů určena aktivitou nasyceného roztoku KCl, která je závislá ouze na telotě. Potenciál je ak,438 V ři 98 K. Elektrody oxidačně-redukční U těchto elektrod má velký význam chinhydronová elektroda tvořená Pt drátem onořeným do nasyceného roztoku chinhydronu, který v roztoku disociuje na chinon Ch a hydrochinonu ChH. Tato elektroda je osaná rovnicí RT a( ChH ) Ch H e ChH E E ( Ch / ChH ) ln F a( Ch) a H ( ) 1

13 Namícháme-li směs tak, aby a(ch)a(chh), ak tato elektroda reaguje na změnu aktivity rotonů v roztoku a tedy na H. Iontově selektivní elektrody Skládají se z baňky z órézního skla nalněné roztokem elektrolytu o známé aktivitě měřených iontů a(st.). Ponořením baňky do roztoku o aktivitě měřených iontů a(mer.) je ak vytvořen otenciál elektrody RT a( st.) E Ea ln F a( mer.) V oslední rovnici je E a tzv. asymetrický otenciál elektrody, který se určuje kalibrací roztokem o známé aktivitě měřených iontů. Nejznámější elektrodou je elektroda skleněná na měření aktivity vodíkových iontů, vyrábějí se i elektrody halogenidové jako je nař. fluoridová elektroda. Difuzní otenciál Na rozhraní dvou elektrolytů 1 a s různými aktivitami oddělených nař. órézní řeážkou, dochází k difuzi iontů, aby se koncentrační rozdíly vyrovnaly. Tím se na rozhraní vytvoří difuzní otenciál ε d, který nař. ro dva roztoky elektrolytu KCl lze zasat ve tvaru RT ε d F t t a () 1 ( )ln a ( ) Z této rovnice je zřejmé, že difuzní otenciál, který je říčinou nevratnosti galvanických článků lze otlačit, okud t t -. Pro eliminaci difuzních otenciálů na rozhraní elektrolytů, se oužívají tzv. solné můstky, což jsou U-trubice nalněné nař. roztokem KCl, u něhož je odmínka rovnosti hodnot řevodových čísel kationtu a aniontu rakticky slněna. Použití oločlánků ři oisu galvanických článků Na základě rovnic odvozených ro oločlánky je možné odvodit výsledné rovnice ro elektromotorické naětí libovolného galvanického článků (Nernstovu rovnici). Tuto rovnici lze oužít jednak ro výočet elektromotorického naětí článku, okud známe aktivity látek v článku. Pak sestavíme článek z oločlánků, vyjádříme jejich elektromotorická naětí. Elektromotorické naětí E E E ravý - E levý, kde označení ravý, levý se vztahuje na ravou část (levou část) schématu. Pokud E vyjde záorné, obrátíme schéma článku, tj. oločlánek ravý zaměníme za levý. Druhou možností je, že známe schema článku a jeho E a určujeme aktivity iontů. Tento ostu se oužívá nař. ro měření H v článku sestaveného ze skleněné elektrody (vodíkové nebo chinhydronové elektrody) jako měrné a kalomelové elektrody jako referenční. Referenční elektroda je sojena s nádobkou, v níž je měrná elektroda solným můstkem a tím je eliminován difuzní otenciál. Schema takového článku je Pt H (f11,3 kpa) H (a) KCl(nas.) Hg Cl (s) Hg (l) q elektromotorické naětí se oíše rovnicí a( H ) RT F E E ( kal. nas) ln E ( kal. nas) ln1 H 1 Na základě tohoto článku a osledního vztahu byla definována raktická stunice měření H, kdy se nejrve změří elektromotorické naětí článku s kalibračním roztokem o známém H - E(ref.) a oté u měřeného roztoku E(mer.) H F RT ln1 RT F ( mer. ) H ( ref.) ( E( mer. ) E( ref.)) Akumulátory Galvanických článků se v raxi oužívá i jako zdrojů stejnosměrného roudu v akumulátorech. Jeden z tyů je akumulátor olověný osaný schématem 13

14 (-)Pb H SO 4 (% ) PbO () Reakce robíhající v článku ři odběru roudu Pb(s) PbO (s) H SO 4 (l) PbSO 4 (s) H (l) Po vyčerání kaacity akumulátoru se rovede jeho nabití (elektrolýza v důsledku řiojení elektrického naětí) a ředcházející reakce robíhá ve směru tvorby Pb a PbO. KINETICKÉ JEVY NA ELEKTRODÁCH Všechny ředcházející vztahy odvozené ro galvanické články latí za ředokladu, že článek racuje vratně, tj. dodává do vnějšího okruhu nekonečně malý roud. Pokud tato situace nenastává, má elektroda jiný otenciál než rovnovážný. Rozdíl mezi skutečným a rovnovážným otenciálem elektrody je řeětí η, které vyjadřuje tzv. olarizaci elektrod. η E - E rev. Přeětí je zůsobeno konečnou rychlostí rocesů u elektrody, které zahrnují difuzi výchozích látek k elektrodě, adsorci těchto látek na elektrodě, řenos náboje mezi adsorbovanými částicemi a elektrodou a tím tvorbu roduktů, desorci roduktů z elektrody a difuzi roduktů od elektrody. Obecně se řeětí zvyšuje s roudovou hustotou (I/S), což souvisí s tím, že je některý z ředcházejících kroků brzděný a otřebujeme tedy vyšší otenciál, aby tento krok mohl roběhnout. Podle toho, který krok je nejomalejší a tedy určující celkovou rychlost rocesu hovoříme nař. o řeětí difuzním (nejomalejším dějem je difuze) nebo řeětí řenosu náboje (nejomalejší děj je řenos náboje). Pro difuzní řeětí latí vztah RT C( elektroda) η d ln. F C( roztok) kde C(elektroda)je koncentrace látky těsně u elektrody a C(roztok) je koncentrace látky v roztoku. Toto řeětí lze otlačit intenzivním mícháním elektrolytu. U elektrod s difuzním řeětím (elektrody s malou lochou) se ři zvyšování vloženého naětí zmenšuje koncentrace iontu u elektrody až do okamžiku, kdy se vyrovnají rychlost řívodu iontu k elektrodě a rychlost jeho vyloučení. Proud rocházející soustavou dosáhne limitní hodnoty I d a dále se nezvyšuje do té doby, dokud naětí nenabude hodnotu umožňující vyloučení dalšího iontu. Tento rinci se oužívá ři metodě olarografie zavedené J. Heyrovským, kde katoda je tvořena kaičkou rtuti (silně olarizovaná) a anoda lošnou rtuťovou elektrodou (viz schéma na Obr. E9) Obr. E9 14

