INFORMA»NÕ ZPRA VODAJ

Transkript

1 INFORMA»NÕ ZPRA VODAJ

2

3 ReferenËnÌ informaënì st edisko MéP Vröovick 65, Praha 10 EKO VIS MéP INFORMA»NÕ ZPRAVODAJ RoËnÌk IX Ë. 2 Vyd no ve spolupr ci s»esk m ekologick m stavem a»esk m hydrometeorologick m stavem

4

5 Obsah strana STUDIE A SOUBORN INFORMACE...5 P Ìstup Ëlensk ch zemì EU k pojetì a rozsahu ökod na ûivotnìm prost edì a k jejich kvantifikaci...5 INFORMACE Z EU/ES EKOLOGICK MONITOR. KR TK ZPR VY ZE ZAHRANI»NÕCH PERIODIK...30 V BÃROV BIBLIOGRAFIE Z INFORMA»NÕCH PRAMENŸ ODBORN KNIHOVNY RIS MéP.. 57 V bïr p edpis a informacì z Official Journal of the European Communities, L and C Series V bïrov bibliografie z Ëesk ch periodik...64 V bïrov bibliografie ze zahraniënìch periodik...70 V bïrov bibliografie z monografiì...74 EKOLOGICK MONITOR. KR TK ZPR VY ZE ZAHRANI»NÕCH PERIODIK...83 V BÃROV BIBLIOGRAFIE Z»ESK CH PERIODIK PÿEHLED ODBORN CH AKCÕ V OBLASTI éivotnõho PROSTÿEDÕ EKO VIS MéP. INFORMA»NÕ ZPRAVODAJ 3

6

7 Studie a soubornè informace»esk ekologick stav Vröovick 65, Praha 10 EkonomickÈ n stroje pro trvale udrûiteln rozvoj»eskè republiky Svazek Ë. 18 PÿÕSTUP»LENSK CH ZEMÕ EU KPOJETÕ A ROZSAHU äkod NA éivotnõm PROSTÿEDÕ A K JEJICH KVANTIFIKACI Eva Toöovsk Praha, prosinec 1998

8 Tato studie je publikov na se svolenìm autorky Evy ToöovskÈ a editele Centra pro ot zky ûivotnìho prost edì Univerzity Karlovy v Praze Bed icha Moldana. Publikace je v sledkem v zkumnè pr ce v r mci projektu Programu VaV/320/1/97 Kvantifikace ökod na ûivotnìm prost edì a moûnosti jejich racion lnì internalizace, koordinovanèho Centrem pro ot zky ûivotnìho prost edì Univerzity Karlovy v Praze. Centrum pro ot zky ûivotnìho prost edì Univerzity Karlovy v Praze

9 Studie a soubornè informace OBSAH strana VOD...8 Studie I: P Ìstup Ëlensk ch zemì EU k pojetì a rozsahu ökod na ûivotnìm prost edì a k jejich kvantifikaci PÿEHLED JEDNOTLIV CH ZEMÕ D NSKO FINSKO FRANCIE NÃMECKO IT LIE NIZOZEMÕ äpanãlsko äv DSKO VELK BRIT NIE RAKOUSKO BELGIE ÿecko LUCEMBURSKO PORTUGALSKO STAV HARMONIZA»NÕHO SILÕ EVROPSK KOMISE S OHLEDEM NA POJETÕ A ROZSAH äkod NA éivotnõm PROSTÿEDÕ ZKUäENOSTI»LENSK CH ZEMÕ EU S VYUéITÕM TECHNIK A METOD KVANTIFIKACE äkod NA éivotnõm PROSTÿEDÕ...25 EKO VIS MéP. INFORMA»NÕ ZPRAVODAJ 7

10 Studie a soubornè informace VOD Obsah p edloûenè studie vych zì z redefinovanèho zad nì kolu, kterè vyplynulo ze zhodnocenì v sledk pracovnìho semin e eöitel projektu VaV/320/1/97, konanèho v Ëervnu CÌlem studie je kritick anal za p Ìstup jednotliv ch Ëlensk ch st t EU ke ökod m na ûivotnìm prost edì, u nichû je moûno identifikovat jak jejich vïcnou podstatu, tak jejich p vodce a poökozenou stranu a k jejich kvantifikaci. V öe uveden m parametr m, kterè jsou nezbytn m p edpokladem racion lnì internalizace ökod, se nejvìce blìûì pojetì ökod v r mci reûimu odpovïdnosti za ökody. VlastnÌm obsahem odpovïdnostnìho reûimu ve vztahu ke ökod m na ûivotnìm prost edì je vynutitelnost kompenzace ökod, event. n pravn ch opat enì. V jeho r mci tudìû doch zì k re ln m finanënìm platb m, kterè jsou vìce Ëi mènï zaloûeny na kvantifikaci ökod. Tok tïchto plateb p itom probìh mimo oblast ve ejn ch financì. Jak ukazujì zkuöenosti, zejmèna USA, reûim odpovïdnosti za ökody na ûivotnìm prost edì na jednè stranï v raznï stimuluje rozvoj metod a technik ocenïnì ökod na ûivotnìm prost edì, na druhè stranï je jeho efektivnì fungov nì zpïtnï z vislè na r stu vypovìdacì schopnosti tohoto ocenïnì. NÏkte Ì auto i p itom podtrhujì (Zweifel - Tyran 1994, viz 14), ûe v slednè ocenïnì ökod m v r mci odpovïdnostnìho reûimu bezprost ednì vazbu na Ñochotu platitì tïch subjekt, kter ch se ökody t kajì: PoökozenÈ subjekty se doûadujì kompenzace ökod, jejìû v öe je limitov na hodnotou skuteënï utrpïn ch ökod. Tato hodnota p edstavuje zpïtnï jak si hornì limit Ë stky, kterou by poökozenì byli ochotni vydat na odvr cenì tïchto ökod. Touto nep Ìmou vazbou mezi kompenzacì ökod a n klady na odvr cenì ökod se odpovïdnostnì reûim za ökody na ûivotnìm prost edì odliöuje jak od ekologick ch standard, tak od emisnìch poplatk a jin ch internalizaënìch n stroj, kde tato vazba neexistuje. P edloûen pr ce se rozpad do dvou relativnï samostatn ch studiì. prost edì, stejnï jako odraz hlavnìch problèm v tèto oblasti v judikatu e n rodnìch soud. Kapitola hled odpovïô na ot zku, zda se v jednotliv ch st tech EU uplatúujì metodickè pokyny pro ocenïnì ökod a standardy pro obnovu kontaminovanè p dy a vody. Podrobn rozbor situace v Ëlensk ch st tech EU stì v z vïr, ûe souëasn mechanismus kompenzace a n - pravy ökod na ûivotnìm prost edì je znaënï heterogennì a m ûe ve svèm koneënèm d sledku naruöovat rovnè podmìnky hospod skè soutïûe a fungov nì vnit nìho trhu Unie. Druh Ë st prvnì studie proto struënï analyzuje reakci EvropskÈ komise na opr vnïnè tlaky harmonizovat reûim odpovïdnosti za ökody na ûivotnìm prost edì v celoevropskèm mï Ìtku. Charakterizuje t i moûnè varianty eöenì, jak je v roce 1997 EK formulovala, a to p edevöìm z hlediska rozsahu a druh ökod, kter mi se jednotlivè varianty odliöujì. V z vïru tèto Ë sti jsou struënï vytypov ny oblasti, kterè z hlediska v öe uveden ch celoevropsk ch trend vyûadujì ve specifick ch podmìnk ch»eskè republiky podrobnè rozpracov nì. Z vïr prvnì studie p in öì struën p ehled diferencovanèho p Ìstupu jednotliv ch Ëlensk ch zemì EU k aplikaci metod kvantifikace ökod na ûivotnìm prost edì a charakterizuje rozmïr, v nïmû jsou oceúovacì studie vyuûìv ny. Z tohoto srovn nì vypl v, ûe Ë st Ëlensk ch zemì EU jednoznaënï preferuje oceúovacì techniky, kterè majì nejblìûe k trûnìm cen m (NÏmecko, Holandsko), jinè zemï akceptujì v mnohem öiröìm mï Ìtku v sledky mimotrûnìho oceúov nì, zaloûenè p edevöìm na kontingentnì oceúovacì metodï (skandin vskè zemï, Velk Brit nie). ExistujÌ d vodnè obavy, ûe rozmïr st vajìcìch rozdìl v p Ìstupu k oce- ÚovacÌm technik m m ûe ohrozit jednotnou aplikaci reûimu odpovïdnosti za ökody na ûivotnìm prost edì v celoevropskèm mï Ìtku. TÏûiötÏm druhè studie je podrobn anal za metodick ch postup v oblasti kvantifikace ökod na ûivotnìm prost edì v NÏmecku, vëetnï deskripce konkrètnìho postupu p i propoëtu podìlu jednotliv ch zneëiöùovatel na ökod ch ze zneëiötïnì ovzduöì. V r mci prvnì studie je v jejì vodnì kapitole analyzov n p Ìstup kaûdèho z Ëlensk ch st t EU k problematice odpovïdnosti za ökody na ûivotnìm prost edì ze zornèho hlu rozsahu a druhu ökod, kter tento reûim pokr v. StruËnÏ je charakterizov n v chozì legislativnì r mec odpovïdnosti za ökody na ûivotnìm 8 EKO VIS MéP. INFORMA»NÕ ZPRAVODAJ

