Druhý rok nového tisíciletí lze rozhodn oznait za bohatý na dležité události pedevším v mítku celostátním, jejichž dosah byl nemalý i v naší obci.

Transkript

1 Druhý rok nového tisíciletí lze rozhodn oznait za bohatý na dležité události pedevším v mítku celostátním, jejichž dosah byl nemalý i v naší obci. Jednalo se pedevším o rok super volební, bhem kterého probhly volby parlamentní, obecní i senátní a jejich výsledky se asto oekávaly se znaným naptím. Nejvýznamnjší událostí roku se nakonec stala záležitost naprosto neekaná katastrofická povode, která v tetím srpnovém týdnu zatopila západní, jižní, stední a severní echy. Na svém kont zanechala 13 obtí na lidských životech a škody v odhadované výši miliard korun. Nejpostiženjším regionem se stala Praha, jejíž vodou zaplavené snímky oblétly prakticky celý svt. Na šokující zábry zaplavených obcí reagovali, tak jako ped pti lety, místní obané penžní sbírkou, pi níž se vybralo pes 8000 K. Obecní úad k nim pipojil ástku 25,000 K a tyto prostedky byly odeslány na pomoc postiženým. Poasí, které zmínnou tragedii zpsobilo, nejevilo na poátku roku žádné náznaky chystané pohromy. Zaátek ledna probhl z hlediska milovník zimních sport a scenérií naprosto ukázkov s mrazivým poasím a velkým množstvím snhu, tedy ideáln pro veškeré zimní radovánky. Zmna pišla na konci druhé lednové dekády, kdy pišlo naopak nadprmrné teplo, v pražském Klementinu padlo do konce ledna šest teplotních rekord a teploty ve Vísce vystoupaly až k 16ti stupm Celsia. Nadprmrné teploty trvaly i v únoru, již v polovin msíce kvetly snženky a bledule, v tetím únorovém týdnu se ruika teplomru vyšplhala až na 17º C ve stínu. Dvanáctého února poprvé v roce pohrozila voda po odpoledním dešti a znovu pak o den pozdji vystoupila ze svého koryta eka Doubrava a voda postupn dosáhla až k domku rodiny Hoínkovy. p.

2 31, ale pomrn rychle ustoupila zpt. Dvacátého osmého téhož msíce si znovu ekla o slovo zima v podob snhové boue, jednalo se ovšem pouze o výjimku z nadprmrn teplého poasí, které petrvávalo až do poloviny bezna. Naopak klasicky jarní msíc duben poznamenaly noní mrazíky až 7º C, které negativn ovlivnily již rozbujelou vegetaci. Kvtnové poasí už zase pipomínalo léto, pedevším v tetím týdnu msíce, kdy teploty vystoupily až na 28º C. Stejn se vyvíjel i erven poznamenaný vlnou tropických veder ve dnech 15. až 20. ervna s teplotním rekordem 36º C ve stínu. Problémy pinesla i velká bouka 22. ervna, po níž zstaly v obci nejen polámané stromy, ale i poškozené stechy. Letní msíce probhly už bez tropických veder a ve znamení nadprmrných srážek. Ty vrcholily již zmínnými povodnmi, které se dotkly také naší obce. V úterý 13. srpna zde výrazn vystoupila po dlouhotrvajících deštích voda z Doubravy. Kulminovala ve stejný den veer, kdy dosahovala až k obchodu, který byl obklopen vodou ze tí stran. Pod vodní hladinou se tak ocitly pilehlé zahrádky a rodina Hoínkova dokonce opustila svj dm. p. 31, který také obstoupila voda a pi stoupající hladin hrozilo dokonce jeho zatopení. O situaci na Doubravce ve Vísce a v Mali dokonce ve své reportáži informovala celostátní televize Prima. Podzim roku 2002 lze charakterizovat jako pevážn chladný a deštivý, což vyvolávalo znané komplikace pro zemdlské práce. První pízemní mrazík se dostavil již v druhém záijovém týdnu, poprvé snžilo 13. íjna, i když pouze ve form poprašku. Výraznjší snžení pišlo až 9. listopadu a hned vyvolalo na Havlíkobrodsku dopravní kalamitu. Zima se definitivn ujala vlády tsn ped Mikulášem, ale jen v podob holomraz. Sníh se s konenou platností dostavil v polovin prosince i když pouze

