5 RozöÌ enì EU: DalöÌ v zva pro evropskou politiku zemnìho rozvoje

Transkript

1 5 RozöÌ enì EU: DalöÌ v zva pro evropskou politiku zemnìho rozvoje 5.1 NovÈ referenënì teritorium pro ESDP (190) Kdyû byl v Noordwijku v Ëervnu 1997 p edloûen prvnì ofici lnì n vrh ESDP, shodly se ËlenskÈ st ty a Evropsk komise, ûe je t eba do dokumentu za adit zvl ötnì kapitolu. Tato kapitola se mïla t kat kol pro evropskou politiku zemnìho rozvoje v souvislosti s procesem rozöi ov nì unie, kter ned vno zaëal. 41 (191) HlavnÌm Ëelem ESDP je slouûit jako vodìtko pro politiku zemnìho rozvoje v EvropskÈ unii na p ÌötÌ lèta. V tomto obdobì se oëek v, ûe se rozöì Ì velikost zemì Unie. RozöÌ enìm Unie o tyto kandid tskè zemï se celkov poëet obyvatel zv öì o 28 % a velikost zemì o 34 % (viz Mapa 6). (192) Na z kladï usnesenì EvropskÈ rady z Lucemburku z konce prosince 1997 byly zah jeny rozhovory se öesti kandid ty: Estonskem, Polskem, Slovinskem,»eskou republikou, MaÔarskem a Kyprem. VöeobecnÏ se p edpokl - d, ûe alespoú nïkterè z tïchto zemì se stanou pln mi Ëleny v pr bïhu aplikaënì f ze ESDP. Bez ohledu na to, kdy dojde k jejich p istoupenì, zaëala Evropsk unie poskytovat tïmto kandid tsk m zemìm rozs hlou p edvstupnì podporu, kter m ûe mìt urëit v znamn dopad i na zemnì rozvoj. RozöÌ enì EU, k nïmuû pravdïpodobnï dojde v nïkolika f zìch, a hospod sk a politick integrace kandid tsk ch zemì p edstavujì dalöì v zvu pro evropskou politiku zemnìho rozvoje. Mapa 6: Oblast rozöì enì Kandid tskè zemï Patn ctka st vajìcìch Ëlen EU Pramen: European Commission - Task Force for the Accession Negotiations (TFAN) AzorskÈ ostrovy (P) Madeira (P) Kan rskè ostrovy (E) Guadeloupe (F) Martinique (F) La RÈunion (F) Guayana (F)

2 (193) To s sebou p in öì pot ebu novèho referenënìho teritoria pro dalöì postup ESDP. V tèto souvislosti m me na mysli nejen p ÌpravnÈ pr ce na rozöì enì Unie o jeden ct kandid tsk ch zemì, ale i spolupr ci se t etìmi zemïmi, kterè nemajì z jem o p istoupenì k Unii, vëetnï tïch, kterè se stanou jejìmi sousedy po skonëenì procesu rozöì enì. (194) JeötÏ p edtìm, neû dojde k rozöì enì, je t eba si uvïdomit specifickè v zvy, kterè p inese oblast rozöì enì. Aû dosud nebylo vykon no dost pr ce v tomto smïru v takovè hloubce, jako tomu bylo u jin ch ot zek zemnìho pl nov nì dot kajìcìch se souëasn ch Ëlensk ch st t. V dalöìm procesu ESDP bude velmi d leûitè zkoumat varianty politiky a n vrhy na uplatnïnì ESDP v souvislosti s rozöì enìm Unie. Z tohoto d vodu bychom mïli pohlèdnout dop edu a uvèst p ÌötÌ kroky, kterè je t eba podniknout na evropskè a nadn rodnì rovni k vypracov nì perspektivy evropskè politiky zemnìho rozvoje zahrnujìcì oblast rozöì enì a obsahujìcì vöech jeden ct dotyën ch zemì. 5.2 HlavnÌ rysy zemnìho rozvoje v kandid tsk ch zemìch