15 Obr. E1.Elektrolytické články, řeětí vodíku Efekty olarizace elektrod mají velký raktický význam v elektrolytických článcích ři elektrolýze roztoku elektrolytu. Přiojíme-li vnější naětí na elektrody v roztoku obsahujícím několik druhů kationtů, dojde k růchodu roudu až o dosažení určitého naětí. Toto naětí je dáno rovnicí ro oločlánek tvořený nejsnáze redukovatelným kovem, tj. kovem tvořícím oločlánek s nejvyšší hodnotou E. Nař. ro směs Cd, Zn a Mn se stejnými aktivitami.1, je nejsnáze redukovatelným kovem Cd (E. -,41 V). Podle Nernstovy rovnice ro tento oločlánek, redukci Cd odovídá naětí asi -,5 V. Zvyšováním naětí stouá roud roztokem. Cd by se mělo vylučovat a roud zvyšovat až do naětí, odovídajícímu oločlánku druhého kovu Zn (jehož E V): Tedy odle Nernstovy rovnice vyočteme naětí asi -.87V. Ve skutečnosti to však nenastane, rotože se ulatní koncentrační olarizace rtuťové kakové elektrody. Pro určité naětí se vyrovnají rychlost řívodu Cd k elektrodě s rychlostí vybíjení těchto kationtů na elektrodě. Výsledkem je to, že roud dosáhne ustálené hodnoty a nemění se do doby než se začne elektrolyzovat další kationt (Zn ). Do elektrolyzovaného roztoku se řidává KNO 3, který zajišťuje vedení roudu. Vzhledem k hodnotě E * (K /K)-η -V se na katodě draslík vylučuje až ři naětích nižších jak V. Rovněž vodík má na rtuťové kakové elektrodě vysoké řeětí, což umožňuje olarograficky vyloučit nař. i draslík a sodík. 15

V p-v diagramu je tento proces znázorněn hyperbolou spojující body obou stavů plynu, je to tzv. izoterma :

V p-v diagramu je tento proces znázorněn hyperbolou spojující body obou stavů plynu, je to tzv. izoterma : Jednoduché vratné děje ideálního lynu ) Děj izoter mický ( = ) Za ředokladu konstantní teloty se stavová rovnice ro zadané množství lynu změní na známý zákon Boylův-Mariottův, která říká, že součin tlaku

Více

Při průchodu proudu iontovými vodiči dochází k transportním, tedy nerovnovážným jevům. vodivost elektrolytů elektrolytický převod I I U

Při průchodu proudu iontovými vodiči dochází k transportním, tedy nerovnovážným jevům. vodivost elektrolytů elektrolytický převod I I U TNSPOTNÍ JEVY V OZTOCÍCH ELETOLYTŮ Při průchodu proudu iontovými vodiči dochází k transportním, tedy nerovnovážným jevům. vodivost elektrolytů elektrolytický převod Ohmův zákon: VODIVOST ELETOLYTŮ U I

Více

VI. Disociace a iontové rovnováhy

VI. Disociace a iontové rovnováhy VI. Disociace a iontové 1 VI. Disociace a iontové 6.1 Základní pojmy 6.2 Disociace 6.3 Elektrolyty 6.3.1 Iontová rovnováha elektrolytů 6.3.2 Roztoky ideální a reálné 6.4 Teorie kyselin a zásad 6.4.1 Arrhenius

Více

ANODA KATODA elektrolyt:

ANODA KATODA elektrolyt: Ukázky z pracovních listů 1) Naznač pomocí šipek, které částice putují k anodě a které ke katodě. Co je elektrolytem? ANODA KATODA elektrolyt: Zn 2+ Cl - Zn 2+ Zn 2+ Cl - Cl - Cl - Cl - Cl - Zn 2+ Cl -

Více

Pokud světlo prochází prostředím, pak v důsledku elektromagnetické interakce s částicemi obsaženými

Pokud světlo prochází prostředím, pak v důsledku elektromagnetické interakce s částicemi obsaženými 1 Pracovní úkoly 1. Změřte závislost indexu lomu vzduchu na tlaku n(). 2. Závislost n() zracujte graficky. Vyneste také závislost závislost vlnové délky sodíkové čáry na indexu lomu vzduchu λ(n). Proveďte

Více

Elektrický proud v kapalinách

Elektrický proud v kapalinách Elektrický proud v kapalinách Kovy obsahují volné (valenční) elektrony a ty způsobují el. proud. Látka se chemicky nemění (vodiče 1. třídy). V polovodičích volné náboje připravíme uměle (teplota, příměsi,

Více

2. PROTOLYTICKÉ REAKCE

2. PROTOLYTICKÉ REAKCE 2. PROTOLYTICKÉ REAKCE Protolytické reakce představují všechny reakce spojené s výměnou protonů a jsou označovány jako reakce acidobazické. Teorie Arrheniova (1884): kyseliny disociují ve vodě na vodíkový

Více

Výukové texty pro předmět Měřící technika (KKS/MT) na téma Podklady k principu měření hodnoty ph a vodivosti kapalin

Výukové texty pro předmět Měřící technika (KKS/MT) na téma Podklady k principu měření hodnoty ph a vodivosti kapalin Výukové texty pro předmět Měřící technika (KKS/MT) na téma Podklady k principu měření hodnoty ph a vodivosti kapalin Autor: Doc. Ing. Josef Formánek, Ph.D. Podklady k principu měření hodnoty ph a vodivosti

Více

test zápočet průměr známka

test zápočet průměr známka Zkouškový test z FCH mikrosvěta 6. ledna 2015 VZOR/1 jméno test zápočet průměr známka Čas 90 minut. Povoleny jsou kalkulačky. Nejsou povoleny žádné písemné pomůcky. U otázek označených symbolem? uvádějte

Více

Jméno autora: Mgr. Ladislav Kažimír Datum vytvoření: 08.04.2013 Číslo DUMu: VY_32_INOVACE_13_Ch_OB Ročník: I. Vzdělávací oblast: Přírodovědné

Jméno autora: Mgr. Ladislav Kažimír Datum vytvoření: 08.04.2013 Číslo DUMu: VY_32_INOVACE_13_Ch_OB Ročník: I. Vzdělávací oblast: Přírodovědné Jméno autora: Mgr. Ladislav Kažimír Datum vytvoření: 08.04.2013 Číslo DUMu: VY_32_INOVACE_13_Ch_OB Ročník: I. Vzdělávací oblast: Přírodovědné vzdělávání Vzdělávací obor: Chemie Tematický okruh: Obecná

Více

T03 Voda v anorganické chemii e-learning pro žáky

T03 Voda v anorganické chemii e-learning pro žáky T03 Voda v anorganické chemii e-learning pro žáky Elektrochemie Protože redoxní reakce jsou děje spojené s přenosem elektronů z redukčního činidla, které elektrony odevzdává, na oxidační činidlo, které

Více

Praktický kurz Monitorování hladiny metalothioneinu po působení iontů těžkých kovů Vyhodnocení měření

Praktický kurz Monitorování hladiny metalothioneinu po působení iontů těžkých kovů Vyhodnocení měření Laboratoř Metalomiky a Nanotechnologií Praktický kurz Monitorování hladiny metalothioneinu po působení iontů těžkých kovů Vyhodnocení měření Vyučující: Ing. et Ing. David Hynek, Ph.D., Prof. Ing. René