3 s pticentimetrovou pokrývkou, která vydržela i pes vánoní svátky až do konce roku. Poet obyvatel zaznamenal ve srovnání s pedchozím rokem pokles o pt osob a dosáhl tak k 31. prosinci 2002 ísla 176. Na poklesu se podílelo jedno úmrtí dne 25. bezna zemela paní Vra Klepetková z. p. 2, zbylé pípady pedstavovaly odsthování, i zmnu trvalého pobytu u tílenné rodiny Tukovy z. p. 63, která zde již delší dobu nebydlela. Bhem celého roku se ve Vísce nenarodilo žádné dít. Probhla jedna svatba Jitka apková z. p. 73 si brala Pavla Klepetku z ekovic, novomanželé ve Vísce bydlet nebudou. Nejdležitjší událostí politického a veejného života pedstavovaly parlamentní a pedevším obecní volby. Parlamentní, pro život obce samozejm mnohem mén významné, se uskutenily ve dnech ervna. Pedcházela jim pedvolební kampa, která zde mla podobu pedevším rozesíláním leták a jiných pedvolebních materiál do domácností a vyvšením nkolika plakát. Úast pi volebním aktu dosáhla ve Vísce 76,4 % (107 ze 140 voli), což jako tradin podstatn pevýšilo úast celostátní, která pedstavovala pouze 58 %. V obou pípadech se jednalo o pokles ve srovnání s pedchozími volbami do Poslanecké snmovny v roce 1998, kdy zde úast pesáhla 89 % (celostátn 74 %), což vyjadovalo pedevším zklamání i místních voli z psobení politických stran. Vítzem se u nás stejn jako na celostátní úrovni stala sociální demokracie s 35,5 % (celorepublikov 30,2 %), druhé místo zde se ziskem 21,5 % obsadila Koalice stran US DEU a KDU SL, která dle celostátních výsledk skonila se 14 % až tvrtá za ODS a KSM. Tetí komunisté se ve Vísce tšili menší podpoe než na celorepublikové úrovni (18,5 % : 14,0 %) a tvrtá skonila s 10,3 % celostátn druhá ODS (24,5

4 %), která ve Vísce tradin siln zaostává za celorepublikovými výsledky. Dvojnásobná byla u místních voli také podpora Sdružení nezávislých (5,6 %, celostátn 2,8 %) a Strany zelených (4,7 %). Celkov mžeme odchylky od celostátních výsledk oznait za pomrn znané, nejvýraznjší jsou u pravicové ODS, která zde získala pouze 40 % ze svého celorepublikového výsledku, což odráží její tradin menší podporu ve venkovských oblastech. Naopak nejvíce a to o polovinu více než celostátní prmr získala po volbách se rozpadnuvší Koalice, což zase zejm ovlivnily tradin dobré výsledky lidovc, ale i menších pravicových stran v naší obci. Vtší význam pro život místních obyvatel však mly volby do místního zastupitelstva. Ty probhly ve dnech 1. a 2. listopadu, ale pípravy na n se odehrávaly již dlouho dopedu. Patila k nim i veejná schze místních oban, která probhla 14. srpna v Pohostinství U Fajman, kde se za úasti zhruba ticeti místních obyvatel projednávala kandidátka komunálních voleb. Z jednání nakonec vzešlo 16 kandidát vesms navržených místními spolky, pedevším sokoly a hasii, a také ženami. Výsledkem tedy byla jedna kandidátka na sedm míst v zastupitelstvu, která obsahovala jména šestnácti osob, z toho tém polovinu sedm kandidát tvoily ženy, možnost výbru tedy byla opravdu široká, alespo dle potu. Na prbh voleb pak dohlížela tylenná volební komise ve složení: Mgr. Miloslav Vank pedseda, ing. Marie apková a ing. František Šimon lenové a Josef Málek zapisovatel. Voleb se zúastnilo celkem 89,1 % oprávnných voli (123 ze 138), což byl více než dvojnásobek celostátní úasti, která dosáhla pouhých 44,4 %. Vysoká volební úast, kterou mžeme právem oznait za ukázkovou, svdí o velkém zájmu o vci veejné v obci a je faktorem opravdu vysoce pozitivním.