11 Studie a soubornè informace Studie I: P Ìstup Ëlensk ch zemì EU k pojetì a rozsahu ökod na ûivotnìm prost edì a k jejich kvantifikaci 1. PÿEHLED JEDNOTLIV CH ZEMÕ AmbicÌ danè kapitoly je podat souhrnn obraz o p Ìstupu Ëlensk ch zemì EU ke kompenzaci ökod na ûivotnìm prost edì. Pro splnïnì tohoto cìle je nezbytnè charakterizovat legislativnì r mec odpovïdnosti za ökody na ûivotnìm prost edì, rozsah a druhy ökod, kterè tento reûim pokr v, stejnï jako hlavnì problèmy v tèto oblasti reflektovanè v judikatu e n rodnìch soud. Kapitola hled paralelnï odpovïô na ot zku zda existujì v jednotliv ch Ëlensk ch st tech EU metodickè pokyny Ëi doporuëenì pro oceúov nì ökod na ûivotnìm prost edì nebo standardy pro obnovu kontaminovanè p dy a vody. Vedle p Ìsluön ch pr vnìch norem, upravujìcìch odpovïdnost za ökody na ûivotnìm prost edì v jednotliv ch st tech (viz nap. 10, 12), se v znamn m zdrojem poznatk o danè problematice stala p edevöìm studie McKenna, vypracovan pro EK (viz 3). 1.1 D NSKO Aû do r byla odpovïdnost za ökody na ûivotnìm prost edì v D nsku odvozov na pouze z precedentnìch soudnìch p Ìpad (obecn odpovïdnost za ökody zde nenì upravena ani obëansk m z konìkem ani û dnou variantou Ñsousedsk ch pr vì). V r mci soudnì judikatury se nejëastïji uplatúovala odpovïdnost za ökody zaloûen na zavinïnì, soudy vyööìch instancì a NejvyööÌ soud mohl vöak uëinit v jimku a uplatúovat objektivnì odpovïdnost (tj. odpovïdnost za v sledek). V soudnì p i proti chemickè spoleënosti ÑCheminovaì, kter je souë stì University v Arhusu, uplatnila EPA objektivnì odpovïdnost tèto spoleënosti za ökody spojenè s nikem nebezpeën ch substancì ze skl dky odpad do mo e. SpoleËnost mïla zaplatit 22 mil. DKr za kompenzaci ökod spojen ch s vyëiötïnìm lokality. Soud vyööì instance vöak odmìtl tento rozsudek s od vodnïnìm, ûe objektivnì odpovïdnost musì b t podloûena z konem a ne pouze rozhodnutìm soudu. Tento p Ìstup byl uplatnïn i v r mci nïkolika pozdïjöìch p Ìpad tzv. Gram-case (UfR ), nep Ìmo v rozhodnutì NejvyööÌho soudu v dalöì soudnì p i proti spoleënosti Cheminova (UfR H) a v p ÌpadÏ Phoenix (UfR H). Naopak NejvyööÌ soud potvrdil objektivnì odpovïdnost za ökody v p ÌpadÏ ÑAalborg Portlandì (UfR H), kdy ölo o poökozenì zdravì pracovnìk vystaven ch vlivu asbestu. ObjektivnÌ odpovïdnost za ökody byla uplatnïna i v nïkter ch dalöìch p Ìpadech ublìûenì na zdravì, kterè mïlo p vod v Ëinnostech potenci lnï nebezpeën ch pro ûivotnì prost edì. Ve vöech p Ìpadech, kdy kompenzace ökod mïla podobu n klad na vyëiötïnì kontaminovanè lokality (p dy, jezera, eky), soudy objektivnì odpovïdnost za ökodu vöak nep iznaly. V roce 1994 byl v D nsku p ijat z kon o kompenzaci ökod na ûivotnìm prost edì 1, kter zavedl objektivnì odpovïdnost za tyto ökody ve vztahu k taxativnï vymezen m pr myslov m a jin m aktivit m a za ÌzenÌm s potenci lnï negativnìm dopadem na ûivotnì prost edì. JakÈkoliv rozöì enì tïchto aktivit Ëi za ÌzenÌ musì b t podloûeno v nosem d nskèho parlamentu. Z kon o kompenzaci ökod na ûivotnìm prost edì nenì limitov n pouze taxativnìm v Ëtem za ÌzenÌ, ale i ustanovenìm, ûe kompenzovat lze jen ökody, zp sobenè podnikatelsk mi nebo ve ejn mi aktivitami. Z kon vyluëuje odpovïdnost za ökody na ûivotnìm prost edì poch zejìcì z mobilnìch zdroj, potrubnìch sìtì a vedenì, mo sk ch plavidel a pob eûnìch ploöin a vztahuje se pouze na odpovïdnost za ökody provozovatele dan ch aktivit. äkoda na ûivotnìm prost edì nenì v d nskèm pr vnìm du podrobnï definov na, z kon na ochranu ûivotnìho prost edì 2 pouze stanovì, ûe pokr v Ñökody zp sobenè zneëiötïnìm, vëetnï hlukem a vibracemiì. Kompenzace tïchto ökod podle obecn ch pravidel pokr v tïlesnè poökozenì, ökody na majetku a s nimi spojenè ekonomickè ztr ty (v nïkter ch p Ìpadech vëetnï ztr ty zisku a snìûenì hodnoty majetku). Kompenzace se vztahuje tèû na n klady na n pravn opat enì, je-li tak rozhodnuto soudem. NeekonomickÈ ztr ty, vëetnï ekologick ch ökod (jako je nap. ztr ta ûivoëiönèho druhu), jsou kompenzov ny pouze v p ÌpadÏ, ûe to vypl v z platn ch z konn ch ustanovenì. V D nsku se neuplatúuje û dn minim lnì pr h odpovïdnosti za ökody. 1 The Compensation for Environmental Damage Act, 225/ Environmental Protection Act 358/1991, section 1. EKO VIS MéP. INFORMA»NÕ ZPRAVODAJ 9