Obyvatelstvo (195) Velikost jeden cti kandid tsk ch zemì se velice liöì. P istoupenìm pobaltsk ch zemì, Slovinska a Kypru se zv öì poëet menöìch zemì s mènï neû 4 miliony obyvatel, kterè zatìm byly v Unii jen m lo zastoupeny. Pouze Polsko a Rumunsko jsou velkè zemï z hlediska zemì a obyvatelstva. (196) Hustota obyvatelstva v jeden cti kandid tsk ch zemìch (v pr mïru 98 obyvatel na km2) je ponïkud niûöì neû souëasn pr mïrn hustota SpoleËenstvÌ (115 obyvatel na km 2 ). RozdÌly v hustotï mezi jednotliv mi zemïmi jsou v Unii mnohem vïtöì neû mezi kandid tsk mi zemïmi. Hustota obyvatelstva v nejmènï zalidnïn ch pobaltsk ch zemìch je vïtöì neû hustota nïkter ch skandin vsk ch Ëlensk ch zemì. (197) zemnì rozloûenì obyvatelstva je v kandid tsk ch zemìch rozdìlnè, celkovï s mnohem koncentrovanïjöì strukturou osìdlenì neû v Ëlensk ch st tech. P ibliûnï 62 % obyvatelstva kandid tsk ch zemì ûije v pohraniënìch oblastech ve srovn nì s p ibliûnï 15 % v Ëlensk ch zemìch patn ctky. P eshraniënì spolupr ce mezi kandid tsk mi zemïmi je proto jednou z hlavnìch v zev pro evropskou politiku zemnìho rozvoje Hospod stvì (198) Hospod sk prosperita (mï en hrub m dom cìm produktem - HDP - na hlavu vyj d enèm paritou kupnì sìly) v kandid tsk ch zemìch (v roce 1995) je vöeobecnï niûöì neû v Ëlensk ch st tech Unie. P itom mezi kandid tsk mi zemïmi existujì velkè rozdìly. Kandid tsk zemï s nejvyööì rovnì prosperity, Slovinsko, m tèmï stejnou roveú jako Ëlensk st t EvropskÈ unie s nejniûöì rovnì (ÿecko; 67 % pr mïru EU). PobaltskÈ zemï plus Rumunsko a Bulharsko jsou na nejniûöìch stupnìch ûeb ÌËku z hlediska HDP v p epoëtu na jednoho obyvatele. (199) Po znaënèm poklesu, kter kandid tskè zemï postihl na poë tku devades t ch let, zaëaly tyto zemï ve druhè polovinï devades t ch let vykazovat relativnï stabilnì r st. Ten je celkovï vyööì neû tempo r stu Ëlensk ch st t a nïkterè kandid tskè zemï majì slibnè vyhlìdky. (200) Tendence v oblasti zamïstnanosti jsou charakterizov ny prudk m poklesem p vodnï vysokèho stupnï zamïstnanosti ve v robnìm sektoru a velice rozdìln m v vojem v celkovï upadajìcìm zemïdïlskèm sektoru (siln padek v»eskè republice, Slovensku a MaÔarsku; stagnace v Polsku a Slovinsku; r st v Rumunsku, Bulharsku a v pobaltsk ch zemìch). roveú nezamïstnanosti je zpravidla vysok. NejhoröÌ situace je v regionech s vysok m procentem pracovnìch mìst v pr myslu a zemïdïlstvì. (201) V kandid tsk ch zemìch existujì velikè rozdìly v tendencìch zamïstnanosti a hospod skèm r stu. P edevöìm v regionech hlavnìch mïst a oblastech v blìzkosti vnïjöìch hranic EU p ekraëuje nïkdy HDP na jednoho obyvatele (v paritnì kupnì sìle) velmi silnï n rodnì pr mïr. Jelikoû regiony hlavnìch mïst a z padnì regiony podèl souëasnè vnïjöì hranice se v poslednì dobï rozvìjejì z vratn m tempem