5 Volební klání pak pineslo následující poadí úspšných kandidát: Ondej apek (95 hlas, tj. 77,2 % z odevzdaných), Ludmila Paclíková (87 hlas, tj. 70,7 %), Ladislav Kalvoda (75 hlas, tj. 61 %), Josef Košál (68 hlas, tj. 55,3%), Helena Moravcová (68 hlas, tj. 55,3%), Ludmila Málková (62 hlas, tj. 50,4) a Jií David (51 hlas, tj. 41,5 %). Prmrný vk všech len nového zastupitelstva je 40,14 rok, což pedstavuje o více než pt let mén než iní celostátní prmr a také zastoupení žen je podstatn vyšší 43 % oproti celorepublikovým 23 %. Zmna tak nastala i oproti pedcházejícímu zastupitelstvu, kde prmrných vk inil 45,7 rok a žena tam byla pouze jedna. Ze souasných sedmi len zastupitelstva psobili v dosavadním zastupitelstvu pouze ti lenové a obmna zastupitel tak byla nejradikálnjší od osamostatnní obce. Nové zastupitelstvo se poprvé sešlo na schzi dne 13. listopadu. Hlavní náplní první schze se stalo složení volebního slibu zastupiteli, jmenování finanní a revizní komise a volba starosty a místostarosty obce. Hlasování o funkci starosty bylo tajné a vítzn z nho vyšla Ing. Ludmila Paclíková z. p. 57, která získala celkem pt hlas ze sedmi a stala se tak první ženou v ele obce v její dosavadní historii. Nové starostce je 38 let, vystudovala Vysokou školu zemdlskou, profesí je podnikatelka, v souasnosti na mateské dovolené. Je vdaná, má ti dti. Další volba se týkala postu místostarosty. V hlasování figurovala celkem tyi jména a vítzem se po obdržení tyech hlas ze sedmi stal Ondej apek z. p. 14. Novému místostarostovi je 27 let, pracuje jako zootechnik místního zemdlského družstva, respektive vedoucí místní odchovny prasat. Je ženatý, má jedno dít. Nov utvoené obecní zastupitelstvo také podkovalo za práci pro obec dosavadnímu starostovi Pavlu Bezinovi, který byl starostou Vísky po

6 ti volební období, tedy nepetržit od osamostatnní obce a v nynjších obecních volbách se rozhodl již nekandidovat. Jeho znané zásluhy o fungování Vísky v uplynulých jedenácti letech naší samostatnosti, které vyžadovaly velké úsilí i pracovní nasazení, ocenili zastupitelé pedáním daru a kytice. Soubžn s volbami do místního zastupitelstva zde tak jako v ostatních obcích Chotboska probhla anketa o píslušnosti ke kraji, respektive o tom, zda máme zstat souástí kraje Vysoina, i se pipojit ke Pardubickému kraji. Anketa byla vyvolána nespokojeností ásti obyvatel okresu Havlíkv Brod s loským pipojením okresu k nov vytvoenému kraji Vysoina. Ob možnosti byly místními obyvateli široce diskutovány, píslušnost ke kraji se stala astým tématem rozhovor, probíraly se výhody a nevýhody pípadného pipojení k Pardubicím. Pro mluvily asto dvody historické (do roku 1990 jsme byly souástí Východoeského kraje, od roku 1850 jsme vždy byli souástí stejného kraje jako Pardubice, naopak vazby na Jihlavu jsou minimální) podle mnohých i vtší spádovost pod Pardubice a lepší spojení s nimi pímý vlak z Chotboe bez pesedání, pomrn dobré autobusové spojení. Proti hovoila pedevším skutenost, že bychom se po pipojení k Pardubickému kraji pešli pod okres Chrudim a i když budou píští rok okresní úady zrušeny, museli bychom dojíždt do Chrudimi za spoustou institucí okresní soud, katastrální úad, okresní správa sociálního zabezpeení, VZP a mnohými dalšími, které budou nadále fungovat na okresní úrovni. Vzhledem k problematickému spojení s Chrudimí a mnohem vtšími vazbami na Havlíkv Brod, ale i tradici, byla tato pedstava pro vtšinu dosti problematická. Dlení preferencí pak procházelo napí obcí.