Více

DOUČOVÁNÍ KVINTA CHEMIE

DOUČOVÁNÍ KVINTA CHEMIE 1. ÚVOD DO STUDIA CHEMIE 1) Co studuje chemie? 2) Rozděl chemii na tři důležité obory. DOUČOVÁNÍ KVINTA CHEMIE 2. NÁZVOSLOVÍ ANORGANICKÝCH SLOUČENIN 1) Pojmenuj: BaO, N 2 0, P 4 O 10, H 2 SO 4, HMnO 4,

Více

IV. Chemické rovnice A. Výpočty z chemických rovnic 1

IV. Chemické rovnice A. Výpočty z chemických rovnic 1 A. Výpočty z chemických rovnic 1 4. CHEMICKÉ ROVNICE A. Výpočty z chemických rovnic a. Výpočty hmotností reaktantů a produktů b. Výpočty objemů reaktantů a produktů c. Reakce látek o různých koncentracích

Více

Ukázky z pracovních listů 1) Vyber, který ion je: a) ve vodném roztoku barevný b) nejstabilnější c) nejlépe oxidovatelný

Ukázky z pracovních listů 1) Vyber, který ion je: a) ve vodném roztoku barevný b) nejstabilnější c) nejlépe oxidovatelný Ukázky z pracovních listů 1) Vyber, který ion je: a) ve vodném roztoku barevný b) nejstabilnější c) nejlépe oxidovatelný Fe 3+ Fe 3+ Fe 3+ Fe 2+ Fe 6+ Fe 2+ Fe 6+ Fe 2+ Fe 6+ 2) Vyber správné o rtuti:

Více

Přípravný kurz k přijímacím zkouškám. Obecná a anorganická chemie. RNDr. Lukáš Richtera, Ph.D. Ústav chemie materiálů Fakulta chemická VUT v Brně

Přípravný kurz k přijímacím zkouškám. Obecná a anorganická chemie. RNDr. Lukáš Richtera, Ph.D. Ústav chemie materiálů Fakulta chemická VUT v Brně Přípravný kurz k přijímacím zkouškám Obecná a anorganická chemie RNDr. Lukáš Richtera, Ph.D. Ústav chemie materiálů Fakulta chemická VUT v Brně část II. - 9. 3. 2013 Chemické rovnice Jak by bylo možné

Více

Acidobazické reakce. 1. Arrheniova teorie. 2. Neutralizace

Acidobazické reakce. 1. Arrheniova teorie. 2. Neutralizace Acidobazické reakce 1. Arrheniova teorie Kyseliny látky schopné ve vodných roztocích odštěpit H + např: HCl H + + Cl -, obecně HB H + + B - Zásady látky schopné ve vodných roztocích poskytovat OH - např.

Více

FYZIKA 2. ROČNÍK. Změny skupenství látek. Tání a tuhnutí. Pevná látka. soustava velkého počtu částic. Plyn

FYZIKA 2. ROČNÍK. Změny skupenství látek. Tání a tuhnutí. Pevná látka. soustava velkého počtu částic. Plyn Zěny skuenství látek Pevná látka Kaalina Plyn soustava velkého očtu částic Má-li soustava v rovnovážné stavu ve všech částech stejné fyzikální a cheické vlastnosti (stejnou hustotu, stejnou strukturu a

Více

CHEMIE. Pracovní list č. 7 - žákovská verze Téma: ph. Mgr. Lenka Horutová. Projekt: Student a konkurenceschopnost Reg. číslo: CZ.1.07/1.1.07/03.

CHEMIE. Pracovní list č. 7 - žákovská verze Téma: ph. Mgr. Lenka Horutová. Projekt: Student a konkurenceschopnost Reg. číslo: CZ.1.07/1.1.07/03. www.projektsako.cz CHEMIE Pracovní list č. 7 - žákovská verze Téma: ph Lektor: Mgr. Lenka Horutová Projekt: Student a konkurenceschopnost Reg. číslo: CZ.1.07/1.1.07/03.0075 Teorie: Pro snadnější výpočet

Více

Způsobilost. Data a parametry. Menu: QCExpert Způsobilost

Způsobilost. Data a parametry. Menu: QCExpert Způsobilost Zůsobilost Menu: QExert Zůsobilost Modul očítá na základě dat a zadaných secifikačních mezí hodnoty různých indexů zůsobilosti (caability index, ) a výkonnosti (erformance index, ). Dále jsou vyočítány

Více

Přípravný kurz k přijímacím zkouškám. Obecná a anorganická chemie. RNDr. Lukáš Richtera, Ph.D. Ústav chemie materiálů Fakulta chemická VUT v Brně

Přípravný kurz k přijímacím zkouškám. Obecná a anorganická chemie. RNDr. Lukáš Richtera, Ph.D. Ústav chemie materiálů Fakulta chemická VUT v Brně Přípravný kurz k přijímacím zkouškám Obecná a anorganická chemie RNDr. Lukáš Richtera, Ph.D. Ústav chemie materiálů Fakulta chemická VUT v Brně část III. - 23. 3. 2013 Hmotnostní koncentrace udává se jako

Více

Obor Aplikovaná chemie ŠVP Aplikovaná chemie, životní prostředí, farmaceutické substance Maturitní témata Chemie

Obor Aplikovaná chemie ŠVP Aplikovaná chemie, životní prostředí, farmaceutické substance Maturitní témata Chemie STŘEDNÍ ŠKOLA INFORMATIKY A SLUŽEB ELIŠKY KRÁSNOHORSKÉ 2069 DVŮR KRÁLOVÉ N. L. Obor Aplikovaná chemie ŠVP Aplikovaná chemie, životní prostředí, farmaceutické substance Maturitní témata Chemie Školní rok:

Více

I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í CHEMICKÉ REAKCE

I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í CHEMICKÉ REAKCE Chemické reakce = proces, během kterého se výchozí sloučeniny mění na nové, reaktanty se přeměňují na... Vazby reaktantů...a nové vazby... Klasifikace reakcí: 1. Podle reakčního tepla endotermické teplo

Více

1.5.5 Potenciální energie

1.5.5 Potenciální energie .5.5 Potenciální energie Předoklady: 504 Pedagogická oznámka: Na dosazování do vzorce E = mg není nic obtížnéo. Problém nastává v situacíc, kdy není zcela jasné, jakou odnotu dosadit za. Hlavním smyslem

Více

Vyjadřuje poměr hmotnosti rozpuštěné látky k hmotnosti celého roztoku.