a zanech - vajì za sebou daleko ostatnì regiony v transformaënìm procesu, oëek v me dalöì prohloubenì region lnìch rozdìl. Mezi nejh e postiûenè pat Ì upadajìcì pr myslovè regiony s hospod sk mi, soci lnìmi a ekologick mi problèmy a postiûenè venkovskè regiony (kterè majì celkovï vyööì podìl obyvatelstva neû v zemìch patn ctky) nach zejìcì se mimo vliv vnïjöìch hranic EU a metropolì podèl hranic s neëlensk mi st ty a ve vnit nìch odlehl ch oblastech. (202) Region lnì srovn nì ukazuje, ûe hospod sky spïönè regiony v kandid tsk ch zemìch (Slovinsko a nïkterè ËeskÈ regiony) jiû p edstihujì nïkterè ekonomicky nejslaböì regiony EvropskÈ unie. HDP v p epoëtu na jednoho obyva-

3 tele v regionech Budapeöti, Prahy a Sofie p ekraëuje HDP ve slaböìch regionech EU, jako nap Ìklad v ÿecku, Portugalsku, äpanïlsku a NÏmecku. Velikost region lnìch rozdìl kandid tsk ch zemì je srovnateln s velikostì region lnìch rozdìl v n vazn ch zemìch Doprava (203) Ve st edoevropsk ch a v chodoevropsk ch kandid tsk ch zemìch doch zì k dramatick m p esun m nejr znïjöìho druhu v oblasti dopravy: geograficky p esun od v chodnì orientace k orientaci smïrem na z pad; pokud jde o druhovè ËlenÏnÌ, p esun od ûeleznice k silniënì dopravï; a z hlediska ekonomickèho, p esun od ve ejnè k individu lnì dopravï. (204) RozöÌ enì a zlepöenì infrastruktury p edstavuje nejvïtöì v zvu pro vöechny kandid tskè zemï. Tato v zva vyûaduje uspokojit rostoucì popt vky v rychle rostoucìch trûnìch ekonomik ch a odpovìdajìcìm zp sobem zajistit p Ìsluönou infrastrukturu, kter umoûnì vyv ûen rozvoj na r zn ch zemnìch rovnìch (mezin rodnì, n rodnì a mìstnì), zavèst novè metody financov nì a ÌzenÌ a zv öit technickè standardy na roveú standard SpoleËenstvÌ. (205) P estoûe p ekon nì nedostateënè infrastruktury v kandid tsk ch zemìch m politickou prioritu, pokrok v tomto smïru je omezen adou p ek ûek. Mezi tyto p ek ûky pat Ì nedostatek finanënìch zdroj a takè skuteënost, ûe tyto investice jsou charakterizov ny pomalou n vratnostì, zvl ötï v rychle rostoucìm sektoru silniënì dopravy. Dom - cì a zahraniënì investo i majì nejlepöì vyhlìdky v atraktivnìch sektorech, jako jsou telekomunikace a leteck doprava. OstatnÌ sektory (zvl ötï ûelezniënì doprava) budou nad le vyûadovat öirokou mezin rodnì podporu éivotnì prost edì (206) Situace v oblasti ûivotnìho prost edì je vöeobecnï velmi nejednoznaën. VÏtöinÏ kandid tsk ch zemì se poda ilo uchr nit rozs hlè kulturnì krajiny resp. ekologickè systèmy bez poökozenì v takovèm rozsahu, kter lze jen stïûì nalèzt v mnoha Ëlensk ch st tech. PoËet a velikost n rodnìch park a dalöìch chr nïn ch oblastì je p sobiv, i kdyû skuteën ochrana v praxi by nemïla b t p eceúov - na. (207) RelativnÏ nepoökozen ekologick stav velk ch Ë stì rozöi ovan ch oblastì v souëasnè