7 V pedveer ankety se pak na obyvatele obrátili formou dopisu i hejtmané obou kraj, kteí se pokoušeli lobovat za svj kraj. Výsledky ankety pak ukázaly mírný pevis zastánc Pardubic ve Vísce, když se pro n vyslovilo 55 % úastník ankety (60 hlas), naopak pro Vysoinu jich hlasovalo zbylých 46 % (50 hlas). V celém regionu skonila anketa s opaným výsledkem tedy vítzstvím Vysoiny, ale s rozdílnými pomry. Zatímco v Chotboi se pro ni vyslovili více než dv tetiny hlasujících, v sousední Mali zvítzila pouze o jeden hlas, podobn vítzná byla i ve vtšin obcí. Výsledek ankety tak vyznl jednoznan pro Vysoinu a hranice kraje se proto v nejbližší budoucnosti mnit nebudou. Obecní zastupitelé se v roce 2002 sešli na svých zasedáních celkem jedenáctkrát, z toho osmkrát ješt ve starém složení. K nejastji projednávané agend se adily otázky týkající se financí a obecního rozpotu. Zastupitelstvo napíklad odsouhlasilo nákup pozemku pro cestu za Fikarovými, kde staví svj rodinný domek rodina Šteklova, rozhodlo se požádat o dotaci na výmnu vodovodního adu a ištní požárního rybníku u Málk, schválilo zizovací listiny mateské školy, která se od 1. ledna 2003 stala píspvkovou organizací obce. Z bod agendy, který ml vtší ohlas ve veejném mínní obce, lze uvést problematiku provení kvality vody místního vodovodu. K ní musela obec pistoupit poté, co Okresní hygienická stanice obdržela anonymní dopis, který upozoroval na údajnou závadnost pitné vody ve Vísce. Proto bylo následn provedeno kontrolní šetení, které zjistilo, že voda je pitná, pouze není vhodná pro kojence pro zvýšený obsah dusinan. Obec poítá se zabudováním zaízení pro snižování jejich hodnoty. Rozpoet Vísky vykázal bhem roku 2002 píjmy celkem K, zatímco výdaje pedstavovaly K. Nejvtší výdaj

8 pedstavovala splátka za plynofikaci ve výši K, další položky tvoily pedevším investice K stálo provedení oplocení mateské školky a vodojemu, K výstavba vodovodu k nov budovaným rodinným domkm u silnice na Hájenku, K investovala obec do nákupu již zmínné cesty za Fikarovými. K vysokým položkám patily i výdaje na provoz mateské školy. Hospodáský život v obci probíhal bhem roku bez vtších výkyv. Znan problematické období si prožil nejvtší zamstnavatel v obci Zemdlské družstvo Nová Ves - Víska. S problémy se potýkala jako obvykle rostlinná výroba. Vzhledem k pozdnímu zasetí ozimé pšenice došlo k jejímu vymrznutí a celkem 110 hektar muselo být na jae zaoráno. Velmi nízké výnosy poskytla epka (1,7 t/ha), u které navíc došlo k poklesu výkupní ceny, což spolen zasáhlo ekonomiku družstva, protože výnosy z prodeje epky pedstavovaly vždy významnou píjmovou položku a sloužily ke splácení úvr, na což se nyní musely hledat jiné zdroje. Úspšnjší byly výnosy obilovin (napíklad u ozimého jemene 4,28 t/ha, celkový prmrný výnos obilovin inil 4,79 t/ha). Velkým problémem družstva, ale i celého eského zemdlství se stal pokles výkupních cen u zemdlských produkt, který ale nedoprovázel pokles cen vstup ty naopak dokonce stoupaly. Nejcitlivji sestup výkupních cen zasáhl živoišnou výrobu, na které je hospodaení družstva nejvíce závislé, a to pedevším vísecký chov prasat, který se tak poprvé od vytvoení družstva ocitl ve ztrát. Výkupní ceny vepového masa mu poklesly ve srovnání s pedchozím rokem až o 15 K/kg a po vtšinu roku se pohybovaly pod úrovní výrobních náklad, tj. pod 30 K na kilogram. Celková finanní situace družstva byla proto velmi napjatá a podnik se