12 Studie a soubornè informace V judikatu e d nsk ch soud je vöak moûno nalèzt rostoucì poëet p Ìpad, kdy soudy vyööìho stupnï kompenzujì poökozenèmu snìûenì hodnoty jeho majetku, k nïmuû doölo v d sledku poökozenì ûivotnìho prost edì (nap. ztr ta kvality a pohody bydlenì v residenënì vile v d sledku z pachu ze skl dky). ÿada soudnìch p Ìpad je spjata s dèlkou promlëecì doby spojenè s kompenzacì ökod na ûivotnìm prost edì. Soudy vyööì instance p iznaly v nïkter ch p Ìpadech dvacetiletou objektivnì promlëecì dobu pro kompenzaci ökod spojenou s kontaminacì p dy Ëi vody. NejvyööÌ soud vöak ve sv ch rozhodnutìch aplikoval dvacetiletou promlëecì lh tu pouze na p Ìpady, kdy doölo k tïlesnèmu poökozenì (viz p Ìpad Aalborg Portland, UfR ). Dojde-li ke ökod m ze zneëiötïnì ûivotnìho prost edì na ve ejnèm majetku, jehoû ochrana je v kompetenci org n st tnì spr vy, mohou tyto org ny vyûadovat provedenì n pravn ch opat enì, nikoliv penïûnì ekvivalent ocenïnì ökody jako takovè. V D nsku nenì dosud uspokojujìcìm zp sobem zodpovïzena ot zka, zda subjekty, jejichû podnikatelskè aktivity jsou ve zv öenè mì e z vislè na kvalitï sloûek ûivotnìho prost edì (nap. komerënì ryb i anebo turistick pr mysl), jsou opr vnïny ke kompenzaci ökod v p ÌpadÏ, ûe ökody na nïkterè sloûce ûivotnìho prost edì v znamnï redukujì jejich p Ìjmy. Aû dosud nebyl eöen û dn soudnì p Ìpad tohoto typu. Na druhè stranï nalezneme v d nskè judikatu e p Ìpady, kdy subjektem opr vnïn m ke kompenzaci ökod bylo z jmovè sdruûenì Ëi ekologickè nevl dnì organizace. JednÌm z nejzn mïjöìch p Ìpad tohoto druhu byla soudnì p e ÑDanish Farmers Association -v- Danish Angling Associationì (UfR ), kdy soud vyööìho stupnï (nikoliv NejvyööÌ soud) p iznal ryb skèmu spolku kompenzaci jak preventivnìch n klad, vynaloûen ch na odvr cenì zneëiötïnì eky, tak n - klad na novè nasazenì ryb do vodnìch tok. Problematika ocenïnì ökod na ûivotnìm prost edì v monet rnì podobï (mimo n klad na vyëiötïnì lokality) je v D nsku p edmïtem ady v zkumn ch studiì 3. Dosud vöak neexistuje obecnïjöì n stin metodiky pro ekonomickè oceúov nì ökod na ûivotnìm 3 viz nap. zpr vu publikovanou na z kladï Environment Protection Act 358/1991/report No 13, 1994 prost edì, vyuûitelnè pro rozhodov nì v konkrètnìch soudnìch p Ìpadech. OcenÏnÌ ekologick ch dopad se dosud omezuje p edevöìm na vyj d enì ve fyzick ch jednotk ch ve vztahu k p ÌrodnÌm zdroj m v öiröìm slova smyslu. V D nsku nenì stanoven pro kompenzaci ökod na ûivotnìm prost edì maxim lnì limit 4. ObecnÏ platì, ûe m v öe kompenzace ökod vych zet z Ñnezbytn ch a racion lnìchì n klad na monitoring, vyëiötïnì lokality a n pravu ökod na ûivotnìm prost edì. N klady na obnovu a n pravn opat enì mohou p itom zahrnovat i p ÌsluönÈ poplatky, dopravnì n klady konzultant a v daje zamïstnanc st tnì spr vy, kte Ì participujì v tomto ÌzenÌ. V D nsku neexistuje û dn p edpis, kter by stanovoval roveú n pravy ûivotnìho prost edì, ani z - vaznè standardy pro vyëiötïnì lokalit (mimo nïkter ch dìlëìch smïrnic, jako je nap. smïrnice EPA pro uzav enì skl dek odpad aj.). V praxi z visì rozhodnutì o rovni vyëiötïnì lokality p edevöìm na mìstnìch org nech st tnì spr vy avr mcijednotliv ch region se znaënï liöì. V r mci soudnìch p Ìpad nalezneme p Ìklad interpretace standardu pro ÑvyËiötÏnÌ lokalityì (viz soudnì p Ìpad ÑKTHì, KFE ). Podle z vïreënèho rozhodnutì Environment lnì odvolacì komise napl- Úuje tento Ñstandardì takov objem n klad na n - pravu environment lnìch ökod, kter umoûúuje nejcitlivïjöì vyuûitì p dy. Toto rozhodnutì bylo doprov zeno argumentem, ûe jak koliv niûöì standard by limitoval budoucì vyuûitì oblasti a deformoval by n slednou aplikaci principu ÑplatÌ zneëiöùovatelì FINSKO Z kon o kompenzaci ökod na ûivotnìm prost edì 6, kter veöel ve Finsku v platnost v Ëervnu 1995, zav dì objektivnì odpovïdnost za tyto ökody. Strana û dajìcì kompenzaci ökod musì vöak prok zat, ûe existuje vìce neû 50% ÑpravdÏpodobnostì kauz lnì vazby mezi danou aktivitou a zneëiötïnìm. SouË stì finskèho z kona nenì û dn specifick seznam aktivit s negativnìm dopadem na ûivotnì prost edì, p i splnïnì v öe uvedenè podmìnky se t k veöker ch ËinnostÌ. 4 V jimka platì pouze pro ökody na mo i a ökody zp sobenè jadernou hav riì. 5 viz ÑKTH-caseì, KFE Environmental Damage Compensation Act 737/1994, section 5 10 EKO VIS MéP. INFORMA»NÕ ZPRAVODAJ

13 Studie a soubornè informace Do kompetence z kona vöak nespad odpovïdnost za ökody upraven zvl ötnì legislativou (ökody z jadernè energetiky, ropnèho zneëiötïnì, ökody z dopravy). Kompenzace za ökody zp sobenè z konem povolen m zneëiötïnìm povrchov ch vod spad i po p ijetì z kona z r nad le do kompetence ÑvodnÌho z konaì 7. RozhodnutÌ o kompenzaci tïchto ökod p ÌsluöÌ ex officio ÑvodnÌmu souduì ve vöech p Ìpadech, kdy jsou ökody zp sobeny v r mci povolenèho zne- ËiötÏnÌ. P Ìpady nepovolenèho zneëiötïnì povrchov ch vod a vöechny p Ìpady zneëiötïnì podzemnìch vod spadajì do kompetence z kona o kompenzaci ökod na ûivotnìm prost edì z r äkody podle tohoto z kona zahrnujì tïlesnè poökozenì, ökody na majetku (vëetnï n sledn ch ztr t), ËistÈ ekonomickè ztr ty (nejsou-li v zanedbatelnè v öi) a n klady na vyëiötïnì lokality a n pravu poökozenèho ûivotnìho prost edì. ObecnÏ nenì p edmïtem kompenzace ekologick ökoda (ztr ta ûivoëiönèho druhu), v p ÌpadÏ vzniku tïchto ökod nenì vöak vylouëena p imï en kompenzace preventivnìch n klad a n - klad na obnovu. Citovan z kon nespecifikuje blìûe n klady na vy- ËiötÏnÌ lokality a obnovu ûivotnìho prost edì. Uv dì pouze (odd. 6), ûe musì b t ÑnezbytnÈ a p imï enèì. Za nezbytnè je povaûov no p edevöìm provedenì opat enì na p edch zenì vzniku ökod na ûivotnìm prost edì a opat enì na obnovenì Ñstatus quoì naruöenè sloûky ûivotnìho prost edì. Jako Ñp imï enèì jsou oznaëov ny v daje org n st tnì spr vy do prevence ökod nebo n pravn ch opat enì, vëetnï v daj na v zkum, vypracov nì analytick ch studiì o vlivu aktivit na ûivotnì prost edì aj. Z formulace odd. 6 vypl v, ûe jsou kryty pouze n klady na skuteënï proveden n pravn opat enì, nikoliv n klady spojenè s budoucìmi opat enìmi. Z kon nem û dnè ustanovenì pro situaci, kdy n pravu naruöenèho ûivotnìho prost edì nenì moûno provèst. PraktickÈ zkuöenosti s aplikacì obecnèho poûadavku, aby n klady na vyëiötïnì byly ÑnezbytnÈ a p imï enèì, nelze podloûit û dn m v rokem soudu. Z kon o kompenzaci ökod na ûivotnìm prost edì z r umoûúuje (v odd. 10) i speci lnì formu kompenzace ökody: pokud ökody na ûivotnìm prost edì naruöì majetek t etì strany do tè mìry, ûe je pro nì nevyuûiteln (aù jiû jako celek nebo jeho urëit Ë st), 7 Water Act, 264/1961 nebo je-li jeho vyuûìv nì pro danè Ëely ztìûeno, je p vodce ökody povinen - p eje-li si to poökozen strana - tento majetek (nebo jeho Ë st) odkoupit. Ve Finsku nenì explicitnï stanoveno û dnè maximum pro kompenzaci ökod. Podle odd. 6.2 z kona o kompenzaci ökod na ûivotnìm prost edì musì vöak b t zajiötïna rovnov ha mezi naruöenìm nebo rizikem naruöenì ûivotnìho prost edì a p Ìnosem z proveden ch opat enì. Z tèto formulace vypl v, ûe soud musì ocenit ökody a s touto hodnotou srovn vat poûadovanou Ë stku n klad na vyëiötïnì. Budou-li n klady na vyëiötïnì p Ìliö vysokè, mohou b t - p Ìpad od p Ìpadu - limitov ny. Pro metodologickou sloûitost tèto komparace, p edevöìm na stranï ocenïnì ökod na ûivotnìm prost edì, se ve Finsku ust lila praxe, ûe pro v öi kompenzace ökod je rozhodujìcì objem n klad nezbytn pro uvedenì ûivotnìho prost edì do stavu p ed vznikem ökody. TÌm se vytvo il standard mìry n pravn ch opat enì, pro jehoû aplikaci vöak neexistujì û dnè bliûöì prov dïcì pokyny. Pokud jde o minim lnì roveú ökod na ûivotnìm prost edì, determinuje ji analyzovan finsk z kon ustanovenìm, ûe ke kompenzaci ökod doch zì pouze v p Ìpadech, kdy je neracion lnì tolerovat naruöenì. Pro konkrètnì ocenïnì tèto prahovè hodnoty jsou relevantnì mìstnì podmìnky, druh naruöenì a dalöì faktory. U ökod, kterè vedou k tïlesnèmu poökozenì nebo v znamnïjöì ökodï na majetku, nenì tolerov na û dn prahov hodnota. 1.3 FRANCIE Problematika odpovïdnosti za ökody je ve Francii eöena v obecnè rovinï obëansk m z konìkem, kter rozliöuje jak objektivnì, tak subjektivnì podobu tèto odpovïdnosti. Koncepce odpovïdnosti za ökody na ûivotnìm prost edì nenì ve francouzskèm pr vnìm du oöet ena samostatnou pravou. Pokud dojde k tomuto typu ökod, uplatúuje se v r mci obëansko-pr vnìch pravidel odpovïdnostnì reûim pouze v p Ìpadech, kdy dojde k p Ìm m ökod m v soukromè Ëi ve ejnè sfè e. I kdyû pr vnì p edpisy nedefinujì ökody na ûivotnìm prost edì, jejich pojetì se dynamicky rozvìjì v r mci soudnìch p Ìpad. P itom lze konstatovat, ûe francouzskè soudy zaujìmajì znaënï liber lnì p Ìstup a p izn vajì poökozenè stranï kompenzaci velmi diferencovan ch kategoriì ökod. EKO VIS MéP. INFORMA»NÕ ZPRAVODAJ 11