dobï trpì z tïûì ûivotnìho prost edì, jako je zneëiötïnì vzduchu z dom cìch emisì a silniënì dopravy (vysok podìl zastaral ch vozidel) a zne- ËiötÏnÌ vody v d sledku intenzìvnì kultivace p dy a pr myslov ch odpadnìch vod. EkologickÈ problèmy se p edevöìm koncentrujì ve vöech pr myslov ch regionech. V nïkter ch ohniscìch dos hlo naruöenì ûivotnìho prost edì takovè rovnï (poruöenì ekologick ch standard v rekordnìm rozsahu), ûe to m d sledky pro zdravì obyvatelstva. V tïchto p Ìpadech lze skuteënï hovo it o ekologick ch katastrof ch. (208) CelkovÏ se v kandid tsk ch zemìch jiû sniûuje roveú zneëiötïnì ûivotnìho prost edì, a to nikoli pouze v rozsahu poklesu produkce. To ukazuje, ûe se zaëìnajì uplatúovat aktivnì opat enì na ochranu ûivotnìho prost edì. Na jednè stranï oëek v me, ûe pokraëujìcì pokrok hospod sk ch reforem bude d le sniûovat zatìûenì ûivotnìho prost edì a oddïlì je od hospod skèho r stu. Na druhè stranï to bude z viset na schopnosti financovat tento proces a na tom, do jakè mìry lze dos hnout eöenì tohoto konfliktu vypl vajìcìho ze snahy zlepöit ûivotnì prost edì a ze snahy udrûet pr myslovou v robu, a z roveú prosadit n kladnè ekologickè standardy Z vïry (209) Na v chozì pozici kandid tsk ch zemì nelze pouze pohlìûet jako na zdroj problèm. Bude-li p ijata vhodn strategie pro eöenì tïchto problèm, mohla by se vïtöina z nich transformovat v p Ìleûitosti. Mezi tyto p Ìleûitosti pat Ì schopnost vyhnout se takovèmu rozvoji zemnìch struktur, kter se v nïkter ch Ëlensk ch st tech projevil jako nevhodn, vyuûìt makroekonomickèho prospïchu pot ebn ch investic a zachovat resp. uplatúovat trvale udrûitelnè metody vyuûìv nì dosud nevyuûìvan ch zdroj. (210) kol vyrovnat se s v zvami v procesu transformace je st le povaûov n za ot zku n rodnì odpovïdnosti kandid tsk ch zemì St ednì a V chodnì Evropy. To neponech v û dn prostor pro uplatnïnì region lnï diferencovan ch strategiì. V tomto smïru m vïtöina zemì jen malou nebo v bec û dnou region lnì dimenzi ve svè politice. Tradice forem zemnìho rozvoje a region lnì politiky podobn ch form m v mnoha Ëlensk ch zemì EU, tak jak jsou definov ny ve Struktur lnìch fondech EU, tèmï neexistuje. To se projevuje v nedostatku n stroj a institucì zemnìho rozvoje a region lnì politiky a rovnïû ve skuteënosti, ûe neexistujì celkovï nez vislè region lnì stupnï v politickèm a administrativnìm teritori lnìm systèmu. (211) N rodnì zemnì politika v kandid tsk ch zemìch, hodnocen v r mci Agendy 2000 vypracovanè Evropskou komisì, m jen m lo spoleën ch rys, kterè by mohly slouûit jako spoj s region lnì politikou EU v jejì souëasnè formï (institucion lnì partnerstvì, region lnì programy rozvoje, spolufinancov nì). TÏmto poûadavk m nejlèpe vyhovuje region lnì politika existujìcì v Polsku, Slovinsku a MaÔarsku.