Vyjadřuje poměr hmotnosti rozpuštěné látky k hmotnosti celého roztoku. Koncentrace roztoků Hmotnostní zlomek w Vyjadřuje poměr hmotnosti rozpuštěné látky k hmotnosti celého roztoku. w= m A m s m s...hmotnost celého roztoku, m A... hmotnost rozpuštěné látky Hmotnost roztoku

Více

Výpočty za použití zákonů pro ideální plyn

Výpočty za použití zákonů pro ideální plyn ýočty za oužití zákonů ro ideální lyn Látka v lynné stavu je tvořena volnýi atoy(onoatoickýi olekulai), ionty nebo olekulai. Ideální lyn- olekuly na sebe neůsobí žádnýi silai, jejich obje je ve srovnání

Více

Elektrolýza Ch_022_Chemické reakce_elektrolýza Autor: Ing. Mariana Mrázková

Elektrolýza Ch_022_Chemické reakce_elektrolýza Autor: Ing. Mariana Mrázková Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.38/02.0025 Název projektu: Modernizace výuky na ZŠ Slušovice, Fryšták, Kašava a Velehrad Tento projekt je spolufinancován z Evropského sociálního fondu a státního

Více

Hmotnost. Výpočty z chemie. m(x) Ar(X) = Atomová relativní hmotnost: m(y) Mr(Y) = Molekulová relativní hmotnost: Mr(AB)= Ar(A)+Ar(B)

Hmotnost. Výpočty z chemie. m(x) Ar(X) = Atomová relativní hmotnost: m(y) Mr(Y) = Molekulová relativní hmotnost: Mr(AB)= Ar(A)+Ar(B) Hmotnostní jednotka: Atomová relativní hmotnost: Molekulová relativní hmotnost: Molární hmotnost: Hmotnost u = 1,66057.10-27 kg X) Ar(X) = m u Y) Mr(Y) = m u Mr(AB)= Ar(A)+Ar(B) m M(Y) = ; [g/mol] n M(Y)

Více

Ing. Jana Vápeníková: Látkové množství, chemické reakce, chemické rovnice

Ing. Jana Vápeníková: Látkové množství, chemické reakce, chemické rovnice Látkové množství Symbol: n veličina, která udává velikost chemické látky pomocí počtu základních elementárních částic, které látku tvoří (atomy, ionty, molekuly základní jednotkou: 1 mol 1 mol kterékoliv

Více

Měření vlhkosti vzduchu Úkol měření:

Měření vlhkosti vzduchu Úkol měření: Měření vlhkosti vzduchu Úkol měření: ) Orientačně změřte hodnoty vlhkosti vzduchu, kterou měníte zvlhčovačem omocí rofesionálního měřiče vzduchu, omocí vlasového vlhkoměru a omocí nerofesionálního měřiče

Více

Střední průmyslová škola Hranice - 1 - Protolytické reakce

Střední průmyslová škola Hranice - 1 - Protolytické reakce Střední průmyslová škola Hranice - 1 - Protolytické reakce Acidobazické (Acidum = kyselina, Baze = zásada) Jedná se o reakce kyselin a zásad. Při této reakci vždy kyselina zásadě předá proton H +. Obrázek

Více

Gibbsova a Helmholtzova energie. Def. Gibbsovy energie G. Def. Helmholtzovy energie A

Gibbsova a Helmholtzova energie. Def. Gibbsovy energie G. Def. Helmholtzovy energie A ibbsova a Helmholtzova energie Def. ibbsovy energie H Def. Helmholtzovy energie U, jsou efinovány omocí stavových funkcí jená se o stavové funkce. ibbsova energie charakterizuje rovnovážný stav (erzibilní

Více

Ekonomika podniku. Katedra ekonomiky, manažerství a humanitních věd Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze. Ing. Kučerková Blanka, 2011

Ekonomika podniku. Katedra ekonomiky, manažerství a humanitních věd Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze. Ing. Kučerková Blanka, 2011 Evroský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší udoucnosti Ekonomika odniku Katedra ekonomiky, manažerství a humanitních věd akulta elektrotechnická ČVUT v Praze Ing. Kučerková Blanka, 2011 Vztahy

Více

FYZIKA II. Petr Praus 6. Přednáška elektrický proud

FYZIKA II. Petr Praus 6. Přednáška elektrický proud FYZIKA II Petr Praus 6. Přednáška elektrický proud Osnova přednášky Elektrický proud proudová hustota Elektrický odpor a Ohmův zákon měrná vodivost driftová rychlost Pohyblivost nosičů náboje teplotní

Více

Chemie - 1. ročník. očekávané výstupy ŠVP. Žák:

Chemie - 1. ročník. očekávané výstupy ŠVP. Žák: očekávané výstupy RVP témata / učivo Chemie - 1. ročník Žák: očekávané výstupy ŠVP přesahy, vazby, mezipředmětové vztahy průřezová témata 1.1., 1.2., 1.3., 7.3. 1. Chemie a její význam charakteristika

Více

Základní definice el. veličin

Základní definice el. veličin Stýskala, 2002 L e k c e z e l e k t r o t e c h n i k y Vítězslav Stýskala, Jan Dudek Oddíl 1 Určeno pro studenty komb. formy FBI předmětu 452081 / 06 Elektrotechnika Základní definice el. veličin Elektrický

Více

Solární dům. Vybrané experimenty

Solární dům. Vybrané experimenty Solární dům Vybrané experimenty 1. Závislost U a I na úhlu osvitu stolní lampa, multimetr a) Zapojíme články sériově. b) Na výstup připojíme multimetr. c) Lampou budeme články nasvěcovat pod proměnlivým

Více

Teplota a nultý zákon termodynamiky

Teplota a nultý zákon termodynamiky Termodynamika Budeme se zabývat fyzikou oisující děje, ve kterých se telota nebo skuenství látky (obecně - stav systému) mění skrze řenos energie. Tato část fyziky se nazývá termodynamika. Jak záhy uvidíme,

Více

Molekulová spektroskopie 1. Chemická vazba, UV/VIS

Molekulová spektroskopie 1. Chemická vazba, UV/VIS Molekulová spektroskopie 1 Chemická vazba, UV/VIS 1 Chemická vazba Silová interakce mezi dvěma atomy. Chemické vazby jsou soudržné síly působící mezi jednotlivými atomy nebo ionty v molekulách. Chemická

Více

VEDENÍ ELEKTRICKÉHO PROUDU V LÁTKÁCH

VEDENÍ ELEKTRICKÉHO PROUDU V LÁTKÁCH VEDENÍ ELEKTRICKÉHO PROUDU V LÁTKÁCH Jan Hruška TV-FYZ Ahoj, tak jsme tady znovu a pokusíme se Vám vysvětlit problematiku vedení elektrického proudu v látkách. Co je to vlastně elektrický proud? Na to

Více

SADA VY_32_INOVACE_CH2

SADA VY_32_INOVACE_CH2 SADA VY_32_INOVACE_CH2 Přehled anotačních tabulek k dvaceti výukovým materiálům vytvořených Ing. Zbyňkem Pyšem. Kontakt na tvůrce těchto DUM: pys@szesro.cz Výpočet empirického vzorce Název vzdělávacího

Více

21.1 VRATNÉ A NEVRATNÉ DĚJE 21.2 ENTROPIE. Probíhá-li v uzavřeném systému nevratný děj, entropie S systému vždy roste a nikdy neklesá.