14 Studie a soubornè informace Soudy obecnï rozliöujì dvï velkè skupiny ökod: ökody ve vztahu k osob m a ökody na majetku. Do prvnì skupiny pat Ì kompenzace veöker ch materi lnìch n klad spojen ch s ublìûenìm na zdravì (event. mrtìm), trvalou nebo doëasnou pracovnì neschopnostì a nemocì. Zahrnuje i kompenzaci mor lnìch ökod, vëetnï p ÌspÏvku rodinï poökozenèho, kompenzaci Ñztr ty p Ìleûitostiì (nap. v d sledku neschopnosti poökozenèho provozovat dosavadnì aktivity) a ztr tu budoucìho zisku. äkody na majetku zahrnujì kompenzaci skuteënï utrpïn ch materi lov ch ökod (jako je nap. ztr ta hospod sk ch zvì at, ztr ta rody na polìch), ztr tu p Ìleûitosti nebo ztr tu budoucìch p Ìjm (nap. znemoûnì-li kontaminace p dy jejì zam ölen prodej, kompenzuje se poökozenèmu jejì dohodnut kupnì cena nebo ztr ta z nì plynoucìho budoucìho zisku). V r mci soudnìch p Ìpad se nïkdy kompenzujì i ekonomickè ztr ty souvisìcì se ökodami na ûivotnìm prost edì nep Ìmo. Rozsah kauz lnìho etïzce je vïcì vahy soudu a liöì se p Ìpad od p Ìpadu. FrancouzskÈ obëanskè i spr vnì soudy ve vïtöinï p Ìpad p iznajì poökozenèmu kompenzaci ökody v penïûnì formï, v nïkter ch p Ìpadech poûadujì na zneëiöùovateli uvedenì poökozenè sloûky do p vodnìho stavu. CÌlovou funkcì je p itom obnovit naruöenou rovnov hu ûivotnìho prost edì a zajistit poökozenèmu pokud moûno stejnè podmìnky, kterè mïl p ed vznikem ökody. N roky na kompenzaci ökod na ve ejn ch p ÌrodnÌch statcìch (jezera, krajina, vz cnè ûivoëiönè a rostlinnè druhy) mohou ve Francii uplatúovat i z jmovè skupiny Ëi nevl dnì ekologickè organizace. Francouzsk judikatura zn p Ìpady, kdy byly nap. ökody z vymizenì konkrètnìho ûivoëiönèho druhu v d sledku pr myslovèho zneëiötïnì kompenzov ny n klady na obnovu tohoto druhu. V podobn ch p Ìpadech soudy obvykle vyplatì z jmovè skupinï pauö lnì kompenzaënì platbu a souëasnï povï Ì odbornìka, aby provedl ocenïnì n klad v porovn nì s rovnì provedenè obnovy. Rozsah kompenzace ökod se v r mci jednotliv ch soudnìch p Ìpad znaënï liöì. V soudnìm p Ìpadu ÑProtexì (TGI Tours, , ministere public c/m et R. No 106) doölo k v ûnèmu zneëiötïnì eky Loire a nïkolika dalöìch menöìch tok. Vedle trestnì odpovïdnosti nïkter ch Ëlen managementu firmy a penïûnì pokuty, byla v r mci rozsudku p izn na kompenzace ökod ve v öi FF poökozen m t etìm stran m. älo o mìstnì federaci ryb a chovatel ryb a z jmovou skupinu profesion lnìch ryb. Naopak byla odmìtnuta kompenzace ökod ze zneëiötïnì eky z jmovè skupinï ornitolog s od vodnïnìm, ûe ökody na ptactvu (na rozdìl od ryb) nelze povaûovat za p Ìm d sledek zneëiötïnì vodnìch tok. S obdobn m zd vodnïnìm byla odmìtnuta kompenzace ökod svazu provozovatel restauraënìch za ÌzenÌ. Rozhodne-li soud, ûe ökody na ûivotnìm prost edì budou kompenzov ny n klady na vyëiötïnì zemì, posuzuje se p edevöìm jejich uûiteënost ve vztahu k dosaûenì tohoto cìle. SouË stì tïchto n klad mohou ve Francii b t i n klady na technickè studie nutnè pro provedenì celè operace. Francie nedisponuje v souëasnè dobï obecnïjöìm schèmatem, kterè by umoûúovalo strukturalizaci a ocenïnì n klad na vyëiötïnì. PrvnÌ n znaky doporuëen ch postup existujì pouze v dìlëìch oblastech (nap. podle z kona o lesìch je kompenzace z visl na poëtu vyëiötïn ch hektar, u zneëiötïnì vodnìch tok na dèlce a ploönè v mï e zneëiötïnì). PodrobnÏjöÌ n vody nejsou k dispozici ani pro p Ìpad, ûe p edmïtem kompenzace je ztr ta zisku poökozenè strany, ztr ta moûnosti profesion lnï vyuûìvat danè p ÌrodnÌ statky Ëi ekonomickè ztr ty spojenè se zne- ËiötÏnÌm. OdpovÏdnost za ökody na ûivotnìm prost edì je ve Francii limitov na pouze v p ÌpadÏ ropnèho zneëiötïnì mo e a ökod z jadernè energetiky. Minim lnì pr h odpovïdnost za ökody na ûivotnìm prost edì, stejnï jako standardy obnovy ûivotnìho prost edì se neuplatúujì. 1.4 NÃMECKO Problematika odpovïdnosti za ökody na ûivotnìm prost edì je v NÏmecku p edmïtem novèho z kona 8, kter veöel v platnost Pokr v ökody na zdravì a ökody na soukromèm majetku, kterè jsou zp sobeny ekologicky negativnìmi dopady taxativnï vymezen ch pr myslov ch aktivit (kterè jsou p Ìlohou z kona). Nejd leûitïjöì inovacì, kterou tento z kon p inesl, je zavedenì objektivnì odpovïdnosti za v öe uvedenè ökody, tj. odpovïdnosti nez vislè na zavinïnì zne- 8 Umwelthaftungsgesetz, 1991 (d le UmweltHG) 12 EKO VIS MéP. INFORMA»NÕ ZPRAVODAJ