4 (212) Dosud zmìnïn celkov v chozì situace se net k Kypru, jehoû vöeobecnè podmìnky jsou z sadnï odliönè od podmìnek ostatnìch deseti kandid tsk ch zemì. To se t k zemïpisnè polohy tohoto ostrova ve v chodnìm St edomo Ì, jeho hospod skè a politickè situace i jeho velikosti. Kypr m pouze polovinu obyvatel ve srovn nì s Estonskem, kterè je nejmenöì kandid tskou zemì ve St ednì a V chodnì EvropÏ. (213) Ekonomika Kypru dos hla relativnï vysokèho tempa r stu, p edevöìm na z kladï rozvoje sektoru sluûeb. V tomto smïru bude zvl ötnì pozornost vïnov na v znamu turistickèho ruchu, p es jeho pokles v poslednìch letech. Hrub dom cì produkt v p epoëtu na jednoho obyvatele je niûöì neû pr mïr EU, avöak p evyöuje HDP v ÿecku a Portugalsku. Vzhledem ke svè zemïpisnè poloze by Kypr mohl hr t klìëovou lohu p i rozöi ov nì EU jako vstupnì zemï na St ednì V chod. 5.3 SpecifickÈ koly evropskè politiky zemnìho rozvoje v budoucìch Ëlensk ch st tech (214) Speci lnìm kolem bude sledov nì hlavnìch cìl ESDP v podmìnk ch rozöi ov nì Unie, aniû by to ohrozilo jejich dosaûenì v r mci Ëlensk ch st t. V celkovèm politickèm kontextu bude specifick p ÌspÏvek evropskè politiky zemnìho rozvoje k integraci rozöi ovanè oblasti do EU spoëìvat ve vyjasnïnì toho, jak jsou investice ve ejnèho sektoru v kandid tsk ch zemìch realizov ny r zn mi org - ny, kterè jsou do znaënè mìry na sobï navz jem nez - vislè; jak se tyto org ny navz jem spojujì a ovlivúujì v tomtèû zemì (v kontextu procesu ekonomickèho doh nïnì a obnovy, a p edch zenì v ûn m ekologick m ökod m); v identifikaci strategiì pouûiteln ch k omezenì p edvìdateln ch konflikt mezi r zn mi politick mi oblastmi a administrativnìmi stupni nebo jejich p edch zenì, a k vyuûitì moûn ch synergiì. (215) P estoûe zemnì pl nov nì nenì v slovnï definov - no jako kol SpoleËenstvÌ, finanënì angaûovanost Spole- ËenstvÌ v kandid tsk ch zemìch jasnï ukazuje jeho odpovïdnost za zabezpeëenì toho, aby jednotliv politick opat enì navz jem nekolidovala nebo se navz jem neruöila. Rozöi ovanèho teritoria se rovnïû t k pot eba evropskè spolupr ce p i zemnì koordinaci r znè sektorovè politiky. (216) NÌzk ekonomick potenci l rozöi ovanè oblasti a prohlubujìcì se styky rozöi ovanè oblasti se souëasn m zemìm SpoleËenstvÌ napovìdajì, ûe procesy zemnìho rozvoje v rozöi ovanè oblasti nebudou probìhat jako prostè repliky rozvojov ch proces uvnit st vajìcì patn ctky, n brû ûe povedou k nov m a specifick m kol m evropskè politiky zemnìho rozvoje. Z tohoto d vodu je nutno vïnovat vìce pozornosti ËasovÈmu faktoru, kter byl aû dosud zapot ebì pro politiku zemnìho rozvoje na evropskè rovni. (217) Za dan ch okolnostì nab v zemnì koordinace vïtöìho v znamu v kandid tsk ch zemìch neû ve st vajìcìch Ëlensk ch st tech. To se p edevöìm vztahuje na pl novanè rozöi ov nì nadn rodnì dopravnì infrastruktury a dopravnì politiky SpoleËenstvÌ, akce ekologickè obnovy, zvl ötï ve star ch pr myslov ch oblastech, a akce zamï enè na struktur lnì pravy ve venkovsk