21.1 VRATNÉ A NEVRATNÉ DĚJE 21.2 ENTROPIE. Probíhá-li v uzavřeném systému nevratný děj, entropie S systému vždy roste a nikdy neklesá. 21 Entroie AnonymnÌ n is na zdi v jednè kav rniëce na Pecan Street v Austinu v Texasu n m sdïluje: Ñ»as je z sob, jak B h zajistil, aby se vöechno nestalo najednouì.»as m takè smïr: nïkterè dïje se odehr

Více

CHEMICKÉ VÝPOČTY MOLÁRNÍ HMOTNOST LÁTKOVÉ MNOŽSTVÍ PROJEKT EU PENÍZE ŠKOLÁM OPERAČNÍ PROGRAM VZDĚLÁVÁNÍ PRO KONKURENCESCHOPNOST

CHEMICKÉ VÝPOČTY MOLÁRNÍ HMOTNOST LÁTKOVÉ MNOŽSTVÍ PROJEKT EU PENÍZE ŠKOLÁM OPERAČNÍ PROGRAM VZDĚLÁVÁNÍ PRO KONKURENCESCHOPNOST CHEMICKÉ VÝPOČTY MOLÁRNÍ HMOTNOST LÁTKOVÉ MNOŽSTVÍ PROJEKT EU PENÍZE ŠKOLÁM OPERAČNÍ PROGRAM VZDĚLÁVÁNÍ PRO KONKURENCESCHOPNOST AMEDEO AVOGADRO AVOGADROVA KONSTANTA 2 N 2 MOLY ATOMŮ DUSÍKU 2 ATOMY DUSÍKU

Více

Jméno autora: Mgr. Ladislav Kažimír Datum vytvoření: 21.03.2013 Číslo DUMu: VY_32_INOVACE_12_Ch_OB Ročník: I. Vzdělávací oblast: Přírodovědné

Jméno autora: Mgr. Ladislav Kažimír Datum vytvoření: 21.03.2013 Číslo DUMu: VY_32_INOVACE_12_Ch_OB Ročník: I. Vzdělávací oblast: Přírodovědné Jméno autora: Mgr. Ladislav Kažimír Datum vytvoření: 21.03.2013 Číslo DUMu: VY_32_INOVACE_12_Ch_OB Ročník: I. Vzdělávací oblast: Přírodovědné vzdělávání Vzdělávací obor: Chemie Tematický okruh: Obecná

Více

Zákony ideálního plynu

Zákony ideálního plynu 5.2Zákony ideálního plynu 5.1.1 Ideální plyn 5.1.2 Avogadrův zákon 5.1.3 Normální podmínky 5.1.4 Boyleův-Mariottův zákon Izoterma 5.1.5 Gay-Lussacův zákon 5.1.6 Charlesův zákon 5.1.7 Poissonův zákon 5.1.8

Více

Kyselost a zásaditost vodných roztoků

Kyselost a zásaditost vodných roztoků Kyselost a zásaditost vodných roztoků Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je. Mgr. Vlastimil Vaněk. Dostupné z Metodického portálu www.rvp.cz, ISSN: 1802-4785, financovaného z

Více

Měření ph nápojů a roztoků

Měření ph nápojů a roztoků Měření ph nápojů a roztoků vzorová úloha (ZŠ) Jméno Třída.. Datum.. 1 Teoretický úvod Kyselý nebo zásaditý roztok? Proč je ocet považován za kyselý roztok? Ocet obsahuje nadbytek (oxoniových kationtů).

Více

ISŠT Mělník. Integrovaná střední škola technická Mělník, K učilišti 2566, 276 01 Mělník Ing.František Moravec

ISŠT Mělník. Integrovaná střední škola technická Mělník, K učilišti 2566, 276 01 Mělník Ing.František Moravec SŠT Mělník Číslo rojektu Označení materiálu ázev školy Autor Tematická oblast Ročník Anotace CZ..07/.5.00/34.006 VY_3_OVACE_H..05 ntegrovaná střední škola technická Mělník, K učilišti 566, 76 0 Mělník

Více

Učivo. ÚVOD DO CHEMIE - vymezení předmětu chemie - látky a tělesa - chemické děje - chemická výroba VLASTNOSTI LÁTEK

Učivo. ÚVOD DO CHEMIE - vymezení předmětu chemie - látky a tělesa - chemické děje - chemická výroba VLASTNOSTI LÁTEK - zařadí chemii mezi přírodní vědy - uvede, čím se chemie zabývá - rozliší fyzikální tělesa a látky - uvede příklady chemického děje ÚVOD DO CHEMIE - vymezení předmětu chemie - látky a tělesa - chemické

Více

SBÍRKA ÚLOH CHEMICKÝCH VÝPOČTŮ

SBÍRKA ÚLOH CHEMICKÝCH VÝPOČTŮ SBÍRKA ÚLOH CHEMICKÝCH VÝPOČTŮ ALEŠ KAJZAR BRNO 2015 Obsah 1 Hmotnostní zlomek 1 1.1 Řešené příklady......................... 1 1.2 Příklady k procvičení...................... 6 2 Objemový zlomek 8 2.1

Více

ZŠ ÚnO, Bratří Čapků 1332

ZŠ ÚnO, Bratří Čapků 1332 Animovaná chemie Top-Hit Analytická chemie Analýza anorganických látek Důkaz aniontů Důkaz kationtů Důkaz kyslíku Důkaz vody Gravimetrická analýza Hmotnostní spektroskopie Chemická analýza Nukleární magnetická

Více

Zkouškový test z fyzikální a koloidní chemie

Zkouškový test z fyzikální a koloidní chemie Zkouškový test z fyzkální a kolodní cheme VZOR/1 jméno test zápočet průměr známka Čas 9 mnut. Povoleny jsou kalkulačky. Nejsou povoleny žádné písemné pomůcky. Uotázeksvýběrema,b,c...odpověd b kroužkujte.platí:

Více

Chemické rovnováhy v roztocích

Chemické rovnováhy v roztocích Chemické rovnováhy v roztocích iontové reakce - reakce vratné produkty reakcí, pokud nejsou z reakčního prostředí odstraněny, přechází na výchozí látky chemické reakce zpravidla neproběhnou kvantitativně

Více

Na Zemi tvoří vodík asi 15 % atomů všech prvků. Chemické slučování je děj, při kterém z látek jednodušších vznikají látky složitější.