15 Studie a soubornè informace Ëiöùovatele Ëi na mì e preventivnìch opat enì, kterè p ijal k jejich odvr cenì. ParalelnÏ s v öe uveden m z konem platì objektivnì odpovïdnost za ökody na ûivotnìm prost edì podle z kona o ÌzenÌ vodnìch zdroj (Wasserhaushaltsgesetz - WHG). Ten byl v nïmeck ch podmìnk ch historicky prvnìm z konem stanovujìcìm objektivnì odpovïdnost za ökody ze zneëiötïnì vodnìch zdroj. Z kon o ökod ch na ûivotnìm prost edì z r se nevztahuje na ökody na vlastnìm ûivotnìm prost edì. Kompenzov ny jsou pouze ökody, kterè majì vazbu na konkrètnì osobu, na konkrètnì ztr ty nebo na skuteënï realizovanè n klady. P edmïtem kompenzace je relativnï öirok rejst Ìk finanënìch ökod, vëetnï n klad na p emìstïnì poökozenèho majetku. Kompenzov ny jsou i n slednè ökody, kterè zahrnujì nap. daúovè znev hodnïnì, n klady spojenè se soudnìm procesem (vëetnï n klad na pr vnì poradenstvì a soudnì poplatky), n klady na sluûby expert, ztr tu zisku (nap. v d sledku zneëiötïnì vody, odebìranè pivovarem, se snìûì v sledn produkce a n sledn zisk). Kompenzace ökod, spjat s tïlesn m poökozenìm nebo jmou na zdravì (event. usmrcenìm t etì osoby) v d sledku zneëiötïnì ûivotnìho prost edì, p edpokl d n hradu n klad na lèëenì a n hradu finanënì jmy. FinanËnÌ jma kompenzuje poökozenèmu ztr ty, kterè utrpïl tìm, ûe p estal b t v dïleënï Ëinn Ëi mu byla snìûena pracovnì schopnost, event. se zv öily jeho pot eby. V p ÌpadÏ mrtì je souë stì n hrady ökody i placenì v ûivnèho okruhu osob, kterè byly na poökozenèho odk z ny. Kompenzace ökod z tohoto titulu je moûno realizovat formou penïûnì renty. Pokud jsou ökody na ûivotnìm prost edì kompenzov ny pomocì n klad na obnovu p vodnìho stavu, mohou b t tyto n klady v nïkter ch p Ìpadech vyööì, neû je hodnota znehodnocenèho nebo destruovanèho objektu (p esahujì-li vöak tyto n klady 30 % hodnoty objektu, nesplúujì kritèrium Ñp imï enostiì). V souvislosti se ökodami na ûivotnìm prost edì je toto pravidlo aplikov no pouze ve vztahu ke ökod m na majetku, ve vztahu ke ökod m na zdravì platì v öe uveden speci lnì ustanovenì. Ke kompenzaci ökod doch zì pouze v p ÌpadÏ jasnï specifikovan ch ökod. V p ÌpadÏ, kdy ke ökodï evidentnï doölo, ale jejì roveú nenì moûno urëit, m ûe odhad rovnï ökod provèst soud. Pro odpovïdnost za ökody na ûivotnìm prost edì podle UmweltHG je stanovena hornì hranice. N hrada ökody p i usmrcenì, tïlesnèm poökozenì Ëi jmï na zdravì je limitov na maxim lnì Ë stkou 160 mil. DEM, stejn hornì hranice je stanovena pro vïcnou ökodu ( hrnnï tudìû 320 mil. DEM). Minim lnì hladina odpovïdnosti za ökody nenì stanovena. NÏmeckÈ spr vnì pr vo nedisponuje û dn mi obecnïjöìmi p edpisy pro standardy na vyëiötïnì lokality. V praxi se uplatúuje urëit typ tohoto standardu pouze v oblasti zneëiötïnì podzemnìch vod a p dy. M podobu smïrnice, urëenè pro mìstnì org ny st tnì spr vy, kter se opìr o expertnì stanovenì objemu n klad nezbytn ch k eliminaci nebezpeëì zneëiötïnì p dy a podzemnìch vod. V souladu s poûadavky pr va ES je aktu lnìm kolem v oblasti standard na obnovu lokalit vypracov nì individu lnìch standard, odr ûejìcìch charakteristickè rysy jednotliv ch region. V NÏmecku vöak nebyly po dlouhou dobu zaznamen ny û dnè n znaky meziregion lnì spolupr ce p i jejich rozvoji. Teprve v ned vnè dobï se zaëìn pracovat na spoleën ch v chodiscìch pro konstrukci tïchto standard. 1.5 IT LIE Obecnou odpovïdnost za ökody upravuje v italskèm pr vu obëansk z konìk.»l nek 2050 a 2051 tohoto z konìku specifikuje podmìnky, p i jejichû splnïnì je moûno uplatnit ÑobjektivnÏjöÌì odpovïdnost za aktivity, charakterizovanè jako ÑnebezpeËnÈì. Podle prvnìho z v öe uveden ch Ël nk je zneëiöùovatel odpovïdn za ökody, pokud stanoven m zp sobem neprok ûe, ûe p ijal veöker opat enì k jejich odvr - cenì, podle druhèho je odpovïdn za ökody ve vöech p Ìpadech (mimo ûiveln ch pohrom a podobn ch d vod ). Samostatn legislativa platì pro odpovïdnost za ökody z provozu jadern ch elektr ren, ökody z ropnèho zneëiötïnì a ökody na mo skèm ekosystèmu. V r mci obëansko-pr vnì odpovïdnosti je moûno v It lii kompenzovat pouze p ÌmÈ ökody na majetku, nikoliv ökody na vlastnìm ûivotnìm prost edì (tj. snìûenì ekologickè hodnoty jejich sloûek). Rozsah odpovïdnosti zahrnuje kompenzaci veöker ch skuteënï utrpïn ch ökod a kompenzaci p Ìjm, kter nebyly v d sledku zneëiötïnì ûivotnìho prost edì realizov ny. Pokr v i n klady na n pravn opat enì. NejvyööÌ kasaënì soud (sent set III, imp. Barigazzi) ve svèm rozhodnutì potvrdil, ûe kompenzov ny mohou b t pouze identifikovatelnè ökody EKO VIS MéP. INFORMA»NÕ ZPRAVODAJ 13

16 Studie a soubornè informace ovlivúujìcì kvalitu ûivota, kterè jsou v sledkem zmïn, poökozenì nebo zniëenì sloûek ûivotnìho prost edì. NenÌ-li moûnè ökody ze zneëiötïnì ûivotnìho prost edì disponibilnìmi metodami kvantifikovat, urëujì (na z kladï z kona 349/1986) kritèria pro objem kompenzacì ökod soudci. Berou p itom v vahu takovè faktory, jako je mìra nedbalostnìho chov nì zne- Ëiöùovatele, n klady na obnovu poökozen ch lokalit do p vodnìho stavu, event. zisk, kter odpovïdn osoba nabyla. P ich zì-li to vzhledem ke konkrètnìm podmìnk m v vahu, m ûe soud na Ìdit uvedenì prost edì do Ñstatus quoì p ed vznikem ökody na n klady zneëiöùovatele. Org ny st tnì spr vy majì n rok na kompenzaci n klad, kterè skuteënï vynaloûily na vyëiötïnì danè lokality. Kompenzace ökod ze zneëiötïnì ûivotnìho prost edì podle italskè praxe pokr v pouze ökody, kterè jsou bezprost ednìm a p Ìm m d sledkem poökozenì ûivotnìho prost edì (ztr ta hotovosti, ztr ta zisku, ztr ta v dïlku) a n klady spojenè s tïlesn m poökozenìm (ev. mrtìm) nebo snìûenìm pracovnì schopnosti postiûen ch osob. V p ÌpadÏ ekologickè hav rie, kdy je jednoznaënï prok z no zavinïnì zneëiöùovatele, m ûe b t souë stì soudnìho rozhodnutì (podle Ël. 18 z kona 349/1986) jak p Ìkaz k vyëiötïnì danè lokality (aù jiû je v majetku t etì osoby nebo je majetkem ve ejn m), tak stanovenì penïûnìch kompenzacì v Ëi postiûen m subjekt m, kterè zahrnujì p edevöìm ztr tu jejich zisku Ëi v dïlku. Do n klad na obnovu p vodnìho stavu je podle italskè praxe moûno zapoëìtat i v daje na pr vnì a expertnì sluûby, kterè se bezprost ednï v ûou k danèmu p Ìpadu zneëiötïnì. Pro tyto n klady, jejichû v öi urëujì soudci na z kladï expertnìch hodnocenì, nenì stanoven hornì limit. V It lii nejsou vypracov ny standardy n klad na obnovu lokalit. I kdyû je absence tïchto standard vnìm na negativnï, p evl d v italsk ch odborn ch kruzìch n zor, ûe prioritnïjöìm kolem je specifikovat podmìnky vyuûitì jednotliv ch lokalit v n vaznosti na region lnì pl ny. HlavnÌm problèmem, kter brzdì v It lii extenzivnïjöì aplikaci odpovïdnosti za ökody na ûivotnìm prost edì, je p edevöìm absence prakticky vyuûiteln ch metod kvantifikace ökod. Nad le je ne nosn situace, kdy soudy v obëansko-pr vnìm ÌzenÌ stanovujì v öi kompenzacì ökod bez jednotnè metodiky a kdy doch zì k ne nosn m rozdìl m ve v öi kompenzace v tèmï identick ch p Ìpadech. PoËet soudnìch p Ìpad, eöìcìch odpovïdnost za ökody ze zneëiötïnì ûivotnìho prost edì, je v It lii velmi limitov n. HlavnÌm d vodem je skuteënost, ûe eöenì je velmi Ëasto dosaûeno v mimosoudnìch jedn nìch mezi z ËastnÏn mi stranami. Tato jedn nì jsou vöak ve vztahu k p vodci ökod komplikov na jak absencì legislativnìch kriteriì pro definov nì prahovè rovnï kontaminace, tak minim lnì rovnï n klad na vyëiötïnì lokality. V neëetn ch soudnìch p Ìpadech (vëetnï zn mèho ÑSeveso- p Ìpaduì z r. 1976), k nimû v It lii doölo, byly ökody na ûivotnìm prost edì kvantifikov ny na relativnï nìzkè rovni, zcela v rozporu s teoreticky proklamovan m v znamem kompenzace ökod jako n stroje Ñinternalizace externalitì. V souëasnè italskè praxi je v öe ökod urëov na pragmaticky. OpÌr se nap. o rozpoëtovè n klady ve ejn ch v daj na n pravn opat enì, o zisk dosahovan zneëiöùovatelem, o mìru poruöenì povinnostì p vodce ökody i o v öi a charakter utrpïn ch Ñmor lnìch ökodì. Vzhledem k metodologick m tïûkostem, spjat m s kvantifikacì ökod, se v It lii projevuje zjevn tendence nevyuûìvat r mec odpovïdnostnìho reûimu za ökody, ale spìöe ustanovenì trestnìho z konìku. SoudnÌ p Ìpad No 968, kter eöil v Ìjnu 1991 NejvyööÌ soud, se t kal zneëiötïnì, kterè v razn m zp sobem snìûilo hodnotu pitnè vody v soukrom ch i ve ejn ch studnìch. Pouh moûnost vzniku ökod (nedoölo ke skuteën m ökod m) byla kvalifikov na jako dostaëujìcì d vod pro uvalenì trestu, na odpovïdnou osobu. ObdobnÏ OdvolacÌ soud v JanovÏ v Ëervenci 1989 doöel k z vïru - s poukazem na obtìûnost provèst pln soupis vznikl ch ökod - ûe jiû pouhè naruöenì regulativ na ochranu ûivotnìho prost edì zneëiöùovatelem je dostateën m d vodem pro uvalenì trestu bez ohledu na kvantifikaci vznikl ch ökod. V r mci soudnìho p Ìpadu NejvyööÌho soudu No 440 z ledna 1989 byl potvrzen rozsudek, kter p Ìmo na izuje zneëiöùovateli provèst obnovenì poökozenè lokality. I kdyû tento typ rozsudku byl aplikov n jeötï v nïkolika dalöìch p Ìpadech, pozdïji p estal b t ve vïtöì mì e uplatúov n. 14 EKO VIS MéP. INFORMA»NÕ ZPRAVODAJ