9 dokonce ocitl v platební neschopnosti, což korespondovalo s celkov tíživou situací celého eského zemdlství. Z hlediska souhrnných údaj družstvo obhospodaovalo celkem 936 ha zemdlské pdy, z toho 838 ha pedstavovala pda orná. Na 609 ha se pstovaly obiloviny, 110 ha bylo oseto epkou a zbytek pedstavovaly pícniny. Místní rozmnožovací chov prasat vykazoval prmrný stav okolo 1850 kus prasat, z toho prmrn 160 prasniek. Poet len družstva dosahoval ísla 162, z toho 59 jich bylo v dchodovém vku. Prmrný plat v družstvu dosáhl v tomto roce výše K msín, což bylo o 400 K mén než v minulém roce. Další z podnik psobících v obci firma Lacman s. r. o. nedoznala bhem roku výrazných zmn, podobn beze zmn probhlo psobení místní prodejny potravin. Naopak Pohostinství U Fajman zaalo od kvtna svým návštvníkm nabízet v letních msících jakousi malou zahrádku posezení u stolku ped vchodem do budovy a rozšíilo svj sortiment o prodej mražených výrobk (zmrzliny, nanuky apod. ). K sortimentu pro své zákazníky zaadilo také utopence a korbáe. Stavební práce ve Vísce zaznamenaly po letech uritého útlumu rychlý nárst. Týkal se pedevším stavby rodinných domk, které zaaly v obci vznikat hned ti, všechny na kraji obce u silnice na Hájenku za domem rodiny Paclíkovy. Jako první zaal stavt na poátku jara Jaroslav Kalvoda mladší z. p. 41, na poátku ervence se k nmu pidal Ondej apek z. p. 14 a o nco pozdji rodina Šteklova z.p. 16. Do konce roku mly všechny domky hotovou hrubou stavbu a provedené zastešení. Stavební úpravy na svém rodinném domku provádl i Roman Grund (. p. 13), který nahradil starý štít svého domu za nový s lodžií. Na poátku roku byl také na katastru obce definitivn dokonen a napuštn již pedchozí rok budovaný

10 rybník pana Kutílka z Chotboe. Nachází pod hrází Spoleného, se kterým ho spojuje strouha. Majitel plánuje v brzké dob výstavbu dalšího rybníku v sousedství. Po delší dob zde probhla kolaudace a to novostavby Zdeka Beziny z. p. 77. Z investiních akcí v obci pedstavovalo nejvýznamnjší poin již zmínné oplocení mateské školky a vodojemu z dvodu lepší ochrany zásobníku pitné vody pro Vísku. Zárove byl prodloužen vodovod a poízen sloup veejného osvtlení k novostavbám rodinných domk. V prosinci také probhlo ištní místního potoka, které zde provádly Lesy Hradec Králové. Potok byl ve své regulované ásti, tj. od mostku u domku rodiny Málkovy smrem k ústí do eky vybagrován, aby byly odstranny naplavené nánosy. Autobusové spojení zstalo bhem roku bez podstatných zmn, došlo pouze ke zmn názvu provozovatele, který se z SAD AUTOBUSY CZ Chrudim zmnil na CONNEX Východní echy a. s. Zmny se v roce 2002 nevyhnuly v našem regionu zdravotnictví. MUDr. Zdeka Procházková, která již více než deset let ordinovala v sousední Mali a pod kterou jako obvodní lékaku spadala vtšina obyvatel Vísky, zde ukonila k 1. dubnu svoji praxi. Dvodem byly neshody se zastupitelstvem Male, které ji vytýkalo nedostaten dlouhou ordinaní dobu a vyjadovalo svoji nespokojenost i stížností u okresního zdravotního rady. S obyvateli Vísky se paní doktorka rozlouila ped svým odchodem osobním dopisem. Nov vzniklou situaci ešil bhem dubna zástup MUDr. Marcely Janouškové z Horních Lhotek, která ordinovala pouze v odpoledních hodinách a na poátku kvtna nastoupila, doufejme, že již definitivn, MUDr. Petra Gajdošová. Nová paní doktorka ordinuje v pondlí, stedu a pátek dopoledne od 8 do 12 hodin a v úterý odpoledne od 13 do 17 hodin.