Na Zemi tvoří vodík asi 15 % atomů všech prvků. Chemické slučování je děj, při kterém z látek jednodušších vznikají látky složitější. Nejjednodušší prvek. Na Zemi tvoří vodík asi 15 % atomů všech prvků. Chemické slučování je děj, při kterém z látek jednodušších vznikají látky složitější. Vodík tvoří dvouatomové molekuly, je lehčí než

Více

ELEKTRICKÝ PROUD ELEKTRICKÝ ODPOR (REZISTANCE) REZISTIVITA

ELEKTRICKÝ PROUD ELEKTRICKÝ ODPOR (REZISTANCE) REZISTIVITA ELEKTRICKÝ PROD ELEKTRICKÝ ODPOR (REZISTANCE) REZISTIVITA 1 ELEKTRICKÝ PROD Jevem Elektrický proud nazveme usměrněný pohyb elektrických nábojů. Např.:- proud vodivostních elektronů v kovech - pohyb nabitých

Více

ZŠ ÚnO, Bratří Čapků 1332

ZŠ ÚnO, Bratří Čapků 1332 Úvodní obrazovka Menu (vlevo nahoře) Návrat na hlavní stránku Obsah Výsledky Poznámky Záložky edunet Konec Chemie 1 (pro 12-16 let) LangMaster Obsah (střední část) výběr tématu - dvojklikem v seznamu témat

Více

Kovy I. A skupiny alkalické kovy

Kovy I. A skupiny alkalické kovy Střední průmyslová škola Hranice - 1 - Kovy I. A skupiny alkalické kovy Lithium Sodík Draslík Rubidium Cesium Francium Jsou to kovy s jedním valenčním elektronem, který je slabě poután, proto jejich sloučeniny

Více

Úloha 3-15 Protisměrné reakce, relaxační kinetika... 5. Úloha 3-18 Protisměrné reakce, relaxační kinetika... 6

Úloha 3-15 Protisměrné reakce, relaxační kinetika... 5. Úloha 3-18 Protisměrné reakce, relaxační kinetika... 6 3. SIMULTÁNNÍ REAKCE Úloha 3-1 Protisměrné reakce oboustranně prvého řádu, výpočet přeměny... 2 Úloha 3-2 Protisměrné reakce oboustranně prvého řádu, výpočet času... 2 Úloha 3-3 Protisměrné reakce oboustranně

Více

CHEMICKÉ VÝPOČTY HMOTNOST REAKTANTŮ A PRODUKTŮ PŘI CHEMICKÉ REAKCI PROJEKT EU PENÍZE ŠKOLÁM OPERAČNÍ PROGRAM VZDĚLÁVÁNÍ PRO KONKURENCESCHOPNOST

CHEMICKÉ VÝPOČTY HMOTNOST REAKTANTŮ A PRODUKTŮ PŘI CHEMICKÉ REAKCI PROJEKT EU PENÍZE ŠKOLÁM OPERAČNÍ PROGRAM VZDĚLÁVÁNÍ PRO KONKURENCESCHOPNOST CHEMICKÉ VÝPOČTY HMOTNOST REAKTANTŮ A PRODUKTŮ PŘI CHEMICKÉ REAKCI PROJEKT EU PENÍZE ŠKOLÁM OPERAČNÍ PROGRAM VZDĚLÁVÁNÍ PRO KONKURENCESCHOPNOST VÝPOČET HMOTNOSTI REAKTANTŮ A PRODUKTŮ PŘI CHEMICKÉ REAKCI

Více

Chemická vazba. Příčinou nestability atomů a jejich ochoty tvořit vazbu je jejich elektronový obal.

Chemická vazba. Příčinou nestability atomů a jejich ochoty tvořit vazbu je jejich elektronový obal. Chemická vazba Volné atomy v přírodě jen zcela výjimečně (vzácné plyny). Atomy prvků mají snahu se navzájem slučovat a vytvářet molekuly prvků nebo sloučenin. Atomy jsou v molekulách k sobě poutány chemickou

Více

Elektrický proud 2. Zápisy do sešitu

Elektrický proud 2. Zápisy do sešitu Elektrický proud 2 Zápisy do sešitu Směr elektrického proudu v obvodu 1/2 V různých materiálech vedou elektrický proud různé částice: kovy volné elektrony kapaliny (roztoky) ionty plyny kladné ionty a

Více

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Ústřední komise Chemické olympiády. 46. ročník 2009/2010. KRAJSKÉ KOLO kategorie D

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Ústřední komise Chemické olympiády. 46. ročník 2009/2010. KRAJSKÉ KOLO kategorie D Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Ústřední komise Chemické olympiády 46. ročník 2009/2010 KRAJSKÉ KOLO kategorie D ŘEŠENÍ SOUTĚŽNÍCH ÚLOH TEORETICKÁ ČÁST (60 bodů) Úloha 1 Vlastnosti prvků 26

Více

PRINCIPY ZPRACOVÁNÍ HLASU V KLASICKÉ A IP TELEFONII

PRINCIPY ZPRACOVÁNÍ HLASU V KLASICKÉ A IP TELEFONII PRINCIPY ZPRACOVÁNÍ HLASU V KLASICKÉ A IP TELEFONII Doc. Ing. Boris ŠIMÁK, CSc. racoviště: ČVUT FEL, Katedra telekomunikační techniky; mail: simak@feld.cvut.cz Abstrakt: Tento řísěvek si klade za cíl seznámit

Více

2.1 Empirická teplota

2.1 Empirická teplota Přednáška 2 Teplota a její měření Termika zkoumá tepelné vlastnosti látek a soustav těles, jevy spojené s tepelnou výměnou, chování soustav při tepelné výměně, změny skupenství látek, atd. 2.1 Empirická

Více

Stanovení konduktivity (měrné vodivosti)

Stanovení konduktivity (měrné vodivosti) T7TVO7 STANOVENÍ KONDUKTIVITY, ph A OXIDAČNĚ- REDOXNÍHO POTENCIÁLU Stanovení konduktivity (měrné vodivosti) Stanovení konduktivity je běžnou součástí chemického rozboru vod. Umožňuje odhad koncentrace

Více

C5250 Chemie životního prostředí II definice pojmů

C5250 Chemie životního prostředí II definice pojmů C5250 Chemie životního prostředí II definice pojmů Na základě materiálů Ivana Holoubka a Josefa Zemana zpracoval Jiří Kalina. Ekotoxikologie věda studující vlivy chemických, fyzikálních a biologických

Více

Organická chemie 3.ročník studijního oboru - kosmetické služby.

Organická chemie 3.ročník studijního oboru - kosmetické služby. Organická chemie 3.ročník studijního oboru - kosmetické služby. T-7 Funkční a substituční deriváty karboxylových kyselin Zpracováno v rámci projektu Zlepšení podmínek ke vzdělávání Registrační číslo projektu:

Více

3 Mechanická energie 5 3.1 Kinetická energie... 6 3.3 Potenciální energie... 6. 3.4 Zákon zachování mechanické energie... 9

3 Mechanická energie 5 3.1 Kinetická energie... 6 3.3 Potenciální energie... 6. 3.4 Zákon zachování mechanické energie... 9 Obsah 1 Mechanická práce 1 2 Výkon, příkon, účinnost 2 3 Mechanická energie 5 3.1 Kinetická energie......................... 6 3.2 Potenciální energie........................ 6 3.3 Potenciální energie........................