17 Studie a soubornè informace 1.6 NIZOZEMÕ V NizozemÌ je odpovïdnost za ökody upravena obëansk m z konìkem a je formulov na jako odpovïdnost subjektivnì (tj. odpovïdnost za zavinïnì). Na konci roku 1994 byl obëansk z konìk doplnïn o tzv. Ñmodifikovanou objektivnì odpovïdnost za ökodyì, kter se vztahuje na komerënì vyuûìv nì nebezpeën ch l tek, na provozovatele skl dek odpad, na vrtnè a lodnì spoleënosti a na dopravnì prost edky p ev - ûejìcì nebezpeënè l tky. ObjektivnÌ odpovïdnost na z kladï tohoto doplúku obëanskèho z konìku vznik, jsou-li splnïny zde blìûe specifikovanè podmìnky. Bez ohledu na zavinïnì je nap. odpovïdn ten, kdo na podnikatelskè b zi uûìv nebo skladuje nebezpeënè l tky, kterè p edstavujì v ûnè nebezpeëì pro osoby i ûivotnì prost edì, a toto nebezpeëì se materializuje ve ökodu. Pro specifickè oblasti existuje 9 - jako ve vïtöinï dalöìch zemìch - samostatn legislativa. Rozsah ökod, kterè mohou b t p edmïtem kompenzace, zahrnuje vöechny Ñp imï enè ökodyì, kterè majì jednoznaënou n vaznost na danè zneëiötïnì, vëetnï n sledn ch ztr t a Ëist ch ekonomick ch ztr t. Kompenzace Ëist ch ekologick ch ökod jako takov ch (ztr ta druh Ëi biotopu) je z odpovïdnostnìho reûimu vylouëena. Jako v nïkter ch dalöìch zemìch EU mohou vöak b t z jmov m sdruûenìm Ëi ekologick m nevl dnìm organizacìm kompenzov ny jimi vynaloûenè n - klady na vyëiötïnì lokality (event. n klady na obnovu poökozenèho rostlinnèho nebo ûivoëiönèho druhu). Nizozemsk odpovïdnostnì reûim vych zì z obecnè teze, ûe kompenzace ökod m zajistit poökozenè stranï stejnè podmìnky, kterè mïla p ed vznikem ökody. To vymezuje rozsah kompenzacì, kterè zahrnujì p edevöìm n klady na vyëiötïnì, kompenzaci utrpïn ch ztr t a uölèho zisku. P edmïtem kompenzace mohou b t i p imï enè n klady na prevenci a snìûenì ökod a n klady na identifikaci ökody a odpovïdnè strany. V NizozemÌ p izn vajì soudy v pomïrnï znaënè mì e i kompenzaci nemateri lnìch ökod (nap. snìûenì pohody bydlenì v d sledku zneëiötïnì). NejfrekventovanÏjöÌ formou kompenzace ökod je finanënì vyrovn nì. Minim lnì pr h odpovïdnosti za ökody se v Holandsku neuplatúuje. Pokl d -li soud navrûenou v öi kompenzace ökody za nep imï enou vzhledem k typu odpovïdnosti, vztahu 9 viz Oil Tanker Liability Act 1969, Mines Act 1810, the Groundwater Act 1981, Nuclear Accident Liability Act 1979, the Nuclear Ship Liability Act 1974, the Pernis-Antwerp Pipeline Act 1972 zneëiöùovatele a poökozenè strany a jejich finanënìm kapacit m, m pravomoc ji alikvûtnï snìûit. Moûnost redukce kompenzace ökod je explicitnï vyj d ena v z konu na ochranu p dy z roku 1994, kter upravuje odpovïdnost za kontaminaci p dy. Typ odpovïdnosti m ûe hr t podstatnou roli ve vztahu ke stanovenì v öe kompenzace ökod. V soudnìm p ÌpadÏ (HR 14 June 1975, re Amercentrale), kdy ölo o objektivnì odpovïdnost za ökody zp sobenè kolapsem ropnèho tankeru, ÑHoge Raadì rozhodnul, ûe budou pokryty vöechny typickè negativnì dopady tohoto incidentu. V nizozemskè soudnì praxi jsou ËastÈ p Ìpady, kdy je kompenzace ökod vyûadov na d Ìve, neû je stanovena jejich definitivnì v öe. Soud rozhodne v prvnìm st nì o odpovïdnè stranï a o event. bezprost ednìch ökod ch. O koneënè v öi ökod m ûe rozhodnout v r mci samostatnèho ÌzenÌ pozdïji (po realizaci n klad na vyëiötïnì). N klady na vyëiötïnì zahrnujì veökerè n klady p Ìmo spojenè s touto aktivitou, p edevöìm n klady na technickou p Ìpravu, vlastnì provedenì pracì, poplatky konsultant m, n klady spojenè s doëasn mi opat enìmi, osobnì n klady (vëetnï n hrad pracovnìk m st tnì spr vy, pokud na tïchto aktivit ch participujì). Pokud n pravn opat enì realizujì vïcnï kompetentnì org ny st tnì spr vy, ÌdÌ se speci lnìm p edpisem 10, kter blìûe vymezuje strukturu a charakter n klad na vyëiötïnì lokality. Z tïchto n klad jsou explicitnï vylouëeny nap. n klady na vedenì ËetnictvÌ, poplatky pr vnìm z stupc m, n klady na pr ce prov dïnè ve stejnèm Ëase jako ËiötÏnÌ, ale s jin mi cìli Ëi ökody zp sobenè vlastnìmi ËisticÌmi pracemi. DalöÌ ökody, kterè nejsou souë stì n klad na vy- ËiötÏnÌ, jako je nap. ztr ta zisku, mohou b t n rokov ny u soudu samostatnï. HornÌ hranice odpovïdnosti za ökody ze zneëiötïnì ûivotnìho prost edì je limitov na pouze v r mci v öe uvedenè specifickè legislativy. Obvykle se stanovì samostatnï limit pro ökody na zdravì a limit pro ökody na majetku. DolnÌ hranice odpovïdnosti za ökody nenì v Nizozemsku stanovena. Na rozdìl od legislativy vïtöiny Ëlensk ch st t, kde nejsou upraveny standardy pro obnovu (n pravu) sloûek prost edì, je nizozemsk politika v tomto smïru 10 viz ÑCirculaire Inwerkingtreding saneringsregeling Wbb Tweede Faseì, str EKO VIS MéP. INFORMA»NÕ ZPRAVODAJ 15