ch regionech. (218) IntenzivnÏjöÌ p eshraniënì spolupr ce a nadn rodnì spolupr ce p i zemnìm rozvoji napom ûe integraënìmu procesu v rozöi ovanè oblasti. To platì jak pro regiony u souëasn ch vnïjöìch hranic EU tak i pro hraniënì regiony mezi kandid tsk mi zemïmi v rozöi ovanè oblasti. (219) Slab a v nïkter ch p Ìpadech neexistujìcì region lnì roveú v politickè a administrativnì struktu e kandid tsk ch zemì St ednì a V chodnì Evropy p edstavuje jednu z nejd leûitïjöìch ot zek, kter vyûaduje specifickou podporu ze strany EU p i vytv enì region lnìch institucì. Tyto instituce musejì zlepöit region lnì dimenzi zemnìch informacì; aktivizovat region lnì iniciativy; stanovit, jak m b t uplatúov na region lnì politika EU, kter je zaloûena na spolupr ci (institucion lnì programy region lnìho rozvoje v r mci partnerstvì, spolufinancov nì). 5.4 zemnì d sledky rozöì enì pro regiony EU (220) BudoucÌ rozöì enì EU vytv Ì pot ebu reformovat region lnì a zemïdïlskou politiku EU tak, jak je formulov na Evropskou komisì v AgendÏ Jelikoû tato reforma je st le jeötï p ed n mi, lze jen stïûì p edvìdat zemnì d sledky rozöì enì Unie pro regiony souëasn ch Ëlensk ch st t. (221) Na z kladï zkuöenostì zìskan ch p i p edchozìch rozöì enìch EU bude zv öenì poëtu chudöìch Ëlensk ch st t znamenat omezenì manèvrovacìho prostoru bohatöìch Ëlen-

5 sk ch st t v ot zk ch region lnì politiky v r mci evropskè region lnì politiky. Bude vyûadovat silnïjöì zamï enì n rodnìch region lnìch politick ch liniì na odvr cenì vzr stajìcìch rozdìl. HlavnÌm kolem evropskè politiky zemnìho rozvoje v tomto kontextu je napom hat sniûov nì deficit infrastruktury v kandid tsk ch zemìch. (222) D sledky ekonomickèho otev enì kandid tsk ch zemì v Ëi region m v EU byly tèmatem jen nïkolika m lo studiì. DalöÌ studie t kajìcì se dopadu rozöì enì na regiony EvropskÈ unie musejì b t proto prov dïny soubïûnï s integraënìm procesem. Tyto studie musejì p ihlìûet k dynamickèmu procesu vypl vajìcìmu ze samotn ch hospod sk ch reforem i k proces m vypl vajìcìm ze zmïnïnèho stupnï p Ìstupnosti. (223) Lze p edpokl dat, ûe zemnì d sledky rozöì enì na teritorium evropskè patn ctky nebudou urëov ny pouze typem dostupnosti, ale takè schopnostì region EU reagovat na novou konkurenënì situaci. Struktur lnì p esuny v regionech u souëasn ch vnïjöìch hranic Unie, kterè p sobì p edevöìm na segmenty ekonomiky s nìzkou mzdovou rovnì, mohou b t interpretov ny jako urychlen proces p izp sobov nì a majì omezen dopad. 5.5 PolitickÈ cìle a varianty ESDP ve svïtle rozöì enì (224) ObecnÏ se musejì vöechny t i smïrnice zemnì politiky ESDP vztahovat i na rozöi ovanou oblast. P i uplatúov nì ESDP je nutno vzìt v vahu, ûe velk Ë st rozöi ovanè oblasti se musì vyrovnat s n sledujìcìmi situacemi: pr bïûnou p echodovou situacì v politickèm a administrativnìm systèmu, kter rovnïû ovlivúuje eöenì zemnìch ot zek; rychl m ekonomick m procesem doh nïnì se znaë n m potenci lem inherentnì zemïpisnè polarizace; technickou