Více

Tématické okruhy teoretických zkoušek Part 66 1 Modul 3 Základy elektrotechniky

Tématické okruhy teoretických zkoušek Part 66 1 Modul 3 Základy elektrotechniky Tématické okruhy teoretických zkoušek Part 66 1 3.1 Teorie elektronu 1 1 1 Struktura a rozložení elektrických nábojů uvnitř: atomů, molekul, iontů, sloučenin; Molekulární struktura vodičů, polovodičů a

Více

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Název materiálu: Opakovací test

Více

1 Prvky 1. skupiny (alkalické kovy )

1 Prvky 1. skupiny (alkalické kovy ) 1 Prvky 1. skupiny (alkalické kovy ) Klíčové pojmy: alkalický kov, s 1 prvek, sodík, draslík, lithium, rubidium, cesium, francium, sůl kamenná, chilský ledek, sylvín, biogenní prvek, elektrolýza taveniny,

Více

Obr. 9.1: Elektrické pole ve vodiči je nulové

Obr. 9.1: Elektrické pole ve vodiči je nulové Stejnosměrný proud I Dosud jsme se při studiu elektrického pole zabývali elektrostatikou, která studuje elektrické náboje v klidu. V dalších kapitolách budeme studovat pohybující se náboje elektrický proud.

Více

Kappa - výpočty z chemie 12/10/12

Kappa - výpočty z chemie 12/10/12 Kappa - výpočty z chemie 12/10/12 Všechny příklady lze konzultovat. Ideální je na konzultaci pondělí, ale i další dny, pokud přinesete vlastní postupy a další (i jednodušší) příklady. HMOTNOSTNÍ VZTAHY

Více

Chemie lambda příklady na procvičování výpočtů z rovnic

Chemie lambda příklady na procvičování výpočtů z rovnic Chemie lambda příklady na procvičování výpočtů z rovnic Příklady počítejte podle postupu, který vám lépe vyhovuje (vždy je více cest k výsledku, přes poměry, přes výpočty hmotností apod. V učebnici v kapitole

Více

Anorganické sloučeniny opakování Smart Board

Anorganické sloučeniny opakování Smart Board Anorganické sloučeniny opakování Smart Board VY_52_INOVACE_210 Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor: Chemie Ročník: 8.,9. Projekt EU peníze školám Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Více

Kinetická teorie ideálního plynu

Kinetická teorie ideálního plynu Přednáška 10 Kinetická teorie ideálního plynu 10.1 Postuláty kinetické teorie Narozdíl od termodynamiky kinetická teorie odvozuje makroskopické vlastnosti látek (např. tlak, teplotu, vnitřní energii) na

Více

Názvosloví anorganických sloučenin

Názvosloví anorganických sloučenin Chemické názvosloví Chemické prvky jsou látky složené z atomů o stejném protonovém čísle (počet protonů v jádře atomu. Každému prvku přísluší určitý mezinárodní název a od něho odvozený symbol (značka).

Více

Látkové množství. 6,022 10 23 atomů C. Přípravný kurz Chemie 07. n = N. Doporučená literatura. Látkové množství n. Avogadrova konstanta N A

Látkové množství. 6,022 10 23 atomů C. Přípravný kurz Chemie 07. n = N. Doporučená literatura. Látkové množství n. Avogadrova konstanta N A Doporučená literatura Přípravný kurz Chemie 2006/07 07 RNDr. Josef Tomandl, Ph.D. Mailto: tomandl@med.muni.cz Předmět: Přípravný kurz chemie J. Vacík a kol.: Přehled středoškolské chemie. SPN, Praha 1990,

Více

Obsah 1. Úvod 2. Co je elektrochemie? 3. Česká elektrochemie 4. Počátky české elektrochemie (do roku 1920) 5. Obory elektrochemie

Obsah 1. Úvod 2. Co je elektrochemie? 3. Česká elektrochemie 4. Počátky české elektrochemie (do roku 1920) 5. Obory elektrochemie Obsah 1. Úvod / 7 2. Co je elektrochemie? / 9 3. Česká elektrochemie / 12 4. Počátky české elektrochemie (do roku 1920) / 18 5. Obory elektrochemie / 24 5.1 Polarografie / 24 5.2 Elektrochemické zdroje

Více

Elektrický proud v kovech Odpor vodiče, Ohmův zákon Kirchhoffovy zákony, Spojování rezistorů Práce a výkon elektrického proudu

Elektrický proud v kovech Odpor vodiče, Ohmův zákon Kirchhoffovy zákony, Spojování rezistorů Práce a výkon elektrického proudu Elektrický proud Elektrický proud v kovech Odpor vodiče, Ohmův zákon Kirchhoffovy zákony, Spojování rezistorů Práce a výkon elektrického proudu Elektrický proud v kovech Elektrický proud = usměrněný pohyb

Více

CHEMICKÉ VÝPOČ TY S LOGIKOU II

CHEMICKÉ VÝPOČ TY S LOGIKOU II OSTRAVSKÁ UNIVERZITA [ TADY KLEPNĚ TE A NAPIŠTE NÁZEV FAKULTY] FAKULTA CHEMICKÉ VÝPOČ TY S LOGIKOU II TOMÁŠ HUDEC OSTRAVA 2003 Na této stránce mohou být základní tirážní údaje o publikaci. 1 OBSAH PŘ EDMĚ

Více

STATISTICKÉ METODY. (kombinovaná forma, 8.4., 20.5. 2012) Matěj Bulant, Ph.D., VŠEM

STATISTICKÉ METODY. (kombinovaná forma, 8.4., 20.5. 2012) Matěj Bulant, Ph.D., VŠEM STATISTICKÉ METODY A DEMOGRAFIE (kombinovaná forma, 8.4., 2.5. 22) Matěj Bulant, Ph.D., VŠEM Řekli o statistice Věřím ouze těm statistikám, které jsem sám zfalšoval. Tři stuně lži - lež, hnusná lež, statistika.