18 Studie a soubornè informace velmi rozvinut. V NizozemÌ jsou rozpracov ny jak standardy kvality p dy, tak standardy kvality vod. Standardy na vyëiötïnì kontaminovanè p dy jsou obsaûeny v z konï na ochranu p dy z r Z kladem jejich konstrukce je multifunkënì p Ìstup k p dï, resp. roveú zachov nì a obnovy p dy p ihlìûì k pot eb m ËlovÏka, rostlin i ûivoëiönè Ìöe. Standardy na vyëiötïnì kontaminovanè p dy jsou obsahem dvou vl dnìch dokument 11 a p ipravovanèho dekretu. Tyto dokumenty rozliöujì pro velk poëet zneëiöùujìcìch l tek tzv. ÑintervenËnÌ hodnotyì a ÑcÌlovÈ hodnotyì. Je-li p ev öena intervenënì hodnota, je nezbytnè provèst vyëiötïnì (existujì v jimky pro zvl öù nebezpeënè l tky). CÌlov hodnota vyjad uje maxim lnï p ijatelnou koncentraci zneëiöùujìcìch l tek po vyëiötïnì. IntervenËnÌ i cìlovè hodnoty jsou stanoveny na z kladï nejnovïjöìch vïdeck ch poznatk a p ihlìûejì k ekotoxick m vlastnostem dan ch l tek. Dan smïrnice konkretizuje situace, kdy se s ohledem na konkrètnì environment lnì, technickè nebo finanënì podmìnky nevyûaduje, aby n klady na vyëiötïnì p dy dos hly cìlov ch hodnot. NovÈ nizozemskè standardy pro vyëiötïnì kontaminovanè p dy podle z kona o ochranï p dy z r jsou aktualizovanou a striktnïjöì verzì zn m ch ABC hodnot. Vedle standard pro vyëiötïnì kontaminovanè p dy platì v NizozemÌ standardy kvality vod. Nejsou vöak zaloûeny na multifunkënìm vyuûitì vodnìch zdroj, jako je tomu u p dy, ale na vazbï na koneënèho uûivatele vody (pitn voda, vyuûitì vody pro rekreaënì Ëely atd.). Potom co v NizozemÌ vstoupil v platnost z kon na ochranu p dy, je v soudnì judikatu e patrn trend neuplatúovat deliktnì odpovïdnost za zneëiötïnì p dy, ale administrativnïpr vnì odpovïdnost v Ëi jednotliv m zneëiöùovatel m, obvykle ve formï na ÌzenÌ k vyëiötïnì kontaminovanè lokality. ÑHoge Raadì stanovil, ûe kontaminace p dy, k nìû doölo p ed , nezakl d deliktnì odpovïdnost v Ëi st tu. Pouze ve v jimeën ch p Ìpadech, kdy doölo k v raznèmu zanedb nì opat enì k prevenci ökod, byla tato odpovïdnost v Ëi konkrètnìmu zneëiöùovateli uplatnïna (p Ìkladem je soudnì p Ìpad ÑRbì Zwolle, State -v-bol, 28 December 1994). 11 viz ÑCirculaire Interventiewaarden bodemsaneringì z 9. kvïtna 1994 a ÑCirculaire Inwerkingtreding saneringsregeling Wet bodembescherming Tweede Faseì z 22. listopadu äpanãlsko ObËansk odpovïdnost za ökody je ve äpanïlsku zaloûena na ustanovenìch obëanskèho z konìku z r. 1889, jehoû pravidla se aplikujì i na ökody na ûivotnìm prost edì. V r mci kvazi-feder lnìho uspo - d nì äpanïlska je odpovïdnost za ökody na ûivotnìm prost edì explicitnï upravena pouze katal nsk m z konem Ë. 13 z Ëervence S odvol nìm na Ël obëanskèho z konìku, kde je mimo jinè upravena odpovïdnost za ökody, spojenè s depozicì infekënìch l tek, nadmïrn m d mem aj., uplatúujì soudy v nïkter ch p Ìpadech objektivnì odpovïdnost za ökody na ûivotnìm prost edì. ObjektivnÌ odpovïdnost za ökody podle v öe uvedenèho Ël nku obëanskèho z konìku byla uplatnïna v Ëetn ch soudnìch p Ìpadech (rozhodnutì NejvyööÌho soudu z 24. kvïtna 1993 na ökody z jedovat ch plyn, p Ìpad z o ökod ch na pomeranëovnìcìch v d sledku plynu a prachu z pr myslovèho z vodu aj.). Vedle teze, ûe ten, kdo provozuje rizikovou aktivitu nese odpovïdnost za ökody s touto aktivitou souvisejìcì, se v r mci soudnìch rozhodnutì uplatúuje i dalöì teze: ten kdo m zisk Ëi uûitek z danè aktivity, musì platit ökody, kterè z ni vypl vajì (viz rozhodnutì NejvyööÌho soudu z o ökod ch zp soben ch ztr tou vody, rozhodnutì z o ökod ch zp soben ch toxick m plynem). Pro nïkterè oblasti je objektivnì odpovïdnost za ökody stanovena speci lnìmi z kony explicitnï (nap. z kon 25/1964, Ël. 45 o jadernè energii). V r mci obëansko-pr vnì odpovïdnosti za ökody jsou ve äpanïlsku kryty vöechny ökody, kterè poökozen osoba utrpïla. Lze je rozdïlit do dvou velk ch skupin: prvnì pokr v skuteënï utrpïnè ökody (Ñdamnum emergensì), kam pat Ì mj. i n klady na vyëiötïnì, druhè skupinï vèvodì kompenzace zisku, kter v d sledku utrpïnè ökody poökozen osoba nerealizovala (Ñlucrum cessansì). Z kompenzace jsou vylouëeny ËistÈ ekologickè ökody. Mezi nejëastïji frekventovanè problèmy, spojenè s uplatnïnìm odpovïdnosti za ökody na ûivotnìm prost edì, kterè se odr ûejì v soudnìch p Ìpadech, pat Ì identifikace plnèho rejst Ìku ökod a prok z nì p ÌËinnÈ souvislosti mezi danou aktivitou a ökodou, event. vylouëenì zanedb nì p vodce ökod. V soudnìm p ÌpadÏ ÑLopez Ostra v Spain 41/1993/436/515, Dec 9/1984ì û dal ûalobce 16 EKO VIS MéP. INFORMA»NÕ ZPRAVODAJ

19 Studie a soubornè informace z provincie Murcia o kompenzaci ökody, kter mïla charakter z sahu do jeho soukromì tìm, ûe byl obtïûov n hlukem, z pachem a z blesky z blìzkèho pr myslovèho podniku. äpanïlskè soudy odmìtly takovouto ökodu kompenzovat, ûalobce se proto obr til na Evropsk soudnì dv r. Ten p ik zal danèmu podniku zaplatit kompenzaci za naruöenì soukromì ve v öi 4 mil. peset. Dva n sledujìcì soudnì p Ìpady (rozhodnutì NejvyööÌho soudu z a ) se t kaly kompenzace ökod, kterè zp sobily ropnè skvrny, V prvnìm p ÌpadÏ mïly ökody podobu zniëenì naleziötï muölì, ve druhèm p ÌpadÏ hyn pstruh v lìhni. P es mnohè skuteënosti, kterè svïdëily pro odpovïdnost zneëiöùovatele, soud rozhodnul, ûe p ÌËinn souvislost nenì dostaëujìcìm zp sobem prok z na. Ve äpanïlsku neexistuje ani v obëansko-pr vnì ani administrativnï-pr vnì rovinï û dnè pravidlo pro ocenïnì ökod na ûivotnìm prost edì. K danèmu tèmatu majì nejblìûe pomocn kriteria, specifikovan v z konï Ë. 22 z r o n kladech (je- li obtìûnè ökodu ocenit, je moûno vzìt v vahu teoretickè n klady na n pravu poökozenì, hodnotu poökozenèho zboûì, n klady projektu nebo aktivity, kter zp sobila ökodu, zisk zìskan z aktivity, kter poruöila pr vnì p edpisy aj.). Tam, kde zisky z danè aktivity p evyöujì v öi kompenzace, je doporuëeno zv öit objem tèto kompenzace alespoú na roveú zisku. Org ny st tnì spr vy mohou ve äpanïlsku - stejnï jako ve vïtöinï zemì EU - na Ìdit zneëiöùovateli provedenì n pravn ch opat enì Ëi restauraci poökozenì (viz nap. z kon o toxick ch a nebezpeën ch odpadech). P itom neexistuje û dn vöeobecnï platn smïrnice specifikujìcì strukturu tïchto n klad Ëi jejich hornì limit. Org ny st tnì spr vy mohou provèst vyëiötïnì danè lokality na vlastnì n klady a potom poûadovat jejich kompenzaci od zneëiöùovatele. Ve äpanïlsku vöak v drtivè vïtöinï p Ìpad na ÌdÌ, aby vyëiötïnì provedl p Ìmo zneëiöùovatel. Maxim lnì limit odpovïdnosti za ökody je stanoven pouze pro ökody z jadernè energetiky (Ël. 45 z kona 25/1964). Minim lnì limit odpovïdnosti za ökody na ûivotnìm prost edì nenì ve äpanïlsku p edmïtem pravy a jeho pr h nelze vystopovat ani v r mci soudnìch p Ìpad (v jimkou je prava v Katal nsku, kter na z kladï z kona Ë. 13/1990 vyûaduje tolerovat emise ze sousedstvì, pokud nejsou ökodlivè a jejich dopad je nepodstatn ). Ve äpanïlsku nejsou stanoveny standardy pro ÑvyËiötÏnÌì lokality ve vztahu k jejìmu fin lnìmu uûitì. V praxi se p ihlìûì ke specifick m charakteristik m jednotliv ch lokalit a n klady na vyëiötïnì majì b t Ñp imï enèì. N klady zce souvisejì s v öì a vahou ökod a typem zneëiöùujìcì l tky, kter je zp sobila. NenÌ-li moûnè vyëistit danou lokalitu Ñin situì, p da musì b t odstranïna a oöet ena. Je-li p da zneëiötïna polutanty, kterè nelze dostupn mi technologiemi odstranit, musì b t deponov na na zvl ötnì skl dce. 1.8 äv DSKO OdpovÏdnost za ökody na ûivotnìm prost edì je od roku 1986 ve ävèdsku upravena samostatn m z konem o environment lnìch ökod ch 12. Z kon zav dì objektivnì odpovïdnost za ökody na ûivotnìm prost edì, kdy je zneëiöùovatel odpovïdn i za ökody, kterè vznikly v r mci norm lnìho provozu, na nïjû m p Ìsluönou licenci a za ökody, k nimû doölo p i dodrûenì vöech p edepsan ch standardnìch postup. Na z kladï tohoto z kona se platì kompenzace za ökody zp sobenè zneëiötïnìm vodnìch tok, jezer nebo dalöìch vodnìch ploch, zneëiötïnìm podzemnìch vod, zmïnami v hladinï podzemnìch vod, zneëiötïnìm ovzduöì, zneëiötïnìm p dy, hlukem, vibracemi, stejnï jako trhacìmi a v kopov mi pracemi. Z kon nelze aplikovat na ökody zp sobenè ionizujìcì radiacì a elektrick m proudem z elektrick ch za ÌzenÌ. Ve ävèdsku jsou provozovatelè rizikov ch aktivit 13 na z kladï z kona povinni p ispìvat na pojiötïnì ökod ze zneëiötïnì ûivotnìho prost edì. Z tohoto pojiötïnì se kompenzuje tïlesnè poökozenì a ökody na majetku t etì osoby v p ÌpadÏ, ûe m podle z kona o environment lnìch ökod ch z r na kompenzaci n rok, ale nem ûe ji od zneëiöùovatele zìskat, anebo zneëiöùovatel nenì identifikov n. Vedle z kona o environment lnìch ökod ch - jehoû uplatnïnì v praxi p evl d - se m ûe poökozen strana soudnï dom hat sv ch pr v i podle Ñpravidel sousedskèho souûitìì, obsaûen ch v kodexu z kon o p dï (1971:1209) Ëi podle obecn ch obëansko-pr vnìch 12 Environmental Damage Act /SFS 1986:225), (v nïkter ch materi lech oznaëov n jako ÑEnvironment Civil Liability Actì), Swedish environmental legislation, booklet 1, Ministry of the Environment, Stockholm Provozov nì ËinnostÌ, kterè mohou potenci lnï ohrozit ûivotnì prost edì mohou b t provozov ny pouze na z kladï zvl ötnìho Ñpermituì, vydanèho N rodnì licenënì komisì EKO VIS MéP. INFORMA»NÕ ZPRAVODAJ 17