11 V oblasti školství nedošlo v tomto roce k podstatným zmnám. Mateská škola prožila úspšný rok, ve kterém pro dti pipravila úctyhodné množství aktivit. Bhem školního roku 2001/2002 tak dti mohly celkem ptkrát navštívit oblíbená divadelní pedstavení, z toho tyikrát v Chotboi a jednou pímo ve Vísce. Paní uitelky pro n a jejich rodie dále pipravily zájezd na lední revue do Prahy, výlet do Aquaparku Babylon v Liberci, návštvu vánoní výstavy ve skanzenu Veselý kopec, nebo drakiádu spojenou s opékáním špekák ve školce. Dti mohly bhem školního roku navštvovat plavecký výcvik v Chrudimi, nejstarší z nich se byly dvakrát podívat na výuku v Nové Vsi, kam svenci mateské školy zavítaly i na pouové atrakce, den otevených dveí v dtském domov, cirkusové pedstavení v budov základní školy, nebo popát v obci pkné Vánoce. K již tradin organizovaným akcím patilo napíklad vánoní posezení pro starší obany, na které si dti pipravily pásmo íkanek, písniek a tanek, ale i dárk pro své prarodie. Nechybla ani vánoní besídka pro rodie a blízké s podobným programem, ervnové rozlouení s budoucími školáky, nebo oblíbený karneval organizovaný i pro rodie a starší dti spojený se soutžemi ve zpvu a rzných dovednostech. Zkrátka aktivit pro své svence, ale i rodie a další zájemce pipravila škola opravdu velmi solidní množství, ímž samozejm také mimo jiné pispla k možnostem kulturního vyžití ve Vísce, a to nejen pro pedškoláky. Z hlediska chodu školy došlo na poátku školního roku ke zmn v uitelském sboru, kde paní uitelku Ivanu Rejlovou, která odešla na mateskou dovolenou, zastoupila Irena Jandová z Chotboe. Ke stejnému datu zaala škola vysílat k dovozu dtí z Nové Vsi jako dozor svoji školnici paní Jarmilu Motlovou, ímž se snad, doufejme, vyeší asté pipomínky rodi z Nové Vsi ohledn dojíždní dtí. Pozitivní zmnu také

12 pedstavoval pechod na plynové vytápní. Ohledn potu dtí, bhem školního roku 2001/2002 bylo ve školce zapsáno celkem 35 dtí, z toho 12 jich navštvovalo logopedickou tídu. Co se týe možností kulturního vyžití, nedošlo v obci a okolí k žádným podstatným zmnám. Pouze místní knihovna pešla definitivn pod obecní úad, který se stal jejím zizovatelem, což s sebou pineslo i povinnost platit knihovníka. Zajímavou akcí v našem sousedství se stala záijová oslava Male, která si pipomnla 725 let od první písemné zmínky o obci. Oslavy, které lze oznait za pomrn velkolepé, se uskutenily bhem tetího záijového víkendu. V místní škole probhla výstava fotografií z historie obce a fotografií a materiál vztahujících se k CHKO Železné hory, v hasiské zbrojnici se promítaly filmy o historii obce a hasiského sboru, po mnoha letech byl oteven zámek s pracovnami Františka Palackého a Františka Ladislava Riegra. V zámku se uskutenil i koncert vážné hudby, v místním evangelickém kostele probhla ekumenická bohoslužba opt spojená s koncertem, nechyblo ani vystoupení mažoretek a stánky lidových emesel. Celou akci doprovázel i sraz maleských rodák, takže nov otevená hospoda v budov bývalého kina praskala ve švech (mimochodem Male posledních nkolik let postrádala fungující pohostinství, takže ást jejích štamgast vyrážela za lahodným mokem do Vísky, která se jako jediná ze sousedních obcí mže chlubit již mnoho desetiletí trvající nepetržitou existencí tradiní hospdky). Maleské oslavy byly hojn navštvovány i našimi obyvateli a znamenaly tak zajímavé jednorázové zpestení kulturní nabídky. Zajímavé možnosti tentokrát spjaté pímo s naší obcí se v tomto roce objevily na poli obrazové prezentace Vísky. Bhem jarních msíc bylo možné v obci zakoupit CD s názvem Fotogalerie Víska 2002, jehož