Více

PODNIKOVÁ EKONOMIKA A MANAGEMENT (2-letý) (písemný test)

PODNIKOVÁ EKONOMIKA A MANAGEMENT (2-letý) (písemný test) Přijímací řízení ro akademický rok 24/5 na magisterský studijní rogram PODNIKOVÁ EKONOMIKA A MANAGEMENT (2-letý) (ísemný test) U každé otázky či odotázky v následujícím zadání vyberte srávnou odověď zakroužkováním

Více

2.03 Endotermní/exotermní děje. Projekt Trojlístek

2.03 Endotermní/exotermní děje. Projekt Trojlístek 2. Vlastnosti látek a chemické reakce 2.03 Endotermní/exotermní děje. Projekt úroveň 1 2 3 1. Předmět výuky Metodika je určena pro vzdělávací obsah vzdělávacího předmětu Chemie. Chemie 2. Cílová skupina

Více

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo šablony: 31 Název materiálu: Ročník: Identifikace materiálu: Jméno autora: Předmět: Tématický celek: Anotace: CZ.1.07/1.5.00/3.0

Více

VUT, FAST, Brno ústav Technických zařízení budov

VUT, FAST, Brno ústav Technických zařízení budov Termo realizaci inovovaných technicko-ekonomických VUT, FAST, Brno ústav Technických zařízen zení budov Vodní ára - VP Vaříme a dodáváme vodní áru VP: mokrou, suchou, sytou, řehřátou nízkotlakou, středotlakou

Více

Ing. Libor Vodehnal, AITEC s.r.o., Ledeč nad Sázavou

Ing. Libor Vodehnal, AITEC s.r.o., Ledeč nad Sázavou Základní parametry procesů likvidace odpadních vod s obsahem těžkých kovů Ing. Libor Vodehnal, AITEC s.r.o., Ledeč nad Sázavou Technologie likvidace OV z obsahem těžkých kovů lze rozdělit na 3 skupiny:

Více

C-1 ELEKTŘINA Z CITRONU

C-1 ELEKTŘINA Z CITRONU Experiment C-1 ELEKTŘINA Z CITRONU CÍL EXPERIMENTU Praktické ověření, že z citronu a také jiných potravin standardně dostupných v domácnosti lze sestavit funkční elektrochemické články. Měření napětí elektrochemického

Více

Chemie 8.ročník. Rozpracované očekávané výstupy žáka Učivo Přesuny, OV a PT. Pozorování, pokus a bezpečnost práce předmět chemie,význam

Chemie 8.ročník. Rozpracované očekávané výstupy žáka Učivo Přesuny, OV a PT. Pozorování, pokus a bezpečnost práce předmět chemie,význam Chemie 8.ročník Zařadí chemii mezi přírodní vědy. Pozorování, pokus a bezpečnost práce předmět chemie,význam Popisuje vlastnosti látek na základě pozorování, měření a pokusů. těleso,látka (vlastnosti látek)

Více

Práce, energie a další mechanické veličiny

Práce, energie a další mechanické veličiny Práce, energie a další mechanické veličiny Úvod V předchozích přednáškách jsme zavedli základní mechanické veličiny (rychlost, zrychlení, síla, ) Popis fyzikálních dějů usnadňuje zavedení dalších fyzikálních

Více

Studium kyselosti a zásaditosti roztoků kolem nás

Studium kyselosti a zásaditosti roztoků kolem nás Zvyšování kvality výuky v přírodních a technických oblastech CZ.1.07/1.1.28/02.0055 Studium kyselosti a zásaditosti roztoků kolem nás (laboratorní práce) Označení: EU-Inovace-Ch-8-10 Předmět: Chemie Cílová

Více

Autor: Tomáš Galbička www.nasprtej.cz Téma: Roztoky Ročník: 2.

Autor: Tomáš Galbička www.nasprtej.cz Téma: Roztoky Ročník: 2. Roztoky směsi dvou a více látek jsou homogenní (= nepoznáte jednotlivé částečky roztoku - částice jsou menší než 10-9 m) nejčastěji se rozpouští pevná látka v kapalné látce jedna složka = rozpouštědlo

Více

ELEKTRICKÝ PROUD V KOVECH. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Elektřina a magnetismus - 3. ročník

ELEKTRICKÝ PROUD V KOVECH. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Elektřina a magnetismus - 3. ročník ELEKTRICKÝ PROUD V KOVECH Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Elektřina a magnetismus - 3. ročník Elektrický proud Uspořádaný pohyb volných částic s nábojem Směr: od + k ( dle dohody - ve směru kladných

Více

Maturitní témata fyzika

Maturitní témata fyzika Maturitní témata fyzika 1. Kinematika pohybů hmotného bodu - mechanický pohyb a jeho sledování, trajektorie, dráha - rychlost hmotného bodu - rovnoměrný pohyb - zrychlení hmotného bodu - rovnoměrně zrychlený

Více

Zařazení do výuky Experiment je vhodné zařadit v rámci učiva chemie v 8. třídě (kyseliny, zásady, ph roztoků).

Zařazení do výuky Experiment je vhodné zařadit v rámci učiva chemie v 8. třídě (kyseliny, zásady, ph roztoků). Název: Dýchání do vody Úvod Někdy je celkem jednoduché si v chemické laboratoři nebo dokonce i doma připravit kyselinu. Pokud máte kádinku, popř. skleničku, a brčko, tak neváhejte a můžete to zkusit hned!

Více

Laboratorní cvičení z kinetiky chemických reakcí

Laboratorní cvičení z kinetiky chemických reakcí Laboratorní cvičení z kinetiky chemických reakcí LABORATORNÍ CVIČENÍ 1. Téma: Ovlivňování průběhu reakce změnou koncentrace látek. podmínek průběhu reakce. Jednou z nich je změna koncentrace výchozích

Více

Datová centra a úložiště. Jaroslav G. Křemének g.j.kremenek@gmail.com

Datová centra a úložiště. Jaroslav G. Křemének g.j.kremenek@gmail.com Datová centra a úložiště Jaroslav G. Křemének g.j.kremenek@gmail.com České národní datové úložiště Součást rojektu CESNET Rozšíření národní informační infrastruktury ro VaV v regionech (eiger) Náklady

Více

5. Finanční hlediska podnikatelského rozhodování. Časová hodnota peněz. Podnikatelské riziko ve finančním rozhodování.

5. Finanční hlediska podnikatelského rozhodování. Časová hodnota peněz. Podnikatelské riziko ve finančním rozhodování. 5. Finanční hlediska odnikatelského rozhodování. Časová hodnota eněz. Podnikatelské riziko ve finančním rozhodování. FINANČNÍ HLEDISKA PODNIKATELSKÉHO ROZHODOVÁNÍ Základní zásady finančního rozhodování:

Více

Předpokládáme ideální chování, neuvažujeme autoprotolýzu vody ve smyslu nutnosti číselného řešení simultánních rovnováh. CH3COO

Předpokládáme ideální chování, neuvažujeme autoprotolýzu vody ve smyslu nutnosti číselného řešení simultánních rovnováh. CH3COO Pufr ze slabé kyseliny a její soli se silnou zásaou např CHCOOH + CHCOONa Násleujíí rozbor bue vyházet z počátečního stavu, ky konentrae obou látek jsou srovnatelné (největší pufrační kapaita je pro ekvimolární

Více

Základní škola, Ostrava Poruba, Bulharská 1532, příspěvková organizace

Základní škola, Ostrava Poruba, Bulharská 1532, příspěvková organizace Chemie - 8. ročník pozorování, pokus a bezpečnost práce Určí společné a rozdílné vlastnosti látek vlastnosti látek hustota, rozpustnost, tepelná a elektrická vodivost, vliv atmosféry na vlastnosti a stav

Více