20 Studie a soubornè informace princip odpovïdnosti za ökodu (Civil Liability Act, SFS 1972:207). Speci lnì odpovïdnostnì reûim platì pro ökody z jadernè energetiky, v roby elekt iny, p epravy nebezpeënèho n kladu a ropnèho zneëiötïnì mo e. Podle z kona o environment lnìch ökod ch je p edmïtem kompenzace tïlesnè poökozenì, ökody na majetku a za limitovan ch podmìnek i ËistÈ finanënì ztr ty zp sobenè zneëiötïnìm ûivotnìho prost edì. NejpodrobnÏjöÌ pr vnì normou, z nìû vypl v rozsah a podmìnky pro kompenzaci ökod, je rozhodnutì vl dy z kvïtna 1989 ÑApproval of conditions for environmental-damage insuranceì. Kompenzace ökod, realizovanè konsorciem pro environment lnì ökody 14, diferencuje podmìnky pro kompenzaci ökod v p ÌpadÏ tïlesnèho poökozenì a ökod na majetku. U kompenzace ökod na zdravì obsahuje tento dokument mj. zv öenì bïûnï uûìvan ch sazeb v z vislosti na stupni lèka sky klasifikovanè invalidity, kterè jiû bere ohled na budoucì n klady. Kompenzace ztr ty budoucìch p Ìjm p ich zì v vahu, jestliûe u poökozenèho p ev öila lèka sky klasifikovan invalidita 15 %. HornÌ hranice odpovïdnosti za tïlesnè poökozenì ËinÌ 5 mil. SEK pro kaûdou n rokujìcì stranu. Pro vìce n rok, uplatnïn ch v r mci jednoho roku, je odpovïdnost limitov na hranicì 200 mil. SEK, aù jiû jde o tïlesnè poökozenì nebo ökody na majetku. Pro n roky, kterè majì p vod ve stejnèm typu poökozenì je odpovïdnost dodateënï limitov na 100 mil. SEK. OdpovÏdnost za ökody na majetku je limitov na 50 mil. SEK pro kaûdou poloûku ökod. Kompenzace m ûe reflektovat snìûenì hodnoty majetku, ztr tu zisku a n klady na vyëiötïnì. Podle z kona na ochranu ûivotnìho prost edì 15 z r musì b t n klady na vyëiötïnì Ñp imï enèì, respektovat nejlepöì dostupnou technologii a principy anal zy n klad a v nos. Vedle skuteënï realizovan ch n - klad na vyëiötïnì mohou zahrnovat n klady vydanè v pr vnì oblasti, n klady na technickè zpr vy a studie, n klady n hradnìho ubytov nì, je-li zapot ebì, a dalöì. Speci lnì pravidla jak ocenit tyto n klady neexistujì. V p ÌpadÏ, ûe je roveú obnovy ûivotnìho prost edì 14 Toto konsorcium vytvo ilo pït velk ch pojiöùovacìch spoleënostì (FOLKSAM, LFAB, TRYGG HANSA FORETAG, SKANDIA a WASA) 15 The Environment Protection Act (1969:387), Ministry of Environment, Swedish environmental legislation, Stockholm 1996 z visl na pl novanèm vyuûitì kontaminovanè lokality, vstupuje do jedn nì mezi provozovatelem a org nem st tnì spr vy i v bor pro udïlov nì licencì (ÑLicensing Boardì) v roli arbitra. V bor pro udïlov nì licencì eöil nap. p Ìpad, kdy pr myslov podnik vypouötïl do nejvïtöìho övèdskèho jezera Vanern zinek. Protoûe tento pr myslov podnik m pro övèdskou n rodnì ekonomiku nesubstitutovateln v znam, stejnï jako pro zamïstnanost v p ÌsluönÈm regionu, bylo rozhodnuto, ûe provoz m ûe pokraëovat s tìm, ûe vypouötïnì zinku musì b t redukov no na stanovenou roveú. HornÌ hranice n klad na obnovu nenì omezena. V nïkter ch p Ìpadech m ûe p ev öit i cenu p dy. ävèdsk legislativa nestanovuje minim lnì pr h odpovïdnosti za ökody ze zneëiötïnì ûivotnìho prost edì, z kon z r pouze stanovì, ûe p edmïtem kompenzace mohou b t pouze ËistÈ ekonomickè ztr ty, kterè majì ÑurËitou v huì. Z kon z r neobsahuje standardy pro vyëiötïnì, stanovì pouze obecn princip, ûe n hrada musì b t dostateën k tomu, aby hodnota poökozenèho majetku dos hla stavu p ed vznikem ökod. Jestliûe to v dan ch podmìnk ch nenì moûnè, m poökozen strana pr vo poûadovat na zneëiöùovateli, aby jeho majetek odkoupil. SoudnÌ p Ìpady, kterè byly ve ävèdsku v oblasti odpovïdnosti za ökody na ûivotnìm prost edì vedeny, se nejëastïji soust eôovaly na problèmy spjatè s identifikacì zneëiöùovatele a s urëenìm rozsahu opat enì k prevenci a n pravï ökod. Jde-li o Ëinnosti potenci lnï ohroûujìcì ûivotnì prost edì, kterè mohou b t provozov ny pouze na z kladï povolenì vydanèho ÑN rodnì licenënì komisìì, je rozsah n pravn ch opat enì obvykle specifikov n jiû v poûadavku na licenci. Jde-li o Ëinnosti provozovanè v lok lnìm mï Ìtku, u nichû majì provozovatelè ohlaöovacì povinnost k org n m st tnì spr vy, specifikujì n pravn opat enì tyto org ny. NejvÏtöÌ problèmy jsou spojeny s p Ìpady, kdy je odpovïdnost za ökody ze zneëiötïnì ûivotnìho prost edì v z na na bankrotujìcì podniky. RozhodnutÌ Licensing Board B249/94: pokud kupujìcì p dy vïdïl, ûe je tato p da kontaminov na, je odpovïdn za n klady na jejì vyëiötïnì. Tyto n klady p ev öily platebnì zp sobilost kupujìcìho. NejvyööÌ soud Nytt Juridiskt Arkiv (NJA) 1977 s424: stavba silnice na p edmïstì Stockholmu sebou nesla 18 EKO VIS MéP. INFORMA»NÕ ZPRAVODAJ