infrastrukturou, kter se vyvìjì jen velice pomalu a nerovnomïrnï (nejrychleji telekomunikace a leteck doprava, silniënì doprava p ed ûelezniënì); ekologick mi ökodami, v nïkter ch p Ìpadech v nesrovnatelnèm rozsahu; podstatnï menöìmi finanënìmi zdroji pro ve ejn sektor. (225) VenkovskÈ regiony v rozöi ovanè oblasti jsou zvl ötï ovlivnïny transformaënìmi problèmy. ProjevujÌ se zde v raznè ekonomickè rozdìly a nach zì se zde m lo urb nnìch center. Do urëitè mìry by smïs silnèho padku v rovni v roby a zamïstnanosti, öpatn infrastruktura a nedostateën dostupnost dopravy mohla vèst k masivnì vlnï migrace ven z venkovsk ch region a v d sledku toho ke kolapsu jejich zemnì struktury. Evropsk politika zemnìho rozvoje musì proto reagovat pravou cìl a variant na danou situaci ve venkovsk ch regionech rozöi ovanè oblasti, kterè zaujìmajì vïtöì podìl na celkovè ploöe neû v p ÌpadÏ st vajìcì evropskè patn ctky. V tomto kontextu je nutno vzìt v vahu nïkdy omezen akënì prostor na region lnì a mìstnì rovni v r mci politickèho a administrativnì systèmu. 5.6 Principy integrace kol souvisejìcìch s rozöì enìm do evropskèho zemnìho rozvoje a pl nov nì (226) Realizace rozöì enì, zvl ötï integrace St ednì a V chodnì Evropy do Unie, je nov m st ednìm kolem evropskè politiky zemnìho rozvoje. NenÌ to pouze p Ìleûitost prostï upravit a rozöì it programy vypracovanè v r mci souëasnè Unie. EvropskÈ zemnì pl nov nì znamen p Ìpravu na proces rozöì enì, jeho sledov nì a tìm i jeho podporu. Proces rozöi ov nì, kter je charakterizov n jak dynamick mi zmïnami tak i nejistotou t kajìcì se ËasovÈho r mce jednotliv ch p istoupenì, vyûaduje naprosto nezbytnï, aby zemnì pl nov nì na evropskè rovni bylo organizov no na kooperativnìm z kladï, s podporou dotyën ch zemì a pokud moûno oddïleno od form lnìch p ijìmacìch postup. (227) D leûit mechanismus k tomuto Ëelu poskytujì st - vajìcì kooperaënì programy v oblasti zemnìho pl nov nì v r mci iniciativy SpoleËenstvÌ nazvanè INTERREG II C. Programy pro region BaltskÈho mo e a pro prostor St ednì Evropy, Jadranu, PodunajÌ a Jihov chodnì Evropy (CADSES) jiû jdou za r mec hranic Unie a pokr vajì vöechny kandid tskè zemï St ednì a V chodnì Evropy. (228) Tyto nadn rodnì programy jiû tvo Ì v chozì body - vedle spolupr ce v RadÏ Evropy -pro dalöì v voj evropskè politiky zemnìho rozvoje, jak je definov n v ESDP pro rozöi ovanou oblast. Nov iniciativa SpoleËenstvÌ INTERREG III (v r mci Programu struktur lnìch fond na obdobì ) p edstavuje operaënì a finanënì z klad pro zapojenì Ëlensk ch st t a EvropskÈ komise, vëetnï kandid tsk ch zemì. (229) Politika EvropskÈ unie v oblasti zemnìho rozvoje musì zpravidla jìt za r mec zemì Ëlensk ch st t, s ohledem na perspektivy sousednìch zemì a zahrnovat tyto zemï prost ednictvìm spolupr ce. TotÈû se vztahuje na zemï podèl budoucìch vnïjöìch hranic Unie v EvropÏ a na sousednì st edomo skè zemï v SevernÌ Africe a na St ednìm V chodï. INTERREG III a Rada Evropy poskytujì vhodn r mec rovnïû v tomto kontextu.