13 autorem je pan Miloslav Vank z. p. 55, který vyuuje informatiku na Stední ekonomické škole Chotbo a zárove se vnuje fotografování. CD obsahuje zajímavý výbr fotografií, které jsou seskupeny v sekcích. Jedná se o sekce: Lidé se zábry z velikononí pomlázky ve Vísce, dále Domy, Domy dle ísel popisných, Píroda se snímky z okolí obce, Léto, které pedstavuje prezentaci obce v letním období a poslední sekce má název Pohledy a obsahuje ukázky starých i nových pohled Vísky i obrázky z materiál o Nové Vsi i CHKO Železné hory. Prodej CD rozšíila možnost nákupu fotoalba zvaného Fotogalerie Víska To obsahuje snímky všech dom ve Vísce s uvedením ísla popisného a jména majitele. CD i fotoalbum tak pedstavují velmi zajímavý dokument o souasné tvánosti obce a urit jako takový budou v budoucnu hodn oceovány. Výet poin v této oblasti ale uvedenými nabídkami zdaleka neskonil. Na obecním úad si v tomto roce mohli obyvatelé a píznivci Vísky objednat i zatavené letecké snímky obce ve dvou provedeních, které vyhotovila firma THC z Karlových Var. Symbolické završení prezentací Vísky, se kterými se letos opravdu takíkajíc roztrhl pytel, pedstavovala na konci roku nabídka kalendáe na rok 2003 s tematikou naší obce a okolí. Jeho autorem byl opt pan Vank a jeho chvályhodný poin pedstavoval velmi zdailou možnost jak potšit pkným vánoním dárkem teba vísecké rodáky, které as zavál za hranice obce a kteí obas s nostalgií vzpomenou na vni rodné hroudy. Tón spoleenskému životu ve Vísce udávaly místní spolky a sdružení. Aktivní innost vyvíjelo sdružení dobrovolných hasi, pestože na jejich valné hromad konané 19. ledna zaznlo na adresu len sdružení hodn kritických slov o malé návštvnosti brigád a o neúasti na hasiských

14 soutžích. Valná hromada odhlasovala mimo jiné zmnu velitele, kterým se stal Jaroslav Bezina mladší z. p. 69. Sdružení bhem roku uspoádalo pomrn hojn navštívený ples, na který osobn zvali jeho lenové v jednotlivých domácnostech. Další uskutennou spoleenskou akci pedstavovala záijová posvícenská tanení zábava. Po roní odmlce se družstvo muž i mladších dvat zúastnilo okrskové hasiské soutže v Uhelné Píbrami. Zatímco muži skonili až desátí, dívky obsadily velmi pkné postupové tetí místo a okresní soutž je minula jenom proto, že kolidovala se svatbou jedné z lenek družstva. Naopak na srpnový první roník soutžního klání O pohár starosty SDH Nová Ves nebylo pro malý zájem místních len žádné družstvo vysláno. K pozitivm innosti Sdružení urit patil uskutenný sbr starého železa, který byl vedle píspvk obce hlavním zdrojem financování innosti, nebo brigády na úklid obce. Také TJ Sokol vyvíjel pomrn všestrannou innost. Nejvtší pozornost budilo urit psobení místních fotbalist. U jejich mužstva skonil s koncem sezóny trenér Pavel Musílek, který družstvo znovu pivedl do okresního peboru a nahradili ho Václav Hospodka a Roman Sadílek z Nové Vsi. Sezónu zakonil tým na 11. míst trnáctimístného okresního peboru, v podzimní ásti byli Vísetí až tináctí tj. pedposlední. Okresní pebor v tomto roce také definitivn pešel pod kraj Vysoina. Ješt jedna vc v souvislosti s místními fotbalisty stojí za zmínku, jejich dosavadní hrá Tomáš Škaryd z Chotboe, který reprezentoval barvy Vísky ješt v minulé sezón, se po letošních komunálních volbách stal starostou Chotboe. S fotbalem ve Vísce je bohužel spjatá tragická událost smrtelný kolaps na místním hišti. Odehrál se v nedli 7. dubna v prbhu zápasu