6 (230) Oba dokumenty o nadn rodnì spolupr ci, VASAB (pro region BaltskÈho mo e) a VISION PLANET (pro region CADSES), kterè se v souëasnè dobï p ipravujì, p edstavujì strategickè vodìtko zohledúujìcì zemnì pot eby pro rozdïlov nì fond EU na p edvstupnì pomoc, v r mci novèho programu PHARE (poëìnaje rokem 2000) a rovnïû v r mci novèho program, zvan ch N stroje pro struktur lnì politika p ed vstupem (Instruments for Structural Policies for Pre-Accession - ISPA) a Program speci lnìch akcì p edvstupnì pomoci pro rozvoje zemïdïlstvì a venkova (Special Action Programme for Pre-Accession Aid for Agriculure and Rural Development - SAPARD). To je velmi d leûitè, neboù to znamen, ûe kandid tskè zemï budou mìt k dispozici spoleënï vypracovanou strategickou pl novacì z kladnu pro zemnï diferencovanè pouûitì fond v r mci programovèho obdobì Navrhuje se, aby ËlenskÈ st ty povaûovaly zahrnutì kandid tsk ch zemì i zemì sousednìch do evropskè politiky zemnìho rozvoje za st ednì kol v nadch zejìcìch letech. Tato spolupr ce p ispïje k p ÌpravÏ, prosazenì a realizaci procesu rozöì enì. Oba programy INTERREG II C pro region BaltskÈho mo e a pro region CADSES a jejich struktury tvo Ì z klad pro dalöì rozvoj spolupr ce mezi ministerstvy odpovïdn mi za zemnì rozvoj v Ëlensk ch st tech EU a v kandid tsk ch zemìch. StejnÏ d leûit je pr bïûn spolupr ce v oblasti politiky zemnìho rozvoje mezi samotn mi kandid tsk mi zemïmi. P i uplatúov nì ESDP prost ednictvìm nadn rodnì spolupr ce s kandid tsk mi zemïmi a mezi nimi se navrhuje, aby byly vytvo eny sìtï pro nadn rodnì politiku zemnìho rozvoje uvnit rozöi ovanè oblasti (jako doplnïnì sìtì vytvo en ch v souëasnè dobï na vnïjöìch hranicìch EU). Na region lnì a mìstnì rovni je d leûitè zab vat se specifick m poûadavkem na novè institucion lnì struktury. NovÈ politickè cìle a varianty, kterè jsou zapot ebì pro specifickè koly a problèmy v kandid tsk ch zemìch, musejì vych zet z relevantnìch studiì. Je nutno se zab vat teritori lnì dimenzì celè ady ot zek. NamÌsto posuzov nì Ëetn ch ot zek z hlediska celèho teritoria je t eba stanovit selektivnì problèmovï orientovanè priority. NezbytnÈ je zapojenì p Ìsluön ch zemì od samèho poë tku. Z tohoto d vodu pot ebujeme zce spojit pr ci Rady Evropy s procesem dalöìho rozvoje ESDP. Navrhuje se, aby ËlenskÈ st ty co nejd Ìve vytvo ily mechanismy pro budoucì spolupr ci na nadn rodnì rovni, jeötï p ed p istoupenìm prvnìch zemì. Tyto mechanismy p jdou za Ëasov r mec INTERREGu II C. Bude na p Ìsluön ch zemìch a na EvropskÈ komisi, aby rozhodly, jak dalece majì tyto mechanismy jìt za zemnì r mec vytvo- en st vajìcìmi programy INTERREG II C.