15 mezi Vískou a Starým Ranskem. V jeho druhé polovin poslal trenér hostujícího Ranska do hry teprve jednadvacetiletého hráe Ondeje Valacha, který se po nkolika minutách hry zhroutil. Na hišt ihned pispchala zdravotní sestra, která sledovala zápas jako pítelkyn jednoho z našich hrá. Zahájila oživování, to ale nevedlo k úspchu. Pivolaná záchranka dorazila z osm kilometr vzdálené Chotboe až za 25 minut a její lékaka pak ješt pl hodiny pokraovala v oživování, ovšem opt marn, takže výsledkem bylo pouze konstatování smrti mladého fotbalisty. Za její píinu byla oznaena srdení píhoda. Ovšem samozejm nejen fotbalem žil bhem roku místní Sokol. Pokraovalo pravidelné cviení dtí, které zde dlouhodob vede pan Josef Málek a scházelo se i pt místních cvienek, které vystupovaly na Všesokolském sletu Ty nacviili bhem roku novou skladbu, se kterou vystoupily na župním sokolském sletu v Liberci a Pardubicích, odkud obec obdržela dkovný dopis pardubického sokola adresovaný novoveskému sokolu, pod jehož hlavikou ženy nacviují. Sokolové se inili i na tanením parketu, píkladem mže být jimi zorganizovaná velikononí tanení zábava. Pokraovala i innost populárního Bago klubu. Bagisti své pravidelné víkendové tréninkové fotbálky smovali mimo jiné k tomu, aby uspli v turnajovém klání, které zde jako obvykle poádali poslední ervnový víkend a kde krom soupeících tým nemohly chybt nejoblíbenjší a nejvyhledávanjší lenové takovýchto akcí pivní sud a grilované prasátko. Do širšího povdomí se zapsali i vydaeným Country bálem, který poádali v Pohostinství U Fajman. Na bál se jim podailo pilákat pes 100 návštvník vetn mnoha z okolních vesnic, což je nepochybn úspch. Urit se na nm podílela pardubická kapela Medvdi, možná i atraktivní

16 tombola vyhlašovaná ve 22 hodin 22 minut, jejíž pomyslným vrcholem bylo pedání kuátka, tj. šestikilového živého kohouta. Zajímavou akcí bylo i bagistické louení s létem, které se odehrálo 31. srpna tentokrát na dvoe oblíbené místní hospdky a kde nostalgii nad odcházejícím létem pomáhal zahánt opékaný pašík prokládaný lahodným pivním mokem. Nezahálel ani rybáský spolek, který jako obvykle nevynechal tradiní výlov Spoleného spojený s prodejem kapr a svoji trochou do pomyslného mlýna taneních rej ve Vísce pispl uspoádáním pouové zábavy s nezbytnou rybáskou tombolou. Krom spolk se inila i vísecká mládež, která napíklad pipravila tradiní arodjnice a hlavn stavní májky. Májka se tentokrát objevila v obci dvakrát krom tradiní jehlinaté obecní ješt mén tradiní z bízy u domku rodiny apkovy, kteí vdávali dceru. Zajímavou soukromou akci pedstavoval v záí organizovaný sraz jedné z nejvtších místních rodin rodiny Papoušk, ze které pochází souasná starostka. Do místního povdomí se zapsal tím, že pi jeho píležitosti byl do Vísky pivezen, zejm poprvé v historii, klasický nafukovací balón, který se po dobu konání akce vznášel nad místním hištm pipoutaný ke dvma automobilm, což budilo senzaci pedevším u menších dtí, ale na své si pišli i dosplí. Na závr lze urit konstatovat, že zajímavých akcí tu urit nebylo zrovna málo a že rok 2002 patil k tem bohatým nejen na volební klání a události s nimi spojenými, ale i teba na možnosti spoleenského vyžití a dobrého pobavení se, což